E-kniha: Open Source software -- ve veřejné správě a soukromém sektoru – Bohumír Štědroň

MoĴ o knihy

„Se soĞ warem je to jako se sexem, nejradši to mám, když je to legálně

a zadarmo.“

Neznámý open-source vývojář

Open Source software ve veřejné správě a soukromém sektoru JUDr. Bohumír Štědroň, Ph.D., LL.M. Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 3647. publikaci Odpovědný redaktor Dušan Mikeš Sazba Dušan Mikeš Počet stran 128 První vydání, Praha 2009 Recenzenti Filip Molčan, předseda Společnosti pro výzkum a podporu Open Source (OSS Alliance), člen vývojové komunity OpenOffi ce.org Jan Ladin, Ministerstvo fi nancí ČR, sekce informatiky Věra Zítková, inisterstvo vnitra ČR, programová kancelář Smart Administration Dan Ohnesorg, Prezident of Czech Linux User Group and executive member of Foundation for a Free Information Infrastructure Michal Limberk, jeden z hlavních představitelů komunity openSUSE a zakladatel portálu opensuse.cz Publikaci lektoroval Doc. JUDr. Ing. Jan Lang, CSc. z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, který zároveň působí jako soudní znalec v oboru ekonomika. Kapitola II.,III. a IV. této publikace vyplynula z řešení VZ MSM 6046070906 „Ekonomika zdrojů českého zemědělství a jejich efektivní využívání v rámci multifunkčních zemědělskopotravinářských systémů“. © Grada Publishing, a.s., 2009 Cover Photo © fotobanka allphoto Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod ISBN 978-80-247-3047-9

ISBN 978-80-247-6278-4

(tištěná verze)

(elektronická verze ve formátu PDF)

© Grada Publishing, a.s. 2009

© Grada Publishing, a.s. 2011

OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 5

Obsah

Předmluva ............................................................................... 11

1. Manažerské shrnutí ............................................................ 13

2. Základní terminologie .......................................................... 15

2.1 Autorské právo a software........................................................ 15

2.2 Volné dílo ................................................................................ 15

2.3 Softwarový patent ................................................................... 16

2.4 Cross-licensing agreement ......................................................... 16

2.5 Počítačem implementovaný vynález ........................................... 16

2.6 Open-source software ............................................................... 16

2.7 Zdrojový kód, objektový kód a otevřený formát ......................... 17

2.8 Softwarová licence .................................................................... 17

2.9 Proprietární software ............................................................... 17

2.10 Vztah mezi open-source a free software(svobodný software) ..... 17

2.11 GNU GPL licence ....................................................................... 18

2.12 BSD licence ............................................................................... 19

2.13 Copyleft ................................................................................... 19

2.14 Public domain .......................................................................... 20

2.15 Shareware ............................................................................... 20

2.16 Freeware .................................................................................. 20

2.17 Licence OEM ............................................................................. 21

2.18 Advare, malware ...................................................................... 21

2.19 Trojský kůň .............................................................................. 22

2.20 Zadní vrátka ............................................................................ 22

2.21 Hacker, Cracker ........................................................................ 22

Obsah

OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU6

3. Vznik a vývoj open source komunity .................................... 23

3.1 Unix ......................................................................................... 23

3.2 Nadace pro svobodný software ................................................. 24

3.3 Linux ........................................................................................ 24

3.4 Open-source iniciativa (OSI) ...................................................... 24

3.5 Protagonisti a osobnosti ............................................................ 25

Richard Stallman (* 16. března 1953) .................................................................................. 25

Linus Torvalds (* 28. prosince 1969) .................................................................................... 25

Eric Raymond (* 4. prosince 1957)....................................................................................... 25

3.6 Organizace podporující open-source software v ČR...................... 25

Společnost pro výzkum a podporu Open Source (OSS Aliance) ............................................... 25

CZLUG – České sdružení uživatelů operačního systému Linux ............................................... 26

FFII.cz – České sdružení pro svobodnou inform. infrastrukturu ............................................ 26

Komerční organizace podporující open-source ....................................................................... 26

4. Důvody pro využívání open-source software ........................ 27

4.1 Ekonomická výhodnost a úspory při využívání open-source

software a otevřených formátů ................................................. 27

4.2 Zvýšení bezpečnosti při komunikaci ........................................... 28

4.3 Snížení softwarového pirátství .................................................. 28

4.4 Elektronická archivace dokumentů .............................................. 28

4.5 Podpora tržního prostředí a konkurenceschopnosti ...................... 28

5. Příklady nejčastěji užívaných open-source aplikací ................. 29

5.1 Kancelářské aplikace ................................................................. 29

OpenOffice.org .................................................................................................................... 29

Mozilla Thunderbird ............................................................................................................. 33

Mozilla Lightning ................................................................................................................. 34

Evolution ............................................................................................................................. 35

Mozilla Firefox .................................................................................................................... 36

Psi....................................................................................................................................... 37

Miranda .............................................................................................................................. 37

GNUpg ................................................................................................................................ 38

Mozilla NVU ........................................................................................................................ 39

Obsah

OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 7

5.2 Grafika .................................................................................... 40

Gimp ................................................................................................................................... 40

Inkscape.............................................................................................................................. 41

Scribus ................................................................................................................................ 42

5.3 Programování ........................................................................... 43

FreePascal ........................................................................................................................... 43

Eclipse ................................................................................................................................. 44

Netbeans ............................................................................................................................. 45

5.4 Utility ...................................................................................... 46

muCommander .................................................................................................................... 46

VirtualBox ........................................................................................................................... 47

5.5 Serverové aplikace .................................................................... 48

Apache Web Server .............................................................................................................. 48

MySQL ................................................................................................................................ 49

PosgreSQL ........................................................................................................................... 50

5.6 Aplikace pro spolupráci .............................................................. 51

Drupal CMS ......................................................................................................................... 51

Alfresco ............................................................................................................................... 52

SugarCRM ........................................................................................................................... 53

6. Klíčové otázky při nasazování open-source software............. 55

6.1 Oceňování ................................................................................ 55

6.2 Zařazování do majetku .............................................................. 56

6.3 Aktualizace ............................................................................... 56

6.4 Úpravy ..................................................................................... 56

6.5 Převody ................................................................................... 56

6.6 Vyřazení .................................................................................. 56

6.7 Celkové náklady na vlastnictví (TCO) ......................................... 56

6.8 Datové formáty ........................................................................ 57

6.9 Podpora ................................................................................... 58

6.10 Proces implementace ................................................................. 58

Obsah

OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU8

7. Příklad metodického pokynu pro využívání otevřených formátů

ve veřejné správě ............................................................... 61

7.1 Úvod ........................................................................................ 61

7.2 Předmět pokynu ....................................................................... 62

7.3 Slovník použitých pojmů a zkratek ............................................. 62

7.4 Doporučené formáty dokumentů pro ISVS ................................... 63

Současný stav ......................................................................................................................63

Požadovaný stav ................................................................................................................. 63

7.5 Otevřené standardy (formáty) ................................................... 63

7.6 Doporučené formáty dokumentů ................................................. 64

7.7 Další akceptovatelné formáty dokumentů ................................... 64

7.8 Zásady pro uplatňování doporučených formátů ve veřejné správě... .................................................................. 64

7.9 Výběr softwaru (pořízení/veřejné zakázky) ............................... 65

7.10 Elektronický kontakt mezi správními orgány ............................... 65

7.11 Příjem elektronického dokumentu v otevřeném formátu............... 66

8. Typy licencí a jejich vliv na autorská práva ........................... 67

8.1 Licence bez tzv. „copyleftového“ vlivu ...................................... 67

Licence typu „BSD“ .............................................................................................................. 67

Další licence bez „copyleftového vlivu“ ................................................................................. 71

8.2 Licence se silným „copyleftovým“ vlivem ................................... 73

Licence typu „GNU GPL“ ...................................................................................................... 73

Další licence se silným „copyleftovým“ vlivem ...................................................................... 74

8.3 Licence s omezeným „copyleftovým“ vlivem ............................... 75

Licence typu „MPL“ .............................................................................................................. 76

Další licence s omezeným „copyleftovým“ vlivem ................................................................. 77

8.4 Licence obsahující omezující ustanovení ....................................... 78

8.5 Licence nejednoznačně určitelné .................................................. 79

8.6 Open content licence ................................................................. 81

Obsah

9. GNU GPL licence jako vlajková loď open source licencí ........... 85

9.1 Úvod – představení licence ........................................................ 85

9.2 GNU GPL – verze 1 ................................................................... 87

9.3 GNU GPL – verze 2 ................................................................... 87

9.4 GNU GPL – verze 3 ................................................................... 87

9.5 GNU GPL verze 2: anglicko-český překlad .................................. 88

10. Open Document Format ................................................... 103

10.1 Výhody ODF ........................................................................... 104

Nezávislost ........................................................................................................................ 104

Možnost automatizace ....................................................................................................... 104

10.2 Jak s ODF pracovat ................................................................. 104

10.3 Příklady z praxe ..................................................................... 104

10.4 Souborové formáty ................................................................. 105

Dokumenty ....................................................................................................................... 105

Šablony ............................................................................................................................. 105

Aplikace pracující s ODF .....................................................................................................105

11. Vzorová Open Source licence pro veřejnou správu

a neziskový sektor .......................................................... 109

11.1 Open Source Licence pro Veřejnou Správu a Neziskový Sektor V.1... 109 11.2 Definice .................................................................................. 110

11.3 Rozsah práv zaručených licencí................................................. 110

11.4 Sdělování zdrojového kódu ...................................................... 111

11.5 Povinnosti uživatele licence ..................................................... 111

11.6 Autorský řetězec .................................................................... 112

11.7 Odmítnutí záruky (zřeknutí se záruky) ..................................... 112

11.8 Odmítnutí odpovědnosti (zřeknutí se odpovědnosti) .................. 112

11.9 Dodatečné smlouvy ................................................................. 113

11.10 Akceptování licence ................................................................. 113

11.11 Informace pro veřejnost .......................................................... 113

Obsah

OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 9

Obsah

OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU10

11.12 Vypovězení licence .................................................................. 114

11.13 Ostatní ustanovení (tzv. salvátorní klausule) ............................ 114

11.14 Soudní pravomoc ..................................................................... 114

11.15 Platné právo ........................................................................... 114

12. Vzor dotazníku o způsobu implementace a využití OSS/FS

v organizaci .................................................................... 115

12.1 Údaje o organizaci ................................................................... 115

12.2 Odůvodnění použití OSS/FS ..................................................... 116

12.3 Otázky k implementaci ............................................................ 116

12.4 Plánování a rozpočet ............................................................... 117

12.5 Zkušenosti s novým řešením .................................................... 117

12.6 Závěrečné otázky ................................................................... 118

13. Závěrem......................................................................... 119

Použitá literatura ................................................................... 121

Psaná literatura ...................................................................... 121

Internetové zdroje ................................................................. 121

Rejstřík ................................................................................. 123

Obsah

Čtenářům se dostává do rukou publikace, která přináší komplexní pohled na open source software a otevřené formáty. Open source aplikace se stále více prosazují jak ve veřejné správě, tak v soukromém sektoru a lze konstatovat, že dnes již tvoří významnou alternativu k tradičnímu proprietárnímu softwaru. Mezi výhody open source software a otevřených formátů patří především pro malé a střední firmy nižší pořizovací náklady, stabilita a nezávislost na konkrétních dodavatelích. I naše společnost kromě standardních osvědčených proprietárních aplikací umí pracovat a používá u svých klientů open source řešení. Autor publikace Bohumír Štědroň, advokát a soudní znalec, patří mezi uznávané odborníky na právo informačních technologií včetně problematiky právě open source licencí. Open source licence z důvodu velkého počtu a nejednotnosti často představují pro právníky a programátory doslova noční můru I proto je tato publikace velmi cenná, neboť přináší jasné rozdělení těchto licencí včetně charakteristiky základních práv a povinnosti uživatelů software. Publikaci doporučuji IT/IS odborníkům, programátorům, právníkům stejně tak komukoliv, kdo se o tuto problematiku zajímá. Mirko Kalous, Generální ředitel Ness Czech, s.r.o., součást holdingu Ness Technologies, Inc

P

ř

edmluva

Předmluva

Předmluva

OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 13

1. Manažerské shrnutí

Cílem této práce je představit čtenářům komplexní charakteristiku open-source software

a otevřených formátů. Výhody tohoto druhu aplikací jsou dle autora této práce nespor

né a spočívají především v posílení bezpečnosti informačních systémů a ekonomických

úsporách.

Dalším přínosem této práce poté je uvedení více než sta licenčních ujednání týkajících

se open-source softwaru. Tyto licence byly rozděleny do tří základních kategorií. V první

skupině se jedná o software, se kterým může uživatel libovolně nakládat, zejména jej může

neomezeně šířit, prodávat a případně šířit pod jinou licencí. V druhé kategorii jsou potom

licence, které neumožňují přidávat jakákoliv omezení. Zde jde o tzv. virové licence, protože

pokud například použije softwarová společnost při vývoji svého software část zdrojového

kódu šířeného pod takovouto licencí ve svém vlastním softwaru, potom musí celý software

již šířit jako open-source, tedy např. dát k dispozici zdarma zdrojové kódy a umožnit, aby

byl software dále zdarma distribuován. Z těchto důvodů licencování software představuje

pro řadu právníků téměř noční můru. V poslední třetí kategorii se jedná o software, který

přijímá určité znaky z obou předchozích kategorií.

Manažerské shrnutí

1.

1. Manažerské shrnutí

OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU14

Dle názoru autora je open-source software ideální pro využití jak ve veřejné správě, tak

v soukromém sektoru, a to zejména z důvodů, které byly již výše zmíněny, tedy posílení

bezpečnosti IT/IS a ekonomických úspor.

Závěrem bych rád poděkoval svým přátelům z open-source komunity za řadu podkladů

a cenných připomínek při psaní této publikace, moje díky patří zejména Filipu Molčanu

a Tomáši Kejzlarovi.

1. Manažerské shrnutí

2. Základní terminologie

15OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU

2.1 Autorské právo a software

Autorské právo (anglicky označováno jako „copyright“) je odvětví práva, které popisuje

nároky tvůrců tzv. „autorských děl“, tzn. spisovatele, hudebníky, filmaře, programátory

apod. na ochranu před neoprávněným využíváním jejich tvorby. Prostřednictvím autorského

práva poskytuje stát po jistou omezenou dobu autorům výlučnou možnost rozhodnout

o některých aspektech využívání jejich děl. Počítačové programy (software) jsou v ČR

chráněny prostřednictvím autorského práva. Autorské právo je součástí tzv. duševního

vlastnictví. Autorské právo nechrání samotné myšlenky či ideje, pouze konkrétní díla,

konkrétní vyjádření takových myšlenek, dílo v objektivně vnímatelné podobě.

2.2 Volné dílo

Volné dílo je takové autorské dílo, jehož majetková autorská práva nejsou chráněna.

Nejčastějším případem volného díla je takové autorské dílo, u kterého již doba ochrany

vypršela (tzn. např. uplynulo více než 70 let od smrti posledního autora).

Základní terminologie

2.

2.2 Volné dílo

+

16 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU

2.3 Softwarový patent

Patent představuje právní ochranu vynálezu, která zaručuje jeho majiteli výlučné právo na

využití vynálezu a platí po dobu 20ti let. Jedná se o udělení dočasného monopolu vynálezci

nebo objeviteli určité technologie výměnou za zveřejnění této technologie. Patentovat lze

jak konkrétní produkt, tak i proces. Softwarový je patent, který chrání určitou programovací

techniku (postup programování).

2.4 Cross-licensing agreement

V patentovém právu „cross-licensing agreement“ znamená, že dvě strany si navzájem dají

oprávnění, aby mohli využívat předměty patentů druhé strany. Znamená to tedy, že společ

nosti, které mají zhruba podobné patentové portfolio, své patenty navzájem sdílejí, aniž by

si navzájem museli platit licenční poplatky. Například Microsoft má takové smlouvy s IBM,

Sun Microsystems, SAP, Hewlett-Packard, Siemens AG, Cisco a Autodeskem atd.

2.5 Počítačem implementovaný vynález

Jedná se o vynález, jehož provedení vyžaduje použití počítače, počítačové sítě nebo jiného

programovatelného zařízení, přičemž tento vynález má jeden nebo více znaků, které jsou

zcela nebo zčásti uskutečňovány prostřednictvím jednoho nebo několika počítačových

programů. Vynález musí vytvářet technický přínos. Příklady vynálezů implementovaných

počítačem: brzdy ABS, DVD přehrávače, letecké navigační systémy atd.

Je třeba rozlišovat „softwarový patent“ a „vynález implementovaný počítačem“. V USA je

možno získat běžně patentovou ochranu pro obojí. V Evropě je možno získat patentovou

ochranu teoreticky pouze pro „vynálezy implementované počítačem“. Evropský patentový

úřad (www.epo.org) již vydal přes 30.000 patentů na vynálezy implementované počíta

čem. Upozorňuji, že EPÚ (EPO) není orgánem EU ale byl založen mezinárodní úmluvou.

Na stránkách EPÚ je k dispozici brožura k patentovatelnosti vynálezů implementovaných

počítačem – http://cii.european-patent-office.org/_pdf/cii_brochure_en.pdf. Stejně

tak i český Úřad průmyslového vlastnictví již přes 10 let uděluje patenty na vynálezy

implementované počítačem. Nutno podotknout, že i když se mluví pouze o „počítačem

implementovaných vynálezech“, tak ve skutečnosti některé patenty udělené EPÚ mají

povahu „softwarových patentů“. Ve skutečnosti, dle mého názoru, pokud patentovou

přihlášku píše schopný a zkušený patentový zástupce nebo advokát, je v Evropě možno

získat patent v zásadě na to samé jako v USA.

2.6 Open-source software

Za open-source software se pokládají takové aplikace, které jsou šířeny se zachováním

určitých práv a svobod pro jejich koncového uživatele (tedy nabyvatele licence). Jde o prá

va spouštět program za jakýmkoliv účelem, studovat, jak program pracuje, a přizpůsobit

ho svým potřebám (předpokladem k tomu je přístup ke zdrojovému kódu), redistribuovat

kopie dle svobodné vůle, vylepšovat program a zveřejňovat tato zlepšení.

Základním rysem open-source software je skutečnost, že ačkoliv za získání licencí tohoto

softwaru můžete zaplatit, nebo je obdržet zdarma, poté bez ohledu na způsob, jak jste je

2. Základní terminologie

2. Základní terminologie

17OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU

získali, máte vždy právo software dále kopírovat a měnit, včetně práva jej prodávat nebo

darovat (jeho kopie nebo pozměněné verze).

2.7 Zdrojový kód, objektový kód a otevřený formát

Jako zdrojový kód či zdrojový text se označuje text počítačového programu zapsaný v něk

terém (obvykle vyšším) programovacím jazyce. Tento text je poté předlohou (zdrojem)

pro jiný počítačový program, který ho buď přímo provádí (tzv. interpretuje, viz interpret),

nebo z něj vytvoří samostatně spustitelný soubor (viz kompilátor). Objektový kód pak

vytváří kompilátor ze zdrojového kódu programu.

Otevřený formát je publikovaná specifikace pro uchovávání digitálních údajů, obvykle

udržovaná nekomerční standardizační organizací (jako např. Mezinárodní organizace pro

normalizaci), která nemá žádná právní omezení na používání. Otevřený formát musí být

implementovatelný jak v rámci proprietárního softwaru, tak i v open-source softwaru, a to

při použití jakýchkoliv licencí.

2.8 Softwarová licence

Jakým způsobem lze právně se softwarem (programem) zacházet, určuje právní dokument

tzv. licence, která je připojená k počítačovému programu, a ve které jsou uvedena práva

a povinnosti smluvních stran (ve většině případů spíše práva a povinnosti nabyvatele

licence). A právě podle druhu licencí, resp. podle způsobu a rozsahu užití počítačového

programu, lze pak počítačové programy (software) rozdělovat na open-source software,

shareware, freeware, tzv. proprietární software a jiné. Protože ale hranice mezi jednotlivými

typy licencí (typy software) nejsou často ostré, vždy platí, že uživatel by se měl důkladně

seznámit s licenční smlouvou (pokud možno ještě před instalací software) a ne ji jenom

„odkliknout“, jak se pravidelně stává.

2.9 Proprietární software

Termínem proprietární software bude v této práci označován software (což odpovídá

obvykle užívanému standardu), jehož licence nezaručuje uživatelům stejnou míru práv

a svobod, jako při používání open-source softwaru. Pro účely této práce je zásadní charak

teristikou proprietárního softwaru to, že je dodáván pouze ve formě binárního kódu (tedy

bez přístupu ke zdrojovému kódu), bez možnosti vlastních úprav uživatelem a s přísně

limitovanými možnostmi užívání a dalšího šíření.

2.10 Vztah mezi open-source

a free software (svobodný software)

Oba pojmy, tedy open-source a svobodný software (angl. free software), je možno používat

jako synonyma. Rozdíl mezi oběma pojmy je spíš ideologický, resp. filosofický, ale základní

idea sdílení souborů (zdrojového kódu) je stejná. V praxi tedy oba pojmy mají v zásadě

shodný obsah, tedy jde o distribuci softwaru takovým způsobem, že koncový uživatel má

vždy právo na získání zdrojového kódu programu a dále má právo tento zdrojový kód

upravovat a distribuovat.

2.10 Vztah mezi open-source a free software

18 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU

Nezaměňovat free software s pojmem „freeware“, viz dále kapitola „2.16. Fre

eware“.

Ani v zahraniční literatuře není často mezi oběma pojmy rozlišováno. Podrobný vývoj obou

pojmů je k dispozici na stránkách encyklopedie Wikipedia.

http://en.wikipedia.org/wiki/Open-source_software

Navíc v angličtině se obecně dává přednost pojmu open-source před pojmem free software.

Anglické slovo „free“ má totiž v tomto směru dva významy, a to „zdarma“ a „svobodný“.

Svobodný software je ale svobodný v tom smyslu, že vždy musí být distribuován se

zdrojovým kódem, tedy jedná se o svobodu z pohledu práva program jakkoliv upravovat

a dále redistribuovat. Společnosti, které prodávají komerční software, obvykle zdrojový

kód programu tají a nedávají jej k dispozici. To je také důvod, proč může být komerční

software chybový, protože existuje malá kontrola nad vývojem softwaru. Open-source soft

ware ale neznamená, že tento software musí být nutně distribuován zdarma. Open-source

aplikace je možné prodávat, ale vždy musí být k dispozici zdrojový kód, který si potom

může uživatel sám upravovat a dále software svobodně distribuovat. Proto se právě před

dvojsmyslným pojmem free software (svobodný software, nikoliv software zdarma) dává

přednost pojmu open-source software (tedy otevřený software ve smyslu, že je k dispozici

zdrojový kód). Pro více informací k oběma pojmům je možno se podívat na stránky Free

Software Foundation nebo Open Source Initiative.

Free Software Foundation – www.fsf.org

Open Source Initiative – www.opensource.org

Zjednodušeně tedy platí open-source software rovná se free software (česky: svobodný

software). Kompromisně je možné používat zkratku OSS/FS (tedy open-source and free

software).

2.11 GNU GPL licence

GNU General Public License, GNU GPL (česky „všeobecná veřejná licence GNU“) je

nejznámější a nejpoužívanější licencí pro open-source software. Zdrojové kódy software

pod GNU GPL mohou být libovolně upravovány a používány, šířeny však musí být opět

pod GNU GPL (jestliže se je rozhodnete dále šířit), a to obvykle bezplatně (příp. za cenu

P

o

známk

a

P

o

známk

a

P

o

známk

a

P

o

známk

a

P

o

známk

a

P

o

známk

a

P

o

známk

a

P

o

známk

a

2. Základní terminologie

2. Základní terminologie

19OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU

distribučních nákladů). Pro nutnost dalšího šíření pod stejnou licencí je někdy také nazývána tzv. „virová licence“ (protože vlastně neumožňuje, aby odvozené dílo – program – byly šířeny pod jinou licencí). GNU GPL je tedy licencí, která je velmi rigidní, protože neumožňuje žádné „odklony“ od textu licence, popř. „přelicencování“ na jinou licenci, a tím např. jakákoliv omezení šíření softwaru.

Licence GNU GPL, stejně jako většina jiných open-source licencí, vnikla v ang

losaské právní kultuře. Z tohoto důvody se v odborné literatuře někdy vysky

tují úvahy o její platnosti v ČR, resp. v rámci naší kontinentální právní kultuře

založené na římském právu. Autor této práce je přesvědčen, že licence GNU

GPL je platná v ČR a její používání tedy nepředstavuje žádný právní problém.

Stejný výklad mají např. i německé soudy. Server Root.cz informoval, že

jistý německý soud v jednom ze svých rozsudků podpořil licenci GNU GPL

a potvrdil, že společnost Skype licenci porušuje, protože ke svému programu

nedodávala všechny zdrojové kódy. Skype je nejznámější program, který

umožňuje provozovat internetovou telefonii. 2.12 BSD licence BSD licence je licence pro open-source software, která poskytuje uživatelům nejvíce práv libovolně se softwarem nakládat. Umožňuje především volné šíření licencovaného obsahu, přičemž vyžaduje pouze uvedení autora a informace o licenci, spolu s upozorněním na zřeknutí se odpovědnosti za dílo.

Jak již bylo výše uvedeno, jedná se o licenci vytvořenou v anglosaské právní

kultuře. Autor se proto nebude zabývat velmi složitou problematikou týkající

se omezování odpovědnosti v českém právu, a to zejména s ohledem na

par. 386, odst. 1 obchodního zákoníku, který zakazuje možnosti vzdát se

nároku na náhradu škody před porušením povinnosti (jedná se o kogentní

ustanovení). Zkratka BSD označuje „Berkeley Software Distribution“ – obchodní organizaci při University of California, Berkeley, která tuto licenci vyvinula a používala pro práce nad operačním systémem BSD. BSD licence dovoluje komerční využití, včetně využití v proprietárním software bez zveřejněného zdrojového kódu. Díla založená na dílech licencovaných pod BSD dokonce mohou být zveřejněna pod komerční licencí (nejedná se o copyleft), pouze musí dodržet podmínky licence, tzn. v programu uvádět informaci o autorech a zřeknutí se odpovědnosti. Příkladem takového využití jsou části knihoven pro síťovou komunikaci použité v Microsoft Windows či mnoho komponent z FreeBSD použitých v Mac OS X. 2.13 Copyleft Copyleft je zvláštní použití autorského práva. Při vytvoření odvozeného díla z díla, jež je dostupné jen pod copyleftovou licencí, musí být toto odvozené dílo nabízeno pod stejnou (copyleft) licencí jako dílo původní. Termín copyleft je slovní hříčkou, v anglickém slově copyright je slovo right (právo, pravý, vpravo) nahrazeno slovem left (levý, vlevo), čímž se naznačuje, že princip copyleftu je do jisté míry opakem principu copyrightu. I tradiční označení copyrightu, písmeno C v kroužku – © – je otočeno a jako symbol copyleftu se

P

o

známk

a

P

o

známk

a

P

o

známk

a

P

o

známk

a

2.13 Copyleft