načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Odvodnění domu - anglické dvorky, drenáže, vzduchové dutiny -- 2., přepracované vydání - Jaroslav Solař; Michael Balík

Odvodnění domu - anglické dvorky, drenáže, vzduchové dutiny -- 2., přepracované vydání

Elektronická kniha: Odvodnění domu - anglické dvorky, drenáže, vzduchové dutiny
Autor: Jaroslav Solař; Michael Balík
Podnázev: 2., přepracované vydání

Hlavním tématem knihy jsou poruchy způsobené volnou vodou na konstrukci stavby a návrhy, řešení a realizace stavebních opatření proti vodě. Klasickým opatřením proti vnikání vody do ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  135
+
-
4,5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2010
Počet stran: 111
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace (některé barevné), plány
Vydání: 2., přeprac. vyd.
Skupina třídění: Ochrana budov
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2010
ISBN: 978-80-247-3393-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Hlavním tématem knihy jsou poruchy způsobené volnou vodou na konstrukci stavby a návrhy, řešení a realizace stavebních opatření proti vodě. Klasickým opatřením proti vnikání vody do zdiva jsou anglické dvorky a odvodňovací i větrací systémy na úrovni terénu a pod ním, jako jsou drenáže, vzduchové dutiny, bariéry proti vodě apod. Kniha je určena pro majitele a uživatele nemovitostí i pracovníky stavebních firem. Publikace seznamuje s různými způsoby odvodnění domů a zabývá se konstrukcí a úpravami stávajících odvodňovacích systémů.

Popis nakladatele

Odvodňovací systémy byly a stále jsou nejdůležitější součástí každé stavby. S anglickými dvorky se setkáváme už u historických staveb a pořád jsou výborným opatřením proti vnikání vody do zdiva. Tyto části staveb slouží zároveň k osvětlení suterénních místností, a proto jsou hlavním tématem již druhého vydání úspěšného titulu. Přepracované vydání je rozšířeno o tři důležité kapitoly - 1. Řešení podlah v souvislosti se sanacemi vlhkého zdiva, 2. Dlouhodobě provizorní řešení zavlhlých povrchů, 3. Výkopové práce, jako součást sanace zdiva. Nové fotografie a doplňující texty přibyly i ke kapitolám věnovaným příčinám vzniku nadměrné vlhkosti a odvodnění spodní stavby. Samozřejmě zde nechybí přílohy, které čtenářům nabízejí varianty řešení a realizací odvlhčování suterénního zdiva. Publikaci, výjimečnou svým zaměřením na prevenci, jistě ocení majitelé a uživatelé nemovitostí, stejně jako pracovníci stavebních firem, které stavbu či rekonstrukci takových konstrukcí provádějí. (anglické dvorky, drenáže, vzduchové dutiny)

Předmětná hesla
Ochrana budov proti vlhkosti
odvodnění staveb
Zařazeno v kategoriích
Jaroslav Solař; Michael Balík - další tituly autora:
Vysušování zdiva -- v příkladech Vysušování zdiva
Odstraňování vlhkosti -- sanace vlhkého zdiva Odstraňování vlhkosti
 (e-book)
Kostelní věže a zvonice -- Kampanologie, navrhování, poruchy, rekonstrukce a sanace Kostelní věže a zvonice
 (e-book)
Odstraňování vlhkosti -- sanace vlhkého zdiva Odstraňování vlhkosti
 (e-book)
Odvlhčování staveb -- 2., přepracované vydání Odvlhčování staveb
 (e-book)
Vysušování zdiva -- v příkladech Vysušování zdiva
 (e-book)
100 tradičních stavebních detailů - ochrana proti vodě 100 tradičních stavebních detailů
 (e-book)
Poruchy a rekonstrukce zděných staveb Poruchy a rekonstrukce zděných staveb
 
K elektronické knize "Odvodnění domu - anglické dvorky, drenáže, vzduchové dutiny -- 2., přepracované vydání" doporučujeme také:
 (e-book)
Vysušování zdiva -- v příkladech Vysušování zdiva
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

ODVODNĚNÍ DOMU

ANGLICKÉ DVORKY, DRENÁŽE, VZDUCHOVÉ DUTINY

2., PŘEPRACOVANÉ VYDÁNÍ

Michael Balík

Jaroslav Solař

GRADA PUBLISHING

Ing. Michael Balík, CSc.

Doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D.

Odvodnění domu

Anglické dvorky, drenáže, vzduchové dutiny

2., přepracované vydání

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 4014. publikaci

Odpovědná redaktorka Věra Slavíková

Sazba Vladimír Velička

Fotografi e na obálce Michael Balík

Fotografi e a kresby v textu z archivu autorů

Počet stran 112

Druhé vydání, Praha 2010

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Recenze: Doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D.

© Grada Publishing, a.s., 2010

Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2010

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-3393-7

ODVODNĚNÍ DOMU, ANGLICKÉ DVORKY, DRENÁŽE, VZDUCHOVÉ DUTINY

Obsah

Úvod ............................................................................................ 7

1 Voda a vlhkost v budovách ........................................................... 10

1.1 Příčiny nadměrné vlhkosti stavebních konstrukcí .......................... 10

1.1.1 Srážková voda ....................................................................... 11

1.1.2 Voda obsažená v zemním prostředí .................................... 15

1.1.3 Vodní pára obsažená v okolním vzduchu ........................... 17

1.1.4 Voda zabudovaná do konstrukce ........................................22

1.1.5 Voda obsažená v konstrukci

v důsledku rovnovážné (sorpční) vlhkosti .........................23

1.1.6 Voda obsažená v konstrukci

v důsledku difuze vodní páry ..............................................25

1.1.7 Voda unikající z rozvodů technických zařízení budov

v důsledku poruchy ..............................................................25

1.1.8 Důsledek nevhodné stavební úpravy, neodborného

sanačního zásahu nebo změny užívání interiéru ...............30

1.2 Poruchy způsobované vodou a vlhkostí ........................................... 34

1.3 Vysychání zdiva.................................................................................. 41

2 Vedlejší konstrukce jako součást spodní stavby – anglické dvorky ......... 43

2.1 Plošné vertikální dutiny vnitřní ........................................................43

2.2 Plošné vertikální dutiny vnější .......................................................... 47

2.3 Anglické dvorky z hlediska dispozice ..............................................49

2.4 Anglické dvorky z hlediska konstrukce

– vazby na stěny objektu, zastropení ..............................................52

2.5 Výškové řešení dna anglických dvorků ............................................58

2.6 Přirozené osvětlení a větrání suterénů .............................................62

2.7 Hlavní zásady při opravách a rekonstrukcích

anglických dvorků ..............................................................................65

3 Odvodnění spodní stavby ............................................................. 66

3.1 Průzkum prostředí spodní stavby .....................................................66 OBSAH

3.2 Hydrofyzikální namáhání .................................................................69

3.3 Nepřímé hydroizolační principy ......................................................69

3.4 Drenážní systémy .............................................................................. 71

4 Dutinové sokly budov ................................................................. 78

4.1 Funkce, materiály a pravidla pro návrh .......................................... 78

4.2 Příklady řešení soklů s dutinami ......................................................80

5 Řešení podlah v souvislosti se sanacemi vlhkého zdiva ....................... 84

6 Dlouhodobě provizorní řešení zavlhlých povrchů ............................... 86

7 Výkopové práce jako součást sanace zdiva ....................................... 91

Přílohy – řešení a realizace .............................................................. 93

Příloha 1 – Bariéra proti vodě z terénu .....................................................93

Příloha 2 – Celkové řešení nepodsklepeného domu

vzduchovými úpravami........................................................... 94

Příloha 3 – Výdechy a vdechy vnější podélné dutiny ...............................95

Příloha 4 – Odvětrání vnější zasklené vzduchové dutiny ........................ 97

Příloha 5 – Propojení anglického dvorku s podpodlahovou dutinou .....98

Příloha 6 – Vstupní i výstupní otvory z vnějších prostorů .......................99

Příloha 7 – Vnější mikrodutina a její odvětrání ...................................... 100

Příloha 8 – Anglický dvorek jako prvekpodporující

proudění vzduchu v celé budově ......................................... 102

Příloha 9 – Anglický dvoreka vnitřní představěná dutina

v polosuterénech ................................................................... 103

Příloha 10 – Dutinový sokl jako místo pro odvětrání suterénu ............. 104

Příloha 11 – Kombinace vzduchových opatření ..................................... 105

Příloha 12 – Odvětrání suterénních prostor ........................................... 106

Příloha 13 – Odvětrání suterénních prostor ........................................... 106

Příloha 14 – Odvětrání vnitřní dutiny ...................................................... 107

Příloha 15 – Sdružené anglické dvorky ................................................... 107

Příloha 16 – Vnitřní dutina pro snižování vlhkosti pilířů a zdiva ......... 108

Příloha 17 – Nevhodné provedení soklu ................................................. 108

Použitá literatura ......................................................................... 109

Rejstřík ..................................................................................... 111

7

ODVODNĚNÍ DOMU, ANGLICKÉ DVORKY, DRENÁŽE, VZDUCHOVÉ DUTINY

Úvod

Nelze však přejíti to, co pozorujeme i vlastníma očima, tj. že voda podle své přirozenosti

směřuje dolů, že nedovolí, aby vzduch byl kdekoli níže než ona, že má odpor proti tomu,

aby do ní byly vmíchávány jakékoliv věci, které jsou lehčí nebo těžší nežli sama voda,

a že se snaží vyplniti celý tvar dutin, do kterých vtéká, při čemž čím více se jí brání

použíti její síly, tím usilovněji se proti tomu vzpírá a napíná a neuklidní se dříve, dokud

v mezích svých sil nedosáhne toho, čeho k uklidnění vyžaduje. Že po dosažení míst, kde

může zůstati v klidu, je s sebou spokojena a odmítá každý příměsek. Že horní svou

plochou udržuje ve vyvážené rovině výškové po celém svém obvodu a až i po nejzazších

okrajích...

... proto bude snad nejméně usvědčován z omylu ten, kdy by prohlásil, že země do sebe

vpíjí vláhu z dešťů, která následkem své tíže a jemnosti do ní proniká a prosakuje do

prázdných míst...

L. B. Alberti, Deset knih o stavitelství [1]

Konstrukce dobře postaveného domu vychází z podmínek staveniště. Autor dob

rého návrhu se tedy nutně musí seznámit s geologickými a hydrogeologickými

podmínkami stavby a navrhnout taková opatření proti negativním vlivům vody, která

budou dlouhodobě účinná. Tato opatření jsou součástí dobré stavby. Zdůrazňujeme

slovo dobré, ve skutečnosti se však a v mnohých případech (kterých v posledních

letech neustále přibývá) bohužel nejedná o stavby konstrukčně dobré. Stále častěji

se na stolech projekčních ateliérů objevují novostavby, jejichž návrhy byly z různých

důvodů vadné a způsobují celou řadu poruch. Předmětem předkládané publikace

jsou poruchy způsobené vodou, která se vyskytuje v okolí objektu a proti níž ne

jsou stavby dostatečně chráněny. Izolace musí být provedena během stavby, neboť

dodatečné úpravy jsou velmi komplikované, pracné, fi nančně nákladné a často

i poruchové.

Cílem této knihy je posouzení návrhů stavebních opatření proti vodě, a to historických

i současných. Dále jsme se zaměřili na chyby v návrzích a dodatečné problémy, které

jednotlivé konstrukce způsobují. Vždy se jedná o tzv. volnou vodu, tedy nikoli o vlhkost

stavebního materiálu (ta je předmětem jiných publikací nakladatelství Grada – napo

sledy v knize Odvlhčování staveb [2]). ÚVOD Základními úpravami prováděnými zároveň se spodní stavbou budov jsou: • úpravy, které respektují nepříznivé základové poměry a vodu odvádějí z bezprostřed

ního okolí stavby; • úpravy, které zdivo budov ochraňují utěsňujícími povlaky; • úpravy, které řeší nepříznivé hydrogeologické podmínky v širším okolí plánované

budovy; • a konečně úpravy, které povrchy zdiva dlouhodobě ochraňuji proti poruchám z hle

diska vlhkosti, avšak vlastní vlhkost zdiva řeší pouze částečně. Při hodnocení původních opatření proti vodě, která z boků a z podzákladí proniká do stěn budov, je třeba posoudit i vhodnost původního návrhu. Dodatečné poruchy však vznikají nejen špatným návrhem, ale také změnou podmínek, tj. prostředí vlastní stavby. Jedná se zejména o jiný způsob využívání například suterénních nebo polosuterénních prostor, o vybudování nových staveb v přímém okolí, o provedení nových povrchů dvorů, chodníků atd. Vážným problémem je konec životnosti hydroizolačních a stavebních materiálů, zejména nevhodně použitých typů asfaltových pásů (zpravidla s nasákavými vložkami). Z tohoto hlediska lze nejlépe posuzovat opatření stavební, která jsou hlavním předmětem knihy. Další příčinou poruch zdiva v důsledku působení volné vody je i změna požadavků na stavbu. I takové prostory, které by při původním využití byly relativně v pořádku, nevyhoví mnohdy novým požadavkům. Týká se to například vináren v původních sklepních prostorech, komerčních využití polosuterénů na kanceláře, obchody apod. Původní navržené úpravy byly v takových případech s velkou pravděpodobností účinné, avšak v rámci dnešního využití již často nedostačují. Poslední příčinou jsou takové úpravy proti vodě, které jsou škodlivé. Při posuzování původních opatření je v mnohých případech třeba poněkud zapomenout na úctu ke starším stavebníkům a autorům projektů a posuzovat jejich díla na základě současných zkušeností. Při listování starými učebnicemi pro průmyslové školy a skripty pro vysokoškoláky ze 30.–60. let 20. století se setkáme s celou řadou prvků, které byly vyučovány, ale dnes víme, že jsou pro stavbu škodlivé. Zajímavostí je, že budeme-li listovat ještě staršími učebnicemi, například z konce 19. století, najdeme tam tyto prvky navržené z dnešního hlediska dobře. Při průzkumech, které jsou nutné pro posouzení poruch, narazíme často na dodatečné hydroizolační úpravy. Ty jsou dokladem problémů po postavení vlastní stavby a toho,

9

ODVODNĚNÍ DOMU, ANGLICKÉ DVORKY, DRENÁŽE, VZDUCHOVÉ DUTINY

že dům nebyl z hlediska hydroizolace (anebo z důvodů výše uvedených) postaven

dobře. Stává se ovšem velmi často, že dodatečné úpravy stav zdiva z hlediska vlhkosti

dále zhoršují.

Při posuzování stavebních úprav chránících proti volné vodě jsme vycházeli z této

metodiky:

• vytipování druhu úpravy a zařazení do zvolené kategorie;

• posouzení vhodnosti realizované úpravy z hlediska původní stavby;

• posouzení účinnosti tohoto opatření z hlediska dnešních podmínek a potřeb stavby;

• navržení vhodných dodatečných opatření.

Základními prameny byly autorům vybrané učebnice a skripta pro průmyslové a vyso

ké školy z let 1919–2005, vlastní detaily projektu a zejména zkušenosti z řady staveb.

V tomto smyslu se jedná o dílo kolektivní, ve kterém jsou zhodnoceny poznatky mnoha

kolegů. Těm všem děkujeme.

Dále je třeba poděkovat paní Jitce Kůželové a paní ing. Veronice Jordanové, Ph.D. za

vypracování většiny grafi ckých příloh.

Uvedená schémata jsou příkladem vhodného anebo nevhodného řešení, nemohou být

chápána jako návody. Každá stavba je specifi cká a jednotný způsob odvodnění nemůže

pro všechny existovat.

10

VODA A VLHKOST V BUDOVÁCH

Voda a vlhkost v budovách

Pod širým nebem se povrch skloní tak, aby se na každých deset stop svažoval neméně

než o dva palce. Přitom bude učiněno opatření, aby stékající voda byla buď jímána

do cisteren, nebo aby odtékala do stok. Nebude-li možno odváděti vodu z těchto stok

do moře nebo do řek, musejí býti vykopány na vhodných místech studny až do výtoku

nějakého vodního pramene a vykopávka se musí zaplniti oblázkovým kamenem. Ne

bude-li možno ani to, mají prý se vykopati objemné jámy a do nich naklásti dřevěné

uhlí. Potom se to zase zasype hrubým pískem. Toto zařízení bude odsávati a pohlcovati

přebytečnou vodu.

L. B. Alberti, Deset knih o stavitelství [1]

1.1 Příčiny nadměrné vlhkosti stavebních konstrukcí

Příčinou nadměrné vlhkosti stavebních konstrukcí je pórovitost stavebních materiálů

a jejich kontakt s vodou. V důsledku své pórovitosti jsou stavební materiály schopny

přijímat vodu z okolního prostředí.

Voda, která působí na stavební konstrukce, může být následujícího původu:

1. Srážková voda (viz obr. 1A).

2. Voda obsažená v zemním prostředí, které konstrukci obklopuje (viz obr. 1B, C a D).

3. Vodní pára obsažená v okolním vzduchu (viz obr. 1E).

4. Voda zabudovaná do konstrukce.

5. Voda obsažená v konstrukci v důsledku rovnovážné (sorpční) vlhkosti.

6. Voda obsažená v konstrukci v důsledku difuze vodní páry.

7. Voda unikající z rozvodů technických zařízení budov v důsledku poruchy.

8. Důsledek nevhodné stavební úpravy, neodborného sanačního zásahu nebo změny

užívání interiéru.

1

1ODVODNĚNÍ DOMU, ANGLICKÉ DVORKY, DRENÁŽE, VZDUCHOVÉ DUTINY

11

1.1.1 Srážková voda

Srážková voda (viz obr. 1A), která může být navíc hnána větrem, působí na střechu

objektu, jeho obvodové konstrukce (buď přímo, nebo v místě kontaktu s terénem, a to

i jako voda odstřikující), komínové zdivo a může pronikat i do komínového průduchu.

Ochranu proti srážkové vodě, jež působí na střechu, poskytuje střešní krytina a odvod

nění střechy včetně odvodňovacích prvků (střešní vpusti u plochých střech odvodně

ných dovnitř dispozice, odvodňovací žlaby u šikmých a strmých střech atd.).

Problematika vodotěsnosti povlakových střešních krytin u plochých střech a stejně tak

problematika odvádění srážkové vody pomocí skládaných krytin u šikmých či strmých

střech je záležitostí velmi rozsáhlou, překračující rámec této publikace. Totéž platí

o sanaci případných poruch vzniklých zatékáním srážkové vody do střešních plášťů či

Obr. 1 Zdroje vody působící na budovu:

A – srážková voda, B – zemní vlhkost, C – gravitační voda, D – voda působící hydrosta

tickým tlakem (tlaková voda), E – kondenzovaná voda

A

A

B

B

B

B

B

C

E

E

E

D

D

D

Terén

Hladina podzemní vody

Hladina podzemní vody

VODA A VLHKOST V BUDOVÁCH

12

1

do interiérů budov. Pojednání o střešních krytinách, o odvodňování střech a sanacích

poruch střešních plášťů je možno nalézt v odborné literatuře týkající se plochých či

šikmých střech.

Ochranu proti srážkové vodě, která působí na obvodové konstrukce, poskytuje omítka

a fasádní nátěr. Obojí má tedy nejen funkci estetickou, ale také velmi významnou funkci

ochrannou. K provlhčení omítnutého zdiva dochází totiž mnohem později než k provlh

čení zdiva režného. Typ omítky i fasádního nátěru musí být navržen odborně. Chybný

návrh má často za následek odlupování nátěru, praskání a odpadávání omítky.

Obr. 2 Nadměrná vlhkost dřevěného bednění šikmé střechy způsobená srážkovou vodou

v důsledku netěsnosti skládané střešní krytinyODVODNĚNÍ DOMU, ANGLICKÉ DVORKY, DRENÁŽE, VZDUCHOVÉ DUTINY

13

Působí-li srážková voda v místě soklů, a to jak přímo, tak také jako voda odstřikující, může zapříčinit jejich zvýšené vlhkostní namáhání. Toto riziko se ještě zvyšuje v jarních měsících v důsledku tání sněhu. Zde je rovněž nutný odborný návrh omítky a fasádního nátěru, respektive obkladu soklu. Dále je třeba dodržet spádování přilehlého terénu nebo okapního chodníku směrem od objektu, aby soklové zdivo nebylo namáháno působením srážkové vody stékající po povrchu terénu, respektive okapního chodníku. Velmi nepříznivě působí na povrchové úpravy a zdivo soklů také pronikání solí z posypů přilehlých komunikací v zimním období. Pronikání srážkové vody do komínových průduchů (zejména u komínů o větších průřezech a u komínů nepoužívaných) je možno eliminovat pomocí stříšek, příp. jejich zaslepením. Problematické bývají často různé architektonické či jiné prvky umístěné na fasádě (např. římsy, balkóny, zábradlí atd.). Vlhkostní namáhání v jejich místě bývá vysoké. U říms působí na fasádu voda hnaná i odstřikující, čímž dochází ke vzniku vodorovných vlhkých pásů. Přes okraje říms pak voda přetéká a nečistoty v ní obsažené Obr. 3 Sníh, který přiléhá k obvodové stěně, může kvůli nedostatečné výšce plechového lemo

vání způsobit její nadměrné zavlhčení. Pokud je lemování navíc provedeno chybně, při

tání sněhu dojde k zatékání vody do střešního pláště

VODA A VLHKOST V BUDOVÁCH

14

1

vytvářejí skvrny na omítce. Stejně tak

konzoly nebo zábradlí, pokud jejich

vodorovné prvky nejsou spádovány

směrem od objektu (viz obr. 6), bývají

příčinami zvýšeného vlhkostního na

máhání a poruch fasády (vzdouvání

omítky, jejího praskání a odpadávání).

Totéž platí o zaústění kabelů (elektric

kých, anténních apod.) do konstrukce.

V takovém případě je třeba vytvořit

okapový oblouk na kabelu a vlastní za

ústění provést skrze oblouk v chráničce

(viz obr. 7).

Obr. 4 Ukázka negativního vlivu srážkové vody na soklovou část objektu kostela – odpadnutá

omítka

Obr. 5 Ukázka negativního vlivu srážkové vody

na soklovou část objektu kostela – zamokření povrchu vodouODVODNĚNÍ DOMU, ANGLICKÉ DVORKY, DRENÁŽE, VZDUCHOVÉ DUTINY

15

1.1.2 Voda obsažená v zemním prostředí Voda obsažená v zemním prostředí může působit na kontaktní konstrukce (obvodové stěny a podlahu, které jsou v kontaktu se zeminou) následujícími typy hydrofyzikálního namáhání: • zemní vlhkostí — voda, která nevytváří spojitou hladinu a je vázána nebo se pohybuje

v základové půdě vlivem působení adsorpčních, kapilárních nebo gravitačních sil

(viz obr. 1B — pokud se v místě objektu hladina podzemní vody buď nevyskytuje,

nebo je v dostatečné hloubce pod úrovní základové spáry); • gravitační vodou — voda, která může vytvořit spojitou hladinu a působit na izolaci

hydrostatickým tlakem max. 0,001 MPa (tj. 0,1 m výšky vodního sloupce) a která

stéká po vodorovných a šikmých plochách podzemních konstrukcí (viz obr. 1C); • tlakovou vodou — voda, která vytváří v okolí nebo uvnitř objektu spojitou hladinu a pů

sobí na izolaci hydrostatickým tlakem (viz obr. 1D — v případě, že se spodní stavba

objektu nachází pod úrovní hladiny podzemní vody). Při návrhu hydroizolace se

někdy rozlišuje, jde-li o tlak do 0,02 MPa, nebo nad 0,02 MPa (tj. 2 m výšky vodního

sloupce).

Zábradlí

Balkon

Obr. 6 Způsob napojení balkonového zábradlí Obr. 7 Způsob napojení kabelu

Chránička

Upevňovací prvek

Kabel

Okapový oblouk

Chránička

+


VODA A VLHKOST V BUDOVÁCH

16

1

Poznámka:

Uvedené rozdělení tlakové vody hranicí 0,02 MPa není v současné době

závazné. Takto bylo uvedeno v dříve platné ON 73 0550 [24]. V současné

době platné ČSN P 73 0600 [7] a ČSN 73 0606 [8] nerozdělují tlakovou vodu do

žádných kategorií.

Při návrhu hydroizolace proti tlakové vodě do tlaku 0,02 MPa je vždy nutno řád

ně zvážit možnost případného kolísání hladiny podzemní vody, změny původních

hydrologických podmínek apod. Chybný návrh hydroizolace později vyžaduje

komplikovanou, pracnou a fi nančně nákladnou sanaci.

Aby voda obsažená v zemním prostředí, projevující se některým z výše uvedených způso

bů, nemohla negativně působit na stavební objekt, navrhne se hydroizolace spodní stav

by, a to v závislosti na typu hydrofyzikálního namáhání a na konkrétních podmínkách

daného objektu. Zde platí ustanovení ČSN P 73 0600 [7] a ČSN P 73 0606 [8].

Problematika návrhu hydroizolace spodní stavby u novostaveb je rozsáhlá a složitá

a překračuje rámec této publikace. Veškeré informace týkající se této otázky lze nalézt

Obr. 8 Ukázka správného oplechování soklové římsy. Omítka vystupuje před horní část

oplechování


1ODVODNĚNÍ DOMU, ANGLICKÉ DVORKY, DRENÁŽE, VZDUCHOVÉ DUTINY

17

v příslušné odborné literatuře. V rámci této knihy je pojednáno pouze o možnostech dodatečného odvodňování a odvlhčování spodní stavby. 1.1.3 Vodní pára obsažená v okolním vzduchu Atmosférický vzduch vždy obsahuje vodní páru. Množství vodní páry obsažené ve vzduchu uvnitř budovy závisí především na jejích zdrojích situovaných uvnitř objektu a na způsobu využívání budovy. Ty mohou být různé. Několik příkladů je uvedeno v tabulce 1. Množství vodní páry obsažené ve vzduchu udává jeho vlhkost. Pokud má předmět, který je obklopen vzduchem o určité teplotě a relativní vlhkosti, teplotu nižší než je teplota rosného bodu, dochází na jeho povrchu ke kondenzaci vodní páry (viz obr. 1E). Ve stavebních objektech jsou takovými kritickými místy především: 1. Výplně otvorů v obvodových stěnách (okna, dveře, výkladce apod.). 2. Svislé kouty. 3. Vodorovné kouty u obvodových stěn v místech kontaktu se stropy či podlahami,

resp. podlahami na terénu. 4. Vodorovné kouty u vnitřních stěn, jestliže tyto oddělují místnosti s výrazně odliš

nými vnitřními teplotami. 5. Tepelné mosty v obvodových stěnách, střechách, ve vnitřních stěnách, nebo stro

pech, které oddělují místnosti s výrazně odlišnou teplotou vnitřního vzduchu. 6. Ostění, nadpraží a parapety u oken, ostění a nadpraží u venkovních dveří. Pokud jde o výplně otvorů v obvodových stěnách (okna, venkovní dveře, výkladce apod.) – příčinou povrchové kondenzace vodní páry zde je, že vnitřní povrchové teploty u těchto konstrukcí často bývají nižší než teplota rosného bodu vnitřního vzduchu. Požadavky na tepelně technické vlastnosti výplní otvorů, včetně požadavků na jejich nejnižší vnitřní povrchové teploty jsou uvedeny v § 28 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. [34]. Místa uvedená v bodech 2 až 4 jsou kritickými z hlediska povrchové kondenzace vodní páry z toho důvodu, že jejich povrchová teplota bývá vždy nižší než povrchová teplota okolních konstrukcí. To je zapříčiněno dvourozměrným, případně také třírozměrným vedením tepla na rozdíl od jednorozměrného vedení tepla, jež se uskutečňuje například v plochách stěn. Pak je jen otázkou, zda teplota jejich vnitřního povrchu je vyšší či nižší než teplota rosného bodu vnitřního vzduchu, která odpovídá jeho teplotě a relativní vlhkosti. Tepelné mosty jsou místa, jejichž součinitel prostupu tepla je výrazně vyšší, než u okolních konstrukcí. Pak už, stejně jako v ostatních případech, záleží jen na tom, zda teplota jejich

VODA A VLHKOST V BUDOVÁCH

18

1

vnitřního povrchu je vyšší či nižší než teplota rosného bodu vnitřního vzduchu, která odpovídá jeho teplotě a relativní vlhkosti. Povrchová kondenzace vodní páry v místech ostění, nadpraží a parapetů u oken a stejně tak v místech ostění a nadpraží venkovních dveří vzniká taktéž z důvodu nízkých povrchových teplot, které je v uvedených místech nižší, než je teplota rosného bodu, vnitřního vzduchu, která odpovídá jeho teplotě a relativní vlhkosti. Příčiny nízkých povrchových teplot však mohou být: a) Nedostatečné tepelně technické parametry okenního rámu, ostění či připojovací

spáry.

b) Ochlazování uvedených ploch v důsledku nadměrné infi ltrace venkovního vzduchu,

která je zapříčiněna netěsností spár oken či dveří.

c) Kombinace obou uvedených způsobů. Příčina výrazně nižších teplot ve svislých a vodorovných koutech v nadzemní i v podzemní části budov spočívá v tom, že u staveb realizovaných v dřívější době byly na obvodové konstrukce (stěny a podlahy na terénu) kladeny výrazně nižší tepelně technické požadavky, než je tomu v současné době (viz ČSN 73 0540-2 [10]).

-Tab. 1Tab. 1- Zdroje vodní páry a množství její produkce [15]

Člověk

při lehké činnosti

při středně těžké práci

při těžké práci

30–60 g/h

120–200 g/h

200–300 g/h

Koupelna

s vanou

se sprchou

700 g/h

2600 g/h

Kuchyně

při vaření

průměrně denně

600–1500 g/h

100 g/h

Sušení prádla (pračka na 4,5 kg)

odstředěného

mokrého kapajícího

50–200 g/h

100–500 g/h

Bazény (volné vodní plochy) 40 g/m

2

·h

Rostliny

pokojové květiny, např. fi alka (Viola)

rostliny v květináči, např. kapradina (Comptonia asplemifolia)

fi kus střední velikosti (Ficus elastica)

5–10 g/h

7–15 g/h

10–20 g/h


1ODVODNĚNÍ DOMU, ANGLICKÉ DVORKY, DRENÁŽE, VZDUCHOVÉ DUTINY

19

Výskyt nežádoucí kondenzace vodní páry lze kromě jiného pozorovat také: 1. U objektů, které mají velkou tloušťku obvodových stěn (zpravidla historické budovy). 2. V místnostech, kde byla původní dřevěná okna nahrazena novými, která jsou velmi

těsná proti infi ltraci venkovního vzduchu. 3. V místnostech, resp. v celých objektech, kde v důsledku změny užívání vnitřního prostoru

došlo ke zvýšení produkce vodní páry (např. v důsledku zavedení nové technologie). U objektů, které mají velkou tloušťku obvodových stěn (např. historické budovy) zůstává v důsledku jejich velké tepelné setrvačnosti vnitřní povrchová teplota na obvodových stěnách i po zvýšení venkovní teploty v jarních měsících nadále nízká – pod úrovní teploty rosného bodu, která odpovídá hodnotám teploty a relativní vlhkosti venkovního vzduchu. Venkovní vzduch o vyšší teplotě je schopen pojmout větší množství vodní páry a má tedy větší měrnou vlhkost (vodní obsah). A tím také vyšší teplotu rosného bodu. Vnikne-li pak venkovní vzduch dovnitř objektu, dojde ke kondenzaci vodní páry na vnitřním povrchu obvodových stěn (obr. 9). Obr. 9 Kondenzace vodní páry na povrchu stěny v blízkosti podlahy (objekt s vysokou tepel

nou setrvačností)




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist