načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Nunofilcování -- tkaninové plstění – Alena Isabella Grimmichová

Nunofilcování -- tkaninové plstění

Elektronická kniha: Nunofilcování
Autor: Alena Isabella Grimmichová
Podnázev: tkaninové plstění

Další výtvarná technika na zpracování ovčí vlny. Nunofilcování je nová technika filcování, v překladu znamená tkaninové plstění. Jemná látka z přírodního materiálu se pokryje tenkou vrstvou vlny, která se zafilcuje. Působením vlhka, tepla a ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  246
+
-
8,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2% 100%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2011
Počet stran: 112
Rozměr: 25 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Kresba. Umělecká řemesla
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2011
ISBN: 978-80-247-3674-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Další výtvarná technika na zpracování ovčí vlny. Nunofilcování je nová technika filcování, v překladu znamená tkaninové plstění. Jemná látka z přírodního materiálu se pokryje tenkou vrstvou vlny, která se zafilcuje. Působením vlhka, tepla a třením se vlna spojí s látkou a vzniknou tak zajímavé vzory. Výsledný materiál se používá na textilní doplňky, které si podle této knížky hravě dotvoříte. Vhodné i pro ty, kteří se plstěním dosud nezabývali.

Popis nakladatele

Nunofilcování je výtvarná technika, při níž za pomoci teplé vody, mýdla a práce rukou, dojde k trvalému provázání vlny a tkaniny. Vzniknou tak úžasné módní doplňky, využívající kvality obou materiálů. V knize se autorka věnuje převážně spojení vlny s hedvábím. Nalezneme zde šály, kabelky a šperky, které lze snadno vytvořit v domácích podmínkách. Jednotlivé projekty jsou doplněny podrobnými postupy s fotografiemi a provázány odkazy na již probrané kroky, takže se v nich lze snadno orientovat. Snahou autorky bylo oslovit nejen úplného začátečníka, ale inspirovat i zkušené výtvarníky. (tkaninové plstění)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Alena Isabella Grimmichová - další tituly autora:
Kouzlení s hedvábím Kouzlení s hedvábím
Šibori batika Šibori batika
 (e-book)
Výtvarný rok -- tvoření podle kalendáře Výtvarný rok
 (e-book)
Šibori batika Šibori batika
 
K elektronické knize "Nunofilcování -- tkaninové plstění" doporučujeme také:
 (e-book)
Mokré plstění -- ovčí vlny Mokré plstění
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

NUNO FILCOVÁNÍ

tkaninové plstění

ALENA ISABELLA GRIMMICHOVÁ

NUNOFILCOVÁNÍ

Alena Isabella Grimmichová

ISBN 978-80-247-xxxx-x

Informace o dalších knihách

a bezplatné zasílání katalogů

zajišťuje Zákaznický servis:

tel.: +420 234 264 401

fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

Nunofi lcování je výtvarná technika, při níž za pomoci teplé vody, mýdla a práce rukou, dojde

k trvalému provázání vlny a tkaniny. Vzniknou tak úžasné módní doplňky, využívající kvality

obou materiálů. V knize se autorka věnuje převážně spojení vlny s hedvábím. Nalezneme zde

šály, kabelky a šperky, které lze snadno vytvořit v domácích podmínkách. Jednotlivé projekty

jsou doplněny podrobnými postupy s fotografi emi a provázány odkazy na již probrané kroky,

takže se v nich lze snadno orientovat. Snahou autorky bylo oslovit nejen úplného začátečníka,

ale inspirovat i zkušené výtvarníky.

• 25 nápaditých projektů

• základní techniky plstění

• kombinace vlny a hedvábí



NUNO FILCOVÁNÍNUNO FILCOVÁNÍNUNO FILCOVÁNÍ

tkaninové plstění

ALENA ISABELLA GRIMMICHOVÁ


Nunofilcování tkaninové plstění Alena Isabella Grimmichová Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 4493. publikaci Odpovědná redaktorka Ing. Jana Minářová Fotografie v knize Alena Isabella Grimmichová Fotografie na obálce Alena Isabella Grimmichová Sazba a grafická úprava Jana Řeháková, DiS. Návrh grafické úpravy a obálky Jana Řeháková, DiS. Počet stran 112 První vydání, Praha 2011 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2011 Cover Design © Jana Řeháková, DiS., 2011 Doporučení a pracovní postupy v této knize byly autorkou ověřeny, přesto za ně nelze převzít zodpovědnost. Autor ani nakladatelství neručí za jakékoliv věcné, osobní ani majetkové škody. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-3674-7 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7041-3 (elektronická verze ve formátu PDF)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této

tištěné či elektronické knihy nesmí být re

produkována a šířena v papírové, elektronické

či jiné podobě bez předchozího písemného

souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této

knihy bude trestně stíháno.

5

obsah

Úvod 7

Základní techniky 8

Materiál 12

Pomůcky 18

Nunofilcování v praxi 22

Růže 28

Květiny 32

Spirály 36

Skleněné korálky 40

Nedokončený filc 44

Kostky 48

Šála s pruhy 52

Geometrické vzory 54

Hvězdy 56

Šála vlněná 58

Sendvič 60

Filcování na šabloně 64

Bílá kabelka 70

Modrý náhrdelník 74

Červená souprava 76

Bambule 80

Mříž 84

Prostřihy 88

Vystřihování květin 92

Prales 96

Šála s krajkou 100

Přehoz pro nevěstu 102

Mříž II 106

Tulipány a třásně 108

Seznam použité a doporučené literatury 112

6

Knihu věnuji své babičce a tetě,

Arnoště Seidlové a Marii Vláskové,

s díky za to, že mi ukázaly,

jaké potěšení se skrývá v tvoření.

7

Nunofilcování je skvělá zábava, která dovoluje spojovat nejluxusnější přírodní materiály: vlnu

a hedvábí. Nunofilcování má téměř neomezené možnosti, díky kterým je možné vytvořit es

teticky dokonalý výrobek. Jakmile si dokážete osvojit základy, kterým se věnujeme v úvodní

kapitole, ale i v jednotlivých projektech, získáte jistotu a budete schopni svobodně tvořit.

Klademe si za úkol předvést základní možnosti techniky a inspirovat čtenáře; ne k otrocké

nápodobě, ale k vytvoření vlastního, originálního díla za pomoci technik zde popsaných.

Projekty jsou řazeny logicky za sebou s ohledem na již probrané možnosti. Neznamená

to vždy, že následující projekt je náročnější než předešlý. Přesto, pokud si některý z nich

vyberete k realizaci, doporučuji si nejprve prostudovat projekty předcházející, neboť se

z nich vychází a jednou vysvětlené kroky se již většinou v textu neopakují. Orientačně

označujeme projekty podle náročnosti od jedné do pěti, přičemž jednička zde znamená

nejsnazší úroveň. Je potřeba si uvědomit, že často se náročnost projektu o bod sníží nebo

naopak zvýší, použijeme-li jiný druh hedvábí. Co se týká materiálu, pracovali jsme s tím, co

bylo momentálně na trhu. Nabídka výrobců se ale stále mění, rozšiřuje a zkvalitňuje, proto

prosím i zde berte informace pouze za orientační a tvořte z toho, co se vám naskytne. Přeji

vám, aby vás technika nadchla tak jako mne a aby vám knížka přinesla nejen vědomosti, ale

hlavně radost.

Alena Isabella Grimmichová

úvod Filcování Filcování neboli plstění je proces, během kterého vzniká z vlny pevná homogenní struktura. Vlněná vlákna se mezi sebou neoddělitelně spojí a vytvoří materiál, který je tvarově stabilní a zároveň si ponechává vlastnosti vlny. Filcování lze rozdělit podle způsobu zpracování na filcování pomocí vlhka a tření (mokré filcování), kam patří i nunofilcování a na filcování jehlou (suché filcování). Vzhledem k tomu, že všechny techniky filcování jsou vzájemně propojitelné, vysvětlíme si jejich princip a ukážeme si, jakým způsobem je lze využít při nunofilcování, kterému se v této knize chceme věnovat. Podrobně se jednotlivým technikám budeme věnovat v konkrétních projektech. Slovo filcování a od něj odvozené výrazy, které budeme v knize používat, spisovná čeština nezná. Přesto jsme se rozhodli pro zaměnění spisovného výrazu plstění za tyto výše zmíněné, z důvodu častého používání v oboru. Filcování pomocí vlhka a tření Předpokladem k filcování jsou především tři složky – vlna, vlhko a tření. U nunofilcování ještě potřebujeme látku z přírodního vlákna. Vše další, co v dnešní době k filcování používáme, abychom si práci ulehčili, není v podstatě nutné. Techniky mokrého filcování jsou tři základní, které lze mezi sebou vzájemně kombinovat. Filcování v ploše, na šabloně a filcování výstavbové, určené k vytváření trojrozměrných objektů. • Filcování v ploše spočívá v naskládání vlny křížem ve více vrstvách a jejím trvalém

provázání. Používá se k vytvoření šál, přehozů, obrazů, koberců... Většina projektů v této

knize se řadí právě k filcování v ploše. • Filcováním na šabloně lze vytvořit dutá tělesa. Šablonu k tomu vytvořenou obalíme

kolem dokola vlnou a takto obalenou formu začneme filcovat. Posléze ji na jedné straně

rozstřihneme a šablonu vyjmeme. Poté objekt dokončíme ze všech stran. Touto technikou

lze vytvořit tašky, kabelky, pouzdra, pantofle, čepice... (viz Filcování na šabloně str. 64). • Trojrozměrný plný objekt vzniká vystavěním jednotlivých vrstev. Natrhané kousky vlny

pokládáme na sebe, až vytvoříme požadovanou formu. Teprve poté začínáme filcovat

a to velmi opatrně z venku do vnitřku objektu. Při filcování neustále upravujeme objekt

ve směru požadované formy, dokud se zcela nezpevní. Příkladem takto vytvořených

předmětů mohou být míče, plastiky, šperky (viz Červená souprava str. 76).

základní techniky


9

základní techniky

Postup filcování

Působením vlhka, tepla a tření se rozevřou jemné šupinky na vlněných vláknech (viz Materiál

str. 13), provážou se mezi sebou (zakousnou se do sebe), a tím dojde k filcování. Tento pro

ces je podpořen křížením vláken v chomáčku, to znamená, že vlákna se lépe filcují, pokud

klademe jednotlivé vrstvy vždy kolmo na předcházející (to můžeme dobře vidět na obr. 1 a 2

v projektu Nedokončený filc str. 44). Jako urychlovač slouží mýdlo (nejlépe olivové). V mýd

lovém roztoku vlákna nabobtnají více než v obyčejné vodě. Mýdlo dá též vlně větší mastno

tu (díky obsahu olivového oleje). Prsty při tření lépe kloužou. Na počátku filcování je potřeba

pracovat velmi jemně, bez tlaku. Jakmile se filc začne zpevňovat, bude třeba vyvinout větší

tlak a zpracovávat ho razantněji. Tím se filc začne scvrkávat a bude velmi pevný. Tření, res

pektive práce rukama, umožní vytvoření forem a tvarů dle záměrů tvůrce. Je možné některá

místa filcovat více a jiná, méně namáhaná, ponechat volnější, ležérnější.

Vlna se může zmenšit až na třetinu původního objemu. Síla (tloušťka) je závislá na množství

materiálu, ale také na zpracování. Stejný materiál zafilcuje každý člověk jinak, vždy dojde

k vytvoření zcela originálního výrobku. Pokud vytváříme plošný výrobek nebo pracujeme

s šablonou, můžeme podpořit filcování kromě tření ještě dalšími způsoby. Za prvé tím, že

filc zarolujeme i s fólií do ručníku nebo bambusové rohože. Nejprve rolujeme volně po

stole oběma rukama sem a tam, později přidáme na tlaku a razanci. Filc se při této technice

zkracuje (sráží) ve směru rolování, proto je potřeba střídat směry zavinutí zpracovávané vlny.

Další podporou filcování je protřepávání, opatrné házení filcovaného výrobku z ruky do

ruky, případně pády, kdy se filc hází na plochu z výšky asi 50 cm, nejprve opatrně, později

s větším rozmachem. Srážení je zde velmi pravidelné, plynulé a rychlé.

Tyto pomocné techniky filcování velmi urychlí a zdokonalí, dojde při nich k pevnějšímu

provázání vlny, ale lze je použít až ve fázi, kdy je již vlna trvale provázána mezi sebou

(případně u nunofilcování s textilií). Roli používáme střídavě s třením v ploše. Házení

a  protřepávání používáme až na samém závěru filcování. Pomáhá to zvláště u tenkých

prací. Hotový filc je pevný, homogenní, vlákna nelze vytáhnout, ale zároveň zůstává měkký,

hebký. Filcování je třeba včas ukončit, aby nedošlo k přílišnému vysrážení. Na závěr práci

dobře vymácháme ve vlažné vodě. Filcování ukončíme v ustalovací lázni, kterou vytvoříme

z vlažné vody a 8%  octa v poměru 1 : 20. Ocet neutralizuje mýdlo a tím chrání vlnu před

jeho negativními účinky. Práci ponecháme v octové lázni 20 minut a poté ji ještě jednou

vymácháme ve vlažné vodě.


10

Nunofilcování

Nuno japonsky znamená tkanina, možný překlad je tedy tkaninové fi lcování nebo tkani

nové plstění. Princip nunofi lcování spočívá v pokrytí jemných látek z přírodního materiálu,

většinou hedvábí, tenounkou vrstvou vlny a k jejich provázání a zafi lcování. Působením vlh

ka, tepla a tření se rozevřou jemné šupinky na vlněných vláknech, proplétají se vzájemně

mezi sebou a zároveň se spojí vlna neoddělitelně s látkou. Při fi lcování dochází ke zmenšení

objemu fi lcované vlny až na jednu třetinu, tím se scvrkává i tkanina a vzniká tak zajímavý

nabíraný efekt. Z tohoto téměř nic, které jsme do výrobku investovali, vznikne díky srážení

vlny jemný, ale přesto velmi pevný materiál. Sebejemnější látka je v tomto případě nos

ným materiálem pro vlnu. Pevná struktura, která jejich spojením vznikne, by nebyla možná

bez látkového podkladu. Samotná vlna by v tak tenké vrstvě byla křehká a snadno by se

protrhávala. Toto spojení vytváří velké možnosti tvoření bez použití jehly a jiných způsobů

spojování materiálů. Látka nemusí mít vždy funkci podkladu (nosného materiálu), lze ji také

zapracovat do vlny a ponechat jí funkci čistě dekorativní. Tím technika umožňuje vytvářet

nejen lehounké módní doplňky, ale také robustní, pohodlné, hřejivé oblečení, přehozy

a  bytové doplňky. Při nunofi lcování lze snadno skloubit praktický výrobek denní potřeby

a zároveň efektní, výtvarně zpracované dílo.

Podle skladby materiálů můžeme výrobky rozdělit na jednostranné, kdy látku zdobíme vlnou

z lícové strany, a oboustranné (obr. 2), kdy vlněný vzor je na obou stranách tkaniny. To je v obou

případech možné i obráceně, u výrobků kde nosným materiálem je vlna a  kousky tkaniny ji

zdobí z jedné nebo obou stran. Další možná skladba je tzv. sendvičová (o b r. 1). Tkanina i vlna

jsou zde společně zastoupeny minimálně dvěma, častěji třemi souvislými vrstvami. Příkladem

může být šála tvořená z obou stran hedvábím s vlnou, sloužící jako výplň a zároveň spojov ník

obou textilií (viz Prales str. 96).

základní techniky

1 2


11

Filcování jehlou

Filcování jehlou je poměrně nová tvořivá technika mechanického zpracování vlny za sucha.

Pěnová podložka a speciální fi lcovací jehla (obr. 3) stačí na to, abychom dali vlně tvar.

Postupujeme tak, že opakovaně vpichujeme jehlou do chuchvalce vyčištěného a vyčesaného

vlněného vlákna, až vznikne pevný materiál. Během zpracování se zaháknou (provážou) jed

notlivá vlákna do sebe a utká se tak stabilní textura. Jehly mají na sobě háčky podobné

jako na harpunách. Podle počtu vpichů vznikne jemný vzdušný nebo pevný hustý materiál.

Vlněná vlákna se po zafi lcování již od sebe nedají oddělit nebo rozmotat.

V průmyslu se tato technika používá již od 50. let 20. století. Za pomoci speciálních fi lcovacích

jehel vznikají netkané materiály s výbornými tepelně izolačními vlastnostmi a se schopností

pohltit vibrace. Teprve před několika lety zaujala tato technika výtvarníky k tvorbě módních

a bytových doplňků.

Filcování jehlou se dělí do tří základních skupin: vpichování vlny do forem, fi lcování poly

styrenových objektů, volná tvorba dekorativních předmětů (kam patří i zdobení výrobků

vytvořených pomocí mokrého fi lcování). My se této technice věnovat nebudeme, pouze ji

okrajově použijeme k nápravě chyb (viz Mříž str. 84).

základní techniky

43


12

Vlna Vlna je tradiční materiál používaný po tisíciletí kvůli svým jedinečným vlastnostem. Tepelně izoluje, odpuzuje vodu a špínu, je pružná, tvárná, nesnadno hoří, je hojivá a filcovatelná. Vlna díky svým tepelným vlastnostem patří neodmyslitelně k domácnosti člověka. Díky různým možnostem zpracování je stálou součástí oblečení i vybavení interiéru. Vlna je přírodní živočišné vlákno získané stříháním, vyčesáváním nebo epilací chlupů a srsti zvířat (ovcí, koz, velbloudů, králíků, zajíců). Nejrozšířenější použití v textilním průmyslu má vlna ovčí, se kterou budeme pracovat i my. Nejstarší doložená domácí ovce v Evropě se objevila asi kolem roku 4000 př. n. l. V mladší době kamenné to byla ovce rašelinná, která pocházela původně ze západní Asie, kde byla domestikována. Byla to malá ovce s dlouhým ocasem, málo vyvinutou vlnou a s rohy u obou pohlaví. Na konci neolitu se objevuje nové plemeno domácí ovce s mohutnými rohy a krátkým ocasem. Jejím předkem byl pravděpodobně evropský muflon, domestikovaný v jihozápadní nebo jižní Evropě. Třetím centrem domestikace ovcí byla střední Asie. Mohutná domácí ovce, např. tibetská hunia, je velká ovce s mohutnými rohy využívaná i na nošení nákladů. První skupina ovcí, ze které pochází nejdůležitější domácí plemena, byla známa nejen v Evropě a Přední Asii, ale také v Egyptě. Na staroegyptských památkách je zobrazována jako dlouhorohá, krátkosrstá ovce s dlouhým tenkým ocasem. Od 12. dynastie se objevují obrazy tlustoocasých ovcí pravděpodobně pocházejících ze stepních oblastí Sýrie a Arábie. Přímým potomkem staroegyptské ovce je v současnosti Súdánská ovce neboli dinka. Nejranější nálezy z vlny byly plstěné výrobky. Nomádi, kočovníci a pěstitelé ovcí používali filcování i na jurty. Dodnes můžeme v Asii najít místa, kde lidé vyrábějí tímto způsobem koberce a i svá obydlí. Ovčí vlna Ovčí vlna je vlákno získané z ovcí čeledi dutorohých. Skládá se z rouna, jež tvoří souvislou vrstvu jemných vlasů. Spodní vrstvu rouna tvoří podsada z krátkých jemných a obloučkovitých chlupů, zevní vrstvu tvoří pestíky,skládající se z delších a hrubších chlupů. Chlup či vlas je vpodstatě zrohovatělé vlákno vyrůstající z pokožky, jehož základem je kreatin, tj. rohovina, složená z uhlíku, vodíku, dusíku, kyslíku a malého podílu síry. Podle jakosti, obzvláště jemnosti vlny, se rozlišují následující druhy ovcí: • Ovce jemnovlnné – jejich rouno tvoří jen podsada bez pestíků (hlavně ovce merinové). • Ovce hrubované – rouno se skládá z dlouhých zjemnělých pestíků. Typ těchto ovcí je za

stoupen plemeny anglických nížinných ovcí lustrových. • Ovce kříženecké (crossbredské) vzniklé křížením ovcí merinových a beranů anglických

plemen lincolnských, leicesterských, ševiotových apod. – rouno tvoří zjemnělé pestíky

nebo hrubá podsada. • Původní ovce selské (bařinné, cápové...): rouno se skládá z jemné husté podsady a řídkých

hrubých pestíků.

materiál


13

Povrch ovčí vlny je tvořen šupinkami, které jsou přeložené přes sebe (jakoby přeplátované

vždy další a další vrstvou), další součástí je blána, jádro a dřeň. Vnější vzhled vlákna se

podobá kmeni palmy. Šupinky, které tvoří jeho povrch, jsou důležité v procesu filcování,

proto se k filcování vybírají vlny s výraznou šupinatou strukturou vláken. Délka vlákna se

pohybuje u jemných vln od 4 do 6 cm, ale hrubé vlny dosahují i délky 30 cm. Tuk obsažený

ve vlněných vláknech zabraňuje pronikání deště a rosy. Izolační vlastnosti má vlna díky

přes sebe ležícím nakadeřeným vláknům a vzduchovým komůrkám (bublinkám) mezi nimi.

Šupinovitou strukturou s vřetenovitými buňkami uvnitř vláken získává vlna svou elasticitu.

Vlna může až do jedné třetiny své vlastní váhy pojmout vlhkost, aniž by bylo pociťováno, že

je mokrá. Může vázat jedovaté látky a neutralizovat je.

Dobrá vlna na filcování má kromě již zmíněné struktury dlouhá vlákna a vysokou jemnost.

Tato kritéria nejlépe splňuje merino vlna. Velmi obloučkovaná jemná podsadová vlna z me

rino ovcí, které se původně pěstovaly ve Španělsku, kam se dostaly ze severní Afriky v době

maurského panství. Ovce byly pojmenovány podle tehdy vládnoucího rodu Merinidů. Vlna

těchto ovcí však byla známá již ve starověku. Tehdy byli největšími obchodníky s jemnou

vlnou, a s nejjemnějšími látkami z ní utkané, Féničané z okolí města Milétu.

Merinové ovce jsou vrcholem šlechtitelství v jemnosti a hustotě vlny na tenké, zřasené

kůži. Nejvíce byly prošlechtěny v 18. století v Sasku a u nás, kam se ovce dostaly zásluhou

Marie Terezie. Důraz byl tehdy kladen na jemnost vlákna. O chovech merinových ovcí se

zmiňuje i Charles Darwin. Koncem 19. století dále šlechtili merinové ovce ve Francii, kde se

podařilo vypěstovat ovce s jemnou a polojemnou dlouhou srstí. Pod názvem Rambouilletky

byly vysazeny i do zámoří, do Austrálie, Argentiny, jižní Afriky, na Nový Zéland a do severní

Ameriky. V současné době je hlavní chovatelskou oblastí Austrálie. Merino vlny (obr. 5) se

výborně tvarují a zůstávají i po zafilcování hebké a poddajné. Pro nunofilcování je merino

vlna neodmyslitelnou součástí, neboť se snadno spojuje s textilem. Merino vlna je vhodná

na jemné práce, neškrábe, prodává se čistě vyčesaná v dlouhých přadenech (česankách).

materiál

5


14

materiál

Výběr vlny Vlnu na filcování lze zakoupit různě zpracovanou, barvenou i přírodní, v různé kvalitě podle toho, na co ji budeme používat. Každý druh vlny má přírodní varianty barev od bílé přes šedou a hnědou až po černou. Vedle toho existuje celá paleta obarvených vln (přírodními nebo chemickými barvivy). Zvláště krásně barvy vyniknou na merino vlně, z toho důvodu se velmi dobře hodí na vrchní vrstvy všech filcovaných výrobků. Vlny obarvené přírodními barvivy se hůře filcují, než je tomu u vln barvených chemicky, neboť při procesu barvení se šupiny již částečně rozevřou. Dalším kriteriem pro výběr vhodných vln k filcování je způsob jejího vyčesání. • Česaná vlna: vlna, jejíž vlákna byla rovnoběžně srovnána tím, že byla průmyslově nebo

svépomocí učesána na česačce do přadena (u hrubé vlny mluvíme o česanci, u jemné

o česankách). • Mykaná vlna: mykání je rozvolňování materiálu až na jednotlivé vlákno za pomoci ostrých

hrotů. Vlákna se při tom napřímí, urovnají do podélného směru a ukládají stejnoměrně

vedle sebe ve formě pavučinky. Během mykání se uvolňují a vylučují nečistoty a část krát

kých vláken. Jakou vlnu budeme používat my V projektech budeme používat převážně merino vlnu (obr. 5). Při nunofilcování je neodmyslitelná. Žádná jiná,v současnosti dostupná vlna nepronikne textilií tak snadno. Merino vlna se prodává v tloušťce 16–24 mic (mikron, mic /micron/: jednotka míry, kterou se vyjadřuje průměr vlákna, jeden mikron = tisícina milimetru). Dále budeme používat středně hrubé vlny (obr. 6 vlevo) k vytvoření silnější vrstvy filcu (viz Filcování na šabloně str.  64), případně jako výtvarný prvek na vrchní vrstvu šál, zvláště

tam, kde chceme nechat vyniknout rozdíl v použitých materiálech. Zde můžeme použít

například Shetland s kou vlnu (26–28 mic), vlnu českých ovcí, ale i další druhy středně silných

vln. Doporučuji vybrat vlnu i s ohledem na cenu. Dražší vlna nemusí být vždy zárukou kvality. Na povrch výrobků také doplňkově použijeme kramplovanou nebarvenou vlnu (obr. 6 uprostřed, v hnědém odstínu), což je zpracovaná irská levná hrubší ovčí vlna, nebarvená (hrubost vlny je cca 29–32 mic) a vedle jemné merino vlny dobře vynikne rozdíl v jejich struktuře. Jako dekorační prvek dobře poslouží i přírodní velmi kadeřavá vlna irských ovcí. (obr. 4 a 6 střed) Tato vlna se prodává v takovém stavu, jak byla ostříhána z ovcí. Přesto, že je v některých případech upravována barvením, obsahuje nečistoty, kousky slámy nebo větviček, které se zacuchaly ovci do srsti. Tyto částečky je potřeba předem z vlny vybrat. Jednotlivé prameny nejsou dlouhé a musíme je pouze oddělit od sebe. Pokud je oddělíme příliš, to znamená na jednotlivá vlákna, ztratí během filcování svou kučeravost, tedy to, proč jsme si je vybrali. U každé vlny je dobré si vyzkoušet, jak silné prameny můžeme použít.

15

materiál

7

6

+

16

materiál

V knize používám také vlněné šňůrky (obr. 6 v pravém dolním rohu), což je jemná vlna výrob

cem dodávaná v krátkých tenkých provazcích. Stejného efektu docílíme odtržením menšího

množství vláken merino vlny a jejich zarolováním.

Základním materiálem u mnoha šál v knize je nedokončený filc (obr. 7). Jedná se o čás tečně

zafilcovanou (zplstěnou) vlnu v ploše. Nedokončený filc je možné si vytvořit (viz Nedokončený

filc str. 44) nebo koupit hotový. Průmyslově zpracovaný nedokončený filc (naleznete také

pod názvy – Nadelvlies, Vorfilz, Merino Wool Prefelt) je vyroben na strojích pomocí jehel.

Prodává se v tloušťkách od 19 do 32 mic. Na vytváření vzorů se hodí tenký, na základ šály

můžeme použít silnější filc.

Vlnu i nedokončený filc si můžeme koupit barvené nebo přírodní a dále je barvit pomocí

barev na vlnu (např. barvy Cheds, Chevas, Iberia). Já dávám přednost vlně obarvené, je ale

třeba zkontrolovat kvalitu a stálost barev u jednotlivých výrobců. Proto je lepší si koupit

malý vzorek a ten si vyzkoušet, než přistoupíme k velkému nákupu. Pokud se rozhodneme

pro vlastní barvení, postupujeme podle návodu na barvách. Pozor, zahřívání i chladnutí bar

vené vlny musí být velmi pomalé, aby vlna nezažila tepelný šok a nezplstnatěla. Stejnou

teplotu, jako má konečná barevná lázeň, musí mít i voda na máchání. U nedokončeného

filcu musíme při máchání postupovat zvláště opatrně a jemně s filcem ve vodě pohybovat,

neboť se snadno protrhne. Je jednodušší barvit malé kousky filcu.

Přírodní vlákno

Jak jsme si již řekli, k nunofilcování potřebujeme látku z přírodního vlákna. Přírodní vlákno

je textilní spřadatelné vlákno z přírodních polymerů rostlinného nebo živočišného původu.

Přírodní vlákna se rozdělují na rostlinná, živočišná a nerostná vlákna. Rostlinné vlákno je

tvořeno protáhlými buňkami, jejichž podstatou je celulosa. K  nejznámějším rost linným

vláknům patří bavlna a len. Do skupiny živočišného původu, jejichž základem je kreatin,

tj.  rohovina, patří různé druhy zvířecích srstí, ovčí vlna a spřadatelná vlákna, jež tvoří

výměšky žláz housenek některých přástevníků (přírodní hedvábí). Nerostným vláknem je

azbest. My se budeme v knize věnovat převážně přírodnímu hedvábí a jeho spojení s vlnou.

17

materiál

Hedvábí

Hedvábí je pevné, měkké a lesklé vlákno živočišného původu. Nejvíce se produkuje hed

vábí, které vyměšují housenky bource morušového uměle chované člověkem. Nicméně

se zpracovává i hedvábí divoké (plané) z bourců žijících volně v přírodě na dubech nebo

jasanech. Historii hedvábí, jeho výrobě a druhům, jsem se podrobně věnovala v knize Kouz­

lení s hedvábím. Laskavého čtenáře tedy odkazuji tam. Zde si zopakujeme pouze charak

teristiky třech druhů hedvábí, se kterými budeme nejčastěji pracovat při nunofilcování.

Názvy hedvábí jsou většinou francouzské (v závorce česky), pod těmito názvy je naleznete

v obchodě u nás i v zahraničí. Francouzské názvy budeme proto používat i dále v textu.

Chiffon (šifon)

Průsvitná, velmi jemná tkanina v plátnové vazbě se zrnitým povrchem, velmi choulostivá

k vytržení nebo posunutí vazby. Hodí se výborně k nunofilcování.

Organza (organza)

Velmi průsvitná tuhá tkanina malé hmotnosti tkaná v plátnové vazbě.

Pongé, habotai (ponžé)

Hustá lehká jemná hladká neprůhledná tkanina malé hmotnosti v plátnové vazbě. Pongé je

přes svou jemnost pevné a dobře se hodí jako základ filcovaných výrobků. Díky pěknému

vrapování je velmi vhodné i jako jejich ozdoba.

Hedvábí můžeme před filcováním obarvit nebo nabatikovat. Použijeme k tomu práškové

barvy na textil – např. barvy Cheds, Chevas, Iberia (tyto barvy dále v textu označujeme

výrazem: batikovací barvy). Hedvábí před barvením vždy nejprve vymácháme, abychom

odstranili případné impregnace. Při barvení postupujeme dle návodu na sáčku (více o bar

vení a  batikování naleznete v knize Kouzlení s hedvábím). Hedvábí po obarvení dobře

vymácháme (opakujeme tak dlouho, až se přestane vypírat barva), necháme okapat a ještě

mokré vyžehlíme.

Kromě hedvábných tkanin budeme v projektech používat i hedvábná vlákna vyčesaná

v česancích (obr. 5 vpravo). Výrobci nabízejí česance přírodního a běleného hedvábí (Flyfel

– silk silver). Existují také směsi TUSSAH – česance hedvábí a jemného merina 10 g, které se

dodávají přírodní i barvené.

18

pomůcky

Voda

Voda je v procesu filcování nevyhnutelná. Teprve díky teplé vodě se otevřou šupinky na

vlněných vláknech. Důležitá je správná teplota vody. Pokud v průběhu práce vychladne,

je potřeba vlnu čas od času pokropit horkou vodou, aby se udržely šupinky otevřené. Není

třeba pracovat s vařící vodou, ta vlnu zbytečně opotřebovává a je nevhodná pro přímou

práci rukou. Teplotu vody si určíme právě tak vysokou, aby nám byla na ruce příjemná (mu

síme počítat s tím, že než na začátku pokropíme celou práci, voda značně vychladne). U dílů,

které budeme zpracovávat zarolováním, může být teplota vody vyšší.

Mýdlo

Filcovat lze i bez mýdla, ale jeho použití velmi ulehčuje práci. Jednak změkčuje vlnu, dále

pomáhá, aby se šupinky na vláknech optimálně otevřely. Během filcování umožňuje mýdlo

pravidelné tření. Ruce po namydlené ploše snadno kloužou. Ideálním mýdlem pro filcování

je mýdlo s olivovým olejem, vyrábí se ve velkých kusech a lze snadno nastrouhat. Použít lze

i mýdla na praní (jádrová) nebo tělové šampony.

Mýdlový roztok připravíme přibližně z 1 l horké vody a jedné polévkové lžíce nastrouhaného

olivového mýdla, nebo z 1 l vody a jedné lžíce obyčejného mýdla (zde pak lze do roztoku

dodat ještě jednu polévkovou lžíci olivového oleje).

Důležité je množství použitého mýdla. Pokud je mýdla ve vodě příliš, sklouzávají vlákna od

sebe a nezafilcovávají se. Také celkové množství vody s mýdlem musí být přiměřené. Vlna

i látka musí být mokrá, ale práce nesmí plavat, jinak by docházelo k nežádoucím posunům

vlny vzhledem k látce i sobě samé, čímž by se ničily předem vyskládané vzory. Horkým roz

tokem lze v průběhu práce vlnu dle potřeby opakovaně kropit. Roztok je možno dle potřeby

ředit, nebo naopak přidávat mýdlo a lze ho znovu ohřát.

Nově lze mýdlo nahradit prostředky na rychlé filcování – Turbo nebo Megafilzer. Tyto

prostředky jsou většinou k vlně šetrné, práci uspíší a jsou vhodné zvláště u malých kusů. Na

druhou stranu právě schopnost urychlení může práci zničit, neboť nedojde k dostatečnému

provázání vláken. Začátečníkům práci s urychlovači nedoporučuji. My budeme v projektech

pracovat vždy s mýdlovým roztokem z olivového mýdla.

Filcování můžeme přerušit. Pokud je to na kratší dobu (do 24 hodin) můžeme nechat filc

mokrý. Pokud potřebujeme práci odložit na později a nepoužili jsme mýdlo ani urychlovač,

lze vlnu usušit a odložit na libovolně dlouhou dobu. Při použití mýdla lze práci odložit na

několik dní, při použití urychlovače je potřeba práci dokončit co nejdříve. Pokud přerušujeme

práci na delší dobu, musíme nedokončený filc usušit.

Mýdlo nesmí být ve vlně dlouho, nesnáší se s ní. Před dalším zpracováním se filc pokropí

horkou vodou. Při filcování, zvláště na začátku, se spotřebuje hodně vody.

19

pomůcky



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.