načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Online závislosti - kolektiv; Lukas Blinka

Online závislosti

Elektronická kniha: Online závislosti
Autor: ;

Kniha nabízí psychologický pohled na fenomén závislostí, které se pojí s používáním internetu. Čtenáři zde najdou odpovědi na základní otázky: Co jsou nelátkové závislosti? Proč ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  254
+
-
8,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 198
Rozměr: 24 cm
Úprava: tran
Vydání: Vydání 1.
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5311-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Odborná publikace se zabývá různými druhy závislostí spojenými s užíváním internetu. Úvodní část je věnována podstatě tzv. nelátkových závislostí. Další kapitoly se zabývají diagnostikou, prevencí a léčbou online závislostí a jejich výskytem v různých fázích života. Závěrečná část je pak věnována jednotlivým druhům závislostí. Jsou zde probrány online hry, sexuální aktivity, gambling nebo nadměrné užívání sociálních sítí. Vše je doprovázeno kazuistikami a seznamem literatury.

Popis nakladatele

Kniha nabízí psychologický pohled na fenomén závislostí, které se pojí s používáním internetu. Čtenáři zde najdou odpovědi na základní otázky: Co jsou nelátkové závislosti? Proč se internet stal významným faktorem vzniku závislosti? Které skupiny lidí ohrožuje? Jaké jsou možnosti prevence a léčby? (jednání jako droga? : online hry, sex a sociální sítě : diagnostika závislosti na internetu : prevence a léčba)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
kolektiv; Lukas Blinka - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

sebekontrola

hraní

dopamin

konflikt

úzkost

avatar

stres

sociální sítě

psychoterapie

deprese

tolerance

prokrastinace

disociace

extroverze

hypersexualita

sebeprezentace

Facebook

MMO

relaps

identita

bažení

abstinenční příznaky

neuroticismus

kybersex

salience

komunikace

stud

mediální panika

MOBA

kompulze

WoW

ADHD

KBT

narcismus

Lukas Blinka a kolektiv

ONLINE

Z ÁVISLOSTI

y Jednání jako droga?

y Online hry, sex a sociální sítě

y Diagnostika závislosti na internetu

y Prevence a léčba


KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Blinka, Lukáš

Online závislosti : online hry, sociální sítě a komunikace – pornografie a kybersex,

gambling – konceptualizace a diagnostika – rizikové faktory, prevence a léčba /

Lukas Blinka a kolektiv. – Vydání 1. – Praha : Grada Publishing, a.s., 2015.

– 200 stran. – (Psyché)

Anglické resumé

Vydáno ve spolupráci s Masarykovou univerzitou

ISBN 978-80-210-7975-5 (Masarykova univerzita).

– ISBN 978-80-247-5311-9 (Grada Publishing)

004.738.5 * 616.89-008.48 * 159.97 * 364-212 * 794:004.738.5 *

004.738.5:316.472.4 * 316.772:004.738.5 * 176.8 * [316.772:004.738.5]:613.88

* 616.89:794 * 364-212 * 616-08

- internet – psychologické aspekty

- patologické závislosti – psychologické aspekty

- online hry

- internetové sociální sítě

- internetová komunikace

- pornografie

- kybersex

- gamblerství

- prevence (sociální problémy)

- terapie

- kolektivní monografie

159.97 – Psychopatologie [17]


Lukas Blinka a kolektiv

ONLINE

ZÁVISLOSTI

y Jednání jako droga?

y Online hry, sex a sociální sítě

y Diagnostika závislosti na internetu

y Prevence a léčba Kniha vznikla díky výzkumnému projektu „Faktory excesivního hraní a jejich vývoj v čase“, který finančně podpořila Grantová agentura České republiky (GAP407/12/1831). Kapitoly 4 a 5 vznikly rovněž díky institucionální podpoře Univerzity Karlovy v Praze v rámci programu PRVOUK P03/LF1/9. Mgr. Lukas Blinka, Ph.D., a kolektiv ONLINE ZÁVISLOSTI Ve spolupráci s Masarykovou univerzitou vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6083. publikaci Spoluautoři: Mgr. Kateřina Škařupová, Ph.D. Mgr. Anna Ševčíková, Ph.D. Mgr. Šárka Licehammerová PhDr. Petra Vondráčková, Ph.D. Recenzovali: PhDr. Magdalena Frouzová Mgr. Pavel Nepustil, Ph.D. Prof. PhDr. David Šmahel, Ph.D. Mgr. Jaroslav Vacek Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. Odpovědná redaktorka Jana Červená Sazba a zlom Antonín Plicka Návrh a zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 200 Vydání 1., 2015 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2015 ISBN 978-80-271-0992-0 (ePub) ISBN 978-80-271-0991-3 (pdf ) ISBN 978-80-210-7975-5 (print, Masarykova univerzita) ISBN 978-80-247-5311-9 (print, Grada Publishing)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani

šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Ne­

oprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Obsah

Obsah

Poděkování 9

1. Úvod do studia závislostí na internetu 11

1.1 Existuje vůbec závislost na internetu? 16

1.2 Struktura knihy 17

Literatura 19

2. Jednání jako droga 21

2.1 Látkové a nelátkové závislosti (společné symptomy) 21

2.2 Ztráta kontroly a související poruchy 25

2.3 Komorbidita a rizikové faktory 26

2.4 Neurobiologie behaviorálních závislostí 29

2.5 Závislost na internetu 32

Literatura 34

3. Diagnostika a měření online závislosti 39

3.1 Proměny diagnostických kritérií behaviorálních závislostí 39

3.2 Diagnostika v ordinaci 43

3.3 Populační screening – nástroje a limity a prevalence 47

Literatura 51

4. Prevence a léčba závislosti a nadměrného užívání internetu 55

4.1 Prevence 55

4.1.1 Rozvoj specifických dovedností jako prevence 56

4.1.2 Preventivní programy 58

4.1.3 Shrnutí prevence 61 4.2 Léčba 62

4.2.1 Specifická témata v léčbě 63

4.2.2 Charakteristika osob vyhledávajících odbornou pomoc 64

4.2.3 Psychoterapie 65

4.2.4 Farmakoterapie 73

4.2.5 Úrovně léčby 75

4.2.6 Efektivita léčby 76

4.2.7 Klienti v klinické praxi 77 4.3 Shrnutí 80 Literatura 80 5. Nadměrné užívání internetu z vývojového hlediska 89 5.1 Nadměrné užívání internetu u dětí ve školním věku 90

5.1.1 Specifika nadměrného užívání internetu u dětí ve školním věku 91 5.2 Nadměrné užívání internetu u dospívajících 93

5.2.1 Specifika nadměrného užívání internetu u dospívajících 94

5.2.2 Případová studie dospívajícího 95 5.3 Nadměrné užívání internetu v mladé dospělosti 97

5.3.1 Specifika nadměrného užívání internetu v mladé dospělosti 98

5.3.2 Případová studie mladého dospělého 99 5.4 Nadměrné užívání internetu ve střední a starší dospělosti 100

5.4.1 Specifika nadměrného užívání internetu ve střední a starší

dospělosti 101

5.4.2 Případová studie staršího dospělého 102 5.5 Nadměrné užívání internetu ve stáří 103

5.5.1 Specifika nadměrného užívání internetu ve stáří 103 5.6 Shrnutí 104 Literatura 105 6. Závislost na hraní online her 111 6.1 Co jsou online hry 112 6.2 MMO hry a závislost 114 6.3 Měření a prevalence 118 6.4 Rizikové faktory závislosti na straně hráče 120

6.4.1 Psychosociální a emoční potíže 121

6.4.2 Poruchy pozornosti a zvýšená impulzivita 121 6.5 Rizikové faktory závislosti na straně hry 122 6.6 Neurobiologie závislosti na online hrách 124 6.7 Závěr 125 Literatura 126 7. Sexuální chování, internet a závislost 131 7.1 Sexuální aktivity v prostředí internetu 131 7.2 Nadměrné používání internetu pro sexuální účely 134 7.3 Internetová sexuální závislost 138 7.4 Problémové online sexuální aktivity 141 7.5 Nástroje pro rozpoznání internetové sexuální závislosti 141 7.6 Specifika léčby internetové sexuální závislosti 145 7.7 Léčebné přístupy 148

Obsah

7.8 Závěr 150

Literatura 150

8. Online hazardní hraní 155

8.1 Diagnostika problémového hazardního hráčství 156

8.2 Psychologické mechanismy rozvoje a udržování problémového

hazardního hraní 158

8.3 Sociální okolí hráče 159

8.4 Specifika online hazardního hraní 160

8.4.1 Dostupnost 161

8.4.2 Atraktivita online prostředí 162

8.4.3 Nevýhody online hraní z pohledu hráčů 165

8.4.4 Výskyt online hazardního hráčství v populaci 166 8.5 Druhy hazardních her na internetu 167

8.5.1 Kurzové sázení 167

8.5.2 Live sázení 168

8.5.3 Poker 168

8.5.4 Kasinové hry včetně hracích automatů 169 8.6 Nástroje kontroly internetového hazardního hraní 169 8.7 Možnosti léčby hazardního hraní 170 8.8 Závěr 175 Literatura 176 9. Nadměrné užívání online sociálních sítí 179 9.1 SNS jako fenomén 179 9.2 SNS a závislost 181 9.3 Nadměrné užívání SNS 183

9.3.1 Sociální sítě aneb sociální náhražka? 184

9.3.2 Sebeprezentace aneb narcismus? 185

9.3.3 Prokrastinace aneb lenošení? 187 9.4 Shrnutí, závěr a pochybnosti 187 Literatura 188 Shrnutí 193 Summary 195 Věcný rejstřík 197

9

Poděkování

Poděkování

Předkládaná kniha vznikla díky podpoře mnoha lidí, kteří měli přímo čine

přímo vliv na její výsledný tvar. Zvláštní díky patří samozřejmě recenzentům

a spoluautorkám, pro které nebylo snadné pracovat v časově zúženém rámci.

Editor by chtěl obzvláště poděkovat Anně Ševčíkové a Kateřině Škařupové –

obě se svým způsobem staly v průběhu tvorby publikace editorkami editora.

10

Ediční poznámka

Na přání autorů byla v textu ponechána cizí ženská příjmení v nepřechýleném

tvaru. Při redakčním zpracování byl text upraven tak, aby z něj bylo zřejmé,

kdo z citovaných autorů je muž a kdo žena.

Redakce

11

Úvod do studia závislostí na internetu

1. Úvod do studia závislostí

na internetu

Lukas Blinka

Téma závislosti na internetu či na jeho konkrétních aplikacích plní populární

média vždy, když se objeví nový extrémní případ závislého. Předpoklad, že se

jednou všichni přestaneme osobně stýkat a že se veškerá komunikace bude

odehrávat skrze digitální média, se objevuje ve veřejném diskurzu od doby,

kdy se internet stal neoddělitelnou součástí našich životů.

Tato situace by se mohla zdát nová, ale není tomu úplně tak. Pokud na ni

nahlédneme ze širší perspektivy, internet je jen jedním z médií. Jak shrnují

Rodman a  Fry (2009), objev a  ustálení nového média bylo v  historii vždy

spojeno s určitými obavami ze změn a pocitem, že stávající blaho, morálka

a zdraví erodují. Sokrates obviňoval z hloupnutí lidí písmo (Platon, 2000),

typografie přinesla s ideou individualismu i pocity úzkosti od kolektivní mysli

odstřiženého jedince. Epocha elektronické komunikace pak přinesla další

podněty pro studium – od vlivu propagandy a reklamy až po stále se vracející

téma vlivu médií (od komiksu a filmu přes televizi až po počítačové hry) na

násilí (Rodman, Fry, 2009). Právě počítače a  internet se staly v  posledním

desetiletí tak dominantním médiem, že se na ně přenesla pozornost veřejnosti

i odborníků pro jejich potenciálně problematické efekty. První pionýrskéstu

die, explicitně naznačující závislostní potenciál počítačových her, se objevily

už na počátku osmdesátých let (Soper, Miller, 1983), ve stále se zvětšující míře

na počátku devadesátých let (Shotton, 1991), ale opravdový boom je spojen

až s publikacemi britského psychologa Marka Griffithse (1996) a americké

psycholožky Kimberly Young (1998) z druhé poloviny devadesátých let. Od

té doby se objevily stovky či spíše tisíce studií, existují celé časopisy, které se

na toto téma specializují. Tato expanze zatím kupříkladu vedla k  zařazení

závislosti na online počítačovém hraní (internet gaming disorder) do dodatků

DSM 5 (APA, 2013) a k úvahám o konceptualizaci tohoto fenoménu i v 11. re-

vizi Mezinárodní klasifikace nemocí (Grant a kol., 2014) – v obou případech bylo sice shledáno, že plnohodnotné uznání této diagnózy je předčasné, ale zároveň byla konstatována významnost online závislostí jakožto vynořujícího se fenoménu 21. století.

Podle jednoho pohledu je závislost na internetu (a jeho jednotlivýchaplikacích) pouze hypotetickým následkem používání tohoto média. Vždyťi všechny předchozí vlny zájmu o  některé mediální účinky byly ve výsledku spíše

liché, respektive společnost se s novou situací vyrovnala. Úsměvně by dnes

působila panika kolem intenzivního čtení komiksů, které se staly předmětem

zájmu v padesátých letech 20. století (Rodman, Fry, 2009). Mohli bychom tak

předpokládat, že časem odezní i vlna zájmu o negativní účinky internetu.

Podle druhého pohledu jsou naopak účinky evidentní – nová médiapřinesla velký vliv na psychickou, fyzickou a sociální pohodu. Tomuto pohledu

odpovídá určitá morální panika, kterou generují či se snaží využít běžné

sdělovací prostředky. Projevuje se zde i předpoklad technologickéhodeterminismu, tedy domněnky, že existuje přímý a kauzální vztah mezi používáním

média a následným efektem.

Tato kniha oba tyto pohledy odmítá a zastává spíše postoj třetí, takzvaný

model smíšených účinků, tedy že v závislosti na kontextu jsou u některých

lidí účinky větší, u jiných menší, používání jednoho média může vést k více

efektům, které mohou být zároveň pozitivní i negativní

1

. Jak tomu rozumět

konkrétně v případě online závislostí? Pro názornost tento model představuje

diagram 1 (vytvořen jako shrnutí a úprava několika modelů, viz Blinka, 2013;

Valkenburg, Peter, 2013).

Diagram shrnuje několik zásadních poznatků:

Používání a  účinky média jsou v  transakčním, recipročním vztahu.

Účinky tedy nejsou jednoduše přímým a kauzálním následkem používání. Do

vztahu používání–účinek totiž vstupuje aktivní jedinec, který se k používání

média rozhodl zpravidla právě z důvodů nějakých předpokládaných účinků.

Kognitivní a behaviorální následky používání médií ovlivňují způsob, jakým

je médium používáno  – jedná se tedy o  jakousi spirálu propojení použití

a následků (Slater, 2007). A je to motivace a uspokojování určitých potřeb, co 1

Příkladem je kongeniální shrnutí výzkumu účinků televize na děti: Pro některé děti za určitých

podmínek je sledování televize škodlivé. Pro jiné děti za stejných podmínek nebo pro stejné děti za

jiných podmínek je prospěšné. Pro většinu dětí za většiny podmínek pravděpodobně není sledování

televize nijak zvláště škodlivé ani prospěšné (Schramm, Lyle, Parker, 1961).


13

Úvod do studia závislostí na internetu

nás k používání jakéhokoliv média vede. V případě internetu může některé

jedince vést k jeho užívání pocit osamění – hypotéza sociální kompenzace

(Kraut a kol., 2002) nebo potřeba „vypnout“, uvolnit se, pobavit se, uniknout

od stresů, smutku a úzkostí každodennosti – hypo téza řízení nálady(Rei

necke a kol., 2012). Různé teoretické modely připisují další možné motivy

k  používání médií, které se zpravidla z  velké části překrývají. Podle teorie

užití a gratifikace (McQuail, 2009) se může jednat o potřeby:

1. kognitivní (informovanost);

2. afektivní (zábava, uvolnění, vzrušení);

3. personální (identita, status, hodnoty);

4. sociální (kontakt s ostatními, pocit sounáležitosti).

Teorie sebedeterminace (Deci, Ryan, 2002) pak shrnuje motivy jakoten

denci plnění potřeb:

1. kompetence;

2. vztahů;

3. autonomie.

Účinek média

(závislost)

Používání média

Kontextuální

faktory:

osobnostní

sociální

societální

Obr. 1.1 Kontextuální model mediálních účinků


14

Různé teorie nabízejí různě rozepsanou klasifikaci motivace a potřeb,důležitý je ale fakt, že média zpravidla nabízejí možnost uspokojení více potřeb zároveň.

V případě nadměrného používání internetu či závislosti ale tyto důvody/ /motivy představují i následky – závislý jedinec se stává sociálně izolovanějším a častěji čelí negativním psychickým stavům. Následky jsou tedy dvojí –pozitivní (jedinec má pocit uvolnění, pocit nalezení komunity) i negativní (v delší perspektivě může docházet k  prohloubení izolace). Z  určitého pohledu se může závislost na internetu vnímat jako nevhodná zvládací strategie. Zároveň nám to ztěžuje pochopení, co je původní stav a co je skutečně až mediální efekt – to je jedna z hlavních výhrad odpůrců existence jevu online závislostí (viz Kardefelt-Winther, 2014). Proto je nezbytné se u závislostí na internetu ptát a nejdříve pochopit, co jedince k používání média vedlo a jaké potřeby se tím snažil uspokojit.

Důvod, proč si jedinec vybírá určité médium, jeho náchylnostk mediálnímu účinku a projev tohoto účinku jsou dány kontextem. Můžeme shrnout tři dominantní oblasti: a) Charakteristiky jedince. Zahrnují celou škálu osobních a osobnostních

charakteristik od pohlaví, věku, inteligence až po nejrůznější fyzické

a  psychické proměnné, jako je pocit vlastní hodnoty, nezdolnost, imulzivita apod. Mladší lidé kupříkladu jsou technologicky nejnadšenější

a internet používají nejvíce. Muži inklinují k používání časověnejnáročnějších online aplikací, především počítačových her. Introvertnía sociálně úzkostnější jedinci mohou hledat na internetu snadnější možnost

kontaktu s druhými. Individuálních faktorů je celá řada, jejich výběr pro

studium do značné míry závisí na oboru, z jakého k problematicepřistupujeme. Tato oblast je nejvíce zkoumána z psychologických hledisek,

a  proto i  tato kniha bude vycházet v  jednotlivých kapitolách zejména

z těchto konceptů. b) Sociální prostředí, tedy vliv rodiny, školy, kamarádů a blízkého okolícelkově. Rodiče mají například zásadní vliv na děti, zda a jak internet vůbec

používají. Blízké sociální prostředí ale ovlivňuje používání internetui neřímo. Kupříkladu jedinci z problémových rodin mají větší tendenci být

vystavováni rizikovým situacím a zároveň mají méně schopností takové

Úvod do studia závislostí na internetu

situace adekvátně řešit. Internet může být prostředím, kde se problémy

replikují a jedinec tak čelí více problémům (Ševčíková, 2014). Témasociálního prostředí stojí mírně stranou zájmu výzkumu. Přesto si lze v této knize

na několika místech všimnout zejména vlivu rodiny, neboť ta je velmidůležitá pro pochopení nadměrného užívání internetu u dětí a dospívajících,

v případě třeba online gamblingu však i u dospělých.

c) Societální podmínky, tedy vliv širší společnosti a obecné kulturnípodmínky. Krom ekonomické situace či míry liberalismu a  celkového společensko-kulturního vývoje v dané zemi můžeme uvažovati v konkrétnějších dimenzích, například zda vzdělávací systém akcentuje mediální

gramotnost apod. Výzkum EU Kids Online II (Helsper a kol., 2013)kuříkladu zjistil, že děti ze severských zemí a  děti z  postkomunistického

bloku (tedy včetně ČR) čelí ve zvýšené míře online rizikům, včetněnadměrného užívání, ale severské děti jsou lépe schopny tato rizika zvládat.

Děti a dospívající z bývalého komunistického bloku, s ČR v přední řadě,

jsou zároveň nejnadšenější hráči online her, které jsou aplikacís největším rizikem vzniku závislosti. Proč tomu tak je? A má to vztah i k dalším

jevům blízkým k závislostem? Proč zrovna české děti patří v pití alkoholu,

kouření, užívání marihuany a dalších psychoaktivních látek ke „špičce“

v  Evropě? Nalezení důvodu a  souvislosti těchto jevů má mimořádnou

důležitost, ale tento sociologický pohled přesahuje psychologický rámec

této knihy.

Do societálních podmínek lze zařadit i stupeň rozvojemediálně-technologické infrastruktury či vlastnosti daného média. Různé online aplikace

mají různý vliv na své uživatele. Díky rozšíření a  nízké ceně vysokorychlostního internetu může tolik lidí hrát online hry  – vydavatelská

studia sama přecházejí na princip hraní zdarma, aby nalákala co nejširší

počet hráčů

2

. Pokrytí vysokorychlostním internetem zase ovlivňuje, kdo

může být připojený neustále a toto připojení používat k přístupui k datově náročným aplikacím, jako je pornografie či online hry. Situace je

ovšem značně proměnlivá. Ještě před více než dekádou, když nebylo tolik

lidí online, byly nejpopulárnější aplikace, kde byli uživatelé anonymní

2

Tzv. free­to­play model. Hra je zdarma pouze v základní variantě. Pokročilejší hráči zpravidla čelí

nutnosti si nějaký herní obsah koupit.

( online chaty), zatímco dnes jsou nejpopulárnější aplikace, kde naopak

lidé o sobě dávají vědět někdy až příliš (online sociální sítě). Škodlivost,

přínosnost či neutralita mediálních účinků tak do značné míry záleží na

společenském konsenzu, na tom, jak společnost určité chování vnímá,

což podléhá změnám. Tyto změny jsou u tak proměnlivého média, jako

je internet, obzvláště rychlé. 1.1 Existuje vůbec závislost na internetu? Tato kniha popisuje fenomén, o  jehož povaze ještě nepanuje v  odborných kruzích většinová shoda. Lépe řečeno, koncept závislosti na internetu v sobě obsahuje určité problematické aspekty, které nejsou zcela uspokojivě vyřešeny. Výše zmíněná transakčnost užití–následek, kdy není jasně identifikovatelná původní příčina, protože splývá s následkem, je jen jednou z problémových oblastí.

Další je pochybnost, zda je internet či jeho jednotlivé aplikace prediktorem

či mediátorem patologie. Toto dilema vyjádřil Mark Griffiths v  angličtině

pojmy addiction to the internet a addiction on the internet (Griffiths, 2000).

První pojem znamená, že si jedinec určitou patologii s  sebou přináší a  na

internetu pouze nalézá prostředí pro její projevení. Patologie by se aleprojevila tak či onak a  lze spekulovat, že třeba online prostředí je prostředím

ještě relativně bezpečným (například při srovnání gamblingu v  online či

offline světě  – tedy hernách, které přitahují další společensky patologické

jevy, jako je kriminalita). Druhý pojem by se týkal situací, kdy patologie

byla (spolu)způsobena charakteristikou média – jedinec by tedy v případě,

že by na problematickou aplikaci nenarazil, problémy neměl. Oba tytopříady jsou samozřejmě vyhrocené, jakési ideální typy. Prakticky se v realitě

vyskytuje jejich mix. Přesto má toto dělení i praktické následky – kupříkladu

v léčbě je stále dominantní předpoklad, že závislost na internetu je spíše jen

symptomem širších problémů (viz kapitola 4). Výše uvedený kontextuální

model mediálních účinků mimo jiné může určit, kdo a za jakých okolností

je k mediálním účinkům náchylnější. Tato kniha představuje ve svýchjednotlivých kapitolách právě tuto náchylnost – u jednotlivých aplikací, online


17

Úvod do studia závislostí na internetu

her, pornografie, gamblingu či online komunikace se tyto faktory do určité

míry liší. Protože je ale výzkum stále na začátku, jednoznačně identifikované

tyto faktory nejsou.

V  neposlední řadě je problematickou oblastí samotná konceptualizace problému. Tato kniha si zvolila psychologický model behaviorálních závislostí jako prostředek pro konceptualizaci komplexu problémů, které ses nadměrným používáním internetu mohou pojit (konkrétně viz kapitola 2). Do jaké míry se ale skutečně jedná o  závislost? Podle Marka Griffithse (2000) má každá závislost v sobě obsažených šest komponent (salienci, euforii, syndrom z odnětí, toleranci, relaps a konflikt). Nejzásadnější je komponentakonfliktu – závislost bychom mohli připsat pouze v případě, že daná činnost jedinci způsobuje výrazné problémy v  životě. Jak ale tuto problematiku uchopit, pokud nejsou přítomny všechny komponenty?

V této knize dominantně používáme dva pojmy – závislost pro případy, kdy problematické používání internetu naplňuje faktory závislosti,a nadměrné užívání internetu, kdy jsou přítomna jen některá tato kritéria či si jejich přítomností nejsme jistí. Nadměrné užívání internetu je tedy širší pojem, a závislost se týká až jedinců v krajním spektru nadměrného užívání. Rozdíl mezi nadměrným užíváním a závislostí však není jen v čistě kvantitativním měření  – v  přítomnosti více faktorů či jejich akcentů. Jak ukazují některé výzkumy (Blinka a kol., 2015), míra nadměrnosti se odráží i v kvalitě,v charakteristikách skupin. Internet je nutnou součástí našich životů a pro mnoho jedinců může jeho používání, byť třeba časově náročné, představovat řadu výhod. Nebylo by tedy adekvátní a priori negativní nálepkování. Proto,zejména v kapitolách 5 a 9, používá tato kniha i nadměrné užívání internetu namísto závislosti. 1.2 Struktura knihy V kapitole 2 je představen koncept behaviorálních závislostí, který je ústřední pro celou knihu. Používání internetu může vést k různým následkůma závislost je jen jedním z těch, o kterých se dá uvažovat. Důvody, proč zrovna „závislost“, byly dva. Prvním je fakt, že je to pojem nadužívaný, ale málokdy korektně konceptualizovaný. Dalším důvodem bylo, že behaviorální závislost si pomalu, ale jistě razí cestu v oficiální diagnostice – je již uznána v DSM 5 a je a byla zvažována pro MKN-11.

Kapitola 3 popisuje možnosti diagnostiky online závislostí jak pro potřeby dotazníkových šetření, tak zejména pro potřeby klinických interview.

Kapitola 4 se zabývá možnostmi prevence a především možnostmi léčby. Aktuální poznatky ukazují, že existují spíše závislosti na konkrétních online aplikacích, než jedna obecná závislost na internetu. Z  praktických důvodů zde autorka představuje především strategie léčby, které jsou společné všem online závislostem, tedy jak jednotlivé psychoterapeutické proudy vůbeccháou závislost.

Kapitola 5 nabízí kontextuální a  do jisté míry i  alternativní pohled na online závislosti. Internet může sloužit jako prostředí pro náhražkovéuspokojování potřeb. Potřeby člověka jsou dané do jisté míry jeho věkem. Přestože si výzkumy všímaly především dětí a  dospívajících, již brzy se používání internetu rozšíří se všemi svými výhodami a riziky u věkově starších kohort, například u osamělosti čelících seniorů.

Zbývající kapitoly knihy se zaměřují na konkrétní specifické aplikace,kterých se závislost týká nejčastěji.

Kapitola 6 popisuje fenomén online her či virtuálních světů, které jsou vůbec nejvýraznějším a  nejčastěji diskutovaným představitelem závislostí na internetu. Jako jediná je, společně s  gamblingem, uchopena oficiálním diagnostickým manuálem a byla zařazena do dodatků DSM 5. revize.

Kapitola 7 představuje fenomén nadměrného užívání internetu pro sexuální účely, což zahrnuje sledování pornografie a  online komunikaci pro sexuální účely (kybersex). Sexualita je klíčovou, evolučně danou oblastíchování a prožívání a právě internet tuto důležitost v sobě odráží a naši sexuální motivaci může silně ovlivňovat.

Kapitola 8 popisuje online gambling. Ukazuje, co mají klasický a online gambling společného, ale zejména, čím je online gambling specifický a pro některé lidi lákavější a svým způsobem nebezpečnější.

Kapitola 9 se zabývá závislostí na online komunikaci a online sociálních sítích. Ukazuje, že tento fenomén sice je spojen s nadměrným užíváníminternetu, ale o závislost se, v rozporu s často se vyskytujícím laickým názorem, v drtivé většině případů nejedná.

Úvod do studia závislostí na internetu

Literatura

Blinka, L. (2013). The good and the bad of the Internet. Studying subjective

well­being as an outcome of young people’s online practices. Tartu: University

of Tartu Press. Blinka, L., Škařupová, K., Ševčíková, A., Wölfling, K., Müller, K. W., Dreier,

M. (2015). Excessive internet use in European adolescents: whatdetermines differences in severity? International Journal of Public Health, 60 (2),

249–256. Deci, E. L., Ryan, R. M. (2002). Overview of self-determination theory: Anorganismic dialectical perspective. Handbook of self­determination research,

3–33. Grant, J., Atmaca, M., Fineberg, N. A., Fontenelle, L. F., Matsunaga, H., Veale,

D., Stein, D. (2014). Impulse control disorders and „behavioural addictions“ in the ICD-11. World Psychiatry, 13 (2), 125–127. Griffiths, M. (1996). Internet „addiction“: an issue for clinical psychology?

In Clinical Psychology Forum, 32–36. Griffiths, M. (2000). Does Internet and computer „addiction“ exist? Some case

study evidence. CyberPsychology and Behavior, 3 (2), 211–218. Helsper, E., Kalmus, V., Hasebrink, U., Sagvari, B. de Haan, J. (2013). Country

classification: Opportunities, risks, harm and parental mediation. Dostupné

z: http://eprints.lse.ac.uk/52023/. Kardefelt-Winther, D. (2014). A conceptual and methodological critique of

internet addiction research: Towards a model of compensatory internet

use. Computers in Human Behavior, 31, 351–354. Kraut, R., Kiesler, S., Boneva, B., Cummings, J., Helgeson, V., Crawford, A.

(2002). Internet paradox revisited. Journal of social issues, 58 (1), 49–74. McQuail, D. (2009). Teorie masové komunikace. Praha: Portál. Platon (2000). Faidros. Praha: Oikoymenh. Reinecke, L., Tamborini, R., Grizzard, M., Lewis, R., Eden, A., DavidBowman, N. (2012). Characterizing mood management as need satisfaction:

The effects of intrinsic needs on selective exposure and mood repair. Jour­

nal of Communication, 62 (3), 437–453. Rodman, G., Fry, K. G. (2009). Communication technology and psychological

wellbeing: Yin, Yang, and the golden mean of media effects. In Y.Amichai-Hamburger (Eds.), Technology and Psychological Well­being, 9–33.

Cambridge: Cambridge University Press. Schramm, W., Lyle, J., Parker, E. (1961). Television in the lives of our children.

Palo Alto, CA: Standford University Press. Slater, M. D. (2007). Reinforcing spirals: The mutual influence of mediaselectivity and media effects and their impact on individual behavior and

social identity. Communication Theory, 17 (3), 281–303. Shotton, M. A. (1991). The costs and benefits of ,computer addiction‘. Beha­

viour & Information Technology, 10 (3), 219–230. Soper, W. B., Miller, M. J. (1983). Junk-time junkies: An emerging addiction

among students. School Counselor. Ševčíková, A. (2014). Děti a dospívající online: Vybraná rizika používání in­

ternetu. Praha: Grada Publishing. Valkenburg, P. M., Peter, J. (2013). The differential susceptibility to media

effects model. Journal of Communication, 63 (2), 221–243. Young, K. S. (1998). Caught in the net: How to recognize the signs of internet

addiction and a winning strategy for recovery. John Wiley & Sons.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist