načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Nový občanský zákoník - Rodinné právo -- 2., aktualizované vydání - Petr Novotný; Jitka Ivičičová; Ivana Syrůčková; Pavlína Vondráčková

Nový občanský zákoník - Rodinné právo -- 2., aktualizované vydání

Elektronická kniha: Nový občanský zákoník - Rodinné právo -- 2., aktualizované vydání
Autor: ; ; ;

Co přinesla praxe během tří let používání Nového občanského zákoníku do rodinného práva? Orientujte se! Převratné změny se dotkly úplně každého. Publikace komplexně pokrývá ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  220
+
-
7,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6% 40%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 208
Rozměr: 24 cm
Úprava: tran
Vydání: 2., aktualizované vydání
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0431-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Aktualizovaný výklad úpravy rodinného práva v novém občanském zákoníku. Příručka se zaměřuje např. na podmínky manželství a registrovaného partnerství, manželské majetkové právo, vyživovací povinnosti, osvojení nezletilého, poručenství nebo opatrovnictví.

Popis nakladatele

Co přinesla praxe během tří let používání Nového občanského zákoníku do rodinného práva? Orientujte se! Převratné změny se dotkly úplně každého. Publikace komplexně pokrývá celou problematiku rodinného práva. Je určena vám všem, kteří se potřebujete orientovat v nové právní úpravě.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Petr Novotný; Jitka Ivičičová; Ivana Syrůčková; Pavlína Vondráčková - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Nový

občanský

zákoník

Petr Novotný, Jitka Ivičičová,

Ivana Syrůčková, Pavlína Vondráčková

RODINNÉ PRÁVO

2., aktualizované vydání

Všechno, co potřebujete vědět o občanském právu! Řadapopulár

ně naučných publikací komplexně pokrývající celou problematiku

upravenou novým občanským zákoníkem je určena hlavněčtená

řům, kteří nejsou právními odborníky, ale potřebují se orientovat

v nové právní úpravě.

Co přinesla praxe během tří let používání nového občanského

zákoníku do rodinného práva? Převratné změny se dotkly úplně

každého! Vysvětlíme vám podmínky manželství a registrovaného

partnerství. Pozornost věnujeme majetkovému režimu meziman

žely – tedy otázkám společného jmění manželů, možnostemmodi

kace majetkového režimu a vyživovací povinnosti nebo popření

otcovství. Odpovídáme na otázky spojené s péčí o děti, osvojením

nezletilých i zletilých osob, poručenstvím, opatrovnictvím apěs

tounstvím, ale též s domácím násilím. Získáte informace o svých

právech, která vám rodinné právo přisuzuje, a návod pro řešeníob

tížných životních situací, které s rodinným právem souvisejí.

Petr Novotný, Jitka Ivičičová,Ivana Syrůčková, Pavlína Vondráčková

Nový občanský zákoník – Rodinné právo

manželství a registrované partnerství

domácí násilí

osvojení nezletilého, zletilého

rodiče a děti

§

P

R

Á

V

O

PRO

K

A

Ž

D

É

H

O


JUDr. Petr Novotný, Ph.D.

Většinu svého profesního života se zabývá obchodním a  nančním právem. Více než dvacet let ječinný jako vedoucí partner advokátní kanceláře Rödl & Partner v České republice. Vedle toho působí též

na katedře  nančního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je autorem nebospoluautorem řady odborných publikací, učebnic i článků.

Mgr. Jitka Ivičičová

Po absolvování Právnické fakul ty Masarykovy univerzity v Brně působila pět let ve veřejné správě,

od roku 2008 spolupracuje s advokátní kanceláří Rödl & Partner a od roku 2013 je vedoucí právního

oddělení její brněnské pobočky. Zaměřuje se především na občanské, obchodní, pracovní a správní

právo. Působí v zastupitelstvu města Brna. Je autorkou řady odborných článků z oblasti občanského,

obchodního a pracovního práva.

JUDr. Ivana Syrůčková

Od absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se věnuje advokacii. Specializuje se na

občanské právo, zejména na právo majetkové a rodinné, a dále na obchodní a pracovní právo. Během

své advokátní praxe získala nemalé zkušenosti v legislativní činnosti. Od roku 2005 spolupracuje jako

externí pracovník s Českým vysokým učením technickým v Praze, kde na Fakultě stavební vyučuje

právo. Je členkou Kárné komise České advokátní komory. Je autorkou nebo spoluautorkou vědeckých

i populárně naučných článků.

JUDr. Pavlína Vondráčková

Od absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se specializuje na občanské právo,zejména se zaměřením na právo rodinné, na obchodní a  nanční právo. Od roku 2003 spolupracuje

s advokátní kanceláří Rödl & Partner. Vedle toho působí též na katedře  nančního práva a  nanční

vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Působí jako členka Kárné komise České advokátní

komory. Je autorkou nebo spoluautorkou několika odborných publikací, učebnic a vědeckých ipopulárně naučných článků.

Na odborné podpoře této publikace se podílela společnost Rödl & Partner.

Společnost Rödl & Partner patří v České republice k jedné z nejvýznamnějších mezinárodních

poradenských společností. Poskytuje služby ve všech oblastech podnikání; dovede propojit právní,

daňové, auditorské, účetní a podnikové poradenství, a to díky svým poradcům všech uvedených

oborů, kterých je více než tři sta dvacet. V České republice působí od roku 1991, pobočky má

v Praze a Brně. S dlouholetými zkušenostmi zná Rödl & Partner požadavky a možnosti českého

trhu. Respektuje přeshraniční zájmy klienta, místní poměry a zároveň zajišťuje vysoký a jednotný

standard poskytovaných služeb. Na základě úzké interdisciplinární spolupráce poradců na národní

i mezinárodní úrovni nabízí společnost ucelený soubor poradenských služeb šitých na míru. Týmy

složené z českých i zahraničních odborníků poskytují komplexní poradenství v národním

i mezinárodním kontextu.

Rödl & Partner je držitelem prestižního ocenění Právnická  rma roku vletech 2012 až 2016

v oboru daňového práva.

Celosvětově je kancelář zastoupena 106 pobočkami v 49 průmyslových zemích. Silnou pozici zaujímá

především na trhu ve střední, východní a západní Evropě, ale i v Asii a USA.

Nový

občanský

zákoník

Petr Novotný, Jitka Ivičičová,

Ivana Syrůčková, Pavlína Vondráčková

RODINNÉ PRÁVO

2., aktualizované vydání

Grada Publishing

§

P

R

Á

V

O

PRO

K

A

Ž

D

É

H

O Edice Právo pro každého JUDr. Petr Novotný, Ph.D., Mgr. Jitka Ivičičová, JUDr. Ivana Syrůčková, JUDr. Pavlína Vondráčková, Ph.D. Nový občanský zákoník Rodinné právo 2., aktualizované vydání Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6 489. publikaci Realizace obálky Michal Němec Sazba Jan Šístek Odborná redaktorka Lenka Doležalová Počet stran 208 Druhé vydání, Praha 2014, 2017 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © GRADA Publishing, a.s., 2017 ISBN 978-80-271-9638-8 (ePub) ISBN 978-80-271-9637-1 (pdf ) ISBN 978-80-271-0431-4 (print)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Obsah

Úvod ............................................................................................................................... 8

Úvod k druhému, doplněnému vydání ...................................................................... 10

Kapitola 1 Manželství a registrované partnerství .................................................... 11

i. Manželství ....................................................................................................................... 11

Vznik manželství .......................................................................................................... 13

Právní překážky uzavření manželství ......................................................................... 20

Zdánlivé manželství a neplatnost manželství ............................................................ 22

Zánik manželství .......................................................................................................... 24

ii. Registrované partnerství ............................................................................................. 39

Vznik registrovaného partnerství ................................................................................ 39

Povinnosti a práva partnerů ........................................................................................ 42

Zánik partnerství .......................................................................................................... 43

iii. Zavedení neurčitého pohlaví ..................................................................................... 44

Kapitola 2 Uspokojování potřeb rodiny, rozhodování a obstarávání záležitostí

rodiny, vzájemné zastupování manželů ..................................................................... 45

i. Uspokojování potřeb rodiny ........................................................................................ 45

ii. Rozhodování a obstarávání záležitostí rodiny ......................................................... 48

iii. Vzájemné zastupování manželů a vzájemné vyživovací povinnosti manželů .... 51

iv. Obvyklé vybavení rodinné domácnosti ................................................................... 51

v. Rodinný závod ............................................................................................................... 54

Kapitola 3 Manželské majetkové právo ..................................................................... 57

i. Zákonný režim ............................................................................................................... 58

ii. Správa společného jmění v zákonném režimu ......................................................... 63

iii. Smluvený režim ........................................................................................................... 65

iv. Veřejný seznam ............................................................................................................. 66

v. Správa majetku ve smluveném režimu ...................................................................... 67

vi. Režim založený rozhodnutím soudu ........................................................................ 67

vii. Správa majetku v režimu založeném soudním rozhodnutím a režim oddělných

jmění ............................................................................................................................. 69

viii. Ochrana třetích osob ................................................................................................ 70

ix. Vypořádání společného jmění ................................................................................... 73

Dohoda o vypořádání ................................................................................................... 73

Rozsudek ........................................................................................................................ 73

Zákonná domněnka ...................................................................................................... 76


6

x. Bydlení manželů ............................................................................................................ 76

xi. Bydlení po zániku manželství .................................................................................... 78

Kapitola 4 Vyživovací povinnost ............................................................................... 81

i. Vzájemná vyživovací povinnost manželů .................................................................. 81

ii. Výživné rozvedeného manžela ................................................................................... 82

iii. Vyživovací povinnost mezi předky a potomky ....................................................... 84

iv. Vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi ............................................................... 86

v. Výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce ....................... 89

Kapitola 5 Příjmení manželů ..................................................................................... 91

i. Příjmení manželů při vzniku manželství ................................................................... 91

ii. Příjmení manželů po rozvodu manželství ................................................................ 92

Kapitola 6 Zvláštní ustanovení proti domácímu násilí ............................................ 95

Kapitola 7 Příbuzenství a švagrovství ....................................................................... 99

Kapitola 8 Styk dítěte s osobou blízkou .................................................................. 103

Kapitola 9 Určování a popírání otcovství ............................................................... 105

i. Surogátní mateřství ..................................................................................................... 105

Je ale v českých podmínkách náhradní mateřství legální? ....................................... 105

ii. Otcovství ...................................................................................................................... 108

Otcovství svědčí manželu matky ............................................................................... 109

Popření otcovství svědčí manželu matky .................................................................. 110

Otcovství svědčící muži, který dal souhlas s umělým oplodněním, tzv. jedenapůltá

domněnka otcovství .................................................................................................... 112

Uznání otcovství souhlasným prohlášením .............................................................. 112

Otcovství určené soudem ............................................................................................ 114

Kapitola 10 Osvojení nezletilého ............................................................................. 117

i. Pojem osvojení ............................................................................................................. 118

ii. (Ne)zrušitelnost osvojení .......................................................................................... 119

iii. Přímé a nepřímé osvojení ........................................................................................ 120

iv. Kdo se může stát osvojitelem? ................................................................................. 122

v. Předadopční péče ........................................................................................................ 126

vi. Souhlas rodiče s osvojením ...................................................................................... 127

vii. Kvalifikovaný nezájem rodiče o dítě ...................................................................... 130

viii. Souhlas dítěte ........................................................................................................... 132

ix. Které dítě může a které nemůže být osvojeno ...................................................... 133

x. Jméno a příjmení dítěte, anonymita ......................................................................... 134

xi. Osvojení manželem rodiče dítěte (tzv. nepravé osvojení) ................................... 136


7

xii. Náhradní mateřství .................................................................................................. 137

xiii. Mezinárodní osvojení ............................................................................................. 137

Kapitola 11 Osvojení zletilého ................................................................................. 139

Kapitola 12 Rodiče a děti ......................................................................................... 143

i. Osobní jméno a příjmení dítěte ................................................................................. 146

ii. Rodičovská odpovědnost .......................................................................................... 149

Pozastavení rodičovské odpovědnosti ........................................................................ 150

Omezení rodičovské odpovědnosti ............................................................................. 156

Zbavení rodičovské odpovědnosti .............................................................................. 157

iii. Péče o dítě a jeho ochrana ....................................................................................... 162

iv. Osobní styk rodiče s dítětem .................................................................................... 165

v. Zastoupení dítěte ......................................................................................................... 169

vi. Péče o jmění ............................................................................................................... 170

vii. Rodičovská odpovědnost po rozvodu manželství .............................................. 173

viii. Zvláštní opatření při výchově dítěte ..................................................................... 178

Kapitola 13 Poručenství, opatrovnictví, pěstounství ............................................. 183

i. Poručenství ................................................................................................................... 183

Kdy soud jmenuje dítěti poručníka ........................................................................... 184

Kdo se může stát poručníkem .................................................................................... 185

Kdy funkce poručníka zaniká .................................................................................... 187

Povinnosti poručníka .................................................................................................. 188

Co se stane, když poručník zemře .............................................................................. 189

ii. Opatrovnictví dítěte ................................................................................................... 189

Opatrovník pro správu jmění dítěte .......................................................................... 190

iii. Svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče ........................................... 192

iv. Hostitelská péče .......................................................................................................... 193

v. Pěstounství ................................................................................................................... 194

Kdo se může stát pěstounem ...................................................................................... 196

Práva a povinnosti pěstouna ...................................................................................... 197

Pěstounské péče z pohledusociálněrávní ochrany dětí ........................................ 198

Zprostředkování pěstounské péče ............................................................................... 199

Práva a povinnosti osoby pečující a osoby v evidenci ............................................. 201

Dohoda o výkonu pěstounské péče ............................................................................ 202

Státní příspěvek na výkon pěstounské péče .............................................................. 203

Dávky pěstounské péče ............................................................................................... 203

Ústavní výchova .......................................................................................................... 207


8

Úvod

Nový občanský zákoník přináší ucelené zpracování soukromoprávních vztahů.Problematika rodinného práva byla před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku upravena

roztříštěně, a to především v zákoně č. 94/1993 Sb., o rodině, ale i v občanském zákoníku,

zejména v jeho ustanoveních o vypořádání společného jmění manželů, o nájmu bytu apod.

Od 1. ledna 2014 se ruší zákon o rodině, jakož i dřívější občanský zákoník a rodinné právo

je upraveno pouze v novém občanském zákoníku.

V souvislosti s rodinnými vztahy je namístě zmínit i institut registrovaného partnerství, který je zakotven v zákoně č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změněněkterých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 239/2008 Sb., kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím. Považujeme za nekoncepční, že zákonodárci ryze z politických a ideologických důvodů a pod nátlakem lobbistických skupin nezahrnuliproblematiku registrovaného partnerství do nového občanského zákoníku. Existence samostatného zákona o registrovaném partnerství, obsahující zejména právní úpravu vzniku registrovaného partnerství jako trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví, jejich vzájemných práv a povinností, zániku a dalších skutečností, zůstává zachována i po roce 2014. Nekoncepčnost je podtržena tím, že na registrované partnery se nevztahuje druhá část nového občanského zákoníku, ale pro registrované partnerství a práva a povinnosti partnerů se obdobně použijí ustanovení o manželství a o právech a povinnostech manželů upravené v části první, třetí a čtvrté nového občanského zákoníku.

Právní úprava části druhé občanského zákoníku upravující rodinné právo se převážně zaměřuje na právo manželské, ačkoli statisticky je prokázáno, že většina partnerů žije vnesezdaném soužití, ze kterého se narodila více než polovina všech dětí. Na tuto nejpočetnější skupinu osob bohužel nový občanský zákoník nemyslí a úprava pro nesezdané partnerství v novém občanském zákoníku chybí. Novému občanskému zákoníku je také třeba vytknout, že opomněl upravit problematiku náhradního mateřství.

Rodinné právo je založeno na vztazích a na emocích a tomu do značné míry odpovídá i právní úprava části druhé, která obsahuje celou řadu ideových a proklamativníchustanovení, jako například, že si manželé jsou povinni projevovat vzájemnou úctu, žít spolu, být si věrni, poskytovat si informace o svých příjmech a stavu svého jmění apod. Na první pohled by se mohlo zdát, že mají působit jen jako morální rámec a nejsou vymahatelná. Tímto způsobem nemusí být na předmětná ustanovení nahlíženo po několika letech účinnosti nového soukromoprávního kodexu ze strany Ústavního soudu České republiky při rozhodování o stížnostech pro porušení ústavně zaručených základních práv a svobod. Nelze předvídat bohatost různých žalob, jimiž se účastníci budou domáhat plněnípovinÚvod /

9

ností stanovených zákonem, resp. budou uplatňovat náhradu škody nebo nemajetkové

újmy spočívající zejména v neplnění povinností stanovených mezi manželi.

Srovnáme-li obsah dosavadního zákona o rodině a rodinného práva obsaženého vnovém občanském zákoníku, zjistíme, že text obsažený v novém kodexu vzrostl z hlediska počtu paragrafů, ale i obsahu o více než dvojnásobek. Cílem zákonodárců bylo pomocí bohatších textů problematiku lépe vysvětlit. Jestli se to zdařilo, ukáže až čas.

V této publikaci se snažíme čtenáři přiblížit nejdůležitější změny v rodinném právu,

které se od 1. ledna 2014 staly součástí našich životů. V oblasti rodinného práva máme

bohaté praktické zkušenosti, které jsme vám chtěli alespoň částečně touto formoupředat. Pro lepší názornost jsme se proto rozhodli některé texty doplnit příklady. Některé

pasáže publikace ve vás mohou budit dojem, že se příliš pouštíme do oblasti psychologie

a vztahových hodnocení. Přistoupili jsme k tomu na základě našich praktických poznatků,

z nichž vyplývá, že se mnohé příběhy velmi podobají. To nám umožňuje učinit závěr, co

bývá nejčastějším problémem v mezipartnerských vztazích. Ve výsledku a po letech viděno

bývá považováno za nejdůležitější důstojné zvládnutí rozchodu a udržení dobrých vztahů

s dětmi. Tato publikace má rovněž za cíl ubezpečit ty, kteří se ocitli v nepříznivé osobní

situaci, kdy řeší rozchod s partnerem či manželem, že i jejich záležitost má řešení. Věříme,

že vám tato publikace bude nápomocna v základním zorientování se v rodinném právu

a novinkách, které nový občanský zákoník přináší. Jsme si vědomi toho, že opomíjíme řadu

témat, která by si zasloužila pozornost. Jedním z nich jsou například mezinárodní únosy

dětí. I když se může zdát, že jde o téma značně speciální a okrajové, není tomu tak. Znalost

základní právní úpravy totiž znamená prevenci před neuváženými kroky, které mohou

znamenat i ztrátu dítěte. Naším cílem je se i k těmto tématům v budoucnu blíže vyjádřit.

Právní úprava rodinného práva se nezměnila natolik dramaticky jako jiná pododvětví občanského práva. Nicméně i v rodinném právu nalezneme zcela nové instituty a odlišné pojetí oproti dosavadní právní úpravě. Například je nově možné uzavřít manželství pomocí zástupce i jiného pohlaví, než je zastoupený. Více je akcentována povinnost manželů se vzájemně podporovat a pomáhat si. V rámci sporného rozvodového řízení se opět zjišťují příčiny rozvratu manželství. Návrh na rozvod manželství se už neoznačuje žalobou. Proces rozvodu manželství je upraven s určitými odlišnostmi oproti předcházející právní úpravě v zákoně o zvláštních řízeních soudních. Napříště už ve většině případů rozvodu manželství není možné rozhodnout bez nařízení jednání. Soud musí vyslechnout účastníky. Zavádí se srovnatelná míra životní úrovně všech členů rodinného společenství, a s tím související vzájemná vyživovací povinnost. Dosud užívaný pojem společné domácnosti se nahrazuje pojmem rodinná domácnost a stanoví se povinnosti manželů podílet se nákladově na jejím vedení, i když žijí odděleně. Nově je upraven pojem rodinný závod jako společnépodnikání spřízněných osob. Nová právní úprava umožňuje věřiteli bez ohledu na modifikaci režimu společného jmění manželů uspokojit se z majetku ve společném jmění manželů, ačkoli dluh vznikl jen jednomu z manželů nejen za trvání, ale i před vznikem manželství.

10

Nový obžanský zákoník | Rodinné právo

V oblasti určování a popírání otcovství se doplňuje nová, tzv. jedenapůltá právní domněnka

otcovství mající spojitost s umělým oplodněním ženy. Odstraňuje se kompetence nejvyššího

státního zástupce podat v případě zmeškání popřené lhůty návrh na popření otcovství.

Prodlužuje se lhůta pro popření otcovství manželem matky na šest let od narození dítěte.

V oblasti osvojení dochází k průlomové změně, protože je znovu po čtyřiašedesáti letech

umožněno osvojit i zletilého. Znovu se tak osvojení chápe jako právní nástroj, kterým se

především upravují osobní poměry osvojence a osvojitele (tedy navození stavu, kdy se

z cizích, biologicky nepříbuzných lidí stanou z pohledu práva rodiče a potomci). Ve vztahu

mezi rodiči a dětmi dochází k obsahovému rozšíření pojmu rodičovské odpovědnosti se

zdůrazněním na povinnosti a odpovědnost rodičů. Zakotvuje se participační právo dítěte

ve vztahu k rodičům, kdy má dítě právo přiměřeně ke svému věku na informace a na

vyjádření svého názoru, ale i participační právo v soudním řízení. Zdůrazňují se rovněž

povinnosti dětí pomáhat přiměřeným způsobem v rodinné domácnosti.

Petr Novotný

Úvod k druhému, doplněnému vydání

Zájem čtenářů o populárně odborný komentář k novému občanskému zákoníku vob

lasti rodinného práva nás velmi mile překvapil. Ukazuje se, že jde o problematiku, která

společnost zajímá. Každý občan za svůj život řeší různé situace v rámci mezilidských

vztahů i uvnitř své rodiny. Statistiky také prokazují, že nejméně každé druhé manželství

se rozvádí. Nejde však jen o řešení rozvodové situace u sezdaných párů, ale statisticky není

podchyceno soužití nesezdaných párů a řešení jejich případného rozchodu. I jich se týká

problematika péče o společné děti a řešení majetkových záležitostí. Z důvodůprojevené

ho zájmu o tuto část komentáře vám proto nabízíme druhé vydání, doplněné o aktuální

poznatky z praxe, které jsme od účinnosti nového občanského zákoníku zaznamenali.

Věříme, že nové vydání bude pro vás vhodným pomocníkem.

Praha, leden 2017

Petr Novotný

Kapitola 1 Manželství a registrované

partnerství

i. Manželství

Manželství požívá zákonné ochrany. Nový občanský zákoník jako jeden z hlavních

účelů manželství nově zdůrazňuje vzájemnou podporu a pomoc. Manželé jsou si

povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat důstojnost,

podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí

a společně pečovat o děti. V této kapitole zmiňujeme rovněž institut registrovaného

partnerství a jeho odlišnosti od manželství. Doposud byla úprava rodinného práva obsažena především v zákoně č. 94/1993 Sb., orodině. Právní problematika manželství a rodiny byla upravena roztříštěně, a to především v zákoně o rodině, ale i v občanském zákoníku (zákoně č. 40/1964 Sb.), zejména v jeho ustanoveních o vypořádání společného jmění manželů, o nájmu bytu apod. S účinností k 1. lednu 2014 byl zrušen zákon o rodině, jakož i občanský zákoník, a rodinné právo upravuje pouze zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“).

Na roveň manželství není záměrně postaven poměrně nový institut registrovaného

partnerství, který je zakotven v zákoně č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o registrovaném

partnerství upravuje vznik registrovaného partnerství jako trvalého společenství dvou osob

stejného pohlaví, jejich vzájemná práva a povinnosti, zánik registrovaného partnerství, jakož

i další otázky. Jak už bylo zmíněno úvodem, právní úprava zákona o registrovanémpartnerství zůstává zachována i po roce 2014 a není obsažena v druhé části nového občanského

zákoníku, nýbrž stále tvoří samostatnou problematiku upravenou jiným právním předpisem.

Institut manželství je v novém občanském zákoníku upraven obdobně jako vdosavadním zákoně o rodině, přesto dochází k určitému posunu ve vnímání účelu manželství,

respektive ve zdůraznění některých jeho funkcí.

Zákon o rodině vymezoval manželství jako společenství muže a ženy založené zákonem

stanoveným způsobem, jehož hlavním účelem je založení rodiny a řádná výchova dětí.Judikatura k zákonu o rodině zdůrazňovala tři funkce manželství, a to funkci biologickou, výchovnou

a ekonomickou. Biologická funkce spočívala zejména v uspokojení sexuálních potřeb manželů

a v plození dětí. Výchovná funkce sledovala vytvoření platformy pro řádnou výchovu dětí.


12

Nový obžanský zákoník | Rodinné právo

Ekonomická funkce manželství zajišťovala základní hmotné zabezpečení členů rodiny,zejména dětí a starších členům širší rodiny s akcentem na to, že si všichni členové rodiny mají

povinnost vzájemně pomáhat, jakož i pečovat o zvýšení hmotné a kulturní úrovně rodiny.

Právní úprava manželství v novém občanském zákoníku vymezuje v § 655 manželství jako trvalý svazek muže a ženy vzniklý zákonem stanoveným způsobem, přičemž hlavní účel manželství je spatřován v založení rodiny, řádné výchově dětí a vzájemné podpoře a pomoci. To znamená, že se oproti stávající právní úpravě doplňuje povinnost manželů vzájemně se podporovat a pomáhat si.

Na první pohled se mohou uvedené povinnosti jevit samozřejmostí a pouhou deklarací bez valného efektu. Jde o logické a očekávatelné vyjádření toho, jak by měly zdravé lidské vztahy fungovat. Manželství má být společenstvím nejbližších lidí, u kterých se předpokládá nejen vzájemné plnění zákonných, ekonomických povinností (např. vyživovací povinnosti), ale i povinností morálních spočívajících ve vyjádření maximální míry empatie jednoho manžela vůči druhému, porozumění k jeho vnímání života, vyjádření lásky, úcty arespektu. Vzájemná podpora a pomoc představují maximální možné vzájemné pochopení, povzbuzování, útěchu a oporu v tom nejširším slova smyslu. Ačkoli lze vzájemnou podporu a pomoc chápat jako naprostou notorietu (všeobecně známou skutečnost), zákonodárce měl potřebu tuto zásadu zdůraznit hned v úvodních ustanoveních části druhé, týkající se manželství. Může to mít několikerý význam. Nový občanský zákoník obecně zdůrazňuje na mnoha místech skutečnosti, které mají spíše jen morální a proklamativní význam, a rodinné právo není v tomto směru výjimkou. Dalším hlediskem může být i to, že se soud v rámci řízení o rozvod manželství bude při zkoumání kvalifikovaného rozvratu (je-li manželství hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení) zabývat zjišťováním příčin rozvratu. Soud může zajímat, zdali manželé naplňovali soužitím a svým chováním předpoklad stanovený zákonem, zdali si byli věrni, vzájemně respektovali svoudůstojnost, podporovali se, udržovali rodinné společenství, vytvářeli zdravé rodinné prostředí a společně pečovali o děti, popř. který z manželů tyto povinnosti porušil a nese vinu na rozvratu manželství. Zákonodárce záměrně klade nemalý akcent na význam manželství a odpovědnost manželů vůči sobě navzájem a vůči svým dětem. Zásada vzájemnépodory a pomoci prostupuje manželstvím po celou dobu jeho existence, i když na významu může nabývat zejména u párů uzavírajících manželství v pozdějším věku, u nichž není reprodukční funkce manželství už aktuální a z tohoto důvodu zásada vzájemné podpory a pomoci předchází zásadě založení rodiny a řádné výchovy dětí.

Zdůraznění zásady vzájemné podpory a pomoci mezi manželi vytváří protipólchování, které zákon označuje jako tzv. domácí násilí. Fenomén domácího násilí se bohužel

v současnosti objevuje v rodinných vztazích stále častěji, a to jak v podobě násilí fyzického,

psychického, sociálního nebo ekonomického, resp. v jeho kombinacích, vykonávaného

na druhém z manželů nebo i dalších členech rodiny. Nebezpečí tohoto jevu lze spatřovat

zejména v jeho různých a na první pohled nepozorovatelných projevech, které ve výsledku


Manželství a registrované partnerství /

13

paralyzují oběť domácího násilí natolik, že není schopna samostatně a efektivně vyřešit

narušený vztah a eliminovat agresivitu násilníka. Proto je třeba věnovat tétoproblematice mnohem větší pozornost nejen v rovině psychologické, ale i právní. Téma domácího

násilí je natolik silné a rozmanité, že by svým rozsahem pokrylo samostatnou publikaci.

Vznik manželství

Nový občanský zákoník ctí dosavadní právní úpravu, podle které může manželství vzniknout

na základě sňatku občanského i církevního, a to i přesto, že původní záměr nového kodexu

byl jiný. Věcný záměr počítal pouze s úpravou občanského sňatku a až v průběhulegislativních prací byla do nového civilního kodexu zařazena varianta uzavření církevního sňatku

jako sňatku na roveň postaveného sňatku občanskému za podmínky, že bude projev vůle

snoubenců uzavřít manželství učiněn před orgánem církve nebo náboženské společnosti

registrované ve smyslu zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení

církví a náboženských společností a o změně některých zákonů.

Podíváme-li se do minulosti, zjistíme, že církevní sňatek nebyl v naší zemi vždyakceptován jako obřad mající právní následky vzniku manželství. Církevní obřad byl zařazen do právního řádu až novelou zákona o rodině, tj. zákonem č. 234/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. Touto novelou byla do zákona o rodině doplněna ustanovení týkající se možnosti uzavřít vedle sňatku občanského i církevní sňatek. Odpadla tak nutnost uzavřít v případě zájmu o církevní sňatek i sňatek občanský. Novela vtělila do zákona o rodině nová ustanovení, na základě kterých mohli snoubenci učinit prohlášení o uzavření manželství před osobou pověřenou oprávněnou církví nebo náboženskou společností, která má k uzavírání sňatků zvláštní oprávnění udělené Ministerstvem kultury po splnění požadavků stanovených zákonem o církvích a náboženských společnostech. Toto oprávnění měly v České republice všechny registrované církve a náboženské společnosti. Aby se však u církevních sňatků předešlo problémům s posuzováním podmínek pro uzavření platného a existujícího manželství, byla přijata úprava, že církevní sňatek mohl být uzavřen až poté, kdy snoubenci předložili osobě pověřené církvi osvědčení vydané příslušným matričním úřadem, od jehož vydání neuplynuly více než tři měsíce, a o tom, že splnili všechny požadavky zákona pro uzavření platného manželství. Zákon o rodině z důvodů provázanosti stanovil povinnost orgánu státem registrované církve nebo náboženské společnosti, před kterým bylo uzavřeno manželství, do třech pracovních dnů od uzavření manželství doručit protokol o uzavření manželství s uvedením povinných náležitostí stanovených v zákoně o matrikáchpříslušnému matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu bylo manželství uzavřeno.

Nová právní úprava občanského zákoníku zavádí pro občanský i církevní sňatek pojem „sňatečný obřad“. Jedná se o pojem, který doposud právní řád neužíval. Věcně se nejedná o nic nového. Jde o pouhé nahrazení termínu svatební obřad novým pojmem sňatečný

14

Nový obžanský zákoník | Rodinné právo

obřad, který vyjadřuje proces uzavření manželství shodně pro občanský i církevní sňatek.

Nový občanský zákoník po vzoru zákona o rodině označuje muže a ženu, kteří hodlají

vstoupit do manželství, za snoubence. Manželství vzniká okamžikem, kdy snoubenci učiní

svobodný a úplný souhlasný projev vůle, že spolu vstupují do manželství. Občanský sňatek

a církevní sňatek se liší pouze tím, vůči komu je projev snoubenců vstoupit do manželství

směřován. Projeví-li snoubenci osobně vůli vstoupit do manželství před orgánem veřejné

moci v přítomnosti matrikáře, jde o sňatek občanský, a projeví-li tuto vůli před orgánem

církve nebo oprávněné náboženské společnosti, jedná se o sňatek církevní.

Prakticky to probíhá tak, že se snoubenci, kteří se rozhodnou vstoupit do manželství,

nejprve obrátí na matriční úřad, kde si vyzvednou tiskopis „Dotazník k uzavřeníman

želství“, nebo si jej opatří stažením z internetu – z webových stránek Ministerstva vnitra

www.mvcr.cz. Obsahem dotazníku jsou nejen identifikační údaje snoubenců, včetněrod

ného čísla, rodného jména, osobního stavu apod., ale i prohlášení, kde snoubenci chtějí

manželství uzavřít, zdali budou užívat společné příjmení, resp. jaké příjmení budou užívat

jejich děti, ponechají-li snoubenci svá dosavadní příjmení. Součástí dotazníku je rovněž

poučení pro ženu, že může užívat příjmení svého manžela v mužském tvaru za okolností,

že je cizinkou, státní občankou České republiky, která však má nebo bude mít trvalý pobyt

v cizině, státní občankou České republiky, jejíž manžel je cizinec a státní občankou České

republiky, která je jiné než české národnosti. Obsahem dotazníku je rovněž prohlášení

snoubenců, že jim nejsou známy okolnosti vylučující uzavření manželství, že navzájem

znají svůj zdravotní stav, a že zvážili úpravu budoucích majetkových vztahů, uspořádání

budoucího bydlení a hmotné zajištění rodiny po uzavření manželství.

Matričnímu úřadu příslušnému dle místa, do jehož správního obvodu spadá místo vybrané

snoubenci k uzavření manželství, se předkládají doklady vymezené zákonem č. 301/2000 Sb.,

o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších

předpisů (dále jen „zákon o matrikách“). Matriční úřad na základě těchto dokladů posoudí,

zdali jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro uzavření manželství. Matriční úřad

může předložení stanovených dokladů prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžkopře

konatelnou překážkou. Doklady předkládané matričnímu úřadu musí mít náležitostiveřej

ných listin. Jsou-li vystaveny orgány cizích států, musí být opatřeny potřebnými ověřeními

(tzv. Apostilou), nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána, jinak, a musí být

úředně přeloženy do českého jazyka. Snoubenci jsou povinni prokázat matričnímu úřadu

svou totožnost. Občané České republiky s trvalým pobytem na jejím území předkládají

zejména rodný list, doklad o státním občanství, případný pravomocný rozsudek o rozvodu

předchozího manželství nebo úmrtní list zemřelého manžela. Matriční úřad si ověří výpisem

údajů z informačního systému evidence obyvatel údaje o místě trvalého pobytu snoubenců

a o jejich osobním stavu. Cizí státní příslušníci s trvalým pobytem v cizině předkládají uvedené

dokumenty nebo obdobné dokumenty, pokud jim byly cizím státem vydány, a k tomu doklad

o právní způsobilosti uzavřít manželství, potvrzení o osobním stavu a pobytu, bylo-li cizím

Manželství a registrované partnerství /

15

státem vydáno, potvrzení vydané Policií České republiky o oprávněnosti pobytu na území

České republiky. Potvrzení Policie České republiky nemusí předkládávat občané Evropské

unie, občané jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo

jejich rodinní příslušníci. Toto potvrzení nesmí být ke dni uzavření manželství starší sedmi

pracovních dnů. V případě, že je uzavíráno manželství prostřednictvím zmocněnce, musí

cizinci předložit matričnímu úřadu potvrzení o tom, že bude manželství v jejich domovském

státě uznáno za platné. Zákon o matrikách zohledňuje situaci, kdy snoubenec, cizinec, nemluví

nebo nerozumí česky nebo jde o snoubence neslyšícího či němého. V takovém případě musí

být při prohlášení o uzavření manželství přítomen tlumočník a náklady spojené s jeho účastí

u sňatečného obřadu nese až na výjimky snoubenec, v jehož zájmu byl tlumočník povolán.

Bez přítomnosti tlumočníka nelze v takových případech prohlášení o uzavření manželství

učinit. Nejde-li o tlumočníka jmenovaného ministrem spravedlnosti, nebo předsedoukrajského soudu, skládá tlumočník slib ve znění stanoveném zákonem o znalcích a tlumočnících

do rukou matrikáře.

Z důležitých důvodů může krajský úřad, v jehož správním obvodu má být manželství

uzavřeno, povolit na žádost snoubenců, aby projev vůle jednoho z nich o vstupu domanželství za něj učinil jeho zmocněnec. Posouzení závažnosti důvodů je ryze na krajském

úřadu, který o nich rozhoduje ve správním řízení. Předpokladem uskutečnění sňatečného

prohlášení za účasti zmocněnce je, aby nejprve nabylo právní moci rozhodnutí krajského

úřadu o povolení uzavřít manželství zmocněncem. Mezi důležité důvody například patří

dlouhodobý pobyt snoubence v cizině, nemoc snoubence, popřípadě také zájem na utajení

jeho pobytu v souvislosti s ochranou svědka apod. Pro uzavření manželství zmocněncem

je výslovně stanovena písemná forma plné moci, na níž musí být podpis zmocnitele úředně

ověřen. Tím je předcházeno riziku případného omylu či zneužití, protože projev vůle na

základě zmocnění má závažné právní následky. Z plné moci musí vyplývat přesné označení

snoubenců, údaje osvědčující jejich totožnost, jakož i další rozhodné skutečnosti, přesné

označení zmocněnce a další údaje, které jsou obsahem dotazníku k uzavření manželství. Jedná se zejména o prohlášení o příjmení snoubenců a jejich společných dětí, dáleprohlášení, že snoubencům nejsou známy překážky, které by jim bránily uzavřít manželství,

že navzájem znají svůj zdravotní stav a že zvážili uspořádání budoucích majetkových

poměrů, svého bydlení a hmotné zajištění po uzavření manželství. Plnou moc může

snoubenec odvolat. Odvolání plné moci je účinné jen tehdy, dozví-li se o něm druhý

snoubenec dříve, než učiní svůj sňatečný projev vůle. Manželství s využitím zmocněnce

lze uzavřít jen výjimečně a oba snoubenci nemohou být zmocněncem zastoupeni. Za‑

stoupen zmocněncem může být jen jeden ze snoubenců. Nově nemusí být zmocněnec

stejného pohlaví jako zastoupený. Z uvedeného vyplývá, že prakticky mohou stát před

oddávajícím dvě ženy nebo dva muži. Pro právní vztah mezi zmocnitelem a zmocněncem

platí ustanovení o zastoupení v § 436 a násl. nového občanského zákoníku. Zmocněncem

neboli, jak stanoví nový občanský zákoník v ustanovení § 436, zástupcem je osoba, která Nový obžanský zákoník | Rodinné právo je oprávněna právně jednat jménem jiného. Ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem. Zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět.

Má-li být uzavřen církevní sňatek, snoubenci nejprve musí předložit oddávajícímu osvědčení vydané matričním úřadem, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. Osvědčení musí obsahovat potvrzení o tom, že snoubenci splnili veškeré požadavky,stanovené zákonem pro uzavření manželství, a nesmí být ode dne jeho vydání do dne sňatečného obřadu starší šesti měsíců. Po uzavření církevního sňatku je oddávající povinen doručit protokol o uzavření manželství do tří pracovních dnů od uzavření manželství matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu došlo k uzavření manželství.

Matriční úřad na základě protokolu o uzavření občanského či církevního sňatku provede zápis do knihy manželství, kam zapíše jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství muže a ženy, kteří uzavřeli manželství, den, měsíc, rok a místo uzavření manželství, jména a příjmení,popříadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů manželů, dohodu manželů o příjmení a v případě, že si manželé ponechají dosavadní příjmení, i dohodu o příjmení dětí v mužském a ženském tvaru, jména, příjmení a rodná čísla svědků (jde-li o cizince, který

nemá rodné číslo, datum a místo jeho narození), datum zápisu a podpis matrikáře. Kniha

manželství zůstává u matričního úřadu uložena sedmdesát pět let po provedení posledního

zápisu a poté je předána k archivaci.

Zákon o rodině stanovil obecný postulát, že snoubenci před uzavřením manželství mají navzájem poznat své charakterové vlastnosti a svůj zdravotní stav. Zákon o rodině tuto vzájemnou informovanost snoubenců stanovil jako předpoklad k založení manželství,které má splnit svůj účel, jímž je založení rodiny a řádná výchova dětí. Nesplnění uvedeného předpokladu samo o sobě nemělo vliv na platnost a existenci manželství, a to ani v případě, že byl druhý snoubenec o některých skutečnostech neinformován, nebo dokonce byluveden v omyl. Zákon tak vycházel z toho, že založení rodiny je vážné rozhodnutí, v němž se zračí dospělost a které s sebou nese odpovědnost. Byl zohledňován předpoklad, že by se snoubenci měli informovat nejen o aktuálním zdravotním stavu, ale i genetické zátěži apříadných rodinných dispozicích, protože ty mohou mít závažné a nevratné dopady nejen na vztah manželů, širší rodiny, ale i na budoucí generace. Zvláště významné a řadu komplikací způsobující jsou dispozice psychických onemocnění vyskytujících se v rodináchsnoubenců. Je známé, že psychická onemocnění a poruchy osobnosti, které psychiatrie neřadí pod nemoci, ale charakterové defekty, jsou i v současné, moderní době velmi problematicky řešitelné, léčitelné a ovlivnitelné. Tyto poruchy se nemusí nikterak projevit hned po sňatku, ale během života se vyvíjejí a mohou být důvodem nejen rozpadu manželství, ale i vztahů v celé širší rodině. Tyto zátěže rozhodně není možné podcenit a je třeba mít na paměti, že budou mít s největší pravděpodobností dopady na potomky snoubenců. Zákon o rodině

Manželství a registrované partnerství /

17

tak zdůrazňoval potřebu znalosti snoubenců o těchto záležitostech, aby mohli zodpovědně

uvážit, zdali jsou připraveni i za těchto okolností sdílet s druhým snoubencem, potažmo však

i v širším kontextu s jeho rodinou, další život. Neméně významnou byla i vzájemná znalost

snoubenců o svých charakterových vlastnostech, které v mnohém vycházejí z výchovného

prostředí rodiny, mohou být generačně zakódovány a predikují přístup snoubence k běžným

záležitostem života a především k výchově dětí. Rozdílný výchovný přístup rodičů k dětem

bývá častou příčinou rozpadu manželství, kompletního rozkolu vzájemných vztahů i mezi

rodiči a dětmi a může děti nevratně poškodit. Proto by snoubenci měli věnovat tétoproble

matice před uzavřením manželství maximální možnou pozornost, informovat se poctivě

o zdravotním stavu, rodinných dispozicích, ale i poznat vzájemně rodinná prostředí, ze

kterých pocházejí. Neříká se nadarmo, že si člověk nebere jen svého partnera, ale i jeho

rodinu. Jakkoli se to na počátku, zejména ve fázi akutní zamilovanosti a „růžových brýlí“,

nemusí jevit významným, v průběhu života i přehlížené drobnosti mohou napáchat značné

problémy s nevratnými následky.

Uzavření manželství je velmi vážné rozhodnutí ovlivňující život jedince, a proto by

i příprava na něj měla významu tohoto kroku odpovídat. Kdy jindy by měli být snoubenci

k sobě otevření a upřímní, informovat se vzájemně o případných negativních faktorech,

než v době nejvyšší zamilovanosti před sňatkem? Je třeba připustit, že větší efekt způsobí

přiléhavá osvěta upozorňující na potřebu řešit tyto otázky než direktiva stanovená v zákoně.

Samotná deklarace povinností snoubenců informovat se o charakterových vlastnostech

a zdravotním stavu před vznikem manželství bez jakékoli sankce za nesplnění nemá

valného významu. To však neznamená, že by měla být ignorována, ba přímo naopak.Vzá

jemná informovanost je však spíše v rovině morální a lidské než v rovině právní. V praxi

se často setkáváme s případy rozvádějících se manželů i po několik desetiletí trvajícím

manželství. Je zvláštní sledovat rostoucí trend, kdy u těchto párů nebývá hlavní příčinou

rozvratu manželství ochlazení v jejich citovém životě, nesoulad zájmů či životních cílů, ale

existence různých fenoménů typu poruch osobnosti, alkoholismu, zvýraznění negativních

charakterových vlastností apod., pro které se stává manželství neudržitelné a nesnesitelné.

Toto poznání je opravdu zvláštní, protože při uzavírání manželství by se mohlo zdát, že

pokud si dva lidé rozumí, zvyknou si na sebe a mají společné životní cíle včetně výchovy

společných dětí, tak co by je mohlo v pozdější době ohrozit? Za nejrizikovější jsoupova

žovány první roky manželství. Tak proč se rozpadají manželství trvající i přes dvě desítky

let? Obecně lze dospět k závěru, že mezi lidmi chybí stále častěji vzájemná úcta a pokora.

Alarmující je, že ve většině případů rozpadu dlouhodobých manželství lze podrobnějším

zkoumáním dojít k poznání, že klíčový problém se nachází v původní rodině, ve výchově

a rodinných dispozicích. Z tohoto úhlu pohledu nebyl požadavek zavedený zákonem

o rodině, aby snoubenci o sobě získali před uzavřením manželství co největší spektrum

nejzásadnějších informací, irelevantní. Nový obžanský zákoník | Rodinné právo

Lze proto jen doporučit, aby snoubenci před uzavřením manželství pobývali co nejvíce v rodině svého partnera, seznámili se s jeho prostředím, rodiči, prarodiči a kamarády, pozorovali, jaké jsou mezi nimi vztahy, jak reagují na různé životní situace, jak zvládají stres a konflikt, ale také a především, jak jsou schopni sdílet radost a štěstí. Není-li vrodině partnera mezi jejími členy patrná vzájemná láska, opora a úcta, chybí-li tam smích a radost, a naopak dominují-li vztahy nevraživosti, ignorance, intolerance, apod., měl by to být navýsost varovný signál. Jeho podcenění se nemusí v budoucnu vyplatit. Představa snoubence, že druhému nabídne vstřícnější prostředí své rodiny, obklopí jej pozorností a láskou, se nemusí naplnit. Častokrát dochází po nějaké době k opaku, protože osoba, která ve své primární rodině nezažívala pozitivní vjemy, začne žárlit na rodinné prostředí svého manžela a často se stává, že jej chce z tohoto prostředí násilně vymanit. Dochází mnohdy k různým manipulacím s city a k citovému vydírání. Taková situace se však už netýká pouze manželů, ale dopadá na celou rodinu a především děti, které často přichází rozchodem svých rodičů i o kontakt s prarodiči, se kterými měly vřelé vztahy.

Stejně jako zákon o rodině, tak i nový občanský zákoník přebírá v ustanovení § 665,

popisujícím proces sňatečného obřadu, povinnost snoubenců informovat se o svémzdravotním stavu. Výslovně je zakotveno, že snoubenci při sňatečném obřadu uvedou, dříve

než učiní sňatečný obřad, že jim nejsou známy překážky bránící uzavření manželství a že

navzájem znají svůj zdravotní stav a že zvážili uspořádání budoucích majetkových poměrů,

svého bydlení a hmotné zajištění po uzavření manželství. Institut obsahující prohlášení

snoubenců o znalosti svého zdravotního stavu a překážkách bránících uzavření manželství

před učiněním sňatečného obřadu připomíná kdysi známé ohlášky.

Z hlediska majetkových vztahů je na místě, aby snoubenci před vstupem do manželství uvážili, jaký zvolí budoucí majetkový režim. Snoubenci by si měli dobře rozmyslet, zda se přizpůsobí zákonnému majetkovému režimu společného jmění, nebo zda si smluvně upraví majetkový režim odlišný od zákonného režimu, jak jim umožňuje § 716 a násl. nového občanského zákoníku ještě před vznikem manželství. Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny a pro smluvený režim nelze sjednat zpětný účinek. Rozhodnou-li se snoubenci pro smluvené majetkové uspořádání, musí jej upravit formou notářského zápisu před vznikem manželství. Snoubencům nový občanský zákoník v § 750 dále umožňuje uzavřít dohodu týkající se nakládání s nemovitou věcí, v níž se nachází rodinná domácnost. Ustanovení § 1592 nového občanského zákoníku dává snoubencům možnost uzavřít dědickou smlouvu. Účinnost shora uvedených ujednání však nastává nejdříve vznikem manželství.

Sňatek je nepochybně významná chvíle v životě každého občana. Z tohoto důvodu nový občanský zákoník shodně s dosavadní právní úpravou klade důraz na svobodný a plný souhlasný projev vůle snoubenců před orgánem určeným k provedení sňatečného obřadu, který musí být uspořádán jako veřejný a slavnostní. Souhlasný projev vůlesnoubenců vstoupit do manželství se činí v přítomnosti dvou svědků. S principem veřejnosti,



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist