načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: O vědomém jevu osobnostním - Leopold Procházka

O vědomém jevu osobnostním

Elektronická kniha: O vědomém jevu osobnostním
Autor:

Každý z nás, koho se nějakým způsobem dotklo „duchovní snažení“, každý kdo pátral v „utajených“ vrstvách své osobnosti a světa, prošel obdobím intenzivního hledání v ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  30
+
-
1
bok za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Antonín Šlechta
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Každý z nás, koho se nějakým způsobem dotklo „duchovní snažení“, každý kdo pátral v „utajených“ vrstvách své osobnosti a světa, prošel obdobím intenzivního hledání v literatuře nebo ve skupinkách podobně smýšlejících lidí nejrůznějšího zaměření a každému takovému se stalo toto období „určujícím“ a „formujícím“ i ve smyslu praktickém. Nasměrovalo jeho kroky k cestě za poznáním skutečnosti. Dílo Leopolda Procházky je zhuštěním tohoto procesu. Je výsledkem studia stovek „náboženských“ a „duchovních“ textů, vstřebáním tisíců myšlenek a vlastních vnitřních prožitků, poznatků a pohnutek. A to je pro všechny opravdově hledající jeho největším a nedocenitelným přínosem. Bylo tomu tenkrát, je tomu doposud a bude tomu tak, dokud budou knihy Leopolda Procházky dostupné.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Leopold Procházka - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

O vědomém jevu osobnostním

Dr. Leopold Procházka

Nakladatelství Antonín Šlechta, Úpice, květen 2015

Typografie Antonín Šlechta

Obálka Antonín Šlechta

ISBN 978-80-88083-21-4 (epub)

ISBN 978-80-88083-22-1 (mobi)

ISBN 978-80-88083-23-8 (pdf)


3

Budha a jeho učení 1926

Buddhismus světovým názorem, morálkou a náboženstvím 1928

O buddhistické meditaci 1930

Buddha a Kristus 1933

Besedování s Bohem 1934

Kniha o skutečnosti podle Buddhova probuzeneckého učení 1934

Síla a působení Buddhova učení na lidské tvory duševně spřízněné

1934

Přednáška O vědomém jevu osobnostním 1928

Přednáška nábožensko-buddhistická v Plni a Brně 1929


4

Rád uposlechl jsem výzvy k proslovení této přednášky a stojím tudíž před vámi, abych v krátkosti řekl několik slov o učení, které možnonazvati názorem na svět a jeho životní projevy, morálkou, náboženstvím, nebo podle zaujatého stanoviska jiným pojmenováním, krátce obuddhismu. Jsem žákem duchovního obra a kolosa myšlení Dra. PavlaDahlkeho, který žel, v únoru 1928 navždy se zamlčel; myšlenky, které zde především, jsou povětšině jeho myšlenkami, pokud jsou mými, byl jsem k nim jeho nesmírným duchem povzbuzen a přiveden. Odešel v němveliký myslitel, kterého teprve dostatečně a dodatečně budoucnost ocení a ohodnotí.

Dnešní přednáška není přednáškou v obvyklém smyslu, totižsdělováním o jistém předmětu neb pochodu a jeho vykládáním,osvětlováním a učeným projednáváním za účelem lepšího seznání, nýbrž jest popudem a vážnou výzvou k dodatečnému přemýšlení a k meditaci o jevu života a světového dění. Taktéž nejedná se o to, aby moje vývody a výklady byly brány za bernou minci; neboť praví Buddha v tomtoohledu: „Slepá víra jest zavržitelná, proto nevěřte, přátelé, tomu, co slyšíte, aniž tomu, co podáním ze starých časů jest přenášeno, nespoléhajte na staré spisy, aniž řiďte se zaslepující logikou a kasuistikou, neb slovy svatých a učených učitelů! Mějte pravdou pouze to, co jste sami poznali, o čem jste názorného přesvědčení získali, co stalo se vaším prožitím!“ – Buddhismus nelze také předati jako hotovou věc, jako se podávázakrytý košík z ruky do ruky, při čemž třeba pouze víko odklopiti, abychom k obsahu se dostali; buddhismus jako učení skutečnosti třeba po daném popudu prožíti, dopracovati se ho vlastní činností na sobě samém,podobně jako při výživě musí člověk sám jísti, aby byl nasycen;buddhismus nepřipouští tudíž náhradníků neb zprostředkovatelů.

Buddhismus se neubírá cestou vědy a nepodává vědeckéhodůkazu, jelikož takový důkaz může v sobě zahrnovati pouze oblastsmyslovou a pojmové myšlení; nejde však ani cestou víry, která staví určitá dogmata a požaduje jejich věření. Obě tyto cesty jsou nedostatečny; prvá proto, poněvadž se obírá pouze světem smyslovým, zanedbávajíc sílu, na jejímž základu smyslové jevy zde jsou, druhá proto, poněvadž považuje věření na místě zkušenosti, slepé víry v něco, co myslícíčlověk bez znásilnění svého myšlenkového orgánu nemůže uznati.Buddhismus pouze ukazuje a nabádá člověka, aby došel pravdy vlastním přemýšlením, uvažováním, intuitivním způsobem jako poznání vlastního nitra a zkušenosti, aby se mu skutečnost stala prožitím, názornýmvěděním; nepodává tudíž ani důkazu ve vědeckém smyslu, což by bylo výsledkem hypotetickým, aniž obsahuje vyzvání k věření, což by bylo výsledkem fiktivním, nýbrž třeba ho po daném pokynu v sobě, v každém jedinci, zpracovati a vnitřním prožitím pravdy a skutečnosti dosáhnouti. Jedině tento způsob může myslícímu člověku vyhovovati a uspokojiti jeho duchovní potřebu.

Neuslyšíte dnes ode mne takovouto řeč: Buddha narodil se tam a tam, toho a toho roku, byl takový a onaký, nebo historického rozvinutí duchovního života za doby starých Indů, nebo jiného pojednání onáboženských otázkách se vztahem k buddhismu, neboť to vše není sice bez zajímavosti, nemá však skutečné ceny a hodnoty. Buddhismus třeba bráti bez času a místa, bez ohledu na historii, i Buddhu samého, právě tak jako poučku z oboru chemie, fysiky neb mathematiky. Na kohonáboženské problémy působí, kdo pociťuje vnitřní nutkání s nimi seobírati a má v sobě schopnost reagovati na věci ležící mimo svět smyslů, pro toho neznačí tudíž dnešní přednáška pouhé vyslechnutí zajímavého předmětu se stanoviska historicko-náboženského, nýbrž popud s věcí dále se obírati; snad stane se mu novým osudem, novou životosprávou, obratem v myšlení a oceňování skutečnosti, vše ovšem v správném, skutečnosti jedině odpovídajícím smyslu.

Aby nevyzněla tato slova v nesprávném pochopení jako útok nanáboženské systémy, třeba ještě prohlásiti, že buddhismus nevedepolemiky proti ničemu, tudíž ani proti jiným systémům náboženským, nechce je potírati, nýbrž všechny ctí a uznává a jest dalek toho, aby chtělčlověka oddaného jinému systému přemlouvati a jej duchovně znásilňovati; neboť jistý systém náboženský, přijatý a uznávaný člověkem určitého stupně vývoje, vede-li ho k správnému konání a životosprávě, jest pro něho na místě. Buddhismus nemá snahy po rozšíření, zakládáníbuddhistických obcí a podobně, nýbrž ukazuje pouze sebe zájem jevícímu člověku, ponechávaje další vývoj vlastní činnosti individua na soběsamém. Jest myšlenkovým prožitím bez jakéhokoliv positivního světského cíle, individuelním pochodem, myšlenkovou prací na sobě samém,pročež mu cizí každá snaha po rozšíření, uchvácení přívrženců atd.; vše podobné páchne zastřenou touhou po světské moci a politickém vlivu. Jest ve své nejzazší formě přístupen pro myšlenkovou náročnost pouze člověku, který ve svém animálním vývoji dostoupil určité výše, aniž by byl učením esoterickým; člověk takového stupně zatím nedosáhnuvší odmítne buddhismus jako odporné učení, a nic nemůže ho v tomtopřesvědčení zvrátiti. Odmítavě bude se většinou stavěti tisk vůči buddhismu, neboť žije ze střídavých požadavků dne a nepřátelský jest již předem učení, které snaží se po ukončení činnosti a odvrácení od světa smyslů. Lhostejně bude se chovati vůči němu celková veřejnost, kolem níž řítí

6

se papírová záplava vycházejících a zacházejících časopisů. Skepticky

zachová se neinformovaný myslící čtenář vůči buddhismu jako pokusu,

aby nové a cizí elementy byly přičleněny kroužícímu chaosu. Bezdů

věry zachová se člověk, jemuž nezdá se býti marnou námahou, čeká-li

osvobození odněkud z dálav. Mnozí přijdou s předhůzkou, že v nynější

době soustavné práce na založeném vlastním státu, jest toto tzv. učení

pessimismu a pasivity přímo proviněním na národu a vlasti.

Vyžaduje proto činnost, pozůstávající v seznamování s buddhismem,

důkazu oprávnění; kdyby byl buddhismus tím, zač ho obvykleneinfor

movaní lidé mají, totiž exotickou kuriositou na náboženském, nebokul

turně-historickém poli, byla by činnost ta těžko zodpověditelnou.Buddhi

smus jest však učením, druhem duchovního kvasidla, které pouze čeká,

aby ho bylo použito k problémům nynější doby, kdy s mizící důvěrou v

staré kulturní hodnoty vzniká potřeba hodnot nových; jest eminentním

kulturním faktorem fermentativní, ujasňující působivosti, kterou může se

uplatniti v kádi rozšlapaných lidských nadějí a udupaných ideálů. Vidím

spásný prostředek nynější kulturní bídy v učení skutečnosti, které vede

lidstvo z extrému idealismu a materialismu k skutečnosti a jejímustřízli

vému oceňování. Neboť žijeme v klamných představách a pojmechmís

to ve skutečnosti a nazýváme je „ideály“; že ideály ty skutečně všakne

existují, vidíme z toho, že nepůsobí, že lidstvo nemohou ochrániti před

stále silněji a mocněji se projevujícím materialismem. Nynější světové

nazírání, morálka a náboženství jsou polovičaté, nedostává se jimspo

lečného kořene, kdežto buddhismus je učením, v němž vyrůstajísvěto

vé nazírání, morálka a náboženství z jednoho zárodku, učením, které

člověka nutí říditi svůj názor o světě, své chování a náboženské naděje

podle toho, co jako skutečnost bylo odkryto a poznáno. Neboť copo

může i velkolepý světový názor, nejvznešenější morálka a náboženství,

jestliže naše poznání nás nenutí, abychom podle toho také jednali; za

těchto okolností se mnohdy stává, že mluvíme jako andělé a jednáme

jako vlci. Plody, které uzrály lidstvu během vlastního vývoje, jsoupra

bídné; žádným, jakkoli uměle nadmutým líčením velikosti naší doby se

nedá myslící hlava klamati, že doba ta jest plná prolhanosti, nelidskosti

a nesnášenlivosti; nemohou býti proto dobré ani zárodky, z nichž vše to

uzrálo. Člověk zná dokonce veliké umění, haliti svá nesprávnájedná

ní do pláštíků ideálů, což dodává dnešní době charakter sentimentální

bestiality, která při všem, co podniká, jedním okem k nebi pošilhává, a

jest proto odpornější, nežli otevřená, přímá krutost. Naše vyhlášenáci

vilisace ukrývá přes nahromaděné poklady vědy s potíží barbarství v ní

uložené. Minulá světová válka ukazuje nejlépe správný obraz: slabávrstva líčidla byla brzy setřena a stará bestie „člověk“, požírač všeho, jaký nebyl hrubší, krvelačnější, chtivější ani za času Babylonu, stál pojednou nah zde, a zůstává i nadále v odporné vzpomínce. Tuto úvahu považuji za průkaz oprávněnosti s buddhismem seznamovati.

Dogma a zázrak jsou moudrostí pro křesťana; kismet a fanatismus jsou moudrostí pro moslimu; kasta a ceremoniel jsou moudrostí pro brahmína; askese a nahota jsou moudrostí pro přívržence džainismu; blouznění víry a kouzel jsou moudrostí pro přívržence taoismu; cetkyforem a vnější zbožnost jsou moudrostí pro následovníka učení Konfucia; uctívání předků a oddanost mikádovi jsou moudrostí pro šintoistu; soucit k veškerenstvu a čistota konání jsou moudrostí pro buddhistu.

Renan, Bergson, Flammarion, Spinoza, Schoppenhauer, Kant, mistr Eckehart, Kristus, Buddha, nejsou stanovisky, které možno vyměniti bez předchozího přeorientování, nýbrž nutnými výsledky myšlení a prožití; jsou stupni, kterými třeba projíti při vzestupu; nutnými průchodnímistanicemi, nikoliv volenými podle libosti!

V hluboké studni stojí člověk; spadl tam. Prostor jest úzký, vlhký, pln hadů a škorpionů. Co bude člověk chtíti, co činiti v této situaci? Buď bude pátrati, jak sem přišel, a co jest mimo onu studnu; člověk ten jest theologem. Nebo bude zkoumati svoje okolí až do posledního koutečku; pak jest mužem vědy. Nebo bude hleděti se svým okolím se srozuměti, je uspořádati, organisovati za účelem všeobecného dobrého soužití;člověk ten jest politikem. Nebo bude se snažiti ven, a pouze o tompřemýšleti, jak by ze studně se dostal; člověk ten jest buddhistou.

Co chci dnes říci, tomu musím předeslati důležité přiznání sbuddhistickou poctivostí, pravdomluvností a otevřeností, přiznání své vlastní nehotovosti. Buddhismus jest, jak jsem již podotknul, podle své podstaty prožitím, vlastní zkušeností, tudíž procesem vzrůstu, k němuž třebavedle podmínek také času. Nelze žnouti úrodu na jaře, nebo pod sněhemtrhati růže, nýbrž třeba čekati, až čas zrání přijde a prozatím pilně zalévati a býlí pleti. Zápolím již delší dobu s tímto předmětem, který co dodůležitosti vše překonává, co skrývá duchovní život lidský, v přesvědčení, že radost a štěstí světské a blaho tohoto obyčejného pozemského života jsou nejen bezcennými hodnotami, ale i danajským darem nejhoršího druhu; neboť vždy pouze přechodné štěstí a blaho způsobují líbivost a lpění k tomuto světu smyslů a tudíž zaslepeného člověka k němuupoutávají. Ovšem že podobám se dnes stále ještě onomu člověku líčenému ve sbírce řečí Samyutta-nikayo, který na svém putování pouští přichází k studni a v ní čerstvou vodu v hloubce vidí, aniž však může uhasiti žízně, jelikož mu chybí nádoba na čerpání. V přirovnání k buddhismu



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist