načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Nutriční podpora -- Praktický rádce pro sestry - Zuzana Grofová

Nutriční podpora -- Praktický rádce pro sestry

Elektronická kniha: Nutriční podpora
Autor: Zuzana Grofová
Podnázev: Praktický rádce pro sestry

Publikace určená zdravotním sestrám je zaměřená na praktické provádění nutriční podpory v lůžkových i ambulantních zařízeních a domácí péči. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2007
Počet stran: 237
Rozměr: 21 cm
Úprava: 8 stran barevné obrazové přílohy: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Patologie. Klinická medicína
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2007
ISBN: 978-80-247-1868-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace určená zdravotním sestrám je zaměřená na praktické provádění nutriční podpory v lůžkových i ambulantních zařízeních a domácí péči.

Popis nakladatele

Kniha je ucelená publikace zaměřená především na praktické provádění nutriční podpory v lůžkových i ambulantních zařízeních a domácí péči. Je určena sestrám pracujícím na lůžkových odděleních i ambulancích, léčebných i sociálních ústavech, v komunitní péči, poskytovatelům služeb domácí péče, všem zájemcům širší veřejnosti zejména během péče o blízké osoby. Publikace obsahuje konkrétní údaje o vlastním podávání nutriční podpory, v teoretické části autorka vysvětluje podrobněji popsané techniky. (praktický rádce pro sestry)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Zuzana Grofová - další tituly autora:
Dieta pro vyšší věk -- Svazek XIII. Dieta pro vyšší věk
Dieta na podporu hojení ran Lékař vám vaří -- Svazek XVII Dieta na podporu hojení ran Lékař vám vaří
Lákavá i chutná - úprava stravy u poruch polykání Lákavá i chutná
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

MUDr. Zuzana Grofová

NUTRIČNÍ PODPORA

Praktický rádce pro sestry

Recenze:

Prof. MUDr. Aleš Žák, DrSc.

Vladimíra Adámková

© Grada Publishing, a.s., 2007

Cover Photo © isifa.com, 2007

Černobílé obrázky překreslil a technicky upravil Radek Krédl.

Pokud není uvedeno jinak, jsou ostatní obrázky z archívu autorky.

Vydala Grada Publishing, a.s.,

U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 2997. publikaci.

Odpovědná redaktorka Mgr. Božena Bartošová

Sazba a zlom Martin Hanslian

Počet stran 240 + 8 stran barevné přílohy

Vydání 1., Praha 2007

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.,

Husova 1881, Havlíčkův Brod

Nakladatelství Grada Publishing, a.s., děkuje

Nemocnici Na Homolce za exkluzivní spolupráci

a finanční podporu této publikace.

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými

ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno.

Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci

jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorky. Z jejich praktického uplatnění však pro autorku ani pro

nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky.

Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmí být žádným způsobem reprodukovány,

ukládány či rozšiřovány bez písemného souhlasu nakladatelství.

ISBN 978-80-247-1868-2 (tištěná verze)

(elektronická verze ve formátu PDF)

© Grada Publishing, a.s. 2011

ISBN 978-80-247-6131-2


Obsah

1. Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1.1 Terminologie, definice, základní pojmy . . . . . . . . . . . . 9

2. Algoritmus rozhodování . . . . . . . . . . . . . . . . 12

2.1 Perorální příjem možný. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

2.1.1 Perorální příjem možný, dostatečný . . . . . . . . . . 13

2.1.2 Perorální příjem možný, nedostatečný . . . . . . . . . 13 2.2 Perorální příjem nemožný . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

2.2.1 GIT funkční . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

2.2.2 GIT nefunkční . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 2.3 Důvod omezení příjmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

2.3.1 Hlava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

2.3.2 Dentice, dutina ústní . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

2.3.3 Polykání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

2.3.4 Jícen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2.3.5 Žaludek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

2.3.6 Tenké střevo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

2.3.7 Tlusté střevo. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

2.3.8 Píštěle zažívacího traktu . . . . . . . . . . . . . . . . 28

2.3.9 Jiné orgány, genetické a metabolické poruchy . . . . . 30

2.3.10 Tumory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

2.3.11 Jiné důvody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 2.4 Kazuistiky – odpovězte si . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

3. Praktické aspekty nutriční podpory . . . . . . . . . . 45

3.1 Sestra na oddělení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

3.1.1 Nutriční screening . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

3.1.2 Kvantifikace příjmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

3.1.3 Konzultace ostatních odborníků . . . . . . . . . . . . 48 3.2 Nutriční terapeut . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 3.3 Individuální dieta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 3.4 Moduly, bábovičky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 3.5 Kolik výživy má pacient vlastně dostat? . . . . . . . . . . . 53 3.6 Sipping, popíjení perorálních nutričních doplňků (PND) . 54 3.7 Enterální výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

3.7.1 Gastrická výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

3.7.2 Výživa podávaná do střeva . . . . . . . . . . . . . . . 59

3.7.3 Kontraindikace enterální výživy . . . . . . . . . . . . 61

3.7.4 Komplikace enterální výživy . . . . . . . . . . . . . . 62 3.8 Parenterální výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

3.8.1 Kontraindikace parenterální výživy . . . . . . . . . . . 66

3.8.2 Komplikace parenterální výživy . . . . . . . . . . . . 66 3.9 Noční výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

4. Hladovění, realimentace, složky výživy . . . . . . . . . 68

4.1 Hladovění, následky podvýživy . . . . . . . . . . . . . . . . 68 4.2 Základní složky výživy, makronutrienty, vláknina . . . . . 70 4.3 Mikronutrienty, antioxidanty. . . . . . . . . . . . . . . . . 76

4.3.1 Minerály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

4.3.2 Vitaminy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

4.3.3 Stopové prvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

4.3.4 Antioxidanty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 4.4 Laboratorní nálezy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 4.5 Hydratace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 4.6 Malnutrice – obezita a podvýživa . . . . . . . . . . . . . . 92

4.6.1 Obezita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

4.6.2 Podvýživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

5. Speciální část – výživa a nutriční podpora v různých fá

zích života a u speciálních stavů. . . . . . . . . . . . . 99 5.1 Výživa podle věku, v graviditě, ve stáří . . . . . . . . . . . 99

5.1.1 Od kojence po adolescenta . . . . . . . . . . . . . . . 99

5.1.2 Výživa v graviditě. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

5.1.3 Výživa ve stáří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 5.2 Výživa podle chorob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

5.2.1 Diabetes mellitus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

5.2.2 Choroby jater, žlučníku a žlučových cest . . . . . . . 112

5.2.3 Nedostatečnost ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

5.2.4 Srdce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

5.2.5 Plíce a bronchiální strom . . . . . . . . . . . . . . . 115 5.3 Výživa podle oborů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

5.3.1 Chirurgický pacient . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

5.3.2 Traumatologický pacient . . . . . . . . . . . . . . . 120

5.3.3 Intenzivní péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

5.3.4 Interní pacient . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

5.3.5 Geriatrický pacient . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131

5.3.6 Kožní problematika . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134

5.3.7 Neurologický pacient . . . . . . . . . . . . . . . . . 136

5.3.8 Osteoporóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

5.3.9 ORL pacient . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141

5.3.10 Onkologický pacient . . . . . . . . . . . . . . . . . 142

5.3.11 Pacient v paliativní péči . . . . . . . . . . . . . . . . 147

5.3.12 Etický pohled na umělou výživu . . . . . . . . . . . 149 5.4 Rány, dekubity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150

5.4.1 Rány akutní a chronické . . . . . . . . . . . . . . . 150

5.4.2 Dekubity. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 5.5 Stravování v nemocnicích a ústavech . . . . . . . . . . . 153

5.5.1 Možnosti stravování . . . . . . . . . . . . . . . . . 153

5.5.2 Dietní systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155

5.5.3 Stravovací režim . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 5.6 Zdravá výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157

5.6.1 Režim stravování a pitný režim . . . . . . . . . . . . 157

5.6.2 Složení stravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 5.7 Domácí umělá výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181

6. Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187

7. Možná řešení kazuistik . . . . . . . . . . . . . . . . 188

8. Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191

9. Seznam zkratek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194

10. Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196

Příloha 1 – Riziko podvýživy u hospitalizovaných pacientů . . . 196 Příloha 2 – Potraviny s velmi vysokým obsahem soli. . . . . . . 198 Příloha 3 – Minerální vody podle obsahu Na . . . . . . . . . . . 199 Příloha 4 – Přehled 22 příchutí PND . . . . . . . . . . . . . . . 200 Příloha 5 – Recepty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201

1. Perorální nutriční doplňky . . . . . . . . . . . . . . 201

2. Prášková enterální výživa . . . . . . . . . . . . . . . 204

3. Instantní zahušťovadlo (Neil Palliser – Bosomworth,

Nutilis Recipes, The Netherlands) . . . . . . . . . . 204

Příloha 6 – Doporučené postupy ESPEN 2006 . . . . . . . . . . 206

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227


Děkuji všem, kteří v kladném smyslu měli, mají nebo budou mít něco společ

ného s klinickou výživou a intenzivní metabolickou péčí. Bez zakladatelů ani

pokračovatelů oboru by nemocní nemohli být řádně živeni.


Úvod 9

1. Úvod Motto: Máme-li v žebříčku hodnot to důležité nahoře, pak výživa patří tam. Pokud si ale představíme žebřík opřený o zeď, je místo výživy naprosto dole. Tvoří totiž základ, od něhož teprve můžeme stoupat vzhůru. Výživa je důležitá, to ví přece každý – patří mezi základní potřeby člověka. Ošetřovatelství se zabývá potřebami pacienta. Pacient je člověk. Kruh se uzavírá. Myslet na výživu je tedy jedním ze základních úkolů ošetřovatelství. Jakmile se člověk stane pacientem, změní se jeho pohled na svět. Sestra představuje pro pacienta první kontakt s tím složitým světem, kde se vše odehrává jinak, v jiném prostředí, v jiném čase. Jsou odborníci, kteří se výživou zabývají. Víme, že výživa není samospasitelná jako snad žádné jednotlivé opatření. Velmi podstatným způsobem však přispívá k léčbě různých chorob a umožňuje léčebné postupy, které by jinak nebylo možno vůbec realizovat. Přiměřeně se živit nebo jíst by měl každý, ať zdravý či nemocný. Už maminky nám říkaly: Jez, ať se brzy uzdravíš.

Budeme se pohybovat v oblasti, která je každému obzvlášť blízká. Je to oblast velice široká, ale výlet do ní se může také stát chůzí po hraně, kde krok na jednu stranu znamená poškození zdraví či smrt, zatímco krok na druhou stranu směřuje k záchraně života. 1.1 Terminologie, definice, základní pojmy Terminologie vychází ze současných evropských doporučených postupů vydaných v roce 2006 (© 2006 ESPEN Guidelines – Doporučené postupy pro enterální výživu).

Pro srovnání uvádím též synonyma a starší výrazy. Malnutrice je definována podle evropských doporučených postupů z r. 2006 takto: Malnutrice je stav výživy, kdy deficit/přebytek (nebo nerovnováha) energie, proteinů a ostatních nutrientů způsobuje měřitelné vedlejší účinky na tkáně/formu těla (tvar, velikost, složení), funkce a výsledný klinický stav. Jednoznačně to tedy znamená „špatnou výživu“ a současně buď podvýživu, nebo obezitu. Podvýživa ( proteino-energetická malnutrice) vzniká nedostatečným příjmem nebo absorpcí proteinů, hladověním. Je často doprovázena nedostatkem jednoho nebo více mikronutrientů anebo minerálů, jež se mohou vyskytnout i bez deplece makronutrientů a vést ke specifickým syndromům z deficitu. Podvýživa může být způsobena nedostatkem nebo nepřijímáním jídla, úmyslným hladověním nebo nemocí a je charakterizována ztrátou hmotnosti a změnami ve složení těla. Nutriční podpora Enterální výživa (EV) znamená všechny formy nutriční podpory „potravinami pro zvláštní lékařské účely“ nezávisle na cestě podávání (per os i sondou).

Standardní (polymerní) přípravek enterální výživy obsahuje celé nenaštěpené živiny. Lze jej použít ve většině případů.

Oligomerní (peptidová) formule obsahuje již naštěpené proteiny ve formě peptidů, nejčastěji ji používáme u omezené vstřebávací plochy střeva. Izokalorické přípravky obsahují 0,9–1,2 kcal v 1 ml. Hyperkalorické přípravky poskytují 1,3 kcal/ml a více. Hypokalorické dodávají méně než 0,8 kcal/ml. Vysokoproteinové formule obsahují alespoň 20 % energie z bílkovin. Modulová dietetika (moduly) jsou práškové formy umělé výživy, které obsahují buď čistou bílkovinu, nebo maltodextrin (zdroj energie). Přidávají se do jídla, které lze tak obohatit (fortifikovat) buď o bílkoviny, nebo o energii (viz kapitola 3.4).

Bábovičky, to je můj vlastní termín pro mechanicky upravenou stravu zahuštěnou instantním zahušťovadlem a upravenou ve formičkách do tvaru normálního jídla (viz kapitola 3.4 a příloha). Normální strava je jídlo, které člověk konzumuje doma, v restauraci nebo které nabízí stravovací provozy nemocnic či jiných zařízení. Obsahuje i speciální diety, jako například bezlepkovou apod. Fortifikovaná strava je normální jídlo obohacené specifickými nutrienty (energií, bílkovinami, minerály, vitaminy, stopovými prvky). Perorální nutriční doplňky jsou přípravky enterální výživy, obvykle ochucené a určené k popíjení. Jsou podávány navíc k normálnímu jídlu. Existují i v jiné formě než tekuté. U nás patří do skupiny označované jako potravina pro zvláštní lékařské účely. Často se používá výraz sipping. Parenterální výživa spočívá v podávání výživných roztoků přímo do krevního řečiště. Nutriční podpora zahrnuje obohacení jídla, popíjení (sipping) perorálních nutričních doplňků, sondovou výživu a parenterální výživu. Synonyma, starší a další výrazy Sipping – popíjení přípravků enterální výživy (perorálních nutričních doplňků).

Úvod 11

Polymerní, vysokomolekulární, nutričně definované formule – přípravky s celými nenaštěpenými proteiny. Oligomerní, nízkomolekulární, chemicky definované přípravky – přípravky obsahující peptidy (2–50 aminokyselin v řetězci). Elementární, monomerní, nízkomolekulární, chemicky definované přípravky – přípravky s volnými aminokyselinami. Kachexie – dříve používána k popisu těžkého strádání a kvalitativního vyjádření pacientova vzhledu při velké ztrátě hmotnosti (extrémní vyhublost = marasmus).

Kvantitativně se tento termín také používal pro stavy s BMI nižším než 18,5.

Dnešní definice: termín se používá k popisu strádání u život ohrožujících onemocnění (zhoubné nádory, AIDS, chronická obstrukční choroba plicní, pokročilé orgánové selhání). Jedná se o dokumentovanou neúmyslnou ztrátu hmotnosti větší než 6 % za 6 měsíců, doprovázenou katabolismem a rezistencí ke zvýšenému příjmu substrátů. Malnutrice – dříve používaná pouze k označení podvýživy. Rozdělovala se na proteino-energetickou či proteinokalorickou malnutrici (marantický typ malnutrice) a také na podvýživu typu kwashiorkor-like s převažujícím deficitem proteinů (kwashiorkorový typ malnutrice). Karence (carentia = nedostatek) – porucha výživy z nedostatku některé potřebné látky v potravě.Tímto výrazem se často označuje deficit mikronutrientů, zejména vitaminů. Deplece (depletio=vyprázdnění) – používá se pro nedostatek minerálů způsobený jejich ztrátami, které nejsou pokryty dodávkou. Jedná se zejména o nitrobuněčné kationty.

Termín se používá také k označení úbytku svalové hmoty. Sarkopenie –ztráta svalové hmoty, která se specificky objevuje u ležících, imobilních nebo starých pacientů.

12 Nutriční podpora

2. Algoritmus rozhodování

Jednoduché obecné rozhodovací schéma nám velmi pomůže při řešení konkrét

ních situací. Úvaha je nenáročná. Má dva kroky a každý z nich má opět dvě mož

nosti. Krok jedna: Může pacient jíst ANO nebo NE? Možnosti u odpovědi ANO:

příjem je dostatečný nebo nedostatečný. Nedostatečný příjem vybízí k doplnění

na dostatečný. Krok dvě následuje u odpovědi NE, pacient nemůže jíst: Funguje

zažívací trakt ANO nebo NE? Je-li zažívací trakt funkční, je třeba jej využít, neboť

je k tomu nejvhodnější. To je situace jako stvořená pro enterální výživu. Pouze

v případě, že zažívací trakt užít nelze, přichází čas výživy parenterální. Napsáno

ve větách se to možná jeví komplikované. Podívejte se tedy na schéma 1. V dal

ších podkapitolách rozebereme jednotlivé alternativy podrobněji.

Schéma 1

p.o. příjem možný

ANO NE

dostatečný nedostatečný

GIT

funkční

GIT

nefunkční

kontroly

příjmu

nutriční

terapeut

moduly

sipping

enterální

výživa

parenterální

výživa

Algoritmus rozhodování 13

2.1 Perorální příjem možný

Pacient může jíst. To je dobrá zpráva. Je v ní obsažena informace, že pacient nejen

smí, ale je i schopen jíst. Další krok nás vede k rozhodnutí, zda se pacient jídlem

uživí či nikoli. Různé choroby nebo stavy tomu totiž mohou bránit ( píštěle zaží

vacího traktu, omezená vstřebávací plocha střeva, těžký zánětlivý stav, absence

pocitu hladu, neochota jíst). Nastala by pak situace, že pacient sice smí jíst a také

jí, ale přesto není schopen přijatou stravou dodat do svého těla dostatek energie

a živin.

2.1.1 Perorální příjem možný, dostatečný

Pacient jí a máme za to, že je jeho perorální příjem dostatečný. Je tomu však sku

tečně tak? Musíme si to nejprve ověřit. Co znamená věta „Jí dobře“? Zřejmě to,

že s pacientem nejsou problémy, na jídlo si nestěžuje, rodina mu sem tam něco

přinese. Ví sestra skutečně, zda pacient snědl všechno jídlo, které mu podala?

Mnohdy ne, neboť nádobí sklízejí jiní zaměstnanci. Co znamená věta „Má dietu

3“? Tato věta nemusí znamenat prakticky nic, pouze to, že lékař zaznamenal do

dokumentace svůj požadavek, aby byla pacientovi již tento den objednána raci

onální dieta. Neříká to nic o snědeném jídle. Detekce skutečného stavu je tedy

zásadní. Nejlepší je samozřejmě záznam v dokumentaci, který ale nemusí být pro

sestru nijak vyčerpávajícím úkonem. Stačí bohatě, aby zapsala zlomkem, zda pa

cient snědl čtvrtinu, polovinu, tři čtvrtiny jídla nebo celou porci. Máme-li ověřeno,

že pacient opravdu jí a jeho příjem je dostatečný ve všech složkách, nemusíme

aktuálně podnikat žádné zvláštní kroky. Sledování příjmu stravy je však i nadále

namístě, neboť se vše může v průběhu času změnit.

2.1.2 Perorální příjem možný, nedostatečný

Pacient nemá hlad, trpí nechutenstvím, má průjmy, zvrací, ztrácí velké množství

bílkovin rannou plochou, popáleninou, rozsáhlými bércovými defekty, dekubitem.

Pacient má celkovou infekci nebo velký lokalizovaný zánět, píštěl zažívacího trak

tu, omezenou vstřebávací plochu střeva ( syndrom krátkého střeva), má zhoubný

nádor. Zde je třeba dobře zhodnotit, kolik je pacient schopen sníst, a odhadnout,

jakou část snědené potravy asi využije. Zbytek je pak nutno doplnit. Někdy stačí

konzultace nutričního terapeuta, mechanická úprava stravy nebo individuální die

ta. Jindy je třeba přidat modulové dietetikum, perorální nutriční doplňky pro sip

ping, doplňková výživa do žaludku či střeva nebo doplňková parenterální výživa

(viz kapitoly 3.2–3.9). Nutriční podpora 2.2 Perorální příjem nemožný Pacienti v bezvědomí a pacienti tlumení při umělé plicní ventilaci určitě nemohou jíst. Dále to nepřipadá v úvahu u neprůchodnosti střevní, krvácení do zažívacího traktu, akutní pankreatitidy a dalších nemocí charakteru náhlých příhod břišních. Většinou jsme to pacientovi zakázali. Tím je typická i doba před a po operaci, před některými vyšetřeními. Možná to není vždy nezbytné. Již nyní se objevují práce dokladující, že je výhodné co nejvíce zkrátit kolemoperační hladovění. Jindy je omezení příjmu zcela jasný a pochopitelný požadavek. Vzpomínám si na jednu pacientku s poruchou vyprazdňování žaludku, kdy se endoskopista při provádění gastroskopie velmi zlobil, neboť se mu přilepilo těstovinové kolínko na gastroskop a on neviděl ve vyšetřovaném orgánu zhola nic. Krátkodobé hladovění člověka obvykle neohrozí. Je třeba ale být obezřetný u opakovaného lačnění, například při nakumulovaných vyšetřeních, při opakovaných narkózách (převazy v celkové anestezii u popáleniny).

V situaci, kdy je perorální příjem nemožný po delší dobu nebo můžeme předvídat, že nebude možný do 5–7 dnů, je nutno pacienta zabezpečit jinak. Ptáme se, zda funguje nebo nefunguje zažívací trakt. Pokud ano, měli bychom ho přednostně využít. Pokud ne, zbývá nám pouze parenterální výživa. 2.2.1 GIT funkční Jestliže zažívací trakt funguje, je vhodné nalézt cestu, jak ho využít. Záleží na tom, která část je a která není funkční. Fungující žaludek nám umožní podávat výživu gastricky buď sondou, nebo stomií. Výhoda spočívá v možnosti bolusového podávání výživy, protože je zachována schopnost orgánu chovat se jako rezervoár. Výživu do žaludku lze však podávat i kontinuálně. Užitečná je i přítomnost žaludeční kyseliny, která má mimo jiné i ochranný efekt protibakteriální.

Nelze-li použít žaludek (může chybět nebo se nevyprazdňuje), podáváme výživu přímo do tenkého střeva, a to opět sondou nebo stomií. Střevo nemůže pojmout bolus ani není chráněno kyselinou. Způsob podávání se tedy liší. Používáme pouze sterilní farmakologicky připravené výrobky a podávání je zásadně kontinuální, nejlépe pomocí enterální pumpy. 2.2.2 GIT nefunkční Stav, kdy nelze vůbec využít zažívací trakt k podávání výživy, nás jednoznačně směruje k podávání výživy parenterální, do krevního řečiště (parenterální = s obejitím střeva). Jedná se tedy o výživu podávanou cestou infuzí výživných roztoků. Dobře propracovaným systémem můžeme pacientovi parenterálně dodat kompletní výživu. Používáme roztoky obsahující všechny makronutrienty i mikronutrien

Algoritmus rozhodování 15

ty. Parenterální výživu můžeme podávat do centrální nebo periferní žíly, musíme pak ale zvolit příslušné roztoky se správnou osmolaritou. Pro periferní vstup používáme roztoky s osmolatirou nižší než 1200 mosmol/kgH

2

O.

I u těžkých stavů, kde je parenterální výživa nutná, se dnes doporučuje zkoušet podávat alespoň malá množství výživy enterálně kvůli ochraně střeva. 2.3 Důvod omezení příjmu Znalost pravého důvodu omezení příjmu stravy je důležitý údaj, který nás povede k dalšímu rozhodování. Je pacientovi těžko po jídle? Má bolesti? Kde? V ústech nebo při polykání? Nebo až v břiše? Má stenózu, přes kterou nepřejde ani jídlo ani tekutiny? Co se vlastně skutečně děje? Je po operaci žaludku? Jak velká část zůstala zachována? Uživí se pacient tím, co přijme? Jaký mu zbývá úsek střeva pro strávení živin?

Odpověď na takové otázky je zásadní. Zřejmé je, že pokud příjmu brání překážka v některé lokalizaci, je nejelegantnější tuto překážku obejít a nefungující část nějak nahradit. Možností je vcelku dost. V další kapitole se zaměříme právě na jednotlivé části zažívacího traktu, které mohou být důvodem omezení. Není to ale jen zažívací trakt. K nedostatečnému příjmu stravy mohou vést i poruchy v dalších orgánech, které způsobují dyskomfort, nechutenství, odpor k jídlu nebo mohou vést k tak zvýšeným energetickým nárokům, že se ani stravou, která je zdánlivě normální, nedaří pokrýt.

Řídícím centrem je samozřejmě hlava, a tou začneme. 2.3.1 Hlava Obr. 1 Hlava

+


16 Nutriční podpora Myslím tím samozřejmě mozek, který může omezovat příjem stravy vědomě nebo nevědomě. Vědomé omezování příjmu se týká psychického onemocnění mentální anorexií nebo bulimií (viz kapitola 5.1.1). Lze stručně říci, že úpornost, s jakou pacientky jídlo nekonzumují, umělou výživu odmítají nebo vylévají a vynalézavost, s níž přistupují k tomu, jak zabránit jediné kilokalorii proniknout do těla, je nesmírná. Onemocnění patří do rukou psychiatrů a žádá velikou obezřetnost a pomoc ze strany sester.

Další vědomé omezování může nastávat při pokusech o redukci hmotnosti, které bychom měli podporovat, jsou-li racionální a oprávněné. Nutriční poradenství bývá vhodné při kombinaci zdánlivě neslučitelných požadavků (například redukovat hmotnost a současně hojit ránu). Z našich i literárních zkušeností plyne, že to možné je (viz kazuistiky 39 a 40). Před několika lety byla na interním oddělení hospitalizována pacientka tak obézní, že musela ležet na dvou postelích. Na jedné posteli leželo veliké tělo a vcelku normálně hovořící hlava (pacientce bylo asi 55 let), na druhé posteli leželo obrovské břicho, v němž byla obrovská dekubitální nekróza. Doma pacientka údajně ještě před nedávnem chodila. Nevíme, kolik vážila. Anamnestické údaje hovoří o 270 kg, ale nejsou zcela spolehlivé. Pacientka byla febrilní, byly opakovaně prováděny nekrektomie. Hladina albuminu byla 17 g/l. Bylo obtížné i polohování.

Dokončení předchozího případu. Pacientka byla po zlepšení stavu přeložena do Léčebny dlouhodobě nemocných, kde pokračovala v započatém režimu. Podařilo se jí zredukovat hmotnost asi na 130 kg. Byla akceptována k chirurgickému odstranění velkého převislého břicha. Odešla domů po svých s váhou asi 100 kg. Mnohem častější jsou situace, kdy jsou mozkové funkce narušeny jiným procesem (například demencí). Narušení může být takového charakteru, že člověk neví, že má jíst, nepamatuje si, jestli jedl, nebo jsou pro něj úkoly spojené s přípravou a konzumací jídla příliš komplexní a nezvládá je. Zde je opět velký úkol pro sestru. Správně tyto poruchy odhalit a pacienta a jeho příjem stravy zkontrolovat, pokud je sám schopen se najíst. Jestliže toho schopen není, pak je třeba mu s jídlem pomoci (viz kazuistika 1). Pacient po úrazu hlavy, není plně orientován, domnívá se, že je ve Francii na nádraží. Leží v posteli za zábranami, aby nespadl a neublížil si. Na nočním stolku, o jehož existenci pravděpodobně neví, leží balíček se snídaní. Je to pribinák a vánočka, zatavená pod fólií na tácku. Některé pacienty je potřeba k jídlu i vzbudit. Rozhodně není dobré jídlo nechat odnést s tím, že pacient spal, a nepodniknout žádné další kroky. Je samozřejmě možné mu je nabídnout později, pokud víme, že právě konečně usnul po vyčerpá

Algoritmus rozhodování 17

vajícím období beze spánku. Jsou však i pacienti, kteří mají obrácený režim dne a noci (staří lidé), ty je nutné budit a aktivovat ve dne, aby v noci spali.

Pomoc při jídle budou potřebovat také ti, u nichž nejsou narušeny kognitivní funkce, ale třeba hybnost končetin či koordinace pohybů, svalová síla, schopnost polykat. Jedná se velmi často o neurologické a neurochirurgické pacienty (viz kapitoly 5.3.6 a 5.3.1). Zhodnocení pacientových možností je základ, od něhož se odvíjí další procesy. Někdy není nutné, ba ani vhodné, dělat vše za pacienta. Tím bychom mnohdy prodlužovali jeho cestu k soběstačnosti. Je třeba citlivě odhadnout, co ještě má pacient sám trénovat a na co už v daném okamžiku nestačí. Bude určitě obrovským úspěchem, když se pacient zase dokáže sám najíst. Než se to ale naučí, potřebuje pomoc.

Neslyšícímu jistě jídlo nepoložíme za záda tak, aby to neviděl a neodejdeme po špičkách jako myšky pryč. Nevidomému vysvětlíme, co kde na talíři najde, nejlépe podle hodinového ciferníku. Například: „Od čísla 6 doleva máte maso (mezi šestkou a devítkou), mezi čísly 9 a 2 brambory, mezi čísly 3–5 máte špenát.“

Z tohoto pohledu je asi nejtěžším poškozením mozkových funkcí apalický syndrom, kdy jsou pacienti většinou zajištěni enterální výživou do PEGu. U těchto pacientů je v některých případech zachována určitá schopnost přijímat per os. Záleží na možnostech personálu i rodin, jak se budou krmení věnovat, neboť to vyžaduje nesmírnou trpělivost a je to časově náročné. Enterální výživa do PEGu však zůstává základní alternativou a není vhodné si tento vstup rušit, ani pokud se stav jeví jako mírně zlepšený. Při jakékoliv komplikaci jako když ho najdeme.

Zcela samostatně bude pacient v bezvědomí, s největší pravděpodobností vždy v intenzivní péči (viz kapitola 5.3) 2.3.2 Dentice, dutina ústní Obr. 2 Dentice a dutina ústní Nutriční podpora Potrava přichází do těla ústy. Zde již může být problém, který příjem stravy nějakým způsobem omezí. Ty důvody jsou často velmi prozaické. Například špatné nebo žádné zuby. Zjistíme-li tento problém, musíme tomu přizpůsobit stravu. Obvykle volíme mletou, kašovitou nebo tekutou dietu, popřípadě perorální nutriční doplňky určené k popíjení (viz kapitola 3.6). Je třeba s pacientem komunikovat, někdy i bezzubý člověk je schopen měkčí stravu přijmout a preferuje tento způsob před stravou tekutou. Jedná-li se o to, že pacient má zubní náhradu, ale tu má doma, je řešení velmi jednoduché. Stačí požádat příbuzné, aby mu ji přinesli. Tuto detektivní činnost ale musí někdo vykonat. Jeho zásluhou ale pak pacient může normálně jíst, nebrání-li tomu jiné okolnosti. Stává se také, že při velkém zhubnutí pacientovi už zubní náhrada nesedí a nemůže ji používat. Někdy zubní náhrada jen padá, pak je třeba ji fixovat. Všechny alternativy zde vyjmenovat nelze, ale zájem sestry o to, jakým způsobem pacient jí a jestli jíst může, by se měl vždy projevit.

V souvislosti s dutinou ústní se mohou objevit další situace. Například poruchy chuti. Mohou být způsobeny léky nebo třeba ozařováním. (viz kapitola 5.3.8). Kazuistika 11: Pacientka s karcinomem tonzily, 3 měsíce po operaci. Nyní hospitalizována na onkologii, ozařována 1x denně mimo víkendy. Váhový úbytek je 4 kg/ /měsíc. Pacientka nemůže jíst, polyká dobře, tekutiny nosem nevytékají, polykání ji nebolí. Problémem jsou nepříjemné pachutě jídla. Má ji každé jídlo, do kterého kousne. Pachuť má z ozařování. Hladké jídlo spolkne bez přemýšlení, to jí nevadí. „Nejhorší je to kousnutí. Hlad bych měla, chuť na jídlo také.“ Měla chuť na chlebíček, nechala si ho koupit, ale kousla do něj a musela ho vyhodit. Vše, co dá pacient co úst, přestože se na to těší, dostane tak odpornou chuť, že to nemůže pozřít. Někteří pacienti udávají kovovou chuť v ústech. Tam doporučujeme používat plastové příbory, aby alespoň nedocházelo k akcentaci pachuti při používání příborů kovových.

Dutina ústní může postižena bolestivým zánětem, stomatitidou nebo gingivostomatitidou (používá se i název mukositida). Zánět vyvolaný viry (herpes), bude zřejmě krátkodobý a postačí mírná úprava diety, přidání perorálních nutričních doplňků. Náročnější to bude u pacienta ozařovaného, imunitně kompromitovaného nebo během chemoterapie. Nejběžnější je soor, kvasinková infekce projevující se bělavými povlaky a výraznou bolestivostí, pro kterou se pacient jídlu raději vyhne. Není-li zánět ještě tak těžký, že pacient nemůže ani pít, sáhneme po tekutém nutričním doplňku a volíme tekutou dietu. Musíme však vědět, že tekutá dieta, kterou lze připravit ve stravovacím provozu, není plnohodnotná a pro dlouhodobou výživu se nehodí. Právě proto jsou vhodné přípravky enterální výživy určené k popíjení (sipping, perorální nutriční doplňky). Pokud člověk může přijímat nějaké malé množství upravené stravy, nemělo by být jídlo příliš teplé nebo dráždivé (například kyselé), neboť to zhoršuje bolestivost. Je-li zánět v dutině ústní tak těžký, že nelze ani pít, je možné obejít dutinu ústní zavedením sondy. V tomto pří

Algoritmus rozhodování 19

padě by mohlo stačit zavedení do žaludku. Pak podáváme enterální výživu přímo do žaludku (viz kapitola 3.7.1). Dobře snášena i po několik týdnů může být i tenká nazojejunální sonda. Jestliže je ale dutina ústní postižena velmi těžkou kandidózou, nelze vyloučit rozšíření zánětu na jícen a další části GIT. Zavádění sondy v křehkém zánětlivém terénu by nemuselo být bez rizika. Pak by bylo vhodnější zvolit výživu parenterální (viz kapitola 3.8).

Dobře se nenají ani pacient s frakturou čelisti nebo s mezizubní fixací, protože nemůže kousat. Opět tedy volíme spíše měkkou a tekutou stravu. U mezizubní fixace, což není záležitost na pár dní, je třeba si znovu uvědomit, že běžně dodávaná tekutá dieta, kterou lze připravit ve stravovacím provozu nemocnic, není plnohodnotná. Pacient po takovémto stomatochirurgickém výkonu může během delší hospitalizace velmi podstatně zhubnout (až 15 kg). Pacient se zlomeninou čelisti, který čeká na operační výkon, by měl být živen nějakou formou enterální kompletní výživy (viz kazuistika 19). Mladá pacientka (19 let) po autonehodě. Má pneumotorax, rupturu sleziny, zlomeninu klíčku, lopatky a dolní čelisti. Po úvodním sledování provedena splenektomie. Pacientka již týden nejí. Chystá se na operaci – fixace dolní čelisti. Má ordinovánu dietu č.1. Většinou se totiž nejedná o izolované poranění, ale bývá sdruženo s dalšími, která stav nezlepšují.

V dutině ústní mohou být i nádorová onemocnění. Karcinom spodiny dutiny ústní, karcinom jazyka a další. Zde záleží na rozsahu onemocnění, do jaké míry omezuje příjem stravy. Je třeba ověřit, jaká je možnost příjmu tekuté umělé výživy, či zda je nutné založení jiného vstupu do zažívacího traktu ( sonda, PEG – viz kapitola 3.7.1) s obejitím postižené části, tedy dutiny ústní. Může být výhodné zavést sondu i před ozařováním a mít tak zajištěný vstup k výživě na dobu, kdy příjem per os bude jistě znemožněn. 2.3.3 Polykání Posuneme se k další části zažívacího traktu, která může být postižena zánětem, nádorem nebo poruchou svalové koordinace. Jedná se o hltan a polykání. Zánětlivá afekce krátkodobá bez závažnější choroby v pozadí (například angína) s prostým bolestivým polykáním pacienta příliš neohrozí. Nejedná-li se o těžkou nemoc nebo spojení s úrazem či dalšími nepříznivými okolnostmi, hladovění nebo omezený příjem stravy 2–3 dny nevadí. Pacienta s těžším zánětlivým postižením typu parafaryngeální absces již bude zřejmě nutné nutričně zajistit. Je třeba vždy postupovat podle situace, v níž se pacient konkrétně nachází. Může pít? Dejme proto enterální výživu k popíjení – sipping, tedy perorální nutriční doplňky v dostatečné dávce, aby se pacient uživil. Jde o flegmónu nebo nějaké ještě těžší poškození?



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist