E-kniha: Nový občanský zákoník – Vlastnictví a věcná práva -- 2., aktualizované vydání – Kristina Kedroňová; Monika Novotná; Petr Novotný; Ilona Štrosová; Monika Štýsová

§

Nový

občanský

zákoník

Petr Novotný, Monika Novotná,

Kristina Kedroňová, Ilona Štrosová,

Monika Štýsová

vlastnictví, bytové spoluvlastnictví

sousedská práva

právo stavby

správa cizího majetku

Vlastnict

V

í

a

V

ěcná prá

V

a

2., aktualizované vydání

Petr Novotný a kolektiv

Nový občanský zákoník – Vlastnictví a věcná práva

ZKUŠENOSTI

Z PRAXE

JUDr. Petr Novotný, Ph.D.

Většinu svého profesního života se zabývá obchodním a finančním právem. Více než dvacet let je čin

ný jako vedoucí partner advokátní kanceláře Rödl & Partner v České republice. Vedle toho působí též

na katedře finančního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je autorem nebo spoluauto

rem řady odborných publikací, učebnic i článků.

JUDr. Monika Novotná

Od absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se věnuje advokacii, od roku 1993 spolu

pracuje s advokátní kanceláří Rödl & Partner. Zaměřuje se především na občanské, obchodní a daňové

právo. Působí jako členka Kontrolní rady České advokátní komory a zkušební komisař pro advokátní

zkoušky v oboru obchodního práva. Je autorkou nebo spoluautorkou několika odborných publikací

a řady vědeckých i populárně naučných článků. Věnuje se rovněž přednáškové činnosti. Je nositelkou

ocenění Právník roku 2016 v oboru finančního práva.

Mgr. Kristina Kedroňová

Je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. S advokátní kanceláří

Rödl & Partner aktivně spolupracuje od roku 2013 na pozici spolupracující advokát. Zaměřuje se pře

devším na občanské a obchodní právo. Je autorkou několika odborných článků na téma zaměřené na

rekodifikaci soukromého práva.

JUDr. Ilona Černochová, roz. Štrosová, LL.M.

Absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a dále postgraduální studium práva na univerzitě

v německém Pasově. Je advokátkou a v současné době se specializuje na právo nemovitostí. Pravidel

ně se věnuje publikační činnosti.

Mgr. Monika Štýsová

Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci absolvovala v roce 2001. Do roku 2015 působila

jako advokátka u Rödl & Partner, kde se zaměřovala na občanské, obchodní a farmaceutické právo.

V současné době je akviziční manažerkou, i nadále se věnuje oblasti nemovitostí a M & A. Je autorkou

nebo spoluautorkou řady vědeckých i populárně naučných článků.

Na odborné podpoře této publikace se podílela společnost Rödl & Partner.

Společnost Rödl & Partner patří v České republice k jedné z nejvýznamnějších mezinárodních pora

denských společností. Poskytuje služby ve všech oblastech podnikání; dovede propojit právní, daňové,

auditorské, účetní a podnikové poradenství, a to díky svým poradcům všech uvedených oborů, kterých

je více než tři sta dvacet. V České republice působí od roku 1991, pobočky má v Praze a Brně.

S dlouholetými zkušenostmi zná Rödl & Partner požadavky a možnosti českého trhu. Respektuje pře

shraniční zájmy klienta, místní poměry a zároveň zajišťuje vysoký a jednotný standard poskytova

ných služeb. Na základě úzké interdisciplinární spolupráce poradců na národní i mezinárodní úrovni

nabízí společnost ucelený soubor poradenských služeb šitých na míru. Týmy složené z českých i zahra

ničních odborníků poskytují komplexní poradenství v národním i mezinárodním kontextu.

Rödl & Partner je držitelem prestižního ocenění Právnická firma roku v letech 2012 až 2016 v oboru

daňového práva.

Celosvětově je kancelář zastoupena 108 pobočkami v 50 průmyslových zemích. Silnou pozici zaujímá

především na trhu ve střední, východní a západní Evropě, ale i v Asii a USA.

§

Grada Publishing

§

P

R

Á

V

O

PRO

K

A

Ž

D

É

H

O

Petr Novotný, Monika Novotná,

Kristina Kedroňová, Ilona Štrosová,

Monika Štýsová

Vlastnict

V

í

a

V

ěcná prá

V

a

2., aktualizované vydání

Edice Právo pro každého JUDr. Petr Novotný, Ph.D, Mgr. Kristina Kedroňová, JUDr. Ilona Štrosová, LL.M., Mgr. Monika Štýsová, JUDr. Monika Novotná Nový občanský zákoník Vlastnictví a věcná práva 2., aktualizované vydání Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6692. publikaci Realizace obálky Michal Němec Sazba Jan Šístek Odpovědná redaktorka Ing. Michaela Průšová Počet stran 168 Druhé vydání, Praha 2014, 2017 Vytiskla tiskárna Tisk Centrum, s.r.o, Moravany © GRADA Publishing, a.s., 2017 ISBN 978-80-271-9947-1 (ePub) ISBN 978-80-271-9946-4 (pdf ) ISBN 978-80-271-0610-3 (print)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Obsah

Úvod ............................................................................................................................. 11

Předmluva k 2., aktualizovanému vydání .................................................................. 12

Kapitola 1 Pojem věci, členění věcí, věcná práva ...................................................... 13

i. Věci a jejich rozdělení .................................................................................................... 13

Rozdělení věcí ................................................................................................................ 14

Věci hmotné a nehmotné, ovladatelné přírodní síly ................................................... 14

Věci nemovité a movité ................................................................................................ 15

Věci zastupitelné ............................................................................................................ 15

Zuživatelná věc ............................................................................................................. 16

Hromadná věc ............................................................................................................... 16

Obchodní závod, rodinný závod .................................................................................. 16

Pobočka a odštěpný závod ............................................................................................ 17

Obchodní tajemství ....................................................................................................... 18

Součást věci .................................................................................................................... 18

Příslušenství .................................................................................................................. 21

Cenné papíry ................................................................................................................. 21

Zastupitelné cenné papíry ............................................................................................ 22

Forma cenného papíru ................................................................................................. 22

Emise cenného papíru ................................................................................................... 23

Vydání cenného papíru ................................................................................................. 23

Stejnopisy ....................................................................................................................... 23

Kupón a talón ................................................................................................................ 23

Hromadná listina .......................................................................................................... 24

Zaknihované cenné papíry ........................................................................................... 24

Evidence zaknihovaných cenných papírů ................................................................... 25

Přeměna zaknihovaných a listinných papírů ............................................................. 25

ii. Věcná práva ................................................................................................................... 28

Veřejný seznam ............................................................................................................. 28

Věcná práva zapsaná ve veřejném seznamu .............................................................. 29

Nesoulad zapsaného a skutečného stavu .................................................................... 30

Kapitola 2 Držba ......................................................................................................... 33

i. Co je to držba ................................................................................................................. 33

Výklad pojmosloví „faktické ovládání“ a „vůle držet“ ............................................... 34

ii. Kdo může být držitelem .............................................................................................. 35

iii. Co lze držet ................................................................................................................... 35

iv. Okamžik a způsob nabytí držby ................................................................................ 35

v. Aspekty držby ................................................................................................................ 36

Řádná držba .................................................................................................................. 36

Poctivá a nepoctivá držba (skutkový a právní omyl) ................................................ 36

Kdy se poctivý držitel stává nepoctivým ..................................................................... 37

(Ne)poctivá držba a nároky držitele vlastnického práva ........................................... 38

Pravá držba ................................................................................................................... 39

Ochrana pravé, poctivé a řádné držby ........................................................................ 39

vi. Ochrana držby ............................................................................................................. 40

Ohrožení držitele pozemku prováděním nebo odstraňování stavby ........................ 41

Lhůty pro podání (posesorní) žaloby na ochranu nebo uchování držby ................. 42

vii. Zánik držby ................................................................................................................. 42

Kapitola 3 Vlastnictví, nabytí vlastnictví, vydržení, převod vlastnictví ................. 43

i. Co lze vlastnit ................................................................................................................. 43

ii. Práva a povinnosti (zákazy) vlastníka ....................................................................... 44

Závažné rušení práva nad míru přiměřenou poměrům ........................................... 45

iii. Ochrana vlastnického práva – vlastnické žaloby .................................................... 45

Reivindikační žaloba .................................................................................................... 46

Co lze reirindikační žalobou požadovat ..................................................................... 47

Rozhodnutí soudu ......................................................................................................... 48

Negatorní žaloba ........................................................................................................... 48

Formulace nároku v žalobě .......................................................................................... 48

Rozhodnutí soudu ......................................................................................................... 48

Ochrana domnělého vlastníka a publiciánská žaloba ............................................... 49

iv. Přírůstky ........................................................................................................................ 49

Přírůstky movité věci .................................................................................................... 50

Umělé přírůstky ............................................................................................................. 50

Zpracování ..................................................................................................................... 51

Smísení ........................................................................................................................... 51

Stavba ............................................................................................................................. 52

Přestavek ........................................................................................................................ 53

7

v. Vydržení .......................................................................................................................... 54

Kdo nemůže vydržet vlastnické právo ......................................................................... 55

Mimořádné vydržení .................................................................................................... 55

vi. Nabytí vlastnického práva převodem ....................................................................... 55

Převod vlastnictví k movité věci .................................................................................. 56

Nabytí nemovitých věcí ................................................................................................ 57

vii. Nabytí vlastnického práva od neoprávněného (od nevlastníka) ........................ 57

Kapitola 4 Omezení vlastnického práva .................................................................... 59

i. Ochrana sousedských práv ........................................................................................... 59

ii. Vstup na cizí pozemek a vydání movitých věcí na cizích pozemcích .................. 60

iii. Plody ze stromů a keřů, přesahující větve a kořeny ............................................... 61

iv. Stromy u společné hranice pozemků ........................................................................ 61

v. Opora pozemků ............................................................................................................. 61

vi. Voda, sníh a led ............................................................................................................ 62

vii. Stavba na sousedním pozemku ................................................................................ 62

viii. Vstup na sousední pozemek, užívání sousedního pozemku a prostoru nad nebo

pod ním ....................................................................................................................... 62

ix. Vyvlastnění a omezení vlastnického práva .............................................................. 63

Kapitola 5 Nezbytná cesta, rozhrady ......................................................................... 65

i. Nezbytná cesta ............................................................................................................... 65

ii. Rozhrada ........................................................................................................................ 67

Kapitola 6 Přivlastnění ............................................................................................... 69

Kapitola 7 Nález .......................................................................................................... 71

i. Panství nad věcí ............................................................................................................. 72

ii. Povinnost nálezce ......................................................................................................... 72

iii. Postup při nálezu ......................................................................................................... 73

iv. Správa nalezené věci .................................................................................................... 74

v. Věci skryté ...................................................................................................................... 75

Kapitola 8 Spoluvlastnictví, správa společné věci .................................................... 77

i. Pojem spoluvlastnictví .................................................................................................. 77

ii. Ochrana spoluvlastnictví ............................................................................................. 78

iii. Vznik spoluvlastnictví ................................................................................................ 79 iv. Spoluvlastnický podíl .................................................................................................. 80

v. Správa společné věci ..................................................................................................... 81

vi. Správce společné věci .................................................................................................. 83

vii. Oddělení ze spoluvlastnictví, zrušení spoluvlastnictví ......................................... 86

viii. Ochrana třetích osob při rozdělování společné věci ........................................... 89

ix. Odklad zrušení spoluvlastnictví ................................................................................ 90

x. Přídatné spoluvlastnictví ............................................................................................. 91

xi. Správa věci v přídatném spoluvlastnictví ................................................................ 91

Kapitola 9 Byty a jejich spoluvlastnictví ................................................................... 93

i. Vznik jednotky ............................................................................................................... 94

Prohlášení ...................................................................................................................... 95

Výstavba domu s jednotkami ....................................................................................... 96

ii. Práva a povinnosti vlastníka jednotky ...................................................................... 97

iii. Převod jednotky ........................................................................................................... 99

iv. Správa domu a pozemku ............................................................................................ 99

Správce ......................................................................................................................... 100

Správa domu společenstvím vlastníků jednotek ....................................................... 101

Založení a fungování společenství vlastníků jednotek ............................................. 101

Orgány společenství vlastníků jednotek, hlasování v nich ...................................... 103

Zrušení společenství vlastníků ................................................................................... 105

v. Zrušení bytového spoluvlastnictví ........................................................................... 106

vi. Společná ustanovení pro správu domu a SVJ ....................................................... 106

Kapitola 10 Právo stavby .......................................................................................... 107

i. Pojem práva stavby ...................................................................................................... 107

ii. Doba trvání práva stavby .......................................................................................... 108

iii. Vznik a zánik práva stavby ...................................................................................... 109

Kapitola 11 Služebnosti a věcná břemena ............................................................... 113

i. Služebnosti .................................................................................................................... 113

ii. Pozemkové služebnosti .............................................................................................. 117

Služebnost inženýrské sítě .......................................................................................... 117

Opora cizí stavby ........................................................................................................ 117

Služebnost okapu a právo na svod dešťové vody ...................................................... 118

Právo na vodu ............................................................................................................. 118

Služebnost rozlivu ....................................................................................................... 119

Služebnost stezky, průhonu a cesty ............................................................................ 119

Právo pastvy ................................................................................................................ 120

iii. Užívací právo .............................................................................................................. 121

iv. Požívací právo ............................................................................................................. 122

v. Služebnost bytu ........................................................................................................... 125

vi. Zánik služebností ....................................................................................................... 126

vii. Reálná břemena ........................................................................................................ 127

Kapitola 12 Zástavní právo ...................................................................................... 129

i. Vznik zástavního práva ............................................................................................... 130

Způsobilost pohledávky být zajištěna zástavním právem ....................................... 130

Způsobilý předmět zástavního práva ........................................................................ 130

Právní skutečnost požadovaná ke vzniku zástavního práva ................................... 130

Zástavní smlouva ........................................................................................................ 130

Vznik zástavního práva na základě dalších skutečností ......................................... 133

Zástavní právo z rozhodnutí orgánu veřejné moci .................................................. 134

Zákonné zástavní právo ............................................................................................. 134

ii. Druhy zástav ................................................................................................................ 134

Movitá věc ................................................................................................................... 134

Nemovitá věc ............................................................................................................... 135

Věc hromadná ............................................................................................................. 135

Podíl v korporaci ......................................................................................................... 135

Cenný papír ................................................................................................................. 136

Pohledávka ................................................................................................................... 137

iii. Rozsah zástavního práva .......................................................................................... 139

iv. Práva a povinnosti ze zástavního práva ................................................................. 140

v. Výkon zástavního práva ............................................................................................. 141

vi. Výkon zástavního práva při více zástavních věřitelích ........................................ 143

vii. Zánik zástavního práva ........................................................................................... 145

Kapitola 13 Zadržovací právo .................................................................................. 149

Kapitola 14 Správa cizího majetku .......................................................................... 151

i. Prostá a plná správa cizího majetku ......................................................................... 152

ii. Práva a povinnosti správce vůči beneficientovi ..................................................... 153

iii. Práva a povinnosti správce vůči třetím stranám .................................................. 154

iv. Inventář, jistota a pojištění ........................................................................................ 155

10

Nový oběanský zákoník | Vlastnictví a věcná práva

v. S polečná správa ........................................................................................................... 156

vi. Obezřetné investice ................................................................................................... 157

vii. Skončení správy ........................................................................................................ 159

viii. Svěřenský fond ......................................................................................................... 160

Založení svěřenského fondu ....................................................................................... 162

Svěřenský správce ........................................................................................................ 163

Obmyšlený ................................................................................................................... 164

Úvod

V této publikaci se budeme věnovat oblasti vlastnictví a věcných práv, kde přinesl nový občanský zákoník také spoustu změn. V úvodní části se vrátíme trochu k terminologii a vysvětlíme si pojem věci a rozdělení věcí. Je zapotřebí si totiž uvědomit, že nový občanský zákoník mezi věci řadí i nehmotné statky, např. práva nebo obchodní tajemství. Za věci jsou považovány ovladatelné přírodní síly i cenné papíry.

Základní novinkou nového občanského zákoníku je zavedení zásady superficies solo cedit do občanského práva – od 1. ledna 2014 se tak stavby stávají součástí pozemku, na kterém jsou postaveny. Vzhledem k tomu, že mnohdy bude praktické oddělení vlastnického práva k pozemku a k budově na něm stojící, upravuje nový občanský zákoník zvláštní právo stavby.

Věci souvisí s věcnými právy – z logiky věci vyplývá, že věcná práva jsou práva fyzických nebo právnických osob, vztahující se k věcem. Základním lidským právem, kterému přiznává ochranu nejen občanský zákoník, ale už Listina základních práv a svobod, je vlastnické právo. Toto právo je také základním věcným právem, kterým se budeme zabývat. Vysvětlíme si obsah vlastnického práva, čím může být vlastník při výkonu svého vlastnického práva omezen – zde je zapotřebí upozornit především na sousedská práva, jejichž úpravě občanský zákoník věnuje pozornost. Vysvětlíme si způsoby nabytí vlastnického práva i to, jak se postavit k věci, kterou někdo ztratil nebo zahodil.

Vedle vlastnického práva je nutné objasnit také držbu – zatímco dosavadní občanský zákoník pracoval s držbou věci, nový občanský zákoník vychází z držby práva.

Další skupinu věcných práv tvoří věcná práva k věci cizí, např. věcná břemena (tedy služebnosti a reálná břemena) nebo zástavní právo. I těmto věcným právům se v naší publikaci věnujeme.

Nový občanský zákoník upravuje vlastnické právo a ostatní věcná práva podrobněji než předcházející občanský zákoník z r. 1964. Je to pochopitelné – zatímco předcházející předpis vycházel z názoru, že hlavním vlastníkem má být stát, nový občanský zákoník upravuje vlastnické právo ve shodě s jeho významem základního lidského práva. Právě proto je důležité seznámit se s novou právní úpravou a vědět, jak právně jednat takovým způsobem, abych chránil své vlastnické právo a současně nerušil výkon práv ostatních osob.

Petr Novotný

12

Předmluva k 2., aktualizovanému vydání

Vlastnické právo, právo vlastnit věc a rozhodovat o jejím osudu, je ústavně chráněným

lidským právem. Nikdo nesmí být zbaven svého vlastnického práva proti své vůli jinak

než na základě zákona a způsobem stanoveným zákonem. Vlastnické právo však současně

i z avazuje. S vlastnictvím je spojena i odpovědnost vlastníka. Své vlastnické právo tak

musí každý vykonávat s ohledem na ostatní vlastníky a vůbec účastníky právních vztahů –

typické je to například v sousedských vztazích.

Odpovědi na základní právní otázky spojené s vlastnictvím a držbou tak, jak je upra

vuje občanský zákoník, který po třech letech jeho účinnosti již nemůžeme označovat

jako „nový“, se snaží přinést tato publikace. V aktualizovaném vydání jsme reagovali na

vývoj právní teorie a nejnovější soudní rozhodnutí i novelu týkající se (znovu)zavedení

předkupního práva spoluvlastníků nemovité věci a úpravy svěřenských fondů. Proto věří

me, že i nadále bude užitečným pomocníkem všem, kdo se potřebují orientovat v právní

úpravě vlastnického práva.

Praha, srpen 2017

Petr Novotný

13

Kapitola 1 P ojem věci, členění

věcí, věcná práva

Pozemek, automobil, voda a vítr, pohledávka, akcie, obchodní závod nebo třeba

ustřižené vlasy mají jedno společné – podle nového občanského zákoníku jsou to

věci. Proto se blíže podíváme na to, co všechno vlastně věci v právním smyslu jsou,

jak je zákon člení a jaká věcný práva může každý k věci nabýt. i. V ěci a jejich rozdělení Věcná práva neboli absolutní majetková práva, kterými se budeme v této publikaci zabývat, jsou práva vztahující se k věcem. Proto má pro vymezení věcných práv zásadní význam samotná definice věcí. V oblasti pojmového vymezení a členění věcí přináší občanský zákoník poměrně zásadní změny oproti předchozí právní úpravě. Věcí v právním smyslu je vše, co slouží potřebě lidí (a je odlišné od osoby). Věci se dělí podle různých kritérií – na hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Význam mají také pojmy zastupitelná věc, zuživatelná věc nebo hromadná věc. Do právní úpravy věcí je zahrnuta také právní úprava obchodního závodu, pobočky a cenného papíru. Revoluční změna se týká vymezení nemovitých věcí. Součástmi pozemku totiž už nejsou jen trvalé porosty, ale také stavby, pokud stavba stojí na pozemku jejího vlastnictví.

Diskontinuita nového civilního práva se neprojevuje jen v uplatnění zásady superficies

solo cedit, kterou předchozí občanský zákoník neuznával, ale též ve zcela novém vymezení věci v právním smyslu. Široce formulovanou kategorií tzv. nehmotných věcí se totiž jako věc v právním vztahu chová daleko více předmětů – pro to, aby se předmět (objekt) stal věcí, totiž postačuje, že nejde o člověka ani právnickou osobu a že tento předmět slouží potřebě lidí. Zásadní novinkou tak je, že se do kategorie věcí dostaly takové objekty, jako je pohledávka, podíl na obchodní korporaci nebo třeba obchodní tajemství.

Uvedli jsme, že za věc v právním smyslu je považováno vše, co slouží potřebě lidí a je

odlišné od osoby. Pokud je věc určená k obecnému užívání, jde o veřejný statek. Ta k o v ý m veřejným statkem může být třeba veřejná komunikace, park apod.

Každá věc má svoji hodnotu. Pokud hodnotu věci vyjádříme v penězích, jde o cenu.

Zásadně platí, že u každé věci je možné určit její obvyklou cenu. To je taková cena, za kterou by bylo možné pořídit totožnou nebo podobnou věc v daném místě a čase. To ale neznamená, že by si např. ve smluvních vztazích nemohly strany domluvit jinou cenu věci, než je právě cena obvyklá. Dokonce i v případě náhrady škody může být cena věci, určující Nový oběanský zákoník | Vlastnictví a věcná práva rozsah poskytované náhrady škody, stanovena jako mimořádná cena – tedy taková cena, při které se zohlední zvláštní poměry nebo zvláštní obliba. Při určení mimořádné ceny se tedy zohlední náhodné vlastnosti věci, které mají význam zpravidla jen pro jejího vlastníka. Předmět objektivně nepatrné ceny totiž může mít díky vzpomínkám a emočním vazbám určitého člověka k tomuto předmětu právě pro něj daleko vyšší „cenu“, než je cena obvyklá. Hrníček po babičce má mimořádnou cenu jen a pouze pro jejího vnuka, pro jiné to může být bezcenný kousek porcelánu. Pokud by však někdo takový předmět zničil ze svévole nebo škodolibosti, musí poškozenému nahradit nejen cenu obvyklou, ale právě také cenu zvláštní obliby, tedy mimořádnou.

Některé věci mohou poskytovat plody a užitky. Plodem je to, co věc poskytuje pravidelně ze své přirozené povahy, tedy typicky úroda zemědělských plodin. Plod věc poskytuje, ať se o to člověk přičiní, či nikoli. Užitky jsou to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy – užitkem plynoucím z nemovitosti může být nájemné, užitkem plynoucím z peněz jsou úroky.

Vedle definice věci občanský zákoník vymezuje také to, co se za věc nepovažuje. V pr vní řadě tak věcí není lidské tělo ani jeho části, třebaže byly od těla odděleny. Výjimku představuje taková část lidského těla, kterou lze oddělit bezbolestně bez znecitlivění a která se přirozenou cestou obnovuje – např. vlasy – na ty se hledí jako na věc movitou a mohu být jinému přenechány i za odměnu.

Věcí není rovněž živé zvíře. Občanský zákoník vychází totiž z toho, že živé zvíře je smysly nadaný tvor a jako takový má zvláštní význam a hodnotu. Živé zvíře tedy přestalo být věcí v právním smyslu a je zcela specifickým předmětem právních vztahů. Pouze v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jeho povaze, se na živé zvíře budou aplikovat pravidla upravující věci. Zákonodárce vycházel z úvahy, že by bylo v rozporu s povahou zvířete jako živého tvora použít jako zástavu psa lpícího na svém pánovi s tím, že pes bude předán zástavnímu věřiteli jako osobě zvířetí cizí a vystaven stresu. Tak např. bude možné uzavřít o prodeji štěněte kupní smlouvu podobně, jako by to věc byla.

Další důležité pojmy, které definuje občanský zákoník, jsou majetek a jmění. Majetek osoby tvoří souhrn všeho, co této osobě patří. Jmění osoby představuje souhrn jejího majetku a jejích dluhů. Rozdělení věcí Věci hmotné a nehmotné, ovladatelné přírodní síly Věci v právním smyslu můžeme dělit podle různých kritérií. Tím prvním kritériem je dělení věcí na hmotné a nehmotné. Hmotná věc má povahu samostatného předmětu, je to tedy něco, co můžeme zjistit svými smysly, „ohmatat si“. Hmotnou věcí jsou suroviny i výrobky z nich, plody oddělené od rostliny apod. Hmotné věci jsou tedy to, co by za věc běžně každý člověk považoval. Zákon za hmotné věci prohlašuje také ovladatelné přírodní

Pojem věci, členění věcí, věcná práva /

15

síly, pokud se s nimi obchoduje. Takovou ovladatelnou přírodní silou, která je předmětem obchodování, je např. elektrická energie nebo teplo. Věci bez hmotné podstaty a práva, jejichž povaha to připouští, zákon považuje za nehmotné věci. Nehmotnou věcí by tak bylo např. autorské právo. Věci nemovité a movité Velmi významné je rozdělení na věci nemovité a movité. Zásada superficies solo cedit (povrch ustupuje půdě) se samozřejmě odráží ve vymezení nemovitých věcí a jejích součástí. Nemovitou věcí jsou v první řadě pozemky. Postavení nemovitých věcí občanský zákoník dále přiznává podzemním stavbám se samostatným účelovým určením (např. podzemní garáže, pokud by stavbu tvořily právě pouze tyto podzemní garáže), věcná práva k nim a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Všechny ostatní věci jsou věci movité.

Z uvedeného vymezení je zřejmé, že nadzemní stavby nejsou samostatnou nemovitou věcí ani v případě, kdy jsou ve vlastnictví jiné osoby, než je vlastník pozemku. Od 1. 1. 2014 má vlastník stavby na cizím pozemku toliko právo stavby. Toto právo stavby je věc nemovitá a stavba, vyhovující právu stavby, je jeho součástí. Vzhledem k tomu, že za nemovitosti jsou výslovně prohlášena také věcná práva k nemovitým věcem, budou za nemovité věci považovány např. služebnosti. Za nemovité věci jsou zákonem prohlášeny také jednotky (byty nebo nebytové prostory), vymezené v budově. Vlastník bytu je tak s bytem oprávněn disponovat shodně jako s věcí nemovitou, s omezeními vyplývajícími ze specifické povahy jednotky jako samostatné věci v právním smyslu (např. se k jednotce váže spoluvlastnické právo ke společným částem nemovité věci, v níž je jednotka vymezena). Věci zastupitelné Dosavadní občanskoprávní předpisy a judikatura konstruovaly věci určené druhově v protikladu s věmi vymezenými individuálně – např. stádo ovcí a jedna konkrétní ovce. Terminologie nového občanského zákoníku tyto věci označuje jako věci zastupitelné a definuje je jako movité věci, které mohou být nahrazeny jinou věcí téhož druhu. Typickým příkladem zastupitelné věci bude uhlí, brambory, ale také třeba peníze. Ostatní věci zákon prohlašuje za nezastupitelné. V případě pochybností se musí věc posoudit podle zvyklostí – uvedli jsme např., že za zastupitelnou věc budou považovány peníze. Pokud někomu půjčí finanční částku v hotovosti – peníze – bude požadovat vrácení stejné částky, ale zpravidla mu bude jedno, že nejde o tytéž bankovky či mince, které při poskytnutí půjčky svému dlužníkovi předal. V tomto případě tak mohly být půjčené peníze nahrazeny jinými (stejného druhu a ve stejné hodnotě). Můžeme si však představit případ, kdy i peníze budou věcí nezastupitelnou, např. sběratelské bankovky nebo mince. Mezi zastupitelné věci se řadí i zastoupitelné cenné papíry (např. akcie), které mohou být nahrazeny hromadnou listinou.

+

16

Nový oběanský zákoník | Vlastnictví a věcná práva

Zuživatelná věc

Movitá věc může být věcí zuživatelnou. Tou je taková movitá věc, jejíž běžné použití spočívá

v j ejím spotřebování, zpracování nebo zcizení. Zuživatelnou věcí budou proto např. suro

viny, voda, energie, potraviny. Za zuživatelné věci jsou však prohlášeny také věci, které jsou

v nějakém skladu nebo jiném souboru, jsou určeny k tomu, aby byly prodávány jednotlivě,

a takové určení je také v souladu s jejich běžným užitím. Skladové zásoby zboží určeného

k maloobchodnímu prodeji tak budou tvořit zuživatelné věci. Ostatní věci, tedy ty věci, které

nejsou zuživatelné, jsou nezuživatelné.

Hromadná věc

Další zákonná definice vymezuje hromadnou věc. Hromadnou věc tvoří soubor jednot

livých věcí náležejících téže osobě, který je považován za jeden předmět – tvoří tedy

jeden celek, který má jedno společné označení. Vedle společného označení se vyžaduje,

aby mezi jednotlivými prvky hromadné věci existovalo nějaké společné pojítko. Tako

vou hromadnou věcí by byl např. pytel brambor, ale také sbírka známek nebo knihovna.

Nejvyšší soud např. konstatoval, že soubor jednotlivých díllů nábytku v počtu, provedení

a uspořádání tvořícím účelový, stylový nebo architektonicky jednotný celek, určený k

vybavení zcela konkrétní místnosti nebo sloužící ke zvláštnímu účelu, je věcí hromadnou,

nelze-li jeho jednotlivé díly odstranit, aniž by došlo k narušení jednoty celku. Skutečnost,

že soubor nějakých předmětů tvoří společně hromadnou věc, nebrání jeho vlastníkovi,

aby disponoval samostatně i s jednotlivými částmi tvořícími hromadnou věc – vlastník

tak může ze své sbírky známek vybrat jednu a tu někomu darovat. Nevyžaduje se tedy,

aby vlastník disponoval vždy s hromadnou věcí jako celkem – důležité je, že to ze své

vůle udělat může. Právní význam hromadné věci ale spočívá v tom, že s ní vlastník může

disponovat jedním jednáním, aniž by bylo nezbytné jednotlivé předměty specifikovat –

může tak např. prodat jídelní servis pro 12 osob, aniž by bylo nezbytné vymezovat jeden

každý talíř, který je jeho součástí.

Obchodní závod, rodinný závod

Novou terminologii přináší občanský zákoník také při vymezení obchodního závodu. Definice

pojmu obchodní závod v podstatě odpovídá současné definici podniku. Předchozí termín

„podnik“ zákon opustil kvůli rozpornému využití tohoto pojmu v evropské úpravě – ta totiž

jako „podnik“ označuje podnikající osobu, tedy podnikatele. Obchodní závod (v dalších

pasážích používá občanský zákoník také zkratku „závod“) vymezuje jako organizovaný

soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží provozování jeho činnosti.

Obchodní závod tak má každý podnikatel, bez ohledu na to, zda jde o fyzickou osobu nebo

Pojem věci, členění věcí, věcná práva /

17

o právnickou osobu. Občanský zákoník stanoví vyvratitelnou domněnku (tzn. je připuštěn

důkaz opaku), že závod tvoří vše, co zpravidla slouží jeho provozu.

Novinkou, kterou občanský zákoník přináší, je tzv. rodinný závod. Je to závod, ve kte

rém pracují společně členové rodiny – manželé, jejich příbuzní do třetího stupně (teta,

synovec) nebo osoby sešvagřené až do druhého stupně (otec švagra). Podmínkou je, aby

závod byl ve vlastnictví některé z těchto osob, zpravidla tedy půjde o závod fyzické osoby

samostatně výdělečně činné (podnikatele). Podle zákonného příkazu se pak členové rodiny,

kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, podílejí na zisku ze závodu i na

přírůstcích závodu v míře, která odpovídá druhu a rozsahu jejich práce. Tohoto práva se

mohou členové rodiny vzdát jen prohlášením ve formě notářského zápisu (veřejné listiny).

Stejně tak i veškerá rozhodnutí týkající se rodinného závodu přesahující běžné hospodaření

a rozhodnutí o použití zisku z rodinného závodu podléhá souhlasu většiny hlasů členů

rodiny zúčastněných na provozu rodinného závodu. Tak tedy zbývající členové rodiny

mohou při rozhodnutích týkajících se rodinného závodu přehlasovat toho člena rodiny,

který je jediným vlastníkem závodu. Účastenství na rodinném závodu může vzniknout jen

členovi rodiny. Pokud už rodinný závod existuje, je možné přijmout nového člena rodiny

jen se souhlasem všech ostatních členů, kteří se už provozu rodinného závodu účastní.

Rodinný závod je upraven v části druhé občanského zákoníku, věnované rodinnému

právu. Obchodní závod je jednou z věcí hromadných – již samo jmění, které je určujícím

prvkem obchodního závodu, je věcí hromadnou. Důsledkem toho je umožnění dispozic

s obchodním závodem jako celkem, bez nutnosti vymezovat jeho jednotlivé součásti.

Nejvyšší soud dokonce dospěl k závěru, že při prodeji závodu, jehož součástí jsou listinné

cenné papíry, není k převodu těchto cenných papírů na kupujícího potřebný indosament ani

splnění dalších podmínek, které jsou nezbytné při samostatném převodu cenných papírů.

Pobočka a odštěpný závod

Obchodní závod může být složen z více poboček – podle dosavadní terminologie jde o část

podniku, resp. organizační složku. Část závodu je považována za pobočku, pokud splňuje

podmínku hospodářské a funkční samostatnosti a pokud o ní podnikatel rozhodl, že se sta

ne pobočkou. Pobočku bude možné zapsat také do obchodního rejstříku. Taková pobočka

se nazývá odštěpný závod. Vedoucí odštěpného závodu má podobné postavení jako dnešní

vedoucí organizační složky zapsané do obchodního rejstříku – je oprávněn k zastupování

podnikatele ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu. Oprávnění k zastupování

podnikatele vzniká vedoucímu odštěpného závodu ode dne, ke kterému byl jako vedoucí

zapsán do obchodního rejstříku. Nový oběanský zákoník | Vlastnictví a věcná práva Obchodní tajemství V r ámci právní úpravy závodu a pobočky upravuje občanský zákoník také institut obchodního tajemství. Úprava obchodního tajemství je zařazena do části pojednávající o věcech, protože obchodní tajemství je chápáno jako nehmotná věc. Za obchodní tajemství není považovaná každá informace, týkající se závodu. Musí se jednat o informaci konkurenčně významnou, určitelnou (tedy konkrétní), ocenitelnou (informace musí mít alespoň potenciální majetkovou hodnotu). Taková informace je obchodním tajemstvím za podmínky, že není v příslušných obchodních kruzích běžně dostupná a dále za podmínky, že její vlastník (podnikatel) odpovídajícím způsobem zajišťuje její utajení. Povinně zveřejňované údaje nebo z jiného důvodu veřejně známé skutečnosti tak nemohou tvořit předmět obchodního tajemství. Soudní dvůr EU dospěl k závěru, že informace lze za obchodní tajemství podle unijního práva považovat pouze, jedná-li se o informace týkající se obchodní činnosti podniku, jejichž zveřejnění by mohlo způsobit podniku vážnou újmu. Musí se rovněž jednat o i nformace, které jsou pro podnik důvěrné. V konkrétním případě pak SD EU konstatoval, že informace o zpoždění a odřeknutí spojů nejsou obchodním tajemstvím. Součást věci Už v rámci objasnění nového pojetí nemovitých věcí jsme se setkali s termínem součást věci. Součástí věci je vše, co k ní podle povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.

Proč je vymezení součásti věci tak důležité? Věc totiž nelze zcizit jinak, než s veškerými jejími součástmi. Prodá-li někdo věc, automaticky prodává všechny součásti věci. Jakmile je cizí věc zabudována do jiné věci (tzv. věci hlavní) a stane se její součástí, stává se vlastník věci hlavní také vlastníkem zabudované součásti, tak např. typickou součástí automobilu jsou kola. Pokud někdo koupí automobil, automaticky předpokládá, že jej kupuje také s koly a vlastník by nemohl namítat, že kola k autu nepatří a že by je musel prodat samostatně. U některých věcí, zejména nemovitých, však určení součásti nemusí být tak jednoduché.

Řekli jsme si, že nemovitou věcí je pozemek. Součástí pozemku je ze zákona prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (zákon je označuje společným termínem „stavba“), s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Pokud by se podzemní stavba nestala samostatnou nemovitou věcí (nejedná se tedy o podzemní stavbu se samostatným účelovým určením – viz výše), je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek. Takovou podzemní stavbou, která by byla součástí pozemku, může být např. vodovodní přípojka. Pokud jde o přípojku k budově, která je součástí pozemku, je součástí pozemku také tato vodovodní přípojka, a to i v té části, ve které vede pod nějakým jiným (i cizím) pozemkem. Vodovodní přípojka může jít z vodovodního řadu pod pozemkem ve vlast