Kniha: Obrázky z československých dějin – Jiří Černý; Jaroslav Veis

38

Samostatný československý stát vznikl po skončení první světové války s přispěním vítězných

mocností – Spojených států, Anglie a Francie – na troskách rakousko-uherského císařství. I když jeho

tvůrci, a zejména Tomáš Garrigue Masaryk, mluvili o novém československém národě, žilo v něm vedle

Čechů, Moravanů a Slováků národů víc – Němci, Poláci, Maďaři, Rusíni. Jejich soužití nebylo vždy svorné

a po celou dobu existence Československa přinášelo hodně svízelů.

První chvíle Československé republiky byly plné horečných změn. Že je všechno jinak, poznal hned ráno

29. října 1918 místodržící hrabě Coudenhove.

Poté, co se přihlásili k novému státu Slováci, sešlo se 14. listopadu v Praze prozatímní Národní shromáž

dění, provolalo prezidenta republiky, zrušilo šlechtické tituly a přijalo první zákony.

První roky republiky

39

Tři dny před Štědrým večerem 1918 dorazil do Prahy konečně i Tomáš Garrigue Masaryk, čerstvě zvolený

prezident. Cestou na Pražský hrad ho vítaly davy občanů.

Nová republika svedla kratičký boj o Těšínsko. Mnoho z tamních obyvatel chtělo, aby území bylo připojeno

k Polsku. Panovaly i spory o to, jak se má jmenovat hlavní město Slovenska.

Samostatný stát musel mít i vlastní poštovní známky a novou měnu – československou korunu (Kč).

Jejich autorem, nejprve známek a poté v roce 1919 i bankovek, byl Alfons Mucha.

Republika československá měla zpočátku tradiční zemskou červenobílou vlajku. V červenci roku 1919

navrhl Jaroslav Kursa vlajku s modrým klínem. Česká republika ji používá dodnes.

40

V březnu 1919 se v Maďarsku zmocnili vlády na krátký čas komunisté, kteří obsadili i část Slovenska.

Československá armáda je vytlačila až v létě. V dubnu přijal parlament zákon o pozemkové reformě.

Základním zákonem demokratických států je ústava. Parlament Československé republiky ji přijal

29. února 1920. První parlamentní volby se v Československu uskutečnily v dubnu téhož roku.

Volby vyhráli sociální demokraté. Pod vlivem bolševiků se rozpadli na levici a pravici. Opustili vládu

a v prosinci 1920 vyhlásili generální stávku. Levice v květnu 1921 založila komunistickou stranu.

Život v zemi narušil 5. ledna 1923 atentát na ministra fi nancí Aloise Rašína. Propuklo i několik afér.

Nejznámější se podle lihovarníků podplácejících politiky i novináře říkalo lihová.

41

O vznik Československa se nejvíc zasloužili Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Milan Rastislav

Štefánik, jenž se narodil 21. července 1880 ve vsi Košariská u Nitry. Ve škole skvěle prospíval.

Po dokončení gymnázia v Prešpurku (dnes Bratislavě) odešel na techniku do Prahy. Jako student vymyslel

způsob automatického přehazování tramvajových výhybek, patentní šle, navrhl i letadlo.

V roce 1900 se Štefánik pustil do studia astronomie na Karlově univerzitě. Mezi slovenskými studenty měl

velkou autoritu. Také proto, že spolupracoval s Vavrem Šrobárem v redakci Hlasu.

Pracoval i pro časopis Čas, kam napsal článek o tom, že Češi a Slováci tvoří vyšší národní společenství.

Studia astronomie ukončil v roce 1904. Chtěl být vědcem, a proto odjel do Paříže.

Milan Rastislav Štefánik

42

S Julesem Janssenem se po několika měsících skutečně setkal a zakrátko nastoupil do jeho observatoře

na Mont Blanku. S vědeckými výpravami procestoval celý svět, byl v Brazílii i na Tahiti.

Štefánikova kariéra se slibně rozvíjela. Trápilo ho však zdraví, zejména srdce a žaludek. Podstoupil dvě

operace, v roce 1907 a 1914. V nemocnici ho dostihla zpráva o vypuknutí války.

Když se uzdravil, udělal si pilotní diplom. Létal na průzkumné lety a nad Srbskem havaroval. Na útěku

se nemoc opět ohlásila, přátelé ho naštěstí dopravili do italské nemocnice.

V Paříži pak poznal řadu politiků a v prosinci 1915 také Edvarda Beneše. Premiéra Aristida Brianda

seznámil s plány na vznik samostatného česko-slovenského vojska.

43

V roce 1916 vznikla Československá národní rada. Štefánik se vydal do Ruska a do Rumunska získávat

dobrovolníky ochotné bojovat. V Americe hledal mezi krajany podporu pro nový stát.

Po návratu do Paříže se Štefánik, který byl v Československé národní radě jediným vojákem, zapojil

do jednání, jež vedla ke vzniku samostatné Česko-slovenské armády ve Francii.

Po ránu 4. května 1919 Štefánik odstartoval z letiště u italského města Padova k cestě na Slovensko.

Let probíhal klidně, stroj se dvěma italskými důstojníky na palubě přeletěl Alpy a směřoval k cíli.

U Bratislavy se ale letadlo dostalo do vzdušných vírů a u Vajnor se před zraky mnoha lidí, kteří přišli

Štefánika uvítat, zřítilo. Milan Rastislav Štefánik byl pochován na vrchu Bradlo, kde stojí jeho mohyla.