načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Obchodníci se strachem -- Průvodce skeptika po klimatické apokalypse - Vítězslav Kremlík

Obchodníci se strachem -- Průvodce skeptika po klimatické apokalypse
-16%
sleva

Kniha: Obchodníci se strachem
Autor: Vítězslav Kremlík
Podtitul: Průvodce skeptika po klimatické apokalypse

Nepropadejte panice. Mocní se odjakživa snaží udržovat v lidech pocity viny a strachu. Apokalyptické zprávy v médiích je proto třeba brát s nadhledem. Kniha Obchodníci se strachem ... (celý popis)
Titul je skladem 1ks - odesíláme ihned
Ihned také k odběru: Ostrava
Vaše cena s DPH:  298 Kč 250
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,3
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7% 100%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » DOKOŘÁN
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2019
Počet stran: 231
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Životní prostředí a jeho ochrana
Jazyk: česky
Vazba: kniha, vázaná vazba
Umístění v žebříčku: 276. nejprodávanější kniha za poslední měsíc
Novinka týdne: 2019-12
Datum vydání: 14.03.2019
ISBN: 9788073639082
EAN: 9788073639082
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Nepropadejte panice. Mocní se odjakživa snaží udržovat v lidech pocity viny a strachu. Apokalyptické zprávy v médiích je proto třeba brát s nadhledem. Kniha Obchodníci se strachem odhaluje, jak se vyrábějí zprávy o katastrofách pomocí statistických triků. Ukazuje, proč selhávají snahy předpovídat budoucnost pomocí počítačů. Popisuje skandály kolem manipulací OSN s daty o globálním oteplování. Dočtete se, jak novodobá cenzura potlačuje nepohodlné názory. A proč na finanční zájmy klimaticko-průmyslového komplexu nejvíce doplatí ti nejchudší. Autor nepopírá změnu klimatu, ale vysvětluje, že klimatické změny provázely člověka odjakživa, stejně jako rozmary počasí. "Pro lidstvo vždy byl problém přežít chladná období. Teplým obdobím se naopak říkalo klimatické optimum. Tvrdit, že se máme bát oteplení, je popřením celé zkušenosti lidských dějin." (průvodce skeptika po klimatické apokalypse)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Vítězslav Kremlík - další tituly autora:
 (e-book)
Obchodníci se strachem -- Průvodce skeptika po klimatické apokalypse Obchodníci se strachem
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Obsah

Předmluva 9 NePrOPadejme PaNice 11 hrOzba glObálNíhO OchlazOváNí 15

Doba ledová 17 / Náhlé změny klimatu v době kamenné 19 / Když

byla Sahara zelená 21 / Jmenuji se Bond, Gerald Bond 22 / Zmizení

Vikingů z Grónska 25 / Malá doba ledová 26 / Války kvůli teplotě? 28 dějiNy alarmismu aNeb kOmedie Omylů 31

Eugenika 32 / Rezervace 35 / DDT 37 / Populační bomba 40 / Římský

klub 42 / Ehrlichova sázka 45 / Černobyl 46 / Ozónová díra 49 /

Ekologická stopa 52 / Zamyšlení nad omyly ve vědě 54 když vědu řídí POlitici 57

Zakladatel uNEP 58 / Založení iPcc 61 / Schůzování 62 /

Pravděpodobně 63 / Dva stupně celsia 65 / Aféra Glaciergate 66 /

Aféra Africagate 67 / Aféra Amazongate 68 / Šedá literatura 70 /

Vyšetřování iPcc 71 / Jak se vybírají experti 73 / Aféra Pachaurigate 76 FalešNé zPrávy 79

uhlíkové znečištění 80 / Extrémy počasí 82 / Povodně 84 / Potopa

světa 85 / Oběti na životech 87 / Lední medvědi 88 / Okyselování

oceánů 90 / Hurikány 92 / Tučňáci 93 / Požáry 94 / Nepříjemná

pravda 96 / Konec světa 99 klimatická aFéra watergate 101

Hokejkový graf 103 / Hokejku vyšetřuje kongres 105 / Nejvlivnější

strom na světě 107 / Vědci v utajení 109 / Majkův trik 111 / Problém

s letokruhy 112 / Vyšetřování climategate v Británii 114 / Vyšetřování

climategate v uSA 117 / Postnormální věda 119 Na cO se v mOdelech zaPOmNělO 123

Skleníkový efekt 124 / Globální ochlazování 127 / Pauza

v oteplování 129 / Modely nám driftují 133 / Oblačnost 134 /

Oceánské cykly 136 / Slunce 137 / Sopky 139 / Vodní pára 140 /

Jupiter 141 kacíři a iNkvizice 143

Skeptičtí vědci 144 / Sociální rozměr klimaskepse 150 / Publikuj, nebo

zahyneš 154 / Neutralita Wikipedie 155 / Objektivní BBc 156 /

Popírači holokaustu 159 / Svérázné průzkumy 160 / Obchodníci

s pochybami 161 / Skeptický ekolog Lomborg 165 / Velký podvod

s globálním oteplováním 166 / Nevěřící meteorologové 167 / Případ

Rogera Pielkeho 169 kdO za tO zaPlatí 171

Dotace z Rio de Janeiro 173 / Kjótský protokol 176 / Klimatická

burza 178 / uhlíková stopa 180 / Pojišťovny 181 / Sternova

zpráva 183 / Biopaliva 184 / Zisky neziskovek 187 / Účet za

energie 188 / Výjimečný stav 190 / clexit 192 eNglish summary 196 POzNámky 197

FALEŠNÉ

ZPRÁVY

Žijeme sice v době 100% gramotnosti, přesto si mnozí s textem neumí poradit. Je až zarážející, kolik lidí věří novinářským kachnám a falešným zprávám („fake news“). Věc je o to horší, že se tento problém netýká jen Facebooku, ale i špičkových vědeckých časopisů a médií jako CNN či BBC. Lidé rádi věří zprávám, které potvrzují jejich názor a vítají je spíše s otevřenou náručí než kritickou skepsí. Omyly se proto šíří jako stepní požár. Přidejte si k tomu sklon novinářů dávat přednost špatným zprávám, které mají větší čtenost. Výsledkem je mediální obraz virtuální apokalypsy.

Příčinou nárůstu živelných pohrom jsou prý rostoucí koncentrace skleníkových plynů. Říká se tomu uhlíkové znečištění. Jenže prohlašovat za „znečištění“ uhlík, základní stavební prvek života na Zemi, je trochu silná káva. Co asi prohlásí za toxickou zplodinu příště? Vodu? V éře dinosaurů bylo přece CO

2

mnohem více

než dnes a příroda vzkvétala. Dávat extrémy počasí do souvislosti s oteplením je rovněž diskutabilní. Když v 70. letech v některých zemích panovala velká sucha či záplavy, klimatologové to dávali za vinu ochlazení klimatu. Dnes tvrdí pravý opak. Uznejte, že to je pak těžké brát je vážně.

Americký politik Al Gore jednou řekl, že zprávy o počasí mu poslední dobou připomínají pasáže ze Zjevení sv. Jana. To je biblické proroctví o konci světa. Barvitě se tam popisuje, jak se řeky změní v pelyněk, z nebe bude pršet oheň a mrtví vylezou z hrobů a tak dál. Podle ekologických aktivistů se tato proroctví už začínají do jisté míry naplňovat. Na záchranu světa prý máme už jen několik let. Znamení blížícího se konce jsou prý všude kolem nás.

Už od biblických časů patří k vizi konce světa samozřejmě povodeň. V bibli se píše, že pršelo 40 dnů a 40 nocí a potopa světa byla taková, že se zachránil jen Noe se svou zoologickou zahradou. Dnes se prý situace opakuje a oceány stoupají stále rychleji a ostrovy mizí pod hladinou jeden za druhým. Nová potopa. Však i Českou republiku postihla série tisíciletých povodní.

Jenže podíváte-li se na údaje za delší období, vidíte, že takové věci se děly vždycky. Ve středověkém optimu byly oceány o 20 cm výše, než jsou dnes a v neolitu byly ještě výš. Korálové ostrovy drží s hladinou krok, protože korály dál rostou. A na našich povodních je mimořádné jen to, že jsme v posledních sto letech – díky OBCHODNÍCI SE STRACHEM

rozmachu měst – naivně zastavěli záplavová území. Staré povodně ale nikdo

z Čechů nepamatuje, protože málokdo žije tak zdravě, aby se dožil dvě stě roků.

Problematické je to i s představou, že vše živé hyne, jelikož to jsou poslední

dnové lidstva. Třeba lední medvědi se prý topí, protože pod nimi taje led. Jenže

když za nimi ekologové jedou, aby jim rozdali plovací vesty, jsou rádi, když je

přemnožení medvědi nepokoušou. Tučňáci měli být dalším maskotem globálního

oteplování. Jenže se ukázalo, že je to naopak. Tučňáky v Antarktidě periodicky

ohrožuje ochlazování. To se pak kvůli ledu nedostanou ke své potravě. Kdykoli se

nějaký druh označí za vyhynulý, buď se brzy zase najde, nebo za jeho skon mohou

pytláci. Když se zvěř vyděšeně rozhlíží na pastvině kolem sebe, nevyhlíží změnu

klimatu, ale spíše se bojí, aby ji něco nesežralo nebo nezastřelilo.

Na celkem běžném hurikánu Sandy – který média překřtila bůhvíproč na

superhurikán – bylo zajímavé jen to, že se náhodou trefil do okolí známého New

Yorku, což se ale občas stalo i v minulosti. Jelikož se póly oteplují rychleji než tro

py, klesá teplotní a tedy i tlakový rozdíl – proudění větrů tedy musí být slabší

a ne silnější, jak jsme přesvědčováni.

Za posledních sto let počty mrtvých, kteří zahynou při živelných pohromách,

klesly o více než devadesát procent. Třeba už proto, že před hurikánem vás dnes

včas varují meteorologové a vy máte čas se schovat. Obdobné je to s lesními po

žáry – těch za sto let ubylo stejně dramaticky, také o více než 90 procent. Díky

práci lesníků, kteří z lesa odstraňují uschlé stromy a trávu.

Dezinformace v médiích nejsou ale nic nového. V roce 1932 dostal Pulitzerovu

cenu novinář Walter Durranty za popírání hladomoru na Ukrajině. Prostě slepě

přebíral prolhanou oficiální propagandu Stalinova totalitního režimu. A falešné

zprávy, kdy noviny otiskly zprávu o úmrtí nějaké slavné osobnosti, ačkoli byla

živá? Těch je tolik, že mají vlastní stránku na Wikipedii. Stalo se to i Marku Twai

novi, který tehdy prý poznamenal: „Zprávy o mém úmrtí byly značně přehnané.“ UHLÍKOVÉ ZNEČIŠTĚNÍ

Někteří environmentalisté nevidí rozdíl mezi jedy, toxickými látkami a uhlí

kem, který je základním stavebním kamenem života na Zemi. Všechno jsou to

pro ně zkrátka „emise“. Americká agentura pro životní prostředí (EPA) označila v roce 2009 emise oxidu uhličitého za „uhlíkové znečištění“. A rozhodla, že je bude regulovat podle zákona

FALEŠNÉ ZPRÁVY

o čistotě ovzduší.

1

Opozice protestovala, protože tento zákon vznikl před půl sto

letím k jinému účelu, měl chránit zdraví lidí před toxickými zplodinami. Což oxid uhličitý není.

Podle měření R. A. Bernera (2001) bylo v éře dinosaurů v atmosféře asi 6krát více oxidu uhličitého než dnes.

2

Vegetace kvůli „uhlíkovému znečištění“ nehynula,

právě naopak, rostly tu celé lesy 100 metrů vysokých araukárií. Ekologickou katastrofu představovaly spíše doby ledové. Při ochlazení oceán pohlcuje více CO

2

,

takže atmosférická koncentrace CO

2

klesla na nebezpečně nízkou hladinu a rost

linstvo začalo trpět podvýživou. Pokusy ukazují, že při 150 ppm (počet částic na milion) je růst některých rostlin redukován až o 92 % a nedokáží se rozmnožovat.

3

Příroda se na dobu ledovou adaptovala dvojím způsobem. Za prvé se vyvinuly rostliny typu C4, které dokáží přežít i při tak nízké koncentraci CO

2

, při které

ostatní vegetace hyne. Za druhé se vyvinul druh homo sapiens a naučil se rozdělávat oheň. A díky tomu jsme nakonec začali spalovat uhlí a vracet uhlík z podzemí zpět do koloběhu života. Kdo ví, možná právě to je smyslem existence lidstva. Vykopat uhlí a vrátit uhlík pěkně zpátky do atmosféry, kde byl. Kdyby se uhlík vázaný v nerostech nevracel zpátky do atmosféry (třeba díky sopečné činnosti), život – který je založen na vodě a uhlíku – by se za nějakou dobu na této planetě zastavil.

Dr. Craig Idso k tomu říká: „Průmyslová revoluce přinesla lidstvu obrovský pokrok, mnoho z nás zbavila bídy. Ale pomohla i biosféře – a tím i nám – díky silnému fertilizačnímu účinku oxidu uhličitého, který se dostává do atmosféry díky spalování fosilních paliv.“

4

Craig D. Idso provozuje Centrum pro výzkum oxidu

uhličitého (CO

2

science.org) a výzkumu CO

2

věnuje celý profesionální život.

Experimenty prokázaly, že rostliny typu C3, které tvoří asi 95 % vegetace (např. rýže, brambory, pšenice), při vyšších koncentracích CO

2

mají věší výnosy.

5

Experimenty FACE jasně naměřily, že když se atmosférické koncentrace CO

2

zvýší na 475–600 ppm, tempo fotosyntézy rostlin vzroste v průměru o 40 %.

6

Jen

rostliny typu C4, které tvoří asi 5 % vegetace, na koncentraci CO

2

citlivé nejsou.

To jsou ale vesměs různé druhy trav a plevelů, které nám chybět nebudou.

A jako bonus je tu další výhoda. Při vyšší koncentraci CO

2

rostlinám stačí k dý

chání méně průduchů v listech (tzv. stomata). A když mají méně průduchů, ztrácejí méně vody evapotranspirací, a jsou pak odolnější vůči horku a suchu.

Pozitivní přínosy globálního oteplování můžeme pozorovat už dnes. Satelity ukazují, že od počátku 80. let došlo k „zezelenání planety“. V Severní Americe se vegetační období prodloužilo o 12 ±5 dnů a v Eurasii o 18 ±4 dnů.

7

Bude-li se

oteplovat dosavadním tempem, ve 21. století se globálně oteplí asi o 0,5 až 1 °C. Ekonomické analýzy se shodují, že takové mírné oteplení bude mít ve 21. století na světové zemědělství i lidské zdraví pozitivní vliv.

8

Oteplování prospívá například kvalitě vína, které je na teplotu velmi citlivé. Oteplení o 1 °C znamená nárůst kvality vína o 13 bodů na 100 bodové stupnici. OBCHODNÍCI SE STRACHEM Například u rýnského vína to byl nárůst o 21,5 bodů nebo u červeného burgundského vína o 12,7 bodů. Víno se začalo díky globálnímu oteplování pěstovat i v Anglii. Zatímco v době druhé světové války Anglie neměla vinice skoro žádné, dnes tam je přes 400 komerčních vinic.

9

K posouzení tohoto problému stačí i laická úvaha. Jestliže je teplé klima něco špatného, proč se teplým obdobím v dějinách říkalo „klimatické optimum“? Proč dávají zahrádkáři rostliny do skleníků, jestliže jim teplo škodí? Jak to, že v tropech mají dvě sklizně ročně? A proč mají stromy silnější letokruhy v teplejších letech? Neznamená to snad, že se jim lépe daří a více rostou? Není snad v tropech největší biodiverzita?

Z těchto důvodů je řada ekologů skeptická k názoru, že uhlík je pro přírodu špatný. Takový názor odmítají ochránci přírody jako David Bellamy (autor přírodovědných pořadů BBC), Bjørn Lomborg (autor knihy Skeptický ekolog), Jim Steele (zakladatel Sierra Nevada Field Campus, SFSU) či Patrick Moore (jeden ze zakladatelů Greenpeace).

Norman Borlaugh v roce 1970 dostal Nobelovu cenu za svou „zelenou revoluci“. Vyšlechtil plodnější odrůdy obilnin a zabránil hladomorům v přelidněných zemích Třetího světa. Odmítal radikální environmentalisty, kteří brojí proti geneticky upraveným plodinám. A odmítal i boj proti skleníkovým plynům, zejména biopaliva, tj. pálení potravin. „Věřím, že nepochybně prožíváme období, kdy teploty rostou. Ale to je součást přírodních cyklů, které vedou střídavě k tání a rozrůstání ledovců.“

10

EXTRÉMY POČASÍ

Extrémy počasí se zhoršují vždy, ať se otepluje nebo ochlazuje. Klimatologové

prostě za příčinu označí to, co právě probíhá, ať už je to cokoliv. Globální oteplování, zaviněné „uhlíkovým znečištěním“, prý vede k tzv. poruchám klimatu.

11

Sociální ekolog Ivan Rynda tento termín převzal od Obamova poradce

Johna Holdrena, který ho zpopularizoval. Jan Hollan z CzechGlobe zase rád používá překlad „klimatický rozvrat“.

12

Jenže planeta už zažila i teplejší klima. Když

oteplení zaviní příroda, je to přirozený jev, ale kdyby tutéž teplotu způsobili lidé, najednou je to porucha?

Světová meteorologická organizace vydala v roce 2013 zprávu „2001–2010: Desetiletí klimatických extrémů“. Zde naznačují, že příčinou špatného počasí jsou

FALEŠNÉ ZPRÁVY

zvýšené teploty. Jenže dříve vědci tvrdili pravý opak. Když se klima ochlazovalo, nikdo neměl dojem, že extrémů počasí ubývá. Od roku 1945 do roku 1975 na severní polokouli probíhalo citelné ochlazení. Tehdy panoval názor, že ochlazením se extrémy počasí zhoršují.

V roce 1975 uprostřed éry ochlazování Carl Christian Wallen ze Světové meteorologické organizace v Ženevě vysvětloval: „Hlavní změnou počasí, která pravděpodobně bude doprovázet ochlazovací trend, bude zvýšená variabilita, střídání extrémů teplot a srážek v každém regionu. Což téměř jistě sníží úrody.“

13

V roce 1970, na den výročí nedožitých stých Leninových narozenin, se v USA slavil první Den Země, jakýsi ekologický první Máj. Kenneth E. F. Watt z Kalifornské univerzity v Davisu na oslavách říkal: „Bude-li tento trend pokračovat... v roce 2000 bude o 11 stupňů chladněji. To je dvakrát více, než kolik stačí, aby spustilo novou dobu ledovou.“

14

Nadšený potlesk se ale nekonal. Místo aby se lidé

radovali, že jsou zachráněni před hrozbou globálního oteplování, měli strach z neúrod. Noviny si všímaly extrémů počasí po celém světě a dávaly je do souvislosti s ochlazováním podnebí.

V časopise Newsweek vyšel v dubnu 1974 článek Petera Gwynneho „The Cooling World“ (Ochlazující se svět): „Pokud je změna klimatu tak zásadní, jak se někteří pesimisté obávají, výsledné hladomory by mohly být katastrofické... Minulý duben při nejničivější vlně tornád v historii 148 tornád zabilo přes 300 lidí a způsobilo půl miliardy dolarů škod ve 13 státech USA.“

15

Dříve vědci mysleli, že se extrémy počasí zhoršují, když se ochlazuje. Dnes říkají pravý opak. Jedna věc se ale nemění, alarmisté bijí na poplach, ať je teplo nebo zima. „Klimatickou změnu musíme řešit ihned! Nemůžeme si dovolit hazardovat tím, že bychom problém ignorovali. Nemůžeme riskovat nečinnost. Vědci, kteří říkají, že pouze vstupujeme do období klimatické nestability, jednají nezodpovědně. Známky, že klima se brzy změní k horšímu, jsou příliš silné, než aby bylo rozumné je ignorovat.“

16

To je úryvek knihy Lowella Ponteho The Cooling (Ochlazování,

1976). Nežli se ale podnikla nějaká rázná opatření, ochlazování ustalo samo od sebe. Šlo o falešný poplach.

Dnes se klimatický panel OSN (IPCC) snaží vyvolat dojem, že se extrémy počasí zhrošují při oteplování. Dosahuje toho ale selektivním výběrem dat. Nárůst tzv. „extrémů počasí“, jako je sucho, IPCC posuzuje jen podle přístrojových měření za posledních padesát nebo sto roků.

17

Starší proxy data, odvozená ze sedimentů a jiných nepřímých údajů, se tu neuvádějí, aby se nemuselo přiznat, že v dávných dobách byly „extrémy“ počasí daleko horší než dnes. Proč se tu neuvádí, že třeba v oblasti afrického Sahelu byla daleko horší sucha za malé doby ledové?

18

Nežli budeme Indii varovat před suchem,

měli bychom se podívat na historická data. Indické monzuny (srážky) jsou slabé v chladných obdobích (malá doba ledová) a silné v teplých (středověké optimum).

19


84 OBCHODNÍCI SE STRACHEM Samozřejmě i v relativně vlhkém období se občas vyskytne suchý rok. Což potvrzují i nedávné výzkumy českého týmu Y. Markonise, podle kterého 20. století mělo více srážek než století předcházející.

20

POVODNĚ

Povodně jsou druh živelné pohromy, která – nikoli překvapivě – postihuje lidi,

kteří si postavili domy v záplavových územích. Protože lidé nepamatují povod

ně, co byly před sto lety, strachují se, že nic podobného svět neviděl. Zatímco dříve řeky tekly za hradbami měst, v posledních dvou staletích se města rozrostla, takže řeky jsou dnes obklopeny nejhustší zástavbou. Přesto se setkáváme s tvrzením, že za zatopení domů v záplavových oblastech může globální oteplování. Každou povodeň prohlašují novináři za „největší v dějinách“, protože si nepamatují, jaké povodně byly dříve.

Když Austrálii zasáhly povodně v roce 2011, média to prezentovala jako „povodeň biblických rozměrů“. Jenže podle historických záznamů byla povodeň 2011 v Brisbane (4,48 m) daleko menší než tamější povodeň z roku 1893.

21

Vůbec největší

povodeň zasáhla Brisbane roku 1841 (8,4 m). Oblíbené novinářské klišé „největší povodeň za desítky roků“ nic neznamená. Desítky let jsou v dějinách jako mžik oka.

Podíváme-li se do České republiky, druhá půle 20. století přinesla v Praze na Vltavě nezvyklý povodňový klid. Bylo nejméně povodní za stovky let. Když se pak povodně znovu vrátily, lidé měli dojem, že se děje něco nezvyklého. Máme moc krátkou paměť. V období 1851–1900 bylo v Praze 47 povodní. V letech 1901–1950 tu bylo zaznamenáno 26 povodní a konečně v padesátiletí 1951–2000 jen 14 povodní.

22

Stejný pokles povodní byl zaznamenán i jinde

ve Střední Evropě.

23

Kolem roku 2000 frekvence povodní opět stoupla na původní úroveň. Je ale nějak mimořádná? Sotva. Podle ukazatele „Bradáč“ na Karlově mostě byly třeba v 16. století na Vltavě povodně každých pár roků. 1566, 1568, 1570, 1582, 1587, 1598.

24

Současný pluviál (deštivé období) není nic nečekaného. V roce 1997 v časopise Vesmír vyšel článek Zdeňka Vašků „Naše malé pluviály“, který poukázal, že období silnějších povodní se vrací každých asi dvě stě let.

25

Což odpovídá Suessovu

solárnímu cyklu i kolísání ledovců v Alpách.

26




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist