načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Nová Botanika -- Váš průvodce světem rostlin – Botanica Nova; z.s. autorů; kolektiv

Nová Botanika -- Váš průvodce světem rostlin

Elektronická kniha: Nová Botanika
Autor: Botanica Nova; z.s. autorů; kolektiv
Podnázev: Váš průvodce světem rostlin

– Obsah Nové Botaniky 2019/1. – Jarní vábení ladoněk – Seznamte se s ladoňkami, které u nás najdete jako původní či jako pěstované krásky. – Cesta do pravěku. Botanická exkurze do miocenních lesů střední Evropy – ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  59
+
-
2
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Botanica Nova, z.s.
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2019
Počet stran: 60
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 999-00-018-5111-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Obsah Nové Botaniky 2019/1.

Jarní vábení ladoněk

Seznamte se s ladoňkami, které u nás najdete jako původní či jako pěstované krásky.

Cesta do pravěku. Botanická exkurze do miocenních lesů střední Evropy

V dalším pokračování dobrodružné výpravy do minulosti poznáme druhy, které u nás rostly ve třetihorách. Mnohé z nich dnes najdete pouze v tropech či subtropech.

Ostře sledované granátové jablko.

Ve dvou dílech si představíme rostlinu, jejíž plody se staly již před tisíciletími pokrmem pro bohy a krále. Její unikátní složení a množství bioaktivních látek ji předurčilo k intenzivním moderním výzkumům. Jaké léčivé účinky tedy má granátové jablko? Co jsou mýty a skutečnost?

Botanické zajímavosti Českého lesa

Vzácné druhy rostlin včetně hmyzožravých rosnatek, tajemné smrkové hvozdy, ale i rys či bobr patří mezi obyvatele Českého lesa. Zajímavých rostlin zde najdete ale mnohem více. Přijměte pozvání a navštivte s námi nejhodnotnější partie chráněné krajinné oblasti Český les, přírodní rezervace Farské bažiny, Podkovák či Dianu.

Čím se brání rostliny?

Rostliny mají různé způsoby jak se bránit svým nepřátelům – býložravcům či chorobám. Látky zvané sekundární metabolity se dají využít v boji proti škůdcům kulturních rostlin, a to bez umělých chemikálií a pesticidů. Jak na to?

Zámecký park ve Štiříně

Štiřínský park je známý svou sbírkou rododendronů (pěnišníků), které jsou zde zastoupeny neuvěřitelnými 1300 keři ve 150 kultivarech. V parku však objevíte celou řadu zajímavých rostlin, především listnatých dřevin a jehličnanů. Po seznámení se s historií parku se vydejme společně s Václavem Větvičkou na procházku a kochejme se krásou 200letých dubů či 150leté borovice vejmutovky a mnoha dalších rostlin.

Kačenka česká – pěkná jedlá jarní houba

Rádi chodíte do lesa na houby? Vydejte se s námi poznávat velmi chutný jarní druh elegantní houby nazvaný kačenka česká. Plodnice kačenky vyrůstají hlavně na jaře od března do června. A víte, že prodavači hub na pražských trzích ji rozeznávali v samostatném rodě dříve než odborníci mykologové?

Exotické rostliny východní Asie

Ve druhém díle našeho seriálu vám představíme zajímavé asijské rostliny, jejichž úspěšné zavedení do kultury v našich podmínkách umožnilo přesné určení nebo odhalilo dosud zřejmě neznámou rostlinu. Jak je u nás úspěšně pěstovat?

Jemná vůně jara a léta. Fialka a levandule

V tomto díle seriálu vám představíme lehké jarní či letní vůně fialek a levandule, tedy vůně spíše sladší a lehčí. Fialka, to není jen violka vonná, ale také další zajímavé druhy, které můžete dobře v naší přírodě poznat. Podobně levandule lékařská má řadu „sestřiček“, které se také zpracovávají do vonných kompozic. A čím se liší, to vám povíme právě v tomto pokračování seriálu.

Pivoňky a jejich léčivé účinky

Oblíbené, často pěstované pivoňky mají i významné léčivé účinky. Odedávna se používají v tradiční čínské medicíně i v dalších asijských zemích k léčbě mnoha onemocnění. Současná medicína nyní objevuje jejich léčebný potenciál. Nejperspektivnější jsou především jejich účinky na nervový a imunitní systém.

Co s rezistentními pleveli?

Nadměrným používáním herbicidů pro hubení plevelů vznikl problém se vznikem rezistence plevelů k těmto látkám. V České republice bylo zjištěno již 14 rezistentních plevelných druhů a řada dalších, u kterých je na rezistenci vůči herbicidům podezření. Vědci řeší, jak se s tímto vážným problémem vypořádat.

Rostliny ve skle

Jak zachránit naše lesy? Trpí nejen suchem a škůdci, ale i sníženou genetickou diverzitou. Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin je velmi důležitá pro trvale udržitelné lesní hospodářství. Podívejme se, v čem spočívá princip metody in vitro organogeneze u listnatých druhů dřevin a co obnáší Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin v České republice.

Lišejníky Bečovské botanické zahrady

Co jsou lišejníky, jaké druhy obývají různé biotopy, např. kůru stromů, půdu či kamenné povrchy a jak je poznat? V Bečovské botanické zahradě pro vás připravili speciální expozici, ve které se můžete s typickými zástupci seznámit.

Průhonický park z pohledu mykologa

V tomto seriálu vám systematicky představujeme tajemný svět hub, jejichž velké množství je právě mezi chorošovitými. Tentokrát se zaměříme na parazitické houby, které v koloběhu přeměny látek v přírodě mají svou významnou roli především jako rozkladači dřeva. Představíme vám druhy s tajemnými názvy jako je pórnatka, pórnatice či ostropórka, bělochoroš, ostnatec či hnědák.

Neviditelní kosmonauti 3. díl Arthrospira (Spirulina) sp.

Sinici s tímto jménem možná znáte jako potravní doplněk. Věděli jste ale, že v Africe či Střední Americe byla využívána již v dávné minulosti? Vědci ji vzali na oběžnou dráhu a měli pro to své důvody. Poznejte je.

Mikroskopické houby našich obilovin

Obiloviny tvoří značnou část našeho jídelníčku. Co snižuje kvalitu zrna a ohrožuje výnos na poli, ale i při skladování? Jsou to mikroskopické vláknité houby a sekundární metabolity, které produkují. Výzkumníci zjistili, jak se jim bránit, ale nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá…

Květy včelám milé

Máte rádi med? Pojďte se s námi podívat, které rostliny mají včely rády a jsou proto nazývány medonosné. Ukážeme si jednotlivé druhy v průběhu roku, tak jak postupně rozkvétají a nabízejí včelám své pochutiny. A odpovíme vám i na otázku, kdo vlastně objevil, že právě sběr nektaru a pylu umožňuje pohlavní rozmnožování rostlin. Napovíme vám, že Charles Darwin to sice nebyl, ale jako první uznal, že má tajemný objevitel pravdu.

Zařazeno v kategoriích
Botanica Nova; z.s. autorů; kolektiv - další tituly autora:
 (e-book)
Nová Botanika Nová Botanika
 (e-book)
Nová Botanika -- Váš průvodce světem rostlin Nová Botanika
 (e-book)
Nová Botanika -- Váš průvodce světem rostlin Nová Botanika
 (e-book)
Nová Botanika -- Váš průvodce světem rostlin Nová Botanika
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

2019 | 1ročník 2

Jarní vábení ladoněk

Čím se brání rostliny?

Ostře sledované granátové jablko

Léčivé účinky pivoněk

Co s rezistentními pleveli?


Jarní vábení ladoněk Ladoňky patří mezi první krásky jara spolu s bledulemi, sněženkami či talovíny. I když příroda ještě vypadá, že hluboce spí, v lužních lesích již vykvétají ladoňky a svými drobnými květy upozorňují, že jaro se blíží. Pojďme si představit některé z druhů ladoněk rostoucích u nás. Editorial

6

Botanické zajímavosti Českého lesa Uvádí se, že Český les je botanicky nepříliš bohaté území, nicméně i zde můžete najít řadu rostlinných klenotů a vychutnat si plně jeho návštěvu. Přijměte pozvání a navštivte s námi nejhodnotnější partie oblasti, přírodní rezervace Farské bažiny, Podkovák či Dianu.

9

5

Ostře sledované granátové jablko. 1. díl. Obsahové látky Určitě znáte granátové jablko. Rostlina plodící granátová jablka je marhaník granátový čili granátovník. Je hojně pěstován ve Středomoří a v současné době jsou jeho plody poměrně dostupné i u nás. Věděli jste ale, že kromě osvěžení granátové jablko oplývá mnoha látkami s léčivými účinky? Co ukázaly nejnovější výzkumy a proč ho zařadit do svého jídelníčku, zjistíte v dalším díle našeho seriálu o superpotravinách.

12

Botanická exkurze do miocenních lesů střední Evropy V dalším dílu seriálu Cesta do pravěku budeme tentokrát putovat lesy a jejich podrostem, jejichž zkameněliny se jen vzácně najdou v uloženinách úzce spojených s hnědouhelnými slojemi. Najdeme zde kapradiny, které se vzhledem příliš neliší od našich dnešních druhů, ale také cykasovité rostliny, které se již na našem území nevyskytují a setkáme se s nimi v tropech či subtropech. Jednou z novinek paleobotanického výzkumu je rozpoznání třetihorní reevesie Hurníkovy z čeledi slézovitých, kterou vám také představíme.

16

Čím se brání rostliny? Sekundární metabolity patří do skupiny rostlinných látek, které mají za úkol chránit rostliny proti patogenům a škůdcům. Každý rostlinný druh si v průběhu evoluce a koevoluce vytvořil svoji vlastní strategii přežití, resp. ochrany proti biotickým a abiotickým stresům, kterým rostliny musely čelit po miliony let. Pojďme se podívat, jak lze rostlinnou ochranu využít v boji proti škůdcům kulturních rostlin, a to bez umělých chemikálií a pesticidů.

20 Zámecký park ve Štiříně Štiřínský park je známý svou sbírkou pěnišníků, které jsou zde zastoupeny neuvěřitelnými 1300 keři ve 150 kultivarech. V parku však objevíte celou řadu dalších druhů, především listnatých dřevin a jehličnanů. Vydejte se s námi na procházku a kochejte se krásou 200letých dubů či 150leté borovice vejmutovky. Objevte úctyhodný jinan dvoulaločný a metasekvoj čínskou či křehkovětvec žlutý.

23

Kačenka česká – pěkná jedlá jarní houba Rádi chodíte do lesa na houby? Vydejte se s námi poznat velmi chutný jarní druh elegantní houby nazvaný poeticky kačenka s vlasteneckým přívlastkem česká. Plodnice kačenky vyrůstají hlavně na jaře od března do června. A víte, že prodavači hub na pražských trzích ji rozeznávali v samostatném rodě dříve, než odborníci mykologové?

26 Pivoňky a jejich léčivé účinky Oblíbené, často pěstované pivoňky mají i významné léčivé účinky. Odedávna se používají v tradiční čínské medicíně (pod názvem Baishao) i v dalších asijských zemích k léčbě mnoha onemocnění. Současná medicína nyní objevuje jejich léčebný potenciál. Nejperspektivnější jsou především jejich účinky na nervový a imunitní systém.

28


2019 | 1

6

9

5

12

16

20

23

28

V tomto čísle si přečtete

NOVÁ BOTANIKA. Váš průvodce světem rostlin

Vydává: Botanica Nova, z. s., IČ: 06869271

e-mail: redakce@novabotanika.eu, www.novabotanika.eu

e-shop: www.mujsvetrostlin.eu

ISSN 2570-9917 (Print)

ISSN 2570-9925 (On-line)

Evidenční číslo Ministerstva kultury ČR E 23184

Ročník 2, číslo 2019/1 vychází 30. 5. 2019

Časopis vychází dvakrát ročně, 30. května a 15. listopadu.

Šéfredaktorka: RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.

e-mail: lenka.zaveska.drabkova@gmail.com

Redakční rada:

doc. RNDr. David Honys, Ph.D. (Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.)

Mgr. Zdeňka Navrátilová (Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta

Univerzity Karlovy)

Mgr. Pavel Vítámvás, Ph.D. (Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.)

RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.

(Botanica Nova, z. s., a Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.)

RNDr. Luděk Záveský, Ph.D. (Botanica Nova, z. s., a Ústav biologie a lékařské

genetiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN)

Grafické zpracování: Markéta Heins, marketaheins@gmail.com

Tisk: LABEL, spol. s r. o., Kutná Hora

Objednávky předplatného: predplatne@novabotanika.eu, objednavky@

mujsvetrostlin.eu. Rozšiřuje: První novinová společnost, a. s. (PNS, a. s.)

Realizaci projektu podporují:

Nadace Český literární fond

Středočeský kraj

Všechny příspěvky procházejí recenzním řízením a jazykovou korekturou.

Vydavatel nenese odpovědnost za názory autorů.

© Nová Botanika, Botanica Nova, z. s. Všechna práva vyhrazena. Jemná vůně jara a léta. Fialka a levandule V tomto díle seriálu se zaměříme na vůně z opačného pólu, než byly těžké vůně skořice a hřebíčku. Představíme vám lehké jarní či letní vůně fialek a levandule, tedy vůně spíše sladší a lehčí. Fialka, to není jen violka vonná, ale také další zajímavé druhy, které můžete v naší přírodě potkat. Podobně levandule lékařská má řadu „sestřiček“, které se rovněž zpracovávají do vonných kompozic. A čím se liší, to vám povíme právě v tomto pokračování seriálu.

30

Co s rezistentními pleveli? Plevele, tedy nežádoucí druhy v našich zahradách či polních kulturách. Jejich regulace zahrnuje více způsobů, nejvíce se v současnosti používají herbicidy. S jejich nadměrným používáním se však objevil problém se vznikem rezistence plevelů k těmto látkám. Například v České republice bylo zjištěno již 14 rezistentních plevelných druhů a řada dalších, u kterých je na rezistenci vůči herbicidům podezření. Jak tento problém vyřešit, vám prozradíme v tomto článku.

37

Za lišejníky Bečovské botanické zahrady Poznáte lišejníky? Určitě ano, ale možná byste se rádi orientovali v druzích obývajících různé biotopy, jako třeba epifytické lišejníky rostoucí na kůře stromů, terestrické druhy rostoucí na zemi či lišejníky porůstající kamenný povrch (saxikolní druhy). V Bečovské botanické zahradě pro vás připravili speciální expozici, ve které se můžete s typickými zástupci seznámit. Exotické rostliny východní Asie. 2. díl Některé exotické, u nás dosud neznámé rostliny východní Asie se daří pěstovat také v našich podmínkách. Ve druhém díle našeho seriálu vám představíme druhy, jejichž úspěšné zavedení do kultury umožnilo přesnou determinaci nebo odhalilo dosud zřejmě neznámou rostlinu. Ukážeme si, za jakých podmínek je možné je u nás úspěšně pěstovat. Ostře sledované granátové jablko. 2. díl. Léčivé účinky Víte, že konzumace granátového jablka může být vhodná jako prevence proti takzvaným civilizačním chorobám? Pomáhá regulovat vysoký krevní tlak a cholesterol, hyperglykemii, zánětlivá střevní onemocnění či obezitu. Léčivé účinky granátového jablka jsou stále pod drobnohledem vědců a zdá se, že má daleko větší potenciál i pro významné neuroprotektivní účinky, které by mohly potenciálně přispět k léčbě Alzheimerovy nemoci.

43

33

40


2019 | 1

V tomto čísle si přečtete

Průhonický park z pohledu mykologa – 10. díl

V tomto seriálu vám systematicky představujeme tajemný svět hub, jejichž velké množství je právě mezi chorošovitými.

Tentokrát se zaměříme na parazitické houby, které mají v koloběhu přeměny látek v přírodě svou významnou roli

především jako rozkladači dřeva. Představíme vám druhy s tajemnými názvy, jako je pórnatka, pórnatice či ostropórka,

bělochoroš, ostnatec či hnědák. Tipnete si, podle čeho dostaly tyto houby své jméno?

Rostliny ve skle

Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin je velmi důležitá pro trvale udržitelné lesní hospodářství. Chcete vědět,

v čem spočívá princip metody in vitro organogeneze u listnatých druhů dřevin? Dozvíte se, jak se zachovává genofond

břízy trpasličí, třešně ptačí, jabloně lesní, hrušně polničky, topolů či vrb i kolik genových základen zahrnuje Národní

program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin v České republice.

„Neviditelní“ kosmonauti. Sinice a řasy. 3. díl. Arthrospira

(Spirulina)

V minulém díle seriálu jsme na orbitě pozorovali některé sinice a řasy a představili vám rozdíl mezi experimenty

astrobiologie a kosmické biologie. Nyní se zaměříme na známou sinici Arthrospira (možná ji znáte pod jménem

Spirulina), která se v současné době stala složkou mnoha potravinových doplňků i u nás. Zajímavé je, že v Africe

či Střední Americe byla využívána již v dávné minulosti.

Mikroskopické houby našich obilovin

Obiloviny tvoří značnou část našeho jídelníčku. Co snižuje kvalitu zrna a ohrožuje výnos na poli, ale i při skladování?

Jsou to mikroskopické vláknité houby a sekundární metabolity, které produkují. Výzkumníci zjistili, jak se jim bránit,

ale nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá...

46

49

51

Květy včelám milé

Máte rádi med? Pojďte se s námi podívat, které rostliny mají včely rády a jsou proto nazývány medonosné. Ukážeme

si jednotlivé druhy v průběhu roku, tak jak postupně rozkvétají a nabízejí včelám své pochutiny. A odpovíme vám

i na otázku, kdo vlastně objevil, že právě sběr nektaru a pylu umožňuje pohlavní rozmnožování rostlin. Napovíme

vám, že Charles Darwin to sice nebyl, ale jako první uznal, že má tajemný objevitel pravdu.

57

54

TIŠTĚNÁ VERZE • Roční PŘEDPLATNÉ: 2 pravidelná čísla + elektronická verze

jako bonus na CD cena 299,- Kč

• Dvouleté PŘEDPLATNÉ: 4 pravidelná čísla + elektronická verze jako

bonus na CD a 3 e-čísla pro vaše přátele cena 570,- Kč

• S předplatným získáváte poštovné a balné zdarma,

nemusíte časopis hledat na stáncích,

a také získáváte elektronický archiv časopisu.

Objednávku můžete také zaslat na: objednavky@mujsvetrostlin.eu, predplatne@novabotanika.eu či využít našich FB stránek www.facebook.com/CasopisNovaBotanika/ Pro další informace navštivte také naše webové stránky www.novabotanika.eu, www.mujsvetrostlin.eu.

Váš průvodce světem rostlin přímo do vaší poštovní schránky

Přidejte se k našim pravidelným čtenářům a užívejte si pohody předplatného!

Náš e-shop MujSvetRostlin.eu - nejpohodlnější objednání předplatného časopisu Nová Botanika.

Chcete darovat předplatné někomu ze svých blízkých?

Objednejte si dárkový certifikát Nové Botaniky na roční nebo dvouleté předplatné

a potěšte další milovníky rostlin unikátním časopisem.

Dárkový certifikát a předplatné


2019 | 1

Vážení a milí čtenáři,

vítám vás ve druhém ročníku časopisu Nová

Botanika. V době psaní tohoto editorialu

jaro září všemi barvami, ale jedna barva

nám učarovala nejvíce – blankytně modrá.

I to je jeden z důvodů, proč jsme se ten

tokrát zaměřili na krásu jarních cibulovin

s touto barvou květu, tedy ladoněk. Které

ladoňky u nás najdeme v přírodě a které

spíše na zahrádkách a v parcích? To se dozvíte v rubrice nazvané Botanický zápisník. Ačkoli to tak na první pohled možná nevypadá, Český les je oblastí s mnoha zajímavými lokalitami a rostlinami. Poznejte je s námi. V seriálu o superpotravinách se tentokrát zaměříme na granátové jablko. Je to jen osvěžující ovoce, nebo něco víc? Pivoňky jsou známy spíše jako okrasné zahradní rostliny pro své krásné květy. Jak je to ale s jejich léčivými účinky? U zahradních rostlin zůstaneme a pozveme vás do výjimečného parku, který v dnešní době proslavil golf, ale i jeden známý zámecký zahradník. Ano, řeč je o Štiříně a Václavu Větvičkovi. Znáte lišejníky? V botanické zahradě v Bečově nad Teplou můžete řadu z nich poznat v unikátní nové expozici. Rostliny jsou zajímavé i svými sekundárními metabolity, které mají za úkol je chránit proti patogenům a škůdcům. Ukážeme vám, jak lze rostlinnou obranu využít v boji proti škůdcům kulturních rostlin, a to bez umělých chemikálií a pesticidů. Dozvíte se také, co s rezistentními pleveli, kterých již bylo v České republice zjištěno čtrnáct. Dále zjistíte, jak probíhá ochrana a reprodukce genofondu našich lesních dřevin. Také vás pozveme na botanickou exkurzi proti proudu času, a to do miocenních lesů střední Evropy v pokračování naší cesty do pravěku. V seriálu Rostliny a jejich vztahy se zaměřujeme na rostliny v jejich pestré síti vztahů s dalšími organismy, tentokrát s jejich opylovači včelami. Nezapomínáme ani na houby, které tradičně v našem časopise zařazujeme v seriálu Tajemství světa hub. Představíme vám jarní houbu s poetickým jménem kačenka česká a ukážeme vám, které druhy se skrývají za tajemnými názvy, jako je pórnatka, pórnatice či ostropórka, bělochoroš, ostnatec či hnědák. Tipnete si, podle čeho dostaly tyto houby své jméno? A abych nezapomněla, opět zamíříme na oběžnou dráhu. Co třeba vzít s sebou sinice? Dovolte mi ještě vás upozornit na jedno aktuální botanické výročí naší vlasti. Letos totiž uplynulo 200 let od vydání souborného díla české květeny Flora Čechica Janem Svatoplukem

a Karlem Bořivojem Preslem. Od té doby tento úctyhodný počin

byl schopen zopakovat jen František Polívka ve své Názorné

květeně zemí koruny české (1900–1904) a prof. Josef Dostál

nejprve v Květeně ČSR (1948–1950) a poté v Nové květeně

ČSSR (vyšla 1989), neboť dílo Květena Č(S)R, vydávané od roku

1988, stále zůstává v nedokončeném fragmentu.

Právě ve Flora Čechica udělali bratři Preslové první na svou

dobu velmi revoluční počin, neboť pro jména rostlin ve flóře

uvedená (a je jich 522 rodů a 1498 druhů kvetoucích rostlin)

zvolili dvojslovné pojmenování, čímž vytyčili budoucí cestu

českého názvosloví zcela v duchu latinského dvojslovného

pojmenování Carla Linného. Česká binomická nomenklatura

byla a je ve světě stále unikátní, neboť mnohé jazyky jsou

velmi simplifikované a neumožňují jednoznačné odlišení

druhů, jako příklad uveďme anglický výraz „black bird“, tedy

černý pták, pro kosa černého. Jak vidíte, problém zůstává,

neboť černých ptáků je celá řada.

Bratři Preslové určili každému rostlinnému rodu i druhu

české pojmenování. Jména pocházejí nejen ze staré češtiny,

ale také z lidových pojmenování dalších jazyků, jmenujme

polštinu, ruštinu, ilyrštinu či němčinu, ale také z řečtiny či

přímo z latiny. Například jména sněženka, bledule, protěž či

dymnivka byla poprvé zveřejněna právě ve Flora Čechica roku

1819. Pro zajímavost dodejme, že jména kozíbrada, hadímord

či kuřínoha, jak je známe v jednoslovné verzi, vytvořili Jan

s Karlem kvůli striktnímu dodržování jednoslovného pojme

nování rodů.

Některá jména se ujala, jiná nikoli, ale těch bylo rozhodně

méně. Zkuste si tipnout, jaké rostliny se skrývají pod těmito

jmény. Jasnota bílá, marhaník obecný, wiolka trojice, sisa

přeskvělá, lawandule chocholatá, piwoňka lékařská, prsták

obecný či hauby. Poradíme vám, že některé uvedené druhy jsou

zmíněny v tomto čísle Nové Botaniky a zbyde vám prvosenka,

hluchavka a palma datlová. Které to jsou?

A věděli jste, že pojmenování květena vymysleli taktéž bratři

Preslové?

Doufáme, že při čtení třetího čísla Nové Botaniky naleznete

hodně zajímavého i poučného.

Příjemné čtení za celý tým časopisu Nová Botanika vám přeje

Lenka Záveská Drábková

šéfredaktorka časopisu Nová Botanika

Editorial1

46

49

51

57

54

5


1

Hrozen květů ladoňky vídeňské (Scilla vindobonensis)

Jaro má mnoho barev, tvarů a vůní. Ladoňky patří mezi první posly jara, přinášející blankytnou modř ke sněhově bílé barvě sněženek a bledulí v době, kdy se příroda teprve začíná probouzet, a ještě před tím, než nastane to pravé jarní barevné hýření. Přenesme se nyní do časného březnového a dubnového jara a povězme si, které okouzlující rostliny se skrývají pod jmény ladoňka, ladonička, blankytka, puškinie či modřenka. Ladoňky jsou vytrvalé cibuloviny patřící do čeledi chřestovitých (Asparagaceae) a v České republice se můžeme setkat hned se čtyřmi hlavními druhy (celkem je jich 15), některé jsou původní v naší přírodě, jiné vídáme často pěstované (Scilla luciliae). Mezi naše původní druhy patří ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis), l. karpatská (S. kladnii) a l. dvoulistá (S. bifolia), která má u nás ještě čtyři poddruhy (jsou to bifolia, buekkensis, spetana a rara). Ještě poznamenejme, že údaje na internetových stránkách nebývají vždy správné a je dobré si je ověřovat v literatuře, neboť ladoňka vídeňská nepatří do komplexu ladoňky dvoulisté, nýbrž se jedná o samostatný druh (neboli v citované literatuře citovaná informace není). Drobná ladoňka vídeňská (Obr. 1–3) potěší při toulkách předjarní přírodou především v Poohří a Českém středohoří, na Moravě pak podél Dyje a v jižní části Bílých Karpat. Vyskytuje se ve vlhkých listnatých lesích a křovinách, v údolních nivách potoků a řek (o těchto biotopech viz Nová Botanika 2018/1). Celkově se vyskytuje ve střední a jihovýchodní Evropě, od Německa až po Srbsko a Albánii. JARNÍ VÁBENÍ LADONĚK

2

Ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis) je vytrvalá cibulovitá

rostlina s dvěma přízemními listy a červenohnědým květním stvolem.

Poupata jsou nazelenalá a květy modré.

2

6


2019 | 1

Botanický zápisník

Ladoňka karpatská je karpatským endemitem vyskytujícím se

u nás pouze na Moravě podél řeky Bečvy. Ladoňka dvoulistá je

evropským druhem rostoucím od Španělska na jih až po Sicílii

a na východ po Rumunsko a Bulharsko. Je to velmi proměnlivý

druh, který se liší v rámci jednotlivých populací. Pravou ladoň

ku dvoulistou najdeme zejména v Polabí či v údolích Jihlavy

nebo Korytné. Ladoňka dvoulistá chlumní roste na jihovýchodní Moravě, ladoňku dvoulistou Spetovu najdeme na jižní Moravě. Ladoňka dvoulistá vzácná (rarum = latinsky vzácný) roste jen na jedné lokalitě na Znojemsku. V našich zahradách či parcích se však častěji potkáte s druhy patřícími do okruhu ladoňky velkokvěté či také ladoničky velkokvěté (Scilla luciliae agg., Chionodoxa luciliae). Do tohoto souborného druhu se zařazují tři druhy, z nichž dva jsou si velmi podobné a často se zaměňují. Ladoňka velkokvětá (Scilla luciliae; Obr. 4) má hrozny květů tvořené 1–4 květy na vzpřímených stopkách a květy mají uvnitř bělavě modrou barvu (správně bychom měli říci spodní část okvětních lístků). Oproti tomu květy ladoňky zářící (Scilla forbesii; Obr. 5, 6) opravdu uvnitř modrého květu září bíle (tedy dolní světlá část okvětních cípů je ostře

Ladoňka velkokvětá (Scilla luciliae) je u nás velmi hojně pěstovaný druh, který se často zaměňuje za ladoňku zářící (Scilla forbesii), která patří

do stejného souborného druhu (neboli agregátu). Na obrázku vidíte typický květ bez bílého, jakoby zářivého středu květu.

Ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis) má květenství tvořené

hroznem 1–15 květů.

JAK SE LIŠÍ ROD LADOŇKA OD LADONIČKY?

V současné době rozlišujeme v rámci rodu Scilla dvě

sekce, Scilla a Chionodoxa, které odpovídají dřívějšímu

rodovému rozdělení na ladoňky (Scilla) a ladoničky

(Chionodoxa). Rozdělení na dva rody bylo založeno

na odlišnosti ve stavbě okvětí, ladoňky mají okvětní lístky

téměř až k bázi volné, ale ladoničky srostlé. Všechny

ostatní taxonomické znaky jsou pro obě shodné, což je

na vyčlenění do samostatného rodu podle nového pojetí

málo. Pro začlenění do jednoho rodu také svědčí časté

křížení mezi druhy rodu Scilla a okruhu S. luciliae, a to

nejen při společném pěstování v botanických zahradách,

ale také v přirozených směsných populacích v Malé Asii.

U našich domácích druhů nebylo mezidruhové křížení

zjištěno.

3

4

7


2019 | 1

Botanický zápisník2

Ladoňka zářící (Scilla forbesii). Na první pohled je jednoznačné

druhové epiteton, tedy zářící. Vidíte, jak bílá září v modrofialové?

Ladoňka velkokvětá má hrozny chudší, jen s 1–4 květy. Zato se

uvádí, že květy jsou větší než u l. zářící.

Květy ladoňky zářící (Scilla forbesii) jsou uspořádány do bohatších

hroznů s 1–15 květy.

Puškinii ladoňkovitou (Puschkinia scilloides) také často najdete

v našich zahradách a parcích; pokud ji objevíte v Českém krasu,

vězte, že je zde vysazená.

Ladoňka sibiřská či blankytka sibiřská (Orthocallis siberica) patří

do samostatného rodu, takže bychom i v českém názvosloví měli

používat unikátní pojmenování blankytka. Blankytná modř jejích

květů je v rostlinné říši poměrně unikátní.

ohraničená a bílá) a hrozny má bohatší, složené z 1–10 květů na stopkách vzpřímených či do strany skloněných. Třetím druhem je ladoňka tmavomodrá (Scilla sardensis) s květy tmavě fialovými až azurově modrými.

Dalším rodem podobným ladoňkám je blankytka (Orthocallis).

Nejčastěji se setkáme s blankytkou sibiřskou (nazývanou také

ladoňka sibiřská, Orthocallis siberica; Obr. 7). Blankytky mají

na rozdíl od ladoněk po odkvětu opadavé okvětí a další drob

nější rozdíly (delší čnělky či zelenavý semeník – ladoňky mají

modrofialový či bílý semeník). Rod blankytka zahrnuje kolem 15

druhů. Oblast původního rozšíření blankytky sibiřské je poměr

ně široká, od střední a jižní části evropského Ruska a Ukrajiny

po oblast Kavkazu a Malou Asii. Do Evropy byla blankytka sibiř

ská přivezena již koncem 18. století a jako okrasná rostlina se

rozšířila do evropských zahrad a parků. Pěstování z našeho úze

mí je doloženo z druhé poloviny 20. století.

Mezi často pěstované podobné rostliny patří také puškinie la

doňkovitá (či modřenka ladoňkovitá, Puschkinia scilloides;

Obr. 8), která má okvětní lístky z 1/3 srostlé a v této okvětní trub

ce i srostlé nitky tyčinek, které tvoří tzv. pakorunku. Také puški

nie pocházejí z Přední Asie a Kavkazu. Autorka: RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D. (Botanica Nova, z. s., a Laboratoř biologie pylu, Ústav experimentální botaniky AV ČR; lenka.zaveska.drabkova@gmail.com) Foto: (1–8) Luděk Záveský Trávníček B. et al. (2010): Squills (Scilla s.l., Hyacinthaceae) in the flora of the Czech Republic, with taxonomical notes on Central-European squill populations. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae, 94: 157–205.

7

8

5

6

8


2019 | 1

Představujeme naše biotopy3

Přírodní rezervace Farské bažiny

2

BOTANICKÉ ZAJÍMAVOSTI

ČESKÉHO LESA

Víte, že oblast Českého lesa je jedna z nejzalesně

nějších v naší zemi? Nalezneme zde blatkové bory,

rašeliníkové smrčiny i zamokřené slatinné louky.

Představíme vám nejcennější oblasti a nejzajíma

vější druhy, které můžete na svých toulkách příro

dou objevovat i vy.

Český les je doposud veřejnosti poměrně málo známé hraniční

pohoří (Obr. 1). Tvoří přirozenou hranici oddělující českou kotli

nu od sousedního Bavorska. Na severu se náhle zdvihá z cheb

ské pánve a na jihu plynule navazuje na Šumavu. Jeho větší část

se nachází v Německu, kde nese název Hornofalcký les. Prakticky

celé území Českého lesa bylo v 2. polovině 20. století součástí

železné opony a pro běžného člověka nepřístupné. Převažující

německé obyvatelstvo bylo odsunuto a vesnice zbourány. V roce

2005 byla domažlická a tachovská část Českého lesa vyhlášena

za chráněnou krajinnou oblast. Území je cenné především díky

jedinečné krajině s četnými pozůstatky historické lidské činnosti.

Český les je jedno z našich nejzápadnějších pohoří.

Chráněná krajinná oblast zde byla vyhlášena až v roce 2005

na celkové rozloze 473 km

2

.

Z botanického hlediska se jedná o nepříliš bohaté pohoří, což

je způsobeno převažujícími chudými silikátovými horninami.

Převládají různé ruly a pararuly, které jsou v rozvadovské části

doplněny žulou.

Český les je území s vysokou lesnatostí (cca 85%), přirozená

lesní společenstva však byla z velké části nahrazena kulturní

mi smrčinami. Ostrůvky původní přírody tvoří v tachovské části

několik vrchovištních rašelinišť. Velmi hodnotné jsou zejména

blatkové bory s charakteristickou vrchovištní květenou, jako je

suchopýr pochvatý, šicha černá, kyhanka sivolistá, vlochyně ba

henní a klikva bahenní. Nejrozsáhlejší a nejzachovalejší vrcho

viště se nachází v přírodní rezervaci Farské bažiny, kde se vy

skytuje i silná populace rojovníku bahenního (Obr. 2, 3). Dobře

dostupnou lokalitou je přírodní rezervace Podkovák, která je

zpřístupněna naučnou stezkou s povalovým chodníkem.

Četné mokřadní lesy se historicky nacházely v Kateřinské kot

lině, která tvoří rozsáhlou sníženinu ve střední části Českého

lesa mezi obcemi Železná a Rozvadov. Celá oblast však byla

v minulosti silně ovlivněna nevhodnými melioracemi v rámci

získání půdy pro náhradní rekultivace. Meandrující toky byly

1

CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST

ČESKÝ LES

0 5 km

NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE (NPR)

NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKY (NPP)

1. Na Požárech

2. Čerchovské hvozdy

PŘÍRODNÍ REZERVACE (PR)

PŘÍRODNÍ PAMÁTKY (PP)

1. Boumovská bučina

2. Tišina

3. Bučina u Žďáru

4. Louky u Prostředního Žďáru

5. Niva Bílého potoka

6. Pavlova Huť

7. Ostrůvek

8. Křížový kámen

9. Šemberk

10. Farské bažiny

11. Podkovák

12. Na Kolmu

13. Kolowratův rybník

14. Milov

15. Diana

16. Jezírka u Rozvadova

17. Dlouhý vrch

18. Pleš

19. Veský mlýn

20. Malý Zvon

21. Nad Hutí

22. Hvožďanská louka

23. Starý Hirštejn

24. Louka u Staré Huti

25. Skalky na Sádku

26. Chodovské skály

27. Bystřice

28. Smrčí

9




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.