načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Open Source software -- ve veřejné správě a soukromém sektoru - Bohumír Štědroň

Elektronická kniha: Open Source software -- ve veřejné správě a soukromém sektoru
Autor:

Cílem publikace je představit čtenářům charakteristiku open-source software a otevřených formátů. Hlavní důraz bude kladem především na posílení bezpečnosti informačních systémů ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  118
+
-
Doporučená cena:  139 Kč
15%
naše sleva
3,9
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Počet stran: 124
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-3047-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Cílem publikace je představit čtenářům charakteristiku open-source software a otevřených formátů. Hlavní důraz bude kladem především na posílení bezpečnosti informačních systémů díky využívání open source software, ekonomické úspory při využívání tohoto typu software a zodpovězení nejčastějších právních otázek týkajících se distribuce a využívání open source software. Open source software a otevřené formáty jsou dle názoru autora ideální pro využití ve veřejné správě i soukromém sektoru, a to zejména z důvodů posílení bezpečnosti IT/IS (neomezený přístup ke zdrojovým kódům) a ekonomickým úsporám.

Předmětná hesla
otevřený software
Zařazeno v kategoriích
Bohumír Štědroň - další tituly autora:
Právo v informačních technologiích Právo v informačních technologiích
Štědroň, Bohumír; Ludvík, Miroslav
Cena: 195 Kč
Teorie bezpečnosti počítačových sítí Teorie bezpečnosti počítačových sítí
Ludvík, Miroslav; Štědroň, Bohumír
Cena: 206 Kč
Mezinárodní marketing a informační technologie Mezinárodní marketing a informační technologie
Štědroň, Bohumír; Poláček, Jaroslav; Vinopal, Jiří
Cena: 280 Kč
Politika a politický marketing Politika a politický marketing
Štědroň, Bohumír; kolektív
Cena: 590 Kč
Svět 2050 Svět 2050
Štědroň, Bohumír; kolektív, autorov
Cena: 46 Kč
Technologické prognózy a telekomunikace Technologické prognózy a telekomunikace
Štědroň, Bohumír; Kocour, Vladimír
Cena: 140 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky






���������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������
���������������������������������������������������������������
���������������������������������� ����������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������������������������
�������������������������������������������������������������������������������������
������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� �����������
���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� �������������
����������������������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������� �
������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ���������
������������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������
����������������������������������
���������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������
���������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������������������������
�������������������������������������������������������������������������������������
������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� �����������
���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� �������������
����������������������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������� �
������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ���������
������������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������





Mo Ĵ o knihy
„Se soĞ warem je to jako se sexem, nejradši to mám, když je to legálně
a zadarmo.“
Neznámý open-source vývojář





Open Source software
ve ve řejné správě a soukromém sektoru
JUDr. Bohumír Štědroň, Ph.D., LL.M.
Vydala Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, Praha 7
jako svou 3647. publikaci
Odpovědný redaktor Dušan Mikeš
Sazba Dušan Mikeš
Počet stran 128
První vydání, Praha 2009
Recenzenti
Filip Molčan, předseda Společnosti pro výzkum a podporu Open Source (OSS Alliance),
člen vývojové komunity OpenOffi ce.org
Jan Ladin, Ministerstvo fi nancí ČR, sekce informatiky
Věra Zítková, inisterstvo vnitra ČR, programová kancelář Smart Administration
Dan Ohnesorg, Prezident of Czech Linux User Group and executive member of Foundation for
a Free Information Infrastructure
Michal Limberk, jeden z hlavních představitelů komunity openSUSE a zakladatel portálu opensuse.cz
Publikaci lektoroval Doc. JUDr. Ing. Jan Lang, CSc. z Provozně ekonomické fakulty České
zemědělské univerzity v Praze, který zároveň působí jako soudní znalec v oboru ekonomika.
Kapitola II.,III. a IV. této publikace vyplynula z řešení VZ MSM 6046070906 „Ekonomika
zdrojů českého zemědělství a jejich efektivní využívání v rámci multifunkčních
zemědělskopotravinářských systémů“.
© Grada Publishing, a.s., 2009
Cover Photo © fotobanka allphoto
Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.
Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod
ISBN 978-80-247-3047-9





O PEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 5
Obsah
Předmluva ............................................................................... 11
1. Manažerské shrnutí ............................................................ 13
2. Základní terminologie .......................................................... 15
2.1 Autorské právo a software........................................................ 15
2.2 Volné dílo ................................................................................ 15
2.3 Softwarový patent ................................................................... 16
2.4 Cross-licensing agreement ......................................................... 16
2.5 Počítačem implementovaný vynález ........................................... 16
2.6 Open-source software ............................................................... 16
2.7 Zdrojový kód, objektový kód a otevřený formát ......................... 17
2.8 Softwarová licence .................................................................... 17
2.9 Proprietární software ............................................................... 17
2.10 Vztah mezi open-source a free software(svobodný software) ..... 17
2.11 GNU GPL licence ....................................................................... 18
2.12 BSD licence ............................................................................... 19
2.13 Copyleft ................................................................................... 19
2.14 Public domain .......................................................................... 20
2.15 Shareware ............................................................................... 20
2.16 Freeware .................................................................................. 20
2.17 Licence OEM ............................................................................. 21
2.18 Advare, malware ...................................................................... 21
2.19 Trojský kůň .............................................................................. 22
2.20 Zadní vrátka ............................................................................ 22
2.21 Hacker, Cracker ........................................................................ 22
Obsah





O PEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU6
3. Vznik a vývoj open source komunity .................................... 23
3.1 Unix ......................................................................................... 23
3.2 Nadace pro svobodný software ................................................. 24
3.3 Linux ........................................................................................ 24
3.4 Open-source iniciativa (OSI) ...................................................... 24
3.5 Protagonisti a osobnosti ............................................................ 25
Richard Stallman (* 16. března 1953) .................................................................................. 25
Linus Torvalds (* 28. prosince 1969) .................................................................................... 25
Eric Raymond (* 4. prosince 1957)....................................................................................... 25
3.6 Organizace podporující open-source software v ČR...................... 25
Společnost pro výzkum a podporu Open Source (OSS Aliance) ............................................... 25
CZLUG – České sdružení uživatelů operačního systému Linux ............................................... 26
FFII.cz – České sdružení pro svobodnou inform. infrastrukturu ............................................ 26
Komerční organizace podporující open-source ....................................................................... 26
4. Důvody pro využívání open-source software ........................ 27
4.1 Ekonomická výhodnost a úspory při využívání open-source
software a otevřených formátů ................................................. 27
4.2 Zvýšení bezpečnosti při komunikaci ........................................... 28
4.3 Snížení softwarového pirátství .................................................. 28
4.4 Elektronická archivace dokumentů .............................................. 28
4.5 Podpora tržního prostředí a konkurenceschopnosti ...................... 28
5. Příklady nejčastěji užívaných open-source aplikací ................. 29
5.1 Kancelářské aplikace ................................................................. 29
OpenOffice.org .................................................................................................................... 29
Mozilla Thunderbird ............................................................................................................. 33
Mozilla Lightning ................................................................................................................. 34
Evolution ............................................................................................................................. 35
Mozilla Firefox .................................................................................................................... 36
Psi....................................................................................................................................... 37
Miranda .............................................................................................................................. 37
GNUpg ................................................................................................................................ 38
Mozilla NVU ........................................................................................................................ 39
Obsah





O PEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 7
5.2 Grafika .................................................................................... 40
Gimp ................................................................................................................................... 40
Inkscape.............................................................................................................................. 41
Scribus ................................................................................................................................ 42
5.3 Programování ........................................................................... 43
FreePascal ........................................................................................................................... 43
Eclipse ................................................................................................................................. 44
Netbeans ............................................................................................................................. 45
5.4 Utility ...................................................................................... 46
muCommander .................................................................................................................... 46
VirtualBox ........................................................................................................................... 47
5.5 Serverové aplikace .................................................................... 48
Apache Web Server .............................................................................................................. 48
MySQL ................................................................................................................................ 49
PosgreSQL ........................................................................................................................... 50
5.6 Aplikace pro spolupráci .............................................................. 51
Drupal CMS ......................................................................................................................... 51
Alfresco ............................................................................................................................... 52
SugarCRM ........................................................................................................................... 53
6. Klíčové otázky při nasazování open-source software............. 55
6.1 Oceňování ................................................................................ 55
6.2 Zařazování do majetku .............................................................. 56
6.3 Aktualizace ............................................................................... 56
6.4 Úpravy ..................................................................................... 56
6.5 Převody ................................................................................... 56
6.6 Vyřazení .................................................................................. 56
6.7 Celkové náklady na vlastnictví (TCO) ......................................... 56
6.8 Datové formáty ........................................................................ 57
6.9 Podpora ................................................................................... 58
6.10 Proces implementace ................................................................. 58
Obsah





O PEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU8
7. P říklad metodického pokynu pro využívání otevřených formátů
ve veřejné správě ............................................................... 61
7.1 Úvod ........................................................................................ 61
7.2 Předmět pokynu ....................................................................... 62
7.3 Slovník použitých pojmů a zkratek ............................................. 62
7.4 Doporučené formáty dokumentů pro ISVS ................................... 63
Současný stav ......................................................................................................................63
Požadovaný stav ................................................................................................................. 63
7.5 Otevřené standardy (formáty) ................................................... 63
7.6 Doporučené formáty dokumentů ................................................. 64
7.7 Další akceptovatelné formáty dokumentů ................................... 64
7.8 Zásady pro uplatňování doporučených formátů
ve veřejné správě... .................................................................. 64
7.9 Výběr softwaru (pořízení/veřejné zakázky) ............................... 65
7.10 Elektronický kontakt mezi správními orgány ............................... 65
7.11 Příjem elektronického dokumentu v otevřeném formátu............... 66
8. Typy licencí a jejich vliv na autorská práva ........................... 67
8.1 Licence bez tzv. „copyleftového“ vlivu ...................................... 67
Licence typu „BSD“ .............................................................................................................. 67
Další licence bez „copyleftového vlivu“ ................................................................................. 71
8.2 Licence se silným „copyleftovým“ vlivem ................................... 73
Licence typu „GNU GPL“ ...................................................................................................... 73
Další licence se silným „copyleftovým“ vlivem ...................................................................... 74
8.3 Licence s omezeným „copyleftovým“ vlivem ............................... 75
Licence typu „MPL“ .............................................................................................................. 76
Další licence s omezeným „copyleftovým“ vlivem ................................................................. 77
8.4 Licence obsahující omezující ustanovení ....................................... 78
8.5 Licence nejednoznačně určitelné .................................................. 79
8.6 Open content licence ................................................................. 81
Obsah





9. GNU GPL licence jako vlajková lo ď open source licencí ........... 85
9.1 Úvod – představení licence ........................................................ 85
9.2 GNU GPL – verze 1 ................................................................... 87
9.3 GNU GPL – verze 2 ................................................................... 87
9.4 GNU GPL – verze 3 ................................................................... 87
9.5 GNU GPL verze 2: anglicko-český překlad .................................. 88
10. Open Document Format ................................................... 103
10.1 Výhody ODF ........................................................................... 104
Nezávislost ........................................................................................................................ 104
Možnost automatizace ....................................................................................................... 104
10.2 Jak s ODF pracovat ................................................................. 104
10.3 Příklady z praxe ..................................................................... 104
10.4 Souborové formáty ................................................................. 105
Dokumenty ....................................................................................................................... 105
Šablony ............................................................................................................................. 105
Aplikace pracující s ODF .....................................................................................................105
11. Vzorová Open Source licence pro veřejnou správu
a neziskový sektor .......................................................... 109
11.1 Open Source Licence pro Veřejnou Správu a Neziskový Sektor V.1... 109
11.2 Definice .................................................................................. 110
11.3 Rozsah práv zaručených licencí................................................. 110
11.4 Sdělování zdrojového kódu ...................................................... 111
11.5 Povinnosti uživatele licence ..................................................... 111
11.6 Autorský řetězec .................................................................... 112
11.7 Odmítnutí záruky (zřeknutí se záruky) ..................................... 112
11.8 Odmítnutí odpovědnosti (zřeknutí se odpovědnosti) .................. 112
11.9 Dodatečné smlouvy ................................................................. 113
11.10 Akceptování licence ................................................................. 113
11.11 Informace pro veřejnost .......................................................... 113
Obsah
OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 9
Obsah





O PEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU10
11.12 Vypov ězení licence .................................................................. 114
11.13 Ostatní ustanovení (tzv. salvátorní klausule) ............................ 114
11.14 Soudní pravomoc ..................................................................... 114
11.15 Platné právo ........................................................................... 114
12. Vzor dotazníku o způsobu implementace a využití OSS/FS
v organizaci .................................................................... 115
12.1 Údaje o organizaci ................................................................... 115
12.2 Odůvodnění použití OSS/FS ..................................................... 116
12.3 Otázky k implementaci ............................................................ 116
12.4 Plánování a rozpočet ............................................................... 117
12.5 Zkušenosti s novým řešením .................................................... 117
12.6 Závěrečné otázky ................................................................... 118
13. Závěrem......................................................................... 119
Použitá literatura ................................................................... 121
Psaná literatura ...................................................................... 121
Internetové zdroje ................................................................. 121
Rejstřík ................................................................................. 123
Obsah





Č tenářům se dostává do rukou publikace, která přináší komplexní pohled na open source
software a otevřené formáty. Open source aplikace se stále více prosazují jak ve veřejné
správě, tak v soukromém sektoru a lze konstatovat, že dnes již tvoří významnou alternativu
k tradičnímu proprietárnímu softwaru. Mezi výhody open source software a otevřených
formátů patří především pro malé a střední firmy nižší pořizovací náklady, stabilita a
nezávislost na konkrétních dodavatelích. I naše společnost kromě standardních osvědčených
proprietárních aplikací umí pracovat a používá u svých klientů open source řešení.
Autor publikace Bohumír Štědroň, advokát a soudní znalec, patří mezi uznávané odborníky
na právo informačních technologií včetně problematiky právě open source licencí. Open
source licence z důvodu velkého počtu a nejednotnosti často představují pro právníky
a programátory doslova noční můru I proto je tato publikace velmi cenná, neboť přináší
jasné rozdělení těchto licencí včetně charakteristiky základních práv a povinnosti uživatelů
software.
Publikaci doporučuji IT/IS odborníkům, programátorům, právníkům stejně tak komukoliv,
kdo se o tuto problematiku zajímá.
Mirko Kalous, Generální ředitel Ness Czech, s.r.o.,
součást holdingu Ness Technologies, Inc
P
ř
edmluva
Předmluva
P ředmluva










O PEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 13
1. Manažerské shrnutí
Cílem této práce je představit čtenářům komplexní charakteristiku open-source software
a otevřených formátů. Výhody tohoto druhu aplikací jsou dle autora této práce
nesporné a spočívají především v posílení bezpečnosti informačních systémů a ekonomických
úsporách.
Dalším přínosem této práce poté je uvedení více než sta licenčních ujednání týkajících
se open-source softwaru. Tyto licence byly rozděleny do tří základních kategorií. V první
skupině se jedná o software, se kterým může uživatel libovolně nakládat, zejména jej může
neomezeně šířit, prodávat a případně šířit pod jinou licencí. V druhé kategorii jsou potom
licence, které neumožňují přidávat jakákoliv omezení. Zde jde o tzv. virové licence, protože
pokud například použije softwarová společnost při vývoji svého software část zdrojového
kódu šířeného pod takovouto licencí ve svém vlastním softwaru, potom musí celý software
již šířit jako open-source, tedy např. dát k dispozici zdarma zdrojové kódy a umožnit, aby
byl software dále zdarma distribuován. Z těchto důvodů licencování software představuje
pro řadu právníků téměř noční můru. V poslední třetí kategorii se jedná o software, který
přijímá určité znaky z obou předchozích kategorií.
Manažerské shrnutí
1.
1. Manažerské shrnutí





O PEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU14
Dle názoru autora je open-source software ideální pro využití jak ve ve řejné správě, tak
v soukromém sektoru, a to zejména z důvodů, které byly již výše zmíněny, tedy posílení
bezpečnosti IT/IS a ekonomických úspor.
Závěrem bych rád poděkoval svým přátelům z open-source komunity za řadu podkladů
a cenných připomínek při psaní této publikace, moje díky patří zejména Filipu Molčanu
a Tomáši Kejzlarovi.
1. Manažerské shrnutí





2. Základní terminologie
15 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU
2.1 Autorské právo a software
Autorské právo (anglicky označováno jako „copyright“) je odvětví práva, které popisuje
nároky tvůrců tzv. „autorských děl“, tzn. spisovatele, hudebníky, filmaře, programátory
apod. na ochranu před neoprávněným využíváním jejich tvorby. Prostřednictvím autorského
práva poskytuje stát po jistou omezenou dobu autorům výlučnou možnost rozhodnout
o některých aspektech využívání jejich děl. Počítačové programy (software) jsou v ČR
chráněny prostřednictvím autorského práva. Autorské právo je součástí tzv. duševního
vlastnictví. Autorské právo nechrání samotné myšlenky či ideje, pouze konkrétní díla,
konkrétní vyjádření takových myšlenek, dílo v objektivně vnímatelné podobě.
2.2 Volné dílo
Volné dílo je takové autorské dílo, jehož majetková autorská práva nejsou chrán ěna.
Nejčastějším případem volného díla je takové autorské dílo, u kterého již doba ochrany
vypršela (tzn. např. uplynulo více než 70 let od smrti posledního autora).
Základní terminologie
2.
2.2 Volné dílo





16 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU
2.3 Softwarový patent
Patent představuje právní ochranu vynálezu, která zaručuje jeho majiteli výlučné právo na
využití vynálezu a platí po dobu 20ti let. Jedná se o udělení dočasného monopolu vynálezci
nebo objeviteli určité technologie výměnou za zveřejnění této technologie. Patentovat lze
jak konkrétní produkt, tak i proces. Softwarový je patent, který chrání určitou programovací
techniku (postup programování).
2.4 Cross-licensing agreement
V patentovém právu „cross-licensing agreement“ znamená, že dvě strany si navzájem dají
oprávnění, aby mohli využívat předměty patentů druhé strany. Znamená to tedy, že
společnosti, které mají zhruba podobné patentové portfolio, své patenty navzájem sdílejí, aniž by
si navzájem museli platit licenční poplatky. Například Microsoft má takové smlouvy s IBM,
Sun Microsystems, SAP, Hewlett-Packard, Siemens AG, Cisco a Autodeskem atd.
2.5 Počítačem implementovaný vynález
Jedná se o vynález, jehož provedení vyžaduje použití počítače, počítačové sítě nebo jiného
programovatelného zařízení, přičemž tento vynález má jeden nebo více znaků, které jsou
zcela nebo zčásti uskutečňovány prostřednictvím jednoho nebo několika počítačových
programů. Vynález musí vytvářet technický přínos. Příklady vynálezů implementovaných
počítačem: brzdy ABS, DVD přehrávače, letecké navigační systémy atd.
Je třeba rozlišovat „softwarový patent“ a „vynález implementovaný počítačem“. V USA je
možno získat běžně patentovou ochranu pro obojí. V Evropě je možno získat patentovou
ochranu teoreticky pouze pro „vynálezy implementované počítačem“. Evropský patentový
úřad (www.epo.org) již vydal přes 30.000 patentů na vynálezy implementované
počítačem. Upozorňuji, že EPÚ (EPO) není orgánem EU ale byl založen mezinárodní úmluvou.
Na stránkách EPÚ je k dispozici brožura k patentovatelnosti vynálezů implementovaných
počítačem – http://cii.european-patent-office.org/_pdf/cii_brochure_en.pdf. Stejně
tak i český Úřad průmyslového vlastnictví již přes 10 let uděluje patenty na vynálezy
implementované počítačem. Nutno podotknout, že i když se mluví pouze o „počítačem
implementovaných vynálezech“, tak ve skutečnosti některé patenty udělené EPÚ mají
povahu „softwarových patentů“. Ve skutečnosti, dle mého názoru, pokud patentovou
přihlášku píše schopný a zkušený patentový zástupce nebo advokát, je v Evropě možno
získat patent v zásadě na to samé jako v USA.
2.6 Open-source software
Za open-source software se pokládají takové aplikace, které jsou ší řeny se zachováním
určitých práv a svobod pro jejich koncového uživatele (tedy nabyvatele licence). Jde o
práva spouštět program za jakýmkoliv účelem, studovat, jak program pracuje, a přizpůsobit
ho svým potřebám (předpokladem k tomu je přístup ke zdrojovému kódu), redistribuovat
kopie dle svobodné vůle, vylepšovat program a zveřejňovat tato zlepšení.
Základním rysem open-source software je skutečnost, že ačkoliv za získání licencí tohoto
softwaru můžete zaplatit, nebo je obdržet zdarma, poté bez ohledu na způsob, jak jste je
2. Základní terminologie





2. Základní terminologie
17 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU
získali, máte vždy právo software dále kopírovat a měnit, včetně práva jej prodávat nebo
darovat (jeho kopie nebo pozměněné verze).
2.7 Zdrojový kód, objektový kód a otev řený formát
Jako zdrojový kód či zdrojový text se označuje text počítačového programu zapsaný v
některém (obvykle vyšším) programovacím jazyce. Tento text je poté předlohou (zdrojem)
pro jiný počítačový program, který ho buď přímo provádí (tzv. interpretuje, viz interpret),
nebo z něj vytvoří samostatně spustitelný soubor (viz kompilátor). Objektový kód pak
vytváří kompilátor ze zdrojového kódu programu.
Otevřený formát je publikovaná specifikace pro uchovávání digitálních údajů, obvykle
udržovaná nekomerční standardizační organizací (jako např. Mezinárodní organizace pro
normalizaci), která nemá žádná právní omezení na používání. Otevřený formát musí být
implementovatelný jak v rámci proprietárního softwaru, tak i v open-source softwaru, a to
při použití jakýchkoliv licencí.
2.8 Softwarová licence
Jakým způsobem lze právně se softwarem (programem) zacházet, určuje právní dokument
tzv. licence, která je připojená k počítačovému programu, a ve které jsou uvedena práva
a povinnosti smluvních stran (ve většině případů spíše práva a povinnosti nabyvatele
licence). A právě podle druhu licencí, resp. podle způsobu a rozsahu užití počítačového
programu, lze pak počítačové programy (software) rozdělovat na open-source software,
shareware, freeware, tzv. proprietární software a jiné. Protože ale hranice mezi jednotlivými
typy licencí (typy software) nejsou často ostré, vždy platí, že uživatel by se měl důkladně
seznámit s licenční smlouvou (pokud možno ještě před instalací software) a ne ji jenom
„odkliknout“, jak se pravidelně stává.
2.9 Proprietární software
Termínem proprietární software bude v této práci ozna čován software (což odpovídá
obvykle užívanému standardu), jehož licence nezaručuje uživatelům stejnou míru práv
a svobod, jako při používání open-source softwaru. Pro účely této práce je zásadní
charakteristikou proprietárního softwaru to, že je dodáván pouze ve formě binárního kódu (tedy
bez přístupu ke zdrojovému kódu), bez možnosti vlastních úprav uživatelem a s přísně
limitovanými možnostmi užívání a dalšího šíření.
2.10 Vztah mezi open-source
a free software (svobodný software)
Oba pojmy, tedy open-source a svobodný software (angl. free software), je možno používat
jako synonyma. Rozdíl mezi oběma pojmy je spíš ideologický, resp. filosofický, ale základní
idea sdílení souborů (zdrojového kódu) je stejná. V praxi tedy oba pojmy mají v zásadě
shodný obsah, tedy jde o distribuci softwaru takovým způsobem, že koncový uživatel má
vždy právo na získání zdrojového kódu programu a dále má právo tento zdrojový kód
upravovat a distribuovat.
2.10 Vztah mezi open-source a free software





18 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU
Nezaměňovat free software s pojmem „freeware“, viz dále kapitola „2.16.
Freeware“.
Ani v zahraniční literatuře není často mezi oběma pojmy rozlišováno. Podrobný vývoj obou
pojmů je k dispozici na stránkách encyklopedie Wikipedia.
http://en.wikipedia.org/wiki/Open-source_software
Navíc v angličtině se obecně dává přednost pojmu open-source před pojmem free software.
Anglické slovo „free“ má totiž v tomto směru dva významy, a to „zdarma“ a „svobodný“.
Svobodný software je ale svobodný v tom smyslu, že vždy musí být distribuován se
zdrojovým kódem, tedy jedná se o svobodu z pohledu práva program jakkoliv upravovat
a dále redistribuovat. Společnosti, které prodávají komerční software, obvykle zdrojový
kód programu tají a nedávají jej k dispozici. To je také důvod, proč může být komerční
software chybový, protože existuje malá kontrola nad vývojem softwaru. Open-source
software ale neznamená, že tento software musí být nutně distribuován zdarma. Open-source
aplikace je možné prodávat, ale vždy musí být k dispozici zdrojový kód, který si potom
může uživatel sám upravovat a dále software svobodně distribuovat. Proto se právě před
dvojsmyslným pojmem free software (svobodný software, nikoliv software zdarma) dává
přednost pojmu open-source software (tedy otevřený software ve smyslu, že je k dispozici
zdrojový kód). Pro více informací k oběma pojmům je možno se podívat na stránky Free
Software Foundation nebo Open Source Initiative.
Free Software Foundation – www.fsf.org
Open Source Initiative – www.opensource.org
Zjednodušeně tedy platí open-source software rovná se free software (česky: svobodný
software). Kompromisně je možné používat zkratku OSS/FS (tedy open-source and free
software).
2.11 GNU GPL licence
GNU General Public License, GNU GPL (česky „všeobecná veřejná licence GNU“) je
nejznámější a nejpoužívanější licencí pro open-source software. Zdrojové kódy software
pod GNU GPL mohou být libovolně upravovány a používány, šířeny však musí být opět
pod GNU GPL (jestliže se je rozhodnete dále šířit), a to obvykle bezplatně (příp. za cenu
P
o
známk
a
P
o
známk
a
P
o
známk
a
P
o
známk
a
P
o
známk
a
P
o
známk
a
P
o
známk
a
P
o
známk
a
2. Základní terminologie
*





2. Základní terminologie
19 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU
distribučních nákladů). Pro nutnost dalšího šíření pod stejnou licencí je někdy také
nazývána tzv. „virová licence“ (protože vlastně neumožňuje, aby odvozené dílo – program
– byly šířeny pod jinou licencí). GNU GPL je tedy licencí, která je velmi rigidní, protože
neumožňuje žádné „odklony“ od textu licence, popř. „přelicencování“ na jinou licenci,
a tím např. jakákoliv omezení šíření softwaru.
Licence GNU GPL, stejně jako většina jiných open-source licencí, vnikla v
anglosaské právní kultuře. Z tohoto důvody se v odborné literatuře někdy
vyskytují úvahy o její platnosti v ČR, resp. v rámci naší kontinentální právní kultuře
založené na římském právu. Autor této práce je přesvědčen, že licence GNU
GPL je platná v ČR a její používání tedy nepředstavuje žádný právní problém.
Stejný výklad mají např. i německé soudy. Server Root.cz informoval, že
jistý německý soud v jednom ze svých rozsudků podpořil licenci GNU GPL
a potvrdil, že společnost Skype licenci porušuje, protože ke svému programu
nedodávala všechny zdrojové kódy. Skype je nejznámější program, který
umožňuje provozovat internetovou telefonii.
2.12 BSD licence
BSD licence je licence pro open-source software, která poskytuje uživatel ům nejvíce práv
libovolně se softwarem nakládat. Umožňuje především volné šíření licencovaného obsahu,
přičemž vyžaduje pouze uvedení autora a informace o licenci, spolu s upozorněním na
zřeknutí se odpovědnosti za dílo.
Jak již bylo výše uvedeno, jedná se o licenci vytvo řenou v anglosaské právní
kultuře. Autor se proto nebude zabývat velmi složitou problematikou týkající
se omezování odpovědnosti v českém právu, a to zejména s ohledem na
par. 386, odst. 1 obchodního zákoníku, který zakazuje možnosti vzdát se
nároku na náhradu škody před porušením povinnosti (jedná se o kogentní
ustanovení).
Zkratka BSD označuje „Berkeley Software Distribution“ – obchodní organizaci při University
of California, Berkeley, která tuto licenci vyvinula a používala pro práce nad operačním
systémem BSD. BSD licence dovoluje komerční využití, včetně využití v proprietárním
software bez zveřejněného zdrojového kódu. Díla založená na dílech licencovaných pod
BSD dokonce mohou být zveřejněna pod komerční licencí (nejedná se o copyleft), pouze
musí dodržet podmínky licence, tzn. v programu uvádět informaci o autorech a zřeknutí
se odpovědnosti. Příkladem takového využití jsou části knihoven pro síťovou komunikaci
použité v Microsoft Windows či mnoho komponent z FreeBSD použitých v Mac OS X.
2.13 Copyleft
Copyleft je zvláštní použití autorského práva. Při vytvoření odvozeného díla z díla, jež je
dostupné jen pod copyleftovou licencí, musí být toto odvozené dílo nabízeno pod stejnou
(copyleft) licencí jako dílo původní. Termín copyleft je slovní hříčkou, v anglickém slově
copyright je slovo right (právo, pravý, vpravo) nahrazeno slovem left (levý, vlevo), čímž
se naznačuje, že princip copyleftu je do jisté míry opakem principu copyrightu. I tradiční
označení copyrightu, písmeno C v kroužku – © – je otočeno a jako symbol copyleftu se
P
o
známk
a
P
o
známk
a
P
o
známk
a
P
o
známk
a
2.13 Copyleft





20 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU
používá převrácené C v kroužku (to ovšem nemá žádný právní význam). Copyleft licence
jsou označovány jako licence „virové“ povahy. Přidáte-li k vašemu programu kus kódu pod
copyleftovou licencí, pak je váš program „infikován“ a musí být také šířen pod
copyleftovou licencí. Svoboda libovolného nakládání s programem v rámci této licence je zpravidla
vykoupena absolutní nepostihnutelností autora za škody, které jeho dílo způsobí.
2.14 Public domain
Public domain (pojem se používá v anglosaské právní kultuře) je software bez vyhrazených
práv, tzn. že není nijak chráněný. Jinými slovy, je možné jej libovolně používat,
kopírovat, popř. měnit. Laicky řečeno, u Public domain se jedná o software, se kterým můžeme
libovolně nakládat, aniž bychom se museli strachovat, že porušujeme autorská práva.
Příkladem z praxe v českém právu mohou být počítačové programy, kterým uplynula doba
trvání majetkových práv (doba majetkových práv trvá 70 let od smrti autora a po uplynutí
této doby je možno software volně používat).
2.15 Shareware
Shareware je software s povolením šířit kopie, ale každý, kdo se rozhodne jej trvale
používat, má povinnost zaplatit licenční poplatek. Poskytování počítačového programu
jako shareware je dnes již běžným ekonomickým modelem, který je využíván velkým
počtem softwarových společností. Ve většině případů je sharewarový počítačový program
zpřístupňován koncovým uživatelům prostřednictvím sítě internet, což umožňuje obejít
tradiční nákladnější modely propagace a distribuce software. Tyto počítačové programy
bývají často umisťovány na CD-ROM či DVD-ROM, jako příloha nejrůznějších
specializovaných periodik. Potencionálním zákazníkům přináší shareware tu výhodu, že si
počítačový program mohou vyzkoušet ještě předtím, než za jeho užívaní zaplatí. Po zaplacení
obdrží uživatel heslo, kterým program „oživí“, nebo celý nový program v poslední verzi
s neomezenou dobou užívání.
2.16 Freeware
Freeware je software, který je šířen zdarma, například na internetu nebo na různých CD/
DVD. Program je možno provozovat zdarma po neomezenou dobu a je možno jej i zdarma
šířit dále. Není však dovoleno (stejně jako u shareware) šířit jej za úplatu. Z původní
definice freeware také plyne, že autorská práva k takovému programu drží jeho autor a není
tedy dovoleno bez jeho souhlasu program jakkoliv měnit či upravovat pro komerční účely.
Typickým příkladem freeware byla dnes velmi rozšířená Java od Sun Microsystems.
V současné době je již Java k dispozici jako open-source software šířený pod
licencí GNU GPL.
P
o
známk
a
P
o
známk
a
2. Základní terminologie





2. Základní terminologie
21 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU
2.17 Licence OEM
Při tzv. licenci OEM (Original Equipment Manufacture) se jedná o software, který je
předinstalovaný na počítači a zákazník jej získá již s koupí počítače. Např. společnost
Microsoft tímto způsobem často distribuuje svůj software (typicky MS Windows). Licence
pořízená touto formou je vázaná na počítač, na kterém byl software nainstalován. Jinými
slovy, software nelze nainstalovat na žádný jiný počítač a v případě ztráty nebo zničení
počítače, kde je software nainstalován, zaniká i tato licence a program již není dovoleno
dále používat. Pokud dojde k prodeji počítače, potom nabyvatel získává automaticky i tuto
licenci a oprávnění software používat. Všechny produkty pod licencí OEM jsou tak vlastně
vázány na hardware a není možné je koupit samostatně.
Obrázek 1: Dělení software dle Free Software Foundation, zdroj: www.gnu.org.
2.18 Advare, malware
Adware je program (druh licence), který můžete užívat zdarma. V programu se ale objevuje
placená reklama, za kterou získává autor peníze. Stejně tak program nesmí být měněn
a zejména nesmí být odstraněna reklama, která se během používání programu objevuje
(obvykle je stahována z internetu).
Malware je počítačový program určený ke vniknutí nebo poškození počítačového systému.
Výraz malware vznikl složením anglických slov „malicious“ (zákeřný) a „software“ a
popisuje záměr autora takového programu spíše než jeho specifické vlastnosti. Pod souhrnné
označení malware se zahrnují počítačové viry, trojské koně, spyware a adware.
Free software
Public domain
w/source
XFree86 style
Copylefted
GPL‘ed
Proprietary
Closed
Shareware
Open Source
Free Download
2.18 Advare, malware





22 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU
2.19 Trojský kůň
Trojský kůň je uživateli skrytá část programu nebo aplikace s funkcí, se kterou uživatel
nesouhlasí (typicky je to činnost škodlivá). Název Trojský kůň pochází z antického příběhu
o dobytí Tróje. Trojský kůň může být samostatný program, který se tváří užitečně –
například hra, spořič obrazovky nebo nějaký jednoduchý nástroj. Časté jsou spořiče obrazovky
s erotikou nebo pornografií.
2.20 Zadní vrátka
Zadní vrátka (z anglického backdoor) je metoda v počítačovém systému (nebo také
kryptosytému či samostatném algoritmu), která útočníkovi umožňuje obejít běžnou autentizaci
uživatele při vstupu do programu nebo systému a zároveň mu umožňuje zachovat tento
přístup skrytý před běžnou kontrolou. Zadní vrátka jsou často v programu úmyslně
zanechané programátorem nebo se může jednat o pomůcku pro ladění programu, která byla
omylem ponechána i v ostré verzi.
2.21 Hacker, Cracker
Hackeři jsou počítačoví specialisté či programátoři s detailními znalostmi fungování
systému, dokážou ho výborně používat, ale především si ho i upravit podle svých potřeb.
V médiích se však tento termín začal mylně používat pro počítačové zločince a narušitele
počítačových sítí, kteří se správně označují termínem cracker. V užším významu se slovo
hacker používá ve významu „průnikář“, tedy osoba, která svoji odbornou převahu používá
k průniku do systému nebo obecně k získání většího vlivu, než jaký měla předtím. Takoví
hackeři své znalosti tají nebo si je vyměňují jen mezi sebou.
Jako cracker se označuje osoba, která se snaží prolomit ochranu většinou placeného
softwaru za účelem získat možnost používat jej bez nutnosti ho koupit (např. zjištění způsobu
ověřování sériových čísel pro odblokování zkušební verze nebo odstranění kontroly u her,
zda je v CD mechanice originální médium).
2. Základní terminologie





3. Vznik a vývoj
open source komunity
23 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU
Dříve než se začal používat termín open-source software, uskutečnila se řada událostí, které
formovaly základní myšlenky, a které vyvrcholily vznikem open-source software.
3.1 Unix
V letech 1969–1970 začali Kenneth Thompson, Dennis Ritchie a další specialisté z
laboratoří AT&T vyvýjet malý operační systém, který byl pojmenovaný jako Unix. Ve spolupráci
laboratoří AT&T a akademické obce vznikla v roce 1979 sedmá verze Unixu, která je
předchůdcem všech open-source unixových operačních systémů. Unixové systémy jsou
využívány jako operační systémy pro servery, pracovní stanice a v současné době i pro
osobní počítače. Sehrály velmi výraznou roli při vzniku Internetu a přechodu od
jednotlivých počítačů k počítačovým sítím a modelu klient-server.
Vznik a vývoj open source
komunity
3.
3.1 Unix





O PEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU24
3.2 Nadace pro svobodný software
Nadace pro svobodný software byla založena v roce 1985 a vznikla pro podporu práva
uživatel ů používat, studovat, kopírovat, upravovat a redistribuovat počítačové programy.
Nadace vytvořila projekt GNU, který se snažil položit základy svobodného operačního
systému Unix. Základem filosofie projektu GNU je přesvědčení, že svobodný software je
záležitost svobody, a proto by lidé měli mít svobodu využívat software všemi způsoby,
které přinášejí nějaký společenský užitek. Software se liší od hmotných objektů jako židle,
sendviče a benzínu právě v tom, že může být mnohem snadněji kopírován a
modifikován. Nadace pro svobodný software existuje dodnes a patří mezi nejdůležitější subjekty
ve světě open-source.
Free Software Foundation – FSF ( www.fsf.org)
3.3 Linux
V roce 1991 začal Linus Torvalds vyvíjet jádro operačního systému, které nazval Linux.
V kombinaci s dalšími komponentami vyvíjenými Nadací pro svobodný software začal
vznikat kompletní svobodný operační systém. Zpočátku byl Linux vyvíjen a používán
zejména jednotlivými nadšenci. Časem ale získal podporu velkých společností jako IBM,
Hewlett-Packard, Nokia a Novell pro využití na serverech, a poslední dobou získává
popularitu i na desktopovém trhu. Zastánci a analytici připisují jeho úspěch nezávislosti
na dodavateli, nízkých nákladech, flexibilitě, bezpečnosti a spolehlivosti.
3.4 Open-source iniciativa (OSI)
Teprve v roce 1997 vznikl název open-source a začala se psát historie hnutí open-source.
Eric Raymond v té době uveřejnil esej pod názvem „Katedrála a bazar“, ve které zdůrazňuje
příčiny a důvody, proč věří, že open-source licence mají za následek vyšší kvalitu a
levnější cenu softwaru. 22. ledna 1998 firma Netscape oznámila, že zveřejní zdrojové kódy
pro svůj internetový prohlížeč Netscape Navigator 5.0. Toto prohlášení výrazně podpořilo
open-source komunitu a podpořilo její důvěryhodnost. Netscape Navigator byl v té době
nejpoužívanějším internetovým prohlížečem vůbec. V roce 1998 založili Eric Raymond
a Bruce Perens Open Source Iniciativu (Open Source Iniciative – OSI) právě pro podporu
marketingu a obchodu kolem hnutí open-source. Založení OSI a informovanost a výhodách
open-source mělo za následek také zájem komerčních organizací a podporu Linuxu. Mezi
prvními společnostmi, které otevřeně podpořili hnutí open-source a Linux jako operační
systém byly Oracle, IBM, Corel či Intel. V roce 1999 koupila firma Sun Microsystems
kancelářský balík StarOffice a o rok později věnovala komunitě open-source zdrojové kódy
a tak vznikl dnes velmi populární kancelářský balík OpenOffice.org.
P
o
známk
a
P
o
známk
a
3. Vznik a vývoj open source komunity





3. Vznik a vývoj
open source komunity
25 OPEN SOURCE SOFTWARE – VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU
3.5 Protagonisti a osobnosti
Richard Stallman (* 16. března 1953)
Je zakladatel hnutí svobodného softwaru, projektu GNU a v říjnu 1985 také Free Software
Foundation. Je také spoluzakladatel League for Programming Freedom. Aby ochránil ideály
tohoto hnutí, přišel Stallman s konceptem tzv. copyleftu, jehož princip uplatnil v široce
užívané softwarové licenci GPL. Stallman je také známý hacker, mezi jehož hlavní
programátorské počiny patří textový editor GNU Emacs, překladač GCC a debugger GDB – vše
součást projektu GNU. Od poloviny devadesátých let se už věnuje převážně jen obhajobě
svobodného softwaru a zbývající čas programuje GNU Emacs.
Linus Torvalds (* 28. prosince 1969)
Je finský programátor známý především zahájením vývoje jádra operačního systému Linux
a pozdější koordinací projektu. Při vývoji se Linus inspiroval systémem Minix (jádro a
operační systém, vyvinutý Andrewem Tanenbaumem). Cílem bylo vytvořit operační systém
unixového typu, který by běžel na běžných PC. V anketě Person of the Century
(Osobnost století) magazínu Time se v roce 2000 umístil na 17. místě. V roce 2001 se podělil
o ocenění Takeda Award za společensky/ekonomicky prospěšného člověka s Richardem
Stallmanem a Kenem Sakamurou. V roce 2004 byl v magazínu Time označen za jednoho
z nejvlivnějších lidí na světě. V anketě o 100 největších Finů všech dob, která se konala
v létě 2004, se Torvalds umístil na 16. místě. V roce 2005 se v průzkumu magazínu
BusinessWeek objevil mezi nejlepšími managery.
Eric Raymond (* 4. prosince 1957)
Je autorem knihy Katedrála a tržiště (anglicky The Cathedral and the Bazaar), která
porovnává dva vývojové modely softwaru, a je současným správcem Jargon File (také známý
jako Slovník moderního hackera). Kvůli Jargon File se proslavil jako historik/antropolog
hackerské kultury, od roku 1997 se stal vedoucí osobností hnutí open source.
3.6 Organizace podporující
open-source software v ČR
Společnost pro výzkum a podporu Open Source (OSS Aliance)
Cílem sdružení, které je neziskovou organizací, je pomáhat správním orgán ům při řešení
otázky, zda je vhodné přejít / nepřejít na Open Source (software s veřejně přístupným
zdrojovým kódem) a jejich následné využívání pro činnost státní správy, samosprávy
i soukromého sektoru. Stejně tak i podpora svobodného softwaru s otevřeným zdrojovým
kódem, otevřených standardů a bezpečnosti v oblasti softwaru, dat a telekomunikací.
V neposlední řadě i v souladu s celoevropskou standardizací a doporučeními Evropské
unie podporovat rozvoj Open Source systémů. OSS Alliance získala záštitu Ministerstva
vnitra ČR, ČVUT a Českého helsinského výboru. Mezi členy organizace patří například
IBM, Novell, Sun Microsystems, Software602, SGI a další.
3.6 Organizace podporující open-source software v ČR





Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je
možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist