načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Odpovědný management - Zdenek Dytrt

Odpovědný management

Elektronická kniha: Odpovědný management
Autor:

PK
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Management Press
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 128
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran : ilustrace
Vydání: Vydání 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-726-1348-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Principy odpovědného managementu, opírajícího se o jednotu kvality i kvantity, inovace a invence. Nadstavbou takového managementu je pak aplikace leadershipu, metody vedení a řízení pracovníků. Český pedagog a odborník na problematiku manažerské etiky prosazuje principy odpovědnosti v managementu. Odpovědný management by měl nahradit dnes velmi rozšířený konzumní management, založený na absenci etiky a osobní odpovědnosti, prosazování kvantity a formálnosti na úkor kvality, kreativity a inovací. Nezbytností pro fungování odpovědného managementu je leadership - metoda vedení a řízení pracovníků, zdůrazňující aspekt kvality člověka a mezilidské vztahy. Leadership není spojován s pracovní funkcí, protože se týká každého, kdo řídí, ať už jen sám sebe anebo velkou organizaci. Proto hovoříme o leadershipu jako o nadstavbě managementu a nezbytnosti "řízení (inovace) řízení" v osobní i podnikové rovině. Cílem publikace je upozornit čtenáře na nutnost budování udržitelného společenského vývoje skrze odpovědný management.

Popis nakladatele

PK

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Zdenek Dytrt - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

ODPOVEDNÝ

MANAGEMENT

MANAGEMENT PRESS

ˇ



Odpoveˇdný

management

Zdenek Dytrt

MANAGEMENT PRESS, PRAHA 2015


Recenzovali: Prof. Ing. Miroslav Nejezchleba, CSc., a Doc. Ing. František Lipták, DrSc.

© Zdenek Dytrt, 2015

Cover design © Petr Foltera, 2015

Všechna práva vyhrazena

ISBN 978-80-7261-348-9


5

Obsah

Úvodem 9

1 Management – jednota kvality a kvantity 11

1.1 Proč chybí kvalitativní management? 12

1.2 Předpoklady pro kvalitativní management 21

1.3 Specifi cké podmínky systémů 24

2 Odpovědný management 29

3 Manažerská etika – kvalitativní složka managementu 35

3.1 Manažerova cesta k etice 37

3.2 Absence manažerské etiky 46

3.2.1 Konzumní management prohlubuje 53 3.2.2 Různé podoby korupce 54 4 INVENCE – INOVACE 59

4.1 Jsou v managementu potřeba inovace? 61

4.2 Kreativita – invence 63 4.3 Tvořivá práce 65 5 Management jako inovační proces 71

5.1 Pravidla inovačního procesu 79 5.1.1 Soustavnost 79 5.1.2 Včasnost 82 5.1.3 Komplexnost 83


6

5.1.4 Důslednost 87

5.2 Ženy a management 91 6 Leadership – vedení 101 7 Filozofi e managementu 111

7.1 Leadership – vzdělání 115 Závěrem 120 Literatura 123 Rejstřík 126


7

Inovační proces se neobejde bez následujícího:

● Dobrý nápad, počáteční myšlenka

● Schopnost předvídat budoucí trendy

● Posuzování chování ostatních, porovnávání podobných projektů

● Vnímání potřeby změny ● Kompetence, odbornosti a zkušeností v procesu rozhodování ● Intenzivní komunikace ● Schopnosti měnit zadání, korigovat záměr, být fl exibilní ● Zvládání nesnází ● Odvahy inovovat, řešit, měnit, jít s dobou, vidět do budoucna a mít

potřebu pro budoucí existenci a prosperitu fi rmy něco udělat

Zuzana Ceralová Petrofová

Úspěšné vůdčí osobnosti si budou principů cenit

více než nových podniků.

Stephen R. Covey



9

Úvodem

Ž

ijeme v inovační společnosti? Odpověď bude pravděpodobně znít,

že ano, že nám to vědecko-technický rozvoj dokazuje a že jeho

stále rychlejší dynamiku můžeme sami sledovat. Jak zodpovímeotázku, zda je to pro společnost dobré? Asi se opět shodneme na kladné

odpovědi – protože tomu nemůžeme zabránit a protože vývoj je zákon

světa i života. Vědecko-technický rozvoj můžeme charakterizovat jako

proces kontinuálního uplatňování inovací, který probíhá v relativně

měřitelném čase. Proto je nepochybně důležitá otázka, do jaké míry

respektujeme zákonitosti inovačního procesu a jak je v rámcimanagementu uplatňujeme.

Pro management je důležitá jeho fi lozofi e vyjádřená obsahem ametodami aplikace. Tato metoda může být realizována různými formami – i zde hrají roli vlivy působící na vývoj managementu, a to vnitřní

a vnější. Vnitřní vlivy jsou manifestovány vývojem vlastních dispozic

a kompetencemi člověka (manažera), ty vnější dynamickým vývojem

prostředí, na kterém se podílí i člověk a které pak působí jako zpětná

vazba hodnotící roli člověka i prostředí.

Budeme-li srovnávat koloběh vývoje společnosti s rozvojem managementu, pak musíme přiznat, že nejsou vyrovnané. Dynamizování

vývoje společnosti díky rozvoji technických disciplín ovlivnilo i rozvoj managementu, což se projevilo pozitivně v rychlosti a kvalitězpracování dat, avšak přizpůsobení obsahu fi lozofi e managementu potřebám vývoje technických disciplín a společnosti se dostatečně nepodařilo.

Management se manifestuje rozhodnutími měnícími současný stav

a odpovídajícími potřebě nově vznikajících podmínek. Hovoříme-li

o inovacích jako o změnách současného stavu, pak každé rozhodnutí měnící současný stav řízeného objektu by mělo být považováno za


ODPOVĚDNÝ MANAGEMENT

10

inovaci. Proto by měla být respektována pravidla inovačního procesu,

jelikož nesystémově realizovaná inovace nepřináší plný ekonomický

efekt, a někdy dokonce vede i ke ztrátě. Inovaci můžeme sice hodnotit

z kvantitativního hlediska na základě měřitelných hodnot, které nám

vyspělá technologie managementu umožňuje, hodnocení inovací však

komplikuje fakt, že jejich kvalitativní hodnotu neumíme číselněvyjádřit ani za využití jakkoli vyspělé výpočetní techniky.

Zákon jednoty kvality a kvantity je historicky znám a uznáván. Vteorii i praxi managementu se na řízení měřitelných hodnot omezilaprodukce. Kvalitativní složka produkce se zjednodušila na součást řízení výrobní technologie produkce, za kterou odpovídá technická kontrola. To nenaplňuje podstatu tohoto zákona. Ta spočívá v tvrzení, že jednota kvality a kvantity musí existovat již v našem myšlení, aby ani invence, které inovacím předcházejí, nebyly ovlivněny nežádoucími vstupy do inovačního procesu. Tím se dostáváme k významu manažerské etiky, která platí pro každého, kdo řídí – tedy pro jedince, který řídí sám sebe, a stejně tak i pro manažera, který řídí kolektiv pracovníků.

Z problémů, které v managementu vznikají a dále se rozvíjejí, je třeba upozornit na nezbytnost stagnujícího subsystému – na fi lozofi i managementu. Je třeba ji přizpůsobit novým podmínkám, které otcům managementu v minulém a předminulém století nebyly ještě známé. Proto hovoříme o leadershipu (neboli vedení) jako o nadstavbě managementu.

Leadership bychom měli považovat za nadstavbu současné teorie

a praxe managementu, protože jinak se vystavujeme nebezpečí, ženeetika v managementu bude stále rychleji zvyšovat dynamiku růstukonzumního myšlení a konání. Přibrzdit dynamiku vývoje metodkonzumního managementu bude tím obtížnější, čím později začneme.

Od leadershipu očekáváme stimulaci motivace uplatňování manažerské etiky v nás i v našem konání. Z toho lze odvodit, že i náš vlastní proces řízení je třeba řídit. Proto musíme hovořit o důležitém pojmu teorie managementu „řízení řízení“, na který jsme v manažerské práci zapomněli.


11

1

MANAGEMENT – JEDNOTA

KVALITY A KVANTITY

N

a boom technického rozvoje po roce 1945 nereagovala teorie ani

praxe managementu. Zákon jednoty kvality a kvantity byl redukován na kvantitativní produkci společenských potřeb a zájmů. Vpodstatě pokračujeme v cestě, kterou před dvěma sty lety na základětehdejších podmínek společenského rozvoje nastolil otec managementu, jak v Americe nazývají Adama Smithe. Od jeho úmrtí uplynulo 224 let. Mezi jeho významné následovníky patřil například Frederic Taylor, který zemřel před 99 lety, Henric Fayol (před 89 lety) a Tomáš Baťa (před 82 roky). Můžeme proto říci, že současná teorie a praxemanagementu se blíží více situaci minulého století, než dnešní úrovni řízení potřeb a zájmů sociální společnosti.

Poválečný vývoj teorie a praxe managementu se ztotožnil s boomem

technického rozvoje v soustředění se na dynamiku rozvoje technické

části managementu a vývoj vlastní náplně managementu se omezil na

elektronické zpracování ekonomických dat. Řízení a hodnocení ekonomických jevů se tím omezilo jen na jejich měřitelné vlastnosti.Současné úspěchy vývoje technických věd jsou nesporným přínosem pro

rozvoj společnosti. Jejich společenský přínos by mohl být ještě větší,

kdyby fi lozofi e managementu usilovala držet s nimi krok.

Podobně i tvorba a aplikace nových pracovních metodmanagementu se přizpůsobila potřebám výpočetní techniky a výsledky hospodaření se tím omezily na měřitelné vlastnosti ekonomických jevů. Na základě


ODPOVĚDNÝ MANAGEMENT

12

preference kvantitativních vlastností ekonomických jevů se snížil ivýznam specifi ckých podmínek a respektování jedinečnosti řízenýchsystémů. Nevyrovnanost vývoje jednotlivých vědních oblastí vedla knarušení vztahu jednoty kvality a kvantity a k nekomplexnímu vývoji teorie

a praxe managementu.

Vývoj vědy a techniky se samozřejmě neustále zrychluje.Pozorujeme, že prostor mezi kvantitativním a kvalitativním managementem se

stále více rozevírá. Ve svém důsledku se tak vytváří prostor nejenom

pro rozmach různých forem korupce a konzumu, ale i pro absencietických metod v byznysu. A je horší, současně se rozšiřuje i prostor pro

konzumní myšlení a jednání společnosti.

Zákon kvality a kvantity vyplývá z požadavku manažerské etiky

a je zapotřebí hledat cesty a nástroje, které by jeho absenci vekonomické teorii a manažerské praxi eliminovaly. Nastala potřeba naléhavě

prosazovat a kreativně rozvíjet obsah pojmu vedení – považovat leadership za nadstavbu managementu, která bude řešit problémy vsouvislostech, důsledně a včas hledat jejich příčiny a vzájemné vztahy

těchto příčin. Budeme respektovat pravidla inovačního procesu arozhodovací proces budeme moci považovat za vedení inovačníhoprocesu řízených objektů. Současně tím budeme vytvářet i novou fi lozofi i

managementu.

1.1 Proč chybí kvalitativní management?

Současný stav domácí i světové ekonomiky je poznamenán doznívající

recesí komplikující další vývoj ekonomiky a společnosti. K uklidnění

a zkvalitnění podnikatelského a společenského prostředí je třeba hledat řešení, která by přispěla k zastavení nejistoty ve vývoji ekonomiky, k aplikaci etiky v podnikání a ke zvýšení dynamiky a efektivity

podnikatelského a společenského prostředí. Je třeba hledat strategická

řešení, jejichž taktická realizace by akcelerovala uplatňování inovací do


Management – jednota kvality a kvantity

13

vývoje teorie a současné praxe managementu. Je to naléhavá, náročná,

avšak kontinuální práce, která si vyžádá čas. Čím dříve k řešenípřistouíme, tím dříve dosáhneme žádoucích výsledků. Před řešením každého

problému je zapotřebí jej nejprve defi novat.

Po ukončení 2. světové války v roce 1945 nastal vědecko-technický

boom inspirovaný rozvojem válečné techniky, která výrazně ovlivnila

předválečný vývoj společnosti, převážně v následujících oblastech:

● Oblast techniky, zejména elektrotechniky, která semanifestovala boomem výpočetních a komunikačních technologií, jež

se projevil neočekávanými možnostmi v překonávánívzdáleností, ve zrychlení a zkvalitnění komunikace v rámci celého

světa, stejně jako v možnostech vyžívání výpočetní techniky. Svět se „zmenšil“ a dynamika vědecko-technického rozvoje silně ovlivnila jeho další vývoj.

● Globalizace společnosti ve značné míře souvisí s dynamickým rozvojem techniky a adekvátních potřeb a nových požadavků společnosti. Klady a zápory globalizace jsme ještě

koncem 20. století mohli jenom těžko v plné šířipředpokládat. Vyspělý svět po politické, ekonomické a sociální stránce

lze jen s touto dobou obtížně srovnávat a proto nejsme na

dynamiku vývoje globalizace dostatečně připraveni. To potvrzuje například současný vývoj migrace, kdy obyvateléžijící na nižší kulturní a sociální společenské úrovni imigrují do

bohatších států bez znalosti jejich životních pravidel a jazyka.

Očekávají, že nový stát je přijme a přizpůsobí se jejichzpůsobu života, a nepřipravují se na nové životní podmínky.

● Sociální úroveň světa je výrazně diferencovaná nejen mezi

jednotlivými regiony, ale i v rámci vnitřních struktur. Vznik

významných sociálních rozdílů ve světě, rozrůstání a tvorba nových průmyslových struktur mění dřívější sociální aprávní vztahy, protože se změnila role vlastníků, která již často není spojena s managementem fi rem – například vztahy mezi vlastníky a jejich manažery, stejně jako mezi manažery


ODPOVĚDNÝ MANAGEMENT

14

a zaměstnanci. Snaha o zlepšení sociálního managementu je

často komplikována prohlubováním globalizace a přílivem

pracovníků ze zahraničí.

Ze současných problémů managementu a nestabilního vývojeekonomik nelze vinit boom technického rozvoje, nýbrž nekomplexníreakci teoretiků a praktiků ohledně uplatnění adekvátních inovací do teorie

a praxe managementu. Inovační aktivita managementu se soustředila na

aplikaci a využití technologie, aniž by respektovala potřebu uplatnění

komplexních inovací v rámci vlastní teorie a metod její aplikace.Řízení a hodnocení ekonomických jevů se tím omezilo toliko na měřitelné

vlastnosti a jejich zobrazování ukazateli.

Aplikace nebývalých možností výpočetní techniky se projevila ve výsledcích hospodaření. Ty byly ovlivněny dílčím vývojem novýchmetod managementu a omezením sledování hospodářských výsledků zhlediska měřitelných vlastnosti hospodářských jevů zobrazovaných ekonomickými ukazateli. Stále platí poznatek, že podnikoví ukazatelé jsou pouze prostředkem zobrazování ekonomických jevů, nikoli komplexním výsledkem managementu. Důsledkem preferování kvantitativních vlastností ekonomických jevů se snížil i význam specifi ckých podmínek a respektování jedinečnosti řízených systémů. Teorie i praxe managementu upustily ze zřetele kvalitu, která je jejich nespornou součástí.

Kvalitu managementu, respektive kvalitativní management, nelze slučovat s pojmem kvalita produkce nebo jednotlivých výrobků, která je činností pracovníků zabývajících se kontrolou dodržování měřitelných vlastností produkce či jiných činností. Kvalitativních vlastností managementu je dosahováno za pomoci etických parametrů managementu jako procesu. Kvalitativní management se navenek projevuje systematickým uspokojováním potřeb a zájmů společnosti a etickou úrovní podnikatelského prostředí. S tím samozřejmě souvisí i etika právního prostředí a jeho legislativa, která preventivně zabezpečuje prostor pro jeho vývoj a existenci.

Co je stálou příčinou existence kvantitativního managementu již po více jak dvě století? Rozvoj managementu volné soutěže si vyžadoval


Management – jednota kvality a kvantity

15

potřebu kvalifi kovaných pracovníků. Investiční rozvoj výrobníhozařízení a technologie přinutil teoretiky i praktiky té doby, aby podletehdejších poznatků, zkušeností a podmínek vytvářeli pravidla, která se

posléze stala základem pro tvorbu teoretických základů managementu.

Rozvoj potřeb technických oborů inspiroval praxi, aby na základěověřených zkušeností shromažďovala potřeby a metody úspěšných řešení. Ostatní vědní a produkční oblasti posléze poznaly výhodnost i nutnost nové poznatky respektovat a uchovávat. Postupně se stávaly inspirací pro vznik a další vývoj teorie managementu.

Počáteční základy manažerské teorie se postupně rozšiřovaly společně se sociálním a politickým vývojem společnosti. Nelze zastírat,

že na rozvoji vědecko-technické sféry společnosti se významně podílely obě světové války, které vyžadovaly promítnutí zkušeností ametody realizace technických inovací do spektra ostatních produkčních

a správních komodit. I když se zpožděním, ekonomický a sociálnírozvoj společnosti se začal podřizovat potřebám vědecko-technickéhorozvoje a postupně zvyšoval své nároky.

Závislost teorie a praxe managementu na kvantitativních hodnotách

ekonomických a politických jevů vyplývá z dalšího a stáledynamičtějšího rozvoje techniky. Vznikla potřeba sledování a uspokojování sociálních podmínek relativně usnadňujících nežádoucí vývoj ekonomiky

a jeho působení ve veřejné, průmyslové i obchodní sféře. Příkladem může

být pomalá a rozsáhlá oblast legislativy, která nerespektuje historickou

jednotu kvality a kvantity. Neumožňuje transparentní inovaci strategických cílů, včetně fi lozofi e managementu produkčních i správních oblastí.

Konkurenční prostředí na domácím i zahraničím trhu vyžaduje od

managementu strategické a odpovědné podnikání. S tím souvisíkomlexní hodnocení příčin úspěchů i neúspěchů jednotlivých organizací

na řídicí vertikále společnosti. Naplňování dosud platné fi lozofi emanagementu je založené na maximalizaci zisku v relativně krátkémobdobí. Pro hodnocení podnikatelské sféry je plnění tohoto ukazatele, stejně

jako dodržování daňové morálky, dominantou. To ale již v současných

rozvinutých společných podmínkách nepostačuje. Metody hodnocení

úspěšnosti organizací jsou však stále omezeny na měřitelné čikvantitativní výsledky, které jsou zobrazovány podnikovými ukazateli.


ODPOVĚDNÝ MANAGEMENT

16

Odpovědné rozhodování o možnostech a prostředcích managementu nelze omezit jen na měřitelné kvantitativní hodnoty. Ignorovali bychom tak etické hodnoty, se kterými jsou, jako druhá strana mince, spojeny kvalitativní hodnoty ekonomických, sociálních a politických jevů. Ty vypovídají o tom, do jaké míry a jakým způsobem bylo kvantitativních výsledků dosaženo a jaký je jejich reálný obsah a přínos. Stále silněji si uvědomujeme, že zobrazování měřitelných výsledků bez etickýchhodnot již našim potřebám nepostačuje.

Management měřitelných hodnot za pomoci ekonomických čitechnických ukazatelů má své klady. Pomocí výpočetní techniky získáme rychlé výsledky a důležité podklady pro strategické i taktickérozhodování a pro environmentální komunikaci. Dosud nemáme dostatečnou představu o konečné podobě a důsledcích konzumního vývojespolečnosti. Preventivně je proto důležité věnovat kontinuální pozornost míře uplatňování etiky v manažerské praxi v rámci strategickéhorozhodování a taktiky jeho plnění.

Naše století neúprosně vyžaduje změny v současné teorii a praximanagementu, především v respektování zákona jednoty kvantity akvality. Neuvědomujeme si, že úloha kvalitativní složky managementu,která reaguje na stále rostoucí vývoj korupce a klientelismu, brání dalšímu

rozvoji managementu. Překonání působení nežádoucích společenských

jevů, jako jsou recese ekonomiky, korupce nebo absence morálkyspolečnosti, vyžaduje, aby management respektoval nezbytnost etického

myšlení v oblasti teorie i praxe. Jde o prosazování manažerské etiky,

která se netýká jen managementu organizací či institucí, ale každého,

kdo řídí – tedy i nás, kteří řídíme sami sebe.

Etické myšlení v rozhodování nemá důležitost jen v praxi managementu jednotlivých organizací. Je důležité i proto, že přináší pocit uspokojení z výsledků dobře vykonané práce manažerům a jejichspolupracovníkům. Tyto pocity jsou důležité, působí antistresově a jsoustimulem pro další inovační aktivitu všech pracovníků v procesu strategie udržitelného rozvoje řízených objektů.

Jednota zákona kvantity a kvality od teorie a praxe managementu vyžaduje nejen omezování nežádoucích či neetických praktik ve

společnosti, ale také uspokojování dalších potřeb, které z etického


Management – jednota kvality a kvantity

17

managementu vyplývají. Důležité je kontinuální hodnocení strategie

a taktiky ve vývoji řízeného objektu v souladu s fi lozofi í managementu.

Filozofi e managementu prezentuje obecné zásady řízení, kterérespektují jednotu kvantity a kvality, na jejímž základě je rozvíjena teoriemanagementu a její aplikace v praxi. Jednota kvality a kvantity je základem

pro rozvoj manažerské etiky, která z respektování zákona této jednotyvychází. Společnost by proto měla zákon jednoty kvality a kvantitypodporovat, a to především respektováním jeho zásad i v rámci legislativy.

Tvorba a sledování strategie a taktiky managementu probíhá na

dvou rovinách. Na úrovni celospolečenské a úrovni individuální, která systematicky respektuje jedinečnost a specifi cké podmínky řízených

objektů. Taktika plnění strategie je pak zajišťována podnikateli a institucemi, které je řídí. Časový horizont strategie lze obtížné obecně

stanovit, protože je závislý na jedinečnosti organizací a jejich vnějších a vnitřních specifi ckých podmínkách.

Obsah strategického projektu deklaruje základní a zásadní cíleudržitelného rozvoje dané organizace a je v daném časovém horizontuneměnný. Plnění strategie zajišťuje taktika, která volí prostředky a formy

realizace strategických záměrů podle jedinečnosti specifi ckýchpodmínek dané organizace.

Naše manažerská praxe význam strategického managementu uznává

a usiluje o jeho praktické využití v rozvoji podnikatelských a obchodních vztahů. I když podnikatelé nejsou omezováni ve vlastních aktivitách

ohledně rozvoje dodavatelsko-odběratelských vztahů, jejich úspěšnárealizace může být v čase nejistá. Nemají dostatečné informace například

o strategii a stabilitě politických zájmů ani o tendencích vývojezákladního výzkumu, aby se mohli připravit na aplikaci nových technologií.

Lze se domnívat, že z mnohých důvodů k tomu ani není dostatek vůle.

Problémy s aplikací strategického managementu jsou přirozené,jelikož nikdy nebudeme dostatečně informováni o budoucím vývojitechniky, ani o politickém, surovinovém a sociálním vývoji společnosti. Na

to úsilí jednotlivých podnikatelů nestačí a jen těžko mohou očekávat

pomoc státu, i kdyby měl sebevětší snahu. Globalizace světa to dost

dobře neumožňuje a komplikuje, zejména jsou-li některé komoditypoliticky využívány jako i nástroj ovlivňování.


ODPOVĚDNÝ MANAGEMENT

18

Příkladem může být těžba a obchod s některými komoditami,například s ropou, jak se píše v článku Ropy je dost na příštích 50 let včasoise Ekonom.

*

Největší zásoby ropy podle světadílů:

Graf 1.1: Zásoby ropy podle světadílů

Zdroj: Ekonom 22.–28. 1. 2015

Má-li manažerská etika plnit svoji úlohu, pak nepostačí, aby byla

respektována jen ekonomickými či veřejnosprávními systémy, nýbrž ji

musí respektovat každý z nás, jelikož i člověk je subsystémemspolečenského systému. Manažerská etika zahrnuje vlastnosti, kteréočekáváme od kvalitativní složky managementu

Dodržování zásad manažerské etiky v rámci teorie a praktického

uplatňování strategie kvalitativního managementu řízení rozvoje ekonomických, sociálních a politických jevů je žádoucí a vyplývá z vývoje

*

Ekonom 22.–28. 1. 2015, Statistická ročenka koncernu BP, data ke konci roku 2013.

kolik let vydrží

při dnešní úrovni těžby

ekonomicky dostupné zásoby

(mil. tun)

Kanada

Spojené státy

Mexiko

Severní amerika

Venezuela

Brazílie

Ekvádor

Jižní

amerika

Rusko

Norsko

Evropa

Saúdská Arábie

Írán

Irák

Kuvajt

SAE

Kazachstán

Čína

Asie

Libye

Nigérie

Angola

Alžírsko

Afrika


Management – jednota kvality a kvantity

19

ekonomiky, veřejné správy i průmyslové a obchodní sféry. Význam

kvalitativní složky managementu spočívá i v tom, že brání využívání

managementu jako prostoru pro korupci a klientelismus a zabraňuje

jeho dalšímu prohlubování. Je třeba zdůraznit, že součástíkvalitativní

ho managementu je i stálé sledování intenzity jeho působení a hledání

prostředků k jeho likvidaci ve všech souvislostech a jejich příčinách.

Využívání kvalitativních vlastností podnikových jevů vmanagemen

tu vytváří prostor pro aplikaci etického managementu, který vychází ze

zákona jednoty kvality a kvantity. Z obrázku je zřejmá nutnost syste

matického uplatňování jednoty obou složek managementu připlánová

ní strategického rozvoje řízeného objektu a snaha postupně nahrazovat

ztráty z období, kdy zákon jednoty kvality a kvantity nebyl dodržován.

Obrázek naznačuje oblasti kvalitativního i kvantitativníhomanage

mentu. Kvantitativní složka je zřejmá a pomocí techniky snadnoměři

telná. Otevřená je oblast kvalitativního managementu, kterou dokážeme

vyjádřit jen verbálně, nelze tudíž využít výpočetní techniku. Zahrnutí

této oblasti do praxe managementu je závislé jednak na teoretickém

rozvoji manažerské etiky, která kvalitativní složku managementu na

plňuje, jednak na zájmu manažerů zvyšovat náročnost vlastní práce,

kterou nedokážeme vyčíslit.

Schéma 1.1: Kvalitativní management

Zdroj: Vlastní zdroj

Kvantitativní vlastnosti

ekonomických jevů

Měřitelné vlastnosti

(zobrazované ukazateli)

Vypovídací schopnost:

– věcné a osobní náklady

– výnosy z produkce

Kvantitativní vlastnosti

ekonomických jevů

Neměřitelné vlastnosti

(zobrazované vrbálně)

Vypovídací schopnost:

– transparetnost výnosů

– kreativita, pozitivní inovace

managementu produkce

Etický management

Odpovědný management – leadership – vedení


ODPOVĚDNÝ MANAGEMENT

20

Mnozí manažeři si již uvědomují, že nebudou-li tyto těžkostipřekonávat, nevyhnou se jiným těžkostem přerůstajícím v současné době až

do neúnosnosti. Máme na mysli korupci, konzum a zločinnost.Organizace, které si tento fakt již uvědomily, hledají cesty, jak zákon jednoty

kvality a kvantity prosadit do svých manažerských norem a činností.

Pozornost manažerů se proto soustředila na řízení lidských zdrojů. Vycházejí z předpokladu, že úspěšné zavedení každé změny závisí na stimulaci a postojích pracovníků, kteří jsou v zájmu růstu kreativity a sehranosti pracovního kolektivu připraveni nést odpovědnosti.

Zvyšuje se náročnost na stimulaci pracovní motivace, na stabilizaci

pracovního kolektivu a na úroveň a kvalitu práce všech zaměstnanců.

To rozšiřuje současné aktivity top managementu o seznamování pracovníků s vývojem strategie a s úlohou manažerské etiky, která jespojena s taktikami realizace strategických cílů. Strategickým syntetickým

cílem podniků již přestává být pouze zisk za jakoukoli cenu, stává se

jím dobré jméno organizace – fi remní kultura (corporate culture) a její

pověst v konkurenčním prostředí.

Mezi zaměstnavateli a zaměstnanci vznikají nové pracovní vztahy,

které by měly být v rámci organizace podniku přínosem. Jde opartnerské vztahy, jejichž rozvíjení musí být realizováno na etickém základě,

na úrovni nejen horizontálních, ale i vertikálních vztahů. Tento vývoj

přinesla změna ve vlastnictví. Vlastníci mnohých organizací již přestali

být manažery a mnozí manažeři se stali také zaměstnanci. To zvyšuje

požadavky na jejich profesionalitu – musejí chápat svou funkcivedoucích pracovních týmů. Autoritativní forma managementu přestala být

efektivní, protože tlumila kreativitu pracovníků spoléhajících na to, že

nadřízení jim uloží, co je třeba udělat, a navíc nenesou odpovědnost za

výsledek své práce.

Současný vývoj tržního prostředí vyžaduje překonávání stereotypu

a hledání nových metod nejenom zvyšování efektivnosti produkce, ale

i překonávání konkurence. V podstatě jde o řízení systému změn, tedy

o zavádění inovací do obsahu vlastní manažerské práce i do vztahů

mezi spolupracovníky.

Nové vztahy v managementu by měly být samozřejmě respektovány na všech rovinách řídicí osy společnosti. Měly by být impulsem


Management – jednota kvality a kvantity

21

k vyšší úrovni řízení lidských zdrojů, k využívání týmové práce, ke

zvyšování vzájemného porozumění a efektivnosti hospodaření. Zavedení inovací do managementu lidských zdrojů by mělo prohlubovat partnerské vztahy na pracovištích, zvyšovat výkonnost a existenčnístabilitu zaměstnanců.

S tím souvisí nutnost věnovat větší pozornost výuce praktické etiky

a formování etických postojů v managementu podnikatelských a veřejnosprávních organizací již v rámci studia na vysokých školách,zejména ekonomického zaměření. Důvodem je i vysoký počet studentek,

které významně zvýší počet žen v řízení ekonomické sféry. Jde osystémové budování celoživotního vzdělávání a vyšší úrovně v ekonomické a manažerské praxi.

Uvědomme si důsledky, které přináší nerespektování zákona jednoty kvality a kvantity v teorii a praxi managementu, nerespektování

manažerské etiky. Je třeba překonat konzumní společnost, která semanifestuje korupcí a jejímž celoživotním cílem je maximalizovat osobní

fi nance s minimálním nasazením. Konzumní myšlení stimuluje honbu

za maximalizací měřitelných hodnot, kterou je třeba eliminovat pomocí

prohlubování manažerské etiky a respektováním kvalitativních hodnot

v našem myšlení a jednání.

1.2 Předpoklady pro kvalitativní

management

Protože jsme přestali respektovat existenci zákona jednoty kvality

a kvantity, je nutné se vrátit zpět a opět v našem myšlení a jednání

platnost tohoto zákona oživit. Ve dvacátých letech jsme se prakticky

přesvědčili, že zákon jednoty kvality a kvantity má význam a že jednostranná aplikace pouze měřitelných hodnot je pro náš způsob života nedostatečná a je spojena s nežádoucími důsledky. O tom se v současné době přesvědčujeme.


ODPOVĚDNÝ MANAGEMENT

22

Za nežádoucí zkušenost považujeme korupci a související kliente

lismus. Podle Vladimíry Dvořákové se v situaci, kdy korupce nabývá

systémového charakteru (tj. ovlivňuje rozhodovací procesy, vytváření

i implementaci politik), se ukazuje, že cesta k omezování korupce ana

rušování klientelistických vazeb vede přes nastavení institucí.

*

Absence kvalitativních vlastností v teorii a praxi managementure

dukovala fi lozofi i managementu na měřitelné hodnoty ekonomických,

sociálních a politických jevů. Jde o projev absence etiky v myšlení lidí,

který se manifestuje konzumním myšlením a ve svém dopadu absencí

etiky také v managementu. Překonání tohoto stavu nelze považovat za

jednoduchý a krátkodobý proces. Je ale potřeba s ním začít, a to vná

sledujících oblastech:

● výchova a vzdělávání

● v rodině

● v soukromých a společenských organizacích(zaměstnava

telé jsou za působení svých zaměstnanců odpovědni)

● stabilizace pracovníků a minimalizace nežádoucí fl uktuace

● soustavné a celoživotní vzdělávání

● nutnost být syntetikem i analytikem

● výchova k etickému myšlení a chování

● konkretizace a využívání obsahu a systému etiky v ma

nagementu,

● sledování, publikování a sankcionování důsledků neetiky

● strategické uvažování a jednání

● překonávání nežádoucích jevů v nás samých, ve fi rmě

a v celé společnosti

● odmítání konzumu a neetiky

● publikování etických postojů manažerů

● předcházení neetickým rozhodnutím – důkladně poznat

problém, řešit jej na základě znalosti svých možností ado

padů rozhodnutí

*

Podrobněji viz Dvořáková, Vladimíra. Vliv (ne)funkčních institucí na korupci akli

entelismus. In: Dytrt, Zdenek a kol. Kvalitativní management – leadership. Žilina:

GEORG, 2014.


Management – jednota kvality a kvantity

23

● transparentní jednání

● myšlení a jednání v kategorii „MY“, nikoli „JÁ“

● pochopení, že jsme součástí sociálního a ekonomického

prostředí, ● uvědomění si, že partnerství je odpovědnost (win-win) ● rozvíjení týmové práce, asociací v myšlení, řízení lidských

zdrojů

● rozhodování managementu o realizaci změn (inovací)

● dodržování pravidel inovačního procesu – soustavnost,

komplexnost, důslednost ● realizace inovace ve vhodném čase ● respektování jedinečnosti řízeného objektu i jeho okolí ● chápaní specifi ckých podmínek jako rezervy podnikání ● uvědomování si nejen měřitelných, ale i neměřitelných

vlastností jevů ● ovlivňuje ovlivňování efektivnosti každé inovacedynamikou vývoje ● nehodnocení úspěchu rozhodnutí (inovace) krátkodobě

● rozhodování s cílem zajistit dobré jméno řízené organizace

● maximalizace krátkodobého zisku spojená s konzumem

● dobré jméno fi rmy vyplývající z dlouhodobě stabilního

postavení na trhu a etického uspokojování potřeb a zájmů

ekonomického a sociálního okolí

● zásady pro aplikaci kvalitativního managementu (zákonjednoty kvantity a kvality)

● koordinace vývoje vědy s podnikovou praxí

● motivace manažerů k tvořivosti (rozhodování je tvorba

inovací a rozhodovací proces je řízení inovačního procesu

řízeného objektu) ● překonání strachu z rizika ● rozvíjení společenské a sociální odpovědnosti – CSR

Obrázek naznačuje důsledky nerespektování zákona jednoty akvality. Příčinou je fakt, že jsme byli odnaučeni eticky myslet. Důsledkem


ODPOVĚDNÝ MANAGEMENT

24

jsou krátkodobá rozhodnutí neodpovídající potřebám ekonomického

vývoje, jelikož zejména inovační rozhodnutí na vyšší úrovni se projeví

až v dlouhodobějším horizontu.

Schéma 1.2: Důsledky nerespektování zákona jednoty a kvality

Zdroj: Vlastní zdroj

1.3 Specifi cké podmínky systémů

Chceme-li jmenovat specifi cké podmínky konkrétního řízeného ob

jektu, je třeba vycházet z analýzy jednoty kvalitativních akvantitativ

ních vlastností podnikových jevů, jejich vzájemných vztahů a příčin

Management –

rozhodovací proces

Měřitelné vlastnosti

ekonomických a sociálních jevů

Nekomplexní inovace –

dílčí změny

Desintegrace řízení –

krátkodobé rozhodování –

netransparentní výsledky

Ztráta dobrého jména –

kolaps organizace

Kvantitativní management

Ztráta identity a nejistota

zaměstnanců – nezaměstnanost

Absence manažerské etiky


Management – jednota kvality a kvantity

25

a analýzy jejich korelace. Získané informace v souhrnu charakterizují

vnitřní strukturu podnikatelských, ekonomických, sociálních a politických vztahů a vlivy veřejnosprávních vztahů a aktivit, které tuto

strukturu ovlivňují. Jedinečnost řízené organizace by měl manažer

v rámci rozhodovacího procesu respektovat, má-li být jeho rozhodnutí

efektivní.

Každý objekt má své jedinečné podmínky. Nenalezneme dva stejné

jedince ani dva stejné objekty řízení. Přebírají-li manažeři obecněplatné metody, informace a nástroje managementu a aplikují je bezrespektování specifi ckých podmínek, klamně se domnívají, že zdokonalí svou manažerskou práci.

Málo se zdůrazňuje, že zveřejňování nových poznatků, výsledkůvýzkumů a pracovních metod by mělo vlastně být manažery považováno za invence, které jsou východiskem pro jeho rozhodování, jež bysystematicky řešilo vlastní konkrétní problém. Každé rozhodnutí manažera by pak mohlo být považováno za podnětnou inovaci, jež by se stala úkolem pro podřízené pracovníky, kteří by ji na své úrovni aplikovali. Tak by vznikla vyvolaná inovace zajišťující splnění daného úkolunadřízeného. Bylo by tím zajištěno komplexní řešení problému na základě metod inovačního procesu, který by vzniklé problémy řešil vsouvislostech, na základě konkrétní znalosti současné situace.

Rozhodování manažerů by respektovalo externality v rámciekonomického a sociálního prostředí, které se na jednotlivých řídicíchúrovních mohou lišit. V komplexní znalosti specifi ckých podmínek řízené

organizace je možné vidět rezervu managementu a podnikání.

Pokud se konkrétní organizace nemohou podílet na řízení vnějších

podmínek, je třeba těmto externalitám přizpůsobovat vlastní metody

a nástroje řízení. Vyžadují-li podmínky, které nám jsou například legislativně stanoveny nebo jsme si je pro další rozvoj dané organizace

zvolili, protože je považujeme za přínosné, je v každém případězapotřebí vzájemné vyladění těchto metod a nástrojů. Pravděpodobně nikdy se nepodaří přizpůsobit specifi cké podmínky konkrétních organizací obecným modelům řízení, jak jsme se o to pokoušeli v systémustátního plánování.


Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné

verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist