načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Open Source software -- ve veřejné správě a soukromém sektoru - Bohumír Štědroň

-6%
sleva

Elektronická kniha: Open Source software -- ve veřejné správě a soukromém sektoru
Autor:

Cílem publikace je představit čtenářům charakteristiku open-source software a otevřených formátů. Hlavní důraz bude kladem především na posílení bezpečnosti informačních systémů ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  139 Kč 130
+
-
4,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Počet stran: 124
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-3047-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Cílem publikace je představit čtenářům charakteristiku open-source software a otevřených formátů. Hlavní důraz bude kladem především na posílení bezpečnosti informačních systémů díky využívání open source software, ekonomické úspory při využívání tohoto typu software a zodpovězení nejčastějších právních otázek týkajících se distribuce a využívání open source software. Open source software a otevřené formáty jsou dle názoru autora ideální pro využití ve veřejné správě i soukromém sektoru, a to zejména z důvodů posílení bezpečnosti IT/IS (neomezený přístup ke zdrojovým kódům) a ekonomickým úsporám.

Předmětná hesla
otevřený software
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
��������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� ���������������������������������� ���������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ���������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������������������� � ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ������������������������������������������������������������������������������������ ����������������������������������������������������� ���������������������������������� ��������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ���������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������������������� � ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ������������������������������������������������������������������������������������ ����������������������������������������������������� Mo Ĵ o knihy „Se soĞ warem je to jako se sexem, nejradši to mám, když je to legálně a zadarmo.“ Neznámý open-source vývojář Open Source software ve ve řejné správě a soukromém sektoru JUDr. Bohumír Štědroň, Ph.D., LL.M. Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 3647. publikaci Odpovědný redaktor Dušan Mikeš Sazba Dušan Mikeš Počet stran 128 První vydání, Praha 2009 Recenzenti Filip Molčan, předseda Společnosti pro výzkum a podporu Open Source (OSS Alliance), člen vývojové komunity OpenOffi ce.org Jan Ladin, Ministerstvo fi nancí ČR, sekce informatiky Věra Zítková, inisterstvo vnitra ČR, programová kancelář Smart Administration Dan Ohnesorg, Prezident of Czech Linux User Group and executive member of Foundation for a Free Information Infrastructure Michal Limberk, jeden z hlavních představitelů komunity openSUSE a zakladatel portálu opensuse.cz Publikaci lektoroval Doc. JUDr. Ing. Jan Lang, CSc. z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, který zároveň působí jako soudní znalec v oboru ekonomika. Kapitola II.,III. a IV. této publikace vyplynula z řešení VZ MSM 6046070906 „Ekonomika zdrojů českého zemědělství a jejich efektivní využívání v rámci multifunkčních zemědělskopotravinářských systémů“. © Grada Publishing, a.s., 2009 Cover Photo © fotobanka allphoto Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod ISBN 978-80-247-3047-9 O PEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 5 Obsah Předmluva ............................................................................... 11 1. Manažerské shrnutí ............................................................ 13 2. Základní terminologie .......................................................... 15 2.1 Autorské právo a software........................................................ 15 2.2 Volné dílo ................................................................................ 15 2.3 Softwarový patent ................................................................... 16 2.4 Cross-licensing agreement ......................................................... 16 2.5 Počítačem implementovaný vynález ........................................... 16 2.6 Open-source software ............................................................... 16 2.7 Zdrojový kód, objektový kód a otevřený formát ......................... 17 2.8 Softwarová licence .................................................................... 17 2.9 Proprietární software ............................................................... 17 2.10 Vztah mezi open-source a free software(svobodný software) ..... 17 2.11 GNU GPL licence ....................................................................... 18 2.12 BSD licence ............................................................................... 19 2.13 Copyleft ................................................................................... 19 2.14 Public domain .......................................................................... 20 2.15 Shareware ............................................................................... 20 2.16 Freeware .................................................................................. 20 2.17 Licence OEM ............................................................................. 21 2.18 Advare, malware ...................................................................... 21 2.19 Trojský kůň .............................................................................. 22 2.20 Zadní vrátka ............................................................................ 22 2.21 Hacker, Cracker ........................................................................ 22 Obsah O PEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU6 3. Vznik a vývoj open source komunity .................................... 23 3.1 Unix ......................................................................................... 23 3.2 Nadace pro svobodný software ................................................. 24 3.3 Linux ........................................................................................ 24 3.4 Open-source iniciativa (OSI) ...................................................... 24 3.5 Protagonisti a osobnosti ............................................................ 25 Richard Stallman (* 16. března 1953) .................................................................................. 25 Linus Torvalds (* 28. prosince 1969) .................................................................................... 25 Eric Raymond (* 4. prosince 1957)....................................................................................... 25 3.6 Organizace podporující open-source software v ČR...................... 25 Společnost pro výzkum a podporu Open Source (OSS Aliance) ............................................... 25 CZLUG – České sdružení uživatelů operačního systému Linux ............................................... 26 FFII.cz – České sdružení pro svobodnou inform. infrastrukturu ............................................ 26 Komerční organizace podporující open-source ....................................................................... 26 4. Důvody pro využívání open-source software ........................ 27 4.1 Ekonomická výhodnost a úspory při využívání open-source software a otevřených formátů ................................................. 27 4.2 Zvýšení bezpečnosti při komunikaci ........................................... 28 4.3 Snížení softwarového pirátství .................................................. 28 4.4 Elektronická archivace dokumentů .............................................. 28 4.5 Podpora tržního prostředí a konkurenceschopnosti ...................... 28 5. Příklady nejčastěji užívaných open-source aplikací ................. 29 5.1 Kancelářské aplikace ................................................................. 29 OpenOffice.org .................................................................................................................... 29 Mozilla Thunderbird ............................................................................................................. 33 Mozilla Lightning ................................................................................................................. 34 Evolution ............................................................................................................................. 35 Mozilla Firefox .................................................................................................................... 36 Psi....................................................................................................................................... 37 Miranda .............................................................................................................................. 37 GNUpg ................................................................................................................................ 38 Mozilla NVU ........................................................................................................................ 39 Obsah O PEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 7 5.2 Grafika .................................................................................... 40 Gimp ................................................................................................................................... 40 Inkscape.............................................................................................................................. 41 Scribus ................................................................................................................................ 42 5.3 Programování ........................................................................... 43 FreePascal ........................................................................................................................... 43 Eclipse ................................................................................................................................. 44 Netbeans ............................................................................................................................. 45 5.4 Utility ...................................................................................... 46 muCommander .................................................................................................................... 46 VirtualBox ........................................................................................................................... 47 5.5 Serverové aplikace .................................................................... 48 Apache Web Server .............................................................................................................. 48 MySQL ................................................................................................................................ 49 PosgreSQL ........................................................................................................................... 50 5.6 Aplikace pro spolupráci .............................................................. 51 Drupal CMS ......................................................................................................................... 51 Alfresco ............................................................................................................................... 52 SugarCRM ........................................................................................................................... 53 6. Klíčové otázky při nasazování open-source software............. 55 6.1 Oceňování ................................................................................ 55 6.2 Zařazování do majetku .............................................................. 56 6.3 Aktualizace ............................................................................... 56 6.4 Úpravy ..................................................................................... 56 6.5 Převody ................................................................................... 56 6.6 Vyřazení .................................................................................. 56 6.7 Celkové náklady na vlastnictví (TCO) ......................................... 56 6.8 Datové formáty ........................................................................ 57 6.9 Podpora ................................................................................... 58 6.10 Proces implementace ................................................................. 58 Obsah O PEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU8 7. P říklad metodického pokynu pro využívání otevřených formátů ve veřejné správě ............................................................... 61 7.1 Úvod ........................................................................................ 61 7.2 Předmět pokynu ....................................................................... 62 7.3 Slovník použitých pojmů a zkratek ............................................. 62 7.4 Doporučené formáty dokumentů pro ISVS ................................... 63 Současný stav ......................................................................................................................63 Požadovaný stav ................................................................................................................. 63 7.5 Otevřené standardy (formáty) ................................................... 63 7.6 Doporučené formáty dokumentů ................................................. 64 7.7 Další akceptovatelné formáty dokumentů ................................... 64 7.8 Zásady pro uplatňování doporučených formátů ve veřejné správě... .................................................................. 64 7.9 Výběr softwaru (pořízení/veřejné zakázky) ............................... 65 7.10 Elektronický kontakt mezi správními orgány ............................... 65 7.11 Příjem elektronického dokumentu v otevřeném formátu............... 66 8. Typy licencí a jejich vliv na autorská práva ........................... 67 8.1 Licence bez tzv. „copyleftového“ vlivu ...................................... 67 Licence typu „BSD“ .............................................................................................................. 67 Další licence bez „copyleftového vlivu“ ................................................................................. 71 8.2 Licence se silným „copyleftovým“ vlivem ................................... 73 Licence typu „GNU GPL“ ...................................................................................................... 73 Další licence se silným „copyleftovým“ vlivem ...................................................................... 74 8.3 Licence s omezeným „copyleftovým“ vlivem ............................... 75 Licence typu „MPL“ .............................................................................................................. 76 Další licence s omezeným „copyleftovým“ vlivem ................................................................. 77 8.4 Licence obsahující omezující ustanovení ....................................... 78 8.5 Licence nejednoznačně určitelné .................................................. 79 8.6 Open content licence ................................................................. 81 Obsah 9. GNU GPL licence jako vlajková lo ď open source licencí ........... 85 9.1 Úvod – představení licence ........................................................ 85 9.2 GNU GPL – verze 1 ................................................................... 87 9.3 GNU GPL – verze 2 ................................................................... 87 9.4 GNU GPL – verze 3 ................................................................... 87 9.5 GNU GPL verze 2: anglicko-český překlad .................................. 88 10. Open Document Format ................................................... 103 10.1 Výhody ODF ........................................................................... 104 Nezávislost ........................................................................................................................ 104 Možnost automatizace ....................................................................................................... 104 10.2 Jak s ODF pracovat ................................................................. 104 10.3 Příklady z praxe ..................................................................... 104 10.4 Souborové formáty ................................................................. 105 Dokumenty ....................................................................................................................... 105 Šablony ............................................................................................................................. 105 Aplikace pracující s ODF .....................................................................................................105 11. Vzorová Open Source licence pro veřejnou správu a neziskový sektor .......................................................... 109 11.1 Open Source Licence pro Veřejnou Správu a Neziskový Sektor V.1... 109 11.2 Definice .................................................................................. 110 11.3 Rozsah práv zaručených licencí................................................. 110 11.4 Sdělování zdrojového kódu ...................................................... 111 11.5 Povinnosti uživatele licence ..................................................... 111 11.6 Autorský řetězec .................................................................... 112 11.7 Odmítnutí záruky (zřeknutí se záruky) ..................................... 112 11.8 Odmítnutí odpovědnosti (zřeknutí se odpovědnosti) .................. 112 11.9 Dodatečné smlouvy ................................................................. 113 11.10 Akceptování licence ................................................................. 113 11.11 Informace pro veřejnost .......................................................... 113 Obsah OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 9 Obsah O PEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU10 11.12 Vypov ězení licence .................................................................. 114 11.13 Ostatní ustanovení (tzv. salvátorní klausule) ............................ 114 11.14 Soudní pravomoc ..................................................................... 114 11.15 Platné právo ........................................................................... 114 12. Vzor dotazníku o způsobu implementace a využití OSS/FS v organizaci .................................................................... 115 12.1 Údaje o organizaci ................................................................... 115 12.2 Odůvodnění použití OSS/FS ..................................................... 116 12.3 Otázky k implementaci ............................................................ 116 12.4 Plánování a rozpočet ............................................................... 117 12.5 Zkušenosti s novým řešením .................................................... 117 12.6 Závěrečné otázky ................................................................... 118 13. Závěrem......................................................................... 119 Použitá literatura ................................................................... 121 Psaná literatura ...................................................................... 121 Internetové zdroje ................................................................. 121 Rejstřík ................................................................................. 123 Obsah Č tenářům se dostává do rukou publikace, která přináší komplexní pohled na open source software a otevřené formáty. Open source aplikace se stále více prosazují jak ve veřejné správě, tak v soukromém sektoru a lze konstatovat, že dnes již tvoří významnou alternativu k tradičnímu proprietárnímu softwaru. Mezi výhody open source software a otevřených formátů patří především pro malé a střední firmy nižší pořizovací náklady, stabilita a nezávislost na konkrétních dodavatelích. I naše společnost kromě standardních osvědčených proprietárních aplikací umí pracovat a používá u svých klientů open source řešení. Autor publikace Bohumír Štědroň, advokát a soudní znalec, patří mezi uznávané odborníky na právo informačních technologií včetně problematiky právě open source licencí. Open source licence z důvodu velkého počtu a nejednotnosti často představují pro právníky a programátory doslova noční můru I proto je tato publikace velmi cenná, neboť přináší jasné rozdělení těchto licencí včetně charakteristiky základních práv a povinnosti uživatelů software. Publikaci doporučuji IT/IS odborníkům, programátorům, právníkům stejně tak komukoliv, kdo se o tuto problematiku zajímá. Mirko Kalous, Generální ředitel Ness Czech, s.r.o., součást holdingu Ness Technologies, Inc P ř edmluva Předmluva P ředmluva O PEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 13 1. Manažerské shrnutí Cílem této práce je představit čtenářům komplexní charakteristiku open-source software a otevřených formátů. Výhody tohoto druhu aplikací jsou dle autora této práce nesporné a spočívají především v posílení bezpečnosti informačních systémů a ekonomických úsporách. Dalším přínosem této práce poté je uvedení více než sta licenčních ujednání týkajících se open-source softwaru. Tyto licence byly rozděleny do tří základních kategorií. V první skupině se jedná o software, se kterým může uživatel libovolně nakládat, zejména jej může neomezeně šířit, prodávat a případně šířit pod jinou licencí. V druhé kategorii jsou potom licence, které neumožňují přidávat jakákoliv omezení. Zde jde o tzv. virové licence, protože pokud například použije softwarová společnost při vývoji svého software část zdrojového kódu šířeného pod takovouto licencí ve svém vlastním softwaru, potom musí celý software již šířit jako open-source, tedy např. dát k dispozici zdarma zdrojové kódy a umožnit, aby byl software dále zdarma distribuován. Z těchto důvodů licencování software představuje pro řadu právníků téměř noční můru. V poslední třetí kategorii se jedná o software, který přijímá určité znaky z obou předchozích kategorií. Manažerské shrnutí 1. 1. Manažerské shrnutí O PEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU14 Dle názoru autora je open-source software ideální pro využití jak ve ve řejné správě, tak v soukromém sektoru, a to zejména z důvodů, které byly již výše zmíněny, tedy posílení bezpečnosti IT/IS a ekonomických úspor. Závěrem bych rád poděkoval svým přátelům z open-source komunity za řadu podkladů a cenných připomínek při psaní této publikace, moje díky patří zejména Filipu Molčanu a Tomáši Kejzlarovi. 1. Manažerské shrnutí 2. Základní terminologie 15 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 2.1 Autorské právo a software Autorské právo (anglicky označováno jako „copyright“) je odvětví práva, které popisuje nároky tvůrců tzv. „autorských děl“, tzn. spisovatele, hudebníky, filmaře, programátory apod. na ochranu před neoprávněným využíváním jejich tvorby. Prostřednictvím autorského práva poskytuje stát po jistou omezenou dobu autorům výlučnou možnost rozhodnout o některých aspektech využívání jejich děl. Počítačové programy (software) jsou v ČR chráněny prostřednictvím autorského práva. Autorské právo je součástí tzv. duševního vlastnictví. Autorské právo nechrání samotné myšlenky či ideje, pouze konkrétní díla, konkrétní vyjádření takových myšlenek, dílo v objektivně vnímatelné podobě. 2.2 Volné dílo Volné dílo je takové autorské dílo, jehož majetková autorská práva nejsou chrán ěna. Nejčastějším případem volného díla je takové autorské dílo, u kterého již doba ochrany vypršela (tzn. např. uplynulo více než 70 let od smrti posledního autora). Základní terminologie 2. 2.2 Volné dílo 16 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 2.3 Softwarový patent Patent představuje právní ochranu vynálezu, která zaručuje jeho majiteli výlučné právo na využití vynálezu a platí po dobu 20ti let. Jedná se o udělení dočasného monopolu vynálezci nebo objeviteli určité technologie výměnou za zveřejnění této technologie. Patentovat lze jak konkrétní produkt, tak i proces. Softwarový je patent, který chrání určitou programovací techniku (postup programování). 2.4 Cross-licensing agreement V patentovém právu „cross-licensing agreement“ znamená, že dvě strany si navzájem dají oprávnění, aby mohli využívat předměty patentů druhé strany. Znamená to tedy, že společnosti, které mají zhruba podobné patentové portfolio, své patenty navzájem sdílejí, aniž by si navzájem museli platit licenční poplatky. Například Microsoft má takové smlouvy s IBM, Sun Microsystems, SAP, Hewlett-Packard, Siemens AG, Cisco a Autodeskem atd. 2.5 Počítačem implementovaný vynález Jedná se o vynález, jehož provedení vyžaduje použití počítače, počítačové sítě nebo jiného programovatelného zařízení, přičemž tento vynález má jeden nebo více znaků, které jsou zcela nebo zčásti uskutečňovány prostřednictvím jednoho nebo několika počítačových programů. Vynález musí vytvářet technický přínos. Příklady vynálezů implementovaných počítačem: brzdy ABS, DVD přehrávače, letecké navigační systémy atd. Je třeba rozlišovat „softwarový patent“ a „vynález implementovaný počítačem“. V USA je možno získat běžně patentovou ochranu pro obojí. V Evropě je možno získat patentovou ochranu teoreticky pouze pro „vynálezy implementované počítačem“. Evropský patentový úřad (www.epo.org) již vydal přes 30.000 patentů na vynálezy implementované počítačem. Upozorňuji, že EPÚ (EPO) není orgánem EU ale byl založen mezinárodní úmluvou. Na stránkách EPÚ je k dispozici brožura k patentovatelnosti vynálezů implementovaných počítačem – http://cii.european-patent-office.org/_pdf/cii_brochure_en.pdf. Stejně tak i český Úřad průmyslového vlastnictví již přes 10 let uděluje patenty na vynálezy implementované počítačem. Nutno podotknout, že i když se mluví pouze o „počítačem implementovaných vynálezech“, tak ve skutečnosti některé patenty udělené EPÚ mají povahu „softwarových patentů“. Ve skutečnosti, dle mého názoru, pokud patentovou přihlášku píše schopný a zkušený patentový zástupce nebo advokát, je v Evropě možno získat patent v zásadě na to samé jako v USA. 2.6 Open-source software Za open-source software se pokládají takové aplikace, které jsou ší řeny se zachováním určitých práv a svobod pro jejich koncového uživatele (tedy nabyvatele licence). Jde o práva spouštět program za jakýmkoliv účelem, studovat, jak program pracuje, a přizpůsobit ho svým potřebám (předpokladem k tomu je přístup ke zdrojovému kódu), redistribuovat kopie dle svobodné vůle, vylepšovat program a zveřejňovat tato zlepšení. Základním rysem open-source software je skutečnost, že ačkoliv za získání licencí tohoto softwaru můžete zaplatit, nebo je obdržet zdarma, poté bez ohledu na způsob, jak jste je 2. Základní terminologie 2. Základní terminologie 17 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU získali, máte vždy právo software dále kopírovat a měnit, včetně práva jej prodávat nebo darovat (jeho kopie nebo pozměněné verze). 2.7 Zdrojový kód, objektový kód a otev řený formát Jako zdrojový kód či zdrojový text se označuje text počítačového programu zapsaný v některém (obvykle vyšším) programovacím jazyce. Tento text je poté předlohou (zdrojem) pro jiný počítačový program, který ho buď přímo provádí (tzv. interpretuje, viz interpret), nebo z něj vytvoří samostatně spustitelný soubor (viz kompilátor). Objektový kód pak vytváří kompilátor ze zdrojového kódu programu. Otevřený formát je publikovaná specifikace pro uchovávání digitálních údajů, obvykle udržovaná nekomerční standardizační organizací (jako např. Mezinárodní organizace pro normalizaci), která nemá žádná právní omezení na používání. Otevřený formát musí být implementovatelný jak v rámci proprietárního softwaru, tak i v open-source softwaru, a to při použití jakýchkoliv licencí. 2.8 Softwarová licence Jakým způsobem lze právně se softwarem (programem) zacházet, určuje právní dokument tzv. licence, která je připojená k počítačovému programu, a ve které jsou uvedena práva a povinnosti smluvních stran (ve většině případů spíše práva a povinnosti nabyvatele licence). A právě podle druhu licencí, resp. podle způsobu a rozsahu užití počítačového programu, lze pak počítačové programy (software) rozdělovat na open-source software, shareware, freeware, tzv. proprietární software a jiné. Protože ale hranice mezi jednotlivými typy licencí (typy software) nejsou často ostré, vždy platí, že uživatel by se měl důkladně seznámit s licenční smlouvou (pokud možno ještě před instalací software) a ne ji jenom „odkliknout“, jak se pravidelně stává. 2.9 Proprietární software Termínem proprietární software bude v této práci ozna čován software (což odpovídá obvykle užívanému standardu), jehož licence nezaručuje uživatelům stejnou míru práv a svobod, jako při používání open-source softwaru. Pro účely této práce je zásadní charakteristikou proprietárního softwaru to, že je dodáván pouze ve formě binárního kódu (tedy bez přístupu ke zdrojovému kódu), bez možnosti vlastních úprav uživatelem a s přísně limitovanými možnostmi užívání a dalšího šíření. 2.10 Vztah mezi open-source a free software (svobodný software) Oba pojmy, tedy open-source a svobodný software (angl. free software), je možno používat jako synonyma. Rozdíl mezi oběma pojmy je spíš ideologický, resp. filosofický, ale základní idea sdílení souborů (zdrojového kódu) je stejná. V praxi tedy oba pojmy mají v zásadě shodný obsah, tedy jde o distribuci softwaru takovým způsobem, že koncový uživatel má vždy právo na získání zdrojového kódu programu a dále má právo tento zdrojový kód upravovat a distribuovat. 2.10 Vztah mezi open-source a free software 18 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU Nezaměňovat free software s pojmem „freeware“, viz dále kapitola „2.16. Freeware“. Ani v zahraniční literatuře není často mezi oběma pojmy rozlišováno. Podrobný vývoj obou pojmů je k dispozici na stránkách encyklopedie Wikipedia. http://en.wikipedia.org/wiki/Open-source_software Navíc v angličtině se obecně dává přednost pojmu open-source před pojmem free software. Anglické slovo „free“ má totiž v tomto směru dva významy, a to „zdarma“ a „svobodný“. Svobodný software je ale svobodný v tom smyslu, že vždy musí být distribuován se zdrojovým kódem, tedy jedná se o svobodu z pohledu práva program jakkoliv upravovat a dále redistribuovat. Společnosti, které prodávají komerční software, obvykle zdrojový kód programu tají a nedávají jej k dispozici. To je také důvod, proč může být komerční software chybový, protože existuje malá kontrola nad vývojem softwaru. Open-source software ale neznamená, že tento software musí být nutně distribuován zdarma. Open-source aplikace je možné prodávat, ale vždy musí být k dispozici zdrojový kód, který si potom může uživatel sám upravovat a dále software svobodně distribuovat. Proto se právě před dvojsmyslným pojmem free software (svobodný software, nikoliv software zdarma) dává přednost pojmu open-source software (tedy otevřený software ve smyslu, že je k dispozici zdrojový kód). Pro více informací k oběma pojmům je možno se podívat na stránky Free Software Foundation nebo Open Source Initiative. Free Software Foundation – www.fsf.org Open Source Initiative – www.opensource.org Zjednodušeně tedy platí open-source software rovná se free software (česky: svobodný software). Kompromisně je možné používat zkratku OSS/FS (tedy open-source and free software). 2.11 GNU GPL licence GNU General Public License, GNU GPL (česky „všeobecná veřejná licence GNU“) je nejznámější a nejpoužívanější licencí pro open-source software. Zdrojové kódy software pod GNU GPL mohou být libovolně upravovány a používány, šířeny však musí být opět pod GNU GPL (jestliže se je rozhodnete dále šířit), a to obvykle bezplatně (příp. za cenu P o známk a P o známk a P o známk a P o známk a P o známk a P o známk a P o známk a P o známk a 2. Základní terminologie * 2. Základní terminologie 19 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU distribučních nákladů). Pro nutnost dalšího šíření pod stejnou licencí je někdy také nazývána tzv. „virová licence“ (protože vlastně neumožňuje, aby odvozené dílo – program – byly šířeny pod jinou licencí). GNU GPL je tedy licencí, která je velmi rigidní, protože neumožňuje žádné „odklony“ od textu licence, popř. „přelicencování“ na jinou licenci, a tím např. jakákoliv omezení šíření softwaru. Licence GNU GPL, stejně jako většina jiných open-source licencí, vnikla v anglosaské právní kultuře. Z tohoto důvody se v odborné literatuře někdy vyskytují úvahy o její platnosti v ČR, resp. v rámci naší kontinentální právní kultuře založené na římském právu. Autor této práce je přesvědčen, že licence GNU GPL je platná v ČR a její používání tedy nepředstavuje žádný právní problém. Stejný výklad mají např. i německé soudy. Server Root.cz informoval, že jistý německý soud v jednom ze svých rozsudků podpořil licenci GNU GPL a potvrdil, že společnost Skype licenci porušuje, protože ke svému programu nedodávala všechny zdrojové kódy. Skype je nejznámější program, který umožňuje provozovat internetovou telefonii. 2.12 BSD licence BSD licence je licence pro open-source software, která poskytuje uživatel ům nejvíce práv libovolně se softwarem nakládat. Umožňuje především volné šíření licencovaného obsahu, přičemž vyžaduje pouze uvedení autora a informace o licenci, spolu s upozorněním na zřeknutí se odpovědnosti za dílo. Jak již bylo výše uvedeno, jedná se o licenci vytvo řenou v anglosaské právní kultuře. Autor se proto nebude zabývat velmi složitou problematikou týkající se omezování odpovědnosti v českém právu, a to zejména s ohledem na par. 386, odst. 1 obchodního zákoníku, který zakazuje možnosti vzdát se nároku na náhradu škody před porušením povinnosti (jedná se o kogentní ustanovení). Zkratka BSD označuje „Berkeley Software Distribution“ – obchodní organizaci při University of California, Berkeley, která tuto licenci vyvinula a používala pro práce nad operačním systémem BSD. BSD licence dovoluje komerční využití, včetně využití v proprietárním software bez zveřejněného zdrojového kódu. Díla založená na dílech licencovaných pod BSD dokonce mohou být zveřejněna pod komerční licencí (nejedná se o copyleft), pouze musí dodržet podmínky licence, tzn. v programu uvádět informaci o autorech a zřeknutí se odpovědnosti. Příkladem takového využití jsou části knihoven pro síťovou komunikaci použité v Microsoft Windows či mnoho komponent z FreeBSD použitých v Mac OS X. 2.13 Copyleft Copyleft je zvláštní použití autorského práva. Při vytvoření odvozeného díla z díla, jež je dostupné jen pod copyleftovou licencí, musí být toto odvozené dílo nabízeno pod stejnou (copyleft) licencí jako dílo původní. Termín copyleft je slovní hříčkou, v anglickém slově copyright je slovo right (právo, pravý, vpravo) nahrazeno slovem left (levý, vlevo), čímž se naznačuje, že princip copyleftu je do jisté míry opakem principu copyrightu. I tradiční označení copyrightu, písmeno C v kroužku – © – je otočeno a jako symbol copyleftu se P o známk a P o známk a P o známk a P o známk a 2.13 Copyleft 20 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU používá převrácené C v kroužku (to ovšem nemá žádný právní význam). Copyleft licence jsou označovány jako licence „virové“ povahy. Přidáte-li k vašemu programu kus kódu pod copyleftovou licencí, pak je váš program „infikován“ a musí být také šířen pod copyleftovou licencí. Svoboda libovolného nakládání s programem v rámci této licence je zpravidla vykoupena absolutní nepostihnutelností autora za škody, které jeho dílo způsobí. 2.14 Public domain Public domain (pojem se používá v anglosaské právní kultuře) je software bez vyhrazených práv, tzn. že není nijak chráněný. Jinými slovy, je možné jej libovolně používat, kopírovat, popř. měnit. Laicky řečeno, u Public domain se jedná o software, se kterým můžeme libovolně nakládat, aniž bychom se museli strachovat, že porušujeme autorská práva. Příkladem z praxe v českém právu mohou být počítačové programy, kterým uplynula doba trvání majetkových práv (doba majetkových práv trvá 70 let od smrti autora a po uplynutí této doby je možno software volně používat). 2.15 Shareware Shareware je software s povolením šířit kopie, ale každý, kdo se rozhodne jej trvale používat, má povinnost zaplatit licenční poplatek. Poskytování počítačového programu jako shareware je dnes již běžným ekonomickým modelem, který je využíván velkým počtem softwarových společností. Ve většině případů je sharewarový počítačový program zpřístupňován koncovým uživatelům prostřednictvím sítě internet, což umožňuje obejít tradiční nákladnější modely propagace a distribuce software. Tyto počítačové programy bývají často umisťovány na CD-ROM či DVD-ROM, jako příloha nejrůznějších specializovaných periodik. Potencionálním zákazníkům přináší shareware tu výhodu, že si počítačový program mohou vyzkoušet ještě předtím, než za jeho užívaní zaplatí. Po zaplacení obdrží uživatel heslo, kterým program „oživí“, nebo celý nový program v poslední verzi s neomezenou dobou užívání. 2.16 Freeware Freeware je software, který je šířen zdarma, například na internetu nebo na různých CD/ DVD. Program je možno provozovat zdarma po neomezenou dobu a je možno jej i zdarma šířit dále. Není však dovoleno (stejně jako u shareware) šířit jej za úplatu. Z původní definice freeware také plyne, že autorská práva k takovému programu drží jeho autor a není tedy dovoleno bez jeho souhlasu program jakkoliv měnit či upravovat pro komerční účely. Typickým příkladem freeware byla dnes velmi rozšířená Java od Sun Microsystems. V současné době je již Java k dispozici jako open-source software šířený pod licencí GNU GPL. P o známk a P o známk a 2. Základní terminologie 2. Základní terminologie 21 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 2.17 Licence OEM Při tzv. licenci OEM (Original Equipment Manufacture) se jedná o software, který je předinstalovaný na počítači a zákazník jej získá již s koupí počítače. Např. společnost Microsoft tímto způsobem často distribuuje svůj software (typicky MS Windows). Licence pořízená touto formou je vázaná na počítač, na kterém byl software nainstalován. Jinými slovy, software nelze nainstalovat na žádný jiný počítač a v případě ztráty nebo zničení počítače, kde je software nainstalován, zaniká i tato licence a program již není dovoleno dále používat. Pokud dojde k prodeji počítače, potom nabyvatel získává automaticky i tuto licenci a oprávnění software používat. Všechny produkty pod licencí OEM jsou tak vlastně vázány na hardware a není možné je koupit samostatně. Obrázek 1: Dělení software dle Free Software Foundation, zdroj: www.gnu.org. 2.18 Advare, malware Adware je program (druh licence), který můžete užívat zdarma. V programu se ale objevuje placená reklama, za kterou získává autor peníze. Stejně tak program nesmí být měněn a zejména nesmí být odstraněna reklama, která se během používání programu objevuje (obvykle je stahována z internetu). Malware je počítačový program určený ke vniknutí nebo poškození počítačového systému. Výraz malware vznikl složením anglických slov „malicious“ (zákeřný) a „software“ a popisuje záměr autora takového programu spíše než jeho specifické vlastnosti. Pod souhrnné označení malware se zahrnují počítačové viry, trojské koně, spyware a adware. Free software Public domain w/source XFree86 style Copylefted GPL‘ed Proprietary Closed Shareware Open Source Free Download 2.18 Advare, malware 22 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 2.19 Trojský kůň Trojský kůň je uživateli skrytá část programu nebo aplikace s funkcí, se kterou uživatel nesouhlasí (typicky je to činnost škodlivá). Název Trojský kůň pochází z antického příběhu o dobytí Tróje. Trojský kůň může být samostatný program, který se tváří užitečně – například hra, spořič obrazovky nebo nějaký jednoduchý nástroj. Časté jsou spořiče obrazovky s erotikou nebo pornografií. 2.20 Zadní vrátka Zadní vrátka (z anglického backdoor) je metoda v počítačovém systému (nebo také kryptosytému či samostatném algoritmu), která útočníkovi umožňuje obejít běžnou autentizaci uživatele při vstupu do programu nebo systému a zároveň mu umožňuje zachovat tento přístup skrytý před běžnou kontrolou. Zadní vrátka jsou často v programu úmyslně zanechané programátorem nebo se může jednat o pomůcku pro ladění programu, která byla omylem ponechána i v ostré verzi. 2.21 Hacker, Cracker Hackeři jsou počítačoví specialisté či programátoři s detailními znalostmi fungování systému, dokážou ho výborně používat, ale především si ho i upravit podle svých potřeb. V médiích se však tento termín začal mylně používat pro počítačové zločince a narušitele počítačových sítí, kteří se správně označují termínem cracker. V užším významu se slovo hacker používá ve významu „průnikář“, tedy osoba, která svoji odbornou převahu používá k průniku do systému nebo obecně k získání většího vlivu, než jaký měla předtím. Takoví hackeři své znalosti tají nebo si je vyměňují jen mezi sebou. Jako cracker se označuje osoba, která se snaží prolomit ochranu většinou placeného softwaru za účelem získat možnost používat jej bez nutnosti ho koupit (např. zjištění způsobu ověřování sériových čísel pro odblokování zkušební verze nebo odstranění kontroly u her, zda je v CD mechanice originální médium). 2. Základní terminologie 3. Vznik a vývoj open source komunity 23 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU Dříve než se začal používat termín open-source software, uskutečnila se řada událostí, které formovaly základní myšlenky, a které vyvrcholily vznikem open-source software. 3.1 Unix V letech 1969–1970 začali Kenneth Thompson, Dennis Ritchie a další specialisté z laboratoří AT&T vyvýjet malý operační systém, který byl pojmenovaný jako Unix. Ve spolupráci laboratoří AT&T a akademické obce vznikla v roce 1979 sedmá verze Unixu, která je předchůdcem všech open-source unixových operačních systémů. Unixové systémy jsou využívány jako operační systémy pro servery, pracovní stanice a v současné době i pro osobní počítače. Sehrály velmi výraznou roli při vzniku Internetu a přechodu od jednotlivých počítačů k počítačovým sítím a modelu klient-server. Vznik a vývoj open source komunity 3. 3.1 Unix O PEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU24 3.2 Nadace pro svobodný software Nadace pro svobodný software byla založena v roce 1985 a vznikla pro podporu práva uživatel ů používat, studovat, kopírovat, upravovat a redistribuovat počítačové programy. Nadace vytvořila projekt GNU, který se snažil položit základy svobodného operačního systému Unix. Základem filosofie projektu GNU je přesvědčení, že svobodný software je záležitost svobody, a proto by lidé měli mít svobodu využívat software všemi způsoby, které přinášejí nějaký společenský užitek. Software se liší od hmotných objektů jako židle, sendviče a benzínu právě v tom, že může být mnohem snadněji kopírován a modifikován. Nadace pro svobodný software existuje dodnes a patří mezi nejdůležitější subjekty ve světě open-source. Free Software Foundation – FSF ( www.fsf.org) 3.3 Linux V roce 1991 začal Linus Torvalds vyvíjet jádro operačního systému, které nazval Linux. V kombinaci s dalšími komponentami vyvíjenými Nadací pro svobodný software začal vznikat kompletní svobodný operační systém. Zpočátku byl Linux vyvíjen a používán zejména jednotlivými nadšenci. Časem ale získal podporu velkých společností jako IBM, Hewlett-Packard, Nokia a Novell pro využití na serverech, a poslední dobou získává popularitu i na desktopovém trhu. Zastánci a analytici připisují jeho úspěch nezávislosti na dodavateli, nízkých nákladech, flexibilitě, bezpečnosti a spolehlivosti. 3.4 Open-source iniciativa (OSI) Teprve v roce 1997 vznikl název open-source a začala se psát historie hnutí open-source. Eric Raymond v té době uveřejnil esej pod názvem „Katedrála a bazar“, ve které zdůrazňuje příčiny a důvody, proč věří, že open-source licence mají za následek vyšší kvalitu a levnější cenu softwaru. 22. ledna 1998 firma Netscape oznámila, že zveřejní zdrojové kódy pro svůj internetový prohlížeč Netscape Navigator 5.0. Toto prohlášení výrazně podpořilo open-source komunitu a podpořilo její důvěryhodnost. Netscape Navigator byl v té době nejpoužívanějším internetovým prohlížečem vůbec. V roce 1998 založili Eric Raymond a Bruce Perens Open Source Iniciativu (Open Source Iniciative – OSI) právě pro podporu marketingu a obchodu kolem hnutí open-source. Založení OSI a informovanost a výhodách open-source mělo za následek také zájem komerčních organizací a podporu Linuxu. Mezi prvními společnostmi, které otevřeně podpořili hnutí open-source a Linux jako operační systém byly Oracle, IBM, Corel či Intel. V roce 1999 koupila firma Sun Microsystems kancelářský balík StarOffice a o rok později věnovala komunitě open-source zdrojové kódy a tak vznikl dnes velmi populární kancelářský balík OpenOffice.org. P o známk a P o známk a 3. Vznik a vývoj open source komunity 3. Vznik a vývoj open source komunity 25 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 3.5 Protagonisti a osobnosti Richard Stallman (* 16. března 1953) Je zakladatel hnutí svobodného softwaru, projektu GNU a v říjnu 1985 také Free Software Foundation. Je také spoluzakladatel League for Programming Freedom. Aby ochránil ideály tohoto hnutí, přišel Stallman s konceptem tzv. copyleftu, jehož princip uplatnil v široce užívané softwarové licenci GPL. Stallman je také známý hacker, mezi jehož hlavní programátorské počiny patří textový editor GNU Emacs, překladač GCC a debugger GDB – vše součást projektu GNU. Od poloviny devadesátých let se už věnuje převážně jen obhajobě svobodného softwaru a zbývající čas programuje GNU Emacs. Linus Torvalds (* 28. prosince 1969) Je finský programátor známý především zahájením vývoje jádra operačního systému Linux a pozdější koordinací projektu. Při vývoji se Linus inspiroval systémem Minix (jádro a operační systém, vyvinutý Andrewem Tanenbaumem). Cílem bylo vytvořit operační systém unixového typu, který by běžel na běžných PC. V anketě Person of the Century (Osobnost století) magazínu Time se v roce 2000 umístil na 17. místě. V roce 2001 se podělil o ocenění Takeda Award za společensky/ekonomicky prospěšného člověka s Richardem Stallmanem a Kenem Sakamurou. V roce 2004 byl v magazínu Time označen za jednoho z nejvlivnějších lidí na světě. V anketě o 100 největších Finů všech dob, která se konala v létě 2004, se Torvalds umístil na 16. místě. V roce 2005 se v průzkumu magazínu BusinessWeek objevil mezi nejlepšími managery. Eric Raymond (* 4. prosince 1957) Je autorem knihy Katedrála a tržiště (anglicky The Cathedral and the Bazaar), která porovnává dva vývojové modely softwaru, a je současným správcem Jargon File (také známý jako Slovník moderního hackera). Kvůli Jargon File se proslavil jako historik/antropolog hackerské kultury, od roku 1997 se stal vedoucí osobností hnutí open source. 3.6 Organizace podporující open-source software v ČR Společnost pro výzkum a podporu Open Source (OSS Aliance) Cílem sdružení, které je neziskovou organizací, je pomáhat správním orgán ům při řešení otázky, zda je vhodné přejít / nepřejít na Open Source (software s veřejně přístupným zdrojovým kódem) a jejich následné využívání pro činnost státní správy, samosprávy i soukromého sektoru. Stejně tak i podpora svobodného softwaru s otevřeným zdrojovým kódem, otevřených standardů a bezpečnosti v oblasti softwaru, dat a telekomunikací. V neposlední řadě i v souladu s celoevropskou standardizací a doporučeními Evropské unie podporovat rozvoj Open Source systémů. OSS Alliance získala záštitu Ministerstva vnitra ČR, ČVUT a Českého helsinského výboru. Mezi členy organizace patří například IBM, Novell, Sun Microsystems, Software602, SGI a další. 3.6 Organizace podporující open-source software v ČR Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.


       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist