načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Omniscript -- Encyklopedie písem světa - Alef Pražský

Omniscript -- Encyklopedie písem světa

Elektronická kniha: Omniscript -- Encyklopedie písem světa
Autor:

V této ojedinělé publikaci je systematicky podán přehled 110 nejdůležitějších písem světa. Každé písmo má svojí kapitolu, z nichž každá obsahuje historii, přehlednou tabulku ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  159
+
-
5,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » E-knihy jedou
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 360
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

V této ojedinělé publikaci je systematicky podán přehled 110 nejdůležitějších písem světa . Každé písmo má svojí kapitolu, z nichž každá obsahuje historii, přehlednou tabulku znaků, rysy písma a jeho použití v jazycích. V knize jsou obsažena jak písma v současnosti používaná, tak písma vymřelá, magická a nerozluštěná. Kniha vznikala více než deset let, během nichž autor procestoval celý svět při cestě za těmi nejneobvyklejšími a mnohdy téměř zapomenutými písmy. Publikace vás zavede od arménské abecedy ke keltskému oghamu, od Gurmukhí k mayským hieroglyfům, od Abecedy mágů až k nikdy nerozluštěnému písmu indiánského kmene Kipu. Prozradí vám, podle jaké logiky se vytvářejí čínské znaky nebo jak přepsat česká slova foneticky tak, aby je jazykovědec z kterékoliv části světa přečetl správně. Je to publikace, jež vám dá možnost prostudovat každý ze střípků úžasné mozaiky lidské tvořivosti ve světě písma.

Zařazeno v kategoriích
Alef Pražský - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

- 1 -


- 2 -

OMNISCRIPT

ENCYKLOPEDIE PÍSEM SVĚTA

Napsal Alef Pražský


- 3 -

OMNISCRIPT ................................................................................................................................................ - 2 -

1. ÚVOD - DEFINICE PÍSMA ........................................................................................................................... - 7 -

2. ABECEDY .................................................................................................................................................. - 9 -

2.1. ABECEDY POUŽÍVANÉ V SOUČASNOSTI .............................................................................................................- 10 -

2.1.1. Arménská abeceda (Հայերէն) ..................................................................................................... - 10 -

2.1.2. Cyrilice (azbuka) (Кириллица) ..................................................................................................... - 13 -

2.1.3. Gruzínská abeceda (Mchedruli) (Ⴋხედრული) ............................................................................ - 17 -

2.1.4. Řecká abeceda (Ελληνικό αλφάβητο) .......................................................................................... - 21 -

2.1.5. Latinská abeceda (LATINVS) ......................................................................................................... - 24 -

2.1.6. Ostatní abecedy používané v současnosti .................................................................................... - 29 -

2.2. ABECEDY POUŽÍVANÉ V SOUČASNOSTI K NÁBOŽENSKÝM A DEKORATIVNÍM ÚČELŮM ..................................................- 33 -

2.2.1. Koptské písmo (metnremn,imi) ................................................................................................. - 33 -

2.2.2. Fraktura (Fraktur) ........................................................................................................................ - 35 -

2.2.3. Irská unciála (Cló Gaelaċ) .......................................................................................................... - 39 -

2.2.4. Runy (ᚠᚢᚦᚨᚱᚲ) ............................................................................................................................... - 41 -

2.3. ABECEDY POUŽÍVANÉ V MINULOSTI – VYMŘELÉ .................................................................................................- 48 -

2.3.1. Avestská abeceda ( ) ......................................................................................... - 48 -

2.3.2. Etruská abeceda ( ) ............................................................................................................. - 51 -

2.3.3. Staré gruzínské abecedy (Asomtavruli a Nuschuri) (ႠႱႭႫႧႠႥႰႳႪႨ) ................................ - 54 -

2.3.4. Hlaholice (ⰀⰁⰂⰃⰄ) ................................................................................................................... - 57 -

2.3.5. Gótská abeceda (̲̹̺̰̿̈́̓) .................................................................................................... - 61 -

2.3.6. Maďarské runy (FarIFavor LekES) ................................................................................................ - 63 -

2.3.7. Ogham (ᚑᚌᚐᚋ) .............................................................................................................................. - 66 -

2.3.8. Orchonské písmo ....................................................................................................... - 69 -

2.3.9. Ostatní abecedy používané v minulosti - vymřelé ........................................................................ - 71 -

3. SOUHLÁSKOVÉ ABECEDY – ABJADY ........................................................................................................ - 74 -

3.1. ABJADY POUŽÍVANÉ V SOUČASNOSTI ...............................................................................................................- 75 -

3.1.1. Arabské písmo ( الألفباء العربية ) ............................................................................................................. - 75 -

3.1.2. Hebrejské písmo (עברית) .............................................................................................................. - 82 -

3.1.3. Syrské písmo (ܠ

ܫ

ܵ

ܫ

ܵܐ ܠܝ ܝܪܘܣ) ............................................................................................................. - 87 -

3.1.4. Urdské písmo (و درو) ................................................................................................................ - 90 -

3.2. ABJADY POUŽÍVANÉ V MINULOSTI (VYMŘELÉ) ...................................................................................................- 93 -

3.2.1. Aramejské písmo ( ) ......................................................................................................... - 93 -

3.2.2. Fénické písmo ( ) ............................................................................................................. - 95 -

3.2.3. Protokanaánské písmo ................................................................................................................. - 98 -

3.2.4. Ostatní abjady vymřelé .............................................................................................................. - 100 -

4. SLABIČNÉ ABECEDY – ABUGIDY ............................................................................................................ - 102 -

4.1. ABUGIDY POUŽÍVANÉ V SOUČASNOSTI ...........................................................................................................- 103 -

4.1.1. Písmo Dévanágarí (देवनागरी लिलि) ............................................................................................... - 103 -

- 4 -

4.1.2. Bengálské písmo (বাাংলা) ............................................................................................................. - 109 -

4.1.3. Barmské písmo (ဗမာစကား) ....................................................................................................... - 114 -

4.1.4. Etiopské písmo (አማርኛ) .............................................................................................................. - 118 -

4.1.5. Gudžarátské písmo (ગુજરાતિ) ...................................................................................................... - 123 -

4.1.6. Písmo Gurmukhí (ਗੁਰਮੁਖੀ) ........................................................................................................... - 127 -

4.1.7. Kannadské písmo (ಕನ್ನಡ) .......................................................................................................... - 131 -

4.1.8. Khmerské písmo (Gk¡rRkmxemrPasa) .............................................................................. - 135 -

4.1.9. Laoské písmo (ພາສາລາວ) ......................................................................................................... - 139 -

4.1.10. Lepčské písmo ( ) ........................................................................................................ - 143 -

4.1.11. Malajalámské písmo ( ) ............................................................................................. - 147 -

4.1.12. Urijské písmo (ଓଡ଼ିଆ) .............................................................................................................. - 151 -

4.1.13. Sinhálské písmo (සිංහල) ............................................................................................................ - 155 -

4.1.14. Tamilské písmo (தமிழ்) .......................................................................................................... - 158 -

4.1.15. Telužské písmo ( ) ........................................................................................................ - 161 -

4.1.16. Thajské písmo (ภาษาไทย) ........................................................................................................... - 165 -

4.1.17. Tibetské písmo () ............................................................................................................... - 170 -

4.1.18. Ostatní v současnosti používané abugidy ................................................................................ - 175 -

4.2. ABUGIDY POUŽÍVANÉ V SOUČASNOSTI K NÁBOŽENSKÝM A DEKORATIVNÍM ÚČELŮM ................................................- 177 -

4.2.1. Balijské písmo ( ) ................................................................................................................ - 177 -

4.2.2. Písmo Limbu (ᤗᤔᤒ) .................................................................................................................... - 181 -

4.2.3. Písmo Ranjana ( ) ................................................................................................................... - 184 -

4.2.4. Písmo Soyombo ............................................................................................................... - 187 -

4.2.5. Písmo Baybayin (ᜊᜊᜌᜒ) ........................................................................................................... - 190 -

4.2.6. Ostatní abugidy používané v současnosti k náboženským a dekorativním účelům ................... - 194 -

4.3. ABUGIDY VYMŘELÉ ....................................................................................................................................- 197 -

4.3.1. Písmo Bráhmí ( )............................................................................................................. - 197 -

4.3.2. Písmo Kháróští (ਛਯਪ਑) ............................................................................................................... - 201 -

4.3.3. Písmo Modi (£oDI) ........................................................................................................................ - 204 -

4.3.4. Písmo Phags-Pa (ꡍꡂꡛꡌ) .......................................................................................................... - 207 -

4.3.5. Ostatní abugidy vymřelé ............................................................................................................ - 213 -

5. SLABIČNÁ PÍSMA – SYLABARIE ............................................................................................................. - 214 -

5.1. SYLABARIE POUŽÍVANÉ V SOUČASNOSTI .........................................................................................................- 215 -

5.1.1. Japonské písmo (Nihongo) (日本語) .......................................................................................... - 215 -

5.1.2. Hiragana (ひらがな) ................................................................................................................. - 216 -

5.1.3. Katakana (カタカナ) ................................................................................................................. - 222 -

5.1.4. Korejská abeceda Hangul - 한글자모 ........................................................................................ - 227 -

- 5 -

5.1.5. Indiánské abecedy ...................................................................................................................... - 231 -

5.2. OSTATNÍ SLABIČNÉ ABECEDY .......................................................................................................................- 237 -

6. LOGOGRAFICKÁ PÍSMA – OBRÁZKOVÁ ................................................................................................. - 240 -

6.1. LOGOGRAFICKÁ PÍSMA POUŽÍVANÉ V SOUČASNOSTI .........................................................................................- 242 -

6.1.1. Čínské písmo (Chan-c’ / Hanzi) (漢字, 汉字) .............................................................................. - 242 -

6.1.2. Kandži (japonsky: 漢字) ............................................................................................................. - 265 -

6.2. LOGOGRAFICKÁ PÍSMA VYMŘELÁ ..................................................................................................................- 268 -

6.2.1. Egyptské hieroglyfy X ë j R ............................................................................................... - 268 -

6.2.2. Hieratické a démotické písmo .................................................................................................... - 273 -

6.2.3. Mayské hieroglyfy ...................................................................................................................... - 275 -

6.2.4. Krétské písmo „Lineární B“ ......................................................................................................... - 280 -

6.2.5. Klínové písmo ............................................................................................................................. - 282 -

6.2.6. Ostatní vymřelá logografická písma .......................................................................................... - 284 -

7. ALTERNATIVNÍ PÍSMA – UMĚLÁ ........................................................................................................... - 286 -

7.1. FONETICKÉ ABECEDY ..................................................................................................................................- 286 -

7.1.1. Mezinárodní fonetická abeceda (International Phonetic Alphabet / IPA) ................................. - 286 -

7.1.2. Abeceda „Visible Speach“ .......................................................................................................... - 292 -

7.1.3. Abeceda Unifon .......................................................................................................................... - 294 -

7.2. DALŠÍ SYSTÉMY PÍSMA ...............................................................................................................................- 296 -

7.2.1. Braillovo písmo braj l ......................................................................................................... - 296 -

7.2.2. Písmo Graffitti ............................................................................................................................ - 299 -

7.2.3. Moonova abeceda ..................................................................................................................... - 300 -

7.2.4. Těsnopis ..................................................................................................................................... - 301 -

7.3. KOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY .............................................................................................................................- 304 -

7.3.1. Morseovo písmo ......................................................................................................................... - 305 -

7.3.2. Námořní vlajková abeceda......................................................................................................... - 308 -

7.3.3. Semafor (Semaphore) ................................................................................................................ - 310 -

7.4. MAGICKÁ PÍSMA .......................................................................................................................................- 312 -

7.4.1. Abeceda Mágů (igam) .................................................................................................... - 313 -

7.4.2. Andělské písmo (angelik) ................................................................................................... - 315 -

7.4.3. Dýkové písmo (daggers) ...................................................................................................... - 317 -

7.4.4. Enochiánská abeceda ................................................................................................................. - 319 -

7.4.5. Abeceda Malachim (Malah) ................................................................................................... - 321 -

7.4.6. Písmo Transitus Fluvii (Passage du Fleuve) (passjng) .......................................................... - 323 -

7.4.7. Thébské písmo (theban) ........................................................................................................... - 325 -

7.4.8. Ostatní magická písma .............................................................................................................. - 327 -

8. NEROZLUŠTĚNÁ PÍSMA ........................................................................................................................ - 330 -

8. 1. PREHISTORICKÁ PÍSMA (PROTOPÍSMA) ..........................................................................................................- 331 -

8.1.1. Písmo Ťia-chu (7. tisíciletí př. n. l.) ............................................................................................. - 332 -

8.1.2. Vinčanské (protoevropské) písmo (7. až 4. tisíciletí př. n. l.) ...................................................... - 333 -

8.1.3. PísmoPancho (5. tisíciletí př. n. l.) .......................................................................................... - 335 -

8.2. PÍSMA DOBY BRONZOVÉ .............................................................................................................................- 336 -

8.2.1. Harappské písmo (od 3300 př. n. l.) ........................................................................................... - 336 -

8.2.2. Protoelamské písmo (od cca 2900 př. n. l.) ................................................................................ - 337 -

- 6 -

8.2.3. Lineární elamské písmo (od cca 2200 př. n. l.) ........................................................................... - 338 -

8.2.4. Písmo „Lineární A“ (od cca 1900 př. n. l.) ................................................................................... - 339 -

8.2.5. Krétské hieroglyfy (od cca 1900 př. n. l.) .................................................................................... - 340 -

8.2.6. Písmo Vádí el-Hól (Wadi el-Hol script) (kolem 1800 př. n. l.) ..................................................... - 341 -

8.2.7. Písmo z Byblu (cca 1700 př. n. l.) ................................................................................................ - 342 -

8.2.8. Disk z Faistu (Phaistos Disc) (cca 1600 př. n. l.) .......................................................................... - 343 -

8.2.9. Kypersko-mínojská slabičná abeceda (cca 1500 př. n. l.) ........................................................... - 344 -

8.3. STŘEDOAMERICKÁ PÍSMA ...........................................................................................................................- 345 -

8.3.1. Olmécké písmo (cca 900 př. n. l.) ............................................................................................... - 346 -

8.3.2. Postolmécké písmo (cca 500 př. n. l.) ......................................................................................... - 347 -

8.3.3. Zapotécké písmo (cca 500 př. n. l.) ............................................................................................. - 348 -

8.3.4. Mixtécké písmo (do 14. stol. n. l.) .............................................................................................. - 349 -

8.3.5. Kipu (Quipu) (do 15. století) ....................................................................................................... - 350 -

8.4. OSTATNÍ NEROZLUŠTĚNÁ PÍSMA ...................................................................................................................- 351 -

8.4.1. Písmo singapurského kamene (10.-13. stol. n. l.) ....................................................................... - 351 -

8.4.2. Voynichův rukopis (před rokem 1520) ....................................................................................... - 352 -

8.4.3. Rohonecký kodex (před rokem 1838) ......................................................................................... - 354 -

8.4.4. Písmo Rongo Rongo (před rokem 1862)..................................................................................... - 355 -

8.4.5. Codex Seraphinianus .................................................................................................................. - 357 -

8.4.6. Asemické písmo .......................................................................................................................... - 359 -

9. ZÁVĚR A PODĚKOVÁNÍ ......................................................................................................................... - 361 -

10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................................................... - 362 -

O AUTOROVI ............................................................................................................................................ - 364 -

COPYRIGHT .............................................................................................................................................. - 365 -


- 7 -

1. Úvod - definice písma

Existuje mnoho způsobů, jak definovat písmo. Například v publikaci „The

World’s Writing Systems“, najdeme tuto definici: „Písmo je systém

permanentních symbolů, které zaznamenávají informaci takovým způsobem, že

může být znovu reprodukována bez intervence toho, kdo informaci

zaznamenal“. Další definici písma můžeme najít v publikaci „The Blackwell

Encyclopedia of Writing Systems“: „Písmo je množina viditelných nebo

dotekových znaků, které jsou systematickým způsobem používány pro

reprezentaci jazyka za účelem zaznamenávání zpráv; ty mohou být čteny

kýmkoliv, kdo zná dané písmo.“

V knize „A History of Writing“ její autor S. R. Fischer uvádí myšlenku, že nelze

vytvořit definici platnou pro všechna písma. Místo toho stanovuje kritéria, která

by měl splňovat každý systém „plnohodnotného písma“:

- písmo musí mít za účel komunikaci;

- písmo se musí skládat z umělých grafických znaků (písmen) na pevném nebo

elektronickém médiu;

- písmo musí používat znaky, které odpovídají zvukům mluvené řeči, aby bylo

dosaženo přenosu informací.

Další funkcí písma může být reprezentace jednotlivých kultur a národů. Tato

funkce je v encyklopedii „The World’s Writing Systems“ popsána takto:

„Jelikož písma zaznamenávají jednotlivé jazyky světa, nesou v sobě

emocionální náboj a indikují sdílené hodnoty a zájmy různých skupin

obyvatelstva. Písmo je tedy symbolickým systémem velkého sociálního

významu a má vliv na sociální struktury lidské společnosti a jejich vzájemnou

interakci.“

Pokud se zaměříme na klasifikaci písem, můžeme všechna písma rozdělit do

několika základních skupin:

- abecedy, tedy písma, v nichž jedno písmeno reprezentuje jeden zvuk (např.

latinka);


- 8 -

- abjady, neboli souhláskové abecedy, kde písmena reprezentují souhlásky,

zatímco samohlásky se většinou nepíší (např. arabské písmo);

- abugidy, neboli sylabické (slabičné) abecedy, kde písmena reprezentují

slabiky,

tj. souhlásky u sebe mají tzv. inherentní samohlásky (např. Dévanágarí a většina

indických abeced);

- sylabarie, neboli čistě slabičná písma, kde písmena reprezentují skutečné

slabiky (např. japonská písma hiragana a katakana);

- logografická písma, kde znaky reprezentují celá slova (např. čínské písmo);

- alternativní písma, která jsou uměle vytvořena pro reprezentaci přirozených i

umělých jazyků;

- nerozluštěná písma.

Tato kniha je strukturovaná tak, aby pokryla hlavní představitele všech těchto

skupin, přičemž každé významné písmo je popsáno na dvoustraně a méně

významná písma jsou zmíněna ve stručném výčtu na konci každé kapitoly.

Struktura popisu významných písem je pevná a skládá se z historie písma,

tabulky kompletní abecedy, popisu hlavních rysů písma, ukázky souvislého

textu a seznamu jazyků, pro které se dané písmo používá nebo používalo. Jako

ukázka souvislého textu je v případě písem používaných v současnosti uveden

článek č. 1 „Všeobecné deklarace lidských práv“, zatímco u písem vymřelých je

uvedena ukázka jiného souvislého dochovaného textu. Písma jsou uvnitř

jednotlivých kapitol řazena abecedně

dle názvu písma v češtině.


- 9 -

2. Abecedy

Abecedy, někdy také nazývané „alfabetická písma“ nebo „fonemické abecedy“,

jsou sady písmen, které jsou většinou uspořádány ve fixním pořadí, přičemž

každé písmeno zastupuje jeden foném (zvuk) a zaznamenávány jsou jak

souhlásky, tak samohlásky. První fonemickou abecedu vytvořili staří Řekové,

kteří adaptovali fénickou abecedu tak, že k této abjadě (souhláskové abecedě)

přidali písmena reprezentující řecké samohlásky. V současnosti jsou

nejznámějšími a nejrozšířenějšími abecedami latinka a cyrilice (azbuka),

upravené k zápisu mnoha jazyků. Většina ostatních abeced je používána pro

psaní jen jednoho nebo několika menších jazyků.


- 10 -

2.1. Abecedy používané v současnosti

2.1.1. Arménská abeceda (Հայերէն)

Historie

Arménská abeceda byla vytvořena na konci 4 století n. l. učencem Mesropem

Maštocem, především pro potřeby překladu Bible do arménštiny. Nová abeceda

byla vytvořena na základě řecké abecedy, ačkoliv jsou na ní vidět i vlivy syrské,

fénické či etiopské abecedy. V průběhu středověku se abeceda prakticky

neměnila, pouze byly přidány dva nové znaky pro „o“ a „f“. V letech 1922-1924

proběhla v Arménské SSR reforma písma, jejímž účelem bylo jeho

zjednodušení. Dodnes se používá tento „reformovaný“ pravopis na území

Arménie, zatímco arménská diaspora ve světě používá nadále „klasický“

pravopis.


- 11 -

Tabulka písma:

Arménská abeceda

Աա Բբ Գգ Դդ Եե Զզ Էէ Ըը

a b g d e z é ë

Թթ Ժժ Իի Լլ Խխ Ծծ Կկ Հհ

ť ž i l x c k h

Ձձ Ղղ Ճճ Մմ Յյ Նն Շշ Ոո

j gh č m y n š o

Չչ Պպ Ջջ Ռռ Սս Վվ Տտ Րր

č p j r. s v t r

Ցց Ո ո Փփ Քք Օօ Ֆֆ

č w p ́ k ́ ō f


- 12 -

Hlavní znaky písma

- typ písma: abeceda

- směr psaní: zleva doprava v horizontálních řádkách

- ve výslovnosti písmen existují menší rozdíly mezi dvěmi hlavními dialekty

arménštiny: východní a západní

- spojování písmen: v tisku jsou všechna písmena oddělená, v rukopise spojená

- velká / malá písmena: velká písmena existují, používají se pro začátky vět a

názvy

Ukázka souvislého textu

Překlad do češtiny

„Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni

rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.“

(Článek č. 1 Všeobecné deklarace lidských práv)

Použití

Arménština je indoevropský jazyk, užívaný v Arménii, Íránu, Gruzii, Turecku,

Ázerbájdžánu a dalších zemích, kterým mluví přibližně 6 milionů lidí. Sami

Arméni nazývají svou řeč „Hajeren“. Fakt, že mnoho arménských slov má

stejný kořen jako slova ve staré perštině, odhaluje jejich společný indoevropský

původ.


- 13 -

2.1.2. Cyrilice (azbuka) (Кириллица)

Historie

Cyrilici vytvořil pravděpodobně sv. Kliment Ochridský v 9. století n. l. v

Bulharsku. V 11. století se těžiště slovanské vzdělanosti přeneslo z Bulharska do

Kyjeva, odkud se cyrilice šířila dále. Zásadní reforma cyrilice proběhla v Rusku

v letech 1708-1711 za Petra Velikého, kdy byla některá písmena upravena a

jiná, méně používaná byla vypuštěna. Toto písmo nazývané „graždanka“ už

odpovídalo tvary současnému písmu. Protože tato změna představovala určité

přiblížení k latince, zpočátku ji odmítaly církevní kruhy. Později se však

graždanka prosadila i u ostatních pravoslavných Slovanů. Poslední úprava písma

v Rusku byla provedena v roce 1918, kdy se přestala užívat čtyři méně obvyklá

písmena.

Cyrilicí se dnes zapisuje více jak 50 různých jazyků, především na území Ruské

federace, centrální Asie a východní Evropy. Pro mnohé jazyky byla přidána

další písmena, některá z nich jsou adaptace standardních písmen z cyrilice, jiná

mají svůj původ v řeckém písmu nebo latince.


- 14 -

Tabulka písma:

Moderní cyrilice (po roce 1918)

А а Б б В в Г г Д д Е е Ё ё Ж ж З з И и Й й

a b v g d je jo ž z i j

К к Л л М м Н н О о П п Р р С с Т т У у Ф ф

k l m na o p r s t u f

Х х Ц ц Ч ч Ш ш Щ щ Ъ ъ Ы ы ь Э э Ю ю Я я

ch c č š šč tvrdý

znak

y měkk

ý znak

e ju ja

Znaky, které se přestaly používat do 18. Století

Ѕ ѕ Ѯ ѯ Ѱ ѱ Ѡ ѡ Ѫ ѫ Ѧ ѧ Ѭ ѭ Ѩ ѩ

dzelo ksí psí omega velký

jus

malý

jus

jotovaný

velký jus

jotovaný malý

jus

z ks p o

ǫ

ę

Znaky zrušené reformou v roce 1918

Ѳ ѳ І і Ѵ ѵ Ѣ ѣ

fita i ižica jať

f i i ja


- 15 -

Hlavní znaky písma

- typ písma: abeceda

- směr psaní: zleva doprava v horizontálních řádkách

- spojování písmen: v tisku jsou všechna písmena oddělená, v rukopise spojená

- velká / malá písmena: velká písmena existují, používají se pro začátky vět a

názvy

Ukázka souvislého textu

Все люди рождаются свободными и равными в своем достоинстве и

правах. Они наделены разумом и совестью и должны поступать в

отношении друг друга в духе братства.

Překlad do češtiny

„Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni

rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.“

(Článek č. 1 Všeobecné deklarace lidských práv)

Použití

Cyrilice je používaná k zaznamenávání těchto jazyků:

abcházština, adyghejština, avarština, ázerština, balkarština, baškirština,

běloruština, bulharština, burjatština, čečenština, čukotština, čuvašština,

evenština, evenkština, inguština, jakutština, kabardština, kalmyčtina, kazaština,

komijština, korjačtina, kurdština, kyrgyzština, makedonština, marijština,

moldavština, mongolština, osetština, ruština, rusínština, srbština,

staroslověnština, tádžičtina, tatarština, turkmenština, udmurtština, ukrajinština,

ujgurština, uzbečtina.


- 16 -

Prakticky pro všechny tyto jazyky byla cyrilice upravena, často do ní byly

přidány další znaky a nejvýznamnější z těchto upravených verzí jsou tyto:

- v ukrajinštině se používají navíc písmena Є, І, Ї, Ґ; naopak nepoužívá se Ы a

Э. Písmeno Г se v ní nevyslovuje jako G, ale jako H.

- v běloruštině se používají navíc písmena І, Ў, Ґ; nepoužívá se И, Щ, Ъ.

Písmeno Г se v ní nečte jako G, ale jako H.

- v srbštině se používá Ј místo Й a nepoužívají se písmena Ю, Я. Navíc má

srbská abeceda písmena Ђ (Đ), Ћ (Ć), Љ (LJ), Њ (NJ), Џ (DŽ) (písmena v

závorce jsou jejich ekvivalenty

v chorvatské latince).

- makedonština má mnoho společného se srbštinou, navíc používá pouze

písmeno Ѕ (DZ), místo Ђ má Ѓ a místo Ћ má Ќ.

- v bulharštině se čte Щ jako ŠT, ne ŠČ; Ъ v ní reprezentuje stejnou

samohlásku, jako je rumunské Ă.


- 17 -

2.1.3. Gruzínská abeceda (Mchedruli) (Ⴋხედრული)

Historie

V současnosti používaná gruzínská abeceda „Mchedruli“ se vyvinula v období

od 11. do 13. století ze starší gruzínské abecedy, známé pod názvem „Nuschuri“,

jejímž základem byla první gruzínská abeceda „Asomtavruli“ (více o těchto

abecedách v kapitole „2.3.3. Staré gruzínské abecedy“). Jméno „mchedruli“

pochází z výrazu „mchedari“, který znamená „jezdecký“. Od začátku byla tato

abeceda užívána pro běžné každodenní psaní, zatímco

pro náboženské účely se používaly obě starší abecedy. Postupem času se stala

abeceda „Nuschuri“ hlavním písmem náboženských textů a „Asomtavruli“ se

používala pouze

pro nadpisy a iniciály (první písmena odstavců).

V průběhu staletí se přestaly obě starší abecedy používat a Mchedruli se stalo

jedinou abecedou, používanou k psaní gruzínského jazyka. První kniha, tištěná

touto abecedou pochází z roku 1669. Od té doby se abeceda změnila velmi

málo, ačkoliv několik písmen bylo přidáno Antonínem I. v 18. století a 5 písmen

bylo zrušeno v roce 1860 jako součást reforem I. Chavchavadzeho. Poté už

k žádným změnám této abecedy nedošlo.


- 18 -

Tabulka písma

Gruzínská abeceda (Mchedruli)

Ⴀ ა Ⴁ ბ Ⴂ გ Ⴃ დ Ⴄ ე Ⴅ ვ Ⴆ ზ Ⴇ თ Ⴈ ი

a b g d e v z t‘ i

Ⴉ კ Ⴊ ლ Ⴋ მ Ⴌ ნ Ⴍ ო Ⴎ პ Ⴏ ჟ Ⴐ რ Ⴑ ს

k l m n o p ž r s

Ⴒ ტ Ⴓ უ Ⴔ ფ Ⴕ ქ Ⴖ ღ Ⴗ ყ Ⴘ შ Ⴙ ჩ Ⴚ ც

t u p‘ k‘ ġ q š č‘ c‘

Ⴛ ძ Ⴜ წ Ⴝ ჭ Ⴞ ხ Ⴟ ჯ Ⴠ ჰ

ż c č x j h

Nepoužívaná písmena

Ⴡ ჱ Ⴢ ჲ Ⴉ ჳ Ⴤ ჴ Ⴥ ჵ

ē y w x ō


- 19 -

Hlavní znaky písma

- systém písma: abeceda

- směr psaní: zleva doprava, horizontálně

- spojování písmen: v tisku jsou všechna písmena oddělená, v rukopise spojená

- velká / malá písmena: velká písmena existují, používají se pro začátky vět a

názvy

- pořadí písmen: vychází z řecké abecedy, ta písmena, která nemají v řecké

abecedě ekvivalent, jsou řazena na konci abecedy

Ukázka souvislého textu

Překlad do češtiny

„Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni

rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.“

(Článek č. 1 Všeobecné deklarace lidských práv)

Použití

Gruzínština je jihokavkazský jazyk, kterým hovoří přibližně 4, 1 milionu lidí.

Rozšířena je v Gruzii, ale také v Arménii, Ázerbájdžánu, Íránu, Kazachstánu,

Kyrgyzstánu, Rusku, Tádžikistánu, Turecku, Turkmenistánu, Ukrajině, USA a

Uzbekistánu.

Mingrelština je jihokavkazský jazyk, kterým mluví přibližně 500 tisíc obyvatel

severozápadní části Gruzie.


- 20 -

Lazština je jihokavkazský jazyk, který je blízce příbuzný s mingrelštinou a

mluví jím cca 33 tisíc obyvatel v Gruzii a Turecku.

Svanština je jihokavkazský jazyk s přibližně 30 000 mluvčími, hlavně v

severozápadní Gruzii.

Abcházština – další ze severokavkazských jazyků – byla také zapisovaná

abecedou Mchedruli, ale v současnosti se píše pomocí cyrilice (azbuky).


- 21 -

2.1.4. Řecká abeceda (Ελληνικό αλφάβητο)

Historie

Řecká abeceda se kontinuálně používá už přibližně 2700 let, tedy od období

kolem roku 700 př. n. l. Vyvinula se z fénické abecedy a tomu odpovídá také

pořadí písmen. Zprvu existovaly různé verze této abecedy v různých městech

starého Řecka, přičemž historikové je dnes dělí do tří skupin: zelené, modré a

červené. Z modré skupiny se vyvinula moderní řecká abeceda, zatímco

z červené skupiny abeceda etruská a z ní poté latinka.

V průběhu 4. století př. n. l. došlo k nahrazení všech městských abeced

jednotným východojónským písmem. Velká písmena dnešní řecké abecedy

odpovídají prakticky

bez výjimky tomuto písmu. Malá písmena se objevila kolem roku 800 n. l. a

vyvinula se z byzantského kurzivního písma.


- 22 -

Tabulka písma

Řecká abeceda - moderní výslovnost

Α α Β β Γ γ Δ δ Ε ε Ζ ζ Η η Θ θ Ι ι Κ κ

a v g, j d e z i th i k

Λ λ Μ μ Ν ν Ξ ξ Ο ο Π π Ρ ρ Σ σ ς Τ τ Υ υ

l m n ks, x o p r s t y, v, f

Φ φ Χ χ Ψ ψ Ω ω

f ch ps o

Dvojhlásky - moderní výslovnost

αι ει οι υι αυ Ευ ου

ai ei oi ui/yi au Eu ou

Kombinace souhlásek

μπ γγ γκ τσ ντ Τζ

mp gg gk ts nt Ts


- 23 -

Hlavní znaky písma

- systém písma: abeceda (první se souhláskami)

- směr psaní: dnes zleva doprava, horizontálně. Původně byla písmena psaná

zprava doleva nebo střídavě zprava doleva a zleva doprava (bustrofédon). Až

okolo roku 500 př. n. l. se směr psaní ustálil zleva doprava.

- spojování písmen: v tisku jsou všechna písmena oddělená, v rukopise spojená

- velká / malá písmena: velká písmena existují, používají se pro začátky vět a

názvy

- značky pro akcenty a přídechy byly přidány do abecedy kolem roku 200 př. n.

l. Tyto značky byly zrušeny v roce 1982 prezidentským výnosem.

Ukázka souvislého textu

Překlad do češtiny

„Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni

rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.“

(Článek č. 1 Všeobecné deklarace lidských práv)

Použití

Řečtina je indoevropský jazyk, kterým mluví přibližně 12 milionů lidí v Řecku a

na Kypru, a dále existují řecké komunity v mnoha dalších zemích – v Albánii,

Arménii, Austrálii, na Bahamách, v Bulharsku Kanadě, Egyptě, Francii, Gruzii,

Německu, Maďarsku, Itálii, Jordánsku, USA a Kazachstánu.


- 24 -

2.1.5. Latinská abeceda (LATINVS)

Historie

První nápisy v latinské abecedě se datují do 6. století př. n. l. Tato abeceda byla

adaptací etruské abecedy a písmena „Y“ a „Z“ byla převzata z abecedy řecké.

Původní latinská abeceda zahrnovala pouze tato písmena:

A B C D E F H I K L M

N O P Q R S T V X Z V této abecedě neexistovala malá písmena a znaky K a Z se používaly pouze pro přepis slov řeckého původu. Písmena J, U a W byla přidána do abecedy později pro záznam dalších jazyků, přičemž J je varianta písmena I, U je varianta V a W varianta V. Písmeno G zavedl do latinky významný římský politik Appius Claudius Caecus ve 4. století př. n. l. Minuskule, tj. „malá písmena“, se začala vyvíjet z majuskulí (písmen velkých) až přibližně v 3. století n. l. Přesné rozlišení na majuskule a minuskule a použití obojího podle pravidel v témže textu pochází až z doby humanismu, kdy převážila snaha zachovat jak minuskule, tak majuskule. Latinka procházela v průběhu staletí vývojem, některá písmena se měnila, některá přibyla. Formou písmen, jejich ligaturami a použitím se zabývá latinská paleografie. Pro úsporu psacího materiálu vyvinula latina komplexní systém zkratek, který text značně redukoval. Zkratky nahrazovaly celá slova (hlavně jména jako Iesus, Christus, Deus, atd.), předložky, spojky, pravidelné pádové

- 25 -

koncovky apod. (např. b9 namísto koncovky „bus“, tr namísto koncovky „tur“,

vypouštění „m“ a „n“ a jejich nahrazování nadepsanou čárkou). Dodnes se z

těchto zkratek několik zachovalo i v národních jazycích, např. & (et čili

slučovací spojka „a“), v italštině se někdy v kurzívním psaní (i když velmi

zřídka) používá vodorovná čárka nad písmenem jako náhrada za vypuštěné „m“

nebo „n“ apod. Systému zkratek se říká tironské noty.

Ve středověku se latinka začala používat i pro jiné jazyky než latinu, a jelikož

tyto jazyky obsahovaly hlásky, které se v latině nevyskytují, objevila se i nová

písmena. Mnohé jazyky, místo aby pro své hlásky vytvářely zvláštní písmena

(např. ß, æ), modifikovaly ta stávající pomocí diakritických znamének (např. á,

ě, ü, ő, ň atd.).

V průběhu 20. století upadá znalost latiny a upevňuje se celosvětový význam

angličtiny; tento trend ještě posiluje rozvoj výpočetní techniky na konci století. I

v důsledku toho se v současnosti za „standardní latinku“ běžně považuje

anglická abeceda, která má následující znaky:

A B C D E F G H I J K L M N

O P Q R S T U V W X Y Z

a b c d e f g h i j k l m n

o p q r s t u v w x y z Vedle písmen se součástí písma (ne však abecedy) stala i tzv. interpunkční znaménka, která latinka sdílí s mnohými dalšími písmy. Patří sem zejména: - znaky pro oddělování vět a jejich částí - . , ; : - ! ? „ ' ( ) - znaky pro matematické a jiné vzorce a výrazy - * + / < = > [ ] { } ~ % & - zvláštní znaky, které často nabyly na významu v souvislosti s výpočetní technikou - * # $ * @ ^ _ ` |

- 26 -

Všechny jazyky, které dnes píší latinkou, používají také tzv. arabské číslice pro

zápis čísel. Římané původně používali římských číslic, tvořených kombinacemi

některých písmen latinky; ty jsou dodnes používané v jazycích píšících latinkou

ke zvláštním (většinou dekorativním) účelům.

Arabské číslice jsou následující: 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9.

Římská čísla jsou tvořena pomocí těchto písmen latinky: I V X L C D M.

- 27 -

Tabulka písma

Původní latinská abeceda

a b c d e v z

h i k l m n o

p q r s t u ks Akcentovaná písmena a speciální znaky V mnoha jazycích se základní latinka doplňuje akcentovanými znaky, zde uvádíme i jejich kódy pro jejich zadávání v počítači:


- 28 -

Tyto akcentované znaky mohou mít různé funkce:

- mění výslovnost písmen

- indikují, kam patří přízvuk ve slově

- ukazují důraz ve větě

- indikují intonaci slova nebo slabiky

- naznačují délku samohlásek

- vizuálně odlišují stejně znějící hlásky

Ukázka souvislého textu (latina)

Omnes homines dignitate et iure liberi et pares nascuntur, rationis et

conscientiae participes sunt, quibus inter se concordiae studio est agendum.

Překlad do češtiny

„Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni

rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.“

(Článek č. 1 Všeobecné deklarace lidských práv)

Použití v jazycích

Latinka je bezesporu nejrozšířenější písmo na světě, píše jí přibližně 2,5

miliardy lidí, zde je výběr nejdůležitějších jazyků, zapisovaných latinkou:

Afarština, afrikánština, albánština, aleutština, alsaština, angličtina, apačtina,

asturština, aymarština, azerština, baskičtina, bretonština, čečenština, čeština,

dánština, esperanto, estonština, fidžijština, filipínština, finština, francouzština,

fríština, grónština, guarani, hauština, havajština, holandština, hopijština,

chorvatština, indonéština, irština, islandština, italština, karelština, kašubština,

katalánština, kurdština, latina, lingala, litevština, lotyština, lucemburština,

maďarština, malajština, maltština, nahuatl, navažština, naxi, němčina, norština,

osetština, polština, portugalština, rumunština, slovenština, slovinština,

somálština, srbština hornolužická, srbština dolnolužická, svahilština, španělština,

švédština, tagalština, tahitština, tatarština, turkmenština, ujgurština, velština,

vietnamština.


- 29 -

2.1.6. Ostatní abecedy používané v současnosti

Tyto abecedy v současnosti používá jen omezený okruh uživatelů, často jsou

vytlačovány významnějšími písmy a zde je uvádíme pouze pro úplnost:

Bassa - touto abecedou se zaznamenává jazyk Bassa, který patří do jazykové

rodiny Kru a hovoří jím přibližně 300 000 obyvatel Libérie.

Ukázka:

Deseret - abeceda vytvořená kolem roku 1850 pro církev Mormonů, byla

prohlášena

za oficiální písmo této církve, ale nezískala si velkou popularitu a po roce 1869

se už neužívala, dnes se jí věnují pouze badatelé a historikové.

Ukázka:

Fraser - tato abeceda byla vytvořena misionářem J. O. Fraserem v roce 1915,

píše se jí částečně jazyk národa Lisu na hranicích Číny, Thajska, Myanmaru a

Indie; jazykem mluví přibližně 657 000 lidí.

Ukázka:

Kayah-Li - toto písmo bylo vytvořeno v roce 1962 a částečně se jím zapisuje

jazyk národa Kayah-Li, který žije v počtu cca 210 000 lidí na pomezí Myanmaru

a Thajska.

Ukázka:


- 30 -

Mandžuská abeceda - tato abeceda byla vytvořená za vlády zakladatele

mandžuského státu Nurhačiho (1559-1626). Mandžuové dobyli v roce 1644

Čínu a založili dynastii Čching, která vládla do roku 1911. V této době byla

mandžuština prosazována jako univerzální dorozumívací jazyk, ale v první

polovině 19. století sami Mandžuové přešli na užívání mandarínské čínštiny.

Ukázka:

Mongolská abeceda - v roce 1208 Čingischán najal ujgurského písaře Tatar

Tongu, aby upravil starou ujgurskou abecedu pro psaní mongolštiny. Tato

abeceda je dnes známa jako klasické mongolské písmo. V Mongolsku se

přestala používat v roce 1937, kdy na nátlak Sovětského svazu byla nahrazena

cyrilicí (azbukou). Přesto se dodnes používá a je běžná v autonomním regionu

„Vnitřní Mongolsko“, který je součástí Číny.

Ukázka:

Tai Lue (nové písmo) - uměle vytvořená abeceda pro národ Lue, žijící

v provincii Jün-nan v Číně, dnes už ji používá jen velmi málo obyvatel.

Ukázka:

N ́Ko - toto písmo bylo vytvořeno africkým spisovatelem S. Kantou v roce

1949. Částečně jej používají obyvatelé Guiney, Mali a Pobřeží slonoviny,

hovořící jazyky malinke, bambara, dioula a jejich dialekty.

Ukázka:


- 31 -

Santali (Ol Cemet ́) - tuto abecedu vytvořil kolem roku 1920 Pandit R. Murmu a

zapisuje se jí santálština, jazyk obvyklý ve svazovém státu Urísa v Indii.

Ukázka:

Kalmycká abeceda - byla vytvořena kolem roku 1648 a je velmi podobná

klasické mongolské abecedě. Kalmykové v Ruské federaci (cca 500 000 obyv.)

ale píší od roku 1924 cyrilicí, jen menší část Kalmyků, žijících v Číně, dosud

užívá toto písmo.

Ukázka:

Pollard Miao - abeceda vytvořená v roce 1905 misionářem Samuelem Pollardem

pro národ A-Hmong (též nazývaný Hmong), žijící v provincii Jün-nan v Číně a

také ve Vietnamu, Laosu a Thajsku. Počet příslušníků tohoto národa je cca 5, 5

milionů a toto

písmo se stále používá.

Ukázka:

Znakové písmo Sutton - toto písmo je psanou podobou znakové řeči neslyšících,

zachycuje se jím, jak vypadají jednotlivé pohyby této znakové řeči.

Ukázka:


- 32 -

Thaana - touto abecedou se píše maledivština, kterou hovoří přibližně 300 000

tisíc obyvatel Malediv a ostrovů Minicoy v Indickém oceánu.

Ukázka:

Tifanagh - abeceda odvozená od staršího berberského písma, jíž se

zaznamenávají berberské (tuaréžské) jazyky – těmi mluví kolem 1 milionu lidí

v Maroku, Nigeru, Mali, Burkině Faso, Alžírsku a Libyi. Písmo užívají pro

soukromé účely především tuaréžské ženy, zatímco v běžném písemném styku

převažuje arabské písmo.

Ukázka:


- 33 -

2.2. Abecedy používané v současnosti k

náboženským a dekorativním účelům

2.2.1. Koptské písmo (metnremn,imi)

Historie

Koptská abeceda je variantou řecké abecedy, ale obsahuje 7 dalších písmen pro

zvuky, jež se v řečtině nevyskytují. Těchto sedm písmen bylo převzato

z egyptského démotického písma. Koptská abeceda vznikla přibližně v 3. století

př. n. l. poté, co Řekové ovládli Egypt, a rozšířila se jako písmo egyptských

křesťanů.

Tabulka písma

Koptská abeceda

A a B b G g D d E e ^ Z z Y y

a b, v g th, d e s z é

: ; I i K k L l M m N n X x O o

th, t i, y k l m n x o

P p R r C c T t U u V v < , „ '

p r s t, d v, u, y f k,š ch ps

W w S s F f Q q H h { [ } ] J j

š f kh h ch tí g, j


- 34 -

Hlavní znaky písma

- systém písma: abeceda

- směr psaní: zleva doprava, horizontálně

- spojování písmen: v tisku jsou všechna písmena oddělená

- velká / malá písmena: velká písmena existují, používají se pro začátky vět a

názvy

- pořadí písmen: vychází z řecké abecedy a ta písmena, která nemají v řecké

abecedě ekvivalent, jsou řazena na konci abecedy

Ukázka souvislého textu

Překlad do češtiny

„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé, přijď království Tvé, buď

vůle Tvá jak na nebi, tak i na zemi.“ (Modlitba Páně)

Použití

Koptština je součástí egyptské větve afroasijské jazykové skupiny a přímým

potomkem staré egyptštiny. Živým jazykem v Egyptě byla do 13. století n. l.,

kdy její místo převzala arabština. Tou dnes hovoří i koptští křesťané, kteří

koptštinu a koptské písmo používají jen pro náboženské obřady.


- 35 -

2.2.2. Fraktura (Fraktur)

Historie

Fraktura byla běžně používaným typem písma pro tištěnou a psanou němčinu od

16. století do roku 1941, kdy jej zakázal nacistický režim. Německý název

„Fraktur“ pochází z latiny a znamená „lomené písmo“, kvůli typickým tvarům

této abecedy. V němčině se fraktura někdy nazývá deutsche Schrift (německé

písmo) a v minulosti se jí zaznamenávaly i některé další jazyky, například

dánština, švédština, norština, finština a příležitostně též čeština.

Tabulka písma

Fraktura

Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh Ii

A a B b C c D d E e F f G g H h I i

Jj Kk Ll Mm Nn Oo Pp Qq Rr

J j K k L l M m N n O o P p Q q R r

Ss Tt Uu Vv Ww Xx Yy Zz ß

S s T t U u V v W w X x Y y Z z ß


- 36 -

Hlavní znaky písma

- systém písma: abeceda

- směr psaní: zleva doprava, horizontálně

- spojování písmen: v tisku jsou všechna písmena oddělená

- velká / malá písmena: velká písmena existují, používají se pro začátky vět a

názvy

- pořadí písmen: kopíruje latinku

Ukázka souvislého textu

Překlad

„Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni

rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.“

(Článek č. 1 Všeobecné deklarace lidských práv)


- 37 -

Psaná fraktura (kurent)

Historie

Psaná verze fraktury, nazývaná kurent, byla vytvořena berlínským umělcem L.

Sütterlinem (1865-1917), který jí modeloval podle starého německého

kancelářského stylu. Toto písmo se vyučovalo v německých školách v letech

1915 až 1941 a je stále někdy používáno starší generací Němců.

Tabulka písma

Kurent

        

A a B b C c D d E e F f G g H h I i

      

J j K k L l M m N n O o P p Q q R r

      

S s T t U u V v W w X x Y y Z z

        

ä ö ü

Hlavní znaky písma

- systém písma: abeceda

- směr psaní: zleva doprava, horizontálně

- spojování písmen: v psacím písmu jsou všechna písma spojená

- velká / malá písmena: velká písmena existují, používají se pro začátky vět a

názvy

- pořadí písmen: kopíruje latinku


- 38 -

Ukázka souvislého textu

Překlad

„Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni

rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.“

(Článek č. 1 Všeobecné deklarace lidských práv)

Použití

Němčina je germánský jazyk, kterým hovoří přibližně 121 milionů obyvatel

Německa, Rakouska, Švýcarska, Lichtenštejnska a německy hovořící komunity

jsou v Belgii, Itálii, Francii, Dánsku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Ukrajině,

Lucembursku, USA, Kanadě, Brazílii, Argentině, Paraguayi, Austrálii, Jižní

Africe a Namibii.


- 39 -

2.2.3. Irská unciála (Cló Gaelaċ)

Historie

Do 5. století n. l. psali Irové písmem Ogham (viz kap. 2.3.7). Poté sv. Patrik

přinesl do Irska křesťanství a Irové začali psát latinkou, která se posléze

vyvinula v samostatnou variantu, zvanou „irská unciála“. Vikinské invaze v 9. a

10. století zničily mnohé z raných rukopisů psaných tímto písmem, takže se nám

zachovaly jenom rukopisy mladší. Irskou unciálou jsou i dnes tištěny knihy,

psány silniční ukazatele a veřejné vyhlášky v celém Irsku.

Tabulka písma

Irská unciála

A B C D E F G H I

a B c d e f G h i

a b c d e f g h i

L M N O P R S T U

l m n O p r s t u

l m n o p r s t u

Tečkované souhlásky

ḃ Ċ ḋ ḟ ġ ṁ ṗ ṡ ṫ

bh ch dh fh gh mh ph sh th


- 40 -

Hlavní znaky písma

- systém písma: abeceda

- směr psaní: zleva doprava, horizontálně

- spojování písmen: v tisku jsou všechna pís



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist