načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Omylem géniem - Richard Gaughan

Omylem géniem
-15%
sleva

Kniha: Omylem géniem
Autor: Richard Gaughan

Kniha seznamuje čtenáře s nejvýznamnějšími vynálezy a vynálezci, popisuje vznik zásadních objevů, které změnily lidský vývoj. Publikace čtivou formou nabízí pohled do zákulisí ... (celý popis)
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  139 Kč 118
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
3,9
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2% 90%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » COOBOO
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2016
Počet stran: 256
Rozměr: 175 x 235 mm
Úprava: ilustrace (převážně barevné), portréty
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Accidental genius
Spolupracovali: z anglického originálu ... přeložila Eva Vilches
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Novinka týdne: 2013-12
Datum vydání: 1. 2. 2016
Nakladatelské údaje: V Praze, CooBoo, 2013
ISBN: 9788074472299
EAN: 9788074472299
Ukázka: » zobrazit ukázku
Literární ceny
Kniha získala literární cenu "Zlatá stuha - 2014 - PŘEKLADOVÁ ČÁST - Literatura faktu pro děti a mládež".
Více informací o prestižních literárních oceněních lze nalézt na stránce » literární ceny.
Popis / resumé

Kniha seznamuje čtenáře s nejvýznamnějšími vynálezy a vynálezci, popisuje vznik zásadních objevů, které změnily lidský vývoj. Publikace čtivou formou nabízí pohled do zákulisí vědeckých a technologických objevů, které změnily svět. Jednotlivé kapitoly popisují, jak byl který vynález objeven a jakou souhru sehrála náhoda a štěstí při odborných výzkumech. Obsah knihy například přibližuje objevy penicilinu, mikrovlnné trouby či bezpečnostního skla, ale zabývá se také staršími vynálezy, jež vznikaly v průběhu sedmi tisíciletí. Kniha nezapomíná ani na méně významné vynálezce, kteří byli svou dobou nepochopeni. Barevné obrázky a fotografie provázejí čtenáře na každé straně.

Popis nakladatele

Velká část nejoslavovanějších objevů historie lidstva, od střelného prachu až po Viagru, je dílem čiré náhody, která vedla k převratným myšlenkám a vynálezům. Vydejte se s touto knihou na prohlídku vědeckých a technologických zázraků, které změnily svět, a přesvědčte se, že pevná víra, nečekaná inspirace a nenadálé změny chápání mohou ze dne na den změnit způsob, jakým vnímáme svět.Ať je to objev penicilinu nebo vynález mikrovlnné trouby, náhlé záblesky inspirace udávají našim životům směr již sedm tisíc let. Tato kniha je oslavou náhodným Einsteinům, jejichž náhlá vnuknutí změnila svět. Věnuje se zásluhám známějších osobností, jakými byli Isaac Newton nebo Louis Pasteur, ale neopomíjí ani méně opěvované hrdiny, jako vynálezce rádia nebo bezpečnostního skla. ([nejvýznamnější náhodné objevy, které změnily svět])

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Ke knize "Omylem géniem" doporučujeme také:
Ostrov v Ptačí ulici Ostrov v Ptačí ulici
Hustej internet Hustej internet
Netopýr Netopýr
Brisingr Brisingr
Egbérie a Olténie Egbérie a Olténie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Omylem géniem3030

ted

ˇ

už je to jen

z kopce třiadvacetiletý Isaac Newton si dopřával odpo- Isaac Newton si dopřával odpočinku pod jabloní u svého rodného domku ve Woolsthorpe Manor. činku pod jabloní u svého rodného domku ve Woolsthorpe Manor. Na hlavu mu spadlo jablko. Potom, co vykřikl „jau!“, si začal Na hlavu mu spadlo jablko. Potom, co vykřikl „jau!“, si začal říkat, čím to je, že jablko spadlo z větve přímo dolů, směrem říkat, čím to je, že jablko spadlo z větve přímo dolů, směrem ke středu Země. Podíval se na oblohu na dorůstající měsíc a na-ke středu Země. Podíval se na oblohu na dorůstající měsíc a najednou mu to došlo: ať už jablka k zemi přitahuje cokoli, je to jednou mu to došlo: ať už jablka k zemi přitahuje cokoli, je to to samé, co má na svědomí obíhání Měsíce kolem Země. A zákon to samé, co má na svědomí obíhání Měsíce kolem Země. A zákon univerzální gravitace byl na světě. univerzální gravitace byl na světě.

FYZIKA

Isaac Newton

objev univerzální

gravitace

1666

ALESPOŇ TAK SE TO ŘÍKÁ

Dvě věci víme jistě. Zaprvé, Newton sám říkal, že

o povaze gravitační přitažlivosti přemítal, když

sledoval, jak ze stromů v zahradě padají jablka. Za

druhé, v rodném Woolsthorpu by nepobýval, nebýt


3131

moru, který se v té době šířil Evropou. A kdyby ne

byl v zahradě a nepřemítal o jablkách, kdo ví, kudy

by se jeho myšlenky ubíraly.

Roku 1665 dokončil Newton studia na Cam

bridgeské univerzitě a přijel domů, aby si krátce

odpočinul. Než se ale mohl ke studiím v Cambridgi

vrátit, byla univerzita kvůli Velkému londýnskému

moru zavřena. Jak poznamenal sám Newton, „v té

době byla má vynalézavost na vrcholu a matematice

a fi losofi i jsem se věnoval více než kdykoli potom“.

Místo toho, aby byl obklopen tím čilým akademic

kým ruchem v Cambridgi, uvízl v tiché, zapadlé

vesnici bez jakékoli intelektuální společnosti s vý

jimkou slunce a jablek, které v sadu padaly na zem.

Téměř dva roky nutil mor Newtona obracet svou

zvědavost k slunečnímu světlu a jablkům. Jeho po

střehy ze sadu změnily lidské chápání světa.

Newton měl mimořádný přehled v tolika různých

odvětvích, že by se tu nedala ani vyjmenovat. Po

čin, o který se nejvíce zasloužila náhoda, byl však

Newtonův objev gravitačního zákona. Newtonovi

předchůdci se domnívali, že nebe a Země jsou dvě

různé říše řízené odlišnými zákony. Jenže Newton

seděl v okně a viděl, jak jablka padají. Všiml si, že

ať je strom jakkoli vysoký, padá jablko vždycky

k zemi.

Newton rozkládá

světlo pomocí

hranolu.

Rodný dům Isaaka Newtona

(1642–1727) ve Woolsthorpe

Manor v hrabství

Lincolnshire.

O

P

R

ˇE

D

EN

O MÝTE

M: SM

YŠLENKY O J

ABLKU A

D

A

L

Š

Í


Omylem géniem3232

I když je jabloň dvakrát, čtyřikrát

nebo osmkrát vyšší, dá se vždycky če

kat, že jablko bude padat k zemi. Ať je

výška stromu jakákoli, hodně bychom

se divili, kdyby jablko nepadalo přímo

dolů. I kdyby jabloň sahala až k Měsí

ci, bude jablko stále padat přímočaře

k zemi... není tedy logické, že ať už

jablko k Zemi přitahuje jakákoli síla,

přitahuje k ní i Měsíc?

MATEMATIKA Jak daleko Měsíc je a jak rychle obíhá kolem Země, lidé věděli už předtím. Věděli také, že Měsíc se z oblohy nehne. Jinými slovy, na začátku hodiny je Měsíc od Země stejně daleko jako na jejím konci.

Newton si dal tyto poznatky dohromady, aby zjis

til, jak moc se povrch Země během dané hodiny

od Měsíce vzdálí, což se musí rovnat tomu, jak moc

se zase Měsíc k Zemi přiblíží. Ukázalo se, že Měsíc

je k Zemi přitahován tři tisíce šestsetkrát menší

(1/3 600) silou než jablko. Ale moment! Jestliže

Měsíc a jablko na opravdu vysokém stromě k Zemi

přitahuje stejná věc, neměla by obě tělesa pociťo

vat stejně velkou sílu?

Newton se vrátil k matematice. Věděl, že vzdá

lenost od středu Země ke středu Měsíce je šedesát

krát větší než vzdálenost od středu Země ke středu

jablka. Jestliže se domníval správně a opravdu

předměty přitahuje stejná síla, bude nepřímo

úměrná druhé mocnině vzdálenosti mezi nimi. Ji

nými slovy, tělesa, která jsou od sebe dvakrát dál,

budou přitahována O,25násobkem síly.

Newtonova houpačka je nástroj,

který dokazuje zachování hybnosti a energie.


3333

O Měsíci a dělové kouliO Měsíci a dělové kouli

Představte si dělovou kouli vodorovně vystřelenou z vrcholu Představte si dělovou kouli vodorovně vystřelenou z vrcholu

hory. Dolů začne padat hned po výstřelu, ale zároveň se bude hory. Dolů začne padat hned po výstřelu, ale zároveň se bude

vzdalovat od hory, takže na zem dopadne kousek dál od kanonu. vzdalovat od hory, takže na zem dopadne kousek dál od kanonu.

Kdyby se do kanonu naložilo dvakrát více střelného prachu, Kdyby se do kanonu naložilo dvakrát více střelného prachu,

trajektorie koule by byla plošší a koule by přistála o něco dál. trajektorie koule by byla plošší a koule by přistála o něco dál.

Za jistých podmínek, kdyby se dělo naložilo dostatečným množ-Za jistých podmínek, kdyby se dělo naložilo dostatečným množ

stvím prachu, by nebylo možné určit, kam koule dopadne, aniž by stvím prachu, by nebylo možné určit, kam koule dopadne, aniž by

se zohlednilo zaoblení Země. Během první vteřiny dělová koule se zohlednilo zaoblení Země. Během první vteřiny dělová koule

urazí asi pět metrů. Země se každých osm kilometrů zaobluje urazí asi pět metrů. Země se každých osm kilometrů zaobluje

asi o pět metrů. Kdyby se tedy dělová koule vystřelila takovou asi o pět metrů. Kdyby se tedy dělová koule vystřelila takovou

silou, aby urazila osm kilometrů za vteřinu, bude po jedné vte-silou, aby urazila osm kilometrů za vteřinu, bude po jedné vte

řině stejně vysoko nad Zemí, jako byla na začátku. A protože řině stejně vysoko nad Zemí, jako byla na začátku. A protože

poletí stále stejnou rychlostí (za předpokladu, že se nachází nad poletí stále stejnou rychlostí (za předpokladu, že se nachází nad

atmosférou, kde není žádné tření), nikdy nespadne a bude obíhat atmosférou, kde není žádné tření), nikdy nespadne a bude obíhat

kolem Země – stejně jako Měsíc!kolem Země – stejně jako Měsíc!

Měření a převážení dělových koulí v osmnáctém století.

O

P

R

ˇE

D

EN

O MÝTE

M: SM

YŠLENKY O J

ABLKU A

D

A

L

Š

Í


Omylem géniem3434

Hvězdářské modely, konkrétně oběh Měsíce kolem Země a planetostroj Williama Jonese z roku 1797.


3535

PRINCIPIE Podle zákona univerzální gravitace je síla gravitační přitažlivosti na obloze stejná jako na Zemi. Odhalením této teorie Newton ukázal, že vesmír vytváří určitý systém, a že když zjistíme, jak to funguje na Zemi, zjistíme, i jak to funguje všude jinde. Matematickým propojením pohybu padajícího plodu a pohybu rotujících planet vytvořil fi losofi cký most mezi nebem a Zemí. Roku 1687 konečně vydal knihu Philosophiae naturalis principia mathematica, zkráceně Principia, ve které své poznatky popsal, a svět již nikdy nebyl jako dřív.

Kdyby ho náhoda neodsoudila k dlouhým dnům

v ovocném sadu, možná by svůj talent uplatnil při řešení jiných problémů. Na pochopení toho, že fyzikální zákony platí po celém vesmíru, by si tak svět musel ještě nějakou dobu počkat. KARANTÉNA A IZOLACE V Newtonových objevech hrála zcela jistě roli náhoda. Anglií se neúprosně šířil mor a mařil veškerou činnost, která vyžadovala shromažďování lidí. Obchod, zábava, diplomacie i vzdělávání tím trpěly. Aby se totiž zpomalilo šíření epidemií, které v průběhu staletí postupně propukaly a zabíjely miliony lidí, nařizovala se karanténa a izolace. Nebýt moru, nebyl by Newton nikdy odsouzen k izolaci strávené se svými myšlenkami v ovocném sadu. Znamenalo by to ale, že k objevu nedojde?

NEWTON VS. HOOKE

Velký podíl na Newtonově slávě měl i jeden jeho

charakterový rys: Newton byl hašteřivec.

Přírodní fi losofové té doby se zoufale snažili vy

světlit princip fungování světa, který je obklopuje,

a pohyb planet nebyl výjimkou. Newton nebyl sám.

Když se jeden z předních anglických vědců, Robert

Hooke, začal pyšnit tím, že objevil gravitační zá

kon, reagoval na to Newton slovy, že se tím vlastně

„nic nevysvětluje. Mě napadly lepší věci už před

lety, když jsem v zahradě pozoroval jabloně“. Když

ho Hooke popíchl slovy „dokaž to“, nemohl se New

ton ubránit nutkání mu to vpálit do obličeje. A tak

své poznatky konečně propracoval do fi nální a for

mální podoby a s více než dvacetiletým zpožděním

sepsal Principii. Spolu s Newtonovým neobyčejným

géniem a náhodou, která ho donutila strávit dva

roky osamělým hloubáním a experimentováním, je

tedy možná za jeho slávu zodpovědná i jeho bojov

ná povaha.

vlevo: Robert Hooke, anglický vědec,

autor Mikrografi e (1665), ve které zveřejnil

výsledky svých mikroskopických výzkumů.

vpravo: Isaac Newton, rytina z roku 1856.

O

P

R

ˇE

D

EN

O MÝTE

M: SM

YŠLENKY O J

ABLKU A

D

A

L

Š

Í




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist