načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Ochutnejte Českou republiku - Štěpánka Orsáková; Eva Obůrková

Ochutnejte Českou republiku
-15%
sleva

Kniha: Ochutnejte Českou republiku
Autor: ;

Ochutnejte Českou republiku - Nejlepší národní speciality a recepty Text Štěpánka Orsáková, Eva Obůrková V knize naleznete téměř 200 receptů na přípravu českých regionálních ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  269 Kč 229
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
7,6
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » B4U Publishing
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2015-05-01
Počet stran: 160
Rozměr: 170 x 245 mm
Úprava: 159 stran : barev. ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Doporučená novinka pro týden: 2010-12
ISBN: 9788087222126
EAN: 9788087222126
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Tradiční recepty české kuchyně, typické krajové speciality, současná i zaponetutá jídla předcházejících generací. Rozděleno podle regionů. Tipy na výlety, seznam certifikovaných restaurací.

Popis nakladatele

Ochutnejte Českou republiku - Nejlepší národní speciality a recepty Text Štěpánka Orsáková, Eva Obůrková V knize naleznete téměř 200 receptů na přípravu českých regionálních jídel včetně fotografií. Recepty jsou rozčleněny na polévky, hlavní jídla a deserty a u každého z nich je uveden seznam surovin, doba přípravy a podrobný postup. U všech regionů vám poradíme tipy na výlety a zajímavosti související s jídlem, abyste mohli speciality příjemně zažít na malé procházce. Zbývá už jen popřát šťastnou cestu a dobrou chuť. ([nejlepší národní speciality a recepty)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Region na samém západě Českérepubliky se neproslavil jen lázeňstvím, hrázděnou architekturou, sklem, porcelánem

a  hudebními nástroji, ale také výrobou

lázeňských oplatek nebo bylinného likéru Becherovka. V  jejich stínu se skrývají

další dávné speciality, na nichž si kdysi

pochutnávali významní lázeňští hosté.

Jedním z nejsvéráznějších a zároveňnejjednodušších jídel zřejmě byla

Vřídelní polévka, uvařená

z  pravé karlovarské vřídelní vody s  přísadami jíšky,

muškátu, másla, žloutku

a petrželky. Traduje se, že

vůbec poprvé ji prosvého pána, mlsnéhohraběte Rudolfa Chotka

z  Veltrus, připravil

kuchař a cukrář Jan Jiří Pupp, kterýšlechtice doprovázel na cestě ke karlovarským

pramenům roku 1759.

Jakmile bylo nové jídlo na světě, začalo

žít samostatným životem – místníkuchaři je vylepšovali houbami, česnekem,

libečkem, šalvějí či kmínem a servírovali

k  němu na kostičky nakrájené, nasucho

osmažené rohlíky. Pozadu nezůstali ani

lékaři; různá doporučení uváděla, že

taková polévka má blahodárné účinky

na žaludek po bujaré noci a naopak večer

slouží jako lehké jídlo, po kterém sedobře usíná. Máte-li však chuť ověřit si tahle

moudra na vlastní pěst, budete se muset

pustit do vlastních pokusů, protože vřídelní polévku už v  dnešních jídelních

lístcích nenajdete.

Západoěeské láznČ

ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ


5 9

ochutnejte řeskou republiku | západořeské lázn

rekordy

Milan Průcha z Františkových Lázní, český velvyslanec Řádu

rytířů vína Champagne (Bratrstvo zlaté šavle), dokázal během

jediné minuty useknout šavlí hrdlo 56 lahví vína Champagne

P. Brugnon o objemu 0,75 l.

LÁZEŇSKÉ OPLATKY

Sladké a křehké pochoutky, jejichž mlsání neodmyslitelně patří

k procházkám po lázeňských parcích a kolonádách, se údajně

zrodily už v 18. století. Jejich vzorem zřejmě byly mešní hostie;

oplatky je ostatně dodnes připomínají tvarem, složením těsta

i ornamenty vytlačenými na povrchu. Zatímco dřív se užívaly

svaté motivy, dnes tam najdete většinou název lázní s logem.

Dlouho se udržel výrobní postup, při němž se těsto lilo do

pečicích kleští a ty se vkládaly do pecí. Na své si tehdy přišly

i děti, které si v pekárnách za symbolickou cenu kupovalytakzvané ošnytle, přebytečné těsto, které z kleští vyteklo a před

vyjmutím oplatek se pečlivě okrajovalo. Zdlouhavý postup

dnes nahradily moderní stroje, ale oplatky si přesto víc než 150

let zachovaly svou charakteristickou chuť, tvar i obal,a představují velmi originální a typicky českou pochoutku, kterou si

spokojení klienti odváží domů jako originální dárek z lázní.

GRANDHOTEL PUPP

Kdybychom si Karlovy Vary představili skutečně jako „slet

dortů“, jak je označil věhlasný francouzský architekt LeCorbusier, pak tím největším a nejnazdobenějším bybezpochyby byl Grandhotel Pupp. Ostatně u jeho zrodu stylově stál

cukrář; jmenoval se Jan Jiří Pop, pocházel z Veltrus a roku

1760 se přiženil do bohaté karlovarské rodiny. Muž, který se

začal podepisovat jako Johann Georg Pupp, koupil takzvaný

Český sál, restauraci, která sloužila jako společenské centrum

lázeňské smetánky, a společně se sousedním Saským sálem jej

přebudoval na velkolepý hotel. Dnešní novobarokní podobu

získal Grandhotel Pupp v letech 1905 až 1906 při přestavbě

podle projektu dvou slavných architektů, Ferdinanda Fellnera

a Hermanna Helmera. www.pupp.cz

BECHEROVKA A JAN BECHER MUZEUM

Bylinný alkoholický likér jménem Becherovka zná kdekdo, ale

málokdo ví, že tradice výroby zasahuje až do roku 1807. Tehdy

začal karlovarský lékárník Josef Becher ve své lékárně zvané

U Tří skřivanů prodávat bylinný likér, vyrobený podle vlastní

receptury. Výrobu ve velkém zahájil jeho syn Johann v roce

1841 – a právě ve výrobně, která byla postavena před 150 lety

na místě původní lékárny, dnes sídlí muzeum Becherovky.

Dozvíte se tu leccos o historii, výrobě i skladování známého

nápoje, mlsné návštěvníky potěší degustace v muzejním baru.

V muzeu zjistíte dokonce i to, že Becherovka obsahujekarlovarskou vodu, kvalitní líh, přírodní cukr a specifickounahořklou směs asi dvaatřiceti bylinek a koření. Přesné složení bylinné

směsi ovšem znají pouze dva lidé a pro běžné smrtelníky je už

po staletí zahalen vábivou rouškou tajemství.

www.becherovka.cz

JOHANN WOLFGANG GOETHE

Pokud bychom sestavili žebříček slavných lázeňských hostů,

pak by první příčku zřejmě obsadil německý básník Johann

Wolfgang Goethe. V Karlových Varech byl celkem třináctkrát,

opakovaně se také vracel do Mariánských Lázní. Goethe se

proslavil nejen svým dílem, ale také jako velkorysý hostitel

a labužník. Dochované jídelní lístky z rodinného receptáře

prozrazují hlavně to, že měl rád polévky – k nejoblíbenějším

patřily krupková a krupicová, se ságem, s vajíčkya s nudlemi, bramborová, čočková s uzeninou, s makaróny, se řepou

i sýrem. V jeho domácnosti se polévky podávaly dokonce

dvakrát denně, k obědu i k večeři.

MINERÁLNÍ VODY

Minerálky a kyselky s léčivými účinky se nevyužívaly jen pro

hojivé koupele, ale už ve starověku se stáčely a přepravovaly

i do značně vzdálených míst. Tak například Chebská kyselka,

později stáčená na území Františkových Lázní, se prodávala již

od roku 1416, a kameninové džbánky s vodou z Bíliny putovaly

během 18. století až do Moskvy. Naproti tomu karlovarštíměšťané dovolili „svou“ vodu stáčet a vyvážet až po roce 1843, předtím

se báli, že by takovými obchody ohrozili prosperitu lázní.

z á m e k a z á m e c k ý p i v o va r c h yš e – zatímco

některé návštěvníky okouzlí prohlídka sídla ve stylu tudorské

pseudogotiky, další zamíří do zámecké restaurace, kde se

čepuje pivo ze soukromého zámeckého pivovaru. Kromě

běžných piv se tu vyrábějí i zajímavé speciály, napříkladvelikonoční čtrnáctka nebo vánoční osmnáctka.

www.chyse.com, www.zamek-chyse.cz

PIVNÍ LÁZNĚ V PIVOVARU CHODOVÁ PLANÁ

– lákavá lázeňská procedura představuje koupel ve vaně plné

minerální vody s přísadami tmavého koupelového pivaa sušených bylinek. Pivní lázně mají ozdravný účinek na vlasy i pleť,

uvolňují svaly, prohřívají klouby a harmonizují funkce celého

organismu. www.chodovar.cz

NÁVŠTĚVNICKÉ CENTRUM MOSER – do tajů foukání

a tvarování skla můžete nahlédnout buď přímo ve sklářské

huti anebo při prohlídce muzea, kde přehlídka výrobků známé

sklárny umožňuje zajímavý pohled do 150 let dlouhé historie.

Nápojové soupravy a dekorativní sklo doplňuje exkluzivní sklo

králů se znaky a monogramy, jedinečné kusy vyrobenéspeciálně pro panovníky, vlády a významné osobnosti z celého

světa. www.moser-glass.com

tipy na výlety


6 6

ČOKOLÁDOVÁ POLÍVČIČKA MAMINKY J. W. GOETHA

10 min 10

Lázeňští hosté si svého času pochutnávali na

polévce, která je dnes opravdovou raritou.

Místo zeleniny nebo vývaru je totiž hlavní

surovinou sladká čokoláda. Výborně ji prý

připravovala maminka slavného německého

básníka Goetha, a protože příprava je

naprosto snadná, vyzkoušejte ji i vy.

s u r o v i n y

16 dkg strouhané čokolády,

1/2 l smetany,

trochu mléka,

2 žloutky,

3 kompotované broskve,

cukr dle chuti.

p o s t u p Čokoládu svaříme s  trochou sme

tany nebo mléka na hustou kaši, kterouposlé

ze zředíme smetanou a osladíme podle chuti.

Až se začne vařit, rozmícháme v ní 2 žloutky

tak, aby v polévce beze stopy zmizely. Na talíř

položíme dvě nadrobno pokrájené broskve

a přelijeme je horkou polévkou.

dezert


6 7

ochutnejte řeskou republiku | západořeské lázn

JEMNÝ ŽEMLOVÝ NÁKYP PANA HAVLA

30 min 30 min 4–6

p o s t u p Z  bílků a  cukru připravíme tuhý

sníh. Žloutky smícháme s  tvarohem, citronovou kůrou, smetanou a  rozinkami naloženými předem v  rumu. Rohlíky nakrájíme na

plátky silné asi 5 mm a  na sucho je opečeme

v  troubě do zlatova. Formičku (jednoporcová

výška 10 cm, průměr 5 cm) vyložíme pečicím

papírem a začneme vrstvit jednotlivé suroviny

v následujícím pořadí: plátek rohlíku,strouhaná jablka, mletá skořice, tekuté máslo, tvaroh.

Vytvořte tři až čtyři vrstvy. Pečeme v  troubě

25 minut při teplotě 160 °C.

Sorbet si připravíme z třetiny oloupanýchjablek. Vložíme je do kastrolu, přidáme celouskořici a glukózu. Zalijeme asi 50 ml vody,necháme přejít varem a okamžitě prudce zchladíme,

nejlépe v  šokéru asi na 2 °C. Přidáme rum

a  necháme zamrazit na –22 °C, po zamražení

zpracujeme v  pacojetu škrabacím nožem na

hrubou dřeň. Tu znovu zamrazíme a  poté

našleháme šlehacím nožem v pacojetu.

Jahody rozmačkáme vidličkou a  můžeme

zlehka přisladit. Ozdobíme jablečnou křížalou

a lístky čerstvé máty.

Smetanu svaříme s cukrem a vanilkovýmluskem a zlehka ji zahustíme vanilkovýmpudinkovým práškem. Případně můžeme svařit jen

poloviční dávku smetany a  její druhou polovinu vyšlehat dohusta. Po vychlazení zlehka

zašleháme do hmoty, čímž ji zahustíme.Nakonec zašleháme žloutky a  vanilkový krém je

hotov. Servírujeme na teplém talíři.

Nad tradičním žemlovým nákypem

doplněným domácím sorbetem s jablíčky

a skořicí zaplesá srdce každého labužníka.

Pokud je pro vás příprava sorbetu příliš

náročná, nemusíte se hned vzdávat. Stačí

zajít do nejbližšího obchodu a porozhlédnout

se po hotové mražené pochoutce.

s u r o v i n y

400 g jablek, 2 tukové rohlíky,

150 g tvarohu polotučného, 2 vejce,

150 ml 33% smetany, 50 g vanilkového

cukru, 50 g krystalového cukru,

50 g másla, 50 ml rumu, 50 g rozinek,

5 g citronové kůry, 10 g glukozy,

2 g celé skořice, 1 g mleté skořice,

20 g čerstvých jahod, jablečné křížaly,

máta.

k r é m

2 vaječné žloutky, smetana, cukr,

vanilkový lusk, vanilkový pudinkový

prášek.

dezert


Při toulkách Českým rájem neobjevíte

jen skalní města, proslulé hrady, malebné roubenky nebo příběhy loupežníka

Rumcajse, ale v řadě míst narazíte také na

řemeslné výrobky se značkou regionálního produktu. Registrovaná ochranná

známka je místním výrobcům propůjčována při splnění přísných kritérií,

která zohledňují především původ

výrobku v  regionu, originalitu,

ekologickou šetrnost a podílruční práce. Vedle dekorativních

předmětů z  orobince, dřevěných hraček, oděvníchdoplňků nebo skleněných figurek

a  šperků, které navazují

na staleté tradice českého kamenářství a sklářské a  bižuterní tvorby,

se můžete těšit i  na

výrobky, které se dají ochutnávat – sýry

a  uzeniny, ovoce a  zeleninu v  kvalitě

bio, pečivo připravované dle tradičních

receptur, lahodné ovocné mošty, mléčné

výrobky či pivo ze zdejších pivovarů.

A  pokud by vám snad tahle přehlídka

nestačila, přidejme ještě jednu specialitu Českého ráje: ovocné polévky, zvané

rymbulice či rambulice. Pocházejí zřejmě

z nedalekého Německa a k jejich přípravě

stačí jen málo: rozvařené čerstvé či sušené

švestky, hrušky nebo jablka, mlékoa trocha mouky na zahuštění. Z  podobných

surovin se dělala švestková karlatovka,

zahuštěná perníkem a  jíškou, která se

přidávala k  bramborovým knedlíkům

a  uzenému masu – připomíná ji recept

na Švestouku, který najdete právě v  této

kapitole.

ěeský ráj

ČESKÝ RÁJ


8 5

ochutnejte řeskou republiku | řeský ráj

tipy na výlety

TĚSTOVINY

Ač by se mohlo zdát, že lehké a pestré pokrmy z nudlí, špaget,

flíčků a dalších těstovin jsou vynálezem moderní doby,skutečnost je docela jiná. V řadě oblastí světa od Středomoří až po

Čínu jde o prastaré tradiční jídlo; podle jedné verze těstoviny

vynalezli Arabové, aby se mohli zásobit potravinami na cestách

pouští. První evropské zprávy o výrobě sušených těstovin

pocházejí podle italských historiků již ze 12. století ze Sicílie,

odkud se údajně vyvážely nejenom do dalších oblastí Itálie, ale

i jiných křesťanských i muslimských zemí. Základem úspěchu

pro výrobu kvalitních těstovin byla ovšem už tehdy vhodná

pšenice; ta z jižních krajů byla tvrdší, měla více lepku a mouka

z ní se hodila k uchovávání mnohem víc než pšenice ze střední

Evropy. Druhý typ těstovin, určený pro okamžitou konzumaci,

se v českých kuchařkách objevoval od 17. století v podobě

jednoduchého nudlového těsta, z něhož se dělaly zavářky do

polévky, plněné taštičky, nákypy a další.

HRÁCH

Kroupy, krupice, jáhly, pohanka, čočka nebo hrách se našim

předkům už někdy musely pořádně zajídat – stačí sivzpomenout na popěvek „...hrách a kroupy, to je hloupý, to my

máme každý den“. Hrách jedli bohatí i chudí, páni i měšťané,

sedláci i čeledíni a v českých kuchařských knihách se objevuje

v mnoha podobách: dřený, tlučený, vařený, pečený, pohanský,

turecký a bohatý, dokonce existovala i hrachová bába neboli

bábovka. Z hrachu se ale připravovala i velmi slavnostní jídla,

jejichž příprava musela být nesmírně pracná a zdlouhavá.

Jeden z nejodvážnějších receptů pracuje s hrachovou kaší

smíchanou s cukrem, z níž se dělaly kuličky, dovnitř se vložila

rozinka a vše se osmažilo na horkém sádle. Usmažené kuličky

se pak obalily v cukru a ještě teplé se nesly na stůl. Takzvaný

„vlaský“ hrách v homoli byl také z hrachové kaše, do níž se ale

kromě cukru přidalo ještě sádlo a rozinky. Směs se ochutila

pepřem, zázvorem a jemně utlučenými višňovými neboslívovými jádry a z vzniklé hmoty se vytvořila homole, která se na

míse zalila smetanou a posypala cukrem.

MEDOVINA

Zprávy o medovém víně nebo medovině se táhnou historií

našich předků už celá tisíciletí. Pila se ve Valhale, nebeském

sídle germánských bohů, mezi její zdatné pijáky patřili Slované,

obyvatelé Velkomoravské říše, Dánové i Sasové. Z 11. století se

dochovala pozoruhodná zpráva o požáru míšeňského hradu,

kde lidé hasili oheň medovinou, protože neměli dost vody.

Základní postup domácí přípravy medoviny je ve své podstatě

dodnes stejný jako před staletími – voda se smíchá s medem.

Pokud budete chtít využít starý anglický recept, pak směs

připravte v takovém poměru, „aby v ní plavalo vejce, ponořené

téměř celým svým objemem až na plochu velikosti šilinku“. Na

světlou medovinu se med pouze rozpustil, tmavá se musela

vařit. Sladký roztok se pak přelil do sudů, prošel bouřlivým

kvašením, nechal se uzrát a medovina byla na světě.Jednoduché, prosté – a přitom záludné. Záleží totiž nejenom na druhu

medu, jeho množství, době kvašení a zrání, na teplotě i na

době stáčení, ale také koření, bylinkách a dalších přísadách.

To jsou ovšem tajemství, která si každý šikovný výrobce nechá

pro sebe.

ZÁMEK HUMPRECHT – nad městem Sobotka stojí barokní

lovecký zámeček s ojedinělým elipsovitým půdorysem,

pojmenovaný po svém zakladateli, hraběti Janu Humprechtu

Černínovi z Chudenic. Vedle síně s vynikající akustikou stojí za

vidění i další interiéry, nápaditě vybavené dobovým nádobím

a kuchyňským náčiním, které jim propůjčují mile domáckou

atmosféru. www.sobotka.cz

HRAD KOST – jeden z nejzachovalejších středověkých

hradů v České republice se mimo jiné může pochlubit pěknou

černou kuchyní. Vznikla někdy koncem 17. století a části zdí

s původní zachovalou a stylově očazenou omítkou názorně

vysvětluje, proč se starým hradním kuchyním říká „černé“.

www.kinskycastles.com

EXKURZE DO STŘEDOVĚKU V DĚTENICÍCH –v dětenickém zámeckém pivovaru obnovili výrobu tradičního piva

podle údajně zázračného receptu loupeživého rytíře Artura.

Ochutnat výsledek můžete při prohlídce historických sklepů

nebo při posezení ve středověké krčmě, kde se podávají

dobové speciality připravené na ohni. Je postaráno i o stylový

nocleh, který nabízí nově otevřený středověký hotel, jakojediný v České republice zařazený do řetězce unikátních hotelů

světa. www.detenice.cz, www.krcmadetenice.cz,

www.stredovekyhotel.cz

ŠŤASTNÁ ZEMĚ RADVÁNOVICE – přírodní zábavní

park se spoustou prolézaček, houpaček a atrakcí, šetrných

k životnímu prostředí. Součástí areálu je i Prožitkový geopark

Český ráj s dobrodružnou stezkou a ukázkami místních hornin

a minerálů. Pravidelně se tu koná například Rajčatová bitva,

slavnosti slámy Slamák, Švestkobraní spojené se soutěžív pojídání švestkových knedlíků a velkých koláčů, aneboBramborák, kde se s bramborami nejen soutěží, ale ochutnávají se

také bramborové speciality. www.stastnazeme.cz

ZÁMEK SYCHROV – novogotickou rezidenci obklopenou

anglickým parkem znáte z pohádky Zlatovláska či Nesmrtelná

teta. Zámek nabízí tři návštěvnické okruhy, noční prohlídky,

ukázky sokolnictví a koncerty, interiéry si ovšem můžetepronajmout i pro uspořádání stylové svatební hostiny.

www.zamek-sychrov.cz

DLASKŮV STATEK V DOLÁNKÁCH U TURNOVA

– národopisná expozice je součástí Muzea Českého rájev Turnově. Během roku se tu odehrávají rozmanité lidové slavnosti,

například masopust, Velikonoce, Svatojánské čiSvatováclavské posvícení, při nichž můžete ochutnat sváteční i všední

pochoutky našich babiček a prababiček.

www.muzeum-turnov.cz

8 8

BAŽANT NA VÍNĚ

30 min 2 h 4

Na talíři voní bažant na zelenině a koření,

ve sklenici jiskří víno a vy jiskříte vtipem

a šarmem. Jestli vám k realizaci tohoto

snu chyběl jen návod, jak na to, začněte

nakupovat suroviny a pusťte se do vaření.

s u r o v i n y

1 bažant,

máslo,

1 menší celer,

3 mrkve,

1 petržel,

2 cibule,

1 zakysaná smetana,

nové koření,

bobkový list,

300 ml bílého vína,

cukr (dle chuti),

sůl,

pepř. p o s t u p Očištěného a  omytého bažanta osolíme a opepříme zvenku i zevnitř.Poklademe kousky másla a  dáme do předehřáté trouby. Přidáme očištěnou a  nakrájenou zeleninu a koření. Podlijeme asi 300 ml vína a dusíme zakryté v troubě asi 1,5 hodiny.Průběžně maso přeléváme vínem. Poté měkkého bažanta vyndáme a  rozporcujeme. Zbylý

obsah pekáče rozmixujeme a přidámezakysanou smetanu. Podle chuti můžeme i přisladit. Podáváme s bramborovým knedlíkem

nebo kroketami.

hlavní jídlo


8 9

ochutnejte řeskou republiku | řeský ráj

UZENÉ NA SLADKO – ŠVESTOUKA 20 min 20 min 4–6

s u r o v i n y

600 g uvařené uzené

vepřové krkovice, 250 ml

vývaru z uzeného, 250 g

švestkových povidel, 100 ml

červeného vína, 3polévkové lžíce medu, jíška, skořice,

strouhaná citronová kůra,

tlučený hřebíček, sůl.

p o s t u p Na přípravu omáčky použijeme vývar z uzeného

masa. Za stálého míchání do něj přidáváme povidla, med,

půl lžičky skořice, strouhanou citronovou kůru a špetkutlučeného hřebíčku. Přilijeme červené víno a  dosolíme. Podle

potřeby zahustíme jíškou. Necháme krátce povařit a dopřiravené omáčky přidáme zpět naporcované uvařené maso

a necháme společně přejít varem.

Neobvyklé spojení uzené krkovičky a švestkových

povidel vytváří jemnou variaci sladko-slané chuti, které

nebezpečně snadno podlehnete. Uzené na sladko nejlépe

chutná s bramborovými špalíčky.

SRNČÍ TOURNEDOS POD OŘECHOVOU KRUSTOU S DUŠENÝMI JABLKY A HRUŠKAMI

45 min 20 min 4

s u r o v i n y

600 g srnčího hřbetu,

80 g vlašských a lískových

ořechů, 80 g másla, 20 g

strouhanky, 30 g oleje,

2 snítky tymiánu, čerstvě

mletý pepř, sůl.

d u š e n á j a b l k a

s h r u š k a m i 400 g

jablek, 400 g hrušek, 100 g

hruškové marmelády nebo

jablkových povidel,

80 g másla, 8 hřebíčků,

2 kousky celé skořice,

40 ml pálenky, 50 g medu.

p o s t u p Srnčí nakrájíme na špalíčky, osolíme, opepříme

a posypeme sekaným tymiánem (pokud máme sušený, dobře

jej mezi prsty rozemneme), promícháme s olejem a necháme

odležet (nejlépe přes noc) a  poté opečeme z  obou stran na

oleji. Jemně sekané ořechy smícháme s máslema strouhankou. Maso na rozpálené pánvi s pár kapkami oleje opečeme,

otočíme a na porce masa navršíme ořechovou směs. Plamen

zmírníme, přiklopíme poklicí a  pozvolna dopékáme. Jablka

a hrušky očistíme, nakrájíme na velké kusy a na rozpuštěném

másle opečeme. Přidáme marmeládu, koření, promícháme,

ochutíme medem a pálenkou (pokud si troufneme, můžeme

oflambovat), 2–3 minuty podusíme a máme hotovo.

Zvěřina je pro malý obsah tuku považována za velmi

dobře stravitelné maso a srnčí se u nás těší vůbec největší

oblibě. Milovníci „myslivecké kuchyně“ tento sváteční

recept určitě ocení.

UZENÁ PEČENĚ S HRÁŠKOVOU KAŠÍ 10 min 20 min 4

s u r o v i n y

400–600 g uzené pečeně,

400 g mladého hrášku,

2 lžíce másla,

2 lžíce polohrubé mouky,

2–3 lžíce vývaru

z uzeného masa,

mletý bílý pepř,

sůl.

p o s t u p Mladý hrášek podlijeme vývarem z  uzeného

masa, osolíme a opepříme. Z másla a mouky vytvoříme jíšku,

přidáme k hrášku. Společně podusíme a poté prolisujeme.

Uzenou pečeni nakrájíme na plátky a  přiložíme k jednotlivým porcím kaše.

p ř í lo h a pikantní zeleninový salát

Mají vaši malí strávníci nejraději hamburgry s kečupem

a vy už vážně nevíte, čím se jim zavděčit? Neházejte

hrách na stěnu! Raději jej uvařte v uzeném vývaru

a obložte plátky kouřem vonícího masa. Věřte nám, že

tahle kaše bude spořádána bez řečí. Nebo snad s jedinou

otázkou: „Můžu si přidat?“




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist