načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: O lišce Matyldě a medvědu Šimráčkovi – Zuzana Pospíšilová; Daniela Skalová

O lišce Matyldě a medvědu Šimráčkovi

Elektronická kniha: O lišce Matyldě a medvědu Šimráčkovi
Autor: Zuzana Pospíšilová; Daniela Skalová

Oblíbená autorka vypráví příběh o plyšových hračkách a o tom, co k nim děti tak poutá. Plyšáci mají svá tajemství, zrovna jako Matylda a Šimráček. Přečtěte si o kouzelné proměně, která pomůže velkému kamarádství. Dvojčata Terezka a Vojta ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  203
+
-
6,8
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 72.9%hodnoceni - 72.9%hodnoceni - 72.9%hodnoceni - 72.9%hodnoceni - 72.9% 83%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Bambook
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 104
Rozměr: 25 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: Vydání 1.
Spolupracovali: ilustrace Daniela Skalová
Skupina třídění: Česká próza
Literatura pro děti a mládež (beletrie)
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0236-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Oblíbená autorka vypráví příběh o plyšových hračkách a o tom, co k nim děti tak poutá. Plyšáci mají svá tajemství, zrovna jako Matylda a Šimráček. Přečtěte si o kouzelné proměně, která pomůže velkému kamarádství. Dvojčata Terezka a Vojta najdou ve svých plyšácích netušeně živé kamarády, se kterými zažijí legraci, a dokonce díky nim překazí i jeden zločin. Příběh o prvňáčcích Terezce a Vojtovi a jejich neobyčejných kamarádech: živém medvědovi a lišce, kteří se umějí změnit v plyšové hračky. Pro děti od pěti let.

Popis nakladatele

Oblíbená autorka vypráví příběh o plyšových hračkách a o tom, co k nim děti tak poutá. Plyšáci mají svá tajemství, zrovna jako Matylda a Šimráček. Přečtěte si o kouzelné proměně, která pomůže velkému kamarádství. Dvojčata Terezka a Vojta najdou ve svých plyšácích netušeně živé kamarády, se kterými zažijí legraci, a dokonce díky nim překazí i jeden zločin.

Knížka bude malým čtenářům blízká podobně jako jejich milovaní plyšáci. Daniela Skalová ji doprovodila přívětivými ilustracemi, které osloví i nejmenší děti.

Další popis

Medvěd a liška v dětském pokoji, kdo to kdy viděl?! Medvědu Šimráčkovi a lišce Matyldě se zalíbí v lidském světě. Když se seznámí s Terezkou a Vojtou, nejraději by s dětmi zůstali už napořád. Jak ale přestěhovat divokou lišku a ohromného medvěda do malého pokojíčku? V přitažlivě ilustrovaném pohádkovém příběhu se to hravě podaří.


Zařazeno v kategoriích
Zuzana Pospíšilová; Daniela Skalová - další tituly autora:
Uf, oni přistáli Uf, oni přistáli
Prázdniny s drakem Prázdniny s drakem
 (e-book)
Johanka a malé prasátko Johanka a malé prasátko
POKLAD -- osobní kniha pro děti s vlastními jmény POKLAD
ROBIN -- osobní kniha pro děti s vlastními jmény ROBIN -- osobní kniha pro děti s vlastními jmény
Kouzelné sedlo Kouzelné sedlo
Malovánky s Oskarem -- Grafomotorická cvičení pro předškoláky Malovánky s Oskarem
 (e-book)
Kouzelné sedlo Kouzelné sedlo
Týden mezi indiány Týden mezi indiány
Černobílé pohádky Černobílé pohádky
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

O LIŠCE MATYLDĚ

A MEDVĚDU

ŠIMRÁČKOVI

Zuzana Pospíšilová

ilustrace Daniela Skalová



O LIŠCE MATYLDĚ

A MEDVĚDU

ŠIMRÁČKOVI

Zuzana Pospíšilová

ilustrace Daniela Skalová


Zuzana Pospíšilová O LIŠCE MATYLDĚ A MEDVĚDU ŠIMRÁČKOVI Vydala Grada Publishing, a.s., pod značkou U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6452. publikaci Ilustrace Daniela Skalová Odpovědná redaktorka Helena Varšavská Sazba a zlom Antonín Plicka Zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 104 Vydání 1., 2017 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. © Grada Publishing, a. s., 2017 Cover Illustration © Daniela Skalová ISBN 978-80-271-9572-5 (ePub) ISBN 978-80-271-9571-8 (pdf) ISBN 978-80-271-0236-5 (print)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reproduko

vána ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

5

Obsah

Jak se maminka málem zlobila .............................. 7

Jak se Vojta s Terezkou snažili ............................ 13

Víkend začíná ..................................................... 18

Jde se do lesa! ..................................................... 23

Na výzvědách ...................................................... 29

Vládkyně všech lesů ............................................ 35

Jak se málem otrávili .......................................... 40

U čarodějnice ..................................................... 47

Překvapení ......................................................... 53

Seznámení .......................................................... 59

Zase doma .......................................................... 64

Co se v noci dělo? ............................................... 68

Nový nábytek ..................................................... 72

Pomoc, medvěd! ................................................. 78

Kam s nimi? ....................................................... 82

S Leopoldem ...................................................... 85

Leopold v ohrožení ............................................ 90

Překažená loupež ............................................... 93

Leopold může zůstat .......................................... 97

Tajemství .......................................................... 101 6

7

Jak se maminka

málem zlobila

Terezka proběhla kuchyní hbitě jako srnka a hned za

ní tam prosvištěl i její bratr Vojta. Ten ale nebyl tak

opatrný a shodil hrníček, ve kterém měla maminka

oddělené žloutky. Chystala se totiž upéct perník, kte

rý měly děti nejraději. Hrníček chvíli tancoval, snažil

se udržet rovnováhu, ale nakonec skončil na podla

ze. Ve žluté kaluži se rázem koupaly i porcelánové

střepy.

„Co to zase vyvádíte?“ zlobila se maminka.

Dvojčata se na maminku podívala a jednohlasně se

omluvila: „Promiň!“

Maminka se musela usmát. Bylo legrační, jak se obě

její děti vždycky ve všem shodly.

8

Terezka hned navrhla řešení: „Zaběhneme do obcho

du pro nová vajíčka.“

„A koupíme nový hrníček,“ dodal Vojta.

Maminka se na ně usmála a řekla: „To není potřeba.

Vajíček mám ještě dost a bez jednoho hrníčku to taky

zvládneme. Pro začátek mi bude stačit, když tady ne

budete běhat. Běžte si hrát do pokojíčku.“

Když dvojčata odešla, maminka tu spoušť uklidila, roz

klepla si další vajíčka a pokračovala v přípravě perníku.

Vojtíšek s Terezkou si zatím v pokojíčku pustili po

hádku v rádiu. Dali si na zem deku a poslouchali. Byla

to pohádka o princi, který vysvobodil princeznu. Oba

poslouchali, ani nedutali.

Mamince bylo to ticho podezřelé, a tak se šla do po

kojíčku raději podívat. Opatrně nakoukla škvírou ve

dveřích. Když viděla, že děti spořádaně poslouchají

pohádku, zase spokojeně odešla. Míchala těsto a při

tom si říkala, že má štěstí. Takové dvě úžasné děti má

jen málokdo.

Když pohádka skončila, Terezka hned dostala nápad:

„Já budu jako princezna a ty budeš princ!“

9

„Já nechci být žádný princ!“ protestoval Vojta.

„Ale princové mají meč,“ připomněla mu šibalsky se

střička.

„Ale kde vezmu meč?“ zeptal se Vojta.

To už Terezka nevěděla. Zato jí bylo jasné, kde sežene

šaty. V maminčině skříni. Byly tam jedny bílé, s krás

nými oranžovými kytičkami. Maminka je měla na sobě

ve svatební den a vypadala v nich jako princezna.

Zatímco se Terezka odplížila do maminčiny skříně,

Vojta podnikl tajnou výpravu do obývacího pokoje.

10

Pod oknem stála v květináči veliká kytka. Aby nerostla

nakřivo, byla podepřená dlouhou tyčí. Přesně taková

by se Vojtovi hodila na výrobu meče. Potřeboval si ji

vypůjčit. Oblékl si mikinu s kapucí, kterou si přehodil

přes hlavu. Chtěl být dobře maskovaný. Odstranil pro

vázek, kterým byla tyčka přivázaná ke kytce, a opatrně

ji vytáhl. Se svým úlovkem se vrátil do pokojíčku. Jeden

konec tyčky, ten, který byl zapíchnutý v květináči, byl

špinavý od hlíny. Rukojeť tedy vyrobil na druhé straně.

Stačila k tomu obyčejná pastelka. Tu k tyči přivázal

tkaničkou z jedné tenisky, kterou nosil na tělocvik.

Když si Terezka oblékla maminčiny šaty, nemohla se

na sebe vynadívat. Připadala si jako opravdová princez

na. Šaty jí byly ale trochu velké, a tak si je při každém

kroku přišlápla. Jednou dokonce tak, že přitom spadla.

Vojta si jako správný princ věděl rady v každé situaci.

Odložil meč, ale jen proto, aby vzal do ruky nůžky.

„Co to děláš?“ zděsila se Terezka. Vojtu ale nic ne

zastavilo. Odstřihl látku z šatů pěkně kolem dokola.

Během chvilky to bylo hotovo a Terezka mohla zase

volně chodit. Zbytek látky odhodil na zem.

„Tohle je drak a já ho přemůžu!“ oznámil Terezce,

která se jeho šermování chichotala. Vojta si dával

11

záležet, aby to vypadalo komicky. Nabíral draka ze

všech stran, občas u toho schválně upadl, aby Terezka

viděla, jakou mu dalo práci se s drakem utkat. Protože

měl meč špinavý od hlíny, drak ani podlaha nezůstaly

bez poskvrnky.

Zrovna když byli Vojta s Terezkou v nejlepším, vrátil

se z práce tatínek. Maminka slyšela rachocení klíčů

v zámku, a tak mu šla naproti.

Rodiče se přivítali a oba společně nakoukli do poko

jíčku. Mamince ale ztuhl úsměv na tváři. Viděla svoje

krásné svatební šaty, které napůl visely na Terezce

a napůl ležely na špinavé podlaze.

„Co se to tady děje?“ vykřikla maminka nazlobeně.

„Vojta přemohl draka,“ vysvětlila ochotně Terezka.

„Jakého draka? To jsou moje svatební šaty!“

Maminka byla zlostí bez sebe, ale tatínkovi to až tak

nevadilo.

„Vždyť se zase tolik nestalo,“ chlácholil maminku

a v duchu se radoval. Divil se, proč si maminka sva

tební šaty schovává. Nechtěl, aby se znovu vdala

12

za někoho jiného. Chtěl mít maminku jen a jen pro

sebe.

Mamince vytryskly slzy z očí. Terezka se k ní přitulila

z jedné strany, Vojta z druhé a oba se jednohlasně

omluvili: „Promiň!“ Dneska už po druhé.

Maminka se musela usmát. Všechno bylo rázem za

pomenuto. Dvojčata se hned pustila do úklidu a ma

minka zatím odešla do kuchyně, aby zkontrolovala

perník. Přitom přemýšlela, že si aspoň bude moci

koupit nové šaty.

13

Jak se Vojta

s Terezkou snažili

Po večeři dostal každý ještě kousek perníku, který

zatím vychladl.

„To je nejlepší dobrota na světě,“ pochvalovala si

Terezka.

„Můžu si vzít ještě kousek?“ zeptal se Vojta a legrač

ně se oblizoval. Terezka se tomu zasmála. Ráda by

si přidala taky, ale už jí nezbylo místo ani na jediný

perníkový drobeček. Zato tatínek se k jedlíkovi Vojtovi

připojil.

Zrovna ve chvíli, kdy měl plnou pusu perníku, zazvo

nil mu mobilní telefon. Vykulil oči a snažil se rychle

přežvykovat, ale taky nechtěl perník spolknout moc

rychle. Chtěl si tu skvělou dobrotu náležitě vychutnat,

14

a tak ukazoval střídavě na mobil a na maminku. Ta to

hned pochopila a hovor přijala.

„Ahoj,“ pozdravila vesele.

„Ne, jenom se láduje perníkem. Aha. Musíme to ještě

promyslet. Zítra ti zavoláme. Taky pozdravuj. Ahoj!“

„Kdo to byl?“ zeptala se zvědavě Terezka.

„Babička,“ odpověděla maminka.

„A co chtěla?“ zajímal se tatínek, když dojedl.

„Prý by Terezku a Vojtu vzali na víkend.“

„Jupí!“ zaradoval se Vojta.

15

„Moc se neraduj,“ zarazila ho maminka. „Nic není

zadarmo. Musíte si to zasloužit. Dneska to na žádnou

odměnu nebylo, jestli už jste zapomněli.“

Terezka s Vojtou se na sebe podívali. Bylo jim jasné,

že budou muset sekat dobrotu. V Sokoleči u babičky

a u dědy je to prima. Celý den můžou být venku a do

lesa to mají jen kousek.

„Budeme hodní, slibujeme!“ slíbila za oba sourozence

Terezka a na důkaz svých slov sklidila talířky ze stolu.

Vojta horlivě přikyvoval.

Nachystali si aktovky, umyli se, převlékli se do pyžam

ka a bez řečí hupsli do postele. Chvíli si četli a pak

usnuli.

Ráno se vzbudili s myšlenkami na víkend u babičky

a dědy. Nikdo je nemusel popohánět, aby vstali z po

stele, nikdo je nemusel honit do koupelny a připomí

nat, že přijdou pozdě do školy. Všechny povinnosti

si splnili bez řečí.

Ve škole to šlo taky hladce. Tedy jen do chvíle, než

Vojta zjistil, že si zapomněl zpátky navléknout tka

ničku do jedné tenisky. Stále byla ještě součástí meče,

který včera vyrobil.

16

„Co teď?“ strachoval se Vojta, když se Terezce svěřil.

„Nesmím dostat poznámku, jinak nikam nepojede

me!“

„Tak se zkusíme zeptat Honzy,“ navrhla Terezka. Luc

ka s Honzou jsou taky dvojčata jako oni dva, ale chodí

do vedlejší třídy. Kamarádí se spolu.

Vojta se na Terku usmál a hned o přestávce se vydali

do sousední třídy.

„Ahoj,“ pozdravili se při setkání.

„Nemáš náhodou tenisky? Potřeboval bych je půjčit

na tělocvik,“ obrátil se Vojta na Honzu a přitom pro

sebně sepnul ruce.

„My dneska tělák nemáme,“ odpověděl mu Honza.

Vojta z jeho odpovědi neměl radost. Tohle byla jeho

jediná naděje. Nikdo z jejich třídy mu tenisky nepůjčí,

protože je všichni potřebují. Neznají nikoho, kdo by

nosil dvoje.

„Brácha má dneska tělocvik. Poslední hodinu,“ pozna

menala Lucka. Byli doma totiž tři. Měli ještě staršího

bratra Kubu.

17

Vojta s Terkou neváhali. Moc času jim nezbývalo, a tak

se hned rozeběhli za Kubou. Bez okolků vysvětlili, co

potřebují. Kuba se jen chápavě usmál. Vojta s Terkou

pro něj byli mrňata. Bavil se tím, jak jsou vystrašení

z toho, že si zapomněli tenisky.

„Tady jsou,“ řekl Kuba a vyndal z batohu svoje tenisky.

Vojta se na ně vyděšeně podíval a Terezka vyprskla

smíchy. Byly obrovské. Když si je Vojta vyzkoušel, ne

mohl v nich ani chodit, natož běhat.

Těsně předtím, než zazvonilo, dostala Terezka nápad.

„Můžeme si půjčit jenom tkaničku?“ zeptala se star

šího kamaráda.

Kuba se na ně pobaveně podíval. Sice nic nechápal,

ale přikývl. Vojta z tenisky hbitě vyndal tkaničku. Pak

se zvoněním oba upalovali do své třídy.

„Ale vrátit!“ křikl za nimi ještě Kuba.

18

Víkend začíná

Při tělocviku měl Vojta na každé tenisce jinou tkaničku,

ale toho si nikdo nevšiml. Na některých botách je to

tak dokonce schválně. Po vyučování utíkali rovnou za

Kubou, aby mu poděkovali a tkaničku vrátili.

Doma si bez řečí udělali úkoly a pomohli mamince

s úklidem. Neušlo jí to a obě děti pochválila.

„Takže můžeme jet s babičkou a dědou na celý víkend?“

Maminka s úsměvem přikývla.

„Jestli si to do zítřka nepokazíte,“ dodala ještě s va

rovně zdviženým ukazováčkem.

Terezka s Vojtou si dávali pozor, aby nic nepokazili.

V pátek ze školy doslova běželi. Nemohli se dočkat,

až pro ně babička s dědou přijedou. Maminka jim

*

19

sbalila věci do veliké tašky a Terezka s Vojtou si udělali

úkoly. Dostali pár příkladů na počítání a pár vět na

přepsání. Tohle byla pro oba hračka. Měli to hotovo

raz dva. Potom se sháněli po něčem, čím by si u ba

bičky a u dědy ukrátili dlouhou chvíli. Vojta vzal karty

a autíčko na dálkové ovládání, Terka stolní hru a svou

oblíbenou panenku.

Všechno bylo připraveno, a tak si přistavili židli k oknu

ve svém pokojíčku, ze kterého bylo vidět na cestu. Ne

mohli se babičky s dědou dočkat, a proto je z okna

vyhlíželi. Z druhého patra jejich činžovního domu byl

parádní výhled.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.