načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Obchodní korporace a nekalá soutěž - Jarmila Pokorná; Eva Večerková; Milan Pekárek

Obchodní korporace a nekalá soutěž
-11%
sleva

Kniha: Obchodní korporace a nekalá soutěž
Autor: ; ;

Publikace z ediční řady Meritum poskytuje odpovědi na řadu otázek z obchodního práva vyskytujících se v každodenní praxi. Kniha je rozdělena do tří částí, v nichž se detailně věnuje problematice ... (celý popis)
854
Kniha teď bohužel není dostupná.


»hlídat dostupnost
Alternativy:


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Wolters Kluwer
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 201510
Rozměr: 0,0x0,0x0,0 mm
Hmotnost: 0kg
Jazyk: česky
Vazba: Pevná bez přebalu lesklá
ISBN: 978-80-7478-874-1
EAN: 9788074788741
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace z ediční řady Meritum poskytuje odpovědi na řadu otázek z obchodního práva vyskytujících se v každodenní praxi. Kniha je rozdělena do tří částí, v nichž se detailně věnuje problematice obchodních korporací a nekalé soutěže dle zákona o obchodních korporacích a občanského zákoníku. Publikace podává informace co nejsrozumitelnějším způsobem, a to pomocí přehledné struktury textu, členěné na: definice, poznámky, judikaturu, literaturu a marginální čísla. Nechybí obsáhlý rejstřík odkazující právě k marginálním číslům. Výklad je každodenní pomůckou pro všechny advokáty, notáře, podnikové právníky, daňové poradce, auditory, management a podnikatele. Zároveň je také vhodnou učební pomůckou pro studenty.

Související tituly dle názvu:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

V

Obsah

ČÁST I Právní postavení podnikatele

DÍL I Zákonné vymezení pojmu podnikatel

Kapitola 1 Pojem podnikatel v občanském zákoníku . . . . . . . . . . . . . . 3

1.1 Osoby v občanském zákoníku a důvody vedoucí

k úpravě kategorie podnikatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

1.2 Znaky vymezující podnikatele v platném občanském

zákoníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

1.3 Další znaky vymezující v občanském zákoníku

podnikatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

Kapitola 2 Negativní vymezení podnikatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

2.1 Osoby, které nejsou podnikateli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

2.2 Útvary, které nejsou podnikateli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

DÍL II Identifikace podnikatele

Kapitola 1 Význam identifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Kapitola 2 Jméno a obchodní firma podnikatele . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

2.1 Jméno, název, obchodní firma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

2.2 Podnikatelé nezapsaní do obchodního rejstříku . . . . . 33

2.3 Podnikatelé zapsaní do obchodního rejstříku . . . . . . . 34

2.4 Firma, ochranná známka, doménové jméno . . . . . . . . 45 Kapitola 3 Sídlo podnikatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Kapitola 4 Předmět podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

DÍL III Podnikatel v právním styku

Kapitola 1 Úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Kapitola 2 Osobní jednání podnikatele – fyzické osoby . . . . . . . . . . . 67 Kapitola 3 Jednání podnikatele – právnické osoby zastoupené

statutárním orgánem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Kapitola 4 Jednání podnikatele v zastoupení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Kapitola 5 Jednání podnikatele pomocí opatrovníka . . . . . . . . . . . . . 83

DÍL IV Informace o podnikatelích

Kapitola 1 Veřejné rejstříky, v nichž se nacházejí informace

o podnikatelích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

4.1 Obchodní rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

4.2 Živnostenský rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

4.3 Další rejstříky a seznamy, do nichž se zapisují

podnikatelé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98


VI

OBSAH

Kapitola 2 Informace v obchodních listinách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

Kapitola 3 Informace na internetových stránkách podnikatelů . . . 100

ČÁST II Obchodní korporace

DÍL I Obecná úprava obchodních korporací

Kapitola 1 Charakteristika obchodní korporace . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

1.1 Základní prvky charakterizující obchodní

korporace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 1.2 Formy obchodních korporací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 1.3 Prameny právní úpravy obchodních korporací . . . . . 111

Kapitola 2 Založení a vznik obchodní korporace . . . . . . . . . . . . . . . . 113

2.1 Založení obchodní korporace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 2.2 Získání průkazu podnikatelského oprávnění . . . . . . . 116 2.3 Splnění vkladové povinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 2.4 Vznik obchodní korporace zápisem do obchodního

rejstříku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 2.5 Jednání jménem společnosti mezi jejím založením

a vznikem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

Kapitola 3 Financování činnosti obchodních korporací . . . . . . . . . . 121

3.1 Zdroje financování činnosti obchodních korporací

a bilanční pravidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 3.2 Vklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

3.2.1 Právní povaha vkladu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

3.2.2 Charakteristika předmětu vkladu . . . . . . . . . . 124

3.2.3 Charakteristika vkladové povinnosti . . . . . . . 125

3.2.4 Vklad jako součást základního kapitálu . . . . . 128 3.3 Základní kapitál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

Kapitola 4 Právní postavení společníků obchodních korporací . . . 133

4.1 Charakteristika podílu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 4.2 Soustava práv a povinností společníka – kvalitativní

stránka podílu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

4.2.1 Úprava některých práv tvořících obsah

podílu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137

4.3 Velikost podílu – kvantitativní stránka podílu . . . . . . 144 4.4 Podíl jako nehmotná movitá věc . . . . . . . . . . . . . . . . . 146

Kapitola 5 Vnitřní organizace obchodních korporací . . . . . . . . . . . . 149

5.1 Charakteristika vnitřní organizace . . . . . . . . . . . . . . . . 149 5.2 Vnitřní struktura osobních společností . . . . . . . . . . . . 151 5.3 Vnitřní struktura kapitálových společností . . . . . . . . . 153

5.3.1 Soustava vnitřních orgánů kapitálových

společností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153

5.3.2 Požadavky na osoby, které se mají stát členy

statutárních a dozorčích orgánů . . . . . . . . . . . 156

5.3.3 Vyloučení člena statutárního orgánu

z výkonu funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157


OBSAH

VII

5.3.4 Pravidla pro výkon funkce členů orgánů . . . . 159

5.3.5 Pravidla střetu zájmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167

5.3.6 Smlouva o výkonu funkce . . . . . . . . . . . . . . . . 168 5.4 Vnitřní struktura družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170

Kapitola 6 Zrušení a zánik obchodních korporací . . . . . . . . . . . . . . . 171

6.1 Obecná charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 6.2 Zrušení a zánik obchodních korporací s likvidací . . 173

6.2.1 Zrušení obchodní korporace . . . . . . . . . . . . . . 173

6.2.2 Likvidace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176

6.2.3 Zánik obchodní korporace . . . . . . . . . . . . . . . . 186 6.3 Přeměny obchodních korporací – obecný přehled . . 186

6.3.1 Charakteristika přeměn . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186

6.3.2 Prameny právní úpravy přeměn . . . . . . . . . . . 187

6.3.3 Druhy přeměn – přehled . . . . . . . . . . . . . . . . . 189

6.3.4 Zásady přeměn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190

6.3.5 Právní postavení společníků při přeměnách . . 193

6.3.6 Ochrana věřitelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198

6.3.7 Postup přeměny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199

Kapitola 7 Podnikatelská seskupení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207

7.1 Ovlivnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207 7.2 Ovládání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209 7.3 Koncern . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213

DÍL II Jednotlivé formy obchodních korporací

Kapitola 8 Veřejná obchodní společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217

8.1 Charakteristika společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217 8.2 Založení a vznik společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218

8.2.1 Společenská smlouva veřejné obchodní

společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219

8.3 Financování činnosti společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 8.4 Právní postavení společníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223

8.4.1 Práva a povinnosti společníka veřejné

obchodní společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223

8.4.2 Podíl společníka na veřejné obchodní

společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229

8.4.3 Vznik a zánik účasti společníka

ve společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231

8.5 Vnitřní organizace společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 232 8.6 Zrušení a zánik společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236

8.6.1 Důvody zrušení veřejné obchodní

společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236

Kapitola 9 Komanditní společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239

9.1 Charakteristika společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239 9.2 Založení a vznik společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241

9.2.1 Společenská smlouva komanditní

společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241


VIII

OBSAH

9.3 Financování činnosti společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . 245 9.4 Právní postavení společníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246

9.4.1 Práva a povinnosti komanditisty v komanditní

společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247

9.4.2 Podíl společníka na komanditní

společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253

9.4.3 Vznik a zánik účasti společníka

ve společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254

9.5 Vnitřní organizace společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256 9.6 Zrušení a zánik společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257

Kapitola 10 Společnost s ručením omezeným . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258

10.1 Charakteristika společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258 10.2 Založení a vznik společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 261

10.2.1 Společenská smlouva společnosti s ručením

omezeným . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 261

10.2.2 Splnění zákonem stanovené části vkladové

povinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 266

10.2.3 Návrh na zápis do obchodního rejstříku . . . . 267 10.3 Financování činnosti společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . 267 10.4 Právní postavení společníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273

10.4.1 Práva a povinnosti společníka ve společnosti

s ručením omezeným . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273

10.4.2 Podíl společníka společnosti s ručením

omezeným . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 289

10.4.3 Vznik a zánik účasti společníka

ve společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 298

10.5 Vnitřní organizace společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304

10.5.1 Valná hromada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304

10.5.2 Jednatelé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 313

10.5.3 Dozorčí rada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 319 10.6 Zrušení a zánik společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 321

Kapitola 11 Akciová společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 322

11.1 Charakteristika společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 322

11.1.1 Akcie a jiné účastnické cenné papíry

vydávané akciovou společností . . . . . . . . . . . . 324

11.2 Založení a vznik společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330

11.2.1 Stanovy akciové společnosti . . . . . . . . . . . . . . . 330

11.2.2 Splnění zákonem stanovené části vkladové

povinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 332

11.2.3 Návrh na zápis do obchodního rejstříku . . . . 332 11.3 Financování činnosti společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . 333 11.4 Právní postavení společníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 341

11.4.1 Práva a povinnosti akcionářů . . . . . . . . . . . . . 341

11.4.2 Podíl na akciové společnosti . . . . . . . . . . . . . . 361

11.4.3 Vznik a zánik účasti akcionáře

na společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 370

11.5 Vnitřní organizace společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 372

OBSAH

IX

11.5.1 Obecná charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 372

11.5.2 Dualistický systém vnitřního uspořádání

akciové společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 384

11.5.3 Monistický systém vnitřního uspořádání

akciové společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 388

11.6 Zrušení a zánik akciové společnosti . . . . . . . . . . . . . . 390

Kapitola 12 Družstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390

12.1 Charakteristika družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 12.2 Založení a vznik družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 392

12.2.1 Stanovy družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 395 12.3 Majetek družstva, majetková účast člena

v družstvu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 396 12.4 Členství v družstvu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 399

12.4.1 Členství v družstvu – jeho podstata

a základ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 399

12.4.2 Vznik členství v družstvu . . . . . . . . . . . . . . . . . 399

12.4.3 Seznam členů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 401

12.4.4 Obsah členství (členského poměru) . . . . . . . . 401

12.4.5 Družstevní podíl (práva a povinnosti člena) . . 406

12.4.6 Zánik členství v družstvu . . . . . . . . . . . . . . . . . 411

12.4.7 Vypořádací podíl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 12.5 Orgány družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 418

12.5.1 Orgány družstva – obecné otázky . . . . . . . . . . 418

12.5.2 Členská schůze družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . 421

12.5.3 Zvláštní formy členské schůze . . . . . . . . . . . . 428 12.6 Představenstvo družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 436 12.7 Kontrolní komise družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 438 12.8 Orgány malého družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 439 12.9 Zánik družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 440 12.10 Bytové družstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 443

12.10.1 Základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 443

12.10.2 Zvláštnosti právní úpravy bytových

družstev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 445

12.11 Sociální družstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 453

Kapitola 13 Evropské formy korporací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 456

13.1 Obecná charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 456 13.2 Evropské hospodářské zájmové sdružení . . . . . . . . . . 458

13.2.1 Povaha sdružení, prameny jeho úpravy . . . . 458

13.2.2 Členové sdružení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 459

13.2.3 Označení sdružení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 459

13.2.4 Založení a vznik sdružení . . . . . . . . . . . . . . . . 459

13.2.5 Vnitřní organizace EHZS . . . . . . . . . . . . . . . . . 460

13.2.6 Hospodaření EHZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 461

13.2.7 Členství v EHZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 462

13.2.8 Jednání EHZS navenek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 464

13.2.9 Zrušení a zánik sdružení . . . . . . . . . . . . . . . . . 464 13.3 Evropská společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 465

X

OBSAH

13.3.1 Povaha evropské společnosti, prameny

úpravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 465

13.3.2 Označení evropské společnosti . . . . . . . . . . . . 466

13.3.3 Založení a vznik evropské společnosti . . . . . . 466

13.3.4 Vnitřní organizace evropské společnosti . . . . 468

13.3.5 Hospodaření evropské společnosti . . . . . . . . . 471

13.3.6 Společníci a společnická práva . . . . . . . . . . . . 471

13.3.7 Zrušení a zánik evropské společnosti . . . . . . 472 13.4 Evropské družstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 472

13.4.1 Povaha evropského družstva, prameny jeho

úpravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 472

13.4.2 Označení evropského družstva . . . . . . . . . . . . 474

13.4.3 Založení a vznik evropského družstva . . . . . . 474

13.4.4 Vnitřní organizace evropského družstva . . . . 475

13.4.5 Hospodaření evropského družstva . . . . . . . . . 478

13.4.6 Členové a členská práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . 479

13.4.7 Jednání evropského družstva ve vnějších

vztazích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 480

13.4.8 Zrušení a zánik evropského družstva . . . . . . 480

ČÁST III Nekalá soutěž

Kapitola 1 Obecně o hospodářské soutěži, soutěžním prostředí

a základních subjektech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 489 1.1 Mezinárodní úprava hospodářské soutěže . . . . . . . . . 491 1.2 Tuzemská úprava hospodářské soutěže . . . . . . . . . . . 492 1.3 Účast na hospodářské soutěži – zneužití a omezení . . 494 1.4 Soutěžitelé a hospodářská soutěž . . . . . . . . . . . . . . . . . 496 1.5 Zakázaná konkurenční doložka . . . . . . . . . . . . . . . . . . 500

Kapitola 2 Obecně o nekalé soutěži . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 503

2.1 Generální klauzule – základní ustanovení o nekalé

soutěži . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 507 2.2 Nepojmenované nekalosoutěžní delikty . . . . . . . . . . . 519

Kapitola 3 Pojmenované skutkové podstaty nekalé soutěže . . . . . . 526

3.1 Klamavá reklama . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 528 3.2 Klamavé označení zboží nebo služby . . . . . . . . . . . . . 543 3.3 Srovnávací reklama . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 548 3.4 Vyvolání nebezpečí záměny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 557 3.5 Parazitování na pověsti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 564 3.6 Podplácení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 567 3.7 Zlehčování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 570 3.8 Porušení obchodního tajemství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 575 3.9 Dotěrné obtěžování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 577 3.10 Ohrožení zdraví nebo životního prostředí . . . . . . . . . 579

Kapitola 4 Ochrana proti nekalé soutěži . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 581

4.1 Ochrana mimoprávní, mimosoudní a vybraná

soudní ochrana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 582

OBSAH

XI

4.2 Soudní ochrana a legitimace osob . . . . . . . . . . . . . . . . 588 4.3 Aktivní legitimace a žalobní nároky dle § 2988 . . . . . 590

4.3.1 Žalobní nárok na zdržení se protiprávního

jednání (žaloba zápůrčí – negatorní) . . . . . . . 591

4.3.2 Žalobní nárok na odstranění protiprávního

stavu (žaloba odstraňovací – restituční) . . . . 593

4.3.3 Žalobní nárok na vydání bezdůvodného

obohacení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 594

4.3.4 Žalobní nárok na přiměřené zadostiučinění

(žaloba satisfakční) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 595

4.3.5 Žalobní nárok na náhradu škody . . . . . . . . . . 598 4.4 Aktivní legitimace dle § 2989 odst. 1 – právnická

osoba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 599 4.5 Aktivní legitimace dle § 2989 odst. 2 – spotřebitel . . . 602

Věcný rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 607


DÍL I / ZÁKONNÉ VYMEZENÍ POJMU PODNIKATEL

17

12

vždy, jestliže výše jejích výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla nebo přesáhla za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku sto dvacet milionů Kč. Povinnost zápisu pramení z požadavku právní jistoty v obchodním styku – osoby, jejichž podnikání má závažnější rozsah a je s ním spojeno i větší riziko ohrožující zejména věřitele, by měly poskytnout veřejnosti základní informace o zaměření i výsledcích svého podnikání, a umožnit tak potencionálním obchodním partnerům přesnější rozhodování, pokud jde o navazování obchodních styků, nabídky spolupráce apod. Ve formě vyvratitelné domněnky (§ 421 odst. 2) nalézáme v občanském zákoníku dřívější určení podnikatele podle toho, zda je k podnikání oprávněn veřejnoprávními předpisy. Konstrukce domněnky vychází z předpokladu, že osoba, která učiní kroky potřebné k získání podnikatelského oprávnění, má skutečně vážný zájem věnovat se podnikání jako způsobu svého profesionálního uplatnění a zdroji obživy. Zákonná úprava však domněnku podnikatelského statusu spojuje s pouhou existencí podnikatelského oprávnění a ponechává na takto oprávněném podnikateli, aby prokázal, že ve skutečnosti podnikatelskou činnost nevykonává. Podnikatelské oprávnění může být uděleno podle živnostenského zákona nebo podle jiných speciálních právních předpisů pro ty obory podnikání, které nejsou živností.

KAPITOLA 2

Negativní vymezení podnikatele

Pro odlišení a přesnější určení obsahu některých zcela běžně používaných pojmů, u nichž se liší jejich právní význam a význam, který jim dává obecné jazykové vyjádření, zařazujeme do této kapitoly i výklad o entitách, které podnikateli z právního hlediska nejsou.

Terminologické odlišnosti jsou dány nejen variabilitou jazykových vyjádření, ale i prolínáním a překrýváním různých vědních oborů užívajících totožné termíny pro odlišný obsah. Zcela běžným případem je např. termín „fi rma“, kterým ekonomické vědní disciplíny rozumějí podnikatele, popř. obchodní společnost, právo však fi rmou rozumí pouze identifi kační označení užívané v právním styku podnikatelem, který je zapsán v obchodním rejstříku.

Omyly mohou spočívat i v právní terminologii samotné, neboť se ne vždy dokonale podaří, aby tatáž slova byla používána v totožném významu. Důvody mohou spočívat v historických tradicích, legislativních omylech a opomenutích, nebo dokonce nemusí být příčiny takových situací žádné, neboť vyplývají z tvořivosti autorů legislativních textů.

Účelem této kapitoly je proto především prevence omylů vznikajících z nedorozumění. Současně je plocha této kapitoly využita i k podrobnějšímu výkladu o některých speciálních druzích věcí, které jsou s podnikáním úzce spjaty a hrají v něm nezastupitelnou roli (obchodní závod).

12


18

ČÁST PRVNÍ / PRÁVNÍ POSTAVENÍ PODNIKATELE

2.1

Osoby, které nejsou podnikateli

Společníci obchodních společností a členové družstev Společníci osobních obchodních společností a společnosti s ručením omezeným se podle § 48 zák. č. 304/2013 Sb. zapisují do obchodního rejstříku. Mohl by proto vzniknout závěr, že se fi kce obsažená v § 421 odst. 1 obč. zák. vztahuje i na ně a stávají se podnikateli díky svému zápisu do obchodního rejstříku. Takový závěr však není správný, protože zapisované údaje o společnících jsou součástí informací, které blíže specifi kují zapsané společnosti. Podnikatelem je proto zapsaná obchodní korporace a zápis jejích společníků poskytuje třetím osobám údaje o společnické struktuře společností. Zápis společníků je součástí zápisu korporace a status společníků nemůže ovlivnit v tom směru, že by jim propůjčoval postavení podnikatelů.

Problematikou se zabývala též judikatura Nejvyššího soudu, jejíž stanoviska ohledně postavení společníků jako podnikatelů nebo naopak zaměstnanců neztrácejí platnost ani v podmínkách nové právní úpravy. Jako příklad uvádíme rozhodnutí sp. zn. 2 Cdon 1652/1997:

JUDIKATURA

Společnost s ručením omezením je samostatným subjektem práva, který nelze ztotož

ňovat (zaměňovat) s jejími společníky, s fyzickými nebo právnickými osobami, které ji

založily nebo které do ní později vstoupily. Nelze proto ani dovozovat, že by se společníci

společnosti s ručením omezeným mohli stát z důvodu své účasti ve společnosti podnikateli

ve smyslu obchodního zákoníku.

Výkon práv a povinností společníka ve společnosti s ručením omezeným vyplývajících

z pouhé kapitálové účasti ve společnosti není sám o sobě (bez dalšího) výdělečnou činností

ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zák. práce, i když jde o společnost, která má shodný před

mět činnosti (podnikání) jako případný zaměstnavatel společníka.

Pracovníka, který je společníkem společnosti s ručením omezeným, nelze jen z důvodu jeho

účasti ve společnosti považovat za podnikatele (osobu vykonávající výdělečnou činností for

mou podnikání). Jeho činnost ve společnosti, spočívající toliko v realizaci práv a povinností

společníka společnosti s ručením omezeným stanovených zákonem, společenskou smlou

vou nebo stanovami společnosti a vyplývajících jen z kapitálové účasti ve společnosti, není

takovou výdělečnou činností, jakou má na mysli ustanovení § 75 odst. 1 zák. práce, i když

jde o společnost, jejíž předmět činnosti (podnikání) je shodný s předmětem činnosti (pod

nikání) zaměstnavatele společníka (tj. jde o společnost konkurující jeho zaměstnavateli).

Pozn.: jde o znění zrušeného zákoníku práce zák. č. 65/1965 Sb. Pokud bychom odhlédli od skutečností zapisovaných do obchodního rejstříku a zkoumali pouze postavení společníků obchodních korporací, bylo by nutno vzít v úvahu, že společníkům obchodních korporací přísluší v rámci korporace samostatná rozhodovací působnost, jejich účast na společnosti je zpravidla dlouhodobá a soustavná, společník plní povinnosti spojené s účastí na společnosti a očekává, že mu podíl na společnosti vynese rovněž podíl na jejím zisku. Společníci osobních společností (s výjimkou komanditistů) navíc sami vlastní činností uskutečňují cíle, k nimž byla společnost založena, avšak nečiní tak

DÍL I / ZÁKONNÉ VYMEZENÍ POJMU PODNIKATEL

19

v pracovněprávním vztahu, nýbrž jako podílníci společnosti. Realizovat účel korporace vlastní prací, aniž by šlo o výkon závislé práce, je konečně možné ve všech formách obchodních společností a tato situace vzniká i v družstvech.

Navzdory všem prvkům, které by mohly zakládat dojem, že společníci obchodních korporací jsou na základě své účasti na korporaci též podnikateli, zastáváme názor, že tato účast nenaplňuje znaky charakterizující podnikání. Společníci založením korporace vyjadřují svou vůli nepodnikat samostatně jako fyzické osoby, nýbrž využít k tomuto účelu právní formu obchodní korporace. Postavení podnikatele má z vůle zakladatelů a budoucích společníků korporace, nikoliv oni sami. Samostatný a soustavný výkon určité činnosti na vlastní účet a odpovědnost živnostenským nebo jiným způsobem za účelem dosažení zisku je charakteristický pro korporaci jako takovou, její společníci jí využívají jen jako organizační formy, která je sama o sobě samostatným provozovatelem podnikatelských aktivit. Rozhodovací působnost společníků i možnost podílet se na zisku vytvořeném podnikáním společnosti jsou proto vždy odvozeny od podnikání korporace a s ním spojeny, nejsou příznačné pro společníky a nedávají jim postavení podnikatelů. Členové orgánů obchodních korporací Závěry o významu zápisu členů orgánů obchodních korporací do obchodního rejstříku jsou zde podobné jako u společníků. Členové statutárních a případných dozorčích orgánů se do obchodního rejstříku zapisují v závislosti na zápise obchodní korporace. Nejde proto o jejich zápis jako podnikatelů, nýbrž o sdělení jedné z nejvýznamnějších charakteristik obchodní korporace jako podnikatele. Statutární orgány zastupují obchodní korporace ve vnějších vztazích a rejstříkový zápis zde sděluje třetím osobám, kdo a jakým postupem je oprávněn korporace zavazovat. Rejstříkový zápis údajů o členech orgánů proto opět slouží jako zdroj nutných informací o korporaci jako podnikateli.

Ve vnitřní organizaci obchodních korporací mají osoby, které jsou statutárními orgány, členy těchto orgánů nebo členy dozorčích orgánů, zvláštní postavení, neboť nejsou zaměstnanci, nýbrž se jejich vztah ke korporaci řídí smlouvou, která však není smlouvou zakládající zaměstnanecký poměr. Smlouva o výkonu funkce podle § 59 z. o. k. je speciální smluvní typ, jehož subsidiární oporou je příkazní smlouva podle § 2430 a násl. obč. zák.

Osoby, které jsou statutárním orgánem, jeho členem nebo členem dozorčího orgánu korporací, sice vykonávají svoje funkce soustavně a za účelem dosažení odměny, avšak svou činnost nevykonávají živnostenským nebo obdobným způsobem. Rovněž samostatnost jejich rozhodování je relativní, protože jsou povinny být loajální ke korporaci a ve svém rozhodování vždy dávat přednost jejím zájmům. Ani v tomto případě proto nelze osoby, které jsou orgány korporací nebo jejich členy, označovat jako podnikatele.

JUDIKATURA

V judikatuře Nejvyššího soudu je jasně vyjádřen závěr, že činnost statutárního orgánu není

vykonávána v zaměstnaneckém poměru. Na tento závěr potom navazuje i úprava hmotné

ho zabezpečení při ztrátě zaměstnání. Jako příklad uvádíme rozhodnutí Nejvyššího soudu

a Nejvyššího správního soudu.

ČÁST PRVNÍ / PRÁVNÍ POSTAVENÍ PODNIKATELE13

Činnost statutárního orgánu nevykonává fyzická osoba v pracovním poměru, a to ani

v případě, že není společníkem; vznik i zánik tohoto právního vztahu není upraven pracov

něprávními předpisy a řídí se obsahem společenské smlouvy. Právní předpisy ani povaha

společnosti s ručením omezeným však nebrání tomu, aby jiné činnosti (odlišné od výkonu

funkce jednatele) vykonávaly fyzické osoby pro obchodní společnost na základě pracovně

právních vztahů. (NS 21 Cdo 963/2002)

Funkce jednatele společnosti s ručením omezeným představuje ve smyslu § 7 odst. 1

zákona č. 1/1991 Sb. vztah obdobný vztah pracovnímu. Takovou osobu proto nelze zařadit

do evidence uchazečů o zaměstnání a nevzniká ji právo na hmotné zabezpečení. Zařaze

ní uchazeče o zaměstnání do evidence představuje veřejnoprávní akt, který je provede

ním čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Podmínkou pro zařazení do evidence

uchazečů o zaměstnání je samotná neexistence pracovního nebo obdobného vztahu, niko

liv toliko faktické nevykonávání činnosti v rámci tohoto vztahu. K předmětné evidenci tak

dochází, pokud jsou splněny zákonem stanovené formální podmínky, a orgán tuto evidenci

provádějící proto není povinen zkoumat, zda v konkrétním případě skutečná činnost je či

není vykonávána. (NSS 3 Ads 37/2005) Prokuristé Podle zákonného vymezení zmocňuje podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku udělením prokury prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu (§ 450 odst. 1 obč. zák.). Prokuru by proto bylo možno charakterizovat jako druh plné moci, která je udělována při podnikatelských činnostech a opravňuje zmocněnce – prokuristu k zastupování podnikatele pro okruh záležitostí vázaných na provoz podnikatelova závodu. Jde o zastoupení smluvní založené na shodné vůli podnikatele a prokuristy o tom, že prokurista bude podnikatele zastupovat. Prokura se však nedotýká vztahu osoby prokuristy a osoby podnikatele, jenž může být jakékoli povahy: může zde být společnický vztah, prokurou může být pověřen zaměstnanec, mezi prokuristou a podnikatelem může být i zcela jiný vztah (prokuristou může být např. manžel či syn podnikatele).

Základní funkcí prokury je dosažení právní jistoty o tom, že v obchodním styku zavazuje podnikatele oprávněný zástupce. Prokurista se zapisuje do obchodního rejstříku, každá osoba, která vstupuje do právního vztahu s podnikatelem, si proto může ověřit, že jedná skutečně s oprávněným zástupcem. Zákonná konstrukce prokury dále jasně určuje hranice, v nichž se zmocnění prokuristy k jednání za podnikatele pohybuje. Rejstříkový zápis proto ani v tomto případě neznamená, že se osoba zapsaná jako prokurista stává podnikatelem. Zápis je odvozen od zápisu obchodní korporace nebo fyzické osoby jako podnikatele a informuje o tom, že tento podnikatel využívá při provozu svého závodu zástupce s jednatelským oprávněním charakterizovaným jako prokura.

Účel prokury bychom tedy mohli spatřovat v tom, že jde o zastoupení, při jehož využití jsou třetí osoby, které s prokuristou jednají, ušetřeny složitého a zdlouhavého zkoumání rozsahu jeho plné moci i pochybností týkajících se otázky, zda jednání prokuristy podnikatele opravdu zaváže. Toto zastoupení sice využívá zápisu prokuristy do obchodního rejstříku, avšak tato skutečnost nepropůjčuje prokuristovi postavení podnikatele.

13


DÍL I / ZÁKONNÉ VYMEZENÍ POJMU PODNIKATEL

21

14–15

Soutěžitelé Do postavení soutěžitele se mohou fyzické i právnické osoby buď dostat vzájemným vztahem konkurence, u něhož se právní úprava soustřeďuje na sankcionování nečestných postupů konkurenčního boje a na ochranu zákazníků (úprava nekalé soutěže v občanském zákoníku), nebo tak, že jako provozovatelé určité hospodářské činnosti mají možnost soutěžní prostředí ovlivňovat a této možnosti se snaží ve svůj prospěch využít. Právní úprava zde chrání soutěžní prostředí před jeho omezováním a deformacemi. V obou případech souvisí postavení soutěžitelů úzce s podnikáním, avšak soutěž se neomezuje jen na ně a soutěžitelé nemusí být vždy podnikateli. Podle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, jsou např. soutěžiteli i sdružení soutěžitelů, popř. útvary bez právní osobnosti. Obdobně se do konkurenčních střetů různých hospodářských zájmů mohou dostat i tzv. neziskové právnické osoby (konkurenční boj o dotace, o účast v programech podpory). Pojem soutěžitel je širší než kategorie podnikatelů, osobně se obě skupiny mohou částečně překrývat, ale nelze chápat soutěžitele jako jiný termín pro podnikatele.

2.2

Útvary, které nejsou podnikateli

Společnost Termínem společnost označuje občanský zákoník v § 2716 a násl. útvar, který vzniká uzavřením smlouvy, podle níž se zavazuje několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci. Vzniklé spojení nemá právní osobnost a je založeno na těchto principech: – spoluvlastnictvím peněžních prostředků a zuživatelných věcí, které byly

účastníky společnosti poskytnuty k provozování společné činnosti, k jiným

předmětům vloženým do společnosti nabývají společníci právo bezplatného

požívání, – společníci vykonávají činnost pro společnost osobně, – na majetku nabytém za trvání společnosti, na dosaženém zisku nebo utrpě

né ztrátě se podílejí v poměru, který určuje smlouva, jinak totožně; z dluhů

vzešlých ze společné činnosti jsou společníci zavázáni vůči třetím osobám

společně a nerozdílně, – rozhodnutí o záležitostech společnosti se přijímají většinou hlasů; každý

společník má jeden hlas, ujednání nebo rozhodnutí společníků bránící ně

kterému společníkovi účastnit se rozhodování nemá právní účinky, rozhod

nutí, jímž se mění společenská smlouva, musí být přijato jednomyslně, – správou společných věcí mohou společníci pověřit někoho ze svého středu,

i třetí osobu, – společnost zaniká, dohodnou-li se o tom společníci, splní-li se podmínky

ujednané ve společenské smlouvě, uplyne-li doba, na kterou byla společnost

ujednána, dosáhne-li se účelu, k němuž byla společnost zřízena, anebo sta

ne-li se tento účel nemožným.

I když není vyloučeno, aby společnost byla využita jako právní forma ke společné podnikatelské činnosti, zůstávají podnikateli její společníci, společnost sama není právnickou osobou, nemůže být proto ani osobou, o níž by bylo

14

15


22

ČÁST PRVNÍ / PRÁVNÍ POSTAVENÍ PODNIKATELE16–17

možné říci, že vykonává činnost samostatně a na vlastní účet a odpovědnost. Nesplňuje tak defi niční znaky podnikatele v § 420 obč. zák. Tichá společnost Jako tichá společnost je občanským zákoníkem označována smlouva, kterou se tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku (§ 2747). Tichá společnost může být ujednána i k účasti tichého společníka jen na provozu některého ze závodů podnikatele.

Tichý společník předává podnikateli předmět vkladu bez zbytečného odkladu po vzniku tiché společnosti, nebo mu umožňuje s předmětem vkladu nakládat. Vkládá-li nemovitou věc, nabývá k ní podnikatel na dobu trvání tiché společnosti užívací a požívací právo. Je-li předmětem vkladu něco jiného, uplatňuje se vyvratitelná domněnka, že podnikatel nabyl k předmětu vznikem tiché společnosti vlastnické právo.

Podnikání provozuje podnikatel, který je též ze všech právních skutečností vzniklých z podnikání zavázán. Tichý společník má právo nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů podnikatele. Podnikatel vydá tichému společníkovi stejnopis účetní závěrky bez zbytečného odkladu po jejím vyhotovení a případném schválení.

Tichý společník se podílí na zisku nebo na ztrátě podnikatele v ujednané výši, jinak ve výši určené vzhledem k výši jeho vkladu a zavedené praxi stran, popřípadě vzhledem k zvyklostem. Na ztrátě se tichý společník podílí stejně jako na zisku.

Tichou společnost lze sjednat na dobu určitou i neurčitou. Pokud byla sjednána na dobu neurčitou, lze ji vypovědět nejpozději šest měsíců před koncem účetního období. Tichá společnost se zrušuje, dosáhne-li podíl tichého společníka na ztrátě výše jeho vkladu, ledaže uhradí podíl na ztrátě nebo doplní vklad. Dále se tichá společnost zrušuje, ukončí-li se podnikání, kterého se tichá společnost týká, nebo bylo-li rozhodnuto o úpadku podnikatele nebo tichého společníka. Podnikatel vydá tichému společníkovi bez zbytečného odkladu po zániku tiché společnosti vklad upravený o podíl na výsledku svého podnikání podle stavu ke dni zániku tiché společnosti.

Smlouva o tichém společenství je právním nástrojem využitelným pro podnikání, jak je však patrno z charakteristiky oprávnění a povinností obou partnerů, nedochází k založení právnické osoby, nejde o zvláštní formu obchodní společnosti. Podnikatelem je zde jedna ze stran smlouvy, tichý společník je investorem, který k podnikání podnikatele přispívá svým vkladem a doufá v jeho rozmnožení, jeho účast nezakládá jeho postavení podnikatele, stejně jako podnikatelem není sama tichá společnost jako spojení podnikatele a tichého společníka. Koncern Zákon o obchodních korporacích změnil oproti obchodnímu zákoníku též úpravu podnikatelských seskupení. Její podstatu – úpravu nerovných podnikatelských propojení založených na ovlivňování – sice nezměnil, avšak míru vlivu ovlivňující osoby upravil ve třech stupních jako ovlivnění, ovládání a koncern.

16

17


DÍL I / ZÁKONNÉ VYMEZENÍ POJMU PODNIKATEL

23

18–19

Zatímco ovlivnění vychází z toho, že kdokoli může jinou korporaci přimět k chování, které jí přinese újmu, a pro tento případ je povinen vzniklou újmu nahradit, s ovládáním je spojen rozhodující vliv ovládající osoby a u koncernu se již předpokládá jednotné řízení všech osob, které tvoří spolu s řídicí osobou koncern. Jednotné řízení spočívá ve vlivu uplatňovaném vůči řízené osobě za účelem dlouhodobého prosazování koncernových zájmů, za jednotnou koncernovou politiku, koordinaci postupu osob tvořících seskupení a koncepční řízení alespoň jedné ze základních činností v rámci podnikání koncernu. Vyplývá z toho, že koncern je velmi úzké propojení řídicí osoby s osobami řízenými, při němž je však zachována právní samostatnost jednotlivých členů seskupení. Koncern je proto jednotka především ekonomická, jako takový není právnickou osobou ani samostatným podnikatelem. Firma Dosavadní úprava obsažená v obchodním zákoníku spojovala s termínem „fi rma“ označení podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku. Nová úprava byla přenesena do občanského zákoníku (§ 423–428), na dosavadní koncepci však ničeho zásadního nezměnila. Určuje, že podnikatelé, kteří jsou zapsáni v obchodním rejstříku, jsou označováni pro provozování své podnikatelské činnosti fi rmou, kdežto nezapsaní podnikatelé jednají v obchodním styku pod svým jménem. Jménem se rozumí jméno a příjmení fyzických osob nebo název osob právnických, fi rma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku.

Je zřejmé, že fi rma je i podle této úpravy označením podnikatele, které plní obdobnou funkci jako průmyslová práva na označení (ochranné známky, označení původu, zeměpisná označení) a slouží k identifi kaci podnikatele v právním styku. Termínu fi rma proto není možno používat jako synonyma pro termín podnikatel nebo obchodní korporace, neboť jeho právní význam je zcela jiný.

Podrobnější výklad fi remního práva je podán v kapitole druhé, která se bude zabývat identifi kací podnikatelů. Podnik Obchodní zákoník upravoval podnik jako hromadnou věc obsahující prvky hmotné, nehmotné a osobní. Do nové právní úpravy nebylo toto pojetí převzato a termín podnik byl nahrazen termínem obchodní závod. Podle důvodové zprávy mělo nahrazení několik důvodů. Nejzávažnějším z nich byla patrně skutečnost, že unijní právo užívá termínu „podnik“ ve funkčním smyslu a rozumí jím podnikatele, popř. soutěžitele v právní úpravě chránící soutěžní prostředí. Právo EU též užívá termínu podnik k vymezení prostoru. Jde tedy o vícevýznamové slovo sloužící podle potřeby též k označení podnikajících osob.

Podle důvodové zprávy k novému občanskému zákoníku toto vícevýznamové pojímání podniku proniká i do platného českého práva a různé právní předpisy, zejména v oblasti práva veřejného, chápou podnik různě, a nikoli jen v předmětovém slova smyslu, tj. jako objekt práv a povinností.

2

2

ELIÁŠ, K. a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem.

Praha: Sagit, 2012, s. 233.

18

19


24

ČÁST PRVNÍ / PRÁVNÍ POSTAVENÍ PODNIKATELE20

Nový občanský zákoník vzal v úvahu tuto významovou rozptýlenost a vyloučil pro budoucno termín „podnik“ z využívání při specifi kaci účastníků hospodářského styku. Termín podnik neoznačuje proto podnikatele defi novaného pro účely úpravy jeho právního postavení a činnosti, toto využití v obecném jazykovém smyslu však není vyloučeno. Obchodní závod Jak již bylo uvedeno v předchozím odstavci, upustila nová právní úprava obsažená v občanskému zákoníku od termínu „podnik“. Podle důvodové zprávy zohledňuje pojem závodu a jeho vymezení jako hromadné věci i situace, v nichž je obchodní závod chápán především jako majetková hodnota, a bere v úvahu i tu skutečnost, že jeho vlastníkem nemusí být jen podnikatel, ale i jiná osoba (např. dědic), která může obchodní závod vlastnit, i když nemusí být podnikatelem způsobilým k jeho provozu. Taková osoba může závod např. trvale nebo dočasně propachtovat.

3

Mění se tedy terminologické vyjádření, zůstává však za

chován základní pohled na obchodní závod jako na hromadnou věc.

POZNÁMKA

Historické pojetí obchodního závodu je poněkud odlišné, ale dobře vystihuje jeho povahu

jako organického celku využívaného cílevědomě pro určitý účel. Meziválečná nauka chápe

závod a podnik jako synonyma a uvádí, že obchodní podnik je především komplex činnos

tí, jež spojuje určitá aktiva ve zvláštní celek. Jádrem tohoto komplexu činností je pravidelné

uzavírání obchodů, které se děje v úmyslu míti z toho stálý výdělek. Kolem tohoto jádra

se kupí celý soubor faktických činností, organizačních, technických a komerčních. Podnik

v tomto smyslu začíná otevřením podniku, poněvadž pravidelně záleží v otevření obchodní

místnosti (skladu, dílny), obvyklým je ohlásiti otevření podniku obecenstvu inzeráty, oběž

níky, vývěskami apod. Podnik je ukončen zrušením a zavřením obchodní místnosti.

Od podniku jako činnosti odlišuje historická nauka podnik ve smyslu objektivním, v němž

je podnik chápán jako předmět obligačních jednání právních, věcných práv i předmět pře

vodu. Obchodní podnik ve smyslu objektivním je poměrovým statkem, jenž vznikl usku

tečněním podnikatelské ideje, která je výtvorem duševním, výsledkem přemýšlení zakla

datele podniku o uspořádání, organizaci výrobních prostředků, poznání možností odbytu,

tj. poznání, že v určitém obvodu není určitá potřeba obyvatelstva kryta náležitě po stránce

kvantitativní nebo kvalitativní. Idea organizační a poznání možnosti odbytu tvoří dohroma

dy ideu podniku neboli podnik ve smyslu immateriálního statku.

4

JUDIKATURA

Podnik chápala jako určitou hospodářskou strukturu i dobová judikatura:

Zůstavitelův podnik – nejde-li o podnik povahy ryze osobní – jest součástí pozůstalosti, a to

tak, že jest předmětem pozůstalosti nejen jako souhrn věcí a práv k němu patřících, nýbrž

jako hospodářský organismus a celek vzniklý organickým spojením těchto částí, při čemž

jeho obecnou hodnotu spoluurčují i poměry závodu, samy o sobě nijak neocenitelné, jako

jméno závodu, jeho pověst, umístění, jakož i okruh zákaznictva. (Vážný č. 12420) 3

ELIÁŠ, K. a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem.

Praha: Sagit, 2012, s. 233.

4

MALOVSKÝ-WENIG, A. Příručka obchodního práva. Praha: Československý kompas, 1947,

s. 81–82.

20


DÍL I / ZÁKONNÉ VYMEZENÍ POJMU PODNIKATEL

25

V platné právní úpravě je obchodní závod jako zvláštní druh hromadné věci vymezen v § 502 jako organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Vymezení je dále doplněno vyvratitelnou domněnkou, podle níž se má za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.

Toto chápání podniku (závodu) je v souladu s evropským pohledem na podnik vyjádřeným v rozhodnutí Mannesmann AG (věc 19/61), podle něhož je podnik jednotné a na samostatný právní subjekt vázané spojení osobních, materiálních a nemateriálních faktorů, jimiž je dlouhodobě sledován určitý hospodářský účel. Ve srovnání s tímto velmi širokým chápáním podniku je legální defi nice závodu v našem občanském zákoníku užší, neboť jejím základem je jmění, které podnikatel vytvořil a které účelově určil k realizaci podnikání. V defi nici se neobjevují především osobní a nehmotné prvky, i když k účelové jednotě závodu nepochybně patří. Podle důvodové zprávy však nová právní úprava vychází z jednotného pojmu věci v právním slova smyslu, a proto defi - nice závodu upustila od výpočtu složek tvořících závod. I to, co dnes literatura chápe jako osobní složku podniku (podnikatelská myšlenka, know-how, goodwill, zaměstanecká složka, klientela) jsou ve skutečnosti tzv. nehmotné statky představované buď právy, nebo průmyslovým a jiným duševním vlastnictvím. I o klientele vázané na existující podnikatelova obchodní spojení, na jeho možnosti ovlivnit žádoucím způsobem jednání s jinými osobami, popř. doporučit určité osoby jiným, se v minulosti vždy soudilo, že ji lze převádět samostatně i spolu se závodem. Nová úprava vychází při vymezení pojmu obchodního závodu z pojmu obchodního jmění, tedy z vazby na aktiva a pasiva (věci a dluhy). Při dispozicích se závodem však budou sledovat jeho osudy též prvky nehmotné a zaměstnanci, kteří jsou rovněž součástí závodu jako hospodářské funkční jednotky, protože zaměstnanci realizují v převážné většině případů dílčí operace, z nichž se skládá činnost provozovaná v závodě. Bude sem patřit i klientela, bez níž by ztrácely smysl výsledky činnosti v závodě provozované.

Obchodní závod je hospodářský organismus vytvořený k naplnění určitého podnikatelského cíle a specifi kovaný následujícími znaky: – Obchodní závod je hromadná věc, jejímž základem je jmění (souhrn majet

ku a dluhů) podnikatele. Jmění jako komplex věcí movitých i nemovitých,

hmotných i nehmotných však nepředstavuje pouhý součet věcí, ale funkční

jednotu sloužící společnému podnikatelskému záměru. Tato jednota se vy

značuje určitým organizačním uspořádáním, které není nahodilé, ale sledu

je určitý řád daný podnikatelským záměrem podnikatele. Podnikatelský

záměr dává obchodnímu závodu jeho jedinečný ráz a představuje tak myš

lenkový základ, z něhož vyrůstá veškerá činnost v závodě provozovaná. – Závod zachovává svoje funkční určení bez ohledu na změny v některých

jeho součástech. Jde stále o tentýž závod, i když je prodáno vyrobené zboží,

nakoupen materiál, závod přemístěn do jiných prostor nebo do jiného regi

onu. Rozhodující je funkční ucelenost a vazba na konkrétního podnikatele

a jeho podnikatelské záměry a nápady.

5

– Do funkční jednoty závodu náležejí též osobní prvky představované zaměst

nanci a klientelou. – Z hlediska hodnotového je obchodní závod vždy cennější než pouhý součet

jeho částí, neboť je jako funkční jednota schopen i s využitím součástí méně 5

PELIKÁNOVÁ, I. Komentář k obchodnímu zákoníku (s přihlédnutím k evropskému právu).

1. díl. § 1–55. 4. aktualizované vydání. Praha: ASPI Publishing, 2004, s. 74.


26

ČÁST PRVNÍ / PRÁVNÍ POSTAVENÍ PODNIKATELE

hodnotných vytvářet produkty neopakovatelné a jinak nedosažitelné. Tento

rys je významný zejména pro převody závodu, které jsou zejména v urči

tých situacích (např. zrušení obchodní korporace a její likvidace) mnohem

výhodnější než převody jednotlivých součástí závodu. Závod jako věc může být předmětem převodů, může být propachtován, zděděn, může se stát předmětem výkonu rozhodnutí nebo exekuce, lze jej zastavit. Při všech zmíněných dispozicích si zachovává svoji jednotu, která znamená, že se dispozice týká všech věcí i dluhů náležejících k závodu a není nutno např. uzavírat jednotlivé smlouvy, jimiž se budou převádět jednotlivé součásti závodu, ani není nutno samostatně odevzdávat jednotlivé věci náležející k závodu. Toto konstatování však neznamená, že by dispozice s jednotlivými věcmi nebyla možná, jen zdůrazňuje specifi čnost závodu jako hromadné věci. Funkční jednota závodu je dobře patrná v judikatuře (je užíván termín „podnik“, neboť judikatura vychází z úpravy v obchodním zákoníku):

JUDIKATURA

Z hlediska obchodního zákoníku je to věc hromadná, kterou tvoří soubor hmotných složek,

osobních složek a nehmotných složek. Přitom se musí jednat o takové složky, které slou

ží k podnikání nebo mu aspoň vzhledem ke své povaze sloužit mají. Je zřejmé, že nárok

na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou

řízení není pohledávkou, jejíž zpeněžení by přímo sloužilo k podnikání, nýbrž je kom

penzací (satisfakcí) za porušení povinnosti při výkonu veřejné moci vůči konkrétní osobě

(fyzické či právnické). (NS 30 Cdo 2439/2012)

Vztah mezi akciovou společností a členem jejího představenstva není součástí podniku

akciové společnosti a nepřechází převodem podniku na jeho nabyvatele. Součástí podniku

proto nejsou ani závazky z tohoto vztahu vzniklé. (NS 29 Cdo 1499/2009)

Na základě smlouvy o prodeji podniku dochází k přechodu závazků souvisejících s pro

dávaným podnikem z prodávajícího na kupujícího ze zákona, i když tyto závazky nejsou

ve smlouvě identifikovány. Zajištění takových závazků trvá, i když třetí osoby nedaly sou

hlas ke změně v osobě dlužníka. (NS 35 Odo 653/2004)

Při prodeji podniku, jehož součástí jsou listinné cenné papíry, není k převodu těchto cen

ných papírů na kupujícího potřebný indosament ani splnění dalších podmínek, které jsou

nezbytné při samostatném převodu cenných papírů. (NS 29 Odo 314/2001) Je tedy zřejmé, že obchodní závod nemůže být ztotožňován s podnikatelem, neboť je specifi ckou věcí, která slouží podnikateli k naplnění jeho podnikatelského záměru. Je funkční jednotou hmotných i nehmotných věcí, které užívá sám podnikatel i jeho zaměstnanci ke zhotovení produktu nebo poskytnutí služby. Jeho zvláštní povaha se promítá do celé řady dalších ustanovení občanského zákoníku, z nichž je dobře patrna jeho věcná povaha i souvislost s podnikatelem a podnikáním: – Zákonný zástupce nezletilého může nezletilému, který ještě nenabyl plné

svéprávnosti, udělit souhlas k samostatnému provozování obchodního

závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti (§ 33 obč. zák.), tato situace

byla již zmíněna výše.

DÍL I / ZÁKONNÉ VYMEZENÍ POJMU PODNIKATEL

27

– V souvislosti s úpravou právnických osob obsahuje občanský zákoník zvlášt

ní pravidla pro obchodní závody provozované nadacemi a ústavy: maje

tek tvořící nadační jistinu nelze zastavit ani jinak použít k zajištění dluhu. To

neplatí, pokud nadace provozuje obchodní závod, v rozsahu potřebném pro

jeho plynulý provoz (§ 339). Provozuje-li ústav obchodní závod nebo jinou

vedlejší činnost, nesmí být provoz na újmu jakosti, rozsahu a dostupnosti

služeb poskytovaných v rámci hlavní činnosti ústavu. Zisk může ústav pou

žít jen k podpoře činnosti, pro niž byl založen, a k úhradě nákladů na vlast

ní správu. O zahájení provozu obchodního závodu rozhoduje správní rada

ústavu. Ústav účtuje odděleně o nákladech a výnosech spojených s hlavním

předmětem činnosti, s provozem obchodního závodu nebo jinou vedlejší

činností a se správou ústavu (§ 403–415). – Pokud jde o identifi kaci podnikatelů, určuje občanský zákoník, že pod

nikatel, který nemá obchodní fi rmu, právně jedná při svém podnikání pod

vlastním jménem. Připojí-li k němu dodatky charakterizující blíže jeho oso

bu nebo obchodní závod, nesmí být tyto dodatky klamavé (§ 422). Je-li více

obchodních závodů několika podnikatelů spojeno do podnikatelského se

skupení, mohou jejich jména nebo obchodní fi rmy obsahovat shodné prvky,

veřejnost však musí být schopna je odlišit (§ 426) Sídlo podnikatele se určí

adresou zapsanou ve veřejném rejstříku. Nezapisuje-li se fyzická osoba jako

podnikatel do veřejného rejstříku, je jeho sídlem místo, kde má hlavní ob

chodní závod, popřípadě kde má bydliště (§ 429). – Při právní úpravě jednání, které se týká obchodního závodu, platí zvlášt

ní pravidla pro formu: písemná forma je z



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist