načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Numismatika – peníze v českých zemích - Jiří Nolč

Numismatika – peníze v českých zemích
-15%
sleva

Kniha: Numismatika – peníze v českých zemích
Autor:

Vstupte do dějin naší země a podívejte se, ve které době se užívaly jaké peníze. Naše publikace vás povede chronologicky od počátku, kdy ještě fungoval směnný obchod, všimne si ... (celý popis)
Titul doručujeme za 5 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  1 490 Kč 1 267
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
42,2
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 0Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EDIKA
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2017-10-19
Počet stran: 64
Rozměr: 236 x 297 mm
Úprava: 64 stran : ilustrace (převážně barevné), portréty, faksimile
Vydání: 2. upravené vydání
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
ISBN: 9788026611356
EAN: 9788026611356
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Vstupte do dějin naší země a podívejte se, ve které době se užívaly jaké peníze. Naše publikace vás povede chronologicky od počátku, kdy ještě fungoval směnný obchod, všimne si mincí keltských denárů zavedených Přemyslovci a dále po sobě nastupujících brakteátů a grošů. Zjistíte, kterými dukáty se platilo v době vlády Habsburků, kdy nastoupily tolary a kdy je nahradily zlatky a ty zase koruny. Československá první republika patří mezi silné okamžiky v našich dějinách – hospodářsky jsme velice dobře prosperovali. Tento fakt se samozřejmě odráží na pestrosti a kráse tehdejších platidel. Naopak protektorát přinesl Čechům ponížení a finanční ztráty. Socialistické bankovky zrcadlí ideologii a budovatelský optimismus tehdejší doby – a i ony tvoří nedílnou součást naší historie. Kniha postupuje krok za krokem až po současnost, kdy stojíme před zavedením eura. „Muzeum“ v knize obsahuje desítky dobových fotografií, obrazů a kreseb. V kapsách navíc najdete repliky středověkých mincí a kopie nejpozoruhodnějších bankovek a státovek. Přivoňte ke koloritu každé doby, životnímu stylu. Poznejte její hlavní panovníky, platidla, která tehdy zemí kolovala. Přečtěte si, co si mohli lidé za určitou částku koupit. Seznamte se s fotokopiemi jedinečných starožitností – mincí, bankovek i státovek. Dotkněte se jich. Poznejte autory těchto skvělých výtvorů! Vždyť platidla jsou skutečnými uměleckými díly. Budí naši úctu i obdiv. (peníze v českých zemích)

Předmětná hesla
* 10.-21. století
* 955-2008
Peníze -- Česko -- 10.-21. století
Platidla -- Česko -- 10.-21. století
Měna -- Česko
Numismatika -- Česko
Sběratelství
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

KDY SE U NÁS ZAČALO

PL ATIT MINCEMI?

Mezi nálezy prvních mincí v  našich

zemích se často vyskytujízápadořím

ské mince. Dostaly se k nám jednak

prostřednictvím římských legií, jed nak

pomocí obchodníků, kteří cestovali

z  podunajských provincií

směrem na sever. Jak je

tedy zřejmé, také

naše území bylo

v  kon taktu s an

tickými zeměmi

i městy.

Keltské

mince

Za nejstaršípla

tidlo v  českých

zemích jsouvydá

vány zlaté penízky

zvané „duhovky“, malé

mince miskovitého tvaru

o  průměru 6 až 19  mm bez nápisů,

ale s  neumělým znázorněním hada,

slunce či půlměsíce. Lze je zařadit do

1. století př. Kr. a používali je Keltové,

v té době obývající naše území. Kromě

těchto mincí se v  archeologických

nálezech vyskytují i  jiné druhy kelt

ských zlatých a stříbrných mincí.

Smnné prostedky –

hivny a šáteky

České minci ražené v  10.  století

předcházela výměna zboží buď ryze

naturálního, anebo výměna zvláštních

druhů směnných prostředků, jakými

byly například jemné šátečky nebo

železné hřivny sekerovitého tvaru.

Zdá se, že starým Moravanům jako

směnný denní prostředek sloužilo

plátno. V  Čechách šlo pak o  plátěné

šátečky, které rovněž převzaly úlohu

platidla. Úhrada těmito formami ale

není bezpečně prokázána, je nejistá.

Mincovní pr ávo

S upevněním českého státu

se objevují vlastní české

mince.

Ražba mincí a  těžba stříbra patřily

odjakživa k  výsostným privilegiím

panovníka. Mincovní právo, tj. min-

covní regál, českých panovníků nebylo

nikdy vzato v  pochybnost ze strany

císaře středověké říše římské. Na základě

mincovního regálu českých panovníků

razili v  Čechách také panovníci, kteří

vládli po Přemyslovcích. Za  krátkého

panování razil v  Praze mince i  polský

král Boleslav Chrabrý (1003). Rovněž

tak manželka krále Boleslava II. kněžna

Emma, a to ve své mincovně v Mělníku.

Až do svého vyvraždění razili mince

rovněž Slavníkovci.

Na základě vlastního práva razit

mince udělil český král toto právo,

tj.  ražbu mincí, rodům Rožmberků,

Lichtenštejnů, Valdštejnů, Pernštejnů,

olomouckým biskupům a jiným.

A N T IK A – novodobý v ý raz označ ujíc í

časový úsek starověku, v němž vznikly

a  rozvinuly se kulturní hodnoty ve

výtvarných uměních, krásné literatuře,

vědě a  filozofii, v  politické teorii

a  praxi zásluhou řeckých a  římských

tvůrců, které se staly základem

evropské a v podstatné míře i světové

vzdělanosti. Antický starověk měl

své meze jak v  prostoru, tak v  času.

Rozsah antického světa se kryje

přibližně s územím římského impéria

v době jeho největšího rozmachu. Jeho

začátek byl kdysi datován do doby

vzniku homérsk ých básní (řazen někdy

až do 9. století př. Kr.), na základě

archeologických objevů byl posunut

až do 14. století př. Kr.

Před příchodem Slovanů na naše území

se zde vystřídalo několik etnik a  jsou

zde rovněž doloženy vlivy antické,

konkrétně římské kultury. Rozsáhlé

terénní výzkumy to dokládají. Jsou při

nich nalézány jak mince z doby římské,

tak různé jiné předměty prokazující

pronikání římské kultury až na naše

území. Četné luxusní předměty  –

bronzové, nápojové soupravy na víno,

sk leněné láhve, pohár y, mince, šperky –

ukazují na přítomnost římských

obchodníků.

Stříbrná keltská mince typu Biatec byla

ražena v prvním stol. př. Kr. jedním

z bójských kmenů sídlících pravděpodobně

v oblasti kolem Bratislavy.

Solidus byzantského císaře Michala III.

(842–867) nalezený přiarcheologic

kých vykopávkách ve velkomoravských

Mikulčicích.

Ti v ý vojová období

Ve vývoji české měny

spatřujeme v minulosti

tři velká období:

1. denárové,

2. grošové a 3. tolarové.

Měna denárová zahrnuje

období po roce 955 do roku

1210, období brakteátů

od 1210 do 1300, na něž

navazuje měna grošová.

9

KHP0306.indb 9KHP0306.indb 9 10.7.2017 11:27:0910.7.2017 11:27:09


S PŘEMYSLOVCI

PŘICHÁZEJÍ DENÁRY

Naše denáry navazují na denárové období

v  západní Evropě, k  němuž byl položen

základ měnovou reformou císaře Karla

Velikého (768– 814). Mince byly nejenvše

obecným ekvivalentem, ale také symbolem

státní suverenity. Podobně se i dnes vedou

diskuse, do jaké míry znamená budoucípře

chod na jednotnou evropskou měnu ztrátu

symbolu státní suverenity. Denár byl jedi

nou a  hlavní mincí. Vyskytovaly se polo

viny denáru, zvané obolus, ale bylo jich málo.

Kupní síla denáru po jeho zavedení značně

narostla. Nejstarší české mince byly raženy

až za Boleslava I. (929/935– 967/972) okolo

roku 950, napodobovaly denáry z němec

kých zemí – kupříkladu řezenské, švábské,

bavorské. Čeští panovníci patřili mezi první,

kteří v 10. století vyráběli svoje mince. Svou

kvalitou se rovnaly mincím cizím, někdy je

dokonce i předčily.

Boleslav I.

Když začal kníže Boleslav  I. razit české

denáry podle vzoru denárů z Řezna,napo

dobil nejen vzhled, ale i jejich váhu. Byl to

záměr nutný předevšímz obchodních dů

vodů. Vzhled mince nebyl stálý a  často se

měnil z řady příčin, které však nejsou zcela

jasné. Na počátku českého mincovnictví se

mince stahovaly ze zištných důvodůpanov

níkem a nahrazovaly ražbami ménějakost

ními. Tato vynucená výměna mincí byla

významným ziskem panovníka.

Dv denárové reformy

První úprava měny, tj.  první denárová

reforma, byla u nás provedena za Břetislava I.

(1035– 1055) v roce 1050. Kníže Břetislav I.

určil, aby z pražské váhové jednotky, hřivny

o váze 253 g, bylo raženo 240 denárů. Tento

denár vážil nepatrně víc než 1 g při jakosti

asi 830 / 1 000, tj. 83 % stříbra v minci.

Druhá denárová reforma byla provedena

zřejmě někdy v  letech 1226– 1228 krá

lem Přemyslem Otakarem  I. (1197– 1230,

od roku 1198 dědičným českým králem).

Opustil ražbu znehodnocených denárů

a přešel na ražbu tzv. brakteátů.

–

Denár knížete Boleslava I. (935–972),

do jehož vlády je kladen počátek českého

mincovnictví.

Vzácný denár kněžny Emmy (zemř.

1005 nebo 1006), manželky knížete

Boleslava II., z mincovny Mělník.

Moravské denáry knížete Břetislava I.

(knížetem v Čechách 1035–1055)

z období jeho panování jako údělného

knížete na Moravě (1018/19–1034) jsou

považovány, spolu s denáry jeho otce

Oldřicha, za nejstarší moravské ražby.

Denár knížete Svatopluka (knížetem

v Čechách 1107–1109) z období jeho

moravského panování (1095–1107) jako

olomouckého knížete. Za jeho vlády

dosáhlo mincovnictví olomouckého

knížectví vrcholu.

10

KHP0306.indb 10KHP0306.indb 10 10.7.2017 11:27:4110.7.2017 11:27:41


A BR AKTEÁT JE NA SVĚTĚ

(I U NÁS!)

Podnět k  reformě zadal růst oběživa

v obchodě. Plnění dávek a daní k vrchnosti

v naturáliích bylo nahrazováno peněžními

platbami. To se jevilo výhodné jak pro

obchod, tak i  pro panovníka. Naturální

platby a směna ale doznívaly setrvačně dál,

peníze je však postupně vytlačily.

Br akteát

znamená tenký plech

Název brakteát pochází z  latinského

bractea – tenký plech – a slouží k označení

jednostranných mincí, u  kterých je lícní

obraz na rubu prohlouben. Ražba bylavět

šinou z  tenkého plechu, povětšině stříbr

ného, jen výjimečně i měděného a zlatého.

V  Čechách a  na Moravě byly raženy do

13.  století. Jak jsme na tom byli ve srov

nání s ostatními zeměmi? V první polovině

12. století začala ražba brakteátů v Dolním

Sasku a  Duryňsku, byly raženy rovněž

v Uhrách, v Polsku, ve Švýcarsku a Dánsku.

Pemysl Otak ar I.

Přemysl Otakar  I. začal razit brakteáty

podle vzoru míšeňských brakteátů. Šlo mu

zřejmě o to, aby vytlačil cizí měny z oběhu –

míšeňské, jihoněmecké haléře, vídeňské

feniky, jejichž průnik byl umožněnněmec

kou kolonizací. Při ražbě brakteátů se

vrátil k  mincovnímu číslu danému již

Břetislavem I. – z pražské hřivnyo při

bližné váze 253 g bylo opět raženo 240

kusů. Naše brakteáty postupněvytla

čovaly cizí platidla z  oběhu. Přemysl

Otakar II. pak přistoupil k ražbě mincí

odlišných od míšeňského vzoru. Zavedl

systém velkých a  drobných mincí. Vedle

velkých brakteátů byly vydávány brakte

áty střední o  průměru 27 až 32  mm

a  malé o  průměru až 16  mm.

Tato platidla však hospo

dářským potřebám státu

nestačila. Celkový hos

podářský rozvoj, včetně

mezinárodního obchodu,

potřeboval mince s  větší

kupní silou. K tomu došlo

zavedením grošové měny.

–

Brakteát Václava II. (1278/83–1305),

ražený před rokem 1300.

Střední brakteát Přemysla Otakara II.

(1253–1278) nesoucí nejstarší heraldické

vyobrazení českého lva.

Konvolut tří německých brakteátů.

Německé, především míšeňské

brakteáty,

byly předlohou pro ražbu českých

brakteátů.

11

KHP0306.indb 11KHP0306.indb 11 10.7.2017 11:28:4010.7.2017 11:28:40


ČEHO JE ZA GROŠ?

Brakteátový měnový systém přestal koncem

13.  století vyhovovat rozvinutému hospodářství, kde se již plně uskutečnil přechod

od naturálních dávek a  naturální směny

k  peněžní formě platů a  obchodních cen.

Dosavadní knoflíkovité plíšky z tenkéhostříbrného plechu, jen jednostranně ražené,přestaly být vyhledávaným platidlem. Zejména

větší platby byly prováděny v  neraženém

kovu. Je to patrné nejen z dochovanýchpramenů, ale i nálezů stříbrných hřiven a slitků

stříbra, které zřejmě obíhaly jako platidla.

Přínosem ve 13.  století bylo objevení stříbrné rudy, konkrétně jejích vydatných zdrojů

u Kutné Hory.

Václav II. (/–)

Král Václav  II. neváhal a  rozhodl se použít

bohatství k  úpravě českého mincovnictví.

Měnová reforma, zavádějící jednotku groše,

byla provedena okolo roku 1300.  Bohatá

naleziště stříbrné rudy poskytla hospodářský základ k  úspěšné realizaci změny. Byla

zahájena ražba slavných pražských  grošů

za technického vedení a  pomoci italských

finančníků a mincmistrů.

Ražba pražských  grošů se uskutečňovala

v  mincovně v  Kutné Hoře, do níž byly soustředěny dříve po celých Čechách roztroušené

mincovny. Dílna získala věhlas do té míry, že

pojmy Kutná Hora a pražský groš splývaly.

Hivny

Groš byl ražen z  hřivny jako váhové jednotky, která ovšem neměla přesně vymezenou

váhu. Rozeznávaly se hřivna pražská neboli

těžká, hřivna královská neboli lehká, hřivna

posudná neboli hornická a hřivna kopová.

Z těžké hřivny se razilo 64 grošů, z královské

hřivny 56 grošů, z posudné hřivny 48 grošů

a  z  hřivny kopové 60  grošů. Základem

k ražbě byla hřivna pražská, vážící 253,14 g,

z níž se razilo 64 grošů, které vážily při bližně

4  gramy. Jejich jakost byla 93 %  stříbra.

–

uuuuuuuuuu

ii iiiiiii

aaaaaaaaaaaaaa

.. ......

é é é é éééé ééé

ůůůůůůůůůůůůůů

mmmmmmmmmmmmm

, , , , , , ,,,,

ěěěěě

Pražské groše – ukázka

„Anglický typ“ půlgroše Jana

Lucemburského (1310–1346). Je možné,

že tato vzácná mince byla ražena jako

korunovační mince ke korunovaci Jana

Lucemburského na českého krále. Tento

nominál však mezi lidmi nezískal oblibu,

a tak byla jeho ražba zastavena.

12

KHP0306.indb 12KHP0306.indb 12 10.7.2017 11:29:5510.7.2017 11:29:55


Vedle pražského  groše byl další mincí

parvus – drobný – haléř.

Bohatá ložiska stříbra sloužila jako hojný

zdroj pro vydání potřebného množství

platidel nezbytných pro obchodní styk.

Obsah stříbra měl být stabilní, což bylo

zpočátku dodržováno. Tato skutečnost

vedla k tomu, že se pražský groš stalměno

vou jednotkou uplatňovanou v obchod

ním styku i  mimo naše území, zejména

v Německu, ale rovněž i v Rusku.

Grošová měna navazovala na denáro

vou soustavu, takže 20  grošů odpoví

dalo početně na starou libru. Kopa  grošů

(tj. 60 × 12 parvů čili 720 parvů) se potom

početně rovnala 3 talentům (3 × 240 = 720).

V  1.  čtvrtině 14.  století se začalo použí

vat vlivem obchodních styků se Švábskem

názvu haléřů, tj. drobných peněz ražených

v Hallu.

Haléře se počítaly i dále na libry či talenty

o 240 kusech, kromě toho na šilinky haléřů

po dvanácti. Tak se jeden hallský šilinkrov

nal pražskému groši rovněž o 12 parvech.

Jméno haléř bylo přijato i pro náš parvus.

Název se ujal během doby tak, že původní

název parvus denarius, tj. malý denár, upadl

do zapomenutí. Hodnota parvu čili haléře

postupně klesala, takže groš již neměl 12

parvů, ale zpravidla 14, případně 16, 18

i více.

Platy a zboží,

které za n šlo koupit

Reálná hodnota, tedy kupní síla,praž

ského groše se vzhledem k výkyvům

feudálního hospodářství měnila. V první

polovině 14. století stál například

kůň asi 240 grošů, vůz 24 grošů atd.

Ve druhé polovině 14. století vydělával

tesař v létě týdně asi 20 grošů a nádeník

4 až 6 grošů, rovněž týdně. Slepice stála

12 haléřů, tj. téměř groš. Ve druhépolo

vině 15. století stál kůň asi 120 grošů.

Vrátný v kutnohorském Vlašském dvoře

měl týdně asi 4 groše a ponocný týdně

7 grošů. V první polovině 16. století

dostával purkmistr, tj. starosta Kutné

Hory, 16 grošů týdně, havíř 6. Tyto

ceny samozřejmě kolísaly podlevněj

ších okolností, podle úrody či neúrody

v zemědělství, podle vzdálenosti trhu

od centra, podle politické situace a zcela

samozřejmě podle zákona nabídky

a poptávky.

Pražský groš Václava II. (1278/83–1305),

jedna z nejslavnějších českých mincí,

zavedená roku 1300 mincovní reformou.

Podle některých odborníků je možné, že

zpočátku byl ražen v Praze (odtud jeho

název), ale brzy byla ražba přenesena do

Kutné Hory. Za téměř čtvrt tisíciletí trvání

ražby bylo jenom v Kutné Hoře vyraženo

asi půl miliardy pražských grošů.

Pražský groš Ludvíka Jagellonského

(1516–1526) z jáchymovské šlikovské

mincovny, kde byl ražen od roku 1520.

Od kutnohorských grošů se liší šlikovským

štítkem, umístěným v opise.

P

13

KHP0306.indb 13KHP0306.indb 13 10.7.2017 11:30:2510.7.2017 11:30:25




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist