načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Obvodové konstrukce panelových budov -- Poruchy staveb - Leoš Červenka

Obvodové konstrukce panelových budov -- Poruchy staveb

Elektronická kniha: Obvodové konstrukce panelových budov -- Poruchy staveb
Autor:

Kniha je určena pro projektanty, investory a majitele bytových domů, postavených některou z typových stavebních soustav a prefabrikovaných železobetonových technologií.Na četné obrazové ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  166
+
-
5,5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 144
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace (některé barev.)
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-1762-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace shrnuje nejčastější vady a poruchy, které doprovázejí domy postavené panelovou technologií. Pozornost je věnována obvodovým plášťům budov, konstrukcím lodžií, balkonů a dalším konstrukcím exteriéru budov.

Popis nakladatele

Kniha je určena pro projektanty, investory a majitele bytových domů, postavených některou z typových stavebních soustav a prefabrikovaných železobetonových technologií.Na četné obrazové dokumentaci je zaznamenán současný stav bytových domů postavených některou z typových stavebních prefabrikovaných soustav. Jsou popisovány původní vady a poruchy jednotlivých konstrukcí a částí domů. V publikaci lze nalézt technické možnosti a vhodná a praxí prověřená řešení oprav. Publikace neobsahuje encyklopedický přehled všech stavebních soustav a vad a poruch jejich vnějších a obálkových konstrukcí, ale vyzdvihuje zásadní a časté technické problémy, které doprovázejí původní výstavbu, ale i současně prováděné opravy a rekonstrukce domů.Uvedené praktické příklady a zkušenosti mohou být dobrým vodítkem těm, kteří se hodlají opravami, rekonstrukcemi a modernizací bytových domů zabývat a kteří se chtějí vyvarovat zbytečným chybám při návrhu i realizaci. (poruchy staveb)

Předmětná hesla
Panelové domy
obvodové zdi
obvodové pláště
lodžie
Balkony
Poruchy stavebních konstrukcí
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Poděkování

Tímto chci poděkovat svým kolegům a spolupracovníkům, kteří mi pomohli s některými

textovými formulacemi a s vyhledáváním fotodokumentace, která je podstatnou součástí

předkládané publikace. Především chci poděkovat Ing. Romanu Cupalovi, který přečetl

veškeré texty a komentáře k obrázkům a provedl jejich připomínkování a doplnil některé

věcné poznatky a postřehy. Velmi chci poděkovat Ing. Marcele Bosáčkové, která mi pomohla

s doplněním a formulacemi některých odstavců a textů a podpořila mě při sestavovánírukoisu. Taktéž děkuji Lucii Truksové, za spolupráci při vyhledávání a archivaci fotodokumentace. Mé poděkování patří i Ing. Miroslavu Kholovi, Ing. Janu Ficenecovi, Ing. Radku Zahrádkovi

a panu Jakubu Tomasovi, kteří se podíleli na vyhledávání fotodokumentace. Taktéž chci

poděkovat Ing. Ivo Zemanovi ze společnosti REHAU, který mi dal k dispozici několik fotografi í.

OBVODOVÉ KONSTRUKCE PANELOVÝCH BUDOV

PORUCHY STAVEB

Leoš Červenka

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

jako svou 3423. publikaci

Odpovědná redaktorka Eva Jůnová

Sazba Nadia Hutníková

Fotografi e na obálce Termo+Holding, a. s.

Fotografi e v knize z archivu autora, Termo+Holding, a. s., Rehau, s. r. o.

Počet stran 144

První vydání, Praha 2008

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2008

Cover Design © Eva Hradiláková 2008

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-1762-3


5

Úvod ............................................... .................................................................................... 7

1 Zatížení konstrukcí a jeho účinky ................................................................................ 8

1.1 Účinky teploty ....................................................................................................................................9

1.2 Účinky vlhkosti ...................................................................................................................................9

1.3 Účinky chemického namáhání .....................................................................................................9

1.4 Účinky UV záření, radiace ............................................................................................................ 10

1.5 Biologické účinky ............................................................................................................................ 10

1.6 Elektromagnetické účinky ........................................................................................................... 10

2 Požadavky na stavební díla a stavební konstrukce .................................................. 11

3 Požadavky na investiční a technickou přípravu opravy domů ............................... 13

4 Vývoj konstrukčních systémů panelových soustav ................................................. 15

5 Obvodové stěnové konstrukce .................................................................................. 20

6 Vady a poruchy obvodových stěn .............................................................................. 21

6.1 Jednovrstvé dílce ............................................................................................................................ 21

6.1.1 Keramzitbetonové dílce ..................................................................................................... 21

6.1.2 Křemelinové dílce ................................................................................................................ 24

6.1.3 Tepelně izolační vlastnosti dílců ..................................................................................... 30

6.2 Sendvičové obvodové dílce ........................................................................................................ 30

6.2.1 Železobetonové obvodové dílce s pěnovým polystyrénem ................................ 31

6.3 Stabilita obvodových dílců ......................................................................................................... 38

6.4 Meziokenní výplně ......................................................................................................................... 39

7 Vady a poruchy atikových konstrukcí ....................................................................... 55

8 Vady a poruchy lodžií a balkonů ................................................................................ 65

8.1 Lodžie, balkony ............................................................................................................................... 65

8.2 Lodžie ................................................................................................................................................. 67

8.2.1 Vady a poruchy lodžií - mechanická odolnost a stabilita ....................................... 67

8.2.2 Vady a poruchy stropních dílců lodžií ........................................................................... 67

8.2.3 Vady a poruchy horizontálních styků lodžiových dílců .......................................... 70

8.3 Vady a poruchy předsazených lodžií ve spřažení s průčelím domu ............................. 80

8.3.1 Poruchy lodžiových betonových dílců, atmosférická koroze betonů ............... 82

8.4 Funkční vady lodžií a navazujících konstrukcí ..................................................................... 92

8.5 Vady a poruchy zábradlí ............................................................................................................... 92

8.5.1 Výška zábradlí ........................................................................................................................ 96

8.5.2 Kotvení zábradlí .................................................................................................................... 97

8.5.3 Konstrukce zábradlí, výplně zábradlí ............................................................................ 99

8.6 Vady a poruchy nášlapných a hydroizolačních vrstev .....................................................106

8.7 Balkony .............................................................................................................................................110

8.7.1 Vady a poruchy balkonů - mechanická odolnost a stabilita ...............................110

8.7.2 Poruchy balkonových železobetonových konstrukcí,

atmosférická koroze betonů ..........................................................................................114

Obsah


6 Obsah

8.7.3 Funkční vady balkonů a navazujících konstrukcí ...................................................114

8.7.4 Ocelové zavěšené balkony .............................................................................................114

9 Chyby při realizaci oprav panelových domů .......................................................... 119

9.1 Obklady štítových stěn ...............................................................................................................119

9.2 Chyby při realizaci ETICS ............................................................................................................124

9.3 Chyby při rekonstrukci lodžií a balkonů ...............................................................................135

10 Závěr .......................................................................................................................... 140

Použitá literatura ........................................................................................................... 142

Rejstřík ........................................................................................................................... 143


7Úvod

Úvod

Neexistuje technicky dokonalé stavební dílo ani dokonalý projekt. Stavění je jednou zhlav

ních činností, která člověka v jeho vývoji provází po celá staletí a tisíciletí. Spolu s vý

vojem lidské společnosti se vyvíjí i stavění a stavebnictví. Úroveň stavebnictví a jeho

vyspělost závisí na stupni lidského poznání, na schopnostech a dovednostech lidí a vne

poslední míře i na jejich možnostech.

Vývoj je podmíněn procesem získávání nových zkušeností, poznatků a informací. Jedinečnou

schopností člověka je schopnost využívat zkušenosti a z jejich výsledků vyvozovat závěry

– učit se z nich.

Na každém díle, na každé stavbě lze objektivně analyzovat její problémy – nedostatky.

Analýza nedostatků umožňuje zvyšování stupně poznání a je jeho základním předpokladem.

Obvykle je jakýkoli nedostatek příčinou vzniku problémů při provozování stavebního díla

a následně vede ke zvyšování fi nančních nákladů při provozování stavebního díla. V mnoha

případech lze hovořit o škodách s významnými negativními fi nančními následky pro

majitele stavebního díla i pro společnost.

Považuji za své morální poslání pokusit se shrnout zkušenosti získané letitým odborným

působením v oblasti oprav bytových domů postavených panelovou technologií. Vzhledem

k tomu, že v panelových domech je v České republice řádově 1,16 milionu bytů a bydlí

v nich zhruba 4 miliony obyvatel, je nutné se touto problematikou zabývat systémově

a cílevědomě a nikoli jen povrchně a nahodile.

Cílem knihy není předkládat encyklopedický přehled jednotlivých panelových soustav

a konstrukčních systémů ani přehled systémových vad a poruch jednotlivých stavebních

soustav. Smyslem ani obsahem předkládané publikace není ani teoretická analýza

a simulace výpočtových metod pro návrh a posuzování konstrukčních řešení oprav.

Cílem je pokusit se shrnout nejčastější vady a poruchy, které doprovázejí domy postavené

některou z panelových technologií, analyzovat je a stanovit jejich příčinu – tedy shrnout

postřehy a poznatky z praxe. Pozornost je věnována obvodovým plášťům budov,

konstrukcím lodžií, balkonů a dalším konstrukcím exteriéru budov.

Publikace předkládá celou řadu praktických zkušeností získaných při investiční a technické

přípravě a při vlastních realizacích oprav bytových domů postavených panelovou

technologií. Dívá se na stavební objekt jako na soubor jednotlivých konstrukcí nebo

konstrukčních částí se vzájemnými interaktivními vazbami. Publikace se proto nezabývá

stavebním objektem jako celkem, ale jeho jednotlivými konstrukcemi. Navíc se zaměřuje

na tzv. obálkové konstrukce a vnější konstrukce na objektu.

Připomeňme si, že konstrukce, ze kterých celý objekt sestává, lze členit podle různých

hledisek. Například z hlediska statického působení na nosné a nenosné konstrukce,

z hlediska umístění v objektu na vnitřní a vnější, z hlediska polohy a orientace na svislé

a vodorovné, z hlediska technologie výroby a provádění na konstrukce monolitické

a montované (prefabrikované), ty potom na konstrukce (dílce) HSV (hlavní stavební výroby)


8 Zatížení konstrukcí a jeho účinky

a konstrukce (dílce) PSV (pomocné stavební výroby). Jistě by se našla ještě celá řada dalších

hledisek pro rozdělení a členění konstrukcí.

Pokud se zaměříme na panelové bytové domy a budeme se zabývat ekonomikou a snad

i tak trochu „fi lozofi í“ jejich oprav, je zřejmé, že z hlediska vad a následných poruch jsou

statisticky nejvýznamnější skupinou právě obálkové a vnější konstrukce. Obecně lze říci,

že jsou to konstrukce jak nosné, tak nenosné, jež jsou vystaveny různým účinkům zatížení

a působení jejich vlivů.

1 Zatížení konstrukcí a jeho účinky

Na konstrukce obvodového pláště působí kombinace různých zatížení, která mohou mít

zásadní vliv na výskyt poruch a na dobu životnosti jednotlivých konstrukcí, konstrukčních

částí i objektu jako celku. Schopnost konstrukce plnit požadovanou funkci po před

pokládanou dobu životnosti je dána odolností vůči zatížení a jeho účinkům.

Zatížení působící na konstrukce lze rozdělit na:

• zatížení vyvolané silovými účinky – tzv. mechanické (statické a dynamické) zatížení;

• zatížení vyvolané nesilovými účinky.

Silové účinky lze rozdělit na účinky působení:

• vlastní tíhy;

• užitného zatížení;

• zatížení větrem;

• zatížení sněhem;

• mimořádného zatížení (ráz, seismicita, otřesy z dopravy).

Nesilové účinky lze rozdělit na účinky působení:

• teplotních vlivů;

• vlhkostních vlivů;

• chemických vlivů;

• vlivů od dotvarování, smršťování;

• UV záření, vlivů radiace;

• biologických vlivů;

• elektromagnetických vlivů.

Působením výše popsaných namáhání a jejich účinků dochází k zatěžování konstrukcí.

Obvykle se jedná o kontinuální nebo cyklická zatížení. Účinky zatížení a vlivů kromě jiného

způsobují stárnutí konstrukcí a jejich degradaci a ovlivňují rychlost stárnutí konstrukcí

a degradaci stavebních materiálů.

Zatížení způsobené tzv. nesilovými účinky byla a jsou při návrzích stavebních děl často

opomíjena, a to i přesto, že jsou častou (statisticky významnou) příčinou vzniku poruch

a nelze je proto zanedbávat. Je nutné je respektovat jak při návrzích novostaveb, tak při

rekonstrukcích budov a stavebních objektů.


9Zatížení konstrukcí a jeho účinky

1.1 Účinky teploty Změnou teploty se u stavebních materiálů mění jejich objem. Proto je nutné jednotlivým prvkům konstrukce, které nejsou chráněny proti změnám teploty, umožnit dilatování (roztažnost). Pokud není jednotlivým prvkům konstrukce umožněno jejich dilatování, vnášejí do konstrukce přídavná – sekundární silová napětí. Není-li umožněno dilatování jednotlivých konstrukcí a případně budovy jako celku, mohou vznikat trhliny v návaznostech na přilehlé konstrukce či objekty, případně i v samotné hmotě konstrukce. Příčinou jsou stavy napjatosti, které vznikají s ohledem na změny teploty. Ty mohou vést až k destrukci konstrukcí. Kolísání teploty je významným činitelem a příčinou objemových změnstavebních materiálů, prvků, dílců a konstrukcí. Destrukce stavebních prvků a konstrukcí a vznik trhlin mohou být v případě obvodových konstrukcí příčinou vnikání vlhkosti a vzniku vlhkostních poruch.

1.2 Účinky vlhkosti Se změnou vlhkosti materiálů se mění jejich objem a mechanické a tepelně technické vlastnosti. Při kondenzaci vlhkosti na vnitřních površích, případně výskytem vlhkostních map (vlivem zatékání) na vnitřních površích je umožněn výskyt plísní a životy různých nežádoucích mikroorganismů. Zhoršuje se kvalita vnitřního prostředí. Nadměrná vlhkost ve stavebních materiálech může mít i destruktivní účinky a fatální následky při změně skupenství (především na tuhé skupenství při zmrznutí). Vlhkost se do stavebních konstrukcí dostává transportem z okolního prostředí (jak v podobě vodní páry, tak v podobě vody), zatékáním netěsnostmi obvodových konstrukcí, případně zabudováním vlhkosti do stavebních materiálů při provádění. Správný návrh konstrukcí obvodového pláště z hlediska tepelně technického má zásadní vliv na životnost konstrukce. Součástí návrhu konstrukcí je řešení kondenzace vodní páry uvnitř nebo na povrchu konstrukce. Pro konstrukce obvodového pláště je důležité dodržet požadavky normy ČSN 73 0540 – „Tepelná ochrana budov“ na množství a bilanci zkondenzované vodní páry uvnitř konstrukce v průběhu roku. Vlivem nízkých povrchových teplot na vnitřních površích obálkových konstrukcí může docházet k povrchové kondenzaci vodní páry a následnému vzniku plísní. Pro bezpečný návrh konstrukcí z hlediska povrchové kondenzace je nutné dodržet požadavky normy ČSN 73 0540 – „Tepelná ochrana budov“ na součinitel prostupu tepla a nejnižší vnitřní povrchové teploty konstrukcí.

1.3 Účinky chemického namáhání Chemické zatížení má velký vliv na životnost především betonových konstrukcí. Pokud hovoříme o chemických vlivech, máme na mysli například SO

2

, SO

3

, NH

3

, H

2

S, HF, NO, Cl

2

HCl a zejména CO

2

. Působením především vzdušného CO

2

dochází v betonu k chemickým

a mineralogickým přeměnám kalciumsilikátů a aluminátů. CO

2

reaguje s Ca(OH)

2

spolu

s vlhkostí obsaženou v pórech a vzniká CaCO

3

. Ten krystalizuje v pórech a vyplňuje

je. Tím ale proces chemických a mineralogických změn nekončí. Postupně dochází


10 Zatížení konstrukcí a jeho účinky

k dalším složitějším reakcím a procesům přeměn v chemickém složení a struktuře pojiva

v betonu. Dochází k tzv. karbonataci betonu. Rychlost karbonatace betonu je cca 1 mm/rok

v závislosti na odolnosti konstrukce proti působení CO

2

. U málo odolných železobetonových

konstrukcí je rychlost karbonatace vyšší. Důsledkem karbonatace je postupné snižování

alkalicity betonu díky reakci CO

2

s vápenatými složkami cementového tmelu. Dojde-li ke

ztrátě alkalicity betonové vrstvy obklopující výztuž, přestává beton plnit ochrannou funkci

ocelové výztuže proti korozi a dochází ke korozi výztuže. Chemické zatížení má vliv i na další

stavební materiály. Působením chemických vlivů jsou odstartovány degradační procesy,

např. koroze kovů, ztráta pružnosti tmelů apod.

1.4 Účinky UV záření, radiace UV záření působí především na osluněné konstrukce. Míra degradace konstrukcí vlivem UV záření je přímo úměrná délce oslunění jednotlivých konstrukcí a nepřímo úměrná kvalitě jejich ochrany. Degradace vlivem UV záření se projevuje na celé řadě materiálů.

1.5 Biologické účinky Biologické vlivy zahrnují působení živočichů, rostlin i mikroorganismů, popř. jejich produktů, na stavební materiály a konstrukce. Mohou působit chemicky, mechanicky a biologicky. Nepříznivé vlivy mohou mít zejména ptáci, hlodavci, kořeny náletových rostlin, dřevokazný hmyz, plísně, houby a bakterie. I biologické účinky mohou svým zatížením významně ovlivnit životnost a funkčnost některých stavebních materiálů a konstrukcí.

1.6 Elektromagnetické účinky Elektromagnetické vlivy zahrnují působení blesků, bludných proudů, působení statické elektřiny a obdobných činitelů vyvolávajících degradaci některých materiálů a konstrukcí. Je vhodné zmínit, že v některých případech je vhodná nebo dokonce nutná ochrana vnitřního prostředí a také stavebních konstrukcí a materiálů před těmito vlivy.


11Požadavky na stavební díla a stavební konstrukce

2 Požadavky na stavební díla

a stavební konstrukce Stavební objekty i jejich části, resp. stavební konstrukce, musejí splňovat určité základní požadavky. To je nutnou podmínkou pro bezpečné, ekologické (a ekonomicky únosné) užívání stavebního díla. Stejné požadavky platí i pro zamýšlené a připravované rekonstrukce stávajících bytových domů. Základní požadavky, které musejí být splněny na úrovni projektování i při realizaci stavebního díla, stavebních konstrukcí, jsou upraveny i současně platnými legislativními úpravami. Při vhodném, esteticky zdařilém a ekonomicky hospodárném návrhu je nutné splnit základní zákonné požadavky, kterými jsou: • mechanická odolnost a stabilita; • požární bezpečnost; • ochrana zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí; • ochrana proti hluku; • bezpečnost při užívání; • úspora energie a ochrana tepla. Jednotlivé požadavky, resp. kritéria pro jejich splnění jsou zakotvena v celé řadě zákonů a souvisejících vyhlášek. S vývojem společnosti, poznáním stavebnictví a se získáváním nových zkušeností se požadavky a kritéria kvalitativně mění. Tím, že dochází k povyšování a zpřísňování kritérií, dochází i k morálnímu zastarávání objektů a jeho jednotlivých konstrukcí či konstrukčních částí. Mění se i názory, potřeby a požadavky lidí, ale i jejich estetické cítění. To znamená, že se mění uživatelské nároky a požadavky na bydlení, podobně jako názory a požadavky na ekonomiku užívání bytových domů a objektů pro bydlení. Stavební objekty a bytové domy postavené v dřívějších dobách jsou v současné době z mnoha hledisek nevyhovující, zastaralé. Impulsem pro realizaci oprav objektů jsou tedy nejenom vady a projevy poruch, ale i morální zastarávání a nevyhovující užitná hodnota těchto objektů. I v bytových domech postavených panelovou technologií vznikají požadavky na změny užitných vlastností bytů a spolu s tím i na užitné a technické vlastnosti stavebních konstrukcí. Při rekonstrukcích bytových domů je snahou nejen odstranit vady a poruchy a zajistit tak jejich funkčnost, ale také zlepšit jejich uživatelský komfort a vzhled a snížit energetickou náročnost při provozování. Samozřejmostí by se měla stát celková modernizace bytových domů a splnění současných platných a uznávaných estetických, užitných a technických požadavků a splnění požadovaných parametrů. Jedním z nejmarkantnějších příkladů je skutečnost, že drtivá většina bytových domů nevyhovuje současným tepelně technickým a energetickým požadavkům, které jsou postupně přehodnocovány a zpřísňovány. To souvisí s úbytkem zdrojů energií a zvyšováním jejich cen. Do popředí se dostává ochrana životního prostředí a snaha o snižování emisí při výrobě energií a hlavně při snižování jejich spotřeby (nejekologičtější vyrobená energie = žádná). V souvislosti s ochranou životního prostředí se hovoří nejen o tzv. volné energii spotřebovávané pro provozování a vytápění domů, ale i o tzv. vázané energii potřebné pro výrobu, transport a likvidaci stavebních materiálů, izolační nevyjímaje.


12 Požadavky na stavební díla a stavební konstrukce

Dalším příkladem může být i požární bezpečnost bytových domů, kde se výrazně zpřísnily

požadavky na zajištění požární bezpečnosti domů, jejich částí a stavebních konstrukcí.

K tomu bohužel přispívají letité zkušenosti a tragické případy při požárech. Vzhledem

ke kontinuálnímu nárůstu dopravy, počtu dopravních prostředků a spolu s tím i hluku

v exteriéru budov se mění i požadavky na ochranu vnitřního prostředí před hlukem.

Zvyšují se, resp. zpřísňují akustické požadavky na dělicí konstrukce mezi jednotlivými byty

a vnitřními prostory.

Stále důležitější jsou také požadavky na snadnou údržbu a čištění. Dala by se jistě uvést

ještě celá řada příkladů. Uvedené skutečnosti by se měly stát výzvou nejen pro uživatele,

ale především pro konstruktéry a projektanty a v neposlední řadě i realizátory rekonstrukcí

a modernizací bytových domů.


13Požadavky na investiční a technickou přípravu opravy domů

3 Požadavky na investiční a technickou

přípravu opravy domů

Pokud se chceme zabývat opravami domů postavených některou z panelových technologií

na opravdu profesionální úrovni, je nutné provést nezbytné základní kroky:

• prověřit skutečný technický stav domu;

• navrhnout technické řešení opravy domu, které vystihuje jeho technický stav, současné

uživatelské požadavky i možnosti a které zaručuje splnění všech požadavků na stavební

konstrukce a objekty; • navrhnout technické řešení opravy domu, které splňuje požadovanou bezpečnost

a spolehlivost při užívání po předpokládanou dobu životnosti (musí být zachována

kvalita konstrukce nebo konstrukční části systému po celou předpokládanou dobu jeho

užívání) při provádění běžné údržby; • stanovit „fi nanční potřebnost“ na opravu domu; • zajistit a nastavit fi nancování opravy a provozu objektu; • provést technickou a fi nanční analýzu a stanovit časový a organizační harmonogram

postupu opravy při zohlednění výše uvedených zásad. Každý majitel a uživatel domu by si měl uvědomit, že stavební díla podléhají stárnutí a degradačním procesům – mají svou technickou životnost. Kromě jiného se mění i požadavky na užívání domu (jak již bylo uvedeno). Stavební díla tak mají i svou morální životnost. Je zřejmé, že užívání stavebního objektu vyžaduje nejen pokrytí provozních nákladů (v případě domů například nákladů na vytápění), ale i pokrytí nákladů spojených jednak súdržbou objektu, jednak s opravami, rekonstrukcí a modernizací objektu. Čím vyšší spolehlivost konstrukcí a stavebního díla je zajištěna při realizaci (čím vyšší kvalita je dosažena), tím nižší náklady na údržbu a opravy je zpravidla potřeba v průběhu provozování díla vynakládat. Uvedeným skutečnostem je nutné přizpůsobit fi nancování domu při jeho provozování i při jeho opravách a modernizaci. Právě technická a fi nanční analýza (technicko ekonomická rozvaha) by měla být podkladem pro nastavení fi nancování nejen vlastního provozu domu, ale i fi nancování jeho oprav a modernizace s ohledem na jeho aktuální technický a morální stav a v neposlední řadě s ohledem na požadavky investora. Nelze opomíjet ani energetickou náročnost objektu při jeho provozování, kterou lze při modernizaci objektu výrazným způsobem ovlivnit, resp. snížit. Analýza by měla investorovi napomoci „odhalit“ jeho skutečné fi nanční možnosti ve vazbě na fi nanční potřebnost opravy domu a jeho následného provozování. V souvislosti s investiční přípravou je vhodné zmínit se o jednom z problémů, který často provází hodnocení objektu a jeho kvality. I přesto, že domy byly stavěny převážně pomocí typizovaných stavebních soustav, neexistují v současnosti dostatečné legislativní úpravy, které by vymezovaly technické standardy v přístupu k opravám a modernizacím. Projekty a technické přístupy k opravám a modernizacím domů a následně rozsah a kvalita realizace se mohou diametrálně lišit. Často zdaleka nevystihují technickou potřebnost domu a jeho aktuální technický stav ani potřeby investora. Záměrně je zde přitom uveden výraz „potřeby“ investora (zadání investora).


14 Požadavky na investiční a technickou přípravu opravy domů

Pro celou řadu investorů a majitelů domů postavených panelovou technologií je velmi

obtížné defi novat požadavky takovým způsobem, aby byly podkladem pro realizaci opravy

a modernizace domu. Zpravidla je nezbytný „zásah“ specialistů, kteří by měli na základě

investičního záměru a zadání investora a na základě aktuálního technického stavu domu

požadavky stanovit a následně defi novat v projektové dokumentaci. Zadáním pro realizaci

opravy a modernizace domu by měla být kvalitně zpracovaná projektová dokumentace

vystihující zadání investora i stav domu. Obsahem by kromě jiného měly být technické

a materiálové specifi kace navržených technických řešení a v neposlední řadě nejen

kvalifi kace, ale i kvantifi kace řešení ve výkazu výměr.


15Vývoj konstrukčních systémů panelových soustav

4 Vývoj konstrukčních systémů

panelových soustav Již v padesátých létech 20. století se začala projevovat snaha o zprůmyslnění stavebnictví. Postupně docházelo k nahrazování klasických zdicích materiálů a technologií prefabrikovanými bloky a následně dílci, postupně dílci celostěnovými. Jedním z atributů, které vedly k zavádění prefabrikace ve výstavbě, byly požadavky časové. Bylo potřeba zrychlit výstavbu především bytových domů a řešit tak bytovou problematiku. Současně panovala snaha zmírnit sezónnost stavebnictví a stavět i v zimním období a za klimaticky nevhodných podmínek. Bezpochyby se projevily vlivy vývoje stavebnictví v sousedních zemích i různé politické vlivy a snahy ovlivňovat strukturu ekonomiky, průmyslu a v neposlední řadě i stavebnictví, stejně jako strukturu zaměstnanosti v regionech. Vývoj stavebnictví ovlivňoval i názor na technické, konstrukční a materiálové řešení bytových domů. Velmi specifi ckým vývojem prošly i svislé obvodové konstrukce. V konstrukčních návrzích a návrzích materiálových skladeb stěnových konstrukcí – stěnových bloků a dílců – se odrážely nejen prefabrikace, ale i snaha o uplatnění nejrůznějších materiálů. Koncem 50. let a v 60. letech byly například v panelových soustavách typu G (obr. 4.1) uplatňovány dokonce i materiály organického typu, které vznikaly jako odpad v zemědělské výrobě. Příkladem je pazdeří, sláma apod. Regionálně byly uplatňovány materiály, které souvisely s místními přírodními podmínkami a surovinovou základnou. Jako příklad lze uvéstkřemelinu nebo keramzit (materiál vyráběný z kaolinu), například regionální varianty soustavy T 06 B (obr. 4.2, 4.3, 4.4). S postupem doby docházelo i k defi nování a posléze zpřísňování tepelně technických požadavků na obvodové konstrukce. Pro zajímavost je uveden základní přehled vývoje požadavků na tepelnou izolaci konstrukcí viz tabulka 1. Obr. 4.1 Průčelí domu panelové soustavy G 57 Obr. 4.2 Jihočeská varianta soustavy

T 06 B


16 Vývoj konstrukčních systémů panelových soustav

Normové požadavky se samozřejmě projevily ve skladbě obvodových konstrukcí. Sezpřísňujícími se požadavky na tepelnou izolaci konstrukcí docházelo k jejich vývoji i ke změnám jejich složení. Koncem 60. let, ale především v 70. letech minulého století přestala

celá řada materiálů svými tepelně izolačními vlastnostmi vyhovovat. Stále častěji se začaly

uplatňovat konstrukce, jejichž tepelnou izolaci zajišťovaly pěnové plasty, zejména pěnový

polystyrén.

Z hlediska skladebného, konstrukčního a především technologického se používaly nejdříve

tzv. panelobloky (většinou na výšku podlaží), případně parapetní dílce a meziokenní sloupky,

které byly postupně „vytlačovány“ celostěnovými obvodovými dílci (například soustavy

typu G), později i tzv. kompletizovanými dílci, kdy už byly při výrobě prefabrikátů vpanelárnách osazovány okenní výplně (např. B 70, BA-NKS) viz obrázky 4.5, 4.6. Celá řada panelových

konstrukčních soustav si zachovala tzv. řemenové obvodové pláště v průčelích objektu

(T 06 B, T 08 B, VVÚ-ETA) příklady vidíme na obrázcích 4.7, 4.8, 4.9. Jedná se o pásy parapetních

dílců, které tvořily parapet a ve spodním líci současně nadpraží okenních výplní. Mezi ně

byly osazovány pásy okenních výplní prostřídané neprůsvitnými meziokenními vložkami.

Ta b . 1 Přehled vývoje tepelně izolačních požadavků na svislé obvodové konstrukce bytových staveb

dle ČSN730540

Poznámka: Tabulka uvádí součinitele prostupu tepla [Wm

-2

K

-1

]. V závorkách jsou uvedeny doporučené hodnoty.

Z uvedené tabulky je zřejmé, jak byly postupně zpřísňovány obecně stanovené normové požadavky na tepelně izolační

vlastnosti některých vybraných obálkových konstrukcí.

Konstrukce 1964 1977 1994 2002 2005

Obvodová stěna – těžká 1,37–1,45 0,77–0,89 0,46 (0,32) 0,38 (0,25) 0,38 (0,25)

Obvodová stěna – lehká výpočet dle tepelné nutný teplot. 0,41 (0,29) 0,30 (0,20) 0,30 (0,20)

jímavosti útlum

Střecha – těžká 0,83–0,89 0,43–0,51 0,32 (0,22) 0,30 (0,20) 0,24 (0,16)

Střecha – lehká 0,83–0,89 0,43–0,51 0,32 (0,22) 0,24 (0,16) 0,24 (0,16)

Stropní konstrukce nad 1. PP 0,93–1,11 0,80–1,11 0,77 (0,57) 0,60 (0,40) 0,60 (0,40)

Okno nové 3,70* 2,90* 1,80 (1,20) 1,70 (1,20) Obr. 4.3 Jihočeská varianta soustavy T 06 B Obr. 4.4 Karlovarská varianta soustavy T 06 B


17Vývoj konstrukčních systémů panelových soustav

Ty byly vkládány buď dodatečně současně s okny jako konstrukce PSV (tzv. MIV – lehké

meziokenní izolační vložky), což byly lehké dřevěné konstrukce s vnitřní a vnější povrchovou

úpravou a vloženou tepelnou izolací, nebo v době výstavby jako železobetonové dílce HSV

(tzv. MV). Existují i konstrukční systémy, u nichž byly meziokenní vložky řešeny i monoliticky

(například jako vyzdívané), například u východočeských panelových soustav HK (obr. 4.10,

4.11).

Obr. 4.5 Fasáda bytového domu panelové soustav B 70

Obr. 4.6 Příklad fasády domu panelové soustavy

BA-NKS

Obr. 4.7 Průčelí domu soustavy T 06 B


18 Vývoj konstrukčních systémů panelových soustav

Obálkové a vnější konstrukce a jednotlivé dílce lze z hlediska konstrukčního a z hlediska

technologického rozdělit do následujících skupin:

Obvodové stěnové konstrukce (dílce HSV):

• jednovrstvé dílce;

• sendvičové (vícevrstvé) dílce;

• obkladové dílce (tzv. dvouplášťové konstrukce).

Obvodové konstrukce (dílce PSV):

• meziokenní výplně;

• balkonové sestavy;

• atypické konstrukce.

Obr. 4.8 Průčelí domu soustavy T 08 B Obr. 4.9 Průčelí domu soustavy VVÚ-ETA

Obr. 4.10 Průčelí domu s balkony východočeské

soustavy typu HK s vyzdívanými meziokenními

výplněmi

Obr. 4.11 Detail průčelí východočeské soustavy

typu HK s vyzdívanými meziokenními výplněmi

*


19Vývoj konstrukčních systémů panelových soustav

Atikové a nadstřešní konstrukce a dílce

Lodžie:

• stropní dílce (plné, dutinové, předpínané);

• kompletizované dílce – vaničky.

Balkony:

• balkonové krakorce;

• zavěšené ocelové balkony.

Zábradlí:

• ocelová;

• železobetonová (z dílců HSV).

Ostatní a doplňkové konstrukce

Je zřejmé, že uvedené rozdělení není sémanticky zcela správné, nicméně vystihuje vnější

i obálkové konstrukce tak, jak se reálně vyskytují na bytových domech postavenýchpane

lovou technologií.

Každá z uvedených konstrukcí, resp. konstrukčních částí objektu plní určitou funkci, jsou na

ni kladeny určité specifi cké požadavky a podléhá kombinaci účinků určitého nebo určitých

typů zatížení.

Existuje celá řada technických postupů, jak lze konstrukčně, funkčně i esteticky řešit uvedené

konstrukce a části objektu. Základním kritériem je (nebo by mělo být), aby jednotlivé

konstrukce či konstrukční části plnily svou předem defi novanou funkci po požadovanou

dobu životnosti, tedy aby byla zajištěna spolehlivost konstrukcí po požadovanou dobu

životnosti. Funkčnost a kvalita konstrukcí a stavebních prvků je primárně ovlivněna návrhem

a procesem projektování. Důležitá je kvalita návrhu.

K tomu slouží nejen technická analýza, zčásti intuice konstruktéra, ale z velké části také

zkušenost. Za zkušenost lze považovat schopnost analyzovat skutečný stav a odvozovat

z něho závěry – učit se. Právě zkušenost je v současné době velmi cenným zdrojem pro další

vývoj stavebních konstrukcí a technický návrh opravy, tedy pro nápravu a odstraňování

vad a následných poruch. Umožňuje analyzovat příčiny vad a poruch a následně se jich

vyvarovat.

Praktické ukázky poruch a analýza vad a jejich příčin mohou být cennou zkušeností

v procesu projektování a přípravy staveb a jejich rekonstrukcí. Mohou být pro mnohé

poučením. Nelze jednoduše a přehledně sestavit encyklopedickou řadu vad a poruch

stavebních konstrukcí, ale lze na několika příkladech provést rozbor a stanovit jejich příčiny

a umožnit tak na základě porovnání a podobnosti, abychom se jich propříště vyvarovali.


20 Obvodové stěnové konstrukce

5 Obvodové stěnové konstrukce

Jak již bylo uvedeno, konstrukční panelové soustavy prošly svým specifi ckým vývojem.

Z hlediska skladebně konstrukčního lze obvodové dílce rozdělit na dílce tzv. jednovrstvé,

sendvičové, resp. vícevrstvé a dílce obkladové.

Jednovrstvé dílce byly konstrukčně řešeny z jedné dominantní vrstvy obvykle z lehčeného

stavebního materiálu, který plnil funkci nosnou i tepelně izolační. Na povrchu byl

samozřejmě chráněn omítkou či tenkou vrstvou cementem vázanou s obsahem kameniva,

které současně tvořilo pohledovou vrstvu.

Sendvičové dílce byly řešeny z více vrstev, přičemž každá plnila jinou funkci. Obvyklá skladba

byla (bráno z vnitřní strany): vnitřní nosná vrstva, tepelně izolační vrstva, vnější ochranná

moniérka. Tepelná izolace byla tvořena převážně pěnovým polystyrénem (polystyrolem).

Některé varianty typových panelových soustav používaly jako tepelně izolační vrstvu

keramické nebo plynosilikátové tvarovky či bloky. V případě plynosilikátových či kera

mických panelů nemusí jít vždy o sendvičovou konstrukci. Záleží na statickém řešení

dílce, na tom, jak je realizována nosná funkce dílce. Dílce obkladové se používaly pouze

u některých soustav principiálně v kombinaci s nosnou stěnou. Jedná se o víceplášťové

konstrukce – v případě obvodových stěn dvouplášťové. Obvodový obkladový dílec potom

plní funkci tepelně izolační a ochrannou. Nosnou funkci plní vnitřní stěna (vnitřní nosná

stěna). Obě konstrukce – oba pláště – jsou spřaženy. Jako dvouplášťové byly řešeny štítové

stěny některých panelových soustav nebo například lodžiové boční stěny, které oddělovaly

interiér bytu nebo domu od prostoru lodžie, tzn. exteriéru.


21Vady a poruchy obvodových stěn

6 Vady a poruchy obvodových stěn

6.1 Jednovrstvé dílce

Jedná se o dílce obvykle z lehčeného materiálu, který zajišťoval tepelnou izolaci a současně

plnil funkci nosnou. Dominantní je jeden materiál v tloušťce průřezu. Zpravidla byly dílce již

z výroby opatřeny vnější a vnitřní krycí vrstvou. V případě některých konstrukčních systémů

se realizovala kombinace i několika lehčených materiálů, často na organické bázi. Příkladem

jsou panelové soustavy typu G. Přesto je lze z konstrukčního a skladebného hlediska začlenit

mezi jednovrstvé dílce.

Na uvedených typech dílců se zpravidla vyskytují charakteristické poruchy, které ovšem

velmi úzce souvisejí s použitou materiálovou bází s napjatostními stavy v dílcích, jež nastaly

krátce po jejich výrobě, i s napjatostními stavy vznikajícími vlivem účinků kombinace

různých zatížení při užívání objektu.

Jednovrstvé dílce jsou nevyhovující vzhledem k požadavkům na jejich tepelně izolační

vlastnosti. Jejich vadou je nedostatečná tepelně izolační schopnost. To se projevuje v mnoha

případech hygienickými poruchami, kdy v místě stavebních detailů a návazností dochází

v zimním období primárně ke kondenzaci vodních par na vnitřních površích a sekundárně

potom ke vzniku plísní.

6.1.1 Keramzitbetonové dílce

Jedním z problematických obvodových plášťů je tzv. keramzitbetonový obvodový plášť.

Ten byl aplikován především u některých soustav příčného stěnového systému T 06 B

zejména na Karlovarsku – v oblasti těžby kaolinu na výrobu porcelánu. Jednalo se obvykle

o tzv. celostěnové dílce. Byly tvořeny porézním betonem z cementového pojiva a lehčeného

keramzitového plniva. Oba povrchy dílce byly zpravidla tvořeny vrstvami betonu. Uvedené

dílce se vyráběly „naležato“ a nebyla zaručena přesná tloušťka vrstev. Betonové vrstvy

při vnějším a vnitřním povrchu dílce měly tloušťku od 20 resp. 30 mm do 40 až 50 mm.

Vyztužení dílce bylo ve vrstvě keramzitbetonu. Betonové vrstvy (vnitřní a vnější povrchy)

byly zpravidla nevyztužené. Právě technologie výroby je příčinou častých poruch, které se

na těchto dílcích vyskytují. Z hlediska pevností a modulů pružnosti došlo totiž ke kombinaci

dvou rozdílných materiálů. Relativně „měkkého“ keramzitbetonového jádra obvodového

dílce a „tvrdého“ betonového tenkovrstvého povrchu dílce.

Již samotný proces smrštění a dotvarování betonu při jeho tuhnutí a tvrdnutí byl

příčinou primárního vzniku nepravidelných trhlin. Trhliny vznikaly v betonové vrstvě,

která měla relativně vysokou pevnost („tvrdost“), a to v místech, která vysychala

nejrychleji a kde proto vznikala největší tahová napětí – tedy při povrchu. Původně

nebyly trhliny pravděpodobně v celé tloušťce vrstvy. Vznikla jakási plošná síť vlasových

trhlin, která rozdělila vnější vrstvu betonu na jednotlivé kry obvykle s hexagonálním

nebo nepravidelným tvarem (obr. 6.1, 6.2). V místě vlasových trhlin dochází k oslabení

průřezu betonu a ke koncentraci napětí, především tahových, a dochází také k proh


22 Vady a poruchy obvodových stěn

lubování trhlin na celou tloušťku vrstvy a k jejich rozšiřování. Tím se otevírají až na

keramzitbetonové jádro dílce.

Při vnějším líci obvodového dílce dochází ke dvěma efektům či jevům:

• V trhlinách dochází ke koncentraci difúzního toku vodních par a tím následně ke gradaci

narušování vnějších ochranných vrstev a nátěrů. Není snad ani nutné podotýkat, že tím

je umožněno vnikání atmosférické a srážkové vlhkosti do materiálů a vrstev obvodového

dílce. Jak kondenzovaná vlhkost vzniklá difúzí vodní páry, tak srážková vlhkost se potom

koncentrují v místech trhlin a celý degradační proces sekundárně gradují a urychlují. • Při změnách teploty vnějšího prostředí a současně při zahřívání povrchu vlivem

sluneční radiace dochází k teplotním změnám v jednotlivých vrstvách dílce. Je zřejmé,

že největší teplotní změny se odehrávají při vnějším povrchu a především ve vrstvě

hutného betonu, který je dobrým tepelným vodičem. Vzniklé trhliny fungují jako

přirozené dilatace a umožňují tak uplatnit projevy rozměrových změn vlivem působení teplotních vlivů. Cyklické namáhání teplotou a vlhkostí působí velmi nepříznivě na uvedenou povrchovou vrstvu betonu obvodového dílce. V místě trhlin (koncových oblastí jednotlivých elementů betonu) dochází ke vzniku smykových napětí mezi vrstvami betonu a keramzitbetonu. V kombinaci s tahovými silami v okamžiku prudkého ochlazení vnějšího povrchu (například Obr. 6.1 Síť nepravidelných trhlin na vnějším povrchu keramzitbetonových dílců, degradovanávnější povrchová úprava

Obr. 6.2 Nepravidelné trhliny v nadpraží dílců zkeramzitbetonu, trhliny hexagonálního nebo nepravidelného charakteru v ploše dílce v parapetní části

Obr. 6.3 Lokální separace vnější betonové vrstvy

od keramzitbetonového jádra

Obr. 6.4 Lokální porušení keramzitbetonových

dílců, následná separace a kolaps vnější betonové


23Vady a poruchy obvodových stěn

při dešti v letním období) může dojít k překročení pevnosti a k porušení adheze obou

vrstev (keramzitbetonu a vnějšího betonu), případně dochází k následnému kolapsu vnější

betonové vrstvy (obr. 6.3, 6.4).

Je však nutné zmínit, že k uvedenému extrémnímu případu, tzn. kolapsu vnější betonové

vrstvy, nedochází vždy. Velmi záleží na orientaci a expozici dílců. Ze zkušenosti lze říci, že

pro intenzitu poruch je velmi důležitá i technologie výroby konkrétních dílců. Záleží na

kvalitě konkrétní betonové směsi, na vodním součiniteli čerstvé betonové směsi a množství

cementového pojiva. Pravděpodobně záleží i na podmínkách, za nichž byl dílec vyroben

a za nichž tuhnul, tvrdnul a vyzrával (především na teplotě a vlhkosti okolního prostředí).

Za několikaleté působení jsme se setkali s několika takto porušenými obvodovými dílci.

Nicméně i v případě méně intenzivního projevu poruch při realizaci oprav a sanace

obvodových dílců nebylo možné zaručit dostatečnou adhezi jednotlivých vrstev a dos

tatečnou únosnost podkladu pro aplikaci vnější povrchové úpravy. Rozhodujícím okam

žikem pro návrh sanace a opravy keramzitbetonových dílců je posouzení přídržnosti

(adheze) vnější betonové vrstvy ke keramzitbetonovému jádru. Důležité je nejen zjištění

adhezních sil mezi materiály, ale i styčné plochy, kde je ještě adheze zajištěna.

Podstatné je následně na základě zjištění rozhodnout, zda vnější betonovou vrstvu odstranit,

či ponechat. Uvedenou rozhodovací analýzu je vhodné provést pro jednotlivé části objektu

nebo dokonce pro jednotlivé obvodové dílce (obr. 6.5).

Při provádění zkoušek přídržnosti (adheze) mezi keramzitbetonovým jádrem a betonovou

vnější krycí vrstvou byly odtrhovými zkouškami naměřeny velmi rozmanité hodnoty

s nestandardně velkým rozptylem. Pokud byly zkoumány dílce, které měly na povrchu

vizuálně zjistitelné výrazné trhliny, ukázalo se, že adheze je minimální, prakticky neměřitelná

a nevyhodnotitelná. Nebylo možné zaručit mechanickou stabilitu povrchu takových dílců.

Výsledky mohou být výrazně ovlivněny nevhodností zvolené metody zkoušení.

Výhodným řešením povrchové ochrany je aplikace ETICS (external thermal insulation

composite system), tzn. vnějšího kontaktního tepelně izolačního systému. Mechanické

dokotvení ETICS pomocí talířových hmoždinek je vhodné provádět až do vrstvy

keramzitbetonu. Dále je vhodné použít hmoždinky s ocelovým pozinkovaným trnem.

V případě hmoždinek je z hlediska tepelně technického doporučeno používat zafrézované

Obr. 6.5 Ukázka z technického průzkumu keramzit

betonových dílců v průčelí domu


24 Vady a poruchy obvodových stěn

hlavy do tepelné izolace s překrytím izolačními zátkami (krytkami). Při realizaci opravy se

ukazuje, že při vyvrtávání otvorů pro hmoždinky mechanického kotvení ETICS je nevhodné

použití příklepu. Naopak je vhodné použít vrtání bez příklepu s vyšší přítlačnou silou. Taková

metoda je však relativně časově náročná a pracná. Při inženýringu a procesu projektování

opravy je proto důležité kalkulovat s vyšší pracností.

Pokud je zaznamenán výskyt dílců s vysokým stupněm porušení povrchu (vizuálně

zjistitelným či sluchově zjistitelným pomocí poklepu) je vhodné nesoudržnou a narušenou

vrstvu odstranit a vhodným způsobem ji nahradit. Za vhodný způsob lze považovat

například vyplnění chybějící vrstvy tepelným izolantem. Vhodný je pěnový polystyrén,

pokud je jeho použití v souladu s požární bezpečností, protože ho lze snadno zabrušovat

a zajistit tak požadovanou rovinost povrchu podkladu pro aplikaci ETICS. V případě, je-li

vnější betonová vrstva odstraněna, je nezbytně nutné volit vhodný způsob lepení tepelně

izolační vrstvy. Vhodná je aplikace penetrační vrstvy s hloubkovým účinkem a plnoplošně

nanášené lepicí hmoty jak na podklad, tak na izolační desky. Nezbytně nutné je vlhkostní

posouzení dílce jako celku včetně předpokládaných nově aplikovaných vnějších vrstev.

Obvodové konstrukce z keramzitbetonových dílců vyžadují velmi pečlivý stavebně technický

průzkum, který musí předcházet návrhu technického řešení opravy. Keramzitbetonové

dílce jsou velmi nestabilní konstrukcí s relativně nízkou spolehlivostí. Kromě vlastních dílců

je nutné věnovat pozornost i jejich stykům. Oprava obvodového pláště z keramzitbetonu

bez jakéhokoli průzkumu a technické úvahy je hazardem.

6.1.2 Křemelinové dílce

V některých lokalitách České republiky byly používány tzv. jednovrstvé dílce z křemeliny,

především v jižních Čechách. Křemelina byla ekonomicky výhodným surovinovým zdrojem

a stavebním materiálem, technicky již méně výhodným. Při výrobě dílců z tohoto přírodního

materiálu došlo k problémům a vadám, které se následně projevily vznikem poruch na

obvodových pláštích bytových domů. Křemelinové dílce byly používány zejména pro

obvodové pláště příčného stěnového konstrukčního systému panelové soustavy T 06 B.

Délkové skladebné rozměry díl

ců nepřesahovaly 3,6 m. Uvedená

soustava měla průčelí tvořena tzv.

řemenovým pláštěm, to znamená

parapetními pásy a pásy oken

a meziokenních výplní obvykle

PSV výroby (pomocné stavební

výroby) viz obrázek 6.6. Křeme

linové dílce však byly používány

i u jiných soustav a u jiných typů

obvodových plášťů.

Křemelina a beton z křemeliny,

z něhož byly vyráběny obvodové

dílce, má poměrně nízkou pevnost,

samozřejmě především tahovou. Obr. 6.6 Skladba typického průčelí domu soustavy T 06 B – JČV


25Vady a poruchy obvodových stěn

Navíc se na kvalitě a vlastnostech dílců projevovala technologická nekázeň a nehomogenita

materiálu. Nebylo možné ani zajištění stálé požadované kvality vstupní výrobní suroviny.

Teprve následně po zabudování docházelo především u parapetních dílců ke vzniku

zpravidla systematických svislých trhlin, obvykle uprostřed dílce (obr. 6.7a, 6.7b, 6.7c, 6.7d, 6.8).

Trhliny vznikaly téměř pravidelně a projevily se v celé tloušťce průřezu od vnějšího

k vnitřnímu líci dílce (obr. 6.9a, 6.9b). Vznik trhlin lze zaznamenat i v případě štítových

křemelinových dílců (obr. 6.10a, 6.10b). Vzhledem k charakteru namáhání parapetních dílců

způsobeného účinky zatížení vlastní tíhou dílce měly trhliny větší šířku při spodním okraji

dílců.

Obr. 6.7a Svislá trhlina přibližně uprostřed rozpětí parapetního křemelinového dílce soustavy T 06 B-JČV,

větší rozevření trhliny při spodním líci dílce

Obr. 6.7b Svislá trhlina vparaetním křemelinovém dílci

Obr. 6.7c Svislá trhlina vparaetním křemelinovém dílci

Obr. 6.7d Svislá trhlina v parapetním

křemelinovém dílci


26 Vady a poruchy obvodových stěn

O příčinách vzniku trhlin se vedou odborné diskuse. S velkou pravděpodobností je zřejmé,

že příčinou jejich vzniku jsou relativně vysoká tahová napětí, která vznikla po zabudování

dílců, kdy jejich kotvení bylo vzhledem k mechanickým vlastnostem dílců z křemelinového

betonu málo poddajné (pružné) a neumožnilo dostatečné dilatování dílců. Současně

k jejich vzniku přispělo i konstrukční řešení dílců, jež byly podporovány železobetonovým

trámkem. Průhyb trámku se může negativně projevit na vzniku trhlin (výraznějších

především při spodním okraji dílce).

Obr. 6.8 Svislá trhlina uprostřed rozpětí dílce avýrazná degradace povrchové úpravy dílce v místě

svislé trhliny způsobené vlhkostí jak srážkovou tak

i difundující

Obr. 6.9a Porušení parapetního dílce svislou trhlinou v celé tloušťce průřezu, vizuálně zjistitelná

trhlina na interiérové straně dílce

Obr. 6.9b Vlasová trhlina u horního okrajekřemelinového parapetního dílce na jeho vnitřním líci Obr. 6.10a Trhlinou porušený štítový křemelinový dílec na domě soustavy T 06 B-JČV (porušení v okolí kotevního prvku)

Obr. 6.10b Trhlinou porušený štítový křemelinový

dílec


27Vady a poruchy obvodových stěn

Při úvahách o příčině vzniku trhlin nelze

opomenout ani počáteční smrštění

a dotvarování křemelinových dílců.

Vzhledem k cyklickému namáhání dílců

teplotními vlivy (průběh změn je při

vnějším povrchu) je vhodné provést

jejich sanaci aplikací vnějšího tepelně

izolačního obkladu (ETICS) a výrazně

tak zmírnit účinky teplotních změn.

Před aplikací ETICS je nutné posoudit

technický stav dílců a případně zajistit

jejich stabilitu a dostatečnou únosnost

(obr. 6.11), a to i s ohledem na případnou

změnu stálého zatížení vyvolanou

celkovou rekonstrukcí objektu a výměnou

některých částí obvodového pláště

(například meziokenních izolačních vložek – MIV, výplní okenních otvorů apod.). Velmi

riziková může být náhrada MIV vyzdívanými konstrukcemi.

Jedním z možných způsobů sanace parapetních křemelinových dílců je vložení tahové

a smykové výztuže. Existuje několik technických možností. Jeden ze způsobů je vložení

výztuže do dodatečně vyfrézovaných drážek při vnějším povrchu (obr. 6.12, 6.13). Konce

vyztužovacích prutů mohou být opatřeny pravoúhlými ohyby a ty vsazeny do otvorů

vytvořených kolmo k povrchu dílce. Návrh oprávněnosti a případně technického řešení

statického zajištění a sepnutí dílce a zajištění jeho stability je úzce závislý na zjištění jeho

skutečného technického stavu.

Staticky zajištěné a sanované dílce (obr. 6.14) je možné a vhodné opatřit systémem povrchové

ochrany. Doporučeným systémem je fasádní tepelně izolační obklad (ETICS), jak již bylo

uvedeno. Tloušťka tepelné izolace by měla být volena nejen s ohledem na tepelně izolační

vlastnosti obvodových dílců, ale především s ohledem na vytvoření teplotně stabilního

prostředí pro původní křemelinové dílce a výrazné snížení jejich dilatačních pohybů.

Obr. 6.11 Sepnutí parapetních křemelinových dílců

pomocí zafrézovaných speciálních táhel tvaru „U“

před aplikací ETICS Obr. 6.12 Tahová výztuž vložená do předem přiravené vyfrézované drážky při vnějším líci paraetního křemelinového dílce

Obr. 6.13 Sanace křemelinového dílce


28 Vady a poruchy obvodových stěn

Dalším fenoménem vzniku poruch je styk mezi jednotlivými křemelinovými dílci.

U několika bytových objektů, kde byly použity obvodové dílce z křemelinového betonu, byla

zaznamenána zajímavá vada, která vedla k závažné stat



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist