načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Odvážným (ženám) patří svět – Katarina Michel

Odvážným (ženám) patří svět

Elektronická kniha: Odvážným (ženám) patří svět
Autor: Katarina Michel

Jedním z hlavních problémů moderní ženy je neschopnost přijmout sama sebe a umět si vážit a cenit vlastní osoby. Autorka se zamýšlí nad podstatou skutečného partnerství, nad tradiční rolí ženy - manželky, matky a milenky. Radí, jak se
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  50
+
-
1,7
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 71.3%hodnoceni - 71.3%hodnoceni - 71.3%hodnoceni - 71.3%hodnoceni - 71.3% 78%   celkové hodnocení
5 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Metafora
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2010
Počet stran: 117
Rozměr: 21 cm
Vydání: Vyd. 1.
Název originálu: Mutigen gehört die Welt
Spolupracovali: přeložila Dagmar Hoangová
Skupina třídění: Vývojová psychologie. Individuální psychologie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: V Praze, Metafora, 2010
ISBN: 978-80-735-9236-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Jedním z hlavních problémů moderní ženy je neschopnost přijmout sama sebe a umět si vážit a cenit vlastní osoby. Autorka se zamýšlí nad podstatou skutečného partnerství, nad tradiční rolí ženy - manželky, matky a milenky. Radí, jak se zbavit útisku ze strany své rodiny a přátel, vědomě a s láskou, jak žít své vlastní myšlenky a jejich prostřednictvím i svůj život. Zmiňuje se též o působení barev na naše zdraví (aura-soma) a o energii čaker. Příručka radí ženám, jak být sama sebou, získat sebevědomí.

Popis nakladatele

Chcete žít nudně a nesamostatně, nebo se raději vydáte na dobrodružnou pouť životem?

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Katarina Michel - další tituly autora:
Odvážným (ženám) patří svět Odvážným (ženám) patří svět
Bachovy květové esence od A do Z Bachovy květové esence od A do Z
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Odvážným (ženám) patří svět


Odvážným

(ženám) patří svět

Přeložila Dagmar Hoangová

Katarina Michel


4

|

Odvážným (ženám) patří svět

Copyright © 2009 by Katarina Michel

Translation © Dagmar Hoangová, 2009

All rights reserved

e-BOOK ISBN 978-80-7359-314-8


Obsah

Předmluva Dagmar Kludské 7

Slovo na úvod 9

1 Kdo jsem? 11

2 Co chci? 15

3 Odvaha a strach 23

4 Sebepřijetí 33

5 Tradiční role:

manželka – matka – milenka 41

6 Žárlivost 55

7 Muži a ženy se k sobě nehodí? 63

8 Vztahy ve hře barev 69

9 Vztahy ve hře čaker 85

10 Sexualita 93 11 Smysl života a odvaha žít 101 12 Jedenadvacet otázek,

které byste mohly položit samy sobě 107


6

|

Odvážným (ženám) patří svět


Předmluva

Vážené a milé čtenářky, na půdě potřeb se rodí a rozkvétají city a každý cit usnadňuje vznik takového přesvědčení, které je jeho intelektuálním základem. Psychologové píší o citově podmíněných chybách a emocionálních přesvědčeních, spisovatelé zase hovoří o vášni, jež řídí hlavu, a esoterici, zejména kartářky, o srdci a intuici, které při řešení nejdůležitějších citových otázek v životě hrají větší roli než chladný rozum. Čemu nebo komu máme více věřit?

Vietnamské přísloví praví, že člověk je moudrý a předvídavý jen v záležitostech, které jsou mu lhostejné, a naopak ignoruje nebo podceňuje ty, které mu nějak překážejí. Paměť pečlivěji zaznamenává informace s příznivou odezvou, než ty, které jsou nám nepříjemné. Inteligence je bystrá a bdělá tam, kde podporuje citové tendence, a naopak tupá, kde by jim mohla vadit.

„Nedělám žádné hlouposti,“ pochválila sama sebe jedna dívka. Pak si vzpomněla na chvíle citového nebo smyslového rozrušení a dodala: „Leda když nevím, co se se mnou děje.“ Pravděpodobnost, že pod emociálním tlakem uděláme chybu, vzrůstá úměrně tomu, čím víc lidí s námi city sdílí. Totéž lze říct o všech soudech, které nevycházejí z hlavy, nýbrž ze srdce, a často se dostanou do dalších srdcí, aniž by hlavou vůbec prošly.

Chyby a omyly bývají také důsledkem snahy zachovat si při


8

|

Odvážným (ženám) patří svět

nezdarech dobré mínění okolí. Jak je to možné, ptáme se a hledáme vinu mimo sebe: v okolnostech, nepřízni osudu i lidí. Vina je mimo nás, ale zásluhy – ty patří nám! „Osud je slepý,“ říká smolař, ale šťastlivec jistě nebude osudu upírat určitou schopnost výběru. Člověk má vůbec sklon přeceňovat své postavení ve vesmíru. Tisíce let byla Země středem vesmíru, kolem ní úslužně obíhalo Slunce; hvězdy a Měsíc zdobily noci a to všechno jen pro jeho potřeby. Člověk byl nesporně jedinou rozumnou bytostí v těch vesmírných dálavách – kromě Pánaboha, jak tvrdí věřící. „Největší zmatek vnáší do mysli víra v to, čemu chceme věřit, navzdory tomu, co vidíme.“

Německá autorka Katarina Michel ve své knize Odvážným ženám patří svět se do hloubky a logickým rozumem zamýšlí nad vztahy, jimž prakticky nikdo nemůže uniknout a které pro nás mají největší význam. Nemilosrdně ukazuje, kde jsou naše slabiny, kde nám ještě chybí láska a dominuje sobectví. Ten, komu hodně záleží na citovém úspěchu, proto podceňuje nebezpečí a někdy je přímo slepý k signálům ohlašujícím porážku. Ze sebelásky – nebo hlavě z ní – vyplývá pak sklon se při srovnání s jinými vyvyšovat. Naše vidění skutečnosti a jednání nezávisejí pouze na momentálně působících podnětech, ale ve stejné míře na schématu reakcí, které máme v důsledku starších i nedávných zkušeností zafixované.

Nasměrování pozornosti podle Katariny Michel je pro poznání v citové oblasti nezbytné. Kniha Odvážným ženám patří svět je proto vynikajícím návodem pro všechny ženy bez rozdílu věku a neměla by chybět v žádné knihovně.

Milé čtenářky, vřele vám ji doporučuji.

Vaše Dagmar Kludská


Slovo na úvod

Stále ještě je tu hodně věcí, kterým se nemůžeme na

učit ani ve škole, ani na víkendovém semináři. Nepo

může dokonce ani vysokoškolské studium nebo dobře

míněné rady nejlepších přátel. Tomu, o čem chceme

dál hovořit, se lze naučit jedině ve ŠKOLE ŽIVOTA.

To je škola, v níž je každý z nás jediným žákem. Je to

učení v absolutním tichu, protože v něm jsme nejen

žáky, ale současně i svými vlastními učiteli. Žádný jiný

učitel ani terapeut za nás v této situaci nic neudělá.

Všechny učební postupy jsou totiž zároveň transfor

mačními procesy, s nimiž se každý musí vypořádat sám

a projít jimi bez cizí pomoci.

Jakmile si to uvědomíme, začne nám být jasné, že

tahle knížka, tento malý rádce, nemůže být žádným

návodem obsahujícím několik daných pravidel, která

zajistí, že odteď už napořád budeme krásní, bohatí,

zdraví a šťastní. Právě naopak – má posloužit jen jako

zrcadlo k tomu, aby každý z nás mohl kráčet někdy

těžkou, bolestivou a trnitou cestou k sobě samému. Je

to cesta k vlastní síle, ke skutečné vnitřní SVOBODĚ

a nakonec i k LÁSCE.


10

|

Odvážným (ženám) patří svět

Po celá staletí byly ženy utlačované – svými muži, církví

i společností. Tento útlak nabyl postupem času takové

psychické síly, že jsou určité vzorce chování dnes po

važovány za natolik „normální“, že je mnoho žen už

jako omezování vůbec nevnímá. V takovém případě se

mohou pěkně vyděsit, když najednou rozpoznají urči

té struktury a nemilosrdně je prohlédnou. Pokud však

chtějí najít cestu ke skutečně svobodnému a samostat

nému životu, je tento proces naprosto nezbytný. To je

totiž jediný život, který stojí za to žít.

Z četných poradenských rozhovorů vím, jak je pro

mnoho žen těžké zbavit se starých vzorů a zaběhnu

tých zvyků, nátlaku ze strany partnera nebo rodiny.

Žádný návrat zpět tu však není možný. Cesta vede

jen kupředu. Naštěstí je zde skvělá pomocnice, která

rozhodujícím způsobem inspirovala i tuto knihu. Její

jméno zní ODVAHA. Je to něco jako anděl v jiskřivé

zbroji. Stojí po vašem boku a čeká, až ho požádáte, aby

vytáhl do boje i za vás. Je to VAŠE odvaha, váš osobní,

dokonale věrný a oddaný pomocník a průvodce na

cestě. Jeho jediné poselství pro vás zní: ODVÁŽNÝM

PATŘÍ SVĚT!

Pokud vám následující kapitoly pomohou navázat

kontakt s tímto bojovným andělem, který přebývá ve

vašem nitru, pak tato kniha dokonale splnila svůj účel.

Nesmírně by mě to potěšilo.

Světlo a radost na cestu vám přeje

Katarina Michel


1 Kdo jsem?

Tato otázka zaměstnává všechny velké filosofy a moud

ré lidi, mezi nimiž mimochodem byly i znamenité ženy,

už po celá staletí. Ti všichni přinesli na tuto otázku více

méně hlubokomyslné odpovědi. Když se však opravdu

upřímně a vážně zeptáme sami sebe, zjistíme, že všech

ny tyto odpovědi jsou pro náš konkrétní život relativ

ně bezvýznamné. Jednak proto, že úvahy pocházející

z mužských hlav nemohou vždycky posloužit ženám,

a pak proto, že jde o odpovědi abstraktní nebo spojené

s určitou dobou, takže pro moderní ženy 21. století už

nemají valný význam. A jako třetí důvod lze uvést fakt,

že téměř všem odpovědím na tuto odvěkou otázku chy

bí upřímnost a srozumitelnost právě jako odvaha ne

všedně myslet a konat. Ten, kdo chce získat řešení, jež

by mu osobně mohlo pomoci, se bezpodmínečně musí

naprosto poctivě podívat sám na sebe a spatřit se tako

vý, jaký skutečně je, nikoli takový, jaký by si přál být.

Mnoho žen se dopouští dvou zásadních chyb. Vláče

jí s sebou nesprávný obraz sebe samých, přičemž buď

podceňují, nebo naopak přeceňují své vlastní síly, mož

nosti a schopnosti.


12

|

Odvážným (ženám) patří svět

Žena, která se podceňuje, je trvale vystavena ob

rovskému napětí, protože si říká, že musí to či ono

zvládnout nebo ten či onen úkol splnit lépe a rychleji

než ostatní. To vede ke vzniku přímo sebezničujícího

stresu. Dochází k neustálému nadměrnému vyčerpá

ní, poněvadž cíle, jichž dosáhneme zpravidla s vyna

ložením posledních zbytků sil, se příště posunou ještě

o kousek výš. Je tedy nabíledni, že tato cesta nutně

musí vést do slepé uličky.

Žena, která podceňuje vlastní síly, si věří buď příliš

málo, anebo vůbec ne, a hledá proto něco nebo něko

ho, kdo by jí pozvedl sebevědomí. Neustále dychtí po

chvále a uznání svého okolí, partnera, přátel či kolegů.

To pak může už pouhá pochvalná poznámka o nové

sukni vylepšit a zachránit celý den. V okamžiku, kdy si

žena uvědomí, že její sebehodnocení a vnitřní sebe

úcta jsou vystavěny jen na tak bezvýznamných povrch

nostech, u ní nezřídka dojde k dramatické krizi nebo

dokonce k naprostému zhroucení. Ač to tak možná

nevypadá, obojí jí vysloveně pomůže. Na procitnutí

a poznání skutečného stavu totiž lze stavět. Něco no

vého se totiž může zrodit jen v případě, že se na svou

skutečnou situaci podíváme upřímně a rozebereme si

ji bez příkras.

Není pochyb, že předpoklady pro tento neutěšený stav,

který se týká většiny žen západního světa a ještě mno

hem většího počtu žen z mimoevropských kultur, vzni

kaly v průběhu mnoha staletí. Už při letmém pohledu

do historie – počínaje svatým Pavlem přes pronásledo

vání čarodějnic až po volební právo žen ve Švýcarsku


– lze na mnoha případech poznat, jakou nepředstavi

telnou měrou byly ženy ve svých právech omezovány.

Dosavadní snahy moderního emancipačního hnutí se

zabývaly jen vnějšími faktory, což ale nijak nesnižuje je

jich význam. Protože většina průkopnických bojovnic

za ženská práva se o duchovní záležitosti nijak nezajíma

la, nepřišlo jim ani na mysl, že by tento osvobozovací

proces mohl mít také vnitřní dimenzi. Teprve později

se postupně prosadil názor, že existují i „energetická

pole“ a „myšlenkové formy“ pocházející z jiné úrovně

reality, které spoluurčují chování žen v jejich postave

ní. Skutečné osvobození moderní ženy jde tedy nejen

ruku v ruce s vnější, společenskopolitickou emancipa

cí, ale především s osvobozením od vnitřních vzorců

a zavedených zvyků. Žena, která se sice navenek zba

vila nátlaku rodiny, ale vnitřně tím ještě díky vnuce

nému „špatnému svědomí“ trpí, není ve skutečnosti

svobodná.

Jedním z nejvýraznějších polí je takzvané ochran

né pole. Po celá staletí se ženám sugerovalo, že bez

ochrany mužů nejsou schopny přežít. Muž byl po

važován za živitele a ochránce. Bez něj byla žena vy

stavena neustálému ohrožení. Tato představa mohla

být snad oprávněná v době kamenné nebo v kmeno

vých kulturách, avšak se životem ženy západního svě

ta 21. století, už nemá pranic společného. Žena, která

hledá tuto ochranu ještě dnes, zrazuje svou vlastní sílu

a samostatnost. Upadá do závislosti, která ji značnou

měrou okrádá o její vlastní sílu a důstojnost, a to nejen

v jejích vlastních očích, ale i v očích mužů. Ten, kdo si

stále znovu říká Tohle sám nezvládnu!, to také skutečně

Kdo jsem?

|

13


14

|

Odvážným (ženám) patří svět

nezvládne. Přitom zásadní chyba není vůbec na stra

ně „zlých mužů“, nýbrž žen, které stále ještě vyhledá

vají mužskou ochranu, čímž ubírají sílu sobě samým

i všem ostatním ženám. Není nic přehnaného na tom,

když si moderní žena beze všech pochybností ujasní,

že má právo, sílu a možnosti žít svůj život svobodně

a rozhodovat si o něm sama.

Samostatné rozhodování umožňuje říci v každé kon

krétní situaci ano nebo ne. Člověk, který zná sám sebe,

a ví, jakou cestou chce kráčet, nevysílá svým záporným

rozhodnutím do světa žádnou negativní energii, nýbrž

stanoví jasně a naprosto srozumitelně vlastní hranice.

Jde o to dát najevo, co jsou moje plány a co představy

ostatních.

Žena, která se vydá na cestu k sobě samé, si musí sun

dat brýle z očí bez ohledu na to, zda mají zelená, čer

vená či modrá skla. Je třeba zavřít oči a zaposlouchat

se do sebe. Co říká tělo? Co říká duše? Jaké vnuknutí

přichází z vlastního duchovního jádra bytosti?

Odpověď potom už nedává manželka, matka, mi

lenka, nezaměstnaná žena nebo manažerka. Odpověď

dává pravé To jsem já. 606208435

Když vím, kdo jsem, mohu přemýšlet o tom, co chci.


2 Co chci?

Zdá se, že pro mnoho lidí je odpověď na tuto otázku

stejně těžká jako odpověď na otázku z první kapitoly.

Souvisí to samozřejmě s tím, že žijeme v době, kdy se

naskýtá téměř nepřeberný výběr možností, jak si uspo

řádat život.

Jedna hlubokomyslná buddhistická moudrost říká,

že veškeré naše potíže souvisejí do značné míry se tře

mi věcmi. A všechny mají něco společného s vůlí:

1) Chceme něco, co mít nemůžeme.

2) Máme něco, co nechceme.

3) Často ani přesně nevíme, co chceme a co nikoli.

Abychom mohli tyto problémy řešit, je třeba se zbavit

oblíbených nebo dosud neuvědomělých iluzí. Prvním

krokem, jak toho dosáhnout, je střízlivý, nepřikrášlený

pohled na realitu vlastního života. Tu zpravidla urču

jí čtyři témata. Jsou to nesplněná přání, nereálné sny,

nepřiměřená očekávání a nevyřešená traumata z minu

losti. Postavit se bez výhrad těmto skutečnostem vyža

duje odvahu, přičemž už vypořádat se s jednou z nich

může být velikou výzvou.


16

|

Odvážným (ženám) patří svět

Pokud se někdo jako já zabývá poradenstvím pro

ženy v různých životních situacích, slýchá velmi často

následující výpovědi: „Cítím, že musím na svém ži

votě něco změnit, ale opravdu nevím, co by to mělo

být. V podstatě se mi daří dobře a mám všechno, co

potřebuju. Ale vlastně to není to, co si skutečně pře

ju!“ Tato nezdravá situace vede zpravidla k vnitřnímu

zmatku, který může rychle přerůst v zoufalství. To

pak vyvolá ještě větší nejistotu a zklamání nad „ne

spravedlností života“. Jestliže to pozorujeme z vnitřní

ho hlediska, snadno poznáme, kolik síly lidé v tomto

procesu ztrácejí. Síly, kterou vlastně potřebují k tomu,

aby se vydali konstruktivní cestou. Je tedy nanejvýš žá

doucí osvobodit se ze zajetí falešných představ, vjemů

a projekcí.

Hlavní klíč k řešení této situace představuje rozlišení

mezi vlastní (vnitřní) realitou a skutečností, která vy

chází z okolí. Změny mohou začít až v okamžiku, kdy

poznáme, jak dramaticky se naše vlastní vnitřní plány

liší od požadavků rodiny a společnosti. Je bezpodmí

nečně nutné se oprostit od představy, že když to všich

ni dělají takhle, je to určitě správné. Nemusí to tak

být! Možná je to správné pro někoho nebo dokonce

pro mnoho lidí, ale nikoli pro vás. Máte odvahu posta

vit se v takovém případě převážné většině rodinných

příslušníků, přátel či společenských skupin? Nejde

přitom o nic menšího než o VÁŠ ŽIVOT. Možná do

jdete k poznání, že sedíte ve vězení, z něhož se musíte

osvobodit, ačkoli to ve vašem případě docela dobře

může být zlatá klec.


Začněte tedy, milé dámy, tím, že se zamyslíte nad kaž

dým názorem, který jste až dosud zastávaly, a nade

vším, co jste vždycky dělaly. Zapište si to všechno na

kus papíru a ke každé položce si poznamenejte, zda

vychází z vás samých nebo ne. Můžete si pomoci třeba

slovy: „Je to mé přesvědčení“ nebo „Je to jen přesvěd

čení .......... (koho), nikoli moje vlastní.“

V mnoha případech náležejí ti druzí k vlastní rodině

nebo k nejbližšímu okolí. V současné době má však na

názory ohledně ideální váhy, vzhledu, diet, partnera,

vztahů nebo povolání, stále větší vliv i jiná oblast. Jsou

to samozřejmě média: televize, tisk a v neposlední řadě

i internet. Nejste-li dostatečně pozorní, přebíráte nevě

domky názory, které možná vůbec neodpovídají vašim

vnitřním představám. Pouze kopírují to, co je ve spo

lečnosti (společnost jste však vy!) považováno za mo

derní, co je uznávané nebo na co se hledí jako na

správný trend. Většinou za tím ovšem stojí silné hos

podářské zájmy určitých koncernů, které využívají prá

ce dobře placených novinářů k dosahování závratných

zisků. Stačí sledovat, jakou rychlostí se módní trendy

mění, a poznáte, kolik je v tom klamu a jak málo prav

dy. Ten, kdo se řídí vším, co je právě „in“ a chytne se

každé nové módy, položí si jednoho dne při pohledu

do zrcadla otázku: „Jaká je vlastně má skutečná tvář

a můj styl?“ A tahle otázka může vést ke spásnému pro

buzení.

Pochopitelně často nastanou i situace, kdy je třeba dát

jasně najevo, jaké jsou naše úmysly a co bychom vlast

ně chtěli uskutečnit. Názorně to ukazuje příklad mla

dé matky dvou dětí pracující na poloviční úvazek.

Co chci?

|

17


18

|

Odvážným (ženám) patří svět

Tato velmi atraktivní žena pracovala v době, kdy byly

její děti ve škole. V odpoledních hodinách se věnovala

péči o domácnost. Předtím však pokaždé bez reptání

vyslechla stížnosti na mizernou školu a hnusné obědy

(protože se výrazně lišily od „dobrot“ z MacDonaldu).

Po tomhle už tak dost náročném programu ji večer

čekal „normální“ rodinný a manželský život. Nezbýval

jí vůbec žádný čas pro sebe. Už delší dobu si přála na

vštěvovat nějaký relaxační kurs nebo cvičení jógy, jen

že to všechno se konalo buď v dopoledních, nebo ve

černích hodinách. Dopolední kursy nemohla navště

vovat kvůli práci, odpolední a večerní pak z rodinných

důvodů. Nemohla se odhodlat, aby si se svým mužem

promluvila o tom, zda by byl ochoten zříci se na jeden

případně dva večery v týdnu její společnosti a posta

rat se o děti. Na jedné straně se obávala jeho prav

děpodobného odmítnutí, na druhé straně tu působil

i model její matky, která zastávala názor, že matka se

kvůli dětem zkrátka musí obětovat. Tímto klasickým

závěrem končily mezi matkou a dcerou veškeré deba

ty o rodině. Matčin názor by se dal vyjádřit asi takto:

„My jsme se také obešly beze všech těch moderních

výmyslů o seberealizaci, a byly jsme šťastné!“ Byly však

matky před třiceti nebo čtyřiceti lety opravdu šťastné?

Nejsou tato jejich prohlášení ve skutečnosti jen velký

mi, dosud nezpracovanými iluzemi? Ale i kdyby tomu

tak nakrásně bylo, časy se změnily. Žena, která se kvůli

svému muži a dětem „obětuje“, v dnešní době velmi

rychle dospěje do mrtvého bodu, kdy pozná, že takhle

už se žít nedá. Její rodina nemůže být šťastná, pokud

ona sama je nešťastná.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.