načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Odložená daň z příjmů -- dle českých i mezinárodních účetních standardů - Jana Janoušková

Odložená daň z příjmů -- dle českých i mezinárodních účetních standardů

Elektronická kniha: Odložená daň z příjmů
Autor: Jana Janoušková
Podnázev: dle českých i mezinárodních účetních standardů

Příručka přibližuje hlavní zásady spojené s odloženou daní z příjmů včetně jejího výpočtu. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  135
+
-
4,5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2007
Počet stran: 85
Rozměr: 24 cm
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Veřejné finance
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2007
ISBN: 978-80-247-1852-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka přibližuje hlavní zásady spojené s odloženou daní z příjmů včetně jejího výpočtu.

Popis nakladatele

Vysvětluje metodiku, jak odložit daň z příjmů, která vyplývá z přechodných rozdílů mezi účetními náklady a náklady uznávanými jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Na praktických příkladech objasňuje konkrétní postup výpočtu i zaúčtování odložené daně,takže vám umožní názorně pochopit tuto relativně složitou problematiku v běžných i složitějších situacích např. při transakcích s podnikem, konsolidaci závěrky atd. (dle českých i mezinárodních účetních standardů)

Předmětná hesla
odložená daň z příjmů -- Česko
Účetnictví -- Česko
Zařazeno v kategoriích
Jana Janoušková - další tituly autora:
Šikmé střechy Šikmé střechy
 (e-book)
Šikmé střechy Šikmé střechy
 (e-book)
Podvojné účetnictví v příkladech 2012 Podvojné účetnictví v příkladech 2012
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 1. Podstata a význam odložené daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1.1 Teoretická východiska účtování o odložené dani . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

1.1.1 Trvalé a přechodné rozdíly mezi výsledkem hospodaření

a daňovým základem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

1.1.2 Koncepce způsobu výpočtu odložené daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

2. Harmonizační proces finančního účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

2.1 Mezinárodní účetní standardy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

2.1.1 Rozhodující aspekty pro další vývoj českého účetnictví . . . . . . . . . . . . 21

3. Odložená daň a mezinárodní účetní standardy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

3.1 Vývoj IAS 12 – Income Taxes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 4. Historie účtování o odložené dani v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

4.1 Legislativní změny v účetním právu od 1. ledna 2002 a problematika

odložené daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

5. Odložená daň dle současné účetní úpravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

5.1 Splatná daň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

5.1.1 Rezerva na daň z příjmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

5.2 Odložená daň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 6. Způsob a metoda výpočtu odložené daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

6.1 Výpočet odložené daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

6.2 Účtování o odložené dani . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

6.2.1 Problematika prvního vykázání odložené daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

6.3 Inventarizace odložené daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 7. Vybrané tituly vedoucí ke vzniku odložené daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

7.1 Odložená daň z titulu rozdílu mezi daňovou a účetní hodnotou

dlouhodobého majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

7.1.1 Limitace vstupní ceny osobního automobilu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

7.2 Výnosy ze smluvních pokut a úroků z prodlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

7.3 Ztráta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

7.4 Odčitatelné položky od základu daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

7.5 Opravné položky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

7.5.1 Opravné položky k zásobám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

7.5.2 Opravné položky k pohledávkám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

7.5.3 Opravné položky k dlouhodobému majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

7.5.4 Opravné položky k cenným papírům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

7.6 Účetní rezervy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

7.7 Nezaplacené pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění . . . . . . . . . 60

7.8 Daňové závazky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

7.9 Přeceňování aktiv k rozvahovému dni reálnou hodnotou . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62


7.10 Zjišťování a účtování odložené daně při přeměnách společností

a při vkladech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

8. Odložená daň a účetní závěrka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

Odpovědi ke kontrolním příkladům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

Vybrané právní předpisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81


Úvod

7

Úvod

Publikace je věnována všem, kteří se zajímají o problematiku odložené daně. Účetní výsledek

hospodaření a daňový základ nejsou díky rozdílným daňovým zákonům v jednotlivých zemích

totožné. Z tohoto důvodu je samozřejmé, že daň z příjmů placená účetní jednotkou se nevzta

huje k účetnímu výsledku hospodaření, ale k daňovému základu, pro jehož zjištění neplatí

vždy účetní pravidla. Aby byla pokaždé uplatněna v účetní závěrce zásada dodržení časové

a věcné souvislosti nákladů a výnosů s účetním obdobím, musí být k tomuto účetnictví použito

určitého nástroje k odstranění vzniklého nesouladu. Tuto funkci v našem účetním systému plní

účetní kategorie – odložená daň.

Cílem publikace je uvést hlavní zásady, nejčastější problémy a praktické postupy spojené

s odloženou daní včetně jejího výpočtu a uspokojit požadavky těch, kteří účetnictví potře

bují ke své každodenní praktické činnosti, ale zároveň může sloužit i posluchačům vysokých

škol s ekonomických zaměřením. Kniha je doplněna praktickými příklady, které umožní lépe

pochopit tuto relativně složitou problematiku.

Jana Janoušková

Tato publikace vznikla za podpory grantu – GAČR 402/06/0204 – Komplexní analýza corporate

governance v podmínkách české ekonomiky.


Odložená daň z příjmů

8

Zkratky ASC – Výbor pro účetní standardy CP – cenné papíry ČNB – Česká národní banka ČÚS – Český účetní standard D – Dal DO – daňové odpisy DZC – daňová zůstatková cena DzP – daň z příjmů FASB – Výbor pro standardy finančního účetnictví IAS – Mezinárodní účetní standardy IASB – Rada pro Mezinárodní účetní standardy IASC – Výbor pro Mezinárodní účetní standardy IFRS – Mezinárodní standardy pro finanční reportování MD – Má dáti NÚR – Národní účetní rada OD – odložená daň OD

N

– nový zůstatek odložené daně OD

P

– původní zůstatek odložené daně ODP – odložená daňová pohledávka ODZ – odložený daňový závazek PR – výsledný přechodný rozdíl R – rozdíl SD – sazba daně stanovená zákonem o daních z příjmů SD

N

– nová sazba daně SD

P

– původní sazba daně ÚO – účetní odpisy US GAAP – obecně uznávané účetní zásady v USA ÚZC – účetní zůstatková cena V – výnosy ZDP – zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ZoÚ – zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů


Podstata a význam odložené daně

9

1. Podstata a význam odložené daně Ačkoliv samotné označení pojmu odložená daň z příjmů svádí k domněnce, že se jedná o termín daňový, je odložená daň problematikou ryze účetní

1

a nemá žádný dopad na placení

daní z příjmů. Tato účetní kategorie slouží v rámci (podvojného) účetnictví k přiřazení nákladu vzniklého z titulu povinnosti placení daně z příjmů do správného účetního období. Vyplývá z rozdílů, které nastávají v momentě odlišného pohledu účetního a daňového na příslušné položky v účetnictví. V účtování odložené daně lze nalézt naplnění stěžejních základních obecně uznávaných účetních předpokladů, jako jsou např.: – akruální princip (princip časové souvztažnosti, který požaduje zachycení transakcí a jiných

událostí v období vzniku bez ohledu na okamžik splacení), – zásadu věrného zobrazení – věrný a poctivý obraz v účetní závěrce, – zásadu opatrnosti při zjišťování a vykazování výsledku hospodaření, – předpoklad nepřetržitého trvání podniku. Odložená daň významně ovlivňuje pravdivý a věrný obraz účetnictví účetní jednotky, který je jedním ze základních požadavků kladených na účetnictví. Nevykázáním odložené daně účetní jednotka porušuje také zásadu opatrnosti při vykazování výsledku hospodaření, poněvadž tato situace se může nepříznivě projevit ve vztahu k majetkové podstatě podniku. To vše musí být založeno na předpokladu trvání podniku, neboť by jinak nemělo smysl účtovat o odložené dani. Jestliže si je management podniku vědom, že existují (či nastanou) takové události a podmínky, které trvání podniku ohrožují, musí tuto okolnost zveřejnit. Odložená daň (jak bude vysvětleno podrobněji v následujících kapitolách) je vykazována buď jako odložená daňová pohledávka, či daňový závazek. V případě odložené daňové pohledávky se v rozvaze zohlední majetek spočívající v úspoře na dani z příjmů v budoucích obdobích, což může mít značný význam při posuzování ekonomické situace firmy. O odložené daňové pohledávce se účtuje pouze v případech, je-li pravděpodobné, že základ daně, proti kterému bude možné využít rozdíly, je dosažitelný. To znamená, že je třeba při vykazování tohoto přechodného rozdílu vycházet zejména ze zásady opatrnosti. Pokud nebude existovat přiměřená jistota dosažení daňového základu v příštích zdaňovacích obdobích, doporučuje se uvedenou odloženou daňovou pohledávku nevykazovat v aktivech a popř. uvést vysvětlující poznámku v příloze k účetní závěrce. V případě odloženého daňového závazku se naopak může zabránit předčasnému rozdělení zisku (např. formou vyplacených dividend), což by se v budoucnu, tj. v době zvýšené daňové povinnosti, mohlo stát příčinou ekonomických potíží. 1

Odložená daň bývá často nesprávně zaměňována s běžnou (splatnou) daňovou povinností, kdy

správce daně povolil úhradu daně ve splátkách nebo posečkání daně dle § 60 (zákon č. 337/1992 Sb.,

o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů) a kdy lze říci, že splatnost takovéto daně byla

odložena.


Odložená daň z příjmů

10

1.1 Teoretická východiska účtování o odložené dani 1.1.1 Trvalé a přechodné rozdíly mezi výsledkem

hospodaření a daňovým základem

V rámci podvojného účetnictví se o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví (tj. o majetku a jiných aktivech, závazcích a jiných pasivech, o nákladech a výnosech) účtuje v účetním období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí bez ohledu na okamžik: – jejich zaplacení nebo přijetí, – jejich zohlednění v rámci výpočtu daně z příjmů. Zákon o daních z příjmů některé náklady a výnosy jako položky ovlivňující základ daně neuznává. Vznikají tak rozdíly mezi výsledkem hospodaření a daňovým základem dvojího druhu: – stálé (trvalé) – tj. veškeré účetní náklady a výnosy, které zákon o daních z příjmů nepo

važuje za výdaje na zajištění, dosažení a udržení příjmů (např. náklady na reprezentaci,

cestovní náhrady nad limity stanovené zákonem o cestovních náhradách, odměny statu

tárních orgánů, dědická daň, darovací daň a mnoho dalších). Je tedy pro ně typické, že se

účetně vztahují k danému účetnímu období, daňovým nákladem se však nestanou v tomto,

ani v žádném dalším účetním období.

Trvalých rozdílů se odložená daň netýká. Jsou odrazem defini

tivní neuznatelnosti účetních nákladů daňovým zákonem.

– přechodné – tj. náklady a výnosy, které zákon o daních z příjmů uznává, ale v jiném zda

ňovacím, resp. účetním období, než ve kterém jsou zachyceny v účetnictví, nebo rovněž

rozdíly mezi účetní hodnotou aktiva nebo závazku v rozvaze a jejich daňovou základnou

(tj. hodnotou, která bude uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely). V souvislosti s výpočtem odložené daně budou tedy důležité rozdíly přechodné, neboť ty způsobují, že daň z příjmů placená účetní jednotkou v daném období nevychází čistě z dosaženého výsledku hospodaření v tomto období, ale může být ovlivněna položkami zachycenými ve výsledku hospodaření v obdobích jiných. Odložená daň se zjišťuje ze všech přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílného účetního a daňového pohledu na položky zachycené v účetnictví. Přechodné rozdíly (temporary differences) mohou být: – Zdanitelné (připočitatelné – taxable temporary differences), které vyústí ve zdanitelné

částky při určování základu daně budoucích období (jsou to přechodné rozdíly, které vedou

k úpravě daňového základu směrem nahoru – zvýší daňový výsledek hospodaření), tzn.

vedou k odloženému daňovému závazku (např. je-li účetní hodnota dlouhodobého hmot

ného majetku vyšší než hodnota tohoto majetku pro daňové účely). Odloženými daňovými

závazky se rozumí částky daně z příjmů k úhradě v budoucích obdobích z důvodu výše

uvedených rozdílů.

2

2

Lze si to velmi zjednodušeně představit jako analogii tvorby rezervy na náklady z titulu placení daně

z příjmů v budoucnosti. Nelze je ovšem zaměňovat s tvorbou rezervy na daň z příjmů dle § 26 zákona

o účetnictví, která slouží k účtování o daňové povinnosti z titulu daně z příjmů za dané zdaňovací

období v případě, že okamžik sestavení účetní závěrky předchází okamžiku stanovení výše daňové

povinnosti, tj. sestavení daňového přiznání.


Podstata a význam odložené daně

11

– Odčitatelné (deductible temporary differences), které vyústí v částky odčitatelné při určování

základu daně budoucích období (přechodné rozdíly vedoucí k úpravě daňového základu

směrem dolů – sníží daňový výsledek hospodaření v budoucích obdobích), tzn. vedou k od

ložené daňové pohledávce (např., je-li účetní hodnota pohledávek snížená o opravné položky

nižší než hodnota těchto pohledávek včetně daňově uznatelných opravných položek). Tato

pohledávka představuje budoucí nárok na nižší základ daně, než jaký by vyplýval z dosa

ženého výsledku hospodaření při zohlednění trvalých rozdílů v budoucích obdobích. Právě

zde je nutno respektovat zásadu opatrnosti. O odložené daňové pohledávce se účtuje pouze

tehdy, pokud základ daně, proti kterému bude možno využít rozdíly, bude dosažitelný.

1.1.2 Koncepce způsobu výpočtu odložené daně

Následně po správné identifikaci přechodných rozdílů mezi výsledkem hospodaření a da

ňovým základem vyvstává otázka správného stanovení sazby daně, která bude použita pro

vyčíslení hodnoty odložené daně. Existuje v zásadě dvojí přístup, který se projevuje ve volbě

metody stanovení sazby daně, a to:

1. metoda odložení (deferral method),

2. závazková metoda (liability method).

Závazková metoda se dále dělí:

a) závazková metoda výsledkového přístupu (income statement liability method),

b) závazková metoda rozvahového přístupu (balance sheet liability method).

Rozdíly mezi výsledkem hospodaření

a daňovým základem

trvalé přechodné

zdanitelné odčitatelné

Koncepce způsobu výpočtu

odložené daně

Metoda

odložení

Závazková

metoda

Závazková metoda

výsledkového přístupu

Závazková metoda

rozvahového přístupu


Odložená daň z příjmů

12

Metoda odložení Princip metody odložení spočívá ve zdůraznění skutečnosti, že dochází k přesunu výnosů a nákladů zahrnovaných do základu daně z daného účetního a zdaňovacího období do období pozdějších. Pro výpočet odložené daně se použije sazba daně platná v období, kdy daná položka ovlivnila výsledek hospodaření (neopravuje se tedy o změny v daňové sazbě). Princip výpočtu odložené daně podlé této metody odložení české účetní předpisy nikdy neumožňovaly. Dle Mezinárodního účetního standardu

3

IAS 12 – Daně ze zisků (Income Taxes) byla tato

metoda dovolena. Nově revidovaný IAS 12 s účinností od 1. ledna 1998 však tuto metodu zakázal a vyžadoval používat pouze závazkovou metodu, založenou na rozvahovém přístupu. Závazková metoda Závazková metoda naopak zdůrazňuje skutečnost, že odložená daň bude placena (nebo ušetřena) v pozdějším období. Použije se proto pro zjištění výše odložené daně sazba daně platná pro to období, ve kterém bude výnos nebo náklad (resp. daňová základna aktiva nebo pasiva) zohledněn pro stanovení základu daně. Snaha o přesné dodržení tohoto přístupu naráží na dva základní problémy: – nelze jednoznačně určit účetní (resp. zdaňovací) období, v němž k tomuto zohlednění

jednotlivých položek v základu daně z příjmů dojde, – není obvykle s jistotou známá sazba daně na delší dobu, než je následující období. Z těchto důvodů připouští závazková metoda použít reálný odhad daňové sazby nebo známou výši sazby daně v následujícím období. Závazková metoda výsledkového přístupu Tento způsob výpočtu je založen na sledování rozdílů mezi účetními a daňově uznatelnými náklady a výnosy, tzn. vychází se především z výsledkových účtů. Tato koncepce výpočtu byla u nás uplatňována do konce roku 2001, kdy se odložená daň počítala zejména z rozdílů mezi účetními a daňovými odpisy. Závazková metoda rozvahového přístupu Vychází z přechodných rozdílů u rozvahových položek, tj. rozdílů mezi daňovou základnou aktiv a jejich účetní hodnotou vykazovanou v rozvaze. Daňovou základnou aktiv je hodnota těchto aktiv, která ovlivní v budoucnu základ daně ve vztahu k ekonomickému užitku, který účetní jednotka v budoucnu realizuje. U pasiv je daňová základna dána jeho účetní hodnotou sníženou o položky, které budou v budoucnu odčitatelné od základu daně. Podstatu odložené daně lze zjednodušeně znázornit na následujících příkladech

4

:

PŘÍKLAD:

Pro názornost jsou uvedeny jednoduché údaje s neměnnou sazbou daně z příjmů 24 %. Účetní jednotka má v obchodním majetku dlouhodobý hmotný majetek v pořizovací ceně 100. V závislosti na využití tohoto majetku jsou odpisovým plánem stanoveny pomalejší účetní odpisy než daňové. K datu účetní závěrky jsou: 3

České účetní standardy vycházejí ve způsobu řešení problematiky odložené daně z Mezinárodního

účetního standardu IAS 12 – Daně ze zisku (v literatuře se setkáte i s překladem „Daně z příjmů“). 4

ŠEBESTÍKOVÁ, V.: Účetní operace kapitálových společností; daňové a právní souvislosti. Grada

publishing 2005. ISBN 80-247-1027-7, s. 253 – 256.


Podstata a význam odložené daně

13

– účetní odpisy (ÚO) 20 a tomu odpovídající účetní zůstatková cena (ÚZC) je 80, – daňové odpisy (DO) 40 a tomu odpovídající daňová zůstatková cena (DZC) je 60. Výsledek hospodaření (před zdaněním) tvoří: – rozdíl mezi náklady z odpisů (20) – a výnosy z pro vozní činnosti (100). Z uvedených údajů vyplývá, že: – účetní zůstatková cena je vyšší než daňová zůstatková cena

(ÚZC > DZC),

– pro výpočet daňového základu je použit daňový odpis, který je větší než odpis účetní,

o kterém je účtováno v účetnictví,

– vznikne zdanitelný přechodný rozdíl vedoucí k odloženému daňovému závazku, – k uplatnění rozdílu, tj. k dodanění účetních odpisů, o něž byl navýšen daňový základ v běž

ném období (aniž bylo o tom účtováno), dojde v budoucím období (zúčtovaná bude vyšší

částka odpisů, než částka daňově akceptovatelná, protože k daňové akceptaci došlo už

předem).

Výpočet:

DzP* splatná

100 (V) – 40 (DO) = 60

60 × 0,24 = 14,40

DzP odložená

80 (ÚZC) – 60 (DZC) = 20

20 × 0,24 = 4,80

DzP celkem (splatná i odložená) 14,40 + 4,80 = 19,20 * DzP – daň z příjmů Odloženou daní z příjmů jsme dodanili rozdíl (20), který byl zahrnut do daňového základu pro výpočet splatné daně z příjmů. Avšak z účetního hlediska (kdy nám jde o přísné přiřazení nákladu na daň z příjmů k účetnímu výsledku hospodaření) tam nepatří, protože nebylo o něm účtováno. Proto jej použijeme jako základ pro zdanění odloženou daní (v podobě odloženého daňového závazku), což se projeví jako zvýšení nákladů na daň z příjmů (účt. sk. 59). Tím jsme docílili toho, že celková daňová povinnost vychází ze skutečných účetních nákladů. Zúčtovaná odložená daň (odložený daňový závazek) prakticky sníží výsledek hospodaření běžného účetního období a v účetní jednotce tím bude „zadržena“ určitá část zisku. Výše uvedený závěr a z toho plynoucí ekonomický smysl odložené daně lze ověřit. Kdyby neexistovaly dočasné rozdíly mezi účetními a daňovými náklady, tzn. účetní náklady by se rovnaly daňovým (až na případy trvalých rozdílů), byla by vypočtená daň z příjmů stejná jako součet splatné a odložené daně z příjmů:

Výnosy Daňový odpis Základ daně

100 20 80

Základ daně 80

Sazba daně 24 %

Daň z příjmů celkem (80 × 0,24) 19,20


Odložená daň z příjmů

14

Následující schéma znázorňuje účetní závěrku bez odložené daně. Schéma účetní závěrky bez odložené daně

710 – Účet zisků a ztrát 702 – Konečný účet rozvažný

Náklady 20 Výnosy 100 Aktiva 1 065,6 Zákl. kapitál 1 000

DzP splatná 14,4 Zisk 65,6

Náklady 34,4 Výnosy 100 Aktiva 1 065,6 Pasiva 1 065,6

Zisk 65,6 V následujícím schématu můžete posoudit, jak působí účtování odložené daně na výsledek účetní závěrky. Schéma účetní závěrky s odloženou daní

710 – Účet zisků a ztrát 702 – Konečný účet rozvažný

Náklady 20 Výnosy 100 Aktiva 1 065,6 Zákl. kapitál 1 000

DzP splatná 14,4 Zisk 60,8

DzP odložená 4,8 ODZ 4,8

Náklady 39,2 Výnosy 100 Aktiva 1 065,6 Pasiva 1 065,6

Zisk 60,8 * ODZ – odložený daňový závazek

Zaúčtováním odloženého daňového závazku došlo k přeskupení pasiv

ních položek – snížení zisku, prakticky jeho zablokování (ve výši

odložené daně), přesunutím do cizích zdrojů (ODZ).

PŘÍKLAD: Účetní jednotka má dlouhodobý hmotný majetek v pořizovací ceně 100. V tomto případě je stanoven rychlejší způsob účetního odpisování tak, že za účetní období jsou: – účetní odpisy 40 a účetní zůstatková cena je 60, – daňové odpisy 20 a daňová zůstatková cena je 80. Výsledek hospodaření (před zdaněním) tvoří rozdíl mezi náklady z odpisů (40) a výnosy z provozní činnosti (100). Z uvedených údajů vyplývá, že: – účetní zůstatková cena je nižší než daňová zůstatková cena (ÚZC < DZC), – účetní odpisy nemohou být v plné výši uplatněny v daňových nákladech běžného období, – vznikne odčitatelný přechodný rozdíl vedoucí k odložené daňové pohledávce, – k uplatnění rozdílu, tj. k zahrnutí do daňových nákladů a následnému snížení daňového

základu, dojde v budoucím období.


Podstata a význam odložené daně

15

Výpočet:

DzP splatná

100 (V) – 20 (DO) = 80

80 × 0,24 = 19,20

DzP odložená

60 (ÚZC) – 80 (DZC) = – 20

– 20 × 0,24 = – 4,80

DzP celkem (splatná i odložená) 19,20 + ( – 4,80) = 14,40 V tomto případě je odloženou daní z příjmů zdaněn rozdíl představující částku, která je sice součástí účetních nákladů, ale nevchází do základu splatné daně z příjmů. My však chceme docílit toho, aby celkový náklad na daň z příjmů (účtová skupina – 59) odpovídal skutečným účetním nákladům a výnosům (bez ohledu na jejich daňovou uznatelnost). Pomůžeme si tak, že rozdíl mezi účetní zůstatkovou cenou a daňovou zůstatkovou cenou (nebyl zahrnut do výpočtu splatné daně z příjmů) „zdaníme“ odloženou daní z příjmů. Výsledkem je odložená daňová pohledávka, která se projeví jako snížení nákladu na účtu Daně z příjmů (účtová skupina – 59). Opět jsme docílili toho, že celková daňová povinnost (součet splatné a odložené daně z příjmů) vychází ze skutečných účetních nákladů a výnosů. Takto zúčtovaná odložená daň v podobě odložené daňové pohledávky má vliv na zvýšení aktuálního výsledku hospodaření. Odloženou daňovou pohledávku lze uplatnit jen tehdy, předpokládáme-li v dalším roce hospodaření se ziskem.

Výnosy Daňový odpis Základ daně

100 40 60

Základ daně 60

Sazba daně 24 %

Daň z příjmů celkem (60 × 0,24) 14,40 Schéma účetní závěrky bez odložené daně

710 – Účet zisků a ztrát 702 – Konečný účet rozvažný

Náklady 40 Výnosy 100 Aktiva 1 040,8 Zákl. kapitál 1 000

DzP splatná 19,2 Zisk 40,8

Náklady 59,2 Výnosy 100 Aktiva 1 040,8 Pasiva 1 040,8

Zisk 40,8

+


Odložená daň z příjmů

16

Schéma účetní závěrky s odloženou daní

710 – Účet zisků a ztrát 702 – Konečný účet rozvažný

Náklady 40 Výnosy 100 Aktiva 1 040,8 Zákl. kapitál 1 000

DzP splatná 19,2 ODP 4,8 Zisk 45,6

DzP odložená 4,8

Náklady 54,4 Výnosy 100 Aktiva 1 045,6 Pasiva 1 045,6

Zisk 45,6 * ODP – odložená daňová pohledávka Zaúčtováním odložené daňové pohledávky (ODP) dojde k navýšení aktiv i pasiv. Vytvoří se tak sice vyšší zdroj, např. k rozdělení, avšak to lze akceptovat jen tehdy, máme-li jistotu, že i v příštích letech budeme mít zisk a tomu odpovídající základ daně, ze kterého bude možné odloženou daňovou pohledávku odečíst. Jinak nesmíme o odložené daňové pohledávce účtovat, protože by tak mohla být dopředu rozdělena částka, na kterou by se v budoucnu nevytvořil zdroj (zisk).


Harmonizační proces finančního účetnictví

17

2. Harmonizační proces finančního účetnictví V jednotlivých zemích světa se systémy účetnictví vyvíjely relativně odděleně v souladu s národními, ekonomickými a historickými zvyklostmi, a tím vznikly přirozeně rozdílnosti zejména v oblasti výkaznictví. Za významný mezník dosavadního vývoje finančního účetnictví a výkaznictví lze považovat 70. léta minulého století

5

, a to jak v oblasti teoretického rámce, tak

i v jeho praktickém naplňování

6

.

Podstatným znakem 70. let bylo úsilí vytvořit ucelený a vnitřně provázaný teoretický základ účetního systému, a to zejména v oblasti výkaznictví. Cílem procesu bylo a stále je zajištění mezinárodní komparace informací o finanční situaci a výsledcích hospodaření podnikatelských subjektů. Výsledkem by měla být shoda postupů a účetní koordinace nejen účetních systémů zemí Evropské unie, ale i odstranění rozdílů v oblasti mezinárodního účetnictví, a to v přístupu kontinentální Evropy i v přístupu anglo-amerického účetního výkaznictví. Hlavním smyslem bylo v jednotlivých dosavadních oblastech účetnictví a souběžně i nově se objevujících účetních problémech zabezpečit správnost: – postupů účtování, – oceňování, – vykazování jednotlivých skutečností v praxi. Tím měl být dosažen vyšší stupeň srovnatelnosti vykazovaných informací jak v národním, tak i mezinárodním měřítku

7

. Tento teoretický rámec se měl stát významným nástrojem k dosažení

toho, aby stejné transakce a ekonomické skutečnosti byly posuzovány, oceňovány, účtovány a vykazovány v zásadě stejně. Za jeho počátek lze považovat založení Výboru pro účetní standardy ve Velké Británií v r. 1970 (ASC – Accounting Standards Committee) a Výboru pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Committee – IASC) v r. 1973. Rovněž byl ustaven Výbor pro standardy finančního účetnictví (Financial Accounting Standards Board – FASB) v USA v r. 1973. Tyto instituce zahájily práce na zpracování uceleného, vnitřně provázaného teoretického koncepčního rámce, jenž by se stal základem pro postupné zpracování standardů, které se snažily posilovat důvěru široké veřejnosti v účetní výkaznictví. 5

Pokusy o koncepční přístupy k řešení problémů finančního účetnictví a výkaznictví existovaly již

dříve. Za jeden z nejdůležitějších lze považovat koncepční rámec vzniklý v rámci národní úpravy

systému účetnictví v USA, který začal vznikat ve 30. letech minulého století. Institut autorizovaných

účetních se pokusil o vypracování ucelené, vnitřně provázané teorie finančního účetnictví a výkaz

nictví. Jeho cílem nebyl jen výčet obecně platných zásad finančního účetnictví a výkaznictví, včetně

jejich vzájemných souvislostí, ale kladl si za cíl postihnout všechny základní náležitosti nezbytné

pro existenci celistvé vnitřně provázané teorie v jasném vymezení:

– účelu účetních výkazů,

– informačních potřeb různých kategorií jejich uživatelů,

– jednoznačnosti definičních znaků základních složek účetních výkazů,

– podmínek jejich uznávání a oceňování v účetnictví apod. 6

Četní autoři spojují tento počátek s ustavením FASB v USA a IASC v Londýně a léta následující

nazývají etapou „koncepčních rámců“. 7

Cílem národních účetních systémů je obvykle zabezpečení co nejefektivnějšího výběru daní v rámci

fiskální politiky státu. Ale cílem IAS (dnes IFRS) a US GAAP je zabezpečení optimálních informací

investorům.


Odložená daň z příjmů

18

Souviselo to zejména: – s nesrovnatelností informací zveřejňovaných v účetních výkazech, – s ohraničením širokého prostoru, který podniky měly při ovlivňování sestavování finančních

výkazů, – s regulací finančního účetnictví, jež umožňovala vysokou variantnost při sestavování účet

ních výkazů. Uspořádání účetních systémů jednotlivých států vychází z nejrůznějších předpokladů. V celosvětovém měřítku je zřejmá především polarizace mezi účetnictvím zemí kontinentální Evropy a účetnictvím angloamerických zemí. Za jeden z hlavních faktorů lze považovat celkový přístup k regulaci hospodářské činnosti jednotlivých firem v rámci národního hospodářství, který se v jednotlivých zemích historicky vyvinul a tradičně se uplatňuje. Z tohoto hlediska lze rozlišovat země, jejichž právní systém je založen na tzv. zvykovém právu, a země s tzv. římským, resp. kodifikovaným právem. Dle uvedených přístupů regulace účetnictví je pak možno rozdělit národní systémy účetnictví do dvou základních oblastí, a to: – kontinentální evropské země, jejichž typickým představitelem je např. Německo, Švý

carsko. Do této oblasti patří i účetní systém České republiky. Pro tyto země je příznačné

nekompromisní spoléhání se na zákony a další právní předpisy a celkové úsilí o pokrytí

všech stránek společenského a hospodářského života příslušnými právními předpisy, – anglosaské země, jejichž hlavním představitelem je Velká Británie a Spojené státy americké,

a někdy je taky tato oblast nazývaná jako angloamerická oblast. V kontinentálních evropských zemích, kam tedy patří i Česká republika, převažuje právní úprava účetnictví. To znamená, že se zakládá regulace účetních informací na kodifikovaném právu a velmi důležitou úlohu zde hraje obchodní zákonodárství. Tato právní tradice vyžaduje detailní rozpracování požadavků na účetnictví přímo v zákonech a dalších právních předpisech, vydávaných zákonodárným orgánem

8

. Dalším aspektem je skutečnost, že kontinentální Evropa

se orientuje při potřebě kapitálu převážně na banky a to má dopad i na účetní systémy. Banky požadují informace v případě poskytnutí úvěru a jako hlavního investora je zajímají hlavně peněžní toky, už méně pak výsledek hospodaření vykázaný v účetních výkazech podle přesných

Právní systém země

Založen na římském,

tzv. kodifikovaném

právu

Založen na tzv.

zvykovém právu

Kontinentální Evropa Anglosaská oblast

8

Jde nejen o zákon o účetnictví, ale i související právní předpisy, zejména obchodní zákoník, zákon

o cenných papírech, zákony upravující daňový systém dané země apod.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist