načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Nová doba digitální -- Jak se přetváří budoucnost lidí, národů a obchodu - Eric Schmidt; Jared Cohen

Nová doba digitální -- Jak se přetváří budoucnost lidí, národů a obchodu

Elektronická kniha: Nová doba digitální -- Jak se přetváří budoucnost lidí, národů a obchodu
Autor: ;

Populární kniha jednoho ze zakladatelů společnosti Google a vizionáře Erica Schmidta nás seznámí s vizí blízké budoucnosti a očekávaným vývojem moderních technologií. Nové ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  290
+
-
9,7
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: IMPOSSIBLE, s.r.o.
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 310
Rozměr: 24 cm
Název originálu: New digital age
Spolupracovali: překlad David Jeřábek
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-876-7304-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Populární kniha jednoho ze zakladatelů společnosti Google a vizionáře Erica Schmidta nás seznámí s vizí blízké budoucnosti a očekávaným vývojem moderních technologií.

Nové technologie přináší spoustu možností, ale i spoustu rizik. Rozvíjejí současný svět a celé lidstvo se díky nim žene kupředu nebývalou rychlostí. Jak mění nové technologie chování lidí a národů? Na to se pokouší odpovědět tato celosvětově úspěšná kniha.

(jak se přetváří budoucnost lidí, národů a obchodu = The new digital age)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Eric Schmidt; Jared Cohen - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Nová doba digitální

The New Digital Age

Jak se přetváří budoucnost

lidí, národů a obchodu

Eric Schmidt a Jared Cohen


Nová doba digitální

Jak se přetváří budoucnost lidí, národů a obchodu

The New Digital Age

Copyright © 2014, Eric Schmidt, Jared Cohen

Český překlad originálu „The New Digital Age: Transforming

Nations, Businesses, and Our Lives“, vydaného v  roce 2014 na

kladatelstvím Vintage.

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být

šířena bez výslovného souhlasu vydavatele.

CZECH language edition published by IMPOSSIBLE, S.R.O.,Co

pyright © 2014 All rights reserved including the right ofrepro

duction in whole or in part in any form.

Impossible, s.r.o.

Neslovická 353, Tetčice

http://knihy.impossible.cz

Překlad: David Jeřábek

Podle sazby Davida Hampela e-knihu vytvořil Milan Vilímek

Jihlavský


V knize použité názvy programových produktů, firem apod.mo

hou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochran

nými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978‒80‒87673‒04‒1 (tisková verze)

ISBN 978‒80‒87673‒11‒9 (formát EPUB)

ISBN 978‒80‒87673‒12‒6 (formát MOBI)

ISBN 978‒80‒87673‒13‒3 (formát PDF)


Pro Rebeccu,

které vděčíme za nápady a podporu,

a Aidena,

jemuž závidíme technologii, kterou jednou uvidí.


O budoucnost bychom si měli dělat starosti všichni,

neboť v ní strávíme zbytek života.

Charles F. Kettering,

americký vynálezce a podnikatel


Obsah

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

Kapitola 1

Budoucnost a my . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

Větší efektivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

Více inovace, více příležitostí . . . . . . . . . . . . . . 31

Kvalitnější život . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

Horní pásmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Kapitola 2

Budoucnost identity, občanství a zpravodajství . 53

Datová revoluce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

Krize zpravodajství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

Nový pohled na soukromí – pro každého jiné důsledky 87

Strategie zvládání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

Policejní stát 2.0 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 Kapitola 3

Budoucnost států . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134

Balkanizace internetu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136

Virtuální multilateralismus . . . . . . . . . . . . . . . 157

Virtuální státnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165

Digitální provokace a kybernetické války . . . . . . . 168

Nové zásady války . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 Kapitola 4

Budoucnost revoluce . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201

Snadnější začátky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202

ale těžší konce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212

Virtuální zásahy a omezení . . . . . . . . . . . . . . . 226

Už žádné „jaro“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239 Kapitola 5

Budoucnost terorismu . . . . . . . . . . . . . . . . . 248

Nový dosah, nová rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . 249

Nástup teroristických hackerů . . . . . . . . . . . . . 265

Achillova pata teroristů . . . . . . . . . . . . . . . . . 277

Nikdo se nesmí skrývat . . . . . . . . . . . . . . . . . 286

Bitva o srdce a duše se přesouvá na internet . . . . . . 294 Kapitola 6

Budoucnost konfliktu, boje a intervence . . . . . 301

Méně genocid, více pronásledování . . . . . . . . . . . 302

Konflikt více rozměrů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 310

Automatizovaná válka . . . . . . . . . . . . . . . . . . 327

Nové intervence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 348 Kapitola 7

Budoucnost obnovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 353

Komunikace především . . . . . . . . . . . . . . . . . 354

Oportunismus a využívání příležitostí . . . . . . . . . 375

Prostor pro inovaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 408 Poděkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 415

Úvod

Internet patří k těm několika málo věcem, které lidstvovytvoři

lo, aniž by je zcela chápalo.

[1]

Z toho, co začalo jako elektronický

přenos informací mezi dvěma počítači, velkými jako celá míst

nost, se nyní stal všudypřítomný a nekonečně různorodý kanál,

ze kterého tryská lidská energie a vyjádření. Nelze jej uchopit

a zároveň se nachází v neustálém stavu přeměny, kdy s každou

vteřinou roste a  stává se spletitějším. Je zdrojem ohromného

dobra a možná i hrozivého zla a my si jeho dopady na světovou

scénu teprve začínáme uvědomovat.

Internet je největší anarchistický experiment v  dějinách.

Každou minutu stovky milionů lidí vytvářejí a  konzumují ne

představitelné množství digitálního obsahu v online světě, pro

který neplatí pozemské zákony. Tato nová kapacita svobodného

vyjadřování a volného pohybu informací stojí za zrodem bohaté

virtuální krajiny, jejíž podobu dnes známe. Pomyslete navšech

ny ty internetové stránky, které jste navštívili,e-maily, které jste

[1] Tento citát byl upraven z části projevu, který měl Eric

Schmidt v dubnu roku 1997 na JavaOne Conference v San

Franciscu. Původní citát zní: „Internet je první z věcí,

kterou lidstvo vybudovalo, aniž by jí chápalo, největší

anarchistický experiment, který se kdy provedl.“ Upravili

jsme jej tak, aby odpovídal našemu současnému pohledu,

který ho nemá za první, ale za „jednu“ z věcí. K těmostat

ním patří jaderné zbraně, parní energie a elektřina.

poslali a online příběhy, jenž jste přečetli, všechna fakta,o kte

rých jste se dozvěděli i  výplody fantazie, na něž jste narazili

a  jejichž skutečnou podstatu jste odhalili. Pomyslete na každý

upevněný vztah, každou naplánovanou cestu, každou práci,kte

rou jste získali i  sen, který se prostřednictvím této platformy

zrodil, byl živen a stal se skutečností. Rovněž si uvědomte, jak

málo kontroly směrem shora dolů internet umožňuje: online

podvody, internetová šikana, stránky skupin šířících nenávist

a  chatovací místnosti, kde se scházejí teroristé. To je internet,

největší území světa, na kterém panuje bezvládí.

Počínaje každodenními maličkostmi přes zásadní otázky

identitya vztahů až po naše bezpečí se bude měnit naše chápání

téměř každého aspektu života s  tím, jak se tento prostor bude

rozpínat.

Překážky lidské interakci, které tu byly věky, například

zeměpisné uspořádání, jazyk a  omezené informace, nyní díky

moci technologie padají a  možnosti se rozšiřují. Masové přije

tí internetu stojí za jednou z  nejfantastičtějších společenských,

kulturních a politických transformací. A na rozdíl od dřívějších

změn jsou její dopady tentokrát vskutku globální. Nikdy dříve

v dějinách nemělo tolik lidí z tolika různých míst na dosahto

lik moci. A přestože se zdaleka nejedná o první technologickou

revoluci naší historie, je to první revoluce, která umožní téměř

každému, aby vlastnil, vytvářel a v reálném čase šířil obsah bez

nutnosti spoléhat se na prostředníky

[2]

.

A to jsme sotva vyrazili ze startovních bloků.

Komunikační technologie se šíří nevídanou rychlostí. Ce

losvětově se během prvního desetiletí 21. století počet lidís při

[2] Tiskařský lis, pevné telefonní linky, rozhlas, televize

a fax rovněž představovaly technologické revoluce, ale

všechny k tomu potřebovaly prostředníky.

pojením k  internetu zvýšil z  tří set padesáti milionů

[3]

na více

než 2 miliardy

[4]

. Za stejné období počet uživatelů mobilníchte

lefonů z počátečních 750 000 000 výrazně překročil 5 miliard

[5]

(nyní více než 6 miliard). Tyto technologie dosahují nejzazších

koutů naší planety, přičemž v  některých částech světa se tak

děje čím dál tím vyšší rychlostí.

Do roku 2025 většina světové populace v  průběhu jediné

generace přejde ze stavu, kdy neměla prakticky žádný přístup

k nefiltrovaným informacím do situace, ve které si veškeráfak

ta o světě dokáže vyhledat pomocí zařízení, které se jim vejde

do dlaně. Pokud bude technologický pokrok pokračovatsoučas

[3] Viz údaje pro rok 2000 v Estimated Internet Users (World)

and Percentage Growth, ITU World Telecommunication

Indicators (2001), uvádí Claudia Sarrocco a Dr. Tim Kelly,

Improving IP Connectivity in the Least DevelopedCoun

tries, International Telecommunication Union (ITU),Stra

tegy and Policy Unit, 9, přístup 9. října 2012, http://www.

itu.int/osg/spu/ni/ipdc/study/Improving%20IP%20Conne-

ctivity%20in%20the%20Least%20Developed%20 Countries1.

pdf.

[4] Viz údaje pro rok 2010 v Global Numbers ofIndividu

als Using the Internet, Total and Per 100 Inhabitants,

2001‒2011, International Telecommunication Union (ITU),

ICT Data and Statistics (IDS), přístup 8. října 2012, http://

www.itu.int/ITU-D/ict/statistics.

[5] Viz údaje pro roky 2000 a 2010 v Mobile-CellularTelepho

ne Subscriptions, International Telecommunication Union

(ITU), ICT Data and Statistics (IDS), přístup 8. října 2012,

http://www.itu.int/ITU-D/ict/statistics.

ným tempem, většina z předpokládaných osmi miliard

[6]

obyva

tel planety bude online.

Připojení k internetu se na všech úrovních společnostista

ne výrazně dostupnější a  praktičtější. Lidé budou mít přístup

k všudypřítomným bezdrátovým sítím za mnohonásobně méně

peněz než nyní. Staneme se efektivnějšími, produktivnějšími

a tvořivějšími. V rozvojových zemích se budou navzájemposilo

vat veřejné hotspoty a vysokorychlostní domácí sítě a přinesou

tak online připojení do míst, kde nyní neexistují ani pevné te

lefonní linky. Společnosti přeskočí celou jednu technologickou

generaci.

Technologické propriety, které dnes tak obdivujeme, sena

konec budou prodávat na bleších trzích jako starožitnosti stejně

tak, jako se to před nimi stalo telefonům s rotačním číselníkem.

A zároveň s  tím, jak se bude zvyšovat využívání těchto

nástrojů, bude se zvyšovat i jejich rychlost a výpočetní výkon.

Mooreův zákon, který je empirickým pravidlemtechnologické

ho průmyslu, říká, že rychlost procesorových čipů, tedy malých

tištěných obvodů tvořících páteř každého výpočetního zaří

zení, se každých osmnáct měsíců zdvojnásobuje. Z  toho plyne,

že počítače budou v  roce 2025 čtyřiašedesátkrát rychlejší než

v  roce 2013. Podle dalšího prediktivního zákona, týkajícího se

tentokrát fotoniky, konkrétně přenosu informací, se objem dat

vycházející z kabelů z optických vláken, což je nejrychlejšízpů

sob připojení, zdvojnásobuje přibližně každých devět měsíců.

I přestože tyto zákony mají přirozená omezení, příslibexponen

ciálního růstu dává grafice a virtuální realitě takové možnosti,

[6] Viz celkový počet pro obě pohlaví v World MidyearPo

pulation by Age and Sex for 2025, U.S. Census Bureau,

International Data Base, přístup 8. října 2012, http://www.

census.gov/population/international/data/idb/worldpop.

php.

že zážitky zprostředkované online budou reálné jako sám život,

ne-li ještě lepší. Představte si, že budete mít „holopalubu“, tedy

simulátor ze světa seriálu Star Trek. Ta všem na palubě umož

ňovala zcela se ponořit do prostředí virtuální reality, avšak ta

vaše dokáže přímo před vašima očima vytvořit iluzi pláže nebo

přehrát slavný koncert Elvise Presleyho. Následující chvíle naší

technologické evoluce skutečně slibují, že se řada vědeckofan

tastických konceptů stane vědeckou skutečností: auta, kteráne

potřebují řidiče, robotický pohyb ovládaný myšlenkami, umělá

inteligence (AI) a plně integrovaná rozšířená realita, kteráslibu

je zobrazovat vrstvu digitálních informací do našeho fyzického

prostředí. Tento vývoj se propojí s  prvky našeho přirozeného

světa a vylepší je.

Taková je naše budoucnost a všechny tyto výjimečné věci

již dostávají skutečnou podobu. Proto je v  dnešní době práce

v technologickém průmyslu tak vzrušující. Je to nejen z tohodů

vodu, že máme možnost vynalézat a stavět skvělá nová zařízení

či kvůli samotnému rozměru technologických a intelektuálních

vrcholů, které se pokusíme dobýt. Je to pro to, co bude tento

vývoj znamenat pro svět.

Komunikační technologie jsou příležitostí nejenk technic

kému, ale i kulturnímu průlomu. Způsob interakce s ostatními

i to, jak nahlížíme sami na sebe, bude nadále ovlivňovata smě

rovat online svět okolo nás. Náš přirozený sklon využívat se

lektivní paměť nám umožňuje rychle převzít nové návykya za

pomenout na to, jak jsme věci dělali dříve. V dnešní době si lze

těžko představit život bez mobilních zařízení. Éravšudypřítom

ných mobilních telefonů znamená pojistku proti zapomínání,

zajišťuje přístup ke světu plnému myšlenek, přestože to některé

vlády znesnadňují, a za každých okolností vám poskytujezába

vu a rozptýlení, i když je pořád obtížné a v některých případech

dokonce těžší najít si k tomu něco smysluplného.

Pojmenování chytrý telefon se skutečně zdá vhodné.

S tím, jak se připojení k  internetu po celém světě šíří ne

vídanou rychlostí, mnoho tradičních institucí

[7]

a  hierarchií se

musí vypořádat s rizikem, že se pro moderní společnost stanou

zastaralé a  nerelevantní. Boj, který v  dnešní době svádí řada

velkých i  malých firem, je příkladem dramatické společenské

změny, která před námi leží. Komunikační technologie budou

nadále měnit naše instituce zevnitř i zvenčí. Náš dosah i vztah

k lidem, kteří žijí daleko za hranicemi našich zemí i jazyků, se

bude zvýrazňovat, a budeme s nimi sdílet své myšlenky,obcho

dovat s nimi a budovat s nimi skutečné vztahy.

Pro velkou většinu z nás bude čím dál tím běžnější žít,pra

covat a nechat si vládnout ve dvou světech současně. V tomvir

tuálním budeme všichni propojeni jeden s druhým, velmi rychle

a prostřednictvím různých médií a zařízení. Ve fyzickém světě

se budeme nadále muset spokojit se zeměpisnou lokalitou, na

hodilostí zrození (někteří se narodí jako bohatí lidé v bohatých

zemích, většina v chudobě v zemích chudých), smůlou a dobrou

i špatnou stránkou lidské povahy. V této knize se snažímeuká

zat, jakými způsoby může svět virtuální zlepšit, zhoršit či prostě

jen změnit svět hmotný. Tyto dva světy se občas budou navzá

jem omezovat, někdy se střetnou a bude docházet i k tomu, že

jeden z nich posílí, urychlí či zhorší jevy v tom druhém a změna

míry se stane změnou druhovou.

Celosvětově má šíření komunikačních technologií nejvý

raznější dopad v  tom, že pomáhá přesunout koncentraci moci

[7] O tomto konceptu jsme již nějakou dobu mluvili, ale

až po rozhovoru s Alecem Rossem se nám ho podařilo

zachytit tímto způsobem, a proto si zaslouží zmínku za

podíl na jeho vytvoření. Viz Alec Ross, HowConnecti

ve Tech Boosts Political Change, CNN, 20. června 2012,

http://www.cnn.com/2012/06/20/opinion/opinion-alec-

-ross-techolitics/index.html.

z rukou států a institucí do rukou jednotlivců. Napříč dějinami

dával příchod nových informačních technologií mocpřicházejí

cím vlnám lidí a často tak dělo na úkor tradičních mocenských

struktur, ať již to byli králové, církev či elita. Stejně jako nyní

i  tehdy znamenal přístup k  novým komunikačním kanálům

nové příležitosti stát se něčeho součástí, volat moc k odpověd

nosti a dát směru života jednotlivce větší smysl. Šíření připojení

k  internetu, zvláště pomocí mobilních telefonů s  funkcí, která

to umožňuje, je rozhodně nejběžnějším a  možná i nejvýznam

nějším příkladem této mocenské změny, i  kdyby jen z  důvodů

samotného rozsahu, ve kterém se odehrává.

Pro některé lidi bude moc, kterou dostanou do rukoupro

střednictvím digitálních technologií, vůbec první zkušeností

s  mocí v  jejich životě. Ostatní jim budou naslouchat, počítat

s nimi a brát je vážně, to vše díky levnému přístroji, kterýmo

hou nosit v kapse. Výsledkem bude, že pro autoritářské režimy

bude obtížnější ovládat, utlačovat a  ovlivňovat obyvatelstvo,

nově připojené k internetu, zatímco demokratické státy budou

muset při správě svých záležitostí počítat s  mnoha více hlasy

od jednotlivců, organizací i firem. Vlády si jednoznačně najdou

způsob, jak novou úroveň internetového připojení využít ve

svůj prospěch, avšak stávající síťové technologie díky svéstruk

tuře ve skutečnosti poskytují výhodu občanům, a to způsobem,

kterým se budeme dopodrobna zabývat později.

Povede tedy přechod moci do rukou jednotlivců nakonec ke

světu, který bude bezpečnější či naopak plný nástrah? Abychom

to zjistili, nezbývá nám, než počkat. S realitou světa připojeného

k internetu a s jeho klady, zápory i obavami jsme se teprveza

čali vypořádávat. My dva jsme tuto otázku zkoumali z různých

úhlů pohledu. Jeden z  nás jako počítačový vědec a  podnikatel

a ten druhý z pozice odborníka na zahraniční politikua národ

ní bezpečnost. Oba víme, že odpověď není předem daná. Bu

doucnost bude mít takovou podobu, kterou jí dají státy, občané,

firmy a instituce tím, jak se zhostí svých nových odpovědností.

V minulosti debatovali teoretikové zabývající se meziná

rodními vztahy o  ambicích, které státy mají. Někteří se doha

dovali, že státy vedou takovou domácí a zahraniční politiku,je

jichž cílem je maximalizovat jejich moc a  bezpečnost, zatímco

jiní tvrdili, že chování států ovlivňují i další faktory, například

obchod a  výměna informací. Ambice států se nezmění, avšak

změní se jejich náhled na to, jak svých ambic dosáhnout. Stá

ty budou nuceny praktikovat dvojí verzi domácí a  zahraniční

politiky. Jednu verzi pro reálný svět a  druhou pro ten virtu

ální, který existuje online. Tyto politiky se mohou občas jevit

protikladně a bude docházet například k tomu, že vlády budou

potlačovat určité chování v jedné sféře, zatímco v té druhé ho

povolí, či rozpoutají v kyberprostoru válku, ale ve fyzickémsvě

tě zachovají mír. Pro státy však budou představovat pokus, jak

se vypořádat s novými hrozbami a výzvami své autoritě, které

internetová konektivita umožňuje.

Pro občany znamená připojení k  internetu získání množ

ství různých identit ve fyzickém i  virtuálním světě. V  mnoha

směrech jejich virtuální identity nakonec nahradí všechny

ostatní, protože stopy, které v online světě zanechají, tamzůsta

nou otištěny navždy. A protože to, co v online prostorusděluje

me, zasíláme e-mailem, píšeme a sdílíme, utváří virtuálníiden

tity druhých, vzniknou nové formy kolektivní odpovědnosti.

Pro organizace a podniky se budou možnosti i výzvyobje

vovat ruku v ruce s globálním připojením. Nová míraodpověd

nosti, kterou na tyto hráče budou lidi klást, je přinutí přehod

notit současnou podobu jejich činnosti a upravit jejich plány pro

budoucnost, přičemž změní způsob práce i  to, jak své konání

prezentují veřejnosti. S  tím, jak se díky rozšířené technologic

ké účasti vyrovnávají podmínky přístupu k informacím a tedy

i k příležitostem, přibudou jim i noví konkurenti.

V budoucnu nezůstane nikdo, ani ten nejmocnější ani ten

nejslabší člověk, izolován od změn, v mnoha případechhistoric

kých.

Poprvé jsme se my dva setkali na podzim roku 2009 za

podmínek, které nám usnadnili rychle navázat přátelské pouto.

Bylo to v  Bagdádu, kde jsme s  Iráčany řešili kritickou otázku,

jak lze technologii využít k  tomu, aby jim pomohla znovu vy

budovat jejich společnost. Když jsme tak jezdili po městě a se

tkávali se s  vládními ministry, armádními veliteli, diplomaty

a Iráckými podnikateli, objevil se před námi národ, jehož šance

na uzdravení a  úspěšnou budoucnost se zdála viset na vlásku.

Ericův příjezd do Iráku představoval první návštěvu CEO firmy

z žebříčku Fortune 500 technologických společností v této zemi

a řada lidí se tehdy ptala, jaký důvod za přítomností Googlusto

jí. Sami jsme si tehdy nebyli jistí tím, na co Google může narazit,

nebo čeho dosáhnout.

Odpověď nám byla jasná téměř okamžitě. Všude, kam jsme

se podívali, jsme viděli mobilní zařízení. Překvapilo nás to. Irák

byl tehdy již více než šest let, které následovaly po páduSaddá

ma Hussaina, válečnou zónou. Hussainova totalitní paranoia ho

dovedla až k  tomu, že zakázal mobilní telefony

[8]

. Válka zdeci

movala fyzickou infrastrukturu země a většina lidí neměla ani

spolehlivý přístup k potravinám, vodě a elektřině

[9]

. I základní

komodity byly tak drahé, že si je mohl málokdo dovolit.

[8] Better than Freedom? Why Iraqis Cherish Their Mobile

Phones, Economist, 12. listopadu 2009, http://www.econo-

mist.com/node/14870118.

[9] Iraq: Key Facts and Figures, BBC, 7. září 2010, http://www.

bbc.co.uk/news/world-middle-east-11095920.

Na některých místech se již roky nevyvážely odpadky

[10]

.

A  kritická byla skutečnost, že obyvatelstvo, od vysoce posta

vených vládních činitelů po majitele krámků, se nemohlo těšit

záruce bezpečnosti. Mobilní telefony se zdály být tou poslední

věcí, která by si našla cestu na hrozivě dlouhý seznam úkolů,

který před sebou země měla. Jak jsme však zjistili, pro Iráčany

byla technologie důležitější než naléhavé problémy, kterýmden

ně čelili. Iráčané nejenže technologii vlastnili a cenili si jí, ale

spatřovali v  ní i  obrovský potenciál, kterým by zlepšila jejich

životy a osud válkou zbídačené země. Inženýři i podnikatelé, se

kterými jsme se setkali, hovořili o pocitu marnosti z toho, že si

nemohou sami pomoct. Již věděli, co potřebují – spolehlivédo

dávky elektřiny, dostatečnou šířku pásma pro rychlé připojení,

dostupná digitální zařízení a  přístup k  počátečnímu kapitálu,

díky kterému by mohli své nápady uvést v život.

Zatímco Eric zavítal do válečné zóny poprvé, Jared už tam

byl nesčíslněkrát. Oba jsme však odjížděli s pocitem, že vesvě

tě dochází k  významné změně. Když i  válkou znavení Iráčané

viděli nejen možnosti, které technologie nabízí, ale věděli i  to,

jak s  ní naložit, kolik milionů dalších lidí, kteří měli motiva

ci a  základní znalosti, ale neměli k  technologii přístup, na ni

čeká? Jaredovi ta návštěva potvrdila, že vlády v očekávání změn

i  strachu z  nich nebezpečně zaostávají za vývojem a  že nevní

mají možnosti, jak se pomocí těchto nových nástrojů vypořádat

s výzvami, které před nimi vyvstávají. A Eric si ověřil, žetech

nologický průmysl musí vyřešit víc problémů a obsloužit víczá

kazníků, než si vůbec kdo uvědomoval.

Během měsíců, které následovaly po naší cestě, nám jasně

došlo, že mezi lidmi, kteří technologii rozumí, a  těmi, kdo od

[10] Zaineb Naji and Dawood Salman, Baghdad’s Trash Piles

Up, Environmental News Service, 6. července 2010, http://

w w w.ens-newswire.com/ens/jul2010/2010‒07‒06‒01.htm l.

povídají za řešení nejpalčivějších geopolitických problémů světa,

zeje propast, přes kterou ještě nikdo nepostavil most. Potenciál,

který však nabízí spolupráce mezi technologickým průmyslem,

veřejným sektorem a  občanskou společností je obrovský. Když

jsme přemýšleli o  rozšíření internetového připojení po celém

světě, otázky, které ta propast představovala, nás upoutali: Kdo

bude v  budoucnu vládnout větší mocí, občan nebo stát? Zjed

noduší nebo naopak znesnadní technologie provádění terori

stických útoků? Jaký je vztah mezi soukromím a  bezpečností

a čeho všeho se budeme nuceni vzdát, abychom se stali součástí

nové digitální doby? Jak se změní války, diplomacie a revoluce,

pokud bude každý připojen k  internetu, a  jak naklonit rovno

váhu na stranu prospěchu? Když se zničené společnosti znovu

vybudují, co dokážou s pomocí technologie?

Nejprve jsme spolupracovali jako autoři memoranda pro

ministryni zahraničí Hillary Clintonovou, ve kterém jsme shr

nuli své poznatky z Iráku, a poté jako přátelé. Sdílímesvětoná

zor na potenciál technologických platforem a sílu, kterou v sobě

obsahují, což se promítá ve veškeré práci, kterou děláme jak

v  rámci Googlu, tak i  mimo něj. Věříme, že moderní technolo

gické platformy, například Google, Facebook, Amazon a Apple,

mají ještě větší moc, než si většina lidí uvědomuje, a jejich přijetí

a  úspěšnost ve všech společnostech do hloubky změní náš bu

doucí svět. Tyto platformy představují skutečný obratv paradig

matu, který lze přirovnat k vynálezu televize, a jejich schopnost

růst, konkrétně rychlost, kterou se šíří, je tím, co jim dává jejich

moc.

Kromě biologických virů neexistuje téměř nic, co by se

rozšiřovalo tak rychle, účinně a agresivně, jak to dokážou tyto

technologické platformy, což zároveň dává moc i  lidem, kteří

je budují, ovládají a  využívají. Nikdy předtím nebylo tolik lidí

propojeno prostřednictvím okamžitě reagující sítě. Možnosti

kolektivního jednání zákazníků, tvůrců, přispěvatelů, aktivis

tů či kohokoliv jiného, které společné online platformy nabízejí,

vskutku mění pravidla hry. Virální hudební videa i mezinárodní

platformy pro e-komerci, jejichž efekty šíření dnes již známe,

jsou pouhým náznakem věcí příštích.

Díky efektům šíření, za kterými stojí digitální platformy,

se v nově době digitální bude vše odehrávat rychleji a s dopady

na všechny sféry společnosti včetně politiky, ekonomiky, médií,

byznysu a  společenských norem. Když se toto zrychlené šíře

ní dá dohromady s propojeností, kterou podporuje internetová

technologie, nastane nová éra globalizace – globalizace pro

duktů a  myšlenek. Naší povinností jako členů technologické

ho sektoru je úplně a  otevřeně prozkoumat, jak práce našeho

odvětví doposud ovlivňovala a  ovlivní životy lidí a společnos

ti, protože vlády budou muset stále častěji vytvářet pravidla

v  synergii s  jednotlivci a  firmami, které se posunují kupředu

zrychleným tempem a někdy posunují hranice rychleji, než na

to dokážou zákony reagovat. Digitální platformy, sítěa produk

ty, jež spouštějí, mají ohromný vliv v  mezinárodním měřítku.

Abychom tedy dokázali pochopit budoucnost politiky, obchodu,

diplomacie a dalších významných sektorů, musíme porozumět

tomu, jakým způsobem technologie stojí za největšími změnami

v těchto oblastech.

Shodou okolností se právě v  době, kdy jsme začali sdílet

naše vize budoucnosti, ve světě odehrál řetězec událostí, které

přilákaly obrovskou pozornost a staly se příkladem přesně těch

konceptů a problémů, o kterých jsme diskutovali. Čínská vláda

spustila propracovaný kybernetický útok na Google a  desítky

dalších amerických společností. Na scénu vtrhly WikiLeaks

a  všem zpřístupnily statisíce tajných digitálních dokumentů.

Silná zemětřesení zdevastovala města na Haiti a v Japonsku, ale

v jejich důsledku se dostavila inovativní, na technologiizalože

ná reakce. A  revoluce arabského jara otřásly světem díky své

rychlosti, síle a nakažlivému efektu mobilizace. Každá z těchto

bouřlivých událostí nabídla nové úhly pohledu a nové možnosti,

o nichž jsme mohli pro budoucnost uvažovat.

Strávili jsme velké množství času hovory o významua dů

sledcích takových příhod, přičemž jsme předvídali trendya po

lemizovali o  možných technicky orientovaných řešeních. Tato

kniha je výsledkem těchto konverzací.

Na následujících stránkách zkoumáme budoucnost tak, jak

ji vnímáme my, plnou složitých globálních problémů, mezi něž

patří občanství, státnictví, soukromí a války, i překážky a řešení,

která vznikají s  nárůstem celosvětového připojení k  internetu.

Tam, kde je to možné, popisujeme i způsob, jak pomoctnasmě

rovat příliv nových technologických nástrojů tak, aby náš svět

informovaly, zlepšovaly a  obohacovaly. Změna poháněná tech

nologií je nevyhnutelná, ale v každé její fázi dokážeme doznač

né míry kontrolovat to, jak se odehrává. Některé z předpovědí,

o  kterých si dočtete na těchto stránkách, budou věci, o  nichž

jste již dlouho měli podezření, ale nedokázali jste si je připustit,

například komerční válka vedená pomocí bezpilotních letadel,

zatímco jiné budou zcela nové. Doufáme, že vás naše prognózy

zaujmou a přinutí přemýšlet.

Není to kniha o  elektronických hračkách, aplikacích

pro chytré telefony nebo umělé inteligenci, přestože každému

z těchto témat se věnujeme. Je to kniha o technologii, a co více,

kniha o lidech a o tom, jak na sebe nyní lidé a technologie po

celém světě vzájemně působí, jak lidé technologie zavádějí,při

způsobují se jim a  využívají je, a  jakým způsobem tak budou

činit v  budoucnu. A  hlavně je to kniha, která pojednává o dů

ležitosti lidské ruky, která novou dobu digitální povede. Záleží

totiž pouze na lidech, zda využijí všech možností, které komu

nikační technologie nabízejí ke svému prospěchu nebo zkáze.

Zapomeňte na všechny řeči, že stroje převezmou vládu. Pouze

na nás závisí, co se v budoucnosti stane.

Kapitola 1

Budoucnost a my

Brzy budou k  internetu připojeni všichni obyvatelé planety

Země. Na vstupenku do virtuálního světa čeká dalších pětmili

ard lidí

[11]

. Tento boom digitálního připojení bude přínosem pro

produktivitu, zdraví, vzdělání, kvalitu života a nespočet dalších

sfér fyzického světa, a  bude to přínos pro každého, od uživa

telů z  řad elity po ty, kteří jsou na dně ekonomické pyramidy.

Připojení však bude pro každého znamenat něco zcela jiného

hlavně proto, že problémy, které musí řešit, se tak dramaticky

liší. Například chytrý telefon, který se dá pořídit za cenu pod

20 dolarů, což je pro někoho maličkost, může pro jednu skupinu

lidí znamenat stejný skok, jako pro jinou jezdit do práce autem,

které samo řídí. Lidé zjistí, že díky připojení a přístupu kestej

ným základním platformám, informacím a online zdrojů, mají

skutečně pocit větší rovnoprávnosti, přestože ve fyzickém svě

[11] The World in 2011: ICT Facts and Figures, International

Telecommunication Union (ITU), přístup 10. října 2012,

www.itu.int/ITUD/ict/facts/2011/material/ICTFactsFigu-

res2011.pd f. Výšeuvedený zdroj dokládá, že k roku 2011

má přístup na internet třicet pět procent světovépopu

lace. Započítali jsme předpoklady nárůstu obyvatelstva

a došli k odhadu pěti miliard lidí, kteří se chystají stát se

současí virtuálního světa.

tě přetrvávají výrazné rozdíly. Připojení nevyřeší nerovnoměr

ný příjem, avšak pomůže zmírnit některé nezdolatelné příčiny,

například nedostupnost vzdělání a  ekonomických příležitostí,

a  inovaci musíme tedy chápat a  vnímat v  jejím vlastním kon

textu. Z připojení bude mít prospěch každý, i když ne ve stejné

míře, a my se zde soustředíme na to, jak se tyto rozdíly budou

promítat do každodenního života.

Větší efektivita

Schopnost dosáhnout více ve virtuálním světě se do našehofy

zického světa přenese v  podobě efektivnější mechaniky. Až di

gitální připojení doputuje do nejvzdálenějších koutů světa, nový

uživatelé s jeho pomocí vylepší řadu nefunkčních trhů, systémů

a vzorců jednání v nejpokročilejších i nejzaostalejšíchspolečen

stvích. Zvláště v rozvojových zemích, které trpí technologickou

izolací a kde špatná politika po léta dusila růst a pokrok, topo

vede k  významným ziskům v  efektivitě a  produktivitě, a  lidé

dokážou více s vynaložením menších prostředků.

Přístup k  chytrým zařízením včetně telefonů a  tabletů

bude v těchto zemích znamenat transformaci. Představte sido

pad, který bude mít základní mobilní telefon na dnešní skupinu

konžských rybářek

[12]

. Zatímco dřív svůj denní úlovek přivezly

na tržiště a jen sledovaly, jak tam postupem času pomalu hnije,

teď ho nechají na vlasci v  řece a  počkají, až se jim po telefo

[12] Experiment s rybářkami vzešel z konverzace s Rebeccou

Cohenovou. My jsme ho vsadili do kontextu Konga, ale

příklad patří jí.

nu ozvou zákazníci. Jakmile učiní objednávku, rybu vytáhnou

z vody a připraví ji pro kupujícího. Není třeba pořizovatnáklad

nou chladničku, není potřeba, aby úlovek někdo v  noci hlídal

a ani neexistuje nebezpečí, že shnilé rybí maso ztratí nahodno

tě, případně otráví zákazníky. Není ani nutné vychytat všech

ny ryby až do poslední. Svůj trh mohou dokonce rozšířit, když

budou pomocí telefonů koordinovat činnost s ostatními rybáři.

Jako náhrada za formální tržní ekonomiku, jejíž rozvoj by trval

roky, není takováto zkratka vůbec špatná, jak pro tyto ženy, tak

pro celou komunitu.

Mobilní telefony zcela mění způsob, kterým lidérozvojové

ho světa mají přístup k  informacím a  jak tyto informace vyu

žívají, a šíří se závratnou rychlostí. V Africe je dnes již více než

šest set padesát milionů

[13]

uživatelů mobilních telefonů a v Asii

téměř tři miliardy

[14]

. Většina z nich využívá pouze telefonů se

základními funkcemi

[15]

, tedy volání a  textových zpráv, proto

že cena za přenos dat je tak vysoká že si jej nemohou dovolit,

což znamená, že ani ti, kteří mají na chytrý telefon nebo tele

fon s  přístupem na internet, je nedokážou plně využít. To se

ale změní, a až k tomu dojde, těmto populacím přinese revoluce

chytrých telefonů zásadní prospěch.

[13] Africa’s Mobile Phone Industry ‘Booming’, BBC, 9. listo-

padu 2011, www.bbc.co.uk/news/world-africa-15659983.

[14] paušály na mobilní služby, Asie & Pacifik, rok 2011, v Key

ICT Indicators for the ITU/BDT Regions (Totals andPe

netration Rates), International Telecommunication Union

(ITU), ICT Data and Statistics (IDS), aktualizováno 16. lis-

topadu, 2011, www.itu.int/ITU-D/ict/statistics/at\_glance/

KeyTelecom.html.

[15] Porovnejte paušály na mobilní služby s paušály namobil

ní širokopásmové služby za rok 2011.

Stovky milionů lidí dnes žijí stejným životním stylem, jako

jejich prarodiče, v  zemích, kde předpokládaná délka života ne

dosahuje šedesát a někde ani padesát let

[16]

, a neexistuje záruka,

že se jejich politické a makroekonomické podmínky v dohledné

době závratně zlepší. Novinkou v jejich životě a budoucnosti je

ale připojení k internetu. Rozhodující je, že mají možnost obejít

zastaralé technologie, například vytáčecí modemy, a získatpří

stup přímo přes vysokorychlostní bezdrátové sítě. To znamená,

že změny, ke kterým díky připojení dojde, se odehrají ještěrych

leji, než tomu bylo v rozvinutých zemích. Nástup mobilníchte

lefonů představuje mnohem větší proměnu, než si lidév moder

ním světě uvědomují. Když lidé budou mít přístup na internet,

zároveň se tím dostanou téměř ke všem informacím z  celého

světa, a to na jednom místě a ve vlastním jazyce. Dokoncei ne

gramotný masajský pasák dobytka

[17]

, jehož rodný jazyk Maa

nemá psanou formu, se bude moci hlasem dotázat na aktuální

tržní ceny a od ostatních na příjmu si vyžádat informace o tom,

zda se v jeho blízkosti nevyskytují predátoři, a jeho zařízení mu

dá hlasovou odpověď. Mobilní telefony umožní lidem, kteří byli

do té doby izolovaní, aby se spojili s  jinými lidmi, kteří jsou

na míle daleko a velmi se od nich samotných liší.Z ekonomic

kého hlediska si uživatelé najdou způsoby, jak pomocí nových

nástrojů rozšířit a zefektivnit podnikání a maximalizovat zisky

[16] Comparison: Life Expectancy at Birth, CIA, World Fact

Book, přístup 11. října 2012, www.cia.gov/library/publica-

tions/the-world-factbook/rankorder/2102rank.html#top.

[17] Jeden z autorů strávil léto roku 2001 v této odlehlé vesnici

bez elektřiny, tekoucí vody a jediného mobilního nebo

pevného telefonu. Když se tam na podzim roku 2010vrá

til, mnoho Masajek se pyšnilo krásnými, korálkyvyzdo

benými pouzdry na mobily, které si samy vyrobily.

stejně tak, jak to v mnohem menším měřítku udělaly rybářky se

základními modely telefonů.

Kromě mobilních telefonů přinese konektivita i schopnost

shromažďovat a využívat data. Data jsou nástrojem sama o sobě

a  na místech, kde růst a  rozvoj zbrzdily nespolehlivé statisti

ky ve zdravotnictví, vzdělávání a  ekonomice i  potřeby obyva

telstva, přinese možnost jejich účinného sběru naprostý obrat.

Když vlády dokážou lépe měřit úspěšnost svých programůa mé

diím a dalším nevládním organizacím se podaří data využívat

k  podpoře své práce a  ověřování faktů, jejich digitální podoba

přinese prospěch celé společnosti. Například Amazon dokáže

vzít svá data o  obchodnících a  s  pomocí algoritmů vytvořit je

jich nabídku bankovních úvěrů uzpůsobených na míru dokonce

i  v  případech, ve kterých tradiční banky zavírají dveře. Větší

trhy a lepší měřítka mohou pomoci při tvorbě zdravějšícha pro

duktivnějších ekonomik.

A rozvojový svět nepřijde zkrátka při pokroku ve vývoji

elektronických přístrojů a  dalších high-tech zařízení. Přestože

ceny sofistikovaných chytrých telefonů a robotů, kteřívykoná

vají domácí práce včetně vysávání, se stále drží vysoko, černé

trhy, například rozsáhlá čínská síť „shanzai“

[18]

, výrobou a dis

tribucí levných napodobenin spotřební elektroniky tuto propast

překlenou. A technologie, které se vynořily v kontextuzápadní

ho světa, najdou v  rozvojových zemích nový účel. Stroje v adi

tivní výrobě, nebo také 3D tisku, dokážou skutečně „vytisknout“

[18] Nicholas Schmidle, Inside the Knockoff-Tennis-Shoe

Fac tor y, New York Times Magazine, 19. srpna 2010, Global

edition, www.nytimes.com/2010/08/22/magazine/22fake-t.

html?pagewanted=all.

fyzické předměty

[19]

tak, že načtou trojrozměrná data daného

objektu a  tekutým plastem nebo jiným materiálem poté v ne

smírně tenoučkých vrstvách objíždějí jeho kontury, dokud se

nezhmotní v celé své podobě.

Takové tiskárny již vytvořily celou řadu objektů, od mo

bilních telefonů na míru přes strojní součásti až po replikumo

tocyklu v  životní velikosti

[20]

. Tato zařízení budou mít na roz

vojový svět bezpochyby výrazný dopad. Společně vlastněné 3D

tiskárny umožní obyvatelům chudých zemí vyrobit z volněpří

stupné šablony jakýkoliv nástroj nebo předmět, který potřebují,

namísto toho, aby museli zdlouhavě čekat na pochybné dodávky

hotového zboží.

V bohatších zemích se 3D tisk stane ideálním partnerem

pokročilých výrobních procesů. Nové materiály a  produkty se

budou vyrábět výhradně podle specifikací z  internetu a  na za

kázku pomocí strojů, které budou ovládat špičkově vyškolení

operátoři. Nebude se jednat o  náhradu vysokoobjemové a níz

konákladové výroby, která je široce využívánav mnoha odvět

vích průmyslu, ale produkty, které rozvinutý svět využívá, tím

získají dříve nepředstavitelnou různorodost.

Informační systémy usnadní obyvatelům těchto zemí řadu

malých každodenních úkolů, třeba pomocí integrovaných za

řízení, která dokážou prát, sušit, skládat, žehlit a  rovnat oble

[19] The Printed World: Three-Dimensional Printing fromDi

gital Designs Will Transform Manufacturing and Allow

More People to Start Making Things, Economist, 10. února

2011, www.economist.com/node/18114221.

[20] Patrick Collinson, Hi-Tech Shares Take US for a Walk on

the High Side, Guardian (Manchester), 16. března 2012,

www.guardian.co.uk/money/2012/mar/16/hi-tech-shares-

-us.

čení, vést přehled o  čistých svršcích a  uživateli pomocí algo

ritmu doporučit oděv vhodný pro jeho denní rozvrh. Konečně

se dočkáme i automatického a strojově přesného stříhání vlasů.

A mobilní telefony, tablety a notebooky budou vybaveny funkcí

dálkového nabíjení, čímž nás zbaví otravné manipulaces kabe

ly od zastaralé nabíječky. Mnoho pohyblivých součástí běžného

života bude centralizováno do snadno ovladatelného, téměř in

tuitivního systému řízení informací, což posune naši interakci

s technologiemi na úroveň nenucené konverzace. Tyto systémy

nás zbaví mnoha malých břemen včetně vyřizování běžnýchzá

ležitostí, úkolů a  vybraných „monitorovacích“ úloh, které jsou

dnes zdrojem dodatečného stresu a ukrajují nám schopnostsou

středit se během dne, to vše samozřejmě za současné ochrany

soukromí a obrany proti ztrátě dat. Naše neurologická omezení,

kvůli kterým máme sklony věci zapomínat a  přehlížet, nahra

dí informační systémy navržené tak, aby sloužily jako podpo

ra našich potřeb. Dva takové příklady jsou paměťové náhražky,

což jsou kalendářové upomínky a seznamy úkolů, a sociálníná

hražky, které vás okamžitě spojí s přítelem, který máodpovída

jící zkušenosti s problémem, kterým se zrovna zabýváte.

Když se spolehneme na tyto integrované systémy zasahu

jící jak do pracovní, tak do soukromé stránky našich životů,do

kážeme čas, který je nám každodenně k  dispozici, využít efek

tivnějším způsobem – třeba tím, že si uděláme čas na „hluboké

přemýšlení“, věnujeme ho více přípravě na důležitou prezentaci

nebo se půjdeme podívat na fotbalový zápas svého potomka bez

toho, aby nás něco vyrušovalo. Zvláště užitečnou, životzefektiv

ňující pomůckou se stanou vyhledávače, které budou uživateli

navrhovat alternativní termíny usnadňující pátrání po tom, co

právě potřebuje, čímž budou neustále stimulovat proces myšlení

a v konečném důsledku naši kreativitu posílí, nikoliv vyprázdní.

Svět bude samozřejmě plný elektronických hraček, hologramů,

které umožní, aby se virtuální verze vás samých objevilakdeko

liv jinde, a nekonečného množství obsahu, a bude tedy spousty

příležitostí k tomu, abychom věci odkládali. Pokud ale budeme

chtít pracovat produktivně, dokážeme to s větší kapacitou.

Další připravovaný pokrok v oblastech jako robotika,umě

lá inteligence a rozpoznávání hlasu náš život zefektivní tím, že

do našich každodenních činností zavede plynulejší propojení

s  technologiemi. Plně automatičtí roboti, vzhledem připomína

jící člověka a  vládnoucí znamenitou umělou inteligencí, si nej

spíš mnoho lidí ještě nějakou dobu nebudou moct dovolit, ale

v dohledné době si průměrný americký spotřebitel dokážepoří

dit řadu všelijakých víceúčelových robotů. Technologie v robo

tickém vysavači Roomba, který v roce 2002 poprvé představila

firma iRobot a který je pionýrem na poli domácích spotřebních

robotů, se postupem času jen stane propracovanější a schopná

zastat více úkolů. Budoucí verze domácích robotů by mělyrela

tivně snadno zvládat i  jiné domácí práce a  sloužit jako elektri

káři a dokonce instalatéři.

Nemůžeme přehlížet ani vliv, který na náš každodenníži

vot bude mít pokročilý software na rozpoznávání hlasu. Kromě

již dnes dostupného hlasového vyhledávání online a  zadávání

příkazů vašim robotům umožní vylepšené hlasové rozpozná

vání okamžitý přepis všeho, co vytvoříte:e-mailů, poznámek,

proslovů i závěrečných školních prací. Většina lidí hovořímno

hem větší rychlostí, než jakou píše, a  tato technologie tedy ur

čitě mnohým z nás ušetří spousty drahocenného času, a to ani

nezmiňujeme úlevu od syndromu karpálního tunelu. Přechod

na hlasový zápis může zcela změnit svět písemností. Naučíme

se mluvit v odstavcích, nebo začne náš písemný projev odrážet

způsob řeči?

Každodenní využití technologie, která dokáže rozpoznávat

gestikulaci, je blíže, než si myslíme. Pohybový senzor s názvem

Kinect od firmy Microsoft, který je součástí herní konzole Xbox

360 zaznamenávající a integrující pohyb hráče, překonal v roce

2011 světový rekord jako nejrychleji prodávané zařízeníspotřeb

ní elektroniky v  dějinách, když se ho během prvních šedesáti

dní od jeho uvedení na trh prodalo přes osm milionů kusů.Ges

tikulační rozhraní brzy překročí hranice herního a  zábavního

světa a vstoupí do funkčnějších oblastí. Futuristické info panely,

které se dostaly do popředí zájmu díky filmu Minority Report,

ve kterém hlavní hrdina v  podání Toma Cruise využíval tech

nologii rozpoznávající gesta spolu s holografickým zobrazením

k  řešení zločinů prostřednictvím počítače, jsou pouhým začát

kem. Už nyní jsme vlastně dál. Skutečně zajímavým projektem

dneška je práce na stavbě „společenských robotů“, kteří dokážou

rozeznat lidskou gestikulaci a  reagovat na ni na stejném prin

cipu

[21]

, na kterém pracují plyšoví psi, kteří si sednou, když jim

dítě dá gestem ruky pokyn.

A když pohlédneme ještě dál do budoucnosti, možná ani

nebude třeba fyzického pohybu, abychom tyto roboty mohli

ovládat. V posledních pár letech došlo k několika zásadnímprů

lomům na poli technologií, u kterých je pohyb ovládán pouhou

myšlenkou. V  roce 2012 v  Japonsku tým robotické laboratoře

s  úspěchem předvedl, že člověk uzavřený v  přístroji na prová

dění funkční magnetické rezonance, který nepřetržitě sleduje

mozek a měří změny oběhu krve, dokázal ovládat robotavzdá

leného stovky mil pouze tím, že si představoval, jak pohybuje

různými částmi těla

[22]

. Díky kameře na robotově hlavě doká

zal pokusný subjekt vidět svět z  robotovy perspektivy, a  když

[21] Sarah Constantin, Gesture Recognition, Mind-Reading

Machines, and Social Robotics, H+ Magazine, 8. února

2011, hplusmagazine.com/2011/02/08/gesture-recognition-

-mind-reading-machines-and-social-robotics/.

[22] Helen Thomson, Robot Avatar Body Controlled by

Thought Alone, New Scientist, červenec 2012, 19‒20.

pomyslel na to, že pohne rukou či nohou, robot reagoval téměř

okamžitě. Možnosti, které myšlenkami ovládaný pohyb přináší

nejen v  „náhradním“ těle, například samostatného robota, ale

například v  protetických končetinách, jsou zvláště povzbudi

vé pro pacienty s  ohledem na to, co mohou přinést pacientům

s vadami pohybu nebo lidem trpícím takzvaným „syndromem

uzamčení“, třeba po zranění míchy, amputacích nebo i v jiných

případech, kdy ve stavu, ve kterém se nacházejí, nedokážouko

munikovat ani se hýbat.

Více inovace, více příležitostí

Není žádným překvapením, že s  šířením internetového připo

jení bude globalizace pokračovat stále stejným tempem, možná

i rychleji. Co vás však může překvapit je to, jak malýtechnolo

gický pokrok změní váš svět, když se spojí s rozšířenýmpřipoje

ním a vzájemnou závislosti napříč státy. Okamžité překlady,in

terakce ve virtuální realitě a kolektivní editace v reálném čase,

kterou lze dnes nejlépe pochopit při pohledu na wiki projekty,

přetvoří to, jak firmy a organizace komunikují s partnery,klien

ty a zaměstnanci z jiných lokalit. Přestože se asi nikdy nepodaří

překonat některé rozdíly, například kulturní nuance a  časové

zóny, budou vám díky schopnosti zapojit se do konverzaces lid

mi z  různorodých částí světa, kterým budete téměř dokonale

rozumět a  se kterými budete sdílet stejné platformy, připadat

takové interakce důvěrně známé.

Dodavatelské řetězce korporací a organizací se budou tříštit

na menší a menší části, nejen na straně výroby, ale i s ohledem

na lidi. Efektivnější komunikace překračující hranice a  jazyky

vybuduje důvěru a  dá příležitost tvrdě pracujícím a talentova

ným lidem z celého světa. Nebude výjimečné, aby francouzská

firma řídila svůj prodejní tým z  jihovýchodní Asie, přičemž

lidské zdroje povede z  Kanady a  její technický personál bude

pracovat v  Izraeli. Dnešní byrokratické překážky v  podobě ví

zových omezení a  pravidel týkajících se převodu peněz, které

takovou úroveň decentralizace znemožňují, se buď stanou ire

levantními, nebo je obejdou nově nalezená digitální řešení.Or

ganizace na ochranu lidských práv, jejíž pracovníci žijí v zemi,

proti níž jsou zavedeny přísné diplomatické sankce, bude třeba

svým zaměstnancům platit ve formě mobilních kreditů nebo ve

zcela digitální měně.

Když bude méně pracovních míst vyžadovat fyzickou pří

tomnost, talentovaným jednotlivcům se tak naskytne možnost

širšího výběru. Kvalifikovaní mladí odborníci z Uruguaje budou

v určitých oborech konkurovat podobným lidem z amerického

Orange County. Každou práci samozřejmě zautomatizovat nelze

a stejně tak není možné každou práci vykonávat na dálku, ale

bude jich víc, než si možná myslíte. A pro lidi, jejichž živobytí

představuje pár dolarů denně, to přinese nekonečné množství

příležitostí k navýšení příjmů. Například digitální platforma na

distribuci pracovních úkolů s názvem Amazon Mechanical Turk

je již dnes příkladem společnosti zadávající menší prácev hod

notě pár centů, které může vykonávat kdokoliv s  připojením

k internetu. Kvalita virtuální interakce se bude nadále zvyšovat

a  s  tím se bude rozšiřovat i  řada profesí v  klientské základně

této platformy. Budete si třeba moci najmout právníka z  jedné

země a  realitního makléře z  jiné. Přestože ti, kteří globaliza

ci kritizují, budou takovou erozi místně omezených monopolů

ostře odsuzovat, je třeba ji naopak uvítat, protože tímtozpůso

bem se naše společenství posunou kupředu a  nadále se budou

inovovat. Šíření internetového připojení by jednotlivým státům

ve skutečnosti mělo pomoct nalézt jejich konkurenční výhodu.

Nejlepší světoví grafici možná pocházejí z Botswany, jen o tom

svět ještě neví.

Rovná pravidla pro všechny budou platit jak pro nadané

lidi, tak i pro svět nápadů. Inovace bude stále častěji přicházet

z jeho okrajových částí mimo tradiční bašty růstu díky tomu, že

lidé budou nacházet nová spojení a  využívat nových úhlů po

hledu na obtížně řešitelné problémy, čímž podpoří změnu. Nové

úrovně spolupráce a vzájemné působení napříč různýmisekto

ry v mezinárodním měřítku zajistí, že mnohé z těch nejlepších

nápadů a  řešení dostanou šanci proniknout až na vrchol, kde

budou vidět, kde se o nich bude uvažovat, kde se budou zkoumat,

financovat, přijímat a uznávat. Třeba nějaký snaživý ruskýpro

gramátor, který nyní pracuje jako učitel v Novosibirsku, nalezne

nové využití technologie populární počítačové hry Angry Bi

rds. Napadne ho, jak lze rámcem hry vylepšit výukové nástroje,

které vytváří jako pomůcku pro výuku fyziky na své škole.Na

jde podobný herní otevřený software, na jehož základech bude

stavět. Pokračující zrychlování celosvětového hnutí za otevřený

software, ze kterého mají prospěch vlády a firmy díky nízkým

nákladům, i tvůrci, pro které představuje uznání a ekonomické

příležitosti ke zlepšování a rozšiřování podpůrných ekosystémů,

pak tomuhle ruskému učitelirogramátorovi poskytne ohrom

nou zásobárnu technických plánů, ze kterých se bude moct učit

a které bude moct využít při své práci. Je pravděpodobnější, že

si ho v plně propojeném světě všimnou ti správní lidé, kteří mu

nabídnou práci nebo účast na výzkumu, nebo svůj výtvor prodá

nadnárodní společnosti. Přinejmenším dostane příležitost.

Inovace může vzniknout od nuly, avšak ne každá místně

ohraničená inovace bude fungovat ve větším měřítku, protože

někteří podnikatelé a  vynálezci budou tvořit pro odlišná pub

lika a pracovat na řešení zcela konkrétních problémů. To samé

platí i dnes. Jako příklad uveďme čtyřiadvacetiletého keňského

vynálezce Anthonyho Mutuaua

[23]

, který na vědeckém veletr

hu v  Nairobi v  roce 2012 představil ultratenký čip, který sám

vyvinul a který zvýšením tlaku dokáže vytvářet elektřinu. Čip

umístil do podrážky tenisky

[24]

a předvedl, jak si člověk pouhou

chůzí může nabít mobilní telefon. Tím poukázal na to, jak velký

problém pro mnoho lidí představuje nespolehlivá a draháelek

třina a  v  menším měřítku pak i  nízká kapacita baterií, a sku

tečnost, že některé vlády se zrovna nehrnou do modernizace

elektrických sítí, což vede inovátory, jakým je on sám k  tomu,

aby konstruovaly čipy, které proměňují lidi v pochodujíc



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist