načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Odvážná holka – Anna Sobotková

Odvážná holka

Elektronická kniha: Odvážná holka
Autor: Anna Sobotková

Josefína žije s rodiči v Londýně a je to docela obyčejná školačka. Po smrti tety Agháty se začínají dít podivné věci. Černý kocour Darcy se Josefíně představí jako bývalý manžel zavražděné tety. V zahradě objeví Josefína vchod na hřbitov a ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  159
+
-
5,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Pointa Publishing
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2020
Počet stran: 140
Rozměr: 22 cm
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Česká próza
Literatura pro děti a mládež (beletrie)
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-765-0002-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Josefína žije s rodiči v Londýně a je to docela obyčejná školačka. Po smrti tety Agháty se začínají dít podivné věci. Černý kocour Darcy se Josefíně představí jako bývalý manžel zavražděné tety. V zahradě objeví Josefína vchod na hřbitov a pomocí svého přítele, detektiva Darcyho, začíná po vrahovi tety pátrat. Otevírá vchod staré hrobky, který je vchodem do posmrtného světa plného kouzel a upírů. A protože je dědičkou i čarodějnických schopností, je jejím úkolem bojovat proti zlu.

Popis nakladatele

Josefína žije v Londýně a je to docela obyčejná školačka. Jednoho dne ji šokuje zpráva, že její teta, věštkyně Agatha, za podivných okolností zemřela a v závěti ji označila jako dědičku. Josefína je přesvědčena, že Agathu někdo zavraždil. S pomocí svého přítele, detektiva Darcyho, po vrahovi začíná pátrat a otevírá vchod do světa kouzel. Její úkol? Postavit se zlu a zachránit svět.

V průběhu knihy Josefína naráží na hádanky a tajuplné nápovědy, s pomocí kterých musí vyluštit zašifrovaný dopis. A ty můžeš luštit s ní!

Zařazeno v kategoriích
Anna Sobotková - další tituly autora:
Odvážná holka Odvážná holka
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Odvážná holka

Vyšlo také v tištěné verzi

Vyrobeno pro společnost Palmknihy - eReading

Anna Sobotková

Odvážná holka – e-kniha

Copyright © Pointa, 2020

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


Odvážná holka



Copyright © Anna Sobotková, 2020

ISBN 978-80-7650-002-0 tištěná kniha

ISBN 978-80-765-0003-7 ePub

ISBN 978-80-765-0004-4 Mobi

ISBN 978-80-765-0005-1 PDF


Za podporu děkuji své rodině

Anně Sobotkové, JUDr. Oldřichu Pejsovi

a Zdeňce Sobotkové.


Obsah

Úvod 9

Teta Agatha 10

Nečekané dědictví 15

Tajemný dům 20

Nemrtví 31

Setkání s Lollitou Ječivou 33

Autíčko je můj přítel 45

Oplzlíkovy nové šaty 53

Den jako vymalovaný 65

Maura 70

Návštěva mého přítele 75

Modrá holka luští hádanku 87

Ukradnu ukradený prsten 92

Vampíři existují, holčičko 99

Já tě zachráním 103

Oplzlík zasahuje 110

Rada starších nejvyšších 120

Poslední boj 130

Na konci 138

KONEC 140



9

Úvod

Přestože se teta Agatha živila jako věštkyně, svou smrt si předpovědět nedovedla.

Zemřela rychle a tiše, jediné, co si ještě stačila uvědomit, bylo, že je to opravdu divný pocit být mrtvý. Seděla zrovna u stolu a dívala se do křišťálové koule, když se to stalo. Nikdo ji nevaroval, nestačila ani dopít svůj odpolední čaj. Ležela na zemi mrtvá, konvice s  vychladlým čajem zůstala netknutá stát na stole. U okna však seděl někdo, o kom bychom mohli říci, že byl svědkem celé tragédie. Černý kocour Darcy upíral svoje žluté oči na chladnoucí tělo tety Agathy, seskočil ze skříně a šťouchnul čumákem do své majitelky.

To bylo jeho poslední sbohem. Pak hbitě vyskočil na parapet a otevřeným oknem potichu zmizel v zahradě mezi rozkvetlými keři.

Te t a A g a t h a

Teta Agatha byla bohatá žena, která milovala život a nebála se užívat si ho plnými doušky. Snad byla trochu podivínská, ale při svém majetku si to mohla dovolit.

Na pohřeb, který se konal v  jejím starém domě, přijeli všichni příbuzní, kteří doufali, že by se jich mohla závěť týkat. Všeobecně se vědělo, že má teta dům v Londýně, v němž bydlela, domek na venkově a velké jmění po manželovi. Údajně to měl být majetek za mořem v  Americe. Šuškalo se, že teta nevěřila na záložny, a proto má doma peníze v truhlách. Dále se říkalo, že ty truhly naplnil šperky a penězi její dobrodružný manžel, který celý život cestoval po světě.

Na podivínského manžela tety Agathy si vlastně nikdo z  příbuzných nepamatoval. Pokud bychom se zamysleli, vlastně ho ani nikdo nikdy neviděl. Snad byl kapitánem na oceánské lodi, jiní zase tvrdili, že byl zlatokopem na Aljašce. Pár jedinců si myslelo, že šlo o uherského šlechtice, který se do tety zamiloval a  musel opustit svůj stav, protože si vybral neurozenou manželku. Pravdu nikdo neznal, ani Josefína, přestože byla u  tety častým návštěvníkem. Nikdy svého strýce nepotkala, věděla jen, že se jmenuje Darcy, stejně jako černý kocour, co tetě sedával na klíně.

Josefína měla svoji tetičku, nebo vlastně pratetičku, moc ráda. Často u ní trávila volná odpoledne po vyučování a zažívala dobrodružství v temném a tolik záhadném domě. Někdy přemýšlela, zda není tetička opravdová čarodějnice. Teta Agatha totiž uměla čarovat. Ne snad v pravém slova smyslu, i když kdo ví, ale uměla rozpoznat náladu svých návštěv a potěšit je maličkostí. Kdykoli Josefína přišla ke svojí tetě, věděla, že na stole bude ležet její oblíbený dort. Agatha byla prostě kouzelná. Uměla vyloudit úsměv i na té nejzamračenější tváři.

Teta Agatha byla kouzelná a  teď je mrtvá, pomyslela si Josefína a  rozpačitě se zahleděla na nažloutlou, svraštělou tvář ležící v  otevřené rakvi. Téhle paní moc podobná není, napadlo ji. Jakoby se zmenšila a celá tak jako propadla. Byla teta vždycky tak placatá? Josefína se zamyslela. Třeba to není ona? Třeba je to někdo jiný? Vyskytlo se přece už tolik případů, kdy zaměnili nebožtíka. Ale že by si toho nikdo nevšiml?

„Je to ona,“ ozval se hlas za ní.

Josefína se prudce otočila, ale nikdo za ní nestál. Nesmysl, to dělá to prostředí, uklidňovala se Josefína a snažila se uklidnit bušící srdce. Je mi přece už 12  let, nejsem žádný mrně. Přece nebudu věřit na duchy. Jsem veliká a racionálně myslící osoba. Přesvědčovala sama sebe. Sedla si umíněně vedle rakve na židli a začala pozorovat svoje příbuzné.

Sledovala strýce Josepha, jak si znalecky prohlíží obrazy na zdi a sepisuje jejich seznam do notýsku. To aby věděl, jestli mají vůbec cenu, usoudila Josefína.

O  kousek dál stála jeho manželka Hannah a  snažila se nacpat obrovskou vázu do malé kabelky, kterou si přinesla. Hloupá jako vždy, napadlo Josefínu a nahlas vzdychla. Tolik se za svoje příbuzenstvo styděla.

„To nic, to přejde,“ ozval se vedle ní zase hlas.

Josefína vyskočila. Musím ven nebo se tu zblázním.

„Kam jdeš?“ podivila se maminka. „Obřad začne za chvíli.“

„Musím ven, je tu dusno,“ zamumlala Josefína ledabyle a utíkala ven na zahradu. Jakmile vykročila z temného domu, hned se jí udělalo líp. Sedla si pod starou břízu a pohladila kocoura, který s ní vyběhl z domu a teď se jí posadil na klín. Kocour spokojeně zavrněl a Josefína pocítila absolutní klid. Strach, jejž před chvílí cítila, byl náhle pryč. Dívala se na kvetoucí růže, když v  tu chvíli zahlédla mezi keři stín. Kocour zaprskal a rozběhl se tím směrem, Josefína vstala také, ale za kocourem se jí moc nechtělo. Že by zloděj, napadlo ji. Nebo to byl někdo z příbuzných, co se taky šel nadýchat vzduchu jako já? Josefína se začala trochu bát. Pozemek tety Agathy neznala moc dobře. Vždy seděly na verandě nebo v domě, dál nikdy nebyla. Zahrada představovala tabu. Nikdo kromě tetičky tam nesměl vstoupit, ani zahradník.

„Mám tam svoje tajemství,“ říkávala Agatha s úsměvem.

Josefína vykročila za kocourem, odhrnula křoví a zůstala koukat. Tak tohle opravdu nečekala. Na travnatém prostoru za keřem se nacházel malý hřbitov, kterému vévodila stará hrobka. Na jednom z náhrobků seděl i černý kocour a sledoval žlutýma očima, jak se dívka nesměle blíží. Trochu morbidní, pomyslela si Josefína a zvědavě si náhrobky prohlížela. Oplzlík Druhořadý, Lollita Ječivá, Derek Darcy, četla jména vyrytá na hrobech. Co má být tohle za divná jména? Že by měla teta doopravdy nějaké tajemství?

„Josefíno,“ nesl se zahradou maminčin hlas. „Josefíno, honem!“

Josefína nechala tajemství tajemstvím, vzala prskajícího kocoura do náručí a  rozběhla se zpět do domu. Obřad už mezitím začal. Teta Hannah seděla hned u  dveří a  usedavě plakala. Když ji Josefína míjela, všimla si stříbrného servisu v její kabelce. Tak se jí tam přece jenom něco vešlo, napadlo posměšně Josefínu. Ach jo, zavrtěla hlavou. Proč zrovna já mám tak příšerný příbuzný? Josefína neměla strýcovu ženu ráda. Vždy, když se potkaly, ji Hannah srdečně objímala a přitom zkoušela mezi prsty látku jejího oblečení. Jako by byla Josefína zboží na trhu. Před strýcem Josephem byla Hannah vlídná, ale když u toho nebyl, vyptávala se rýpavě na spolužáky, o nichž věděla, že si s ní nerozumí.

Josefína neměla tetu Hannah ráda, ale ještě méně měla ráda svoje dvě sestřenice Lilly a  Tilly. Ty dvě jako by svojí matce z  oka vypadly. Neustále jen pomlouvaly, popichovaly, záviděly a sebraly všechno, co nebylo přibité. Kdykoli je Josefína viděla, uvědomila si, jak jsou nebezpečné a zlé. Už jako malé holčičky rády týraly koťata a házely šneky z okna. Fuj, napadlo Josefínu a odvrátila od sestřenic s odporem pohled. Musím dávat pozor, aby se ti nic nestalo, napadlo ji a přitiskla kocoura k sobě, aby nemohl utéci. Darcy se na ni podíval a Josefíně na chvíli připadalo, že jí čte myšlenky.

Kněz byl zrovna v  polovině proslovu: „... a  milovala vše živé,“ deklamoval procítěně. Josefína zase vypla poslech.

Maminka se k ní naklonila: „ Pak nikam neutíkej, bude se číst závěť.“

Josefína mlčky přikývla a znuděně se zahleděla na špičky svých nových bot.

Trochu ji tlačily, ale maminka jinak nedala. „Musíš se jít s tetou rozloučit slušně obutá, co by si o tobě pomyslela, kdybys jí přišla na pohřeb jako strašidlo.“

Josefína vzhlédla a zachytila pohled strýce Josepha. Malinko se na ni usmál a protočil oči. Asi už nenašel další lžičky, napadlo Josefínu a upřela opět pohled na špičky svých bot.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.