načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Nový občanský zákoník -- Rodinné právo – Petr Novotný; Jitka Ivičičová; Ivana Syrůčková; Pavlína Vondráčková

Nový občanský zákoník -- Rodinné právo

Elektronická kniha: Nový občanský zákoník
Autor: Petr Novotný; Jitka Ivičičová; Ivana Syrůčková; Pavlína Vondráčková
Podnázev: Rodinné právo

Příručka se zaměřuje např. na podmínky manželství a registrovaného partnerství, manželské majetkové právo, vyživovací povinnosti, osvojení nezletilého, poručenství nebo opatrovnictví. Úprava rodinného práva v novém občanském zákoníku ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  220
+
-
7,3
bo za nákup

hodnoceni - 54.3%hodnoceni - 54.3%hodnoceni - 54.3%hodnoceni - 54.3%hodnoceni - 54.3% 52%   celkové hodnocení
5 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 194
Rozměr: 24 cm
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Soukromé právo
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2014
ISBN: 978-80-247-5167-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka se zaměřuje např. na podmínky manželství a registrovaného partnerství, manželské majetkové právo, vyživovací povinnosti, osvojení nezletilého, poručenství nebo opatrovnictví. Úprava rodinného práva v novém občanském zákoníku platném od 1. 1. 2014.

Popis nakladatele

Nová řada populárně naučných publikací komplexně pokrývající celou problematiku upravenou novým občanským zákoníkem je určena hlavně čtenářům, kteří nejsou právními odborníky, ale potřebují se orientovat v nové právní úpravě.S druhou částí ediční řady získáte komplexní přehled o nově upravené problematice rodinného práva. Vysvětlíme vám podmínky manželství a registrovaného partnerství. Pozornost věnujeme majetkovému režimu mezi manžely, tedy otázkám společného jmění manželů, možnostem modifikace majetkového režimu a vyživovací povinnosti nebo popření otcovství. Odpovídáme na otázky spojené s osvojením nezletilých i zletilých osob, poručenstvím, opatrovnictvím a pěstounstvím, ale též domácímu násilí. Získáte informace o svých právech, která vám rodinné právo přisuzuje, a návod pro řešení obtížných životních situací, které s rodinným právem souvisejí.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Petr Novotný; Jitka Ivičičová; Ivana Syrůčková; Pavlína Vondráčková - další tituly autora:
Uzdravování psychickými prostředky Uzdravování psychickými prostředky
Nový občanský zákoník -- Principy a základní pojmy Nový občanský zákoník
 (e-book)
Nový občanský zákoník -- Smluvní právo Nový občanský zákoník
 (e-book)
Nový občanský zákoník -- Principy a základní pojmy Nový občanský zákoník
 (e-book)
CorelDRAW X4 -- praktická příručka CorelDRAW X4
Nový občanský zákoník - Rodinné právo -- 2., aktualizované vydání Nový občanský zákoník - Rodinné právo
 (e-book)
Nový občanský zákoník - Rodinné právo -- 2., aktualizované vydání Nový občanský zákoník - Rodinné právo
Nový občanský zákoník - Smluvní právo -- 2., aktualizované vydání Nový občanský zákoník - Smluvní právo
 (e-book)
Nový občanský zákoník - Smluvní právo -- 2., aktualizované vydání Nový občanský zákoník - Smluvní právo
 (e-book)
Nový občanský zákoník - Vlastnictví a věcná práva -- 2., aktualizované vydání Nový občanský zákoník - Vlastnictví a věcná práva
Nemoc hodných lidí - Rakovina Nemoc hodných lidí
Od diagnózy rakoviny k uzdravení Od diagnózy rakoviny k uzdravení
 
K elektronické knize "Nový občanský zákoník -- Rodinné právo" doporučujeme také:
 (e-book)
Nový občanský zákoník úplně pro všechny Nový občanský zákoník úplně pro všechny
 (e-book)
Nový občanský zákoník -- Principy a základní pojmy Nový občanský zákoník
 (e-book)
Nový občanský zákoník -- Náhrada škody Nový občanský zákoník
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

§

P

R

Á

V

O

PRO

K

A

Ž

D

É

H

O

Petr Novotný, Jitka Ivičičová,

Ivana Syrůčková,

Pavlína Vondráčková

OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

manželství a registrované manželství

domácí násilí

osvojení nezletilého, zletilého

rodiče a děti

Orientujte se v novém občanském zákoníku! Převratné změny

v občanském právu se od 1. ledna 2014 dotknou úplně každého.

Nová řada populárně naučných publikací komplexně pokrývá

celou problematiku upravenou novým občanským zákoníkem. Je

určena vám všem, kteří se potřebujete orientovat v nové právní

úpravě.

Získejte komplexní přehled o nově upravené problematice ro

dinného práva. Vysvětlíme vám podmínky manželství a registro

vaného partnerství. Pozornost věnujeme majetkovému režimu

mezi manžely – tedy otázkám společného jmění manželů, mož

nostem modifi kace majetkového režimu a vyživovací povinnosti

nebo popření otcovství. Odpovídáme na otázky spojené s osvo

jením nezletilých i zletilých osob, poručenstvím, opatrovnictvím

a pěstounstvím, ale také domácím násilím. Získáte informace

o svých právech, která vám rodinné právo přisuzuje, a návod pro

řešení obtížných životních situací, které s rodinným právem sou

visí.

PODLE NOVÉHO

OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

RODINNÉ PRÁVO

Nový

občanský

zákoník

Nový občanský zákoník – Rodinné právo

Petr Novotný a kolektiv

Petr Novotný, Kristina Kedroňová,

Ilona Štrosová, Monika Štýsová

OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

vlastnictví, bytové spoluvlastnictví

sousedská práva

právo stavby

správa cizího majetku

VLASTNICTVÍ

A VĚCNÁ PRÁ

VA

Nový

občanský

zákoník

ýý

p

Petr Novotný, Monika Novotná

DĚDICKÉ PRÁVO

YœUÖĠ CÖCHBJœRLKNTU@

UXCÖCÖM ̈

NCJ@Y

CKTGXYĪRS@UHSDKD

Nový

občanský

zákoník

Petr Novotný, Pavel Koukal,

Eva Zahořová

OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

majetková a nemajetková újma

NADBMœNCONUÖCMNRS

ADYCĪUNCM¤NANG@BDM ̈

MDJ@KœRNTSÖĹ

NÁHRADA ŠKODY

Nový

občanský

zákoník

§

PR

ÁVO

PRO KAŽ

HO

Petr Novotný, Jitka Ivičičová,

Ivana Syrůčková,

Pavlína Vondráčková

OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

L@MĹDKRSU ̈@QDFHRSQNU@M¤L@MĹDKRSU ̈

CNLœB ̈MœRHK ̈

NRUNIDM ̈MDYKDSHK¤GN YKDSHK¤GN

QNCHÈD@CÖSH

PODLE NOVÉHO

OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

RODINNÉ PRÁVO

Nový

občanský

zákoník

ýý

p

§

P

RÁV

O

PRO KAŽ

HO

Petr Novotný, Petra Budíková,

Jitka Ivičičová, Kristina Kedroňová,

Ilona Štrosová, Monika Štýsová

SMLUVNÍ PRÁVO

právní jednání

MNUœRODBHƥJ@RLKTU

UXAQ@M¤RLKTUM ̈SXOX

NBGQ@M@OQœURK@AĜ ̈RSQ@MX

Nový

občanský

zákoník

Nový

občanský

zákoník

Petr Novotný, Jitka Ivičičová,

Monika Novotná, Monika Štýsová

OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

UXRUÖSKDM ̈YœJK@CM ̈BGOHK ̈ĔĪ

NRNAX@IDIHBGOQœU@

UÖBH@IDIHBGQNYCÖKDM ̈

OQœUM ̈RJTSDÈMNRSH

PRINCIP

Y

A ZÁKLADNÍ P

OJMY


JUDr. Petr Novotný, Ph.D.

Většinu svého profesního života se zabývá obchodním a fi nančním právem. Více než dvacet let je

činný jako vedoucí partner advokátní kanceláře Rödl & Partner v České republice. Vedle toho působí

též na katedře fi nančního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je autorem nebo spo

luautorem řady odborných publikací, učebnic i článků.

Mgr. Jitka Ivičičová

Po absolvování Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně působila pět let ve veřejné správě,

od roku 2008 spolupracuje s advokátní kanceláří Rödl & Partner a od roku 2013 je vedoucí právního

oddělení její brněnské pobočky. Zaměřuje se především na občanské, obchodní, pracovní a správní

právo. Působí v zastupitelstvu města Brna. Je autorkou řady odborných článků z oblasti občanského,

obchodního a pracovního práva.

JUDr. Ivana Syrůčková

Od absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se věnuje advokacii. Specializuje se na

občanské právo, zejména na právo majetkové a rodinné, a dále na obchodní a pracovní právo. Bě

hem své advokátní praxe získala nemalé zkušenosti v legislativní činnosti. Od roku 2005 spolupra

cuje jako externí pracovník s Českým vysokým učením technickým v Praze, kde na Fakultě stavební

vyučuje právo. Je členkou Kárné komise České advokátní komory. Je autorkou nebo spoluautorkou

vědeckých i populárně naučných článků.

JUDr. Pavlína Vondráčková

Od absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se specializuje na občanské právo

zejména se zaměřením na právo rodinné, na obchodní a fi nanční právo. Od roku 2003 spolupracuje

s advokátní kanceláří Rödl & Partner. Vedle toho působí též na katedře fi nančního práva a fi nanční

vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Působí jako členka Kárné komise České advokát

ní komory. Je autorkou nebo spoluautorkou několika odborných publikací, učebnic a vědeckých i

populárně naučných článků.

Na odborné podpoře této publikace se podílela společnost Rödl & Partner.

Společnost Rödl & Partner patří v České republice k jedné z nejvýznamnějších mezinárodních

poradenských společností. Poskytuje služby ve všech oblastech podnikání; dovede propojit právní,

daňové, auditorské a podnikové sféry poradenství, a to díky své síti více než dvou set poradců všech

uvedených oborů. V České republice působí od roku 1991, pobočky má v Praze a Brně.

Díky dlouholetým zkušenostem zná Rödl & Partner požadavky a možnosti českého trhu. Respektuje

přeshraniční zájmy klienta, místní poměry a zároveň zajišťuje vysoký a jednotný standard posky

tovaných služeb. Na základě úzké interdisciplinární spolupráce poradců na národní i mezinárodní

úrovni nabízí společnost ucelený soubor poradenských služeb šitých na míru. Týmy složené z čes

kých i zahraničních odborníků tak poskytují komplexní poradenství v národním

i mezinárodním kontextu.

Rödl & Partner je držitelem prestižního ocenění Právnická fi rma roku 2012 a 2013 v oboru daňové

ho práva.

Celosvětově je kancelář zastoupena 91 pobočkami v 40 průmyslových zemích. Silnou pozici zaujímá

především na trhu ve střední, východní a západní Evropě, ale i v Asii a USA.


Grada Publishing

Petr Novotný, Jitka Ivičičová,

Ivana Syrůčková,

Pavlína Vondráčková

RODINNÉ PRÁVO

Nový občanský zákoník Edice Právo pro každého JUDr. Petr Novotný, Ph.D, Mgr. Jitka Ivičičová, JUDr. Ivana Syrůčková, JUDr. Pavlína Vondráčková Nový občanský zákoník Rodinné právo TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 5462. publikaci Realizace obálky Jan Dvořák Sazba Jan Šístek Odpovědná redaktorka Ing. Michaela Průšová Počet stran 200 První vydání, Praha 2014 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © GRADA Publishing, a.s., 2014 ISBN 978-80-247-5167-2 GRADA Publishing: tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400, www.grada.cz ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9135-7 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9136-4 (ve formátu EPUB)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Obsah

Úvod ................................................................................................................................ 9

Kapitola 1 Manželství a registrované partnerství ....................................................... 13

i. Manželství ......................................................................................................................... 13

Vznik manželství ............................................................................................................ 15

Právní překážky uzavření manželství ........................................................................... 22

Zdánlivé manželství a neplatnost manželství .............................................................. 24

Zánik manželství ............................................................................................................ 26

ii. Registrované partnerství ................................................................................................ 40

Vznik registrovaného partnerství .................................................................................. 40

Povinnosti a práva partnerů .......................................................................................... 42

Zánik partnerství ............................................................................................................ 43

iii. Zavedení neurčitého pohlaví ....................................................................................... 44

Kapitola 2 Uspokojování potřeb rodiny, rozhodování a obstarávání záležitostí

rodiny, vzájemné zastupování manželů ....................................................................... 45

i. Uspokojování potřeb rodiny ........................................................................................... 45

ii. Rozhodování a obstarávání záležitostí rodiny ............................................................ 48

iii. Vzájemné zastupování manželů a vzájemné vyživovací povinnosti manželů. ...... 51 iv. Obvyklé vybavení rodinné domácnosti ...................................................................... 51

v. Rodinný závod ................................................................................................................. 52

Kapitola 3 Manželské majetkové právo ...................................................................... 55

i. Zákonný režim ................................................................................................................. 56

ii. Správa společného jmění v zákonném režimu ............................................................ 59

iii. Smluvený režim ............................................................................................................. 61

iv. Veřejný seznam ............................................................................................................... 61

v. Správa majetku ve smluveném režimu ......................................................................... 63

vi. Režim založený rozhodnutím soudu ........................................................................... 63

vii. Správa majetku v režimu založeném soudním rozhodnutím a režim

oddělných jmění ........................................................................................................... 65

viii. Ochrana třetích osob .................................................................................................. 65

ix. Vypořádání společného jmění ..................................................................................... 67


6

Dohoda o vypořádání ..................................................................................................... 67

Rozsudek .......................................................................................................................... 67

Zákonná domněnka ........................................................................................................ 70

x. Bydlení manželů .............................................................................................................. 70

xi. Bydlení po zániku manželství ...................................................................................... 72

Kapitola 4 Vyživovací povinnost ................................................................................. 75

i. Vzájemná vyživovací povinnost manželů .................................................................... 75

ii. Výživné rozvedeného manžela ...................................................................................... 76

iii. Vyživovací povinnost mezi předky a potomky .......................................................... 78

iv. Vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi .................................................................. 80

v. Výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce ........................... 83

Kapitola 5 Příjmení manželů ...................................................................................... 85

i. Příjmení manželů při vzniku manželství ...................................................................... 85

ii. Příjmení manželů po rozvodu manželství ................................................................... 86

Kapitola 6 Zvláštní ustanovení proti domácímu násilí .............................................. 89

Kapitola 7 Příbuzenství a švagrovství ......................................................................... 93

Kapitola 8 Styk dítěte s osobou blízkou ...................................................................... 97

Kapitola 9 Určování a popírání otcovství ................................................................... 99

i. Surogátní mateřství .......................................................................................................... 99

Je ale v českých podmínkách náhradní mateřství legální? ........................................... 99

ii. Otcovství ........................................................................................................................ 102

Otcovství svědčí manželu matky ................................................................................. 103

Popření otcovství svědčí manželu matky .................................................................... 104

Otcovství svědčící muži, který dal souhlas s umělým oplodněním,

tzv. jedenapůltá domněnka otcovství .......................................................................... 106

Uznání otcovství souhlasným prohlášením ................................................................ 106

Otcovství určené soudem .............................................................................................. 108

Kapitola 10 Osvojení nezletilého ............................................................................... 111

i. Pojem osvojení ............................................................................................................... 112

ii. (Ne)zrušitelnost osvojení ............................................................................................. 113

iii. Přímé a nepřímé osvojení ........................................................................................... 114

iv. Kdo se může stát osvojitelem? .................................................................................... 116


7

v. Předadopční péče .......................................................................................................... 119

vi. Souhlas rodiče s osvojením ........................................................................................ 121

vii. Kvalifikovaný nezájem rodiče o dítě ......................................................................... 124

viii. Souhlas dítěte ............................................................................................................. 126

ix. Které dítě může a které nemůže být osvojeno .......................................................... 127

x. Jméno a příjmení dítěte, anonymita ........................................................................... 127

xi. Osvojení manželem rodiče dítěte (tzv. nepravé osvojení) ...................................... 129

xii. Náhradní mateřství ..................................................................................................... 130

xiii. Mezinárodní osvojení ............................................................................................... 130

Kapitola 11 Osvojení zletilého ................................................................................... 133

Kapitola 12 Rodiče a děti ............................................................................................ 137

i. Osobní jméno a příjmení dítěte ................................................................................... 140

ii. Rodičovská odpovědnost ............................................................................................. 143

Pozastavení rodičovské odpovědnosti .......................................................................... 144

Omezení rodičovské odpovědnosti ............................................................................... 150

Zbavení rodičovské odpovědnosti ................................................................................ 150

iii. Péče o dítě a jeho ochrana .......................................................................................... 156

iv. Osobní styk rodiče s dítětem ...................................................................................... 158

v. Zastoupení dítěte ........................................................................................................... 162

vi. Péče o jmění .................................................................................................................. 163

vii. Rodičovská odpovědnost po rozvodu manželství .................................................. 166

viii. Zvláštní opatření při výchově dítěte ........................................................................ 168

Kapitola 13 Poručenství, opatrovnictví, pěstounství ................................................ 171

i. Poručenství ..................................................................................................................... 171

Kdy soud jmenuje dítěti poručníka ............................................................................. 171

Kdo se může stát poručníkem ...................................................................................... 172

Kdy funkce poručníka zaniká ...................................................................................... 174

Povinnosti poručníka .................................................................................................... 175

Co se stane, když poručník zemře ................................................................................ 176

ii. Opatrovnictví dítěte ..................................................................................................... 176

Opatrovník pro správu jmění dítěte ............................................................................ 177

iii. Svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče .............................................. 179

iv. Hostitelská péče ............................................................................................................ 180

v. Pěstounství ..................................................................................................................... 180

Kdo se může stát pěstounem ........................................................................................ 182

Práva a povinnosti pěstouna ........................................................................................ 184 Pěstounské péče z pohledu sociálně-právní ochrany dětí ........................................... 184

Zprostředkování pěstounské péče ................................................................................. 185

Práva a povinnosti osoby pečující a osoby v evidenci ................................................ 187

Dohoda o výkonu pěstounské péče .............................................................................. 188

Státní příspěvek na výkon pěstounské péče ................................................................. 189

Dávky pěstounské péče ................................................................................................. 189

Ústavní výchova ............................................................................................................ 193

Úvod

Nový občanský zákoník přináší ucelené zpracování soukromoprávních vztahů. Problema‑ tika rodinného práva byla před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku upravena roztříštěně, a to především v zákoně č. 94/1993 Sb., o rodině, ale i v občanském zákoníku, zejména v jeho ustanoveních o vypořádání společného jmění manželů, o nájmu bytu apod. Od 1. ledna 2014 se ruší zákon o rodině, jakož i dřívější občanský zákoník a rodinné právo je upraveno pouze v novém občanském zákoníku.

V souvislosti s rodinnými vztahy je namístě zmínit i institut registrovaného partnerství, který je zakotven v zákoně č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně někte‑ rých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 239/2008 Sb., kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím. Považujeme za nekoncepční, že zákonodárci ryze z politických a ideologických důvodů a pod nátlakem lobbistických skupin nezahrnuli proble‑ matiku registrovaného partnerství do nového občanského zákoníku. Existence samostatného zákona o registrovaném partnerství, obsahující zejména právní úpravu vzniku registrovaného partnerství jako trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví, jejich vzájemných práv a povinností, zániku a dalších skutečností, zůstává zachována i po roce 2014. Nekoncepčnost je podtržena tím, že na registrované partnery se nevztahuje druhá část nového občanského zákoníku, ale pro registrované partnerství a práva a povinnosti partnerů se obdobně použijí ustanovení o manželství a o právech a povinnostech manželů upravené v části první, třetí a čtvrté nového občanského zákoníku.

Právní úprava části druhé občanského zákoníku upravující rodinné právo se převážně zaměřuje na právo manželské, ačkoli statisticky je prokázáno, že většina partnerů žije v ne‑ sezdaném soužití, ze kterého se narodila více než polovina všech dětí. Na tuto nejpočetnější skupinu osob bohužel nový občanský zákoník nemyslí a úprava pro nesezdané partnerství v novém občanském zákoníku chybí. Novému občanskému zákoníku je také třeba vytknout, že opomněl upravit problematiku náhradního mateřství.

Rodinné právo je založeno na vztazích a na emocích a tomu do značné míry odpovídá i právní úprava části druhé, která obsahuje celou řadu ideových a proklamativních ustanovení, jako například, že si manželé jsou povinni vzájemnou úctou, žít spolu, být si věrni, poskytovat si informace o svých příjmech a stavu svého jmění apod. Na první pohled by se mohlo zdát, že mají působit jen jako morální rámec a nejsou vymahatelná. Tímto způsobem nemusí být na předmětná ustanovení nahlíženo po několika letech účinnosti nového soukromopráv‑ ního kodexu ze strany Ústavního soudu České republiky při rozhodování o stížnostech pro porušení ústavně zaručených základních práv a svobod. Nelze předvídat bohatost různých žalob, jimiž se účastníci budou domáhat plnění povinností stanovených zákonem, resp. Nový obžanský zákoník | Rodinné právo budou uplatňovat náhradu škody nebo nemajetkové újmy spočívající zejména v neplnění povinností stanovených mezi manželi.

Srovnáme‑li obsah dosavadního zákona o rodině a rodinného práva obsaženého v novém občanském zákoníku, zjistíme, že text obsažený v novém kodexu vzrost z hlediska počtu paragrafů, ale i obsahu, o více než dvojnásobek. Cílem zákonodárců bylo pomocí bohatších textů problematiku lépe vysvětlit. Jestli se to zdařilo, ukáže až čas.

V této publikaci se snažíme čtenáři přiblížit nejdůležitější změny v rodinném právu, které se od 1. ledna 2014 staly součástí našich životů. V oblasti rodinného práva máme bohaté praktické zkušenosti, které jsme vám chtěli alespoň částečně touto formou předat. Pro lepší názornost jsme se proto rozhodli některé texty doplnit příklady. Některé pasáže publikace ve vás mohou budit dojem, že se příliš pouštíme do oblasti psychologie a vztahových hodnocení. Přistoupili jsme k tomu na základě našich praktických poznatků, z nichž vyplývá, že se mnohé příběhy velmi podobají. To nám umožňuje učinit závěr, co bývá nejčastějším problémem v mezipartnerských vztazích. Ve výsledku a po letech viděno bývá považováno za nejdůležitější důstojné zvládnutí rozchodu a udržení dobrých vztahů s dětmi. Tato publikace má rovněž za cíl ubezpečit ty, kteří se ocitli v nepříznivé osobní situaci, kdy řeší rozchod s partnerem či manželem, že i jejich záležitost má řešení. Věříme, že vám tato publikace bude nápomocna v základním zorientování se v rodinném právu a novinkách, které nový občanský zákoník přináší. Jsme si vědomi toho, že opomíjíme řadu témat, která by si zasloužila pozornost. Jedním z nich jsou například mezinárodní únosy dětí. I když se může zdát, že jde o téma značně speciální a okrajové, není tomu tak. Znalost základní právní úpravy totiž znamená prevenci před neuváženými kroky, které mohou znamenat i ztrátu dítěte. Naším cílem je se i k těmto tématům v budoucnu blíže vyjádřit.

Právní úprava rodinného práva se nezměnila natolik dramaticky jako jiná pododvětví občanského práva. Nicméně i v rodinném právu nalezneme zcela nové instituty a odlišné pojetí oproti dosavadní právní úpravě. Například je nově možné uzavřít manželství pomocí zástupce i jiného pohlaví, než je zastoupený. Více je akcentována povinnost manželů se vzájemně podporovat a pomáhat si. V rámci sporného rozvodového řízení se opět zjišťují příčiny rozvratu manželství. Návrh na rozvod manželství se už neoznačuje žalobou. Proces rozvodu manželství je upraven s určitými odlišnostmi oproti předcházející právní úpravě v zákoně o zvláštních řízeních soudních. Napříště už ve většině případů rozvodu manželství není možné rozhodnout bez nařízení jednání. Soud musí vyslechnout účastníky. Zavádí se srovnatelná míra životní úrovně všech členů rodinného společenství a s tím související vzájemná vyživovací povinnost. Dosud užívaný pojem společné domácnosti se nahrazuje pojmem rodinná domácnost a stanoví se povinnosti manželů podílet se nákladově na jejím vedení, i když žijí odděleně. Nově je upraven pojem rodinný závod jako společné podnikání spřízněných osob. Nová právní úprava umožňuje věřiteli bez ohledu na modifikaci režimu společného jmění manželů uspokojit se z majetku ve společném jmění manželů, ačkoli dluh vznikl jen jednomu z manželů nejen za trvání, ale i před vznikem manželství. V oblasti ur‑

Úvod /

11

čování a popírání otcovství se doplňuje nová, tzv. jedenapůltá právní domněnka otcovství

mající spojitost s umělým oplodněním ženy. Odstraňuje se kompetence nejvyššího státního

zástupce podat v případě zmeškání popřené lhůty návrh na popření otcovství. Prodlužuje se

lhůta pro popření otcovství manželem matky na šest let od narození dítěte. V oblasti osvojení

dochází k průlomové změně, protože je znovu po čtyřiašedesáti letech umožněno osvojit

i zletilého. Znovu se tak osvojení chápe jako právní nástroj, kterým se především upravují

osobní poměry osvojence a osvojitele (tedy navození stavu, kdy se z cizích, biologicky ne‑

příbuzných lidí stanou z pohledu práva rodiče a potomci). Ve vztahu mezi rodiči a dětmi

dochází k obsahovému rozšíření pojmu rodičovské odpovědnosti se zdůrazněním na po‑

vinnosti a odpovědnost rodičů. Zakotvuje se participační právo dítěte ve vztahu k rodičům,

kdy má dítě právo přiměřeně ke svému věku na informace a na vyjádření svého názoru,

ale i participační právo v soudním řízení. Zdůrazňují se rovněž povinnosti dětí pomáhat

přiměřeným způsobem v rodinné domácnosti.

Petr Novotný

Kapitola 1 Manželství a registrované

partnerství

i. Manželství

Manželství požívá zákonné ochrany. Nový občanský zákoník jako jeden z hlavních

účelů manželství nově zdůrazňuje vzájemnou podporu a pomoc. Manželé jsou si

povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat důstojnost,

podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí

a společně pečovat o děti. V této kapitole zmiňujeme rovněž institut registrovaného

partnerství a jeho odlišnosti od manželství. Doposud byla úprava rodinného práva obsažena především v zákoně č. 94/1993 Sb., o rodině. Právní problematika manželství a rodiny byla upravena roztříštěně, a to především v zákoně o rodině, ale i v občanském zákoníku (zákoně č. 40/1964 Sb.), zejména v jeho ustanoveních o vypořádání společného jmění manželů, o nájmu bytu apod. Od 1. ledna 2014 se ruší zákon o rodině, jakož i občanský zákoník, a rodinné právo upravuje pouze zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“).

Na roveň manželství není záměrně postaven poměrně nový institut registrovaného part‑

nerství, který je zakotven v zákoně č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o registrovaném partnerství upravuje vznik registrovaného partnerství jako trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví, jejich vzájemná práva a povinnosti, zánik registrovaného partnerství, jakož i další otázky. Jak už bylo zmíněno úvodem, právní úprava zákona o registrovaném part‑ nerství zůstává zachována i po roce 2014 a není obsažena v druhé části nového občanského zákoníku, nýbrž stále tvoří samostatnou problematiku upravenou jiným právním předpisem.

Institut manželství je v novém občanském zákoníku upraven obdobně jako v dosavadním

zákoně o rodině, přesto dochází k určitému posunu ve vnímání účelu manželství, respektive ve zdůraznění některých jeho funkcí.

Zákon o rodině vymezoval manželství jako společenství muže a ženy založené zákonem

stanoveným způsobem, jehož hlavním účelem je založení rodiny a řádná výchova dětí. Judika‑ tura k zákonu o rodině zdůrazňovala tři funkce manželství, a to funkci biologickou, výchovnou a ekonomickou. Biologická funkce spočívala zejména v uspokojení sexuálních potřeb manželů a v plození dětí. Výchovná funkce sledovala vytvoření platformy pro řádnou výchovu dětí. Nový obžanský zákoník | Rodinné právo Ekonomická funkce manželství zajišťovala základní hmotné zabezpečení členů rodiny, ze‑ jména dětí a starších členům širší rodiny s akcentem na to, že si všichni členové rodiny mají povinnost vzájemně pomáhat, jakož i pečovat o zvýšení hmotné a kulturní úrovně rodiny.

Právní úprava manželství v novém občanském zákoníku vymezuje v § 655 manželství jako trvalý svazek muže a ženy vzniklý zákonem stanoveným způsobem, přičemž hlavní účel manželství je spatřován v založení rodiny, řádné výchově dětí a vzájemné podpoře a pomoci. To znamená, že se oproti stávající právní úpravě doplňuje povinnost manželů vzájemně se podporovat a pomáhat si.

Na první pohled se mohou uvedené povinnosti jevit samozřejmostí a pouhou deklarací bez valného efektu. Jde o logické a očekávatelné vyjádření toho, jak by měly zdravé lidské vztahy fungovat. Manželství má být společenstvím nejbližších lidí, u kterých se předpokládá nejen vzájemné plnění zákonných, ekonomických povinností (např. vyživovací povinnosti), ale i povinností morálních spočívající ve vyjádření maximální míry empatie jednoho manžela vůči druhému, porozumění k jeho vnímání života, vyjádření lásky, úcty a respektu. Vzájemná podpora a pomoc představují maximální možné vzájemné pochopení, povzbuzování, útěchu a oporu v tom nejširším slova smyslu. Ačkoli lze vzájemnou podporu a pomoc chápat jako naprostou notorietu (všeobecně známou skutečnost), zákonodárce měl potřebu tuto zásadu zdůraznit hned v úvodních ustanoveních části druhé týkajících se manželství. Může to mít několikerý význam. Nový občanský zákoník obecně zdůrazňuje na mnoha místech skutečnosti, které mají spíše jen morální a proklamativní význam, a rodinné právo není v tomto směru výjimkou. Dalším hlediskem může být i to, že se soud v rámci řízení o rozvod manželství bude při zkoumání kvalifikovaného rozvratu (je‑li manželství hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení) zabývat zjišťováním příčin rozvratu. Soud může zajímat, zdali manželé naplňovali soužitím a svým chováním předpoklad stanovený zákonem, zdali si byli věrni, vzájemně respektovali svou důstojnost, podporovali se, udržovali rodinné společenství, vytvářeli zdravé rodinné prostředí a společně pečovali o děti, popř., který z manželů tyto povinnosti porušil a nese vinu na rozvratu manželství. Zákonodárce záměrně klade nemalý akcent na význam manželství a odpovědnost manželů vůči sobě navzájem a vůči svým dětem. Zásada vzájemné podpory a pomoci prostupuje manželství po celou dobu jeho existence, i když na významu může nabývat zejména u párů uzavírajících manželství v pozdějším věku, u nichž není reprodukční funkce manželství už aktuální a z tohoto důvodu zásada vzájemné podpory a pomoci předchází zásadě založení rodiny a řádné výchovy dětí.

Zdůraznění zásady vzájemné podpory a pomoci mezi manželi vytváří protipól cho‑ vání, které zákon označuje jako tzv. domácí násilí. Fenomén domácího násilí se bohužel v současnosti objevuje v rodinných vztazích stále častěji, a to jak v podobě násilí fyzického, psychického, sociálního nebo ekonomického, resp. v jeho kombinacích, vykonávaného na druhém z manželů nebo i dalších členech rodiny. Nebezpečí tohoto jevu lze spatřovat zejména v jeho různých a na první pohled nepozorovatelných projevech, které ve výsledku paralyzují oběť domácího násilí natolik, že není schopna samostatně a efektivně vyřešit narušený vztah

Manželství a registrované partnerství /

15

a eliminovat agresivitu násilníka. Proto je třeba věnovat této problematice mnohem větší pozornost nejen v rovině psychologické, ale i právní. Téma domácího násilí je natolik silné, že by svým rozsahem pokrylo samostatnou publikaci. Vznik manželství Nový občanský zákoník ctí dosavadní právní úpravu, podle které může manželství vzniknout na základě sňatku občanského i církevního, a to i přesto, že původní záměr nového kodexu byl jiný. Věcný záměr počítal pouze s úpravou občanského sňatku a až v průběhu legislativ‑ ních prací byla do nového civilního kodexu zařazena varianta uzavření církevního sňatku jako sňatku na roveň postaveného sňatku občanskému za podmínky, že bude projev vůle snoubenců uzavřít manželství učiněn před orgánem církve nebo náboženské společnosti registrované ve smyslu zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů.

Podíváme‑li se do minulosti, zjistíme, že církevní sňatek nebyl v naší zemi vždy akcep‑ tován jako obřad mající právní následky vzniku manželství. Církevní obřad byl zařazen do právního řádu až novelou zákona o rodině, tj. zákonem č. 234/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. Touto novelou byla do zákona o rodině doplněna ustanovení týkající se možnosti uzavřít vedle sňatku ob‑ čanského i církevní sňatek. Odpadla tak nutnost uzavřít v případě zájmu o církevní sňatek i sňatek občanský. Novela vtělila do zákona o rodině nová ustanovení, na základě kterých mohli snoubenci učinit prohlášení o uzavření manželství před osobou pověřenou oprávně‑ nou církví nebo náboženskou společnosti, která má k uzavírání sňatků zvláštní oprávnění udělené Ministerstvem kultury po splnění požadavků stanovených zákonem o církvích a náboženských společnostech. Toto oprávnění měly v České republice všechny registrované církve a náboženské společnosti. Aby se však u církevních sňatků předešlo problémům s po‑ suzováním podmínek pro uzavření platného a existujícího manželství, byla přijata úprava, že církevní sňatek mohl být uzavřen až poté, kdy snoubenci předložili osobě pověřené církvi osvědčení vydané příslušným matričním úřadem, od jehož vydání neuplynuly více než tři měsíce, a o tom, že splnili všechny požadavky zákona pro uzavření platného manželství. Zákon o rodině z důvodů provázanosti stanovil povinnost orgánu státem registrované církve nebo náboženské společnosti, před kterým bylo uzavřeno manželství, do třech pracovních dnů od uzavření manželství doručit protokol o uzavření manželství s uvedením povinných náležitostí stanovených v zákoně o matrikách příslušnému matričnímu úřadu, v jehož správ‑ ním obvodu bylo manželství uzavřeno.

Nová právní úprava občanského zákoníku zavádí pro občanský i církevní sňatek pojem „sňatečný obřad“. Jedná se o pojem, který doposud právní řád neužíval. Věcně se nejedná o nic nového. Jde o pouhé nahrazení termínu svatební obřad novým pojmem sňatečný obřad, který vyjadřuje proces uzavření manželství shodně pro občanský i církevní sňatek. Nový

+ Nový obžanský zákoník | Rodinné právo občanský zákoník po vzoru zákona o rodině označuje muže a ženu, kteří hodlají vstoupit do manželství, za snoubence. Manželství vzniká okamžikem, kdy snoubenci učiní svobodný a úplný souhlasný projev vůle, že spolu vstupují do manželství. Občanský sňatek a církevní sňatek se liší pouze tím, vůči komu je projev snoubenců vstoupit do manželství, směřován. Projeví‑li snoubenci osobně vůli vstoupit do manželství před orgánem veřejné moci v pří‑ tomnosti matrikáře, jde o sňatek občanský, a projeví‑li tuto vůli před orgánem církve nebo oprávněné náboženské společnosti, jedná se o sňatek církevní.

Prakticky to probíhá tak, že se snoubenci, kteří se rozhodnou vstoupit do manželství, nejprve obrátí na matriční úřad, kde si vyzvednou tiskopis „Dotazník k uzavření manželství“, nebo si jej opatří stažením z internetu – z webových stránek Ministerstva vnitra www.mvcr.cz. Obsahem dotazníku jsou nejen identifikační údaje snoubenců, včetně rodného čísla, rodného jména, osobního stavu apod., ale i prohlášení, kde snoubenci chtějí manželství uzavřít, zdali budou užívat společné příjmení, resp. jaké příjmení budou užívat jejich děti, ponechají‑li snoubenci svá dosavadní příjmení. Součástí dotazníku je rovněž poučení pro ženu, že může užívat příjmení svého manžela v mužském tvaru za okolností, že je cizinkou, státní občan‑ kou České republiky, která však má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, státní občankou České republiky, jejíž manžel je cizinec a státní občankou České republiky, která je jiné než české národnosti. Obsahem dotazníku je rovněž prohlášení snoubenců, že jim nejsou známy okolnosti vylučující uzavření manželství, že navzájem znají svůj zdravotní stav, a že zvážili úpravu budoucích majetkových vztahů, uspořádání budoucího bydlení a hmotné zajištění rodiny po uzavření manželství.

Matričnímu úřadu příslušnému dle místa, do jehož správního obvodu spadá místo vybrané snoubenci k uzavření manželství, se předkládají doklady vymezené zákonem č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o matrikách“). Matriční úřad na základě těchto dokladů posoudí, zdali jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro uzavření manželství. Matriční úřad může předložení stanovených dokladů prominout, je‑li jejich opatření spojeno s těžko pře‑ konatelnou překážkou. Doklady předkládané matričnímu úřadu musí mít náležitosti veřej‑ ných listin. Jsou‑li vystaveny orgány cizích států, musí být opatřeny potřebnými ověřeními (tzv. Apostilou), nestanoví‑li mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána, jinak, a musí být úředně přeloženy do českého jazyka. Snoubenci jsou povinni prokázat matričnímu úřadu svou totožnost. Občané České republiky s trvalým pobytem na jejím území předkládají zejména rodný list, doklad o státním občanství, případný pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství nebo úmrtní list zemřelého manžela. Matriční úřad si ověří výpisem údajů z informačního systému evidence obyvatel údaje o místě trvalého pobytu snoubenců a o jejich osobním stavu. Cizí státní příslušníci s trvalým pobytem v cizině předkládají uvedené dokumenty nebo obdobné dokumenty, pokud jim byly cizím státem vydány, a k tomu doklad o právní způsobilosti uzavřít manželství, potvrzení o osobním stavu a pobytu, bylo‑li cizím státem vydáno, potvrzení vydané Policií České republiky o oprávněnosti pobytu na území

Manželství a registrované partnerství /

17

České republiky. Potvrzení Policie České republiky nemusí předkládávat občané Evropské

unie, občané jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo

jejich rodinní příslušníci. Toto potvrzení nesmí být ke dni uzavření manželství starší sedmi

pracovních dnů. V případě, že je uzavíráno manželství prostřednictvím zmocněnce, musí

cizinci předložit matričnímu úřadu potvrzení o tom, že bude manželství v jejich domovském

státě uznáno za platné. Zákon o matrikách zohledňuje situaci, kdy snoubenec, cizinec, nemluví

nebo nerozumí česky nebo jde o snoubence neslyšícího či němého. V takovém případě musí

být při prohlášení o uzavření manželství přítomen tlumočník a náklady spojené s jeho účastí

u sňatečného obřadu nese až na výjimky snoubenec, v jehož zájmu byl tlumočník povolán.

Bez přítomnosti tlumočníka nelze v takových případech prohlášení o uzavření manželství

učinit. Nejde‑li o tlumočníka jmenovaného ministrem spravedlnosti, nebo předsedou kraj‑

ského soudu, skládá tlumočník slib ve znění stanoveném zákonem o znalcích a tlumočnících

do rukou matrikáře.

Z důležitých důvodů může krajský úřad, v jehož správním obvodu má být manželství

uzavřeno, povolit na žádost snoubenců, aby projev vůle jednoho z nich o vstupu do man‑

želství za něj učinil jeho zmocněnec. Posouzení závažnosti důvodů je ryze na krajském

úřadu, který o nich rozhoduje ve správním řízení. Předpokladem uskutečnění sňatečného

prohlášení za účasti zmocněnce je, aby nejprve nabylo právní moci rozhodnutí krajského

úřadu o povolení uzavřít manželství zmocněncem. Mezi důležité důvody například patří

dlouhodobý pobyt snoubence v cizině, nemoc snoubence, popřípadě také zájem na utajení

jeho pobytu v souvislosti s ochranou svědka apod. Pro uzavření manželství zmocněncem

je výslovně stanovena písemná forma plné moci, na níž musí být podpis zmocnitele úředně

ověřen. Tím je předcházeno riziku případného omylu či zneužití, protože projev vůle na

základě zmocnění má závažné právní následky. Z plné moci musí vyplývat přesné označení

snoubenců, údaje osvědčující jejich totožnost, jakož i další rozhodné skutečnosti, přesné

označení zmocněnce a další údaje, které jsou obsahem dotazníku k uzavření manželství. Jedná

se zejména o prohlášení o příjmení snoubenců a jejich společných dětí, dále prohlášení, že

snoubencům nejsou známy překážky, které by jim bránily uzavřít manželství, že navzájem

znají svůj zdravotní stav a že zvážili uspořádání budoucích majetkových poměrů, svého

bydlení a hmotné zajištění po uzavření manželství. Plnou moc může snoubenec odvolat.

Odvolání plné moci je účinné jen tehdy, dozví‑li se o něm druhý snoubenec dříve, než učiní

svůj sňatečný projev vůle. Manželství s využitím zmocněnce lze uzavřít jen výjimečně a oba

snoubenci nemohou být zmocněncem zastoupeni. Zastoupen zmocněncem může být jen

jeden ze snoubenců. Nově nemusí být zmocněnec stejného pohlaví jako zastoupený.

Z uvedeného vyplývá, že prakticky mohou stát před oddávajícím dvě ženy nebo dva muži.

Pro právní vztah mezi zmocnitelem a zmocněncem platí ustanovení o zastoupení v § 436

a násl. nového občanského zákoníku. Zmocněncem neboli, jak stanoví nový občanský zá‑

koník v ustanovení § 436, zástupcem je osoba, která je oprávněna právně jednat jménem

jiného. Ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není‑li zřejmé, že Nový obžanský zákoník | Rodinné právo někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem. Zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět.

Má‑li být uzavřen církevní sňatek, snoubenci nejprve musí předložit oddávajícímu osvědčení vydané matričním úřadem, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. Osvědčení musí obsahovat potvrzení o tom, že snoubenci splnili veškeré požadavky, stano‑ vené zákonem pro uzavření manželství, a nesmí být ode dne jeho vydání do dne sňatečného obřadu starší šesti měsíců. Po uzavření církevního sňatku je oddávající povinen doručit protokol o uzavření manželství do tří pracovních dnů od uzavření manželství matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu došlo k uzavření manželství.

Matriční úřad na základě protokolu o uzavření občanského či církevního sňatku provede zápis do knihy manželství, kam zapíše jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství muže a ženy, kteří uzavřeli manželství, den, měsíc, rok a místo uzavření manželství, jména a příjmení, popří‑ padě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů manželů, dohodu manželů o příjmení a v případě, že si manželé ponechají dosavadní příjmení, i dohodu o příjmení dětí v mužském a ženském tvaru, jména, příjmení a rodná čísla svědků (jde‑li o cizince, který nemá rodné číslo, datum a místo jeho narození), datum zápisu a podpis matrikáře. Kniha manželství zůstává u matričního úřadu uložena sedmdesát pět let po provedení posledního zápisu a poté je předána k archivaci.

Zákon o rodině stanovil obecný postulát, že snoubenci před uzavřením manželství mají navzájem poznat své charakterové vlastnosti a svůj zdravotní stav. Zákon o rodině tuto vzájemnou informovanost snoubenců stanovil jako předpoklad k založení manželství, kte‑ ré má splnit svůj účel, jímž je založení rodiny a řádná výchova dětí. Nesplnění uvedeného předpokladu samo o sobě nemělo vliv na platnost a existenci manželství, a to ani v případě, že byl druhý snoubenec o některých skutečnostech neinformován, nebo dokonce byl uve‑ den v omyl. Zákon tak vycházel z toho, že založení rodiny je vážné rozhodnutí, v němž se zračí dospělost a které s sebou nese odpovědnost. Byl zohledňován předpoklad, že by se snoubenci měli informovat nejen o aktuálním zdravotním stavu, ale i genetické zátěži a pří‑ padných rodinných dispozicích, protože ty mohou mít závažné a nevratné dopady nejen na vztah manželů, širší rodiny, ale i na budoucí generace. Zvláště významné a řadu komplikací způsobující jsou dispozice psychických onemocnění vyskytujících se v rodinách snouben‑ ců. Je známé, že psychická onemocnění a poruchy osobnosti, které psychiatrie neřadí pod nemoci, ale charakterové defekty, jsou i v současné, moderní době velmi problematicky řešitelné, léčitelné a ovlivnitelné. Tyto poruchy se nemusí nikterak projevit hned po sňatku, ale během života se vyvíjejí a mohou být důvodem nejen rozpadu manželství, ale i vztahů v celé širší rodině. Tyto zátěže rozhodně není možné podcenit a je třeba mít na paměti, že budou mít s největší pravděpodobností dopady na potomky snoubenců. Zákon o rodině tak zdůrazňoval potřebu znalosti snoubenců o těchto záležitostech, aby mohli zodpovědně

Manželství a registrované partnerství /

19

uvážit, zdali jsou připraveni i za těchto okolností sdílet s druhým snoubencem, potažmo však i v širším kontextu s jeho rodinou, další život. Neméně významnou byla i vzájemná znalost snoubenců o svých charakterových vlastnostech, které v mnohém vycházejí z výchovného prostředí rodiny, mohou být generačně zakódovány a predikují přístup snoubence k běžným záležitostem života a především k výchově dětí. Rozdílný výchovný přístup rodičů k dětem bývá častou příčinou rozpadu manželství, kompletního rozkolu vzájemných vztahů i mezi rodiči a dětmi a může děti nevratně poškodit. Proto by snoubenci měli věnovat této proble‑ matice před uzavřením manželství maximální možnou pozornost, informovat se poctivě o zdravotním stavu, rodinných dispozicích, ale i poznat vzájemně rodinná prostředí, ze kterých pocházejí. Neříká se nadarmo, že si člověk nebere jen svého partnera, ale i jeho rodinu. Jakkoli se to na počátku, zejména ve fázi akutní zamilovanosti a „růžových brýlí“, nemusí jevit významným, v průběhu života i přehlížené drobnosti mohou napáchat značné problémy s nevratnými následky.

Uzavření manželství je velmi vážné rozhodnutí ovlivňující život jedince, a proto by i příprava na něj měla významu tohoto kroku odpovídat. Kdy jindy by měli být snoubenci k sobě otevření a upřímní, informovat se vzájemně o případných negativních faktorech, než v době nejvyšší zamilovanosti před sňatkem? Je třeba připustit, že větší efekt způsobí přiléhavá osvěta upozorňující na potřebu řešit tyto otázky než direktiva stanovená v zákoně. Samotná deklarace povinností snoubenců informovat se o charakterových vlastnostech a zdravotním stavu před vznikem manželství bez jakékoli sankce za nesplnění, nemá valného významu. To však neznamená, že by měla být ignorována, ba přímo naopak. Vzájemná informovanost je však spíše v rovině morální a lidské než v rovině právní. V praxi se často setkáváme s případy rozvádějících se manželů i po několik desetiletí trvajícím manželství. Je zvláštní sledovat rostoucí trend, kdy u těchto párů nebývá hlavní příčinou rozvratu manželství ochlazení v jejich citovém životě, nesoulad zájmů či životních cílů, ale existence různých fenoménů typu poruch osobnosti, alkoholismu, zvýraznění negativních charakterových vlastností apod., pro které se stává manželství neudržitelné a nesnesitelné. Toto poznání je opravdu zvláštní, protože při uzavírání manželství by se mohlo zdát, že pokud si dva lidé rozumí, zvyknou si na sebe a mají společné životní cíle včetně výchovy společných dětí, tak co by je mohlo v pozdější době ohrozit? Za nejrizikovější jsou považovány první roky manželství. Tak proč se rozpadají manželství trvající i přes dvě desítky let? Obecně lze dospět k závěru, že mezi lidmi chybí stále častěji vzájemná úcta a pokora. Alarmující je, že ve většině případů rozpadu dlouhodobých manželství lze podrobnějším zkoumáním dojít k poznání, že klíčový problém se nachází v původní rodině, ve výchově a rodinných dispozicích. Z tohoto úhlu pohledu nebyl požadavek zavedený zákonem o rodině, aby snoubenci o sobě získali před uzavřením manželství co největší spektrum nejzásadnějších informací, irelevantní.

Lze proto jen doporučit, aby snoubenci před uzavřením manželství pobývali co nejvíce v rodině svého partnera, seznámili se s jeho prostředím, rodiči, prarodiči a kamarády, po‑ zorovali, jaké jsou mezi nimi vztahy, jak reagují na různé životní situace, jak zvládají stres Nový obžanský zákoník | Rodinné právo a konflikt, ale také a především, jak jsou schopni sdílet radost a štěstí. Není‑li v rodině partnera mezi jejími členy patrná vzájemná láska, opora a úcta, chybí‑li tam smích a radost, a naopak dominují vztahy nevraživosti, ignorance, intolerance, apod., měl by to být navýsost varovný signál. Jeho podcenění se nemusí v budoucnu vyplatit. Představa snoubence, že druhému nabídne vstřícnější prostředí své rodiny, obklopí jej pozorností a láskou, se nemusí naplnit. Častokrát dochází po nějaké době k opaku, protože osoba, která ve své primární rodině nezažívala pozitivní vjemy, začne žárlit na rodinné prostředí svého manžela a často se stává, že jej chce z tohoto prostředí násilně vymanit. Dochází mnohdy k různým manipulacím s city a k citovému vydírání. Taková situace se však už netýká pouze manželů, ale dopadá na celou rodinu a především děti, které často přichází rozchodem svých rodičů i o kontakt s prarodiči, se kterými měli vřelé vztahy.

Stejně jako zákon o rodině, tak i nový občanský zákoník přebírá v ustanovení § 665, popisujícím proces sňatečného obřadu, povinnost snoubenců informovat se o svém zdra‑ votním stavu. Výslovně je zakotveno, že snoubenci při sňatečném obřadu uvedou, dříve než učiní sňatečný obřad, že jim nejsou známy překážky bránící uzavření manželství a že navzájem znají svůj zdravotní stav a že zvážili uspořádání budoucích majetkových poměrů, svého bydlení a hmotné zajištění po uzavření manželství. Institut obsahující prohlášení snoubenců o znalosti svého zdravotního stavu a překážkách bránících uzavření manželství před učiněním sňatečného obřadu připomíná kdysi známé ohlášky.

Z hlediska majetkových vztahů je na místě, aby snoubenci před vstupem do manželství uvážili, jaký zvolí budoucí majetkový režim. Snoubenci by si měli dobře rozmyslet, zda se přizpůsobí zákonnému majetkovému režimu společného jmění, nebo zda si smluvně upraví majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny a pro smluvený režim nelze sjednat zpětný účinek. Rozhod‑ nou‑li se snoubenci pro smluvené majetkové uspořádání, musí jej upravit formou notářského zápisu před vznikem manželství.

Sňatek je nepochybně významná chvíle v životě každého občana. Z tohoto důvodu nový občanský zákoník shodně s dosavadní právní úpravou klade důraz na svobodný a plný souhlasný projev vůle snoubenců před orgánem určeným k provedení sňatečného obřadu, který musí být uspořádán jako veřejný a slavnostní. Souhlasný projev vůle snoubenců vstou‑ pit do manželství se činí v přítomnosti dvou svědků. S principem veřejnosti, ale i zajištění slavnostní formy sňatečného obřadu se váže povinnost orgánu, před kterým je manželství uzavíráno, zajistit takové prostředí, aby obřad nebyl nikterak narušen a proběhl důstojně. Nicméně porušení principu zachování slavnostní formy nemá žádné právní důsledky na existenci vzniku manželství. Lze si představit, že orgán, před kterým je manželství uzaví‑ ráno, by mohl v případě narušení sňatečného obřadu některým z jeho účastníků či zvenčí, odmítnout provedení obřadu.

Postavení svědka zákon nedefinuje a nestanoví pro tuto funkci žádná konkrétní kritéria, jako je například vztah ke snoubencům, státní příslušnost, věk apod. Jelikož svědek podepisuje



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.