načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Omylem géniem - Richard Gaughan

Omylem géniem
-15%
sleva

Kniha: Omylem géniem
Autor:

Velká část nejoslavovanějších objevů historie lidstva, od střelného prachu až po Viagru, je dílem čiré náhody, která vedla k převratným myšlenkám a vynálezům. Vydejte se s touto ... (celý popis)
Kniha teď bohužel není dostupná.

»hlídat dostupnost


hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2% 90%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: COOBOO
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2016-02-01
Počet stran: 256
Rozměr: 175 x 235 mm
Úprava: 256 stran : ilustrace (převážně barev.), portréty
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Accidental genius
Spolupracovali: z anglického originálu ... přeložila Eva Vilches
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Doporučená novinka pro týden: 2013-12
ISBN: 9788074472299
EAN: 9788074472299
Ukázka: » zobrazit ukázku
Literární ceny
Kniha získala literární cenu "Zlatá stuha - 2014 - PŘEKLADOVÁ ČÁST - Literatura faktu pro děti a mládež".
Více informací o prestižních literárních oceněních lze nalézt na stránce » literární ceny.
Popis

Velká část nejoslavovanějších objevů historie lidstva, od střelného prachu až po Viagru, je dílem čiré náhody, která vedla k převratným myšlenkám a vynálezům. Vydejte se s touto knihou na prohlídku vědeckých a technologických zázraků, které změnily svět, a přesvědčte se, že pevná víra, nečekaná inspirace a nenadálé změny chápání mohou ze dne na den změnit způsob, jakým vnímáme svět.Ať je to objev penicilinu nebo vynález mikrovlnné trouby, náhlé záblesky inspirace udávají našim životům směr již sedm tisíc let. Tato kniha je oslavou náhodným Einsteinům, jejichž náhlá vnuknutí změnila svět. Věnuje se zásluhám známějších osobností, jakými byli Isaac Newton nebo Louis Pasteur, ale neopomíjí ani méně opěvované hrdiny, jako vynálezce rádia nebo bezpečnostního skla. ([nejvýznamnější náhodné objevy, které změnily svět])

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Setkání s géniem Setkání s géniem
Jachnin Petr
Cena: 189 Kč
Jak se stát géniem Jak se stát géniem
Pekelis Viktor
Cena: 149 Kč
Král Richard II./King Richard II Král Richard II./King Richard II
Shakespeare William
Cena: 177 Kč
Král Richard III. / King Richard III Král Richard III. / King Richard III
Shakespeare William
Cena: 202 Kč
Zákazníci kupující knihu "Omylem géniem" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Omylem géniem3030

ted

ˇ

už je to jen

z kopce

třiadvacetiletý Isaac Newton si dopřával odpo- Isaac Newton si dopřávalodpočinku pod jabloní u svého rodného domku ve Woolsthorpe Manor. činku pod jabloní u svého rodného domku ve Woolsthorpe Manor.

Na hlavu mu spadlo jablko. Potom, co vykřikl „jau!“, si začal Na hlavu mu spadlo jablko. Potom, co vykřikl „jau!“, si začal

říkat, čím to je, že jablko spadlo z větve přímo dolů, směrem říkat, čím to je, že jablko spadlo z větve přímo dolů, směrem

ke středu Země. Podíval se na oblohu na dorůstající měsíc a na-ke středu Země. Podíval se na oblohu na dorůstající měsíc anajednou mu to došlo: ať už jablka k zemi přitahuje cokoli, je to jednou mu to došlo: ať už jablka k zemi přitahuje cokoli, je to

to samé, co má na svědomí obíhání Měsíce kolem Země. A zákon to samé, co má na svědomí obíhání Měsíce kolem Země. A zákon

univerzální gravitace byl na světě. univerzální gravitace byl na světě.

FYZIKA

Isaac Newton

objev univerzální

gravitace

1666

ALESPOŇ TAK SE TO ŘÍKÁ

Dvě věci víme jistě. Zaprvé, Newton sám říkal, že

o povaze gravitační přitažlivosti přemítal, když

sledoval, jak ze stromů v zahradě padají jablka.Zadruhé, v rodném Woolsthorpu by nepobýval, nebýt


3131

moru, který se v té době šířil Evropou. A kdybyne

byl v zahradě a nepřemítal o jablkách, kdo ví, kudy

by se jeho myšlenky ubíraly.

Roku 1665 dokončil Newton studia na Cam

bridgeské univerzitě a přijel domů, aby si krátce

odpočinul. Než se ale mohl ke studiím v Cambridgi

vrátit, byla univerzita kvůli Velkému londýnskému

moru zavřena. Jak poznamenal sám Newton, „v té

době byla má vynalézavost na vrcholu a matematice

a fi losofi i jsem se věnoval více než kdykoli potom“.

Místo toho, aby byl obklopen tím čilýmakademic

kým ruchem v Cambridgi, uvízl v tiché, zapadlé

vesnici bez jakékoli intelektuální společnosti svý

jimkou slunce a jablek, které v sadu padaly na zem.

Téměř dva roky nutil mor Newtona obracet svou

zvědavost k slunečnímu světlu a jablkům. Jehopo

střehy ze sadu změnily lidské chápání světa.

Newton měl mimořádný přehled v tolika různých

odvětvích, že by se tu nedala ani vyjmenovat. Po

čin, o který se nejvíce zasloužila náhoda, byl však

Newtonův objev gravitačního zákona. Newtonovi

předchůdci se domnívali, že nebe a Země jsou dvě

různé říše řízené odlišnými zákony. Jenže Newton

seděl v okně a viděl, jak jablka padají. Všiml si, že

ať je strom jakkoli vysoký, padá jablko vždycky

k zemi.

Newton rozkládá

světlo pomocí

hranolu.

Rodný dům Isaaka Newtona

(1642–1727) ve Woolsthorpe

Manor v hrabství

Lincolnshire.

O

P

R

ˇE

D

EN

O MÝTE

M: SM

YŠLENKY O J

ABLKU A

D

A

L

Š

Í


Omylem géniem3232

I když je jabloň dvakrát, čtyřikrát

nebo osmkrát vyšší, dá se vždyckyčekat, že jablko bude padat k zemi. Ať je

výška stromu jakákoli, hodně bychom

se divili, kdyby jablko nepadalo přímo

dolů. I kdyby jabloň sahala až kMěsíci, bude jablko stále padat přímočaře

k zemi... není tedy logické, že ať už

jablko k Zemi přitahuje jakákoli síla,

přitahuje k ní i Měsíc?

MATEMATIKA

Jak daleko Měsíc je a jak rychle obíhá kolem Země,

lidé věděli už předtím. Věděli také, že Měsíc se

z oblohy nehne. Jinými slovy, na začátku hodiny je

Měsíc od Země stejně daleko jako na jejím konci.

Newton si dal tyto poznatky dohromady, abyzjistil, jak moc se povrch Země během dané hodiny

od Měsíce vzdálí, což se musí rovnat tomu, jak moc

se zase Měsíc k Zemi přiblíží. Ukázalo se, že Měsíc

je k Zemi přitahován tři tisíce šestsetkrát menší

(1/3 600) silou než jablko. Ale moment! Jestliže

Měsíc a jablko na opravdu vysokém stromě k Zemi

přitahuje stejná věc, neměla by obě tělesa pociťovat stejně velkou sílu?

Newton se vrátil k matematice. Věděl, ževzdálenost od středu Země ke středu Měsíce ješedesátkrát větší než vzdálenost od středu Země ke středu

jablka. Jestliže se domníval správně a opravdu

předměty přitahuje stejná síla, bude nepřímo

úměrná druhé mocnině vzdálenosti mezi nimi.Jinými slovy, tělesa, která jsou od sebe dvakrát dál,

budou přitahována O,25násobkem síly.

Newtonova houpačka je nástroj,

který dokazuje zachování hybnosti a energie.


3333

O Měsíci a dělové kouliO Měsíci a dělové kouli

Představte si dělovou kouli vodorovně vystřelenou z vrcholu Představte si dělovou kouli vodorovně vystřelenou z vrcholu

hory. Dolů začne padat hned po výstřelu, ale zároveň se bude hory. Dolů začne padat hned po výstřelu, ale zároveň se bude

vzdalovat od hory, takže na zem dopadne kousek dál od kanonu. vzdalovat od hory, takže na zem dopadne kousek dál od kanonu.

Kdyby se do kanonu naložilo dvakrát více střelného prachu, Kdyby se do kanonu naložilo dvakrát více střelného prachu,

trajektorie koule by byla plošší a koule by přistála o něco dál. trajektorie koule by byla plošší a koule by přistála o něco dál.

Za jistých podmínek, kdyby se dělo naložilo dostatečným množ-Za jistých podmínek, kdyby se dělo naložilo dostatečnýmmnož

stvím prachu, by nebylo možné určit, kam koule dopadne, aniž by stvím prachu, by nebylo možné určit, kam koule dopadne, aniž by

se zohlednilo zaoblení Země. Během první vteřiny dělová koule se zohlednilo zaoblení Země. Během první vteřiny dělová koule

urazí asi pět metrů. Země se každých osm kilometrů zaobluje urazí asi pět metrů. Země se každých osm kilometrů zaobluje

asi o pět metrů. Kdyby se tedy dělová koule vystřelila takovou asi o pět metrů. Kdyby se tedy dělová koule vystřelila takovou

silou, aby urazila osm kilometrů za vteřinu, bude po jedné vte-silou, aby urazila osm kilometrů za vteřinu, bude po jednévte

řině stejně vysoko nad Zemí, jako byla na začátku. A protože řině stejně vysoko nad Zemí, jako byla na začátku. A protože

poletí stále stejnou rychlostí (za předpokladu, že se nachází nad poletí stále stejnou rychlostí (za předpokladu, že se nachází nad

atmosférou, kde není žádné tření), nikdy nespadne a bude obíhat atmosférou, kde není žádné tření), nikdy nespadne a bude obíhat

kolem Země – stejně jako Měsíc!kolem Země – stejně jako Měsíc!

Měření a převážení dělových koulí v osmnáctém století.

O

P

R

ˇE

D

EN

O MÝTE

M: SM

YŠLENKY O J

ABLKU A

D

A

L

Š

Í


Omylem géniem3434

Hvězdářské modely, konkrétně oběh Měsíce kolem Země a planetostroj Williama Jonese z roku 1797.


3535

PRINCIPIE

Podle zákona univerzální gravitace je síla gravitační přitažlivosti na obloze stejná jako na Zemi.

Odhalením této teorie Newton ukázal, že vesmír

vytváří určitý systém, a že když zjistíme, jak to

funguje na Zemi, zjistíme, i jak to funguje všude

jinde. Matematickým propojením pohybupadajícího plodu a pohybu rotujících planet vytvořil fi losofi cký most mezi nebem a Zemí. Roku 1687 konečně

vydal knihu Philosophiae naturalis principiamathematica, zkráceně Principia, ve které své poznatky

popsal, a svět již nikdy nebyl jako dřív.

Kdyby ho náhoda neodsoudila k dlouhým dnům

v ovocném sadu, možná by svůj talent uplatnil při

řešení jiných problémů. Na pochopení toho, že

fyzikální zákony platí po celém vesmíru, by si tak

svět musel ještě nějakou dobu počkat.

KARANTÉNA

A IZOLACE

V Newtonových objevech hrála zcela jistě rolináhoda. Anglií se neúprosně šířil mor a mařil veškerou

činnost, která vyžadovala shromažďování lidí.Obchod, zábava, diplomacie i vzdělávání tím trpěly.

Aby se totiž zpomalilo šíření epidemií, které vprůběhu staletí postupně propukaly a zabíjely miliony

lidí, nařizovala se karanténa a izolace. Nebýt moru,

nebyl by Newton nikdy odsouzen k izolacistrávené se svými myšlenkami v ovocném

sadu. Znamenalo by to ale, že

k objevu nedojde?

NEWTON VS. HOOKE

Velký podíl na Newtonově slávě měl i jeden jeho

charakterový rys: Newton byl hašteřivec.

Přírodní fi losofové té doby se zoufale snažilivysvětlit princip fungování světa, který je obklopuje,

a pohyb planet nebyl výjimkou. Newton nebyl sám.

Když se jeden z předních anglických vědců, Robert

Hooke, začal pyšnit tím, že objevil gravitační zákon, reagoval na to Newton slovy, že se tím vlastně

„nic nevysvětluje. Mě napadly lepší věci už před

lety, když jsem v zahradě pozoroval jabloně“. Když

ho Hooke popíchl slovy „dokaž to“, nemohl seNewton ubránit nutkání mu to vpálit do obličeje. A tak

své poznatky konečně propracoval do fi nální aformální podoby a s více než dvacetiletým zpožděním

sepsal Principii. Spolu s Newtonovým neobyčejným

géniem a náhodou, která ho donutila strávit dva

roky osamělým hloubáním a experimentováním, je

tedy možná za jeho slávu zodpovědná i jehobojovná povaha.

vlevo: Robert Hooke, anglický vědec,

autor Mikrografi e (1665), ve které zveřejnil

výsledky svých mikroskopických výzkumů.

vpravo: Isaac Newton, rytina z roku 1856.

O

P

R

ˇE

D

EN

O MÝTE

M: SM

YŠLENKY O J

ABLKU A

D

A

L

Š

Í




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist