načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Nový občanský zákoník -- Dědické právo - Petr Novotný; Monika Novotná

Nový občanský zákoník -- Dědické právo

Elektronická kniha: Nový občanský zákoník -- Dědické právo
Autor: ;

Orientujte se v novém občanském zákoníku! Udělejte si jasno v pojmech a v základních zásadách, které přináší tento zcela nový předpis! Budete to potřebovat v každodenním životě.
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169
+
-
5,6
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 143
Rozměr: 24 cm
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5168-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Průvodce dědickým právem podle nového občanského zákoníku platného od 1. 1. 2014. Příručka se soustředí na výklad problematiky dědického práva, dědění, závěti, dědické smlouvy, vydědění nebo dědického řízení.

Popis nakladatele

Orientujte se v novém občanském zákoníku! Udělejte si jasno v pojmech a v základních zásadách, které přináší tento zcela nový předpis! Budete to potřebovat v každodenním životě.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Petr Novotný; Monika Novotná - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Petr Novotný, Monika Novotná

DĚDICKÉ PRÁVO

závěť, dědická smlouva

vydědění

odkaz

dluhy zůstavitele

Orientujte se v novém občanském zákoníku! Převratné změny

v občanském právu se od 1. ledna 2014 dotknou úplně každého.

Nová řada populárně naučných publikací komplexně pokrývá

celou problematiku upravenou novým občanským zákoníkem. Je

určena vám všem, kteří se potřebujete orientovat v nové právní

úpravě.

Revoluce v občanském právu se nevyhnula ani dědickémuprá

vu. Seznamte se s možnými pořízeními pro případ smrti – tedy se

závětí a dědickou smlouvou či novým institutem odkazu. Novou

úpravou prošel i povinný díl náležející nepominutelným dědi

cům. Pozornost věnujeme také otázkám vydědění. Řešíme ipře

chod pozůstalosti na dědice a vysvětlíme nabytí dědictví,sprá

vu pozůstalosti a její soupis, potvrzení a rozdělení pozůstalosti

i problematiku dluhů přecházejících na dědice. Poslední částza

měřujeme na problematiku zcizení dědictví.

Nový

občanský

zákoník

Nový občanský zákoník – Dědické právo

Petr Novotný, Monika Novotná

Petr Novotný, Kristina Kedroňová,

Ilona Štrosová, Monika Štýsová

OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

vlastnictví, bytové spoluvlastnictví

sousedská práva

právo stavby

správa cizího majetku

VLASTNICTVÍ

A VĚCNÁ PRÁVA

Nový

občanský

zákoník

ýý

p

Petr Novotný, Monika Novotná

DĚDICKÉ PRÁVO

YœUÖĠ CÖCHBJœRLKNTU@

UXCÖCÖM ̈

NCJ@Y

CKTGXYĪRS@UHSDKD

Nový

občanský

zákoník

Petr Novotný, Pavel Koukal,

Eva Zahořová

OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

majetková a nemajetková újma

NADBMœNCONUÖCMNRS

ADYCĪUNCM¤NANG@BDM ̈

MDJ@KœRNTSÖĹ

NÁHRADA ŠKODY

Nový

občanský

zákoník

§

PR

ÁVO

PRO KAŽ

HO

Petr Novotný, Jitka Ivičičová,

Ivana Syrůčková,

Pavlína Vondráčková

OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

L@MĹDKRSU ̈@QDFHRSQNU@M¤L@MĹDKRSU ̈

CNLœB ̈MœRHK ̈

NRUNIDM ̈MDYKDSHK¤GN YKDSHK¤GN

QNCHÈD@CÖSH

PODLE NOVÉHO

OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

RODINNÉ PRÁVO

Nový

občanský

zákoník

ýý

p

§

P

RÁV

O

PRO KAŽ

HO

Petr Novotný, Petra Budíková,

Jitka Ivičičová, Kristina Kedroňová,

Ilona Štrosová, Monika Štýsová

SMLUVNÍ PRÁVO

právní jednání

MNUœRODBHƥJ@RLKTU

UXAQ@M¤RLKTUM ̈SXOX

NBGQ@M@OQœURK@AĜ ̈RSQ@MX

Nový

občanský

zákoník

Nový

občanský

zákoník

Petr Novotný, Jitka Ivičičová,

Monika Novotná, Monika Štýsová

OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

UXRUÖSKDM ̈YœJK@CM ̈BGOHK ̈ĔĪ

NRNAX@IDIHBGOQœU@

UÖBH@IDIHBGQNYCÖKDM ̈

OQœUM ̈RJTSDÈMNRSH

PRINCIP

Y

A ZÁKLADNÍ POJMY


JUDr. Petr Novotný, Ph.D.

Většinu svého profesního života se zabývá obchodním a fi nančním právem. Více než dvacet let je

činný jako vedoucí partner advokátní kanceláře Rödl & Partner v České republice. Vedle toho působí

též na katedře fi nančního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je autorem nebospo

luautorem řady odborných publikací, učebnic i článků.

JUDr. Monika Novotná

Od absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se věnuje advokacii, od roku 1993

spolupracuje s advokátní kanceláří Rödl & Partner. Zaměřuje se především na občanské, obchodní a

daňové právo. Působí jako členka Kontrolní rady České advokátní komory. Je autorkou nebospolu

autorkou několika odborných publikací a řady vědeckých i populárně naučných článků. Věnuje se

rovněž přednáškové činnosti.

Na odborné podpoře této publikace se podílela společnost Rödl & Partner.

Společnost Rödl & Partner patří v České republice k jedné z nejvýznamnějších mezinárodních

poradenských společností. Poskytuje služby ve všech oblastech podnikání; dovede propojit právní,

daňové, auditorské a podnikové sféry poradenství, a to díky své síti více než dvou set poradců všech

uvedených oborů. V České republice působí od roku 1991, pobočky má v Praze a Brně.

Díky dlouholetým zkušenostem zná Rödl & Partner požadavky a možnosti českého trhu. Respektuje

přeshraniční zájmy klienta, místní poměry a zároveň zajišťuje vysoký a jednotný standardposky

tovaných služeb. Na základě úzké interdisciplinární spolupráce poradců na národní i mezinárodní

úrovni nabízí společnost ucelený soubor poradenských služeb šitých na míru. Týmy složené zčes

kých i zahraničních odborníků tak poskytují komplexní poradenství v národním

i mezinárodním kontextu.

Rödl & Partner je držitelem prestižního ocenění Právnická fi rma roku 2012 a 2013 v oborudaňové

ho práva.

Celosvětově je kancelář zastoupena 91 pobočkami v 40 průmyslových zemích. Silnou pozici zaujímá

především na trhu ve střední, východní a západní Evropě, ale i v Asii a USA.


Grada Publishing

Petr Novotný, Monika Novotná

DĚDICKÉ PRÁVO

Nový

občanský

zákoník


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Edice Právo pro každého JUDr. Petr Novotný, Ph.D., JUDr. Monika Novotná Nový občanský zákoník Dědické právo TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 5464. publikaci Realizace obálky Jan Dvořák Sazba Antonín Plicka Odpovědná redaktorka Ing. Michaela Průšová Počet stran 144 První vydání, Praha 2014 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © GRADA Publishing, a.s., 2014 ISBN 978-80-247-5168-9 GRADA Publishing: tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400, www.grada.cz ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9139-5 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9140-1 (ve formátu EPUB)

Obsah

Úvod ................................................................................................................................ 9

Kapitola 1 Dědické právo ............................................................................................ 11

Dědické tituly ............................................................................................................ 12

Dědický nápad .......................................................................................................... 12

Dědic a odkazovník .................................................................................................. 13

Dědická nezpůsobilost .............................................................................................. 13

Kapitola 2 Zřeknutí se dědického práva, odmítnutí dědictví, vzdání se dědictví ..... 17

i. Zřeknutí se dědického práva .......................................................................................... 17

ii. Odmítnutí dědictví ......................................................................................................... 18

iii. Vzdání se dědictví ......................................................................................................... 19

Kapitola 3 Dědění ze zákona, dědické třídy ............................................................... 21

Kapitola 4 Právo na povinný díl a nepominutelný dědic ........................................... 25

Nepominutelný dědic ................................................................................................ 25

Povinný díl ................................................................................................................. 25

Ochrana nepominutelného dědice ........................................................................... 26

Výpočet povinného dílu ............................................................................................ 28

Kapitola 5 Započtení na povinný díl a na dědický podíl ............................................ 31

i. Započtení na povinný díl ................................................................................................ 31

Povinnost zpětného vydání ...................................................................................... 33

Hodnota k započtení ................................................................................................ 34

ii. Započtení na dědický podíl ........................................................................................... 34

Kapitola 6 Právo na zaopatření ................................................................................... 37

Kapitola 7 Závěť ........................................................................................................... 41

i. Obecná pravidla pro pořízení pro případ smrti .......................................................... 41

ii. Závěť a dovětek ............................................................................................................... 42

Závěť .......................................................................................................................... 42

Dovětek ...................................................................................................................... 44

Nový oběanský zákoník | Dědické právo

iii. Pořizovací nezpůsobilost .............................................................................................. 44

iv. Účinky omylu ................................................................................................................. 46

v. Forma závěti ..................................................................................................................... 47

Písemná forma .......................................................................................................... 47

Závěť pořízená soukromou listinou ........................................................................ 48

Holografická závěť .................................................................................................... 48

Alografická závěť ...................................................................................................... 48

Závěť nevidomých a osob se smyslovým postižením ............................................. 49

Závěť pořízená veřejnou listinou ............................................................................. 50

Svědkové závěti ......................................................................................................... 50

Úlevy při pořizování závěti ...................................................................................... 52

Ústní forma závěti .................................................................................................... 52

Závěť sepsaná starostou obce ................................................................................... 53

Závěť sepsaná velitelem námořního plavidla nebo letadla ................................... 53

Závěť sepsaná vojenským velitelem ......................................................................... 54

Svědkové privilegované závěti .................................................................................. 55

Pozbytí platnosti privilegované závěti .................................................................... 55

Mlčenlivost ................................................................................................................ 56

vi. Vedlejší doložky v závěti ............................................................................................... 56

Vykonavatel závěti .................................................................................................... 57

Správce pozůstalosti .................................................................................................. 58

Podmínky ................................................................................................................... 59

Doložení času ............................................................................................................ 60

Přední a následný dědic ........................................................................................... 61

Příkaz ......................................................................................................................... 62

vii. Zrušení závěti ................................................................................................................ 63

Pořízení nové závěti .................................................................................................. 63

Odvolání závěti ......................................................................................................... 64

Neúčinná zrušovací doložka .................................................................................... 64

viii. Připadnutí pozůstalosti dědicům .............................................................................. 65

Uvolněný podíl .......................................................................................................... 67

Náhradnictví ............................................................................................................. 69

Svěřenské nástupnictví ............................................................................................. 70

Kapitola 8 Dědická smlouva ....................................................................................... 75

Forma dědické smlouvy ............................................................................................ 75

Omezení věcného rozsahu dědické smlouvy ........................................................... 76

Zřeknutí se dědictví .................................................................................................. 76

Podmínky dědické smlouvy ...................................................................................... 77

Obsah /

7

Dispozice s majetkem za života zůstavitele ............................................................ 77

Neplatnost dědické smlouvy ..................................................................................... 78

Dědická smlouva mezi manžely .............................................................................. 78

Kapitola 9 Odkaz ......................................................................................................... 81

i. Obecná úprava odkazu .................................................................................................... 81

Obtížení odkazem ..................................................................................................... 83

Pododkaz ................................................................................................................... 84

Neurčitá skupina odkazovníků ................................................................................ 84

Náhradnictví při odkazech ...................................................................................... 85

Odvolání odkazu ...................................................................................................... 85

ii. Odkaz věcí určitého druhu ............................................................................................ 86

iii. Odkaz určité věci ........................................................................................................... 87

iv. Odkaz pohledávky ......................................................................................................... 89

v. Odkaz dětem a příbuzným ............................................................................................. 91

vi. Odkaz skupinám osob ................................................................................................... 91

vii. Nabytí odkazu ............................................................................................................... 92

viii. Právo odkazovníka na zajištění ................................................................................. 94

ix. Uvolněný odkaz ............................................................................................................. 94

x. Odkazy v míře přesahující přípustný rámec ............................................................... 95

Kapitola 10 Vydědění .................................................................................................. 97

Kapitola 11 Odpovědnost dědiců za dluhy zůstavitele .............................................. 103

i. Dluhy postihující dědice ............................................................................................... 103

ii. Práva věřitelů před potvrzením dědictví ................................................................... 104

iii. Právní účinky neuplatnění výhrady soupisu ........................................................... 104

iv. Právní účinky výhrady soupisu .................................................................................. 105

v. Odloučení pozůstalosti ................................................................................................. 106

vi. Vyhledání dluhů zůstavitele ....................................................................................... 107

vii. Zcizení dědictví ........................................................................................................... 109

Kapitola 12 Přechod pozůstalosti na dědice .............................................................. 111

i. Nabytí dědictví ............................................................................................................... 111

ii. Výhrada soupisu ........................................................................................................... 112

iii. Správa pozůstalosti ...................................................................................................... 113

iv. Závěra pozůstalosti ...................................................................................................... 115

v. Soupis pozůstalosti ........................................................................................................ 115

vi. Potvrzení dědictví ........................................................................................................ 117

vii. Rozdělení pozůstalosti ............................................................................................... 119


8

Nový oběanský zákoník | Dědické právo

Kapitola 13 Dědické řízení ......................................................................................... 123

i. Místní příslušnost .......................................................................................................... 123

ii. Soudní komisariát ......................................................................................................... 124

iii. Odměna za činnost soudního komisaře ................................................................... 125

iv. Účastníci při pozůstalostním řízení ........................................................................... 125

Účastníci při projednání pozůstalosti ................................................................... 125

Účastníci řízení při likvidaci pozůstalosti ............................................................ 126

Opatrovnictví .......................................................................................................... 126

Procesní nástupnictví ............................................................................................. 126

v. Rozhodnutí ..................................................................................................................... 127

vi. Opravné prostředky ..................................................................................................... 127

vii. Projednání dědictví .................................................................................................... 128

Zahájení řízení ........................................................................................................ 128

Předběžná šetření .................................................................................................... 128

Zastavení řízení ...................................................................................................... 130

Správa pozůstalosti ................................................................................................. 130

Vypořádání majetku ve společném jmění zůstavitele a jeho manžela ............... 131

Zjišťování dědického práva .................................................................................... 131

Aktiva a pasiva pozůstalosti .................................................................................. 132

Soupis pozůstalosti .................................................................................................. 133

Obvyklá cena pozůstalosti ..................................................................................... 133

Projednání dědictví ................................................................................................ 133

Rozhodnutí o dědictví ............................................................................................ 134

Dodatečně najevo vyšlý majetek ............................................................................ 135

viii. Nabytí dědictví následným dědicem ....................................................................... 135

ix. Likvidace pozůstalosti ................................................................................................. 135

Rozhodnutí o nařízení likvidace ........................................................................... 136

Jmenování likvidačního správce a jeho práva a povinnosti ................................ 136

Účinky nařízení likvidace ...................................................................................... 137

Likvidační podstata ................................................................................................ 137

Zpeněžení majetku likvidační podstaty ................................................................ 138

Přihlašování pohledávek ........................................................................................ 138

Přezkoumání pohledávek ....................................................................................... 139

Zjištění pohledávek ................................................................................................. 140

Rozvrh výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty ..................................... 140

Dodatečně zjištěný majetek ................................................................................... 141

Zastavení likvidace pozůstalosti ............................................................................ 142

x. Úschovy v řízení o pozůstalosti ................................................................................... 142


9

Úvod

Dědické právo bylo dosud v právní úpravě určitou „Popelkou“. Dosavadní občanskýzákoník, jehož základní principy byly deformovány totalitní teorií práva, totiž opomíjel samotné

soukromé vlastnické právo (důležité bylo jen tzv. socialistické vlastnictví, tedy vlastnictví,

jehož nositelem byl stát). Nový občanský zákoník vrací vlastnické právo mezi základní lidská

práva, která je zapotřebí v souladu s Listinou základních práv a svobod zvlášť chránit.

Výrazem tohoto zásadního obratu v teoretické koncepci je také pozornost, kterou nový občanský zákoník věnuje dědickému právu. Oproti dosavadní úpravě se rozšiřují možnosti, jak může zůstavitel uspořádat své záležitosti v pořízení pro případ smrti. Kromě závěti může s dědici uzavřít dědickou smlouvu. Vedle podílu na dědictví může učinit ve prospěch tzv. od- kazovníka konkrétní odkaz – odkazy stávající právní úprava přitom vůbec nepřipouštěla.

Mění se také pohled na tzv. nepominutelné dědice. Především se snižuje jejich zákonný podíl, který musí z  dědictví obdržet, tzv.  povinný díl. Novinkou je také to, že opomenutí takového dědice nezpůsobuje úplnou či částečnou neplatnost závěti nebo jiného pořízení pro případ smrti. Nepominutelný dědic má pohledávku proti dědicům a odkazovníkům – právo na výplatu povinného dílu, tedy finančního vyrovnání.

Další novinkou je výrazné rozšíření osob, které mohou dědit v tzv. zákonnéposloupnosti. I zde se totiž projevuje důraz na soukromé vlastnictví – a proto nový občanský zákoník preferuje, aby pozůstalost zdědili rodinní příslušníci ve vzdálenějším stupni před tím, aby připadla státu. Pokud přesto stát nabývá dědictví v důsledku odúmrti, tedy proto, že není zákonného dědice a  zůstavitel neučinil platné pořízení pro případ smrti, pak je stát nově považován za zákonného dědice.

Vedle hmotněprávní úpravy provedené novým občanským zákoníkem se dědickému právu dostává i nové úpravy procesní, která je od 1. 1. 2014 upravena zákonem o zvláštních řízeních soudních. Dědické řízení je totiž považováno za řízení nesporné, a proto je upraveno speciální právní normou, která se zabývá právě nespornými řízeními.

Majetek, který jsme nashromáždili za svůj život, je výsledkem naší celoživotní píle a úsilí. Je proto pochopitelné, že se většina lidí zajímá o to, jak by měla se svým majetkem naložit. Naše publikace by měla být průvodcem čtenáře v oblasti dědického práva. Měla by muumožnit orientovat se v jednotlivých možnostech pořízení pro případ smrti a stát se i rádcem toho, jak by mohl člověk své záležitosti uspořádat způsobem uspokojivým pro něho samotného i pro jeho budoucí dědice.

Petr Novotný



11

Kapitola 1 Dědické právo

Dědické právo bylo dosud v  občanském zákoníku upraveno poměrně stručně. Na

první pohled je zřejmé, že nová právní úprava se výrazně rozrostla. Je to pochopitelné,

občanský zákoník z r. 1964 nepředpokládal, že by někdo za svůj život mohlnashromáždit větší majetek, který by chtěl mezi své pozůstalé rozdělit. Nová právní úprava

tak v první řadě reaguje na změněné společenské poměry. Dědické právo je spolu s věcnými právy zařazeno do části třetí občanského zákoníku mezi absolutní majetková práva. Za absolutní majetková práva prohlašuje občanský zákoník ta, která působí vůči každému. Jedná se o  subjektivní práva, kterým jejich absolutní povahu může přiznat jen zákon. Z toho je pak vyvozeno, že právní úprava absolutních majetkových práv je provedena kogentním (donucujícím způsobem) a strany se od zákonné úpravyzásadně nemohou odchýlit, pokud to není zákonem výslovně připuštěno. To je rozdíl oproti úpravě tzv. relativních majetkových práv (tj. závazkového práva), které je naopak založeno na autonomii vůle stran a ve kterém platí, že strany si mohou ujednat cokoli, co není zákonem výslovně zakázáno.

Dědické právo je založeno na několika základních zásadách, deklarovaných důvodovou

zprávou k  občanskému zákoníku. V  první řadě je to zásada zachování hodnot pro další

generace. Druhá zásada je označena jako koncepce individualistického pojetí dědického

práva. Je vykládána jako zásada, která preferuje přechod majetku na jednotlivce. Projevem

této zásady je rozšíření skupin zákonných dědiců.

V úvodních ustanoveních o dědickém právu jsou definovány základní pojmy, s nimiž

dědické právo pracuje. Dědické právo samo je právem na pozůstalost nebo na poměrný podíl

z pozůstalosti. Termín pozůstalost označuje celé jmění zůstavitele, tedy souhrn jeho majetku

a jeho dluhů. Do pozůstalosti zásadně nepatří práva a povinnosti vázané výlučně na osobu

zůstavitele, ledaže byly jako dluhy uznány nebo uplatněny u soudu. V důsledku tohotopravidla tak do dědictví patří také např. náhrada za bolestné, pokud byla ještě za zůstavitelova

života uznána nebo zažalována.

Ten, komu náleží dědické právo, je dědic. Pozůstalost ve vztahu k  dědici představuje

jeho dědictví.

Vedle dědictví pracuje nový občanský zákoník také s pojmem odkaz, který předcházející

občanský zákoník neznal (byť se běžně používal termín někomu něco „odkázat“). Odkaz

nabývá odkazovník. Odkazem je určitá, konkrétní věc nebo jedna či několik věcí určitého

druhu nebo určité právo. Odkazovník smrtí zůstavitele nabývá právo na vydání věci nebo na


12

Nový oběanský zákoník | Dědické právo

zřízení určitého práva. Odkazem tak může být např. konkrétní movitá věc nebo nemovitost,

peníze nebo služebnost. V tom je rozdíl oproti dědictví – dědictví je vyjádřeno poměrným

podílem k pozůstalosti (jmění zůstavitele). Odkazovník proto není dědicem.

Druhý rozdíl mezi odkazovníkem a dědicem je v procesní situaci. Dědici musí dědictví potvrdit soud. Právo na odkaz uplatňuje odkazovník přímo vůči dědici, tedy bez nutného potvrzení odkazu soudem nebo jiného soudního zásahu. Odkazem tak zůstavitel zřizuje odkazovníku pohledávku na vydání věci nebo na zřízení práva, kterou musí uplatnit u dědice, eventuálně u jiného odkazovníka. Dědické tituly Titulem pro dědictví je dědická smlouva, závěť nebo zákon. Tyto tituly mohou působit i vedle sebe, to znamená, že zůstavitel uzavře ohledně části svého jmění s dědici dědickou smlouvu, s částí bude disponovat závětí a zbývající část bude děděna podle zákona. To je velmi důležité, protože se nevyžaduje, aby ve svém projevu vůle týkající se pozůstalosti (v dědické smlouvě nebo závěti) zůstavitel naložil s celým svým jměním. Platnosti dědické smlouvy nebo závěti nebude na překážku, když bude existovat jmění zůstavitele, o kterém nebude rozhodnuto v žádném uvedeném titulu. Občanský zákoník podporuje myšlenku svobodné vůlezůstavitele, a proto i ve výčtu dědických titulů uvádí dědickou smlouvu i závěť před zákonem. Dědická smlouva je navíc zcela novým právním institutem, který předcházející občanský zákoník neznal. V praxi nicméně zůstane běžné, především pro standardně fungujícírodiny, že lidé nebudou uvažovat o jiném pořízení pro případ smrti, protože jim bude zákonná posloupnost vyhovovat.

K dědickým titulům patří také dovětek, třebaže není ve výčtu dědických titulův občanském zákoníku výslovně uveden. Jde o doplnění, dodatek k závěti (kodicil), který je tedy ze své podstaty chápán jako součást závěti. Dědický nápad Dědické právo vzniká až smrtí zůstavitele. Proto nemůže dědit ten, kdo zemřel předzůstavitelem nebo současně s ním. Tato zásada odpovídá i dosavadnímu právnímu pojetí, podle něhož dědic nabývá dědictví smrtí zůstavitele. Pokud tedy dědic zemře před zůstavitelem nebo současně s ním, nedědí. Pokud zemřel nejprve zůstavitel a libovolně krátkou dobu na to jeho dědic, má dědic své dědické právo zachováno a v případě jeho smrti tak přechází na jeho dědice.

Právě to, že dědické právo vzniká až smrtí zůstavitele, znemožňuje nakládání s dědickým právem dříve, než vznikne. Dědického práva se tak nelze předem vzdát, nelze jej převést na jiného, ani s ním nějak jinak naložit.

Dědické právo /

13

Dědic a odkazovník

Dědicem nebo odkazovníkem může být člověk i právnická osoba. Občanský zákoník nově

umožňuje také to, aby zůstavitel určil dědicem nebo odkazovníkem právnickou osobu, která

má teprve vzniknout. Nutnou podmínkou je, aby taková právnická osoba vznikla do jednoho

roku od smrti zůstavitele. V praxi půjde nejčastěji patrně o nadace, které budou zřízeny závětí,

ale může jít i o ostatní právnické osoby práva soukromého i práva veřejného.

Dědicem je osoba, která nabyde dědictví nebo dědický podíl – buď na základě pořízení zůstavitele pro případ smrti, tedy např. závětí nebo dědickou smlouvou, nebo na základě zákonné posloupnosti. Spolu s dědictvím nabývá dědic také odpovídající podíl na dluzích zůstavitele, které jsou součástí pozůstalosti. Odkazovník může nabýt odkaz jen na základě pořízení zůstavitele, zákonný odkaz neznáme. Odkazovník může odkaz nabýt „čistý“, tedy bez dluhů. Dědická nezpůsobilost Dědická nezpůsobilost vylučuje z dědického práva osobu, která se v důsledku svého činu stala nehodnou nabýt něco z dědictví. Pokud by dědila, odporovalo by to (v důsledku jejího jednání) zásadám spravedlnosti i obecné morálce. Odpovíme si na otázky, kdy může dědit ten, kdo se proti zůstaviteli dopustil trestného činu, nebo zda může dědit pozůstalý manžel, když v době úmrtí zůstavitele probíhalo rozvodové řízení.

Dědicem nebo odkazovníkem může být jen osoba, která je způsobilá být dědicem, která je hodna toho, aby dědictví (odkaz) nabyla. Z dědického práva je především vyloučen ten, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli nebo členu jeho rodiny (předku, potomku, manželovi nebo registrovanému partnerovi). Nedědí ani osoba, která se dopustila zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli. V praxi by se jednalo především o takovou osobu, která by zůstavitele donutila k projevu poslední vůle nebo by jej k němu lstivě svedla. Může jít o někoho, kdo naopak poslední vůli zůstavitele překazil, zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil.

Při vymezení důvodu dědické nezpůsobilosti uvádí občanský zákoník tedy na prvním místě osobu, která se dopustila vůči zůstaviteli takového činu, který „má povahu“ úmyslného trestného činu. Zákon tak pamatuje na případy, kdy čin naplňující znaky skutkové podstaty úmyslného trestného činu vymezeného trestním zákoníkem, není trestným činem, např. proto, že pachatel není pro nedostatek svého věku trestně odpovědným. Stejné důsledky pak má spáchání takového činu proti osobám zůstaviteli nejbližším, tedy jeho manželovi, potomkovi nebo předkovi.

Druhou skupinu důvodů dědické nezpůsobilosti tvoří případy zavrženíhodného jednání proti zůstavitelově poslední vůli. Občanský zákoník pak uvádí demonstrativním výčtem základní případy takového zavrženíhodného jednání tak, jak jsou vymezeny shora.ZaznaNový oběanský zákoník | Dědické právo menané případy, kdy lstí nebo pohrůžkou nějaká osoba donutila jinou k závěti, tak budou hodnoceny jako případ dědické nezpůsobilosti a taková osoba nebude moci dědit.

U obou shora popsaných skupin důvodů dědické nezpůsobilosti má zůstavitel možnost a právo dědici jeho zavrženíhodné jednání výslovně prominout. Pokud této možnostizůstavitel využije a dědici jeho čin promine, stává se dědic znovu způsobilým dědicem. Důležité je, že toto prominutí musí být učiněno výslovně. Proto patrně nebude postačovat, když zůstavitel poté, co mu bylo prokazatelně známo jednání dědice, způsobující jeho dědickou nezpůsobilost, dědice uvede jako závětního dědice, aniž by jeho závěť nebo jiný projev vůle obsahoval výslovné odpuštění.

První dvě skupiny dědiců jsou vyloučeny z dědění ze závěti, na základě dědické smlouvy i na základě zákona. Další případ se vztahuje na dědění v zákonné posloupnosti. Jdeo situaci, kdy v době smrti zůstavitele probíhá řízení o rozvod manželství, zahájené na návrh zůstavitele, a to v případě, že důvodem podání návrhu na rozvod manželství je domácí násilí, kterého se dědic jako manžel dopustil na zůstaviteli. Zákonodárce dovodil, že v  takovém případě bylo manželství rozvráceno z důvodu na straně pozůstalého manžela, který se vůči zemřelému dopustil domácího násilí. Podáním návrhu na rozvod dal zůstavitel najevo, že manželství je pro něj nesnesitelné a chce jej ukončit. Jen proto, že soud o rozvodu manželství dosud pravomocně nerozhodl, není důvod, aby takovému manželovi přiznával zákon nárok na jeho zákonné dědické právo. Pokud by však zůstavitel pamatoval na manžela v poslední vůli nebo v závěti, nemá samotná skutečnost probíhajícího rozvodového řízení na dědění manžela vliv. V případě, že by však domácí násilí bylo právě takovým činem, kterého sepozůstalý manžel dopustil na zůstaviteli a který má povahu úmyslného trestného činu, vraceli bychom se zpět k první skupině důvodů dědické nezpůsobilosti a pozůstalý manžel by pak nemohl dědit ani na základě dědické smlouvy nebo na základě zákona. Ačkoli jindy může při zákonné dědické posloupnosti na místo vyloučeného dědice nastoupit jeho potomek, ačkoli jinak takové nástupnictví občanský zákoník zachovává. Vyloučení manžela ze zákonné dědické posloupnosti pro probíhající rozvodové řízení z důvodu domácího násilí, kterého se dopustil, znamená automaticky vyloučení z dědění také pro jeho potomky.

Je třeba si uvědomit, že důvodem dědické nezpůsobilosti je pouze takové rozvodové řízení, kdy návrh podal zůstavitel a kdy je návrh odůvodněn domácím násilím, jehož obětí zůstavitel byl. Pokud probíhá rozvodové řízení z jiných důvodů, nemá uvedené důsledky do zákonné dědické posloupnosti, a to ani tehdy, pokud je zcela zřejmé, že to byl právě pozůstalý manžel, který má na rozvratu manželství zásadní vinu (např. z důvodu nevěry, alkoholismu apod.). V takovém případě pozůstalý manžel dědickou způsobilost neztrácí. Nic všaknebrání rozvádějícímu se manželovi, aby učinil pořízení pro případ smrti a druhého manžela z dědictví vyloučil – manžel totiž není tzv. nepominutelným dědicem a nepřísluší mu žádný povinný díl pozůstalosti.

Z podobných morálních důvodů jako manžela, který se dopouští domácího násilí, zákon vylučuje ze zákonné dědické posloupnosti v dědickém právu po dítěti jeho rodiče, který byl

Dědické právo /

15

zbaven rodičovské odpovědnosti proto, že její výkon zneužíval nebo z vlastní viny závažným

způsobem zanedbával. Toto ustanovení doplňuje obecnou úpravu dědické nezpůsobilosti

z důvodu spáchání úmyslného trestného činu, protože jednání rodiče nemusí mít intenzitu

trestného činu a přesto bude důvodem zbavení rodičovské odpovědnosti. Vyloučení takového

rodiče ze zákonné dědické posloupnosti je logické, protože zbavení rodičovské odpovědnosti

se týká nezletilých dětí. Pokud dítě nabyde následně svéprávnosti, může se rozhodnout, zda

svého rodiče povolá za svého dědice ve svém pořízení pro případ smrti.

Při zákonné dědické posloupnosti nastupuje na místo dědicky nezpůsobilého dědice jeho potomek, a to i tehdy, pokud vyloučený dědic zůstavitele přežije.

Příklad

Situaci si můžeme vysvětlit na následujícím příkladu: otec (vdovec) má dvě děti, syna

a dceru, každý z nich má také své dítě. Syn otce okradl – dopustil se vůči němu úmyslného

trestného činu. Proto je syn dědicky nezpůsobilý. Otec zemřel bez pořízení pro případsmrti, a proto se po něm dědí podle zákonné posloupnosti. Polovinu pozůstalosti dědí dcera.

Druhou polovinu pozůstalosti nemůže zdědit syn, protože je dědicky nezpůsobilý. Proto na

jeho místo nastupuje jeho dítě, které dědí druhou polovinu pozůstalosti.

Autoři občanského zákoníku při této úpravě vycházeli z úvahy, že nezpůsobilost dědit musí ze zákona zasahovat jen tu osobu, které se důvody stanovené zákonem týkají. Důvodová zpráva k občanskému zákoníku v této souvislosti poukazuje na to, že není spravedlivé trestat za chování předka jeho potomky. Znovu upozorňujeme, že to bude platit jen při zákonné posloupnosti. V rámci pořízení pro případ smrti je ponecháno na rozhodnutí zůstavitele, jak se rozhodne se svou pozůstalostí naložit.

+



17

Kapitola 2 Zřeknutí se dědického práva,

odmítnutí dědictví, vzdání se

dědictví

Dědického práva nelze se dopředu vzdát, je však možné se jej zříci ještě za životazůstavitele. Po smrti zůstavitele může dědic dědictví odmítnout. Po smrti zůstavitele se

může dědic svého dědického práva vzdát ve prospěch jiného dědice. i. Zřeknutí se dědického práva Zůstavitel a  potencionální dědic mohou uzavřít smlouvu, kterou se dědic svého dědického práva zcela či zčásti zřekne.

V první kapitole jsme si vysvětlili, že není možné dopředu, tedy ještě před smrtí zůstavitele

vzdát se dědictví. To znamená, že budoucí dědic nemůže platně učinit před smrtí zůstavitele

jednostranné prohlášení, kterým se dědictví do budoucna vzdává. To však neznamená, že

by se dědic nemohl svých dědických nároků zříci.

Občanský zákoník totiž nově dědici a zůstaviteli umožňuje, aby uzavřeli smlouvu, kterou

se dědic dědictví zřekne (renunciace). Jedná se o skutečnou novinku, protože podle dosavadní

úpravy měl sice dědic svobodnou vůli se rozhodnout, zda dědictví přijme či nikoli, ale až

po smrti zůstavitele – teprve v rámci projednávání dědictví se dědic mohl rozhodnout, zda

dědictví přijme nebo odmítne. Nový občanský zákoník celkem logicky umožňuje, aby ještě

za života zůstavitele se dědic a zůstavitel dohodli na zřeknutí se dědictví. V praxi je to možné

zejména v případě, kdy zůstavitel ještě za svého života daruje dědici dar, který by se jinakzaočetl na jeho povinný díl (viz kapitola 4) a chce dopředu předejít sporům s ostatními dědici.

Smlouva o  zřeknutí se dědického práva se zásadně vztahuje také na potomky dědice,

ledaže by bylo ujednáno něco jiného. Zásadně tedy platí, že místo dědice, který se dědictví

zřekl, nedědí ani jeho potomci. Ve smlouvě mezi zůstavitelem a  dědicem však může být

ujednán opak, tedy právě to, že na místo dědice nastupují jeho potomci. Pokud je dědic

tzv. nepominutelným dědicem (viz kapitola 4), vzdává se touto smlouvou dědictví jako celku,

tedy včetně práva na povinný díl. Pokud by se však nepominutelný dědic zřekl jen práva na

povinný díl, neznamená to automaticky, že by se zřekl práva na dědický podíl ze zákonné

dědické posloupnosti. Zní to složitě, ale ustanovení je celkem praktické. Představme si případ,

kdy má zůstavitel v úmyslu ve svém pořízení pro případ smrti rozhodnout o svém jmění

tak, že nepominutelnému dědici (nepominutelným dědicům) nebude vyplácen povinný


18

Nový oběanský zákoník | Dědické právo

díl, tzn. dědici povolaní závětí nebo dědickou smlouvou obdrží pozůstalost, která nebude

zatížena nárokem nepominutelných dědiců na výplatu povinného dílu. Pro tento případ tedy

s nepominutelným dědicem uzavře smlouvu o zřeknutí se práva na povinný díl. Následně

však zůstavitel zemře, aniž by závěť sepsal nebo aniž by uzavřel dědickou smlouvu. Dědici

proto budou dědit podle zákonné dědické posloupnosti – a protože se nepominutelný dědic

vzdal jen nároku na povinný díl, ale ne na dědický podíl ze zákonné posloupnosti, bude

povolán za dědice a bude dědit příslušný podíl dle zákonné posloupnosti.

Byť tato skutečnost není výslovně v zákoně upravena, lze dovodit (a důvodová zpráva tak i stanoví), že je možné zříci se jen části dědictví nebo části povinného dílu. Stejně tak je možné, aby se dědic dědického práva zřekl za úplatu (odbytné) nebo jiné protiplnění.

Smlouvu o zřeknutí se dědického práva lze uzavřít také tak, že se dědic vzdá svéhodědického práva ve prospěch jiné osoby. Není-li ve smlouvě ujednáno nic jiného, pak zřeknutí se dědického práva platí jen tehdy, pokud se daná osoba (obmyšlený) stane dědicem. Nestane-li se dědicem, např. z důvodu chybějící závěti, ke smlouvě o zřeknutí se dědického práva seneřihlíží a dědic, který smlouvu uzavřel, může dědictví nabýt, pokud k tomu má zákonný titul.

Smlouva o zřeknutí se dědického práva vyžaduje formu veřejné listiny, to znamená, že o ní musí být sepsán notářský zápis. Pokud by ji však strany chtěly zrušit (resp. chtěly by zrušit i jen některá práva a povinnosti z ní vyplývající), postačuje dodržení písemné formy. ii. Odmítnutí dědictví Odmítnutí dědictví je jednostranné právní jednání dědice učiněné po smrti zůstavitele. Pokud dědic dědictví neodmítne, náleží mu dědické právo jako jeho vlastnictví.

Dědic není zásadně povinen dědictví přijmout. Ve shodě s dosavadní úpravou dává dědici nový občanský zákoník právo, aby dědictví po smrti zůstavitele odmítl. Pokud by však měl dědic dědictví nabýt na základě dědické smlouvy, jednalo by se tedy o tzv. smluvního dědice (viz kapitola 8), může odmítnutí dědictví dědická smlouva vyloučit. Jinak má dědic zcela volnou možnost rozhodnout se, zda dědictví přijme nebo odmítne. Právo dědice svobodně se rozhodnout, že dědictví odmítá, je významné z důvodu zásady univerzální sukcese dědiců, na které přecházejí zůstavitelovy dluhy. Vyvázat se z těchto dluhů bude moci dědic nyní jen tak, že dědictví odmítne.

V dědickém řízení může být dědic zastoupen zmocněncem na základě plné moci.Zmocněnec pak může jménem dědice prohlásit, že dědictví odmítá nebo neodmítá, nebo žedědictví přijímá za podmínky, že je k  tomu dle plné moci výslovně oprávněn – tzn.  v  plné moci musí být výslovně uvedeno, že zmocněnec je zmocněn také k prohlášení o odmítnutí, neodmítnutí nebo o přijetí dědictví.

Na dědice, který dědictví odmítl, se hledí tak, jako by dědictví nikdy nenabyl. Prohlášení o  odmítnutí dědictví (stejně tak, jako prohlášení o  neodmítnutí nebo přijetí dědictví) je



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist