načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Nová společnost s ručením omezeným -- Právo-účetnictví-daně - Lucie Josková; Pavel Pravda; Markéta Pravdová; Pěva Čouková; Jan Šafránek

Nová společnost s ručením omezeným -- Právo-účetnictví-daně

Elektronická kniha: Nová společnost s ručením omezeným -- Právo-účetnictví-daně
Autor: ; ; ; ;

Seznamte se s „novou“ společnosti s ručením omezeným! Platí totiž zcela nová úprava plynoucí z nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Součástí jsou i ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  220
+
-
7,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 207
Rozměr: 24 cm
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-4445-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Nejdůležitější informace vztahující se k činnosti společnosti s ručením omezeným spolu s odkazem na současnou právní úpravu.

Popis nakladatele

Seznamte se s „novou“ společnosti s ručením omezeným! Platí totiž zcela nová úprava plynoucí z nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Součástí jsou i možné formulace společenské smlouvy, příklady z oblasti účetnictví a daní a rovněž vzorová zakladatelská listina. (právo, účetnictví, daně)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Lucie Josková; Pavel Pravda; Markéta Pravdová; Pěva Čouková; Jan Šafránek - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Nová

společnost

s ručením

omezeným

Lucie Josková, Jan Šafránek

Pěva Čouková, Pavel Pravda

Markéta Pravdová

PRÁVO – ÚČETNICTVÍ – DANĚ

 s. r. o. podle zákona o obchodních

korporacích

 rozdíly oproti předchozí právní úpravě

 založení, vznik, zrušení, likvidace, zánik

společnosti

 vzor zakladatelské listiny společnosti

ANĚ

k

ZCELA

NOVĚ

Publikace z nakladatelství Grada Publishing si můžete zakoupit u svého knihkupce

nebo objednat v Zákaznickém servisu nakladatelství:

GRADA Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

Lucie Josková je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Karlovy

v Praze a Právnické fakulty Univerzity Ludvíka Maxmiliána v Mnichově.

V současné době je odbornou asistentkou na katedře obchodního práva

Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Kromě toho působí v mezinárodní

advokátní kanceláři bnt | att orneys-at-law. Specializuje se především

na právo obchodních společností; je autorkou řady odborných textů

z tohoto oboru.

Jan Šafránek je advokát. Již několik let se vedle práva obchodníchspolečností zaměřuje zejména na komplexní projekty přeměn společností

a  na koncernové právo. Je žádaným lektorem seminářů pro odbornou

i laickou veřejnost; pravidelně se autorsky podílí na řadě specializovaných

publikací. Je partnerem pražské pobočky mezinárodní advokátní kanceláře

bnt | att orneys-at-law.

Pěva Čouková je zakladatelkou vzdělávacího portálu www.ucetni-portal.cz.

Absolvovala první zkoušky daňových poradců v ČR, je auditorkou, členkou

Výboru pro veřejný sektor KA ČR, Výboru pro účetní výkaznictví KA ČR,

Sekce účetnictví KDP ČR, Sekce neziskové organizace KDP ČR,a současně i zkušební komisařkou pro kvalifi kační zkoušku žadatelů o povolání

daňového poradce. Působí také ve společnosti Oswald a.s. Pavel Pravda je advokát. K jeho hlavním odborným specializacím patří obchodní právo včetně M&A, právo nemovitostí, energetické právo a veřejné zakázky. V rámci své praxe se podílel na řaděvýznamných projektů, zejména v  oblasti energetiky, zdravotnictví a  nemovitostí. Aktivně se věnuje rovněž publikační a  přednáškové činnosti. Je zakládající partner pražské pobočky mezinárodní advokátní kanceláře bnt | att orneys-at-law. Markéta Pravdová je advokátkou a daňovou poradkyní. V minulosti působila jako šéfredaktorkav odborném časopisu Daně a právo v praxi. Během své profesní kariéry se věnovala převážně problematice leasingu, a to jak z právního, tak i z daňového hlediska. V současné době se specializuje zejména na oblast fi nančního a pracovního práva. Je zakládající partnerkou pražské pobočky mezinárodní advokátní kanceláře bnt | att orneys-at-law. Advokátní kancelář bnt | att orneys-at-law působí celkem v deseti zemích střední a východní Evropy, kde nabízí právní poradenství ve všech klíčových oblastech práva. Kancelář je doporučována již několik let v prestižních mezinárodních žebříčcích jako Legal 500, Chambers and Partners nebo Doing Business. Více na www.bnt.eu. Akciová společnost Oswald se zabývá vedením účetnictví a mezd, poskytuje audit a daňovéporadenství, a to pro podnikatele, veřejný sektor i neziskové subjekty. Od svého vzniku působí také v oblasti vzdělávání, které nabízí zejména on-line způsobem na vzdělávacím portále www.ucetni-portal.cz.

Lucie Josková, Jan Šafránek

Pěva Čouková, Pavel Pravda

Markéta Pravdová

NOVÁ

SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM



Grada publishing

Nová

společnost

s ručením

omezeným

Lucie Josková, Jan Šafránek

Pěva Čouková, Pavel Pravda

Markéta Pravdová

PRÁVO – ÚČETNICTVÍ – DANĚDANĚ

ZCELA

NOVĚ


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Edice Právo pro praxi JUDr. Lucie Josková Ph.D. LL.M., Mgr. Jan Šafránek, Ing. Pěva Čouková, Mgr. Pavel Pravda, Mgr. Ing. Markéta Pravdová Nová společnost s ručením omezeným Právo – účetnictví – daně TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 5546. publikaci Realizace obálky Vojtěch Kočí Sazba Jan Šístek Odpovědná redaktorka Ing. Michaela Průšová Počet stran 208 První vydání, Praha 2014 Vytiskla Tiskárna v Ráji, s. r. o., Pardubice © GRADA Publishing, a.s., 2014 ISBN 978-80-247-4445-2 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9271-2 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9272-9 (ve formátu EPUB) GRADA Publishing: tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400, www.grada.cz

Obsah

I. Obecně o společnosti s ručením omezeným ......................................................... 9

1. Obchodní korporace ................................................................................................. 9

2. Charakteristické znaky společnosti s ručením omezeným ................................ 10

3. Právní úprava ........................................................................................................... 12

a) Stav do 31. 12. 2013 ........................................................................................... 12

b) Stav od 1. 1. 2014 ............................................................................................... 12

4. Co se společnostmi, které vznikly do 31. 12. 2013? ............................................ 15

a) Společnosti, které se podřídí nové úpravě ......................................................... 16

b) Společnosti, které se nepodřídí nové úpravě ..................................................... 17

c) Povinná úprava společenské smlouvy ............................................................... 19

d) Ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně jednatele ................................. 20

5. Praktické využití ...................................................................................................... 20

II. Založení a vznik společnosti, základní kapitál ................................................... 21

1. Založení společnosti ................................................................................................ 21

a) Kdo může být společníkem? ............................................................................... 21

b) Součinnost notáře ............................................................................................... 22

c) Zápis firmy po založení společnosti .................................................................. 22

d) Zapojení znalce ................................................................................................... 22

e) Jednání před vznikem společnosti ..................................................................... 23

f ) Vnesení a správa vkladů .................................................................................... 24

g) Získání oprávnění k podnikání ......................................................................... 25

h) Náklady spojené se vznikem společnosti ........................................................... 25

2. Vklad a základní kapitál .......................................................................................... 26

a) Vklad společníka do základního kapitálu ........................................................ 26

b) Peněžitý vklad a jeho splácení ........................................................................... 26

c) Nepeněžitý vklad a jeho vnesení do společnosti ............................................... 27

d) Vklady při zvyšování základního kapitálu ....................................................... 29

e) Základní kapitál ................................................................................................. 30

f ) Zvyšování základního kapitálu ......................................................................... 31

g) Snižování základního kapitálu .......................................................................... 36

3. Účetnictví a daňové souvislosti vzniku společnosti ............................................ 38

a) Zahajovací rozvaha ............................................................................................ 38

b) Účetní a daňové odepisování u nově vzniklé účetní jednotky ........................ 40

c) Odložená daň při vzniku společnosti ................................................................ 40

d) Daň z přidané hodnoty ...................................................................................... 41

4. Vznik společnosti .................................................................................................... 42

a) Návrh na zápis do obchodního rejstříku .......................................................... 42

b) Zápis notářem ..................................................................................................... 42

Nová spolenost s ruením omezeným

c) Lhůta pro podání návrhu .................................................................................. 42

d) Přílohy ................................................................................................................. 43

III. Společenská smlouva (zakladatelská listina) ...................................................... 45

1. Povinné náležitosti ................................................................................................... 46

a) Firma [§ 123 odst. 1 NOZ, § 146 odst. 1 písm. a) ZOK] ................................ 46

b) Sídlo (§ 123 odst. 1 NOZ) ................................................................................. 46

c) Předmět podnikání / předmět činnosti

[§ 123 odst. 1 NOZ, § 146 odst. 1 písm. b) ZOK] ......................................... 46

d) Určení společníků [§ 146 odst. 1 písm. c) ZOK] ............................................. 47

e) Určení druhů podílů [§ 146 odst. 1 písm. d) ZOK] ........................................ 47

f ) Výše vkladu [§ 146 odst. 1 písm. e) ZOK, § 146 odst. 2 písm. a) ZOK] ...... 48 g) Výše základního kapitálu

[§ 123 odst. 1 NOZ, § 146 odst. 1 písm. f ) ZOK] .......................................... 49

h) Jednatelé [§ 123 odst. 1 NOZ, § 146 odst. 1 písm. g) ZOK] ......................... 49

i) Správce vkladů [§ 146 odst. 2 písm. c) ZOK] ................................................. 50

j) Údaje o nepeněžitém vkladu [§ 146 odst. 2 písm. d) ZOK] .......................... 50

2. Další možná ustanovení předvídaná zákonem .................................................... 51

a) Změna společenské smlouvy (§ 147 odst. 1 ZOK) ........................................... 51

b) Podíl na zisku (§ 161 ZOK) .............................................................................. 51

c) Příplatková povinnost (§ 162 ZOK) ................................................................. 52

d) Určení postupu nakládání s uvolněným podílem (§ 214 ZOK) ..................... 53

e) Vypořádací podíl (§ 36 ZOK) ........................................................................... 53

f ) Podíl na likvidačním zůstatku (§ 37 ZOK) ..................................................... 55

g) Kmenový list (§ 137 ZOK) ................................................................................ 55

h) Vyloučení rozhodování mimo valnou hromadu (per rollam)

(§ 175 odst. 1 ZOK) ........................................................................................... 55

i) Zákaz rozdělení podílu (§ 43 ZOK) ................................................................. 56

j) Vyloučení přechodu podílu na dědice/právního nástupce (§ 42 ZOK) ......... 56

k) Lhůta pro podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku (§ 9 ZOK) ....... 56

3. Další možná ustanovení, která zákon nepředvídá ............................................... 57

IV. Postavení společníků ........................................................................................... 59

1. Podíl ........................................................................................................................... 59

a) Kolik podílů má jeden společník? ...................................................................... 59

b) Výše podílu .......................................................................................................... 59

c) Různé druhy podílů ............................................................................................ 60

d) Kmenový list ....................................................................................................... 61

e) Zastavení podílu ................................................................................................. 62

f ) Ocenění podílu .................................................................................................... 62

2. Práva společníků ...................................................................................................... 69

a) Právo na podíl na zisku, záloha na podíl na zisku .......................................... 69

b) Právo na podíl na likvidačním zůstatku .......................................................... 75

c) Právo na informace ............................................................................................ 78

d) Právo účastnit se a hlasovat na valné hromadě ............................................... 81


Obsah

7

e) Společnická žaloba .............................................................................................. 85

f ) Právo domáhat se neplatnosti usnesení valné hromady ................................. 87

3. Povinnosti společníků ............................................................................................. 91

a) Povinnost loajality společníka ........................................................................... 91

b) Vkladová povinnost ............................................................................................ 92

c) Příplatková povinnost ........................................................................................ 93

d) Povinnost odevzdat kmenový list ...................................................................... 94

e) Ručení společníků ............................................................................................... 95

f ) Ručení společníků v postavení vlivné/ovládající osoby při

úpadku společnosti ............................................................................................. 95

4. Seznam společníků .................................................................................................. 96

a) Význam seznamu společníků ............................................................................. 96

b) Forma a způsob vedení ...................................................................................... 96

c) Údaje zapisované do seznamu společníků ....................................................... 96

V. Změna společníků ............................................................................................... 99

1. Převod podílu ........................................................................................................... 99

a) Obecně k převodu podílu ................................................................................... 99

b) Převod na jiného společníka .............................................................................. 99

c) Převod na třetí osobu ....................................................................................... 101

d) Smlouva o převodu podílu ............................................................................... 101

e) Převod kmenového listu ................................................................................... 102

f ) Daňové dopady převodu podílu – fyzická osoba ........................................... 103

g) Daňové dopady převodu podílu – právnická osoba ...................................... 104

2. Dohoda o ukončení účasti .................................................................................... 104

3. Vystoupení společníka .......................................................................................... 105

4. Vyloučení společníka ............................................................................................. 107

5. Zrušení účasti společníka soudem ...................................................................... 108

6. Dědění podílu ......................................................................................................... 109

7. Zrušení účasti společníka v souvislosti s insolvenčním řízením ..................... 109

8. Zrušení účasti společníka v souvislosti s exekucí .............................................. 110

9. Uvolněný podíl a nakládání s ním ....................................................................... 110

10. Účetní a daňové dopady uvolněného podílu ..................................................... 113

VI. Orgány společnosti ............................................................................................. 117

1. Valná hromada ....................................................................................................... 117

a) Působnost valné hromady ................................................................................ 117

b) Svolání valné hromady ..................................................................................... 131

c) Průběh valné hromady ..................................................................................... 137

d) Zápis z jednání valné hromady ....................................................................... 141

e) Rozhodování mimo valnou hromadu per rollam .......................................... 143

2. Jednatel .................................................................................................................... 145

a) Postavení jednatele ........................................................................................... 145

b) Předpoklady pro výkon funkce jednatele ........................................................ 148

c) Vznik a zánik funkce ........................................................................................ 154

d) Kompetence, obchodní vedení a jiné povinnosti jednatele ............................ 158 Nová spolenost s ruením omezeným

e) Péče řádného hospodáře a pravidlo podnikatelského úsudku ...................... 162

f ) Odpovědnost, smlouva o vypořádání újmy .................................................... 164

g) Vydání prospěchu a ručení jednatele v případě úpadku ............................... 166

h) Pravidla střetu zájmů, zákaz konkurence ...................................................... 167

i) Smlouva o výkonu funkce a odměňování jednatele ...................................... 169

j) Souběh funkcí .................................................................................................... 171

k) Daně a pojištění ................................................................................................ 172

3. Ostatní orgány ........................................................................................................ 173

a) Dozorčí rada ..................................................................................................... 173

b) Výbor pro audit ................................................................................................. 175

c) Další orgány ...................................................................................................... 175

VII. Zrušení, likvidace a zánik společnosti ............................................................... 177

1. Zrušení .................................................................................................................... 177

a) Dobrovolné zrušení .......................................................................................... 177

b) Nedobrovolné zrušení ....................................................................................... 178

c) Uplynutí doby ................................................................................................... 179

d) Dosažením účelu .............................................................................................. 180

2. Likvidace ................................................................................................................. 180

a) Obecně k likvidaci ............................................................................................ 180

b) Kdy k likvidaci nedochází? .............................................................................. 181

c) Vstup do likvidace ............................................................................................ 181

d) Likvidátor .......................................................................................................... 181

e) Postup likvidace ................................................................................................ 185

f ) Věřitelé společnosti v likvidaci ......................................................................... 194

g) Likvidace společnosti s nedostatkem majetku ................................................ 195

3. Zánik ........................................................................................................................ 196

Přehled zkratek ............................................................................................................ 199

Vzor – Zakladatelská listina společnosti .................................................................... 201


9

I. Obecně o společnosti

s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je jednou z možných právních forem, které lze využít pro

podnikání v České republice. Jedná se o obchodní korporaci – obchodní společnost, která

je řazena mezi společnosti kapitálové. Její základní výhodou je omezené ručení společníků

a flexibilní úprava, která společníkům umožňuje vytvořit společnost podle svých potřeb.

1. Obchodní korporace

Korporace je právnická osoba, která je tvořena společenstvím osob (§ 210 zákona

č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále též jen „NOZ“). Zákon o obchodníchkorporacích (zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, dále též jen „ZOK“)

zavádí nový pojem – obchodní korporace, kterými rozumí obchodní společnosti a družstva

(§ 1 odst. 1 ZOK).

Obchodními společnostmi (dále hovoříme jen o společnostech) jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení.

U společností dále zákon o obchodních korporacích rozlišuje mezi společnostmiosobními a kapitálovými. Rozhodující pro toto rozlišení je přitom (podle teorie) skutečnost, zda je v popředí zájmu osobní účast (odborné schopnosti, vlastnosti apod. společníka) nebo kapitálová účast (tj. vklad) společníků; pro kapitálové společnosti je typické omezené ručení společníků za dluhy společnosti. Mezi osobní společnosti zákon řadí veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost a mezi společnosti kapitálové společnost s ručenímomezeným a akciovou společnost (§ 1 odst. 2 ZOK). Ve skutečnosti je toto dělení umělé, neboť i u osobních společností (zejména komanditní společnosti) je významný vklad společníka (srov. vklad komanditisty u komanditní společnosti) a u kapitálových společností (zejména společnost s ručením omezeným) osobní kvality společníků. Tuto skutečnost zachycuje schéma na následující straně.

Za společnosti jsou považovány i tzv. nadnárodní formy – evropská společnost a evropské

hospodářské zájmové sdružení. Jedná se o společnosti, které primárně reguluje evropské právo

[evropské nařízení č. 2157/2001, o statutu evropské společnosti (SE), respektive evropské

nařízení č. 2137/85, o zřízení Evropského hospodářského zájmového sdružení (EHZS)], a jež

tak znají všechny členské státy EU.


10

Nová společnost s ručením omezeným

Družstvem se podle zákona o obchodních korporacích rozumí družstvo a evropská

družstevní společnost (jedná se o nadnárodní formu družstva, pro kterou se primárně použije

evropské nařízení č. 1435/2003, o statutu evropské družstevní společnosti). Ač mají družstva

některé společné znaky s obchodními společnostmi (vytvářejí například základní kapitál),

v řadě aspektů se liší (typická je otevřenost družstva, tj. možnost nabývat a pozbývat členství

bez nutnosti měnit stanovy, či účel, který obvykle nebývá podnikatelský) a tvoří tak vedle

společností zvláštní skupinu obchodních korporací.

2. Charakteristické znaky společnosti

s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je tradičně řazena mezi kapitálové společnosti (viz také

výslovně § 1 odst. 2 ZOK). To znamená, že v popředí zájmu je vklad společníka, nikoliv jeho

osobní kvality. V praxi ovšem osobnost společníka často hraje značnou roli (a s tím počítá

i zákon o obchodních korporacích, který například umožňuje omezení převodu podílu

nebo umožňuje, aby společenská smlouva uložila společníkovi určitou povinnost ve vztahu

ke společnosti, například povinnost pro společnost pracovat za využití svých osobnostních,

odborných kvalit atd.) a společnost s ručením omezeným se tak v některých aspektechpřibližuje společnostem osobním.

VOS

KS

SRO

AS

osobní společnosti

kapitálové společnosti

Obecně o společnosti s ručením omezeným

11

Typickými znaky společnosti s ručením omezeným jsou:

• Omezené ručení společníků – Společníci ručí za dluhy společnosti pouze v rozsahu,

v jakém nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku

v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění (§ 132 odst. 1 ZOK). Jakmile tedy všichni

společníci splatí svůj vklad a toto úplné splacení všech vkladů je zapsáno do obchodního

rejstříku, za dluhy společnosti nikterak neručí; výjimkou je případné ručení společníků

jako vlivných osob v případě úpadku společnosti (§ 68 ve spojení s § 76 odst. 3 ZOK).

Pokud ovšem některý ze společníků vklad nesplatil nebo správný rozsah splacení vkladu

není zapsán do obchodního rejstříku a věřitel se nemůže domoci plnění svého dluhu na

společnosti, může požadovat plnění po kterémkoliv ze společníků (byť by daný společník

svůj vklad již splatil). Podmínkou pro řádné uplatnění plnění po společníkovi jeskutečnost, že věřitel nejdříve neúspěšně písemně vyzval společnost k plnění (výjimkou jsou

případy, kdy věřitel nemůže výzvu uskutečnit nebo je nepochybné, že dlužník dluh nesplní,

§ 2021 odst. 1 NOZ). Rozsah je omezen výší nesplaceného vkladu, přičemž rozhodující

je zápis v obchodním rejstříku v okamžiku dojití výzvy k plnění společníkovi.

X Obchodní zákoník neupravoval jednoznačně okamžik, ke kterému se určovala výše

ručení. Podle § 105 odst. 1 ObchZ ručili společníci za závazky společnosti, dokudnebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku (chyběla tedy vazba na doručení

výzvy společníkovi).

• Základní kapitál – Tradiční (a podle zřejmě převažujícího názoru již překonaná) funkce

základního kapitálu jako „jistoty“ pro věřitele, která má kompenzovat omezené ručení

společníků, je v zákoně o obchodních korporacích zásadně oslabena. Podle § 142 odst. 1

ZOK může vklad – a u jednočlenné společnosti tedy i základní kapitál – odpovídat

1 Kč. Přesto společnost s ručením omezeným i nadále základní kapitál povinně vytváří

[§ 146 odst. 1 písm. f ) ZOK]. Jeho minimální výše však může odpovídat počtu společníků

vynásobených jednou korunou. K základnímu kapitálu více viz část druhá. Tato právní

úprava reaguje na význam základního kapitálu v praxi, kdy je základní kapitál pouze

účetní položkou, která reálně není „kryta“ penězi nebo majetkem a která tak věřitelům

společností nic negarantuje.

X Obchodní zákoník stanovil minimální základní kapitál ve výši 200 000 Kč (§ 108 odst. 1

ObchZ) a minimální vklad každého společníka ve výši 20 000 Kč (§ 109 odst. 1 ObchZ).

• Flexibilita a relativní jednoduchost úpravy – Zákon přenechává společníkům značné

možnosti při formování konkrétního uspořádání společnosti. To je zřejmé například


12

Nová společnost s ručením omezeným

z ustanovení o společenské smlouvě. Úprava je přitom ve srovnání s úpravou akciové

společnosti jednoduší a méně přísná.

Tato flexibilita a relativní jednoduchost však zároveň představuje značné nebezpečí prospolečníky, kteří se spolehnou na zákonnou úpravu a nebudou věnovat dostatečnou pozornost

úpravě práv a povinností společníků ve společenské smlouvě. Nová právní úprava je totiž

v mnoha ohledech zcela odlišná od úpravy obsažené v obchodním zákoníku, což může vést

k mnoha „nepříjemným překvapením“ pro společníky. Příkladem může být ustanovení

o převodu podílu. Podle obchodního zákoníku mohl společník společnosti s ručenímomezeným převést svůj obchodní podíl na jiného společníka pouze se souhlasem valné hromady

(společenská smlouva mohla stanovit něco jiného, § 115 odst. 1 ObchZ). Podle zákonao obchodních korporacích platí, že každý společník může svůj podíl převést na jiného společníka

bez dalšího (§ 207 odst. 1 ZOK). Souhlasu valné hromady tedy není potřeba (také v tomto

případě je samozřejmě možné společenskou smlouvu změnit).

X Obchodní zákoník počítal s aplikací řady ustanovení určených pro akciové společnosti

i na společnost s ručením omezeným, byť to nebylo vždy nutné. Zákon o obchodních

korporacích od toho ve značném rozsahu upouští. Na druhou stranu, právní úprava

společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti se v zákoně o obchodníchkorporacích významným způsobem přiblížily, když u společnosti s ručením omezeným zákon

připouští instituty dosud známé jen z akciového práva (například možnost inkorporovat

podíl do kmenového listu). 3. Právní úprava a) Stav do 31. 12. 2013 Do 31. 12. 2013 byla společnost s ručením omezeným upravena v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, též jen „ObchZ“). Nevýhodou úpravy byla zejména aplikovatelnost části ustanovení určených pro akciové společnosti i na tuto právní formu (například § 196a ObchZ upravující pravidla vnitřního obchodování). b) Stav od 1. 1. 2014 Společnost s ručením omezeným je nyní upravena v zákoně o obchodních korporacích. Část relevantní úpravy nicméně nalezneme také v novém občanském zákoníku, kterýobsahuje obecnou úpravu právnických osob. Nová úprava společnosti s ručením omezeným tak bude mít čtyři vrstvy:

Obecně o společnosti s ručením omezeným

13

1. NOZ Právnické osoby – Obecná ustanovení

(§ 118–209)

Např. firma, jednání s péčí

řádného hospodáře, zrušení

a likvidace

2. NOZ Právnické osoby – Korporace – Obecně

o korporacích (§ 210–213)

Např. povinnost loajality

3. NOZ Právnické osoby – Korporace – Spolek

(§ 214–302)

Podle § 3 odst. 1 ZOK se

ustanovení NOZ o spolcích

použijí, jen stanoví-li tak

ZOK výslovně. Jedná se

zejména o úpravuvylou

čení společníka v prodlení,

neplatnost usnesení valné

hromady a právo napřimě

řené zadostiučinění.

4. ZOK Obchodní korporace – Obecná ustanovení

(§ 1–94), Společnost s ručením omezeným

(§ 132–242)

Nevýhodou nastíněné koncepce právní úpravy je skutečnost, že není soustředěna

do jednoho právního předpisu, ale do dvou zákonů, které navíc na sebe vzájemně odkazují,

a to někdy i opakovaně. To může ve svém důsledku způsobovat určitou nepřehlednost pro

čtenáře a uživatele.

Je-li problematika upravena jak v novém občanském zákoníku, tak v zákoně o obchodních

korporacích, platí, že speciální úprava (tj. ustanovení zákona o obchodních korporacích

o společnosti s ručením omezeným, popřípadě obecná ustanovení zákona o obchodních

korporacích vztahující se na všechny korporace) má přednost před úpravou obecnou(ob

saženou v novém občanském zákoníku). Je nicméně třeba uvést, že v některých případech

je obtížné rozhodnout, která z paralelních úprav má postavení úpravy speciální a má tedy

při aplikaci přednost.

Níže uvádíme přehled ustanovení zákona o obchodních korporacích a nového občanského

zákoníku, kde je zejména upravena uvedená problematika:

Problematika Právní úprava

ZOK/NOZ

Poznámky

Založení a vznik společnosti § 122–126 NOZ

§ 8–10 ZOK

§ 146–148 ZOK

Společnost se i nadále zakládá

právním jednáním ve forměno

tářského zápisu a vzniká zápisem

do obchodního rejstříku.

Jednání společnosti předzápi

sem do obchodního rejstříku

§ 127 NOZ Jednat za společnost lze ještě před

jejím vznikem.

Nová společnost s ručením omezeným

Problematika Právní úprava

ZOK/NOZ

Poznámky

Neplatnost společnosti § 128–131 NOZ

§ 92 ZOK

Po vzniku společnosti nelze určit,

že nevznikla, ale zásadní vady

mohou způsobit její neplatnost.

Po prohlášení za neplatnouvstuuje společnost do likvidace.

Vklad, základní kapitál § 15–30 ZOK

§ 142–145 ZOK

Společnost vytváří i nadálepovinně základní kapitál, byť jeho

minimální výše není stanovena.

Podíl (vč. podílu na ziskua podílu na likvidačním zůstatku)

§ 31–43 ZOK

§ 133 ZOK

§ 135–138 ZOK

Účast společníka ve společnosti je

označena jako podíl.

Firma § 132–135 NOZ

§ 423–428 NOZ

§ 132 odst. 2 ZOK

Firma je jméno, pod kterým je

podnikatel zapsán v obchodním

rejstříku. Její součástí je dodatek

o právní formě společnosti(naříklad „s. r. o.“).

Sídlo § 136–137 NOZ

§ 429 NOZ

Sídlo je místem, kde veřejnost

může se společností vstupovat

v kontakt.

Jednatel § 151–165 NOZ

§ 5 ZOK

§ 44 odst. 3, 5

ZOK

§ 46–47 ZOK

§ 51–57 ZOK

§ 59–69 ZOK

§ 194–199 ZOK

Statutárním orgánemspolečnosti je jeden nebo více jednatelů.

Jednatel zastupuje společnost,zajišťuje obchodní vedenía vykonává i zbytkovou působnost (tj. vše,

co nespadá do působnosti valné

hromady nebo jiného orgánu

společnosti).

Valná hromada § 44 odst. 1 ZOK

§ 45 ZOK

§ 48 ZOK

§ 167–192 ZOK

§ 245, 258–261

NOZ

Nejvyšším orgánem společnosti je

valná hromada, která rozhoduje

o klíčových otázkách. Jejími členy

jsou všichni společníci.

Dozorčí rada § 201 ZOK Dozorčí rada se zřizujedobrovolně. Jejím hlavním úkolem

(je-li zřízena) je kontrola činnosti

jednatelů.

Obecně o společnosti s ručením omezeným

15

Problematika Právní úprava

ZOK/NOZ

Poznámky

Postavení společníka § 212 NOZ

§ 150–166 ZOK

§ 202–215 ZOK

Základní povinnostíspolečníka je povinnost loajality. Další

povinností je vkladová povinnost,

případně povinnosti vymezené

společenskou smlouvou. Mezi

klíčová práva patří právo na podíl

na zisku a právo účastnit se valné

hromady a hlasovat na ní.

Změny výše základníhokapitálu

§ 216–240 ZOK Základní kapitál společnosti lze

zvýšit či snížit jen přesnědefinovaným postupem.

Zrušení a likvidace společnosti § 168–173 NOZ

§ 187–209 NOZ

§ 93–94 ZOK

§ 241–242 ZOK

Zánik společnosti jedvoufázový – nejdříve dochází k zrušení

a teprve výmazem z obchodního

rejstříku společnost zaniká. Mezi

zrušením a zánikem pravidelně

dochází k likvidaci (zpeněžení

majetku a vyrovnání dluhůspolečnosti).

Jednočlenná společnost § 11–14 ZOK Společnost může založit i jen

jediný společník, popřípaděmohou být všechny podíly postupně

soustředěny v rukou jediného

společníka.

Koncernové právo § 71–91 ZOK Koncernové právo řeší důsledky

jednorázového i trvaléhoovlivňování společnosti.

Nová úprava – tedy nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích – se bez

dalšího použije pouze na společnosti, které vznikly (tj. byly zapsány do obchodního rejstří­

ku) po 1. 1. 2014. Společnosti vzniklé do 31. 12. 2013 si budou moci zvolit, zda se podřídit

nové úpravě jako celku, nebo se i nadále řídit také obchodním zákoníkem (viz níže bod 4).

4. Co se společnostmi, které vznikly do 31. 12. 2013?

Vztah nové (nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích) a původní (obchodní

zákoník) úpravy řeší přechodná ustanovení, která jsou obsažena v závěru obou předpisů (ke

společnostem se vztahují zejména ustanovení § 3041 a § 3042 NOZ a § 775 a § 777 ZOK).


16

Nová společnost s ručením omezeným

Jejich smyslem je určit pravidla pro použití nových předpisů na právní vztahy vzniklé zaúčinnosti předpisů původních (zejména obchodního zákoníku). Přechodná ustanovení nového

občanského zákoníku i zákona o obchodních korporacích jsou nicméně velmi nepřehledná

a zčásti si navzájem odporují. To vyvolává řadu nejasností (viz dále).

Společnosti, které vznikly do 31. 12. 2013, mají dvě možnosti. Buď se cíleně podřídí

nové úpravě a nadále se budou řídit pouze zákonem o obchodních korporacích a novým

občanským zákoníkem, anebo se nepodřídí a bude pro ně platit zčásti obchodní zákoník

a zčásti nová úprava.

Ať již se společnost rozhodne nové právní úpravě podřídit či nikoliv, je povinna do 1. 7. 2014 upravit svou společenskou smlouvu tak, aby vyhovovala ustanovením nové právní úpravy, od kterých se nelze odchýlit (taková ustanovení jsou označována jako kogentní či donucující, § 777 odst. 2 ZOK). a) Společnosti, které se podřídí nové úpravě Pokud se chce společnost podřídit zákonu o obchodních korporacích (a zároveň i novému občanskému zákoníku) jako celku, musí tak učinit změnou společenské smlouvy a údaj o této skutečnosti zapsat do obchodního rejstříku. Od okamžiku, kdy bude zápis o podřízení se zákonu o obchodních korporacích zveřejněn v obchodním rejstříku, bude sespolečnost řídit výlučně zákonem o obchodních korporacích (a novým občanským zákoníkem, § 777 odst. 5 ZOK).

Změnu společenské smlouvy je možné formulovat například takto:

→ Společnost Alfa s. r. o. se v souladu s § 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb.,o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) podřizuje tomuto

zákonu jako celku.

Nové právní úpravě je možné se podřídit do 1. 1. 2016. Zůstává přitom sporné, jak bude toto

časové omezení vykládáno. Částečně je zastáván názor, že bránit společnostem vyjasnit své

právní poměry není možné a volba nového práva bude možná i po uplynutí uvedeného data.

Objevuje se ale i tvrzení, že společnosti, které lhůtu nevyužijí, budou „odsouzeny“ nadále

setrvat v režimu, kdy se zčásti řídí novou právní úpravou a zčásti obchodním zákoníkem.

Zásadní výhodou podřízení se nové úpravě je jistota, jaká zákonná ustanovení budou pro společnost platit.

Podřízení se s sebou ovšem nese i nevýhody. Společníci se vystavují riziku, že se zásadně změní jejich postavení. Nová právní úprava totiž některá pravidla obchodního zákoníku obrací. Pokud proto společníci vycházeli z toho, že se uplatní zákonná úprava a dotčenou problematiku neupravili přímo ve společenské smlouvě, mohou být nemile překvapeni změnou svých práv a povinností.

Obecně o společnosti s ručením omezeným

17

Příklad

Podle obchodního zákoníku mohl společník společnosti s ručením omezeným převést svůj

obchodní podíl na jiného společníka pouze se souhlasem valné hromady (společenská

smlouva mohla stanovit něco jiného, § 115 odst. 1 ObchZ). Společníci byli s takovouúpravou spokojeni a společenská smlouva žádné zvláštní ustanovení v tomto směru neobsahuje.

Pokud se společnost podřídí zákonu o obchodních korporacích, potom bude platit, že každý

společník může svůj podíl převést na jiného společníka bez dalšího (§ 207 odst. 1 ZOK).

Souhlasu valné hromady tedy nebude potřeba (také v tomto případě je samozřejmě možné

společenskou smlouvu změnit). Navíc i nadále budou platit ustanovení společenské smlouvy (pokud nejsou v rozporus ustanoveními zákona o obchodních korporacích či nového občanského zákoníku, od kterých se nelze odchýlit).

Příklad

Společnost s ručením omezeným má ve společenské smlouvě ustanovení o tom, že vytváří

rezervní fond a pravidla pro jeho tvorbu. Ačkoliv podle nové úpravy zásadně není rezervní

fond třeba vytvářet, společnost bude povinna respektovat úpravu ve společenské smlouvě

a fond i nadále doplňovat (společenskou smlouvu je samozřejmě možno změnit).

b) Společnosti, které se nepodřídí nové úpravě

Společnost se nové úpravě podřídit nemusí. Přesto se však nebude řídit pouze dosavadní

úpravou, tj. obchodním zákoníkem, ale bude pro ni platit taktéž nová úprava. Té se totiž

nelze vyhnout.

Podle přechodných ustanovení se na společnosti, které vznikly ještě před 1. 1. 2014, vždy použijí donucující (kogentní) ustanovení nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Z nové právní úpravy ovšem jednoznačně nevyplývá, která ustanovení nových předpisů lze považovat za kogentní a která nikoliv, a ani právní teorie v tomto směru nenabízí uspokojivé řešení. Příkladem kogentních ustanovení je (a to jenesporné) úprava vzniku a zániku společnosti (včetně likvidace), struktury a působnosti jejích orgánů či otázky jednání za společnost.

Dále bude mít pro společnost velký význam společenská smlouva a pravidla tam uvedená. Předpokladem použití takových pravidel je, že neodporují kogentním ustanovením zákona o obchodních korporacích (nového občanského zákoníku). Není však jasné, zda ustanovení společenské smlouvy musí vyhovovat taktéž kogentním ustanovením obchodního zákoníku. Pokud se totiž přikloníme k závěru, že ustanovení společenských smluv nemusí respektovat kogentní ustanovení obchodního zákoníku (a tedy obchodní zákoník jako takový, protože od dispozitivních ustanovení se lze samozřejmě ve společenské smlouvě či stanováchodchýlit), potom umožníme, aby společníci změnou svých společenských smluv „vyzobávali“ Nová společnost s ručením omezeným výhody nové právní úpravy, aniž by se zároveň byli nuceni této úpravě jako celku podřídit. Domníváme se, že takový postup není možný.

Příklad

Obchodní zákoník nepřipouštěl, aby obchodní podíly společnosti s ručením omezeným byly

vtěleny do cenného papíru (§ 61 odst. 1 ZOK). Toto ustanovení lze bezesporu považovat

za kogentní. Zákon o obchodních korporacích naproti tomu umožňuje, aby společenská

smlouva určila, že podíl společníka je představován cenným papírem – kmenovým listem

(§ 137 ZOK). Může společnost, která vznikla do 31. 12. 2013 a nepodřídila se nové úpravě,

kmenové listy vydat? Součástí společenských smluv se automaticky stanou dosavadní ustanovení obchodního zákoníku (všechna, tj. bez rozlišení na kogentní a dispozitivní), která upravovala právaa povinnosti společníků (§ 777 odst. 4 ZOK). Přitom panují značné pochybnosti o tom, co mezi práva a povinnosti společníků spadá a co už nikoliv. Je nesporné, že mezi práva společníka spadají práva majetková (zejména právo na podíl na zisku, právo na podíl na likvidačním zůstatku) i práva podílet se na řízení společnosti (zejména právo na informace, právo účastnit se valné hromady či právo hlasovat). Pod práva společníka je zahrnováno i oprávnění převést podíl. Stejně tak tam bude patřit základní povinnost společníka – povinnost splatit vklad. V literatuře se nicméně objevily pochybnosti, zda by se tento výčet neměl rozšířit o ustanovení upravující postupy, které do práv a povinností společníků (nepřímo) zasahují – příkladem může být problematika působnosti valné hromady a výkonu akcionářských práv na ní. Krom toho je třeba poukázat na skutečnost, že ustanovení obchodního zákoníku (který byl zrušen) upravující práva a povinnosti společníků by zřejmě (názory se liší) měla být zapracována do společenské smlouvy; úplné a aktuální znění společenské smlouvy musí být uloženo do sbírky listin (§ 197 ZOK).

Taktéž u řady dalších otázek není jednoznačné, jakou úpravou se budou řídit. S ohledem na zásadu, že se zákonem o obchodních korporacích řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne jeho účinnosti (§ 775 ZOK), se domníváme, že to zpravidla bude zákon o obchodních korporacích (a nový občanský zákoník).

Příklad

Společnosti byly do 31. 12. 2013 povinny při převodu (nabytí) majetku přesahujícího desetinu

základního kapitálu na spřízněnou osobu stanovit hodnotu majetku na základě posudku

znalce (§ 196a odst. 3 ve spojení s § 135 odst. 2 ObchZ). Zákon o obchodních korporacích

obdobné ustanovení neobsahuje. Budeme-li vycházet z toho, že se použije nová právní

úprava, není takový převod na (ze) společnost s ručením omezeným podroben omezením.

Obecně o společnosti s ručením omezeným

19

S ohledem na výše uvedené lze jednoznačně doporučit, aby se společnosti podřídily

právní úpravě obsažené v zákoně o obchodních korporacích jako celku (a – byť tak zákon

nestanoví – tím i novému občanskému zákoníku). S nečinností v tomto směru je spojeno

mnoho nejasností a rizik.

Závěrem je třeba upozornit, že taktéž společnosti, které se nové úpravě nepodřídí, musí

přizpůsobit své společenské smlouvy kogentním ustanovením nové právní úpravy.

c) Povinná úprava společenské smlouvy

Společnosti (bez ohledu na to, zda se nové právní úpravě podřídí či nikoliv) jsou povinny

do 1. 7. 2014 své společenské smlouvy upravit tak, aby odpovídaly kogentním ustanovením

zákona o obchodních korporacích a nového občanského zákoníku a tyto dokumenty doručit

do sbírky listin.

V prvé řadě je tak nutné společenskou smlouvu doplnit o povinné náležitosti dle zákona o obchodních korporacích. Zákon o obchodních korporacích požaduje (na rozdíl od zrušeného obchodního zákoníku), aby součástí společenské smlouvy byly i následující skutečnosti (§ 146 odst. 1 ZOK, § 123 NOZ): • Určení počtu jednatelů [§ 146 odst. 1 písm. g) ZOK] – Pokud společenská smlouva

počet jednatelů neobsahuje, je třeba společenskou smlouvu o tento údaj doplnit. Údaj

o počtu jednatelů obchodní zákoník nepožadoval, judikatura (Vrchní soud v Praze, sp.

zn. 7 Cmo 530/2008) nicméně dovodila, že není-li ve společenské smlouvě určen počet

jednatelů, je dán tento počet počtem prvních jednatelů [jejichž jména se ve společenské

smlouvě uvádí, § 110 odst. 1 písm. e) ObchZ], a proto byl do společenských smluv řadou

společností tento údaj doplněn. • Určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených – Tento

údaj je potřebný pouze v případě, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů

podílů [§ 146 odst. 1 písm. d) ZOK]. Pokud tedy po nabytí účinnosti zákona o obchodních

korporacích změna společenské smlouvy neumožnila různé druhy podílů, do společenské

smlouvy není třeba v tomto směru provádět žádné změny, byť výslovné určení, že „Vznik

podílů různého druhu není přípustný.“ lze jen doporučit. Při změnách společenské smlouvy pozor na skutečnost, že podle § 147 odst. 1 ZOK může být společenská smlouva měněna jen dohodou všech společníků; kompetence valné hromady měnit společenskou smlouvu musí být ve společenské smlouvě výslovně upravena.

V případě, že společnost do 1. 7. 2014 nepřizpůsobí svou společenskou smlouvu zákonu

o obchodních korporacích, rejstříkový soud ji vyzve ke splnění této povinnosti a stanoví

dodatečnou lhůtu. Nebude-li společenská smlouva upravena v dodatečné lhůtě, soud na

návrh (rejstříkového soudu nebo osoby, která osvědčí právní zájem) společnost zrušía nařídí její likvidaci.


20

Nová společnost s ručením omezeným

d) Ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně jednatele

Zákon o obchodních korporacích upravuje smlouvu o výkonu funkce velmi podrobně;de

tailně jsou rozepsána zejména ustanovení o odměňování (§ 59–60). Velmi obecně řečeno, má

jednatel nárok na odměnu za výkon funkce jen v případě, že je součástí písemné smlouvy

o výkonu funkce, smlouva splňuje obsahové náležitosti požadované zákonem a schválila

ji valná hromada. Lze proto očekávat, že pokud byla uzavírána smlouva o výkonu funkce

před 1. 1. 2014 (aniž bylo přihlédnuto k ustanovením zákona o obchodních korporacích),

nebude odpovídat nárokům zákona o obchodních korporacích a bude třeba ji ve stanovené

lhůtě upravit. Ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně jednatele je třeba přizpůsobit

zákonu o obchodních korporacích do 1. 7. 2014. Pokud tato povinnost splněna nebude, bude

jednatel svou funkci nadále vykonávat bezplatně (samozřejmě jen do doby, než bude smlouva

o výkonu funkce uzavřena a schválena v souladu se zákonem o obchodních korporacích).

5. Praktické využití

Společnost s ručením omezeným je dlouhodobě nejvyužívanější formou obchodní společnosti

v České republice. Podle údajů Českého statistického úřadu existovalo k 31. 12. 2013 téměř

365 150 společností s ručením omezeným (pro srovnání – akciových společností existovalo

ke stejnému datu 25 255, veřejných obchodních společností 6 998 a komanditních společností

754, viz přehled ČSÚ Ekonomické subjekty podle právní formy a počtu zaměstnanců). Počet

společností s ručením omezeným přitom dlouhodobě narůstá.


21

II. Založení a vznik společnosti,

základní kapitál

Vznik společnosti s ručením omezeným má dvě fáze. Tou první je založení společnosti, ke

kterému dochází uzavřením společenské smlouvy, popřípadě (je-li zakladatel jediný)sepsáním zakladatelské listiny. Uzavřením společenské smlouvy vznikají práva a povinnosti pouze

smluvním stranám – zakladatelům. Druhou fází je vznik společnosti, ke kterému dochází

zápisem společnosti do obchodního rejstříku. V tomto okamžiku vzniká společnost s ručením

omezeným jako právnická osoba, tedy subjekt odlišný od společníků.

1. Založení společnosti

Založení společnosti spočívá v uzavření společenské smlouvy, popřípadě v sepsánízakladatelské listiny (nadále už hovoříme pouze o společenské smlouvě s tím, že to samé platí i pro

zakladatelskou listinu). Společenská smlouva musí mít formu notářského zápisu a náležitosti

požadované zákonem o obchodních korporacích a novým občanským zákoníkem. Obsahu

společenské smlouvy je věnována část třetí.

a) Kdo může být společníkem?

Společníkem společnosti s ručením omezeným může být v zásadě jakákoliv fyzická či právnická osoba. Zákon o obchodních korporacích přitom neurčuje minimální ani maximální

počet společníků a ten se tak může pohybovat od jediného společníka až po několik desítek

(či stovek) společníků.

Není přitom vyloučeno, aby společnost s ručením omezeným s jediným společníkem

byla jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným (tzv. řetězení společností

je tedy přípustné).

X Obchodní zákoník stanovil, že společnost s ručením omezeným může mít nejvíc padesát

společníků (§ 105 odst. 3 ObchZ). Nepřípustné bylo řetězení společností (§ 105 odst. 2

ObchZ). Nadále taktéž neplatí omezení, podle kterého jedna fyzická osoba mohla být

jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným (§ 105 odst. 2 ObchZ). Nová společnost s ručením omezeným b) Součinnost notáře Společenská smlouva, kterou se zakládá společnost s ručením omezeným, musí býtvyhotovena ve formě veřejné listiny, čímž se rozumí notářský zápis (§ 8 ZOK, § 776 odst. 2 ZOK). Volba notáře je přitom věcí zakladatelů (seznam notářů s možností vyhledávání podle sídla je na stránkách Notářské komory České republiky: www.nkcr.cz).

Odměny a náhrady nákladů notáře jsou upraveny vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb. Odměna notáře za sepsání společenské smlouvy v době vzniku této publikace standardně nepřesahovala částku ve výši 5 000 Kč bez DPH (při základním kapitálunepřesahujícím 200 000 Kč). Dále je třeba počítat s náklady na vyhotovení stejnopisů notářského zápisu (100 Kč za stranu notářského zápisu), s náhradou hotových výdajů a s náhradou za promeškaný čas notáře. Notář také může ve stanovených případech odměnu přiměřeně zvýšit, například pokud jde o věc složitou nebo časově náročnou, to se však v praxi děje jen velmi zřídka. Častou otázkou se v praxi stává otázka počtu vyhotovení notářského zápisu. Domníváme se, že úplným minimem jsou dvě vyhotovení notářského zápisu, kdy se jedno vyhotovení předkládá rejstříkovému soudu jako příloha návrhu na zápis společnosti doobchodního rejstříku a jedno vyhotovení si ponechává společnost pro účely archivace. V případě potřeby může notář kdykoliv vydat stejnopis nebo opis již jednou sepsaného notářského zápisu. c) Zápis firmy po založení společnosti Společnost si při svém založení zvolí obchodní firmu, tj. jméno, pod kterým bude zapsána v obchodním rejstříku (§ 423 odst. 1 NOZ) a pod kterým bude právně jednat (například uzavírat smlouvy). Taková obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou (§ 424 NOZ). Rejstříkový zákon přitom umožňuje, aby všichni navrhovatelé navrhli zápis obchodní firmy ještě před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku (§ 48 odst. 2 RejZ). Takový postup je vhodný zejména v případě, kdy lze očekávat, žezískání oprávnění k podnikání, které je předpokladem podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku (viz níže), bude trvat delší dobu a panují obavy, že by zvolenou firmu mohl využít jiný subjekt (s ohledem na požadavek nezaměnitelnosti by ji potom rejstříkový soud společnosti nezapsal). d) Zapojení znalce Znalec se do procesu založení společnosti zapojuje pouze v případě, že je vnášen nepeněžitý vklad. Úkolem znalce je nepeněžitý vklad ocenit.

Znalcem je osoba, která je zapsaná v seznamu znalců; znaleckou činnost vykonávají také právnické osoby – znalecké ústavy, zapsané v seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost (§ 2 odst. 1 ZnalZ). Seznam znalců vedou krajské soudy podle trvalého bydliště znalce; ústřední seznam znalců a seznam znaleckých ústavů vede Ministerstvospravedlnosti. Seznam znalců je dostupný na www.justice.cz. Působnost znalců (znaleckých ústavů) je celorepubliková a pro volbu znalce tedy není rozhodné, u jakého soudu je znalec zapsán.

Založení a vznik společnosti, základní kapitál

23

Ve výjimečných případech může namísto znalce zapsaného v seznamu znalců vystupovat

osoba ustavená znalcem výlučně pro danou příležitost (§ 24 ZnalZ).

Znalce vybírají zakladatelé společnosti ze seznamu znalců (tj. bez zapojení soudu,

§ 143 odst. 2 ZOK). Toto představuje oproti dosavadní úpravě z praktického hlediska velký

posun, neboť nejenže odpadá nutnost podávat při nepeněžitých vkladech zvláštní návrh na

jmenování znalce soudem (což přestavuje jak úsporu času, tak snížení nákladů na založení

společnosti), ale rovněž již není třeba se obávat toho, že soud znalcem ustanoví někoho

jiného, než koho navrhovatel v návrhu jako znalce uvedl.

Odměna za zpracování znaleckého posudku se určí dohodou a hradí ji společnost (pokud

byla dohoda o zapojení znalce uzavřena jejím jménem a jednání bylo v



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist