načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Obyčejnej táta -- Moje cesta ke mně, k mým synům a všemu kolem - Martin Skalička

Obyčejnej táta -- Moje cesta ke mně, k mým synům a všemu kolem

Kniha: Obyčejnej táta -- Moje cesta ke mně, k mým synům a všemu kolem
Autor:

Autor v této knize nabízí rozšíření úhlu pohledu na zdánlivě obyčejné věci našeho všedního života - vztahy s dětmi, vztahy k partnerovi a vztahy k sobě samým. Na pozadí vlastního ...


Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  231
+
-
ks
rozbalKdy zboží dostanu
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma
Doporučená cena:  275 Kč
16%
naše sleva
7,7
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Maitrea
Rok vydání: 201608
Počet stran: 220
Rozměr: 150,0x210,0x15,0 mm
Úprava: tran
Vydání: První vydání
Hmotnost: 0,316kg
Jazyk: česky
Vazba: Brožovaná bez přebalu lesklá
ISBN: 978-80-7500-225-9
EAN: 9788075002259
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Autor v této knize nabízí rozšíření úhlu pohledu na zdánlivě obyčejné věci našeho všedního života - vztahy s dětmi, vztahy k partnerovi a vztahy k sobě samým. Na pozadí vlastního příběhu, příběhu své cesty k sobě, k otcovství a partnerství, ukazuje svůj pohled na témata jako jsou hranice, láska, výchova, otcovství, rodičovství, intimita, sex a sexualita. Spojuje témata dětství a jeho atmosféru s tématy dospělých lidí, kterými se jednou děti stanou. Stanou se dospělými a vše, čím prošly v dětství, jde stále s nimi a omezuje je. Autor se spojuje s vlastním dětstvím, aby přinesl pohled nejen na něj a jak jeho ovlivnilo, ale zobecňuje svůj příběh tak, aby i ostatní mohli z jeho zkušenosti čerpat. Ukazuje na vlastním příkladu, jak se z témat dětství odpoutat, jak pomoci svým vlastním dětem vstoupit svobodněji do života. Kromě vztahů rodičů a dětí a výchovy se zabývá i partnerstvím. Po 20ti letech ve vztahu a společné cestě meditace ukazuje, jak dva lidé mohou společně jít životem, vědomě vnášet do partnerství a intimity moudrost a učení se o sobě a jeden o druhém navzájem.

(moje cesta ke mně, k mým synům a všemu kolem)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky











Moje cesta ke mně, k mým synům
a všemu kolem
Martin Skalička






K ATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR
Skalička, Martin
[Obyčejnej táta : moje cesta ke mně, k mým synům a všemu kolem / Martin Skalička.
-První vydání. -- Praha : Maitrea, 2016. -- 220 stran
ISBN 978-80-7500-225-9
17.02 * 159.923.2 * 159.923.5 * 316.628 * 13 * 173.5/.7 * 316.346.2 * 316.614.5-025.12 *
005.572-051 * 929 * (437.3)
– smysl života -- duchovní aspekty
– sebepoznání -- duchovní aspekty
– sebepojetí -- duchovní aspekty
– rozvoj osobnosti -- duchovní aspekty
– seberealizace -- duchovní aspekty
– rodiče a děti
– muži a ženy
– rodinné konstelace
– koučové -- Česko -- 20.-21. století
– populárně-naučné publikace
– autobiografické vzpomínky
159.92 - Vývojová psychologie. Individuální psychologie [17]
929 - Biografie [8]
Martin Skalička
Copyright © Martin Skalička, 2015
Czech edition © MAITREA a.s., Praha 2016
ISBN 978-80-7500-225-9





Tuto knihu bych chtěl věnovat především svým dětem.
Dvěma bytostem, které mě probraly ze spánku,
své ženě, která prostě je...
...a všem přátelům, které jsem poznal na cestě
k poznání sebe, světa kolem a duchovních pravd
a jejichž láskyplná přítomnost mi dodnes pomáhá jít
dál a otevřít se všemu, co přichází.










Jeden můj přítel odešel do ústraní, aby zbytek svého mladého ži -
vota strávil v meditaci. Zřekl se světa ve prospěch poznání a stal se
buddhistickým mnichem. Já takovou odvahu nikdy neměl, můj
svět a  vše, co v  něm mohu prožít, je pro mě příliš drahé. Dobře
vím, že je to vše iluzorní – stačí si sednout na dostatečně dlouhou
dobu do meditace a vidím to. I tak tenhle život miluju, je to úžasná
příležitost. Miluju lidi, které jsem v něm potkal, miluju, dvě
nádherné bytosti, které se skrze mě rozhodly přijít, miluju ženu, s níž
je do toho světa vyprovázím, a věřím, že přes toto žití dokážu dojít
k sobě. Tato knížka je věnována lidem na cestě poznání, kteří
milují svět natolik, že se ho ještě nevzdali.
GEORGIJ IVANOVIČ GURDŽIJEV:
Tradičně vždy byly tři cesty k poznání. Cesta fakír a, kdy
člověk ve jménu hledání pravdy obětuje pohodlí těla. Nepřijímá
potravu, sedí v jedné pozici a nechá se spoutat řetězy. Potlačením
těla najde Boha. Cesta mnicha, kdy člověk potlačí srdce.
Skrze lásku k Všemohoucímu a strachu z pekla najde Boha.
Cesta jogína, kdy se mysl člověka podřídí tvrdé disciplíně.
Objevil jsem cestu čtvrtou, kdy člověk po ní jdoucí používá
všechny tři cesty najednou, porovnává, zobecňuje, jde všemi směry
naráz. Dělá to bez toho, že by byl omezen chrámem, nezavírá se
do své kobky nebo studovny, ale je přímo uprostřed života.










OBSAH
Motivace ................................................................................................................... 1
Zmatení ..................................................................................................................... 3
Začátek ...................................................................................................................... 9
Potřebují nás takové, jací jsme ................................................................................ 15
Mám děti, nebo je nemám ....................................................................................... 19
Co nedostali dospělí, když byli ještě dětmi ............................................................ 23
A přesto je to dar ..................................................................................................... 29
Nemáme vše ve svých rukách ................................................................................. 33
Je to jen stín ............................................................................................................ 37
Pokračování příběhu ............................................................................................... 43
Propast ..................................................................................................................... 49
Láska a bezpečí ....................................................................................................... 55
Obnovení důvěry ..................................................................................................... 63
Proč to všechno? ..................................................................................................... 69
Hranice .................................................................................................................... 73
Potřeby a hranice ..................................................................................................... 77
Období vzdoru ........................................................................................................ 83
Ctižádost ................................................................................................................. 89
Pěstování vůle ......................................................................................................... 99
Závazek a láska ..................................................................................................... 103
Vina ....................................................................................................................... 107
Odraz v očích, které milujeme .............................................................................. 111
Otec a syn .............................................................................................................. 121
Odchod muže ........................................................................................................ 127
Muž a žena a rodina a děti .................................................................................... 131





Partneři .................................................................................................................. 133
Naplnění ................................................................................................................ 139
Odcházení .............................................................................................................. 143
A přesto je to jen koncept ...................................................................................... 149
Sex a ten zbytek .................................................................................................... 153
V intimitě spolu ..................................................................................................... 161
Neustálé hledání .................................................................................................... 169
Sexualita a zranitelnost ......................................................................................... 173
Muži a ženy na vymření ........................................................................................ 181
Dva světy .............................................................................................................. 189
Sexualita – odvrácená strana měsíce ..................................................................... 195
Mysl ...................................................................................................................... 201
Subjektivní realita ................................................................................................. 205
Smysl ..................................................................................................................... 211
To opravdu důležité ............................................................................................... 215
Cesta ...................................................................................................................... 217















1
MOTIVACE
DO POR ADNY a na skupiny ke mně chodí lidé se svými
malými nebo velkými problémy a každý z nich si přivede s sebou svou
matku a otce. Za každou větou, kterou pronesou, jsou jejich rodiče.
A za větami jejich rodičů jsou jejich rodiče a tak dále. Jednoho dne
jsem to pochopil – mají-li moje děti být v životě šťastné, je jediný
způsob, jak jim v  tom pomoci, hledat svoje vlastní štěstí. Potom
budou za mými dětmi stát šťastní rodiče a to je velký dar. Asi ten
největší, jaký jim mohu dát.
Ať už jsem se snažil dělat pro své děti cokoli, to jediné, co mělo
pro ně opravdu nějaký význam, byla moje změna. Jen tím, že jsem
se začal měnit já, jsem mohl vidět změnu i u nich. Proč? Protože
jsme jedno! Já a  moje žena budeme naše děti provázet životem,
stejně jako rodiče mých klientů provází je a moji rodiče provází mě.
Snad každý rodič chce pro své děti, aby měly šťastný život.
Vidíme to v tom, že budou žít v lepších podmínkách, budou mít víc
peněz nebo lepší práci, a snažíme se tím směrem děti ovlivnit.
Přesto ke mně chodí lidé bohatí i chudí, lidé, jejichž rodiče byli bohatí
nebo chudí, úspěšní nebo ne a jsou na tom všichni stejně – jejich
neštěstí nebo štěstí nemá nic společného s  tím, jak jsou bohatí,
chudí, úspěšní nebo neúspěšní. A když si o tom začneme povídat,
skončíme u jejich rodičů. Oni jim nastavili cestu, po níž teď jdou.
To oni jsou důležitou součástí osudu, s nímž sem přišli. A potom
potkají šéfa, který s nimi dělá to, co s nimi dělal jejich autoritářský
otec, partnerku, která je vydírá stejně jako jejich matka. Jsme jedno
a to jedno si vytváří svůj svět.
Chci jen předat svou zkušenost a ta je jen moje. Je taková, že moje
děti jsou v mnohém tím, čím jsem byl já, a že to nemá s genetikou





2
nic společného. Jestliže bych nevěřil na lásku, pak bude těžko láska
přítomná v  životě mých dětí. Jestliže budu žít v  přesvědčení, že
vydělat peníze je těžké a namáhavé, pak se budou i moje děti prav -
děpodobně pro peníze dřít a nebudou vidět své dary a talenty, které
by jim peníze přinesly mnohem jednodušeji.
Jsme spojeni. Jen tím, že změníme sebe, můžeme otevřít našim
dětem dveře do jejich šťastného světa. Nemusíme nic dělat
za ně, ony mají síly dost, ale nemusíme jim to komplikovat.
Nechci psát další návod na výchovu dětí, už jich bylo napsáno
dost. Chci jen na pozadí svého vlastního příběhu – dítěte,
dospělého a rodiče – ukázat naše zmatení. Bláznovství, které vzniklo kdysi
dávno, a my ho dobrovolně předáváme dál. Pak jsme ovladatelní,
manipulovatelní a  pouze reagující. Reagující na vnější okolnosti,
neschopní vytvořit okolnosti vlastní. Celé to zmatení vzniklo, ani
nevíme kdy, ale pro každého z nás to začíná v dětství. A přesto tato
kniha není o dětech, i když by mohla být, ale je o dospělých. Naše
děti jsou totiž také dospělé, jen my to nevíme. A záleží také na nás,
jestli jejich dospělost uvidíme, nebo z nich uděláme celoživotně
nedospělé děti. Motivací této knihy je bláznovství, ve kterém žijeme,
rozhodli jsme se žít... nebo nerozhodli?
Obyčejnej táta





3
Z M ATENÍ
SVĚT JE LABYRINT. Labyrint, jehož zákoutí, slepé uličky
a pasti jsou formovány našimi přesvědčeními, emočními zraněními,
obranami a vším tím harampádím, které s sebou nosíme. Jsou to
brýle, jimž se postupně zvětšují dioptrie, aniž by se nám kazil zrak.
Na konci tohoto procesu, který je částečně dán naším určením
a částečně prostředím a časem, do něhož se narodíme, stojí většina
z nás uprostřed reality se skly tlustými, zakalenými
a deformovanými do té míry, že mezi námi a životem je obrovská propast. Čím
vším je to dáno? Čím vším se to stane a co má na to vliv? Odpověď
na tuto otázku je sama o sobě námětem na hodně tlustou knihu.
Tohle povídání by ale mělo být především o tom, jak k celé situaci
přispívá výchova a realita, kterou vytvářejí ti, skrze něž přicházíme,
a my sami, kteří vychováváme ty, co přicházejí skrze nás.
Každý z nás si vytvoří svůj vnitřní svět, který vypadá, že je
obrazem světa, jenž nás obklopuje. Bohužel je to přesně naopak. Svět,
v němž žijeme, je pouze odrazem našeho vnitřního světa, který má
pramálo společného s tím, co je opravdová realita, s pravdou, k níž
se snaží dopátrat mnoho filozofů, vědců a meditujících. Kaž dý svým
způsobem. A tak hledáme pravdu nebo alespoň štěstí nebo jeho
prchavý záchvěv. Moje pravda a můj svět byly kdysi plné „musíš
a zaber“, slova jako „výkon a  výsledek“ byla mým druhým já a  nade
vším seděl strach, který jasně říkal „vše drž pod kontrolou.“ Tento
svět se začal tvořit kdysi dávno, tak dávno, kam naše vědomá paměť
nesahá. Parametry našich světů jsou odlišné, ale v  naprosté
většině liché. Záleží jen na okolnostech, našem zdraví, vztazích nebo
pracovních neúspěších, kdy se začneme zabývat otázkou „není tady
něco špatně?“ Můj svět plný překonávání sama sebe a  „pěstování





4
vůle“, jak můj otec s oblibou říkal, byl tak falešný, jak jen mohl být.
Ten opravdový kolem mě ubíhal ve své kráse a já ji nikdy neviděl.
Od deseti let jsem začal chodit do plavecké sportovní třídy, tréno -
val čtyři a  více hodin denně a  neměl ani ponětí, jaké parametry
si nastavuji pro dalších 70 – 80 let života. Sport vyformoval můj
charakter, zaměření na výkon a výsledek se staly mou součástí stejně
jako si ráno vyčistit zuby. Profesionální sport jsem dělal do třiceti let
a opustil jej v žalostném stavu svého těla, ale zocelený
a opancéřovaný a připravený na další „výzvy“. Tělo bylo nástrojem vůle
a ctižádosti a toho, kdo se usadil uvnitř, nezajímalo, co si o tom všem
tělo myslí a  jak se cítí. A  pocity? Cizí slovo, které nemělo v  mém
životě žádný obsah až téměř do čtyřiceti let, kdy jsem uprostřed
úspěšné byznys kariéry začínal tušit, že je něco špatně. Když jsem
začal jezdit na semináře a později pracovat s lidmi, ukázalo se, že
jsem naprosto běžný produkt výchovy a že vzdálenost mezi mnou
a  mnou není větší než u  drtivé většiny lidí kolem. Jen parametry
našich vnitřních světů jsou jiné, ale průzory jsou stejně úzké. Jsme
pak ovlivnitelní, manipulovatelní a vyprahlí. Je pak jen otázka času,
kdy platíme daň za naši slepotu, a bohužel ne vždy platíme jen my.
Já se vydal na cestu hledání odpovědí v okamžiku, kdy mi došlo, že
za mou slepotu platím nejen já, ale hlavně moje děti.
A tak jsem se jednoho dne obrátil dovnitř, abych hledal cestu ke
svým dětem a ke své rodině. Duchovní svět mi byl cizí a nikdy jsem
nepomýšlel na nalezení duchovní pravdy. Jen jsem hledal odpovědi
na obyčejné otázky života. Obyčejné štěstí, které se zdálo být příliš
daleko a ke kterému jsem neměl přístup. Jako by tu pro mě
nebylo, i když jsem jej viděl u mnoha jiných lidí. Dnes vím, že šťastní
nebyli, jen se za každou cenu snažili udržet svůj svět pohromadě.
Dělal jsem to samé a mnozí jistě viděli obraz štěstí, když se dívali
na mě – na mé úspěchy, na moji kariéru, peníze, na mou rodinu
Obyčejnej táta





5
a vůbec obraz, který jsem kolem sebe vybudoval. Bylo to falešné,
stejně jako světy mnoha lidí kolem mě. Ale nedělal jsem to, protože
bych chtěl, jen proto, že mě to tak naučili. Jsme stroje, které běží
setrvačností tak, jak je kdysi někdo nastavil. Ale těmi stroji jsme
kdysi dávno nebyli.
Po 25 letech profesionálního sportu a  byznys kariéry jsem se
zhroutil do propasti prázdnoty a  neschopnosti pokračovat dál
v  tom divadle, které nebylo moje. Strávil jsem několik dlouhých
týdnů na zahradě svého domu mlčky, dívaje se do letního slunce
a hlavou my šly jen otázky – „co jsem, kde jsem se tady vzal, proč
to tak bolí, co má vlastně cenu....?“ Moje žena se o mě bála. Z či -
norodého člověka plného konání a dělání se ze dne na den stal
mlčenlivý blázen, který sotva odpověděl na pozdrav. Přišlo prozření,
že vše, proč jsem žil, je umělé, nic z toho mi nepatří, jsem naprosto
zmaten. Ale proč? Co se stalo? Kdo mě zmátl a  kudy ven? Co je
vlastně pravda? Propadl jsem se do deprese tak silné, že jediné, co
mě donutilo zvednout se z postele, bylo vydělání peněz na obživu
rodiny. Tři roky se mi partnerka snažila pomoct na nohy, až mi
jednoho dne jen vyhrnula pokrývku výš ke krku a přestala si mě
všímat. Zůstala snad jen proto, že věděla, že někde uvnitř je ten,
jehož si vzala a jenž se snad jednou zase probere k životu.
Během těch tří let jsem se propadal stále víc do nicoty
a beznaděje. Myšlenky na smrt střídaly myšlenky na mé milované
a nebylo opěrného bodu, který by mne dokázal motivovat
k čemukoli, co nebylo jen pro přežití. „Nějak to tady vydržet,
k ničemu jinému život není.“ Už ani nevím, co přesně mě donutilo
vstát. Nebyl to jeden moment, jeden impulz, ale několik
okolností, několik důležitých okamžiků, které mohou vypadat velmi
nicotně – čerstvě natřená fasáda domu mého souseda, která mi
jednoho dne zvedla náladu natolik, že jsem se po mnoha týdnech
Zmatení





6
„pohnul“ k dynamické meditaci. Ta meditace mi pomohla přežít
další týden a uvidět, že svět venku není tak zlý, to jen ten uvnitř.
Okamžiky, kdy vás zaujme barva nějakého květu a  ten drobný
impulz, který to ve vás spustí, využijete na změnu polohy těla,
mysli, postoji k  tomuto okamžiku. Drobné impulzy, které pro -
nikly mezi mraky černých myšlenek a ukázaly mi, že to, co žiju,
se může změnit. Potom první semináře konstelací, setkání se
ženou, jež mi dala tolik lásky, že jsem na ni začal věřit, a ještě
později hlasy, jež ke mně začaly mluvit v dobách, kdy se mi opět
podlomila kolena pod tíhou nemocí, které jedna po druhé přicházely
bez jakékoli logiky. Jako by se tělo, jež se začalo uvolňovat, přes
horečky a podivné projevy, které nazýváme nemoci, potřebovalo
očistit. A nejen tělo. Ty hlasy mi dávaly naději a pomáhaly
ukazovat smysl věcí kolem. To vše dohromady a jedna prostá pomůcka,
kterou jsem se naučil použít v každém okamžiku – změň ten
mechanismus, co tě drží na dně. Stačilo spadnout z postele místo na
ní ležet a využít kinetickou energii pádu pro změnu energie a pro
zahájení přesunu třeba k sekačce na trávu. V momentě, kdy jsem
se přistihl bezduše se dívat do jednoho místa a litovat, že jsem se
vůbec narodil, jsem prostě šel a  strčil hlavu pod vodu. Deprese
je cesta hluboko na dno propasti a  cesta z  ní není jednoduchá.
Uchvátí celé tělo, nejen mysl, a donutí vás si opravdu myslet, že
nic nemá cenu. A tak jsem s ní bojoval jednoduchými prostředky,
které nepřesahovaly nástroje malého dítěte, jež se učí vykročit
z kaluže, do níž právě vstoupilo. Choval jsem se jako blázen, jen
abych udržel chod života a  oddálil se od smrti. Smrti, ve které
jsem v té době žil, i když jsem byl živý. Ale potkal jsem meditaci
a láskyplné lidi a tohle setkání nastavilo směr, jenž už nebyl jen
o chaotických nádeších těsně nad hladinou, ale o jasném směru
s vědomím toho, že jednou i naplno napnu plachty.
Obyčejnej táta





7
Dnes je vše daleko, sice jen pár let, ale naštěstí už daleko. Dí -
vám se zpět a vím určitě, že jdu dobře. Kdysi jsem sešel z cesty
svých darů a možností díky osudu, který mi byl předurčen, díky
okolnostem, do nichž jsem se zrodil. Nepřišel jsem na svět vítán,
byl jsem nemilé překvapení pro dva lidi, kteří měli k sobě daleko.
Ale abych mohl změnit chod času a vrátit se na cestu, po níž se
mi jde dobře, musel jsem se vrátit tam, kde to vše začalo. Do
svého dětství a ještě před něj. A o tom bych chtěl mluvit. O dětství,
které nás formuje.
Víra v život
Vím, co je to beznaděj,
vím, co je to žít jen peklem a nebe nevidět,
vím to, protože jsem v pekle byl,
peklo mi nedovolilo nebe uvidět.
Mraky byly temné a slunce zdálo se, že není,
mraky byly temné a s nimi i všechny myšlenky.
Zdálo se, že není síla, co to změní,
a já jen doufat mohl, že nebude to na věky.
Byl to smutek, který uvnitř spal a dřímal,
byl to jen smutek, který probudil se,
byl to smutek, který pekelným dechem dýchal,
byl to smutek, který v peklo duše proměnil se.
Je to peklo uvnitř, ten svět venku krásný je.
Je to peklo uvnitř, ta temná strana naší duše.
Svět venku je krásný, plný barev a čeká jen na tebe,
jen smutek tvůj tě nutí sedět v koutě smutně, tiše.
Zmatení





8
A tak nebuď jen tím smutkem,
je mnoho tváří, které tvoje duše má,
a ty nemusíš být jen tím smutkem,
můžeš i podívat se do světla.
Já poznal to a jednoho dne to uviděl.
Uviděl, že jen smutek moje hledí zakalil.
Já poznal to a pak si usmyslel,
že život tady není proto, abych si ho zohavil.
A to je to, co si temná strana přeje,
co ta temná strana nám vnutit chce,
že ohavní jsme a že je něco špatně,
špatně na nás, na okolí, na životě.
A tak tobě říkám, se silou toho prozření,
nic ohavného nikdo, ani já na tobě nevidím.
Jsi krásný, jako každý tady stojí,
a tak nenech uchvátit se předpeklím.
Tento výlet jmenuje se život
a ten život krásný a drahý je.
Dnes tu ležíš a hledáš v sobě víru,
ale věz, že takového, jaký jsi, tě život miluje.
A tak buď připraven, připraven a bdělý,
ať zahlédneš byť jeden paprsek mezi těmi mraky,
jsou to jen mraky a vítr stále pofukuje,
jsou to jen mraky a nad nimi tvé Slunce pluje.

Obyčejnej táta





9
Z AČ ÁTEK
JE MI 50 LET. Dívám se těch několik posledních roků, které byly
tak převratné, na mé nádherné syny, na mou milovanou
partnerku a na mé neduhy i myšlenky. Kdysi jsem se rozhodl opustit to,
čemu se říká kariéra, a hledat cestu k sobě a svému synovi. Jeho oči
byly plné strachu ze mě a mě bolelo se do nich dívat. Prošel jsem
toho hodně za poslední roky, abych našel to, co jsem kdysi ztratil.
Něco jsem opravdu posbíral a poslední dobou mám pocit, že jsem
konečně dorazil. Dorazil do svého těla, do svého srdce a do světa
tady. Stále z něj mám jen část, ale ta část je mnohem větší, než byla
kdysi. Mám z něj mnohem více než ten, jímž jsem kdysi byl. Byl
jsem totiž ten, kterého nikdo nevítal.
Když jste u  matky v  břiše, jste tím, čím je ona. To ona
určuje, kým jste. Když je nenávistí, jste nenávist. Když je smutná, jste
smutek. Když si myslí, že život nestojí za nic nebo že je nebezpečný,
to poslední, o co stojíte, je se do něho narodit. Nemáte ještě to, co
nazýváme později mysl, jste jen shluk buněk a  z  některých z  nich
později mysl vzejde. Každou tou buňkou jste to, co je ona. Energie
následuje záměr a ten se rodí v té době u ní. Jste-li nechtěný, jste-li
problém a překážka, zárodek vaší mysli se v této poloze ukotví. Teď
to ještě není mysl, jsou to jen vibrace, ale už jste to vy. Zůstáváte
problémem, překážkou, nechtěným i potom, co opustíte matčino lůno.
Jste tak naprogramovaní. Není na výběr. Svět vás nechce, ona je svět.
Právo být je narušeno, důležitá součást naší vnitřní výbavy. Zpráva,
kterou v ten moment dostáváte, zní „nepatříš sem, neměls chodit“.
Narodil jsem se dvěma lidem, kteří v té době měli k sobě moc
daleko. Ona si přála odejít a on měl jiné zájmy než ji. Nevím, proč
se ve skutečnosti nerozešli, ale oba to přičítali mému příchodu.






       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.