načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Ochrana spotřebitele proti nekalým obchodním praktikám podnikatelů - Eva Večerková; Jarmila Pokorná; Jana Dudová; Tereza Levická

Ochrana spotřebitele proti nekalým obchodním praktikám podnikatelů
-11%
sleva

Kniha: Ochrana spotřebitele proti nekalým obchodním praktikám podnikatelů
Autor: ; ; ;

Nová publikace z ediční řady Právo prakticky si neklade za cíl podat výklad o veškerém souboru právních nástrojů chránících spotřebitele, nýbrž se soustřeďuje jen na vybranou ... (celý popis)
Titul doručujeme za 2 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  380 Kč 338
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
11,3
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Wolters Kluwer
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 201709
Rozměr: 207,0x148,0x19,0 mm
Úprava: xvi, 300 stran
Vydání: Vydání první
Hmotnost: 0,395kg
Jazyk: česky
Vazba: Brožovaná bez přebalu lesklá
ISBN: 978-80-7552-625-0
EAN: 9788075526250
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Nová publikace z ediční řady Právo prakticky si neklade za cíl podat výklad o veškerém souboru právních nástrojů chránících spotřebitele, nýbrž se soustřeďuje jen na vybranou část stojící na pomezí právní úpravy nekalé soutěže v občanském zákoníku a úpravy nekalých obchodních praktik, která tvoří součást zákona o ochraně spotřebitele.
Snahou autorů je maximálně přiblížit čtenářům zvláštní povahu popisované problematiky. První dvě části se snaží obecně vymezit subjekty, jichž se nekalé obchodní praktiky týkají, tedy podnikatele a spotřebitele, vysvětlit i pojem nekalých obchodních praktik a nekalé soutěže a objasnit právní pozici podnikatele i spotřebitele v závazkových vztazích Těžištěm publikace je část třetí vysvětlující vzájemné průniky úpravy nekalých obchodních praktik i nekalé soutěže. Významné místo je zde ponecháno judikatuře vyšších soudů, kterou autoři analyzují a ukazují na ní, jak působí ochrana spotřebitele pomocí aplikace pravidel o nekalé soutěži a jak mohou být aplikována pravidla obsažená v zákoně o ochraně spotřebitele. Závěrečná část je věnována pouze úpravě veřejnoprávní.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

145

ČÁST TŘETÍ

OCHRANA SPOTŘEBITELE PŘED NEKALOU SOUTĚŽÍ

A PROTI NEKALÝM OBCHODNÍM PRAKTIKÁM

I. SPOTŘEBITEL V NEKALÉ SOUTĚŽI

1. Úvodní poznámky

Právní regulace nekalé soutěže vychází z předpokladu, že spotřebitel je jedním ze

subjektů, které se mohou stát obětí nekalé soutěže a kterým může být nekalousoutěží způsobena újma. Občanský zákoník proto v rámci svých ustanovení týkajících

se nekalé soutěže stanovuje nejen obecné prostředky ochrany, které může využít

i spotřebitel, ale i další regulační mechanismy, které napomáhají zlepšit postavení

spotřebitele v uplatňování práv vůči podnikateli, popř. jeho faktickou nerovnost

ve vztahu k profesionálovi.

Jak již bylo uvedeno výše, v rámci obecné charakteristiky nekalé soutěže, tzv. generální klauzule nekalé soutěže, dominuje spíše pojem zákazník.Spotřebitel přitom představuje oproti zákazníkovi kategorii užší. Zákazníkem totiž může být nejen fyzická osoba, která není podnikatelem, ale i nepodnikatelská právnická osoba (např. nadace nebo územní samosprávný celek). Zákazníkem dokonce může být i fyzická osoba podnikající nebo právnická osoba podnikající, pokud se ocitne v hospodářském styku v postavení slabší strany.

142

Tyto případy ale nejsou

typické, největší podíl v rámci pojmu zákazník náleží spotřebitelům. Spotřebitel

tak sice v § 2976 odst. 1 obč. zák. není výslovně uveden, lze jej však zařadit pod

termín zákazník, a tudíž i na něj ochranu proti nekalé soutěži vztáhnout. Pro pojem

„spotřebitel v nekalé soutěži“ se plně uplatní definice spotřebitele uvedená v § 419

obč. zák. (je jím jen fyzická osoba).

Pro spotřebitele dotčeného nekalou soutěží a hledajícího v občanskémzákoníku možné postihy závadného jednání soutěžitele by mohla být zarážejícíformulace, která je použita v § 2976 odst. 1 obč. zák. o přivození újmy jinýmsoutěžitelům nebo zákazníkům, tedy vícero osobám. Spotřebitel by tak lehce mohl dovodit, 142

ONDREJOVÁ, D. § 2976. Základní ustanovení. In HULMÁK, M. a kol. Občanskýzákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2014,

s. 1774. Ochrana spotŘebitele proti nekalým obchodním praktikám podnikatelĚ že o nekalou soutěž půjde jen tehdy, pokud konkrétní jednání rušitele budezpůsobilé přivodit újmu více než jednomu zákazníkovi, v námi posuzovaném případě spotřebiteli. Pokud bychom uvažovali v intencích hodně omezujícího výkladu, mohli bychom dokonce dovodit, že jednání nekalé soutěže, které je způsobilépřivodit újmu jen jednomu zákazníkovi nebo spotřebiteli, lze chápat jako dovolené.

Takový výklad ale neodpovídá funkci generální klauzule. Použité množné číslo je třeba chápat jako určitou množinu, která může být naplněna různýmpočtem subjektů – někdy i jen jedním.

143

Pro charakter jednání jakonekalosoutěžního proto není nutné, aby byla újma způsobena více zákazníkům nebo konkrétně

spotřebitelům.

Při posuzování, zda je jednání soutěžitele v rozporu s dobrými mravy soutěže nebo by mohlo přivodit újmu jinému soutěžiteli či spotřebitelům, je nutnévycházet z výše popsaného hlediska průměrného spotřebitele. Zohledňujeme proto průměrného spotřebitele, který se orientuje podle značky, kvality a dalšíchvlastností zboží, jako např. cena, aniž by bylo nutné vzít v úvahu jako důkaz v soudním sporu jakýkoli spotřebitelský průzkum.

144

Judikatura Ke způsobilosti přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům, znaku generální klauzule nekalé soutěže, se vyjádřil i  Nejvyšší soud. Podle jeho stanoviska nevypovídá pouhé způsobení újmy o nekalém charakteru soutěžního jednání. Jestliže je druhýmpůsobena hospodářská újma takovými prostředky, které jsou v hospodářském bojipovažovány za soutěžně slušné (to nevylučuje určitou dávku soutěžní agresivity), nelze z toho vyvozovat protiprávnost takového jednání. Určitá míra agresivity a  zájmu na přivození zisku na úkor konkurenta je tedy dovolená – podstatné je to, zda použité prostředky nepřesáhnou hranici dobrých mravů v soutěži. (NS 32 Cdo 139/2008)

Aby bylo určité jednání kvalifikováno jako nekalá soutěž, postačuje pouhá způsobilost přivození újmy, není nutný samotný vznik újmy. Možnost, žespotřebiteli bude způsobena újma, musí být ovšem možností reálnou, nikoli spekulativní či nepravděpodobnou. Pokud by nějaké jednání bylo zakazováno pouze na základě nějaké teoretické újmy, šlo by o málo důvodné omezení podnikatelské svobody.

145

Občanský zákoník nijak neurčuje rozsah újmy, která musí z určitého jednání aspoň hrozit, aby takové jednání mohlo být posouzeno jako nekalosoutěžní –nehovoří se o újmě určitého rozsahu. I zde tedy bude záležet na tom, jak je vykládán 143

ONDREJOVÁ, D. § 2976. Základní ustanovení. In HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník VI.

Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1774. 144

Usnesení NS ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 23 Cdo 2500/2010.

145

Tamtéž.


147

Ochrana spotřebitele před nekalou soutěží a proti nekalým obchodním praktikám

pojem újmy v rozhodovací praxi, v rámci které lze dopět k názoru, že újma (ať již

hrozící, nebo skutečně existující) v zanedbatelném rozsahu vlastně újmou není.

146

Rozhodující není ani nutnost vzniku aspoň nemateriální újmy minimálně jednomu

skutečnému zákazníkovi, který by byl danou reklamní praktikou oklamán.Relevantní bude vždy hledisko způsobilosti k oklamání tzv. průměrného(modelového) spotřebitele.

147

Závadné jednání soutěžitele působící na spotřebitele může spočívat v nekalé soutěži prostřednictvím naplnění pouze její generální klauzule podle § 2976 odst. 1 obč. zák. Zároveň však může dojít i ke splnění podmínek určité skutkové podstaty uvedené v § 2976 odst. 2 obč. zák., např. klamavé reklamy, klamavého označení zboží nebo služby nebo nepřípustné srovnávací reklamy. Také v těchto případech je však nutné naplnit obecné znaky (základní podmínky) stanovené v § 2976 odst. 1 obč. zák.

Možnost ochrany práv spotřebitele před nekalosoutěžním jednáním rušitele podle § 2988 obč. zák. je třeba vnímat v souvislosti s pojmem rušitel. Rušitelem může být v podstatě kdokoli, jakákoli osoba, která svým protiprávním jednáním zasáhne do práva spotřebitele, bez ohledu na to, zda je nebo není podnikatelem. Nejčastěji takovou osobou bude soutěžitel (k pojmu soutěžitel blíže v části první), může však jít i o jinou osobu, odlišnou od soutěžitele (např. člena statutárního nebo jiného orgánu soutěžitele, smluvního nebo zákonného zástupce soutěžitele, osobu v provozovněsoutěžiteleodnikatele apod.). Vztah rušitel–spotřebitel nemůže být tedy v nekalosoutěžních vztazích označen B-2-C, jak je to obvyklé v občanskoprávních vztazích spotřebitele s podnikatelem (typicky vespotřebitelských smlouvách), je-li pojem soutěžitel pojmem širším (o nepodnikatelskésubjekty, např. spolky, nadace aj.) než pojem podnikatel (srov. vysvětlení a definice základních pojmů uvedené v části první).

Poznámka D. Sehnálek se ve své aktuální publikaci zamýšlí také nad dalšími vztahy, do nichž může vstupovat současný spotřebitel: „Co v současné době unijní i česká úroveň úpravy neka - lé soutěže nezasahuje, je oblast vztahů mezi spotřebiteli, respektive nepodnikateli navzájem (C-2-C) – vztah mezi spotřebiteli je označován jako vztah ,consumer to consumer‘. Přesto je tato oblast, která v  souvislosti s  rozšiřováním moderních technologií a  elektronizací či ,internetizací‘ vztahů ve společnosti a  lidských činností sbližuje svět obchodníků se světem osob nepodnikajících, tedy neprofesionálů. Stále častějšívyužívání služeb, jako je Aukro, eBay a  zvláště Uber, Airbnb, vede k  tomu, že řada činností 146

Usnesení NS ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 23 Cdo 2500/2010.

147

ONDREJOVÁ, D. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku: komentář. Praha: C. H. Beck,

2014, s. 47. Ochrana spotŘebitele proti nekalým obchodním praktikám podnikatelĚ dříve vyhrazených obchodníkům začíná být vykonávána neprofesionály. Již jsoutestovány limity práva veřejného, zejména živnostenského, ale následovat zcela jistě bude i právo soukromé a s ním nekalá soutěž. Přitom v současné době, přinejmenším pokud jde o unijní legislativu, nepřichází v úvahu možnost tyto nové vztahy pojímat jako vztahy mezi obchodníkem a spotřebitelem, tzn. stávající právní nástroje na ně nelze vztáhnout, a to přesto, že se neprofesionálové svou činností v některých případech dostávají nasamou hranici toho, co je označováno unijními směrnicemi pojmem ,obchodník‘ [viz čl. 2 písm. b) směrnice 2005/29 a  čl. 2 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a  Rady 2006/114 ze dne 12. prosince 2006 o  klamavé a  srovnávací reklamě], obecně to totiž neplatí. Změna tohoto druhu však bude vyžadovat fundamentální změnu toho, corozumíme hospodářskou soutěží (resp. hospodářským stykem).“

148

2. Obrácení důkazního břemene

Postavení spotřebitele je často problematické, pokud sám hájí svá práva vesporech z nekalé soutěže. Spotřebitel neoplývá dostatečnými znalostmi a zkušenostmi

a není vybaven potřebným a efektivním aparátem, aby mohl úspěšně uplatňovat,

co mu ze zákona náleží. Právní regulace nekalé soutěže se proto snaží spotřebiteli

usnadnit situaci tím, že zavádí speciální ustanovení ohledně důkazního břemene

pro soudní spor, a sice tzv. obrácení důkazního břemene.

Podle § 2989 odst. 2 obč. zák. konkrétně platí, že uplatní-li spotřebitel právo, aby se rušitel zdržel nekalé soutěže nebo aby odstranil závadný stav vuvedených případech daného ustanovení, musí rušitel prokázat, že se nekalé soutěže nedopustil. Pokud spotřebitel uplatní právo na náhradu škody, je na rušiteli, aby prokázal, že škodu spotřebiteli nezpůsobil svým jednáním – nekalou soutěží.

Spotřebitel tedy vykazuje z hlediska nekalé soutěže velice specificképostavení – v případě, že je spotřebitel žalobcem, u něj dochází k obrácení důkazního břemene, což pro něj může představovat nemalou procesní výhodu. Důkazníbřemeno totiž obecně v občanském soudním řízení nese podle § 120 odst. 1 o. s. ř.žalobce. Obrácení důkazního břemene znamená, že je na rušiteli, tedy na žalovaném, aby prokázal, že se nekalé soutěže nedopustil. Ve sporech z nekalé soutěže se tak po spotřebiteli, žalobci, nepožaduje, aby dokazoval, že se rušitel danéhozávadného jednání dopustil. Obrácení důkazního břemene přitom svědčí jen a pouze spotřebitelům, tj. nenáleží zákazníkům obecně, nebo právnickým osobám, které jsou oprávněné hájit jejich zájmy. 148

SEHNÁLEK, D. In ONDREJOVÁ, D., SEHNÁLEK, D. Vliv práva Evropské unie na

českou regulaci nekalé soutěže a nekalých obchodních praktik. Brno: Masarykovauniverzita, Právnická fakulta, 2016, Spisy Právnické fakulty MU, řada teoretická, edice Scientia,

sv. č. 570, s. 54–55.

Ochrana spotřebitele před nekalou soutěží a proti nekalým obchodním praktikám

K obrácení důkazního břemene dochází ve smyslu § 2989 odst. 2 obč. zák. jen u některých skutkových podstat nekalé soutěže, konkrétně v těchto případech nekalé soutěže taxativně stanovených občanským zákoníkem: u generálníklauzule dle § 2976 odst. 1, klamavé reklamy dle § 2977 a § 2979, klamavéhooznačení zboží nebo služby dle § 2978 a § 2979, nepřípustné srovnávací reklamy dle § 2980, vyvolání nebezpečí záměny podle § 2981 a ohrožování životního prostředí dle § 2987.

Jako nedůslednost zákonodárce lze hodnotit i tu skutečnost, že do rámce § 2989 odst. 2 obč. zák. nezahrnul § 2986 obč. zák. vymezující dotěrné obtěžování, které se často může dotýkat spotřebitele, neboť představuje zasílání nevyžádanýchobchodních sdělení prostřednictvím e-mailu nebo jejich sdělování přes telefon či jiné komunikační prostředky. Zajímavá je skutečnost, že kdyby zákonodárce dotěrné obtěžování vůbec v občanském zákoníku neupravil (jde o skutkovou podstatu, která ve vymezení nekalé soutěže předešlého obchodního zákoníku nebylaobsažena), dotěrné obtěžování by bylo podřaditelné pouze pod generální klauzuli nekalé soutěže (§ 2976 odst. 1 obč. zák.), a tudíž by u něj k obrácení důkazního břemene došlo, neboť generální klauzule je u daného procesního zvýhodněníobsažena. Takto lze dovodit, že pokud v případě dotěrného obtěžování spotřebitel sám podá žalobu na ochranu před nekalou soutěží s nárokem na náhradu škody nebo jiným specifickým nárokem, nedostane se mu potřebné speciální procesní ochrany, a je tak nucen prokazovat, že se rušitel dopustil nekalé soutěže. Vpříadě uplatňování nároku na náhradu škody pak bude spotřebitel povinenprokázat, že tvrzenou škodu mu nekalou soutěží způsobil rušitel. Spotřebiteli se tak v této oblasti dostatečné ochrany nedostává, jeho pozice je naopak znevýhodněna o všechny skutečnosti, které je povinen prokazovat. Ve výsledku tak zákonodárce v dané oblasti (v případě uvedené skutkové podstaty dotěrného obtěžování)přiravil spotřebiteli mnohem těžší situaci.

U obrácení důkazního břemene je navíc nutné upozornit na skutečnost, že k němu nedochází u všech možných uplatňovaných nároků. Naopak, k obrácení důkazního břemene dojde jen v případě zdržovacího nároku a nároku naodstranění závadného stavu. U těchto žalob musí rušitel prokázat, že se nekalé soutěže nedopustil. Podobně u uplatnění nároku na náhradu škody musí rušitel prokázat, že škoda nebyla způsobena nekalou soutěží. K obrácení důkazního břemene tak nedochází u uplatnění nároku na přiměřené zadostiučinění ani při nároku nabezdůvodné obohacení. Ochrana spotŘebitele proti nekalým obchodním praktikám podnikatelĚ 3. Právnické osoby oprávněné hájit zájmy spotřebitelů

v úpravě občanského zákoníku

Pro postavení spotřebitele v rámci nekalé soutěže není podstatné jen to, jak se

může sám bránit. Spotřebitel totiž často nemá finanční, právní ani informační

předpoklady k tomu, aby uplatňoval svá práva. Proto je nezbytné, aby v právním

řádu existovalo obecné vymezení určité instituce, která by uplatnila práva, aby se

rušitel protiprávního jednání zdržel nebo aby odstranil nastalý závadný stav, i když

konkrétní spotřebitel nechce nebo nemůže z důvodu náročnosti do soudního sporu

vstupovat. Pro celou regulaci nekalé soutěže je tedy podstatné, že jsou vymezeny

a zákonem upraveny i právnické osoby, které jsou oprávněny hájit zájmyspotřebitelů. Tyto právnické osoby nevystupují za konkrétního spotřebitele, ale brání

všechny spotřebitele před dalším nekalosoutěžním jednáním rušitele, kterého by

se mohl dopustit a kterým by mohl znovu zasáhnout už postižené osoby a nově

postihnout ještě i osoby další.

Možnosti právnických osob oprávněných hájit zájmy spotřebitelů k uplatnění práv z titulu nekalé soutěže jsou charakterizovány § 2989 odst. 1 obč. zák. Podle daného ustanovení platí, že v určitých případech nekalé soutěže (viz níže) může právo, aby se rušitel zdržel nekalé soutěže nebo aby odstranil závadný stav, uplatnit též právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěžitelů nebo zákazníků, tedy v našem případě i spotřebitelů.

Tyto právnické osoby díky předmětu své činnosti, znalostem a celkověaktivitám mohou být a jsou vybaveny lépe (z hlediska finančního, odborného a jiného) než spotřebitel. Proto lze u nich předpokládat, že cíle, tedy zmaření dalšíhonekalosoutěžního jednání ze strany rušitele, dosáhnou efektivněji a rychleji, než kdyby se podobného domáhali spotřebitelé sami. Spotřebitelé, jejichž práva jsouprávnické osoby oprávněny hájit, nemusejí být ani členy daných osob,

149

popř. s nimi

nemusí mít ani žádnou spojitost. Všeobecně ale platí, že práva spotřebitelů musejí

být nekalou soutěží aspoň potenciálně dotčena, aby tyto právnické osoby mohly

začít aktivně realizovat náplň své činnosti a vymáhat konkrétní nároky.

Právnické osoby, na které odkazuje § 2989 odst. 1 obč. zák., nejsou příslušným ustanovením ani jinými regulacemi zákoníku blíže definovány, charakterizovány či vymezeny. Lze shrnout, že určitě musejí mít právní osobnost, tedy musejí mítzpůsobilost mít v mezích našeho právního řádu práva a povinnosti, jak to specifikuje § 15 obč. zák. Jinak by těžko mohly být považovány za právnické osoby akonkrétně za osoby podle § 2989 odst. 1 obč. zák.

150

149

ONDREJOVÁ, D. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku: komentář. op. cit., s. 293.

150

Tamtéž.


151

Ochrana spotřebitele před nekalou soutěží a proti nekalým obchodním praktikám

Právnické osoby by dále měly být k ochraně zájmů spotřebitelů, popř. aspoň zákazníků, oprávněny. Jejich činnost by měla být převážně tvořena ochranouhosodářských zájmů spotřebitelů.

151

Vodítkem k zodpovězení otázky, zda je daná

osoba skutečně oprávněna hájit poškozené zájmy, jsou rozhodně zakladatelské

dokumenty nebo stanovy dané osoby (dostupné ve sbírce listin na stránkáchMinisterstva spravedlnosti www.justice.cz po zadání konkrétního názvu osoby nebo

IČO do sekce „Veřejný rejstřík“).

V České republice je právnickou osobou oprávněnou hájit zájmy spotřebitelů např. Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s., nebo dTest, o.p.s.

152

Kromě

toho může být ale činnost týkající se hájení zájmů spotřebitelů jen vedlejšíčinností – právnickou osobou by tak mohla být i obec, která by chránila zájmyobčanů-spotřebitelů proti nekalé soutěži, která se vyskytne na území obce.

153

Právnická osoba oprávněná hájit zájmy spotřebitelů stojí naroveň ostatnímaktivně legitimovaným subjektům z nekalé soutěže – může proto vystupovat jako účastník řízení namísto osob, jejichž zájmy hájí, a nikoli jako jejich zástupce.

154

Daná osoba proto může vystupovat úplně samostatně, není např. nutné, abypředkládala plnou moc od spotřebitele nebo spotřebitelů. Její pravomoci jsou však

ohledně předmětu sporu i ohledně nároků, které může uplatnit, velice omezené.

Právnická osoba se tak může domáhat pouze zdržení se jednání nekalé soutěže

a odstranění závadného stavu. Ostatních nároků se právnické osoby domáhat

nemohou, a proto nárok na náhradu škody, přiměřené zadostiučinění nebo vydání

bezdůvodného obohacení musejí spotřebitelé v žalobách uplatňovat sami.

Mimoto jsou právnické osoby aktivně legitimované, jak upravuje občanský zákoník v § 2989 odst. 1, pouze v těchto případech nekalé soutěže:  generální klauzule dle § 2976 odst. 1,  klamavá reklama dle § 2977 a § 2979,  klamavé označení zboží nebo služby dle § 2978 a § 2979,  nepřípustná srovnávací reklama dle § 2980,  vyvolání nebezpečí záměny dle § 2981,  dotěrné obtěžování dle § 2986 a  ohrožení zdraví nebo životního prostředí dle § 2987.

Jen v případech podle generální klauzule a u šesti zvláštních skutkových podstat nekalé soutěže tedy mohou žalobní nároky na zdržení se jednání nekalé soutěže a odstranění závadného stavu uplatnit i právnické osoby oprávněné hájit 151

ONDREJOVÁ, D. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku: komentář. op. cit., s. 292.

152

Viz též přehled subjektů níže, v tabulce č. 4.

153

ONDREJOVÁ, D. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku: komentář. op. cit., s. 292.

154

Tamtéž, s. 296.


152

Ochrana spotŘebitele proti nekalým obchodním praktikám podnikatelĚ

zájmy spotřebitelů. V ostatních případech nekalé soutěže (uvedených v § 2982 až

2985 obč. zák.) není možné přiznat právnickým osobám aktivní legitimaci, neboť

ji občanský zákoník vylučuje.

II. SPOTŘEBITEL V NEKALÝCH OBCHODNÍCH PRAKTIKÁCH

1. Úvodní poznámky

Vymezení spotřebitele v § 2 odst. 1 písm. a) zák. o ochraně spotřebitele se podobá

definici podle § 419 obč. zák., jak již bylo uvedeno výše v části první. Podlezákona o ochraně spotřebitele se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná

v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu povolání.

Podobné vymezení spotřebitele obsahuje i čl. 2 písm. a) směrnice 2005/29/ES

(spotřebitelem se rozumí fyzická osoba, jež v obchodních praktikách spadajících

do oblasti směrnice jedná za účelem, který nelze považovat za provozování jejího

obchodu, živnosti nebo řemesla anebo výkon jejího svobodného povolání).

V zákoně o ochraně spotřebitele (§ 4 odst. 1), stejně jako ve směrnici 2005/29/ES [čl. 5 odst. 2 písm. b)], je upraveno, že určitá nekalá obchodní praktika se musí posuzovat ve vztahu k tzv. průměrnému spotřebiteli. Jak vyplývá z oboucitovaných předpisů, tímto „průměrným spotřebitelem“, jehož ekonomické chování ve vztahu k danému produktu (výrobku nebo službě) či určitá obchodní praktika, která je v rozporu s požadavky náležité profesionální (odborné) péče, podstatně narušuje nebo je způsobilá podstatně narušit, je:  průměrný spotřebitel, který je vystaven působení určité obchodní praktiky

nebo kterému je určena, nebo  průměrný člen skupiny, pokud se obchodní praktika zaměřuje na určitouskuinu spotřebitelů (např. na děti).

Za tzv. průměrného spotřebitele se považuje spotřebitel, který má dostatekinformací a zároveň je v rozumné míře pozorný a opatrný, s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory, s přihlédnutím k výkladu Soudního dvora EU (srov. bod 18 odůvodnění směrnice 2005/29/ES).

Citovaná směrnice i zákon o ochraně spotřebitele od „průměrnýchspotřebitelů“ (běžných, obvyklých) vyčleňují určité jednoznačně vymezitelné skupiny spotřebitelů, jejichž ekonomické chování může být podstatně narušeno obchodní praktikou, jsou-li z důvodu duševní nebo fyzické slabosti, věku nebo důvěřivosti zvlášť zranitelní takovou praktikou nebo produktem (výrobkem nebo službou). Tito spotřebitelé musejí být přiměřeně chráněni při posuzování dané praktiky

Ochrana spotřebitele před nekalou soutěží a proti nekalým obchodním praktikám

z pohledu průměrného člena dané skupiny (srov. čl. 5 odst. 3 směrnice 2005/29/ES

a § 4 odst. 2 zák. o ochraně spotřebitele).

Poznámka Směrnice 2005/29/ES i zákon o ochraně spotřebitele uvádějí ve výše citovanýchustanoveních, podle publikovaného názoru D. Ondrejové,

155

taxativní výčet důvodůzranitelnosti spotřebitele (duševní nebo fyzickou slabost, věk nebo důvěřivost): „Naplňování

těchto pojmů v konkrétních případech bude zahrnovat rozmanité situace, z textusměrnice však vyplývá, že není přípustné rozšiřovat výčet důvodů zranitelnosti spotřebitele

nad rámec uvedených, tedy nad rámec důvodu v podobě duševní nebo fyzické slabosti,

věku či důvěřivosti (např. také na zranitelnost z  důvodu finanční tísně či nezaměstnanosti, je-li spotřebitel jinak patřící do kategorie běžného spotřebitele). Tento závěr může

podpořit také skutečnost, že směrnice 2005/29/ES je pojata způsobem tzv. úplné harmonizace, není tedy možné její text rozšiřovat (vyjma výjimek stanovených v  samotné

směrnici – srov. např. čl. 3 bod 5 a 9), byť by to vedlo v konkrétním případě ke zvýšené

ochraně spotřebitele. Opačně však stanoví Komise EU ve svých Pokynech k provedení/

uplatnění směrnice 2005/29/ES, kde uvádí, že důvody zmíněné v  čl. 5 jsou jako základ

pro zjištění zranitelnosti určité kategorie spotřebitelů uvedeny orientačně a zahrnujíširokou škálu situací. Z těchto Pokynů vyplývá, že výčet důvodů zranitelnosti je tolikodemonstrativní.“

Zákon o ochraně spotřebitele upravuje, že protiprávního jednání (porušenízákazu nekalé obchodní praktiky) se může dopustit prodávající, který spotřebiteli prodává výrobky nebo poskytuje služby, dále výrobce, dovozce a dodavatel. Pro účely zákona o ochraně spotřebitele (srov. § 2 odst. 1) se těmito osobami rozumějí podnikatelé ve smyslu § 420 obč. zák. Prodávajícím pro účely zákona o ochraně spotřebitele se rozumí také fyzická osoba, která prodává spotřebiteli rostlinné a živočišné výrobky z vlastní drobné pěstitelské nebo chovatelské činnosti anebo lesní plodiny (srov. § 2 odst. 2).

Poznámka Prodávající, výrobce, dovozce a dodavatel vystupují jako protipól osobě spotřebitele. S  ohledem na nejčastěji uzavírané smlouvy uvádí zákon o  ochraně spotřebitele jako první definici prodávajícího, kterým je dle § 420 obč. zák. podnikatel. Prodávajícím je pro účely zákona o ochraně spotřebitele jak podnikatel, který prodává věci nebo jinéhodnoty určené k nabídce spotřebiteli, tak podnikatel, který poskytuje služby a který by byl v  rámci soukromého práva označován jinak. Osobou odpovídající za řádné plnění 155

ONDREJOVÁ, D. Vliv práva Evropské unie na českou regulaci nekalé soutěže a nekalých

obchodních praktik. op. cit., s. 221–222. Ochrana spotŘebitele proti nekalým obchodním praktikám podnikatelĚ povinností dle zákona o ochraně spotřebitele tak bude nejen klasický prodejce výrobků, ale rovněž další podnikatelé, včetně realitních kanceláří, cestovních kancelářía cestovních agentur, slevových portálů, návrhářských kanceláří, pohřebnictví, bezpečnostních agentur atd., a  to přestože mohou být regulováni i  dalšími veřejnoprávními předpisy, které jim stanovují další povinnosti (např. zákon č. 159/1999 Sb., o  některých podmínkách podnikání a  o  výkonu některých činností v  oblasti cestovního ruchu, zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, atd.).

156

2. Právnické osoby oprávněné hájit zájmy spotřebitelů

v úpravě zákona o ochraně spotřebitele

Právnické osoby oprávněné hájit zájmy spotřebitelů nejsou upraveny jen vobčanském zákoníku. Věnuje se jim i zákon o ochraně spotřebitele, který konkrétně

upravuje sdružení spotřebitelů a jiné právnické osoby založené k jejich ochraně.

Ohledně sdružení, která jsou upravena prostřednictvím zákona o ochraněspotřebitele, je ale třeba dovodit, že tyto subjekty mají rozdílnou povahu oprotiprávnickým osobám oprávněným hájit zájmy spotřebitelů podle občanského zákoníku,

které jsou popsány výše. V rámci jejich odlišností je nutné primárně upozornit na

skutečnost, že osoby podle zákona o ochraně spotřebitele jsou určeny výhradně

k ochraně spotřebitele, tj. nikoli k ochraně zákazníka, jak tomu může být podle

občanského zákoníku v případech nekalé soutěže. Zaměření činnosti na ochranu

spotřebitele podle zákona o ochraně spotřebitele je opět nutné dohledat vzakládacích dokumentech, popř. stanovách dané osoby.

Posuzované subjekty a jejich oprávnění vymezuje § 25 a násl. zák. o ochraně spotřebitele. Návrh na zahájení řízení u soudu o zdržení se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů může podat a účastníkem takového řízení být podle § 25 odst. 2 zák. o ochraně spotřebitele jedna z následujících osob:  sdružení nebo profesní organizace, jež má oprávněný zájem na ochraněspotřebitele; nebo  subjekt uvedený v seznamu osob oprávněných k podání žalob na zdržení se

protiprávního jednání v oblasti ochrany práv spotřebitelů, aniž je dotčeno

právo soudu přezkoumat, zda byl návrh na zahájení řízení podán oprávněným

subjektem.

Seznam takových oprávněných osob je podle § 25 odst. 3 zák. o ochraněspotřebitele veden Evropskou komisí a je zveřejňován v Úředním věstníkuEvropské unie. Do seznamu oprávněných osob může být za Českou republiku dle § 25 156

VÍTOVÁ, B. Zákon o ochraně spotřebitele. Komentář. op. cit., s. 14–15.


V

OBSAH

O autorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .IX

Seznam použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .XI

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .XV

ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ POJMŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1

I. Zásada ochrany slabší strany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1

II. Obecná charakteristika podnikatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7

1. Podnikatel podle občanského zákoníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7

2. Podnikatel ve zvláštních zákonech a zákonech chránících

spotřebitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16

3. Identifikace podnikatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19

3.1 Jméno podnikatele, obchodní firma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20

3.2 Sídlo podnikatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 4. Vystupování podnikatele v právních vztazích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29

4.1 Jednání podnikatelů – fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29

4.2 Jednání podnikatelů – právnických osob pomocí statutárního

orgánu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .31

4.3 Zastoupení podnikatele prokuristou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .34

4.4 Zastoupení podnikatele pověřenou osobou . . . . . . . . . . . . . . . . .36

4.5 Zastoupení podnikatele vedoucím odštěpného závodu . . . . . . . .37

4.6 Zastoupení podnikatele na základě plné moci . . . . . . . . . . . . . . .38

4.7 Nezmocněné jednatelství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .39 5. Informace o podnikatelích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .39

5.1 Obchodní rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .39

5.2 Živnostenský rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .45

5.3 Další rejstříky a seznamy, do nichž se zapisují podnikatelé . . . .46

5.4 Informace v obchodních listinách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .47

5.5 Informace na internetových stránkách podnikatelů . . . . . . . . . . .47

III. Obecná charakteristika spotřebitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .48

1. Vymezení spotřebitele podle občanského zákoníku . . . . . . . . . . . . . . .48

2. Vymezení spotřebitele podle zákona o ochraně spotřebitele . . . . . . . . .51

3. Charakteristika spotřebitele v unijní regulaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .52

4. Hledisko průměrného spotřebitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .53

5. Zákaz diskriminace spotřebitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .64


VI

Obsah

IV. Nekalá soutěž . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66

1. Úvodní poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66

2. Vymezení pojmových znaků nekalé soutěže – generální klauzule . . . .67

3. Účastníci nekalé soutěže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .70

4. Jednotlivé skutkové podstaty nekalé soutěže upravené zákonem . . . . .73

5. Nepojmenované skutkové podstaty nekalé soutěže . . . . . . . . . . . . . . .86

6. Ochrana před nekalou soutěží . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .87 V. Nekalé obchodní praktiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .89

1. Úvodní poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .89

2. Vymezení nekalých obchodních praktik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .90

3. Klamavé a agresivní obchodní praktiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92

4. Posuzování praktik a orgány dozoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .94 ČÁST DRUHÁ PODNIKATEL A SPOTŘEBITEL V OBČANSKOPRÁVNÍCH

VZTAZÍCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .97

I. Postavení podnikatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .97

II. Postavení spotřebitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100

1. Specifika postavení spotřebitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100

1.1 Ochrana slabší strany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100

1.2 Neúměrné zkrácení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .102

1.3 Lichva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .104

1.4 Smlouvy uzavírané adhezním způsobem . . . . . . . . . . . . . . . . . .105

2. Uzavírání smluv se spotřebiteli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .111

2.1 Obecná charakteristika spotřebitelských smluv . . . . . . . . . . . . .111

2.2 Smlouvy uzavírané distančním způsobem a mimo obchodní

prostory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

2.3 Finanční služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .135

2.4 Dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby . 139

ČÁST TŘETÍ OCHRANA SPOTŘEBITELE PŘED NEKALOU SOUTĚŽÍ

A PROTI NEKALÝM OBCHODNÍM PRAKTIKÁM . . . . . . . . . . .145

I. Spotřebitel v nekalé soutěži . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .145

1. Úvodní poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .145

2. Obrácení důkazního břemene . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .148

3. Právnické osoby oprávněné hájit zájmy spotřebitelů v úpravě

občanského zákoníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .150

II. Spotřebitel v nekalých obchodních praktikách . . . . . . . . . . . . . . . . . .152

1. Úvodní poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .152

VII

Obsah

2. Právnické osoby oprávněné hájit zájmy spotřebitelů v úpravě zákona

o ochraně spotřebitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .154

3. Tzv. černá listina nekalých obchodních praktik podle zákona

o ochraně spotřebitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .158

3.1 Klamavé obchodní praktiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .159

3.2 Agresivní obchodní praktiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .172

3.3 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

III. Spojení nekalých obchodních praktik a nekalé soutěže . . . . . . . . . .178

1. Úvodní poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .178

2. Nekalé obchodní praktiky a nekalá soutěž v judikatuře . . . . . . . . . . .184

2.1 K nekalosoutěžnímu jednání soutěžitele (podnikatele)

v judikatuře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .185

2.2 K tzv. průměrnému spotřebiteli v judikatuře . . . . . . . . . . . . . . .195

2.3 K právnickým osobám oprávněným hájit zájmy spotřebitelů

podle judikatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .205

IV. Prostředky ochrany spotřebitele před nekalou soutěží

a proti nekalým obchodním praktikám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .206

1. Prostředky ochrany spotřebitele před nekalou soutěží . . . . . . . . . . . .206

1.1 Prostředky mimoprávní ochrany (samoregulace) . . . . . . . . . . .207

1.2 Prostředky soukromoprávní ochrany – mimosoudní

(podle občanského zákoníku) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .211

1.3 Prostředky soukromoprávní ochrany – soudní

(podle občanského soudního řádu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .212

1.4 Prostředky soukromoprávní ochrany – soudní

(podle občanského zákoníku) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .214

1.5 Zdržení se nekalé soutěže (žaloba negatorní, zápůrčí) . . . . . . .219

1.6 Odstranění závadného stavu (žaloba odstraňovací, restituční) . 219

1.7 Bezdůvodné obohacení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .219

1.8 Přiměřené zadostiučinění (žaloba satisfakční) . . . . . . . . . . . . . .220

1.9 Náhrada škody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .221 2. Prostředky ochrany spotřebitele proti nekalým obchodním

praktikám (podle zákona o ochraně spotřebitele) . . . . . . . . . . . . . . . .222

3. Příklady nekalých obchodních praktik v nekalosoutěžní judikatuře . .224

4. Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .254

ČÁST ČTVRTÁ NEKALÉ OBCHODNÍ PRAKTIKY A VYBRANÁ

SPRÁVNĚPRÁVNÍ OCHRANA SPOTŘEBITELE . . . . . . . . . . . .257

I. Úvodní poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .257

II. Zákon o ochraně spotřebitele a nekalé obchodní praktiky . . . . . . . . .258


VIII

Obsah

III. Ochrana zvlášť zranitelného spotřebitele při předváděcích

prodejních akcích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .268 IV. Ochrana spotřebitele proti nekalým obchodním praktikám

prostřednictvím garance bezpečného výrobku . . . . . . . . . . . . . . . . . .272 V. Nekalé obchodní praktiky v navazující vybrané správněprávní

úpravě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .281

1. Nekalé obchodní praktiky v úpravě zákona o regulaci reklamy . . . . .282

2. Nekalé obchodní praktiky v úpravě zákona o rozhlasovém

a televizním vysílání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .284

VI. Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .289

Seznam literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .293

Věcný rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .297




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist