načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Obyčejnej táta -- Moje cesta ke mně, k mým synům a všemu kolem – Martin Skalička

Obyčejnej táta -- Moje cesta ke mně, k mým synům a všemu kolem
-21%
sleva

Kniha: Obyčejnej táta
Autor: Martin Skalička
Podtitul: Moje cesta ke mně, k mým synům a všemu kolem

Autor nabízí rozšíření úhlu pohledu na zdánlivě obyčejné věci našeho všedního života - vztahy s dětmi, vztahy k partnerovi a vztahy k sobě samým. ... (celý popis)
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  275 Kč 217
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
7,2
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Maitrea
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2016
Počet stran: 220
Rozměr: 150,0x210,0x15,0 mm
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Vývojová psychologie. Individuální psychologie
Biografie
Hmotnost: 0,315kg
Jazyk: česky
Vazba: Brožovaná bez přebalu lesklá
Datum vydání: 201608
ISBN: 978-80-7500-225-9
EAN: 9788075002259
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autor nabízí rozšíření úhlu pohledu na zdánlivě obyčejné věci našeho všedního života - vztahy s dětmi, vztahy k partnerovi a vztahy k sobě samým.

Popis nakladatele

Autor v této knize nabízí rozšíření úhlu pohledu na zdánlivě obyčejné věci našeho všedního života - vztahy s dětmi, vztahy k partnerovi a vztahy k sobě samým. Na pozadí vlastního příběhu, příběhu své cesty k sobě, k otcovství a partnerství, ukazuje svůj pohled na témata jako jsou hranice, láska, výchova, otcovství, rodičovství, intimita, sex a sexualita. Spojuje témata dětství a jeho atmosféru s tématy dospělých lidí, kterými se jednou děti stanou. Stanou se dospělými a vše, čím prošly v dětství, jde stále s nimi a omezuje je. Autor se spojuje s vlastním dětstvím, aby přinesl pohled nejen na něj a jak jeho ovlivnilo, ale zobecňuje svůj příběh tak, aby i ostatní mohli z jeho zkušenosti čerpat. Ukazuje na vlastním příkladu, jak se z témat dětství odpoutat, jak pomoci svým vlastním dětem vstoupit svobodněji do života. Kromě vztahů rodičů a dětí a výchovy se zabývá i partnerstvím. Po 20ti letech ve vztahu a společné cestě meditace ukazuje, jak dva lidé mohou společně jít životem, vědomě vnášet do partnerství a intimity moudrost a učení se o sobě a jeden o druhém navzájem.

(moje cesta ke mně, k mým synům a všemu kolem)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Martin Skalička - další tituly autora:
 (e-book)
Obyčejnej táta Obyčejnej táta
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Moje cesta ke mně, k mým synům

a všemu kolem

Martin Skalička


K ATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Skalička, Martin

[Obyčejnej táta : moje cesta ke mně, k mým synům a všemu kolem / Martin Skalička. -

První vydání. -- Praha : Maitrea, 2016. -- 220 stran

ISBN 978-80-7500-225-9

17.02 * 159.923.2 * 159.923.5 * 316.628 * 13 * 173.5/.7 * 316.346.2 * 316.614.5-025.12 *

005.572-051 * 929 * (437.3)

– smysl života -- duchovní aspekty

– sebepoznání -- duchovní aspekty

– sebepojetí -- duchovní aspekty

– rozvoj osobnosti -- duchovní aspekty

– seberealizace -- duchovní aspekty

– rodiče a děti

– muži a ženy

– rodinné konstelace

– koučové -- Česko -- 20.-21. století

– populárně-naučné publikace

– autobiografické vzpomínky

159.92 - Vývojová psychologie. Individuální psychologie [17]

929 - Biografie [8]

Martin Skalička

Copyright © Martin Skalička, 2015

Czech edition © MAITREA a.s., Praha 2016

ISBN 978-80-7500-225-9


Tuto knihu bych chtěl věnovat především svým dětem.

Dvěma bytostem, které mě probraly ze spánku,

své ženě, která prostě je...

...a všem přátelům, které jsem poznal na cestě

k poznání sebe, světa kolem a duchovních pravd

a jejichž láskyplná přítomnost mi dodnes pomáhá jít

dál a otevřít se všemu, co přichází.



Jeden můj přítel odešel do ústraní, aby zbytek svého mladého ži

vota strávil v meditaci. Zřekl se světa ve prospěch poznání a stal se

buddhistickým mnichem. Já takovou odvahu nikdy neměl, můj

svět a  vše, co v  něm mohu prožít, je pro mě příliš drahé. Dobře

vím, že je to vše iluzorní – stačí si sednout na dostatečně dlouhou

dobu do meditace a vidím to. I tak tenhle život miluju, je to úžasná

příležitost. Miluju lidi, které jsem v něm potkal, miluju, dvě nád

herné bytosti, které se skrze mě rozhodly přijít, miluju ženu, s níž

je do toho světa vyprovázím, a věřím, že přes toto žití dokážu dojít

k sobě. Tato knížka je věnována lidem na cestě poznání, kteří mi

lují svět natolik, že se ho ještě nevzdali.

GEORGIJ IVANOVIČ GURDŽIJEV:

Tradičně vždy byly tři cesty k poznání. Cesta fakír a, kdy

člověk ve jménu hledání pravdy obětuje pohodlí těla. Nepřijímá

potravu, sedí v jedné pozici a nechá se spoutat řetězy. Potlačením

těla najde Boha. Cesta mnicha, kdy člověk potlačí srdce.

Skrze lásku k Všemohoucímu a strachu z pekla najde Boha.

Cesta jogína, kdy se mysl člověka podřídí tvrdé disciplíně.

Objevil jsem cestu čtvrtou, kdy člověk po ní jdoucí používá

všechny tři cesty najednou, porovnává, zobecňuje, jde všemi směry

naráz. Dělá to bez toho, že by byl omezen chrámem, nezavírá se

do své kobky nebo studovny, ale je přímo uprostřed života.



OBSAH

Motivace ................................................................................................................... 1

Zmatení ..................................................................................................................... 3

Začátek ...................................................................................................................... 9

Potřebují nás takové, jací jsme ................................................................................ 15

Mám děti, nebo je nemám ....................................................................................... 19

Co nedostali dospělí, když byli ještě dětmi ............................................................ 23

A přesto je to dar ..................................................................................................... 29

Nemáme vše ve svých rukách ................................................................................. 33

Je to jen stín ............................................................................................................ 37

Pokračování příběhu ............................................................................................... 43

Propast ..................................................................................................................... 49

Láska a bezpečí ....................................................................................................... 55

Obnovení důvěry ..................................................................................................... 63

Proč to všechno? ..................................................................................................... 69

Hranice .................................................................................................................... 73

Potřeby a hranice ..................................................................................................... 77

Období vzdoru ........................................................................................................ 83

Ctižádost ................................................................................................................. 89

Pěstování vůle ......................................................................................................... 99

Závazek a láska ..................................................................................................... 103

Vina ....................................................................................................................... 107

Odraz v očích, které milujeme .............................................................................. 111

Otec a syn .............................................................................................................. 121

Odchod muže ........................................................................................................ 127

Muž a žena a rodina a děti .................................................................................... 131


Partneři .................................................................................................................. 133

Naplnění ................................................................................................................ 139

Odcházení .............................................................................................................. 143

A přesto je to jen koncept ...................................................................................... 149

Sex a ten zbytek .................................................................................................... 153

V intimitě spolu ..................................................................................................... 161

Neustálé hledání .................................................................................................... 169

Sexualita a zranitelnost ......................................................................................... 173

Muži a ženy na vymření ........................................................................................ 181

Dva světy .............................................................................................................. 189

Sexualita – odvrácená strana měsíce ..................................................................... 195

Mysl ...................................................................................................................... 201

Subjektivní realita ................................................................................................. 205

Smysl ..................................................................................................................... 211

To opravdu důležité ............................................................................................... 215

Cesta ...................................................................................................................... 217




1

MOTIVACE

DO POR ADNY a na skupiny ke mně chodí lidé se svými malý

mi nebo velkými problémy a každý z nich si přivede s sebou svou matku a otce. Za každou větou, kterou pronesou, jsou jejich rodiče. A za větami jejich rodičů jsou jejich rodiče a tak dále. Jednoho dne jsem to pochopil – mají-li moje děti být v životě šťastné, je jediný způsob, jak jim v  tom pomoci, hledat svoje vlastní štěstí. Potom budou za mými dětmi stát šťastní rodiče a to je velký dar. Asi ten největší, jaký jim mohu dát.

Ať už jsem se snažil dělat pro své děti cokoli, to jediné, co mělo pro ně opravdu nějaký význam, byla moje změna. Jen tím, že jsem se začal měnit já, jsem mohl vidět změnu i u nich. Proč? Protože jsme jedno! Já a  moje žena budeme naše děti provázet životem, stejně jako rodiče mých klientů provází je a moji rodiče provází mě.

Snad každý rodič chce pro své děti, aby měly šťastný život. Vidíme to v tom, že budou žít v lepších podmínkách, budou mít víc peněz nebo lepší práci, a snažíme se tím směrem děti ovlivnit. Přesto ke mně chodí lidé bohatí i chudí, lidé, jejichž rodiče byli bohatí nebo chudí, úspěšní nebo ne a jsou na tom všichni stejně – jejich neštěstí nebo štěstí nemá nic společného s  tím, jak jsou bohatí, chudí, úspěšní nebo neúspěšní. A když si o tom začneme povídat, skončíme u jejich rodičů. Oni jim nastavili cestu, po níž teď jdou. To oni jsou důležitou součástí osudu, s nímž sem přišli. A potom potkají šéfa, který s nimi dělá to, co s nimi dělal jejich autoritářský otec, partnerku, která je vydírá stejně jako jejich matka. Jsme jedno a to jedno si vytváří svůj svět.

Chci jen předat svou zkušenost a ta je jen moje. Je taková, že moje děti jsou v mnohém tím, čím jsem byl já, a že to nemá s genetikou

2

nic společného. Jestliže bych nevěřil na lásku, pak bude těžko láska

přítomná v  životě mých dětí. Jestliže budu žít v  přesvědčení, že

vydělat peníze je těžké a namáhavé, pak se budou i moje děti prav

děpodobně pro peníze dřít a nebudou vidět své dary a talenty, které

by jim peníze přinesly mnohem jednodušeji.

Jsme spojeni. Jen tím, že změníme sebe, můžeme otevřít našim

dětem dveře do jejich šťastného světa. Nemusíme nic dělat

za ně, ony mají síly dost, ale nemusíme jim to komplikovat.

Nechci psát další návod na výchovu dětí, už jich bylo napsáno

dost. Chci jen na pozadí svého vlastního příběhu – dítěte, dospělé

ho a rodiče – ukázat naše zmatení. Bláznovství, které vzniklo kdysi

dávno, a my ho dobrovolně předáváme dál. Pak jsme ovladatelní,

manipulovatelní a  pouze reagující. Reagující na vnější okolnosti,

neschopní vytvořit okolnosti vlastní. Celé to zmatení vzniklo, ani

nevíme kdy, ale pro každého z nás to začíná v dětství. A přesto tato

kniha není o dětech, i když by mohla být, ale je o dospělých. Naše

děti jsou totiž také dospělé, jen my to nevíme. A záleží také na nás,

jestli jejich dospělost uvidíme, nebo z nich uděláme celoživotně ne

dospělé děti. Motivací této knihy je bláznovství, ve kterém žijeme,

rozhodli jsme se žít... nebo nerozhodli?

Obyčejnej táta

3

Z M ATENÍ

SVĚT JE LABYRINT. Labyrint, jehož zákoutí, slepé uličky a pas

ti jsou formovány našimi přesvědčeními, emočními zraněními,

obranami a vším tím harampádím, které s sebou nosíme. Jsou to

brýle, jimž se postupně zvětšují dioptrie, aniž by se nám kazil zrak.

Na konci tohoto procesu, který je částečně dán naším určením

a částečně prostředím a časem, do něhož se narodíme, stojí většina

z nás uprostřed reality se skly tlustými, zakalenými a deformova

nými do té míry, že mezi námi a životem je obrovská propast. Čím

vším je to dáno? Čím vším se to stane a co má na to vliv? Odpověď

na tuto otázku je sama o sobě námětem na hodně tlustou knihu.

Tohle povídání by ale mělo být především o tom, jak k celé situaci

přispívá výchova a realita, kterou vytvářejí ti, skrze něž přicházíme,

a my sami, kteří vychováváme ty, co přicházejí skrze nás.

Každý z nás si vytvoří svůj vnitřní svět, který vypadá, že je ob

razem světa, jenž nás obklopuje. Bohužel je to přesně naopak. Svět,

v němž žijeme, je pouze odrazem našeho vnitřního světa, který má

pramálo společného s tím, co je opravdová realita, s pravdou, k níž

se snaží dopátrat mnoho filozofů, vědců a meditujících. Kaž dý svým

způsobem. A tak hledáme pravdu nebo alespoň štěstí nebo jeho pr

chavý záchvěv. Moje pravda a můj svět byly kdysi plné „musíš a za

ber“, slova jako „výkon a  výsledek“ byla mým druhým já a  nade

vším seděl strach, který jasně říkal „vše drž pod kontrolou.“ Tento

svět se začal tvořit kdysi dávno, tak dávno, kam naše vědomá paměť

nesahá. Parametry našich světů jsou odlišné, ale v  naprosté větši

ně liché. Záleží jen na okolnostech, našem zdraví, vztazích nebo

pracovních neúspěších, kdy se začneme zabývat otázkou „není tady

něco špatně?“ Můj svět plný překonávání sama sebe a  „pěstování

4

vůle“, jak můj otec s oblibou říkal, byl tak falešný, jak jen mohl být.

Ten opravdový kolem mě ubíhal ve své kráse a já ji nikdy neviděl.

Od deseti let jsem začal chodit do plavecké sportovní třídy, tréno

val čtyři a  více hodin denně a  neměl ani ponětí, jaké parametry

si nastavuji pro dalších 70 – 80 let života. Sport vyformoval můj

charakter, zaměření na výkon a výsledek se staly mou součástí stejně

jako si ráno vyčistit zuby. Profesionální sport jsem dělal do třiceti let

a opustil jej v žalostném stavu svého těla, ale zocelený a opancéřo

vaný a připravený na další „výzvy“. Tělo bylo nástrojem vůle a cti

žádosti a toho, kdo se usadil uvnitř, nezajímalo, co si o tom všem

tělo myslí a  jak se cítí. A  pocity? Cizí slovo, které nemělo v  mém

životě žádný obsah až téměř do čtyřiceti let, kdy jsem uprostřed

úspěšné byznys kariéry začínal tušit, že je něco špatně. Když jsem

začal jezdit na semináře a později pracovat s lidmi, ukázalo se, že

jsem naprosto běžný produkt výchovy a že vzdálenost mezi mnou

a  mnou není větší než u  drtivé většiny lidí kolem. Jen parametry

našich vnitřních světů jsou jiné, ale průzory jsou stejně úzké. Jsme

pak ovlivnitelní, manipulovatelní a vyprahlí. Je pak jen otázka času,

kdy platíme daň za naši slepotu, a bohužel ne vždy platíme jen my.

Já se vydal na cestu hledání odpovědí v okamžiku, kdy mi došlo, že

za mou slepotu platím nejen já, ale hlavně moje děti.

A tak jsem se jednoho dne obrátil dovnitř, abych hledal cestu ke

svým dětem a ke své rodině. Duchovní svět mi byl cizí a nikdy jsem

nepomýšlel na nalezení duchovní pravdy. Jen jsem hledal odpovědi

na obyčejné otázky života. Obyčejné štěstí, které se zdálo být příliš

daleko a ke kterému jsem neměl přístup. Jako by tu pro mě neby

lo, i když jsem jej viděl u mnoha jiných lidí. Dnes vím, že šťastní

nebyli, jen se za každou cenu snažili udržet svůj svět pohromadě.

Dělal jsem to samé a mnozí jistě viděli obraz štěstí, když se dívali

na mě – na mé úspěchy, na moji kariéru, peníze, na mou rodinu

Obyčejnej táta a vůbec obraz, který jsem kolem sebe vybudoval. Bylo to falešné, stejně jako světy mnoha lidí kolem mě. Ale nedělal jsem to, protože bych chtěl, jen proto, že mě to tak naučili. Jsme stroje, které běží setrvačností tak, jak je kdysi někdo nastavil. Ale těmi stroji jsme kdysi dávno nebyli.

Po 25 letech profesionálního sportu a  byznys kariéry jsem se zhroutil do propasti prázdnoty a  neschopnosti pokračovat dál v  tom divadle, které nebylo moje. Strávil jsem několik dlouhých týdnů na zahradě svého domu mlčky, dívaje se do letního slunce a hlavou my šly jen otázky – „co jsem, kde jsem se tady vzal, proč to tak bolí, co má vlastně cenu....?“ Moje žena se o mě bála. Z činorodého člověka plného konání a dělání se ze dne na den stal mlčenlivý blázen, který sotva odpověděl na pozdrav. Přišlo prozření, že vše, proč jsem žil, je umělé, nic z toho mi nepatří, jsem naprosto zmaten. Ale proč? Co se stalo? Kdo mě zmátl a  kudy ven? Co je vlastně pravda? Propadl jsem se do deprese tak silné, že jediné, co mě donutilo zvednout se z postele, bylo vydělání peněz na obživu rodiny. Tři roky se mi partnerka snažila pomoct na nohy, až mi jednoho dne jen vyhrnula pokrývku výš ke krku a přestala si mě všímat. Zůstala snad jen proto, že věděla, že někde uvnitř je ten, jehož si vzala a jenž se snad jednou zase probere k životu.

Během těch tří let jsem se propadal stále víc do nicoty a beznaděje. Myšlenky na smrt střídaly myšlenky na mé milované a nebylo opěrného bodu, který by mne dokázal motivovat k čemukoli, co nebylo jen pro přežití. „Nějak to tady vydržet, k ničemu jinému život není.“ Už ani nevím, co přesně mě donutilo vstát. Nebyl to jeden moment, jeden impulz, ale několik okolností, několik důležitých okamžiků, které mohou vypadat velmi nicotně – čerstvě natřená fasáda domu mého souseda, která mi jednoho dne zvedla náladu natolik, že jsem se po mnoha týdnech

Zmatení


6

„pohnul“ k dynamické meditaci. Ta meditace mi pomohla přežít

další týden a uvidět, že svět venku není tak zlý, to jen ten uvnitř.

Okamžiky, kdy vás zaujme barva nějakého květu a  ten drobný

impulz, který to ve vás spustí, využijete na změnu polohy těla,

mysli, postoji k  tomuto okamžiku. Drobné impulzy, které pro

nikly mezi mraky černých myšlenek a ukázaly mi, že to, co žiju,

se může změnit. Potom první semináře konstelací, setkání se že

nou, jež mi dala tolik lásky, že jsem na ni začal věřit, a ještě poz

ději hlasy, jež ke mně začaly mluvit v dobách, kdy se mi opět pod

lomila kolena pod tíhou nemocí, které jedna po druhé přicházely

bez jakékoli logiky. Jako by se tělo, jež se začalo uvolňovat, přes

horečky a podivné projevy, které nazýváme nemoci, potřebovalo

očistit. A nejen tělo. Ty hlasy mi dávaly naději a pomáhaly ukazo

vat smysl věcí kolem. To vše dohromady a jedna prostá pomůcka,

kterou jsem se naučil použít v každém okamžiku – změň ten me

chanismus, co tě drží na dně. Stačilo spadnout z postele místo na

ní ležet a využít kinetickou energii pádu pro změnu energie a pro

zahájení přesunu třeba k sekačce na trávu. V momentě, kdy jsem

se přistihl bezduše se dívat do jednoho místa a litovat, že jsem se

vůbec narodil, jsem prostě šel a  strčil hlavu pod vodu. Deprese

je cesta hluboko na dno propasti a  cesta z  ní není jednoduchá.

Uchvátí celé tělo, nejen mysl, a donutí vás si opravdu myslet, že

nic nemá cenu. A tak jsem s ní bojoval jednoduchými prostředky,

které nepřesahovaly nástroje malého dítěte, jež se učí vykročit

z kaluže, do níž právě vstoupilo. Choval jsem se jako blázen, jen

abych udržel chod života a  oddálil se od smrti. Smrti, ve které

jsem v té době žil, i když jsem byl živý. Ale potkal jsem meditaci

a láskyplné lidi a tohle setkání nastavilo směr, jenž už nebyl jen

o chaotických nádeších těsně nad hladinou, ale o jasném směru

s vědomím toho, že jednou i naplno napnu plachty.

Obyčejnej táta


7

Dnes je vše daleko, sice jen pár let, ale naštěstí už daleko. Dívám se zpět a vím určitě, že jdu dobře. Kdysi jsem sešel z cesty svých darů a možností díky osudu, který mi byl předurčen, díky okolnostem, do nichž jsem se zrodil. Nepřišel jsem na svět vítán, byl jsem nemilé překvapení pro dva lidi, kteří měli k sobě daleko. Ale abych mohl změnit chod času a vrátit se na cestu, po níž se mi jde dobře, musel jsem se vrátit tam, kde to vše začalo. Do svého dětství a ještě před něj. A o tom bych chtěl mluvit. O dětství, které nás formuje.

Víra v život

Vím, co je to beznaděj,

vím, co je to žít jen peklem a nebe nevidět,

vím to, protože jsem v pekle byl,

peklo mi nedovolilo nebe uvidět.

Mraky byly temné a slunce zdálo se, že není,

mraky byly temné a s nimi i všechny myšlenky.

Zdálo se, že není síla, co to změní,

a já jen doufat mohl, že nebude to na věky.

Byl to smutek, který uvnitř spal a dřímal,

byl to jen smutek, který probudil se,

byl to smutek, který pekelným dechem dýchal,

byl to smutek, který v peklo duše proměnil se.

Je to peklo uvnitř, ten svět venku krásný je.

Je to peklo uvnitř, ta temná strana naší duše.

Svět venku je krásný, plný barev a čeká jen na tebe,

jen smutek tvůj tě nutí sedět v koutě smutně, tiše.

Zmatení


8

A tak nebuď jen tím smutkem,

je mnoho tváří, které tvoje duše má,

a ty nemusíš být jen tím smutkem,

můžeš i podívat se do světla.

Já poznal to a jednoho dne to uviděl.

Uviděl, že jen smutek moje hledí zakalil.

Já poznal to a pak si usmyslel,

že život tady není proto, abych si ho zohavil.

A to je to, co si temná strana přeje,

co ta temná strana nám vnutit chce,

že ohavní jsme a že je něco špatně,

špatně na nás, na okolí, na životě.

A tak tobě říkám, se silou toho prozření,

nic ohavného nikdo, ani já na tobě nevidím.

Jsi krásný, jako každý tady stojí,

a tak nenech uchvátit se předpeklím.

Tento výlet jmenuje se život

a ten život krásný a drahý je.

Dnes tu ležíš a hledáš v sobě víru,

ale věz, že takového, jaký jsi, tě život miluje.

A tak buď připraven, připraven a bdělý,

ať zahlédneš byť jeden paprsek mezi těmi mraky,

jsou to jen mraky a vítr stále pofukuje,

jsou to jen mraky a nad nimi tvé Slunce pluje.

Obyčejnej táta


9

Z AČ ÁTEK

JE MI 50 LET. Dívám se těch několik posledních roků, které byly

tak převratné, na mé nádherné syny, na mou milovanou partnerku a na mé neduhy i myšlenky. Kdysi jsem se rozhodl opustit to, čemu se říká kariéra, a hledat cestu k sobě a svému synovi. Jeho oči byly plné strachu ze mě a mě bolelo se do nich dívat. Prošel jsem toho hodně za poslední roky, abych našel to, co jsem kdysi ztratil. Něco jsem opravdu posbíral a poslední dobou mám pocit, že jsem konečně dorazil. Dorazil do svého těla, do svého srdce a do světa tady. Stále z něj mám jen část, ale ta část je mnohem větší, než byla kdysi. Mám z něj mnohem více než ten, jímž jsem kdysi byl. Byl jsem totiž ten, kterého nikdo nevítal.

Když jste u  matky v  břiše, jste tím, čím je ona. To ona určuje, kým jste. Když je nenávistí, jste nenávist. Když je smutná, jste smutek. Když si myslí, že život nestojí za nic nebo že je nebezpečný, to poslední, o co stojíte, je se do něho narodit. Nemáte ještě to, co nazýváme později mysl, jste jen shluk buněk a  z  některých z  nich později mysl vzejde. Každou tou buňkou jste to, co je ona. Energie následuje záměr a ten se rodí v té době u ní. Jste-li nechtěný, jste-li problém a překážka, zárodek vaší mysli se v této poloze ukotví. Teď to ještě není mysl, jsou to jen vibrace, ale už jste to vy. Zůstáváte problémem, překážkou, nechtěným i potom, co opustíte matčino lůno. Jste tak naprogramovaní. Není na výběr. Svět vás nechce, ona je svět. Právo být je narušeno, důležitá součást naší vnitřní výbavy. Zpráva, kterou v ten moment dostáváte, zní „nepatříš sem, neměls chodit“.

Narodil jsem se dvěma lidem, kteří v té době měli k sobě moc daleko. Ona si přála odejít a on měl jiné zájmy než ji. Nevím, proč se ve skutečnosti nerozešli, ale oba to přičítali mému příchodu.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist