načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Tomáš a jeho přátelé - O mašince Tomášovi 4 - Wilbert Vere Awdry

Tomáš a jeho přátelé - O mašince Tomášovi 4
-14%
sleva

Kniha: Tomáš a jeho přátelé - O mašince Tomášovi 4
Autor:

Hu-húúú! Užitečné mašinky jsou už znovu tady a chtějí se s vámi podělit o dalších pět příběhů, které zažily na ostrově Sodor. Jejich hrdiny jsou tentokrát lokomotiva s úzkým ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  199 Kč 171
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
5,7
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EGMONT
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2016-01-01
Počet stran: 80
Rozměr: 195 x 265 mm
Úprava: 76 stran : barevné ilustrace
Vydání: První vydání
Spolupracovali: ilustrace Robin Davies a Jerry Smith
z anglických originálů přeložila Petra Křížová
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
ISBN: 9788025236598
EAN: 9788025236598
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Hu-húúú! Užitečné mašinky jsou už znovu tady a chtějí se s vámi podělit o dalších pět příběhů, které zažily na ostrově Sodor. Jejich hrdiny jsou tentokrát lokomotiva s úzkým rozchodem kol Peter Sam, Stepney, mašinka, která se jednou v noci málem ztratila, namyšlený vrtulník Harold, parní lokomotiva Emily a také stará modrá mašinka Edward, která je napřed ostatním pro smích, ale nakonec celému Sodoru ukáže, že ještě zdaleka nepatří do starého železa.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Wilbert Vere Awdry - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Obsah

strana

Edward 7

Stepney 21

Harold 35

Peter Sam 49

Emily 63


Edward


8

K VLAKŮM

Povím vám příběh

o modré mašince

jménem Edward.

Měl už leccos za sebou,

a tak není divu, že byl

krapet hlučnější

a pomalejší.

Velké lokomotivy se mu

kvůli tomu posmívaly,

ale on všem dokázal,

že ještě nepatří do

starého železa...


9

Edward stárl. Měl opotřebované součástky a velké lokomotivy

mu přezdívaly „Plechovka“, protože mu při práci řinčely plechy.

Jednoho dne vezl na trh prázdné dobytčí vagony.

„Jedu! Jedu! Jedu!“ funěl Edward, když se šinul po trati.

„Ojoj! Ojoj!“ drkotaly za ním vagony.

Na louce u trati se pásly krávy. Když Edward bafal kolem nich,

vyděsil je rachot a kouř parního stroje natolik, že se splašily!


10

Krávy vyrazily tryskem přes louku. Prorazily plot a PRÁSK!

prudce narazily do několika posledních vagonů! Spojovací táhlo

se zlomilo a polovina vagonů zůstala stát na trati.

Edward za sebou ucítil trhnutí. Myslel si, že vagony jen dělají

naschvály jako obvykle.

„Zatracené vagony!“ vykřikl. „Proč nemůžou dát aspoň na

chvíli pokoj?“

Dojel do další stanice a teprve tam zjistil, co se vlastně stalo.


11

Zpráva o té nehodě se rychle donesla ostatním mašinkám.

„Plechovka je starý hlupák! Nechá krávy, aby mu rozbily vlak!“

smál se Gordon. „To na mě by si nepřišly. Já bych jim ukázal!“

vychloubal se.

Edward předstíral, že si z nehody nic nedělá. Ale Tobyho

Gordonova neomalenost dopálila.

„Nevšímej si toho, Edwarde,“ řekl. „Gordon je nevychovaný

hrubián. A navíc neví, o čem mluví, krávy můžou být dočista

šílené!“

Edward se hned cítil trošičku líp.


12

O pár dní později projížděl Gordon kolem Edwarda.

„Pozor na krávy!“ smál se, když bafal po trati. Vtom jeho

strojvůdce uviděl něco na mostě před nimi.

„Zpomal, Gordone!“ řekl a zavřel přívod páry.

„Pchá!“ smál se Gordon. „Vždyť je to jen kráva! Kšá!“ zasyčel

a pomalu se sunul na most. Ale kráva na „kšá“ neslyšela.

Zaběhlo se jí telátko, a tak byla smutná.


13

Gordon zastavil. „Mazej z náspu!“ zapískal. Ale kráva dál

kráčela jeho směrem, a dokonce k tomu nahlas bučela!

Gordon dostal strach a pomalu vycouval.

Krávu se pokusili odehnat strojvedoucí s topičem. Ale ani se

nehnula. Průvodčí to běžel nahlásit na nejbližší stanici.

„To musí být Pampeliška,“ řekl přednosta stanice. „Máme tu

její tele. Hned jí ho přivedeme.“

„Búúú!“ zabučela Pampeliška, když uviděla své tele. A dala

mu velkou pusu na čumáček.


14

Na zpáteční cestě do stanice Gordon jen tiše pobafával.

Doufal, že se o Pampelišce nikdo nedoslechl. Jenže taková

senzace se dlouho neutají.

„Ale ale!“ culil se Edward. „Taková velká lokomotiva a bojí se

malé krávy!“

„Já se nebál,“ houkl Gordon. „Nechtěl jsem, aby se ta

chudinka zranila, kdyby do mě narazila.“

„Chápu, Gordone,“ zvážněl Edward a už si Gordona víc

nedobíral.


15

O pár dní později nepřivezl Edward včas cestující pro Jamesův

vlak.

„Plechovka má zase zpoždění,“ láteřil James. „Už aby ho dali

do starého železa!“

Tomáše a Percyho to dopálilo. „Jakápak Plechovka!“ houkli.

„Kdyby došlo na závod, Edward by tě strčil do kapsy!“

„Neříkejte!“ urazil se James. „Tak to bych vážně moc rád viděl.“

Edward už byl ve stanici a Jamese slyšel, ale jen se pousmál.


16

Ke konci týdne se Jamesovu strojvedoucímu udělalo zle. Právě

když jeho topič telefonoval pro pomoc, zaslechl křičet signalistu.

James odsupěl bez strojvedoucího! Topič se rozběhl za ním, ale

Jamese nedohonil. Signalista musel hned zastavit ostatní vlaky,

aby nedošlo k neštěstí.

„Na Jamesovi se vezli dva kluci!“ vysvětlil signalista, když se

topič vrátil. „Edward sem veze traťmistra. Potřebuje tyč

a drátěné lano.“


17

Jamesův topič čekal s tyčí a lanem na Edwardův příjezd.

„Skvěle,“ řekl traťmistr. „Naskočte si.“

„Žádný strach, chytíme ho,“ funěl Edward.

Tou dobou už měl James pěkně nahnáno. Došlo mu, že jede

bez strojvedoucího.

„Nemůžu zastavit,“ kvílel. „Pomoc! Pomóóóc!“

„Hned jsme u tebe,“ volal udýchaně Edward a bafal na plný

výkon, až měl Jamesovy nárazníky vedle svých.


18

Traťmistr opatrně vylezl z Edwardovy kabiny na stupadlo.

Udělal smyčku na lanu, upevnil ji na konec tyče a pokoušel se

zachytit Jamesův nárazník. Mašinky sebou trhaly a házely, až

traťmistr málem spadl. Naštěstí se na poslední chvíli zachránil!

Pak konečně uspěl. „Mám ho!“ zvolal a pevně utáhl smyčku

kolem Jamesova nárazníku. Pak opatrně vylezl zpátky do

Edwardovy kabiny.

Edwardův strojvedoucí mírně brzdil, aby se nepřetrhlo lano.

A Jamesův topič přelezl do kabiny a převzal řízení.


19

Edward a James supěli zpátky bok po boku.

„Tak nakonec tě ,stará plechovka‘ pěkně doběhla, co?“ culil se

Edward.

„Promiň,“ zašeptal James. „Děkuju, že jsi mě zachránil. Byl jsi

skvělý.“

Na stanici už na ně čekal tlustý kontrolor.

„To byla moc pěkná práce,“ usmál se. „Jsem na tebe pyšný,

Edwarde. Pojedeš do dílen a tam ti vymění všechny

opotřebované součástky.“

„Hú! Húúú! Děkujúúú!“ zahoukal Edward šťastně. „To bude

krása, až mi nebudou řinčet plechy!“


20

Jamesův strojvedoucí se brzy uzdravil a vrátil se do práce.

Dva vytrestaní kluci uličníci se po hrůzostrašné jízdě

s Jamesem zařekli, že je na nádraží už nikdo nikdy neuvidí.

Edward se po návratu domů cítil jako mladík! James a všechny

ostatní mašinky mu přichystali báječné přivítání. I Gordon

houkal: „Hurá!“ A Edward byl moc šťastný. Vždyť všem

dokázal, že nepatří do starého železa!




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist