načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Notebook pro seniory: Aktualizované vydání pro Windows 10 – Josef Pecinovský

Notebook pro seniory: Aktualizované vydání pro Windows 10

Elektronická kniha: Notebook pro seniory: Aktualizované vydání pro Windows 10
Autor: Josef Pecinovský

– Nyní už se nemusíte bát používat notebook, který může na první pohled vypadat hodně komplikovaně. S touto knihou můžete odhalit všechny výhody moderních přenosných počítačů se systémem Windows 10. Naučíte se, jak se vyhnout problémům ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  159
+
-
5,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2020
Počet stran: 232
Rozměr: 23 cm
Úprava: ilustrace
Skupina třídění: Počítačová věda. Výpočetní technika. Informační technologie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-251-4995-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Nyní už se nemusíte bát používat notebook, který může na první pohled vypadat hodně komplikovaně. S touto knihou můžete odhalit všechny výhody moderních přenosných počítačů se systémem Windows 10. Naučíte se, jak se vyhnout problémům a případně je bezpečně vyřešit, jak používat internet k hledání informací, zábavě i komunikaci a jak se orientovat v operačním systému. Srozumitelný výklad je přizpůsoben potřebám seniorů, nevynechává žádný důležitý krok, vyhýbá se zdlouhavým i náhlým skokům, a látku odměřuje v přiměřených dávkách, aby se čtenář neztratil v záplavě novinek. Kniha vás mimo jiné naučí: * Ovládat Windows 10 myší, klávesnicí, dotykem i touchpadem * Nastavit si notebook tak, aby se s ním dobře pracovalo * Připojit notebook k internetu a zabezpečit ho před viry * Spouštět, instalovat a spravovat programy a aplikace * Psát texty a e-maily, být pomocí notebooku v kontaktu s rodinou * Přehrávat videa z počítače či DVD a poslouchat hudbu Kromě množství přehledných postupů a obrázků v knize naleznete i rychlá a snadná řešení nejčastějších potíží, na které můžete při práci s notebookem narazit. O autorovi: Josef Pecinovský pracoval jako učitel v oboru informačních technologií na střední škole od roku 1990 až do odchodu do důchodu. Kromě toho jeden čas působil jako správce sítě a vedl počítačové kurzy. Napsal pro různá nakladatelství více než šest desítek příruček především z oblasti kancelářských programů, Windows a programů pro střih videa. Je také úspěšným autorem science fiction. Publikoval více než dvacet samostatných knih a několik desítek povídek.

(aktualizované vydání pro Windows 10)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Josef Pecinovský - další tituly autora:
Věčné imago - Kroniky nové Země IV. (Edice Pevnost) Věčné imago
Pinnacle Studio 18 Pinnacle Studio 18
Office 2019 -- Průvodce uživatele Office 2019
 (e-book)
Office 2019 -- Průvodce uživatele Office 2019
 (e-book)
Windows 10 -- Snadno a rychle - 2., přepracované a aktualizované vydání Windows 10 -- Snadno a rychle
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Notebook pro seniory

Aktualizované vydání pro Windows 10

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.computerpress.cz

www.albatrosmedia.cz

Josef Pecinovský

Notebook pro seniory:

Aktualizované vydání pro Windows 10 – e-kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2020

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


Josef Pecinovský

Notebook pro seniory

Aktualizované vydání pro Windows 10

Computer Press

Brno

2020


Notebook pro seniory

Aktualizované vydání pro Windows 10

Josef Pecinovský

Obálka: Martin Sodomka

Odpovědný redaktor: Roman Bureš

Technický redaktor: Jiří Matoušek

Text © Josef Pecinovský, 2019

Objednávky knih:

www.albatrosmedia.cz

eshop@albatrosmedia.cz

bezplatná linka 800 555 513

ISBN tištěné verze 978-80-251-4995-9

ISBN e-knihy 978-80-251-5001-6 (1. zveřejnění, 2020)

Cena uvedená výrobcem představuje nezávaznou doporučenou spotřebitelskou cenu.

Vydalo nakladatelství Computer Press v Brně roku 2020 ve společnosti Albatros Media a. s.

se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4. Číslo publikace 36 649.

© Albatros Media a. s., 2020. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být

kopírována a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem

bez písemného souhlasu vydavatele.


Obsah

Úvod 7

První kroky 10

Co je to vlastně ten notebook 10 Zapínáme notebook 12 Pracujeme s touchpadem 17 Pracujeme s myší 23 Co lze pomocí polohovacího zařízení ovládat 26 Jak naučit myš poslouchat 29 Pracujeme s dotykovým displejem 32 Učíme se pracovat s okny 34 Seznamujeme se s klávesnicí 37 Vypínáme notebook 43 Prohlížíme si notebook 46 Co jsme se naučili 50

Notebook se stává naším přítelem 52

Jak přizpůsobit notebook našemu věku a zdravotnímu stavu 52

Jak otevřít okno Nastavení Windows 53

Co když nemůžeme rozeznat, co je vlastně na obrazovce 54

Co když špatně čteme písmena v nabídkách 56

Jak pracovat s dialogovým oknem 57

Co když nevidíme ukazatel myši? 58

Nastavení tlačítek touchpadu 62 Jak nastavit v notebooku bezbariérový přístup 64

Předčítání 66

Lupa 67

Vysoký kontrast 69

Klávesnice na obrazovce 70

Funkce jedním prstem 71 Jak úspěšně šetřit energií 73

Jak řídit napájení notebooku 73

Schémata napájení 77

Jak probudit notebook ze spánku 81

3

Obsah


Změna přihlašovacího hesla k notebooku 82 Upravujeme vzhled pracovní plochy 85

Barva na pozadí pracovní plochy 85

Obrázek na pozadí pracovní plochy 87

Motivy 89 Co dělat, když nic nefunguje 90 Co jsme se naučili 92

Jak přimět notebook, aby nám sloužil 95

Spouštíme programy 97

Spouštíme programy z obrazovky Start 98

Spuštění programu z hlavního panelu 101

Spuštění programu z pracovní plochy Windows 103

Jak ukončit běh programu 104 Sledujeme spuštěné programy na hlavním panelu 105

Přepínáme mezi spuštěnými programy 106

Čteme informace v oznamovací oblasti 108 Ovládáme programy 109

Zadáváme příkazy pomocí nabídek 110

Ovládání programu pomocí pásu karet 113

Klávesové zkratky 114

Využíváme panely nástrojů 116 Všechna data je třeba ukládat 118

Jak uložit data na pevný disk 119

Kam uložit soubor? 125

Pracujeme s Průzkumníkem 127

Změna zobrazení objektů v okně Průzkumníku 133

Přesunujeme a kopírujeme soubory mezi složkami 135

Označení několika ikon jako výběr 141

Přejmenování a odstranění souboru 142 Vytvoření účtu Microsoft 145 Co jsme se naučili 148

Vyzkoušíme si programy, které jsme

získali spolu s Windows 10 150

Počasí 150 Mapy 152 Fotky 154 Filmy a TV pořady 160 Windows DVD přehrávač 163 Hudba Groove 164

4

Obsah


Windows Media Player 167 Píšeme si krátké poznámky 170

Zásady pro psaní textu 171

Píšeme text 172

Upravujeme text 176

Ještě několik slov o Poznámkovém bloku 178

Zkusme si program WordPad 179 Tiskneme své dokumenty 183 Píšeme rychlé poznámky 187 Nechme notebook počítat 188 Instalujeme další programy 190 Co jsme se naučili 194

Internet, brána do světa 195

Připojujeme notebook k síti 196 Jak se vyznat ve světě internetu 197

Seznamujeme se s programem Microsoft Edge 197

Hledáme informace na internetu 203

Pracujeme s několika záložkami 208

Určení domovské stránky 211

Které stránky lze doporučit k návštěvě 211 Elektronická pošta, další brána do světa 213 Chráníme svůj notebook 217

Ochrana před škodlivým softwarem 217

Aktualizace systému 218 Co jsme se naučili 219

Často kladené otázky 221

Rejstřík 227

5

Obsah



Úvod Dovolte, aby vám všem blahopřál, protože jste právě otevřeli knihu, která každého z naší generace může přivést do světa počítačů. Snažil jsem se napsat toto pojednání tak, aby je pochopila i stará Blažková ze zapadlé Lhoty i staříček Pagáč z vinného sklípku. Přistupme k  této záležitosti pod avantgardním heslem: „To by bylo, abychom nedokázali to, co zvládne náš osmiletý vnouček!“ K počítačům nelze přistupovat s pocitem těch, kteří nevlezou do vody, dokud se nenaučí plavat. A  že je nám o  pár let víc? To přece vůbec nevadí. Máme zaručené příjmy, stát nám vyplácí štědré důchody, a máme tak víc času. Ale k věci: Možná se vám to už stalo, možná, že se vám to i stane. Najednou máte v rodině nový notebook (čteme „noutbúk“).

Poznámka: Pod pojmem notebook se rozumí malý přenosný počítač, připomí

nající svým vzhledem poznámkový blok nebo zápisník, tedy anglicky notebook.

Někdy se můžete také setkat s pojmem laptop (počítač, který se dá používat na

klíně). V dnešní době je to trochu jiné než za našich mladých časů, kdy domácí přístroje sloužily tak dlouho, až definitivně dosloužily. Stačí dva tři roky, aby plně funkční přístroj nejenže vyšel z módy, ale dokonce beznadějně zastaral. Toho si můžeme povšimnout, budeme-li sledovat, s jakými mobily si naše mládež denně hraje. Takovému stárnutí říkáme stárnutí morální, fyzicky by přístroj jistě ještě sloužil dlouhá léta k  plné spokojenosti. Počítače morálně stárnou snad nejrychleji ze všech produktů moderní elektroniky. A tak se nedivte, zda vám syn, vnuk, dcera, vnučka, synovec, neteř (nehodící se škrtněte) položí otázku: „Dědečku (babičko), zbyl mi tady notebook, mám ho vyhodit, nebo to s ním chceš zkusit?“

7

Úvod


Běžná reakce staršího člověka v tomto okamžiku předpokládá zděše

ní, paniku, bezradnost, strach. Okamžitě probíhají hlavou myšlenky

typu: „Já tomu přece nerozumím. Co s tím budu dělat? Já vůbec ne

vím, k čemu by mi to bylo.“

Jestliže v  tomto okamžiku budete reagovat odmítavě, právě jste pro

marnili velkou šanci. Podruhé se vás už nikdo nezeptá a nepotřebný

notebook skončí v lepším případě v bazaru, v horším případě ve sběr

ném dvoře. A to je přece škoda, ne?

Pokud čtete tuto knihu, buď už jste na výše uvedenou otázku řekli

ano, nebo už ve vás nějaký ten červík hlodá, nebo snad dokonce už

máte podobný přístroj vyhlédnutý ve specializovaném obchodě.

Pro naši knihu je jedno, zda použijete notebook starší, nebo si koupí

te úplně nový; nejsou to zas tak velké náklady.

V  tom případě vám blahopřeji, překročili jste Rubikon a  octli jste se

ve světě počítačů.

Teď je tu ještě otázka: Co s tou placatou krabičkou podniknout? Od

pověď na tuto otázku by vám měla dát tato kniha.

Všechny postupy v  této knize jsou psány pro operační systém Win

dows 10. Máte-li ve svém notebooku starší operační systém – Win

dows XP snad už ne, ale můžeme se setkat s Windows 7 i Windows 8

– vězte, že v zásadě se tyto postupy neliší, ale přece jen tu jsou mnoh

dy značné rozdíly. Ostatně i  tato kniha je psaná v  roce 2019 podle

aktualizované verze Windows 10, a  někdy proti první verzi tohoto

systému nezůstal kámen na kameni.

Máte-li zcela nový notebook, eventuálně přístroj ne starší než pět

let, máte po starostech. V  takovém notebooku jsou již Windows 10

nainstalovány.

Ostatní to mohou mít složitější. Mohou zůstat u  starší verze Win

dows, což nedoporučujeme, anebo systém aktualizovat. Na tomto

místě nebudeme řešit, jak to udělat. Je to pro začátečníka poněkud

náročné. Proto bychom měli svého potomka požádat, aby nám nový

systém Windows 10 do notebooku nainstaloval.

8

Úvod


A když už nám potomek nainstaluje systém, tak ho ještě požádejme, aby nám vytvořil účet. V  každém případě je třeba zařídit, aby nás notebook znal a my se mu mohli přihlásit jménem a heslem. Bez toho to nejde. Ostatně v první kapitole se o tom lze dočíst víc.

Poznámka: Operační systém (Windows) je program, který se stará o to, aby počí

tač vůbec fungoval a abychom si s ním rozuměli. Musíme připustit, že je to tro

chu složitější než ovládat mikrovlnnou troubu nebo televizi (kupodivu i tyto pří

stroje mívají svůj operační systém), ale zato se díky Windows 10 stává notebook

přístrojem doslova univerzálním, který dovede snad vše. Jen nám nenaštípá dříví

a neuvaří oběd, ale to snad nevadí.

9

Úvod


První kroky

Prokousali jsme se úvodem, na stole před námi leží notebook s nain

stalovanými Windows 10, takže nastal čas, abychom se s ním sezná

mili. V  této kapitole si tedy řekneme, jak vlastně notebook vypadá,

jak je to v  něm zařízeno, popíšeme si jeho možnosti a  zkusíme jej

zapnout.

Co je to vlastně ten notebook

Už jsme si řekli, že notebook (čteme „noutbúk“) je přenosný počí

tač; někdy se můžeme setkat i s výrazem „laptop“ . Pokud jen očkem

mrkneme na nějaký stolní počítač, zjistíme, že toto zařízení sestává

přinejmenším ze čtyř součástí: velké skříně, samostatného displeje,

připojené klávesnice a  myši; většinou jsou tu ještě reproduktory. Ta

kové složité monstrum je prostě přikováno ke stolu a o nějakém ope

rativním stěhování nemůže být řeč. Hned jsou tedy patrné rozdíly

– náš notebook je malý, o něco větší než kniha, a jedná se jediný kus.

A ten má v sobě všechno, co výše zmíněný stolní počítač, i ty repro

duktory. V tom je jeho síla a největší výhoda.

Tady bych mohl uvést dlouhé pojednání o tom, jak jsem si v dřevních

dobách elektroniky vezl stolní počítač na dovolenou, kterou jsme

prožili v  pronajaté chatě. Nebyl tam totiž žádný vhodný stůl, a  tak

počítač ležel na podlaze, monitor stál na nočním stolku a  klávesni

ci jsem měl na klíně, přičemž jsem myší rejdil na koleně. Už tenkrát

jsem svůj vrozený odpor k notebookům silně přehodnotil. Dnes mám

počítače dva, jeden doma na stole, a  právě na něm píši tuto knihu,

a  druhý v  kufříku, který mě provází na všech cestách. Nosil jsem jej

na zádech v  batohu do zaměstnání, mohu jej vybalit v  autobuse, ve

vlaku, v restauraci i v hotelovém pokoji. Čas, který jsem dříve marnil

KAPITOLA 1

10


spánkem nebo sledováním krajiny z okna, mohu nyní využít tvůrčím

způsobem.

Vše má pochopitelně jistá omezení. Notebook se přece jen někdy

pronese, nějaká ta kila si s  sebou vždycky bere, baterie nejsou nevy

čerpatelné a zdrojů energie není po ruce vždy dostatek.

Ale co je nejdůležitější – z  funkčního hlediska se jedná o  naprosto

stejný plnohodnotný přístroj jako každý stolní počítač.

K čemu jej vlastně využijeme?

Počítače nejsou na počítání, tuto činnost přenecháme kalkulačkám.

Počítače jsou přístroje na zpracování informací.

Lze namítnout, že přece žádné informace, které by bylo třeba zpraco

vávat počítačem, nemáme. Možná že ne, ale stačí se trochu zamyslet.

Co třeba texty? Pravda, když chceme někomu poslat papírovou po

hlednici k narozeninám, počítač nám asi moc nepomůže, ale doba je

už taková, že se i pohlednice posílají elektroniky. Jakmile chceme ně

komu napsat dopis, prosté sdělení, už se tady začínají počítače hlásit

o svá práva. Nejenže za pomoci notebooku svůj dopis můžeme vytvo

řit, ale můžeme jej rovněž odeslat, aniž bychom vstali od stolu, a bě

hem několika minut si můžeme na stejné obrazovce číst odpověď od

adresáta. Tomuto fenoménu dnešní doby se říká elektronická pošta.

Pokud si vedeme deník, píšeme verše, povídky, fejetony nebo romá

ny nebo si prostě chceme jen něco poznamenat, abychom to neza

pomněli (což se vždy hodí), je pro nás počítač tou nejlepší investicí.

K tomu lze využít program zvaný textový editor.

Pojďme dál: Občas si chceme přečíst noviny, i  když zprávy jsou den

ze dne horší. Proto ale vůbec nemusíme běhat do trafiky, ten správný

deník nám rovněž nabídne notebook. Ano, tady využijeme internet,

což je síť sítí a nekonečný zdroj informací.

A konečně i tu kalkulačku, která vypočtený výsledek ihned zapome

ne, nám může notebook také nahradit. A když si chceme zahrát kar

ty nebo šachy a  nemáme právě s  kým, pak je tu notebook, trpělivý

protihráč.

11

Co je to vlastně ten notebook


Třeba si položíme otázku: Tohle všechno přece dokáže i  stolní počí

tač, proč vlastně používat místo něj to placaté zařízení, připomínající

knihu?

Důvod je nasnadě – zatímco stolní počítač zabere celý stůl i  blízké

okolí, notebook je jediným masivním kouskem hmoty, který lze nosit

stále s sebou.

Pravda, někdy vyžaduje poněkud odlišné postupy.

Především – všechno je maličké. Ty úplně nejmenší počítače dnes

vlastně splynuly v  jeden přístroj s  mobilním telefonem a  říká se jim

různě, třeba kapesní diáře. Do takovéto hloubky naše kniha nepůjde.

Budeme se zabývat notebookem rozumné velikosti, tedy velkým asi

jako kniha formátu A4, případně o kousek větším. Takový notebook

má displej (obrazovku) o úhlopříčce 14 palců, tedy necelých 40 centi

metrů. To není zas tak málo, stačí, když si připomeneme, že nejstarší

televizory měly úhlopříčku asi 25 cm, mnozí z nás si je jistě pamatují.

A  abychom nečetli dlouhé teoretické traktáty, vše si budeme hned

zkoušet.

Zapínáme notebook

Notebook již máme před sebou na stole. Můžeme jej provozovat na

baterie, ale určitě bude výhodnější, když jej doma občas budeme „kr

mit“ z elektrické sítě.

K notebooku jsme dostali „zdroj“, elektrický kabel končící na jednom

konci vidlicí na 230 V  a  na druhém konci speciální zásuvkou, která

pasuje přesně do jednoho otvoru na zadní nebo boční stěně přístroje.

Nejdříve zastrčíme zásuvku do notebooku a teprve potom připojíme

opačný konec do elektrické zásuvky.

Teď už nebudeme váhat a  dáme se do práce. Otevřeme víko. Někdy

bývá zajištěno malou západkou, kterou stačí stisknout nebo posunout

do strany. Víko by mělo jít otvírat poměrně snadno. Nastavíme je do

takové polohy, abychom se na plochu displeje dívali zhruba v pravém

úhlu, a  důležité je, aby se nelesklo odražené pozadí. Okno za zády

12

Kapitola 1 – První kroky


není nejvhodnější prostředí. Později nastavení upravíme podle toho,

jak bude jas displeje vyhovovat našim očím.

Podívejme se na obrázek 1.1. Zde můžeme vidět běžný notebook při

pravený k  práci. Rozlišujeme na něm především displej, malou plo

chou obrazovku. Zatím na tomto displeji nevidíme nic.

Abychom mohli s  notebookem pracovat, potřebujeme zařízení, kte

rým se s ním můžeme dorozumět. Proto jsou zde k dispozici kláves

nice a polohovací zařízení zvané touchpad (čteme „tačped“).

Obrázek 1.1: Běžný notebook

Notebook se zapíná vypínačem a pro informaci jsou zde umístěna ba

revná světýlka, tedy kontrolní diody. Kromě toho zde můžeme zazna

menat otvory reproduktorů – notebook není němý a  bude si s  námi

vyprávět, a někdy i přímo slovy.

13

Zapínáme notebook


Tlačítko pro zapnutí může být umístěno různě, poznáme je podle

symbolu kroužku s anténkou jako na obrázku 1.2. Lehce, ale důrazně

je stiskneme.

Obrázek 1.2: Zde zapneme notebook

Jakmile notebook zapneme, začnou se dít velké věci, především na

displeji. Na dosud černé obrazovce se po několika vteřinách rozzáří

v  plných barvách kontrolní obrazec operačního systému. Budeme si

pamatovat pořadí, v  kterém se vše odehrává, po každé by totiž měl

tento proces probíhat stejně.

Jestliže při příštím spuštění běží něco jinak, znamená to v lepším pří

padě, že systém stáhl automaticky aktualizace a potřebuje čas, aby se

aktualizace nainstalovaly, v horším případě se ale s notebookem stalo

něco nekalého, mnohdy to naznačuje i výskyt počítačového viru. Ani

pak není třeba panikařit, stačí spustit antivirovou kontrolu.

14

Kapitola 1 – První kroky


Řešení problému: Co když ale notebook nejde vůbec zapnout? Obrazovka je stále

temná a žádná kontrolka nesvítí, možná že některá jen tu a tam problikává. Pak

je tady několik možných cest k nápravě.

• Je pravděpodobné, že není nabitá baterie to vyřešíme připoje

ním notebooku k elektrické síti.

• Pokud si myslíme, že se notebook provozuje z  elektrické sítě,

podíváme se, jestli je šňůra v zásuvce a jestli vůbec jde proud.

• Pokud je v  tomto ohledu vše v  pořádku a  kontrolky na note

booku svítí, je možné (i  když málo pravděpodobné), že se

notebook nepodařilo probudit. Vyřešíme to tak, že podržíme

tlačítko napájení víc než pět vteřin, čímž se notebook zaručeně

vypne. Po krátké době stiskneme tlačítko napájení znovu, note

book by se měl spustit.

• Když nepomůže nic z uvedeného, je notebook v takovém stavu,

že už to sami nespravíme. Potřebujeme odbornou pomoc. Spouštění notebooku trvá necelou minutu. Nakonec by se mělo spouštění zastavit a notebook by nás měl pořádat o heslo. Toto heslo nám musí sdělit ten, od koho jsme notebook získali. Napíšeme je pomocí klávesnice – vše bude vypadat podobně jako na obrázku 1.3. Znaky hesla neuvidíme, aby nám je nikdo nemohl číst přes rameno. Vložení hesla potvrdíme stiskem klávesy e. Ještě chvíli vyčkáme, až se start notebooku dokončí. Jestliže jsme předtím notebook jenom uspali nebo hibernovali (co to je, si povíme později), najdeme na displeji svou vlastní rozdělanou práci v tom stavu, v jakém jsme ji opustili. Jestliže jsme však předtím notebook vypnuli, uvidíme před sebou pracovní plochu systému Windows 10; ta je podle okolností buď prázdná a jednobarevná, nebo se na ní zobrazuje zvolený motiv, jako třeba na obrázku 1.4. V dolní části obrazovky můžeme zahlédnout lištu se spoustou piktogramů, které se říká hlavní panel.

15

Zapínáme notebook


Obrázek 1.3: Zápis hesla na vstupní obrazovce

Na levém okraji hlavního panelu se nachází veledůležité tlačítko Start

(na obrázku 1.4. úplně vlevo dole).

Obrázek 1.4: Pracovní plocha systému Windows 10

16

Kapitola 1 – První kroky


A na ploše jsou rozsety nejrůznější ikony.

Poznámka: Na obrázku 1.4 se nachází několik nejrůznějších ikon, ale my na

svém notebooku jistě máme ikony zcela jiné. Je to dáno tím, jaké programy jsou

v notebooku nainstalovány. Pro začátek to stačí, později se na vše, co na obrazovce vidíme, podíváme podrobněji. Než se pustíme do užitečné práce, musíme si říct něco podstatného o  napájení notebooku. Kdesi uvnitř přístroje je ukrytý akumulátor, pomocí něhož lze určitou dobu pracovat s  notebookem kdekoli, i v přírodě. Akumulátor udrží provoz několik hodin později si řekneme, jak udělat různá úsporná opatření. Teď jde ale o  to, jak si počínat doma, kdy můžeme notebook krmit kabelem připojeným k  síti. Pokud však necháme kabel připojený trvale, bude se akumulátor nepřetržitě dobíjet a  to mu nedělá dobře. Proto je výhodnější notebook s nabitým akumulátorem od sítě odpojit a akumulátor znovu nabít, až nás k tomu notebook vyzve, což dělá roztomilým způsobem jako na obrázku 1.5. Je třeba si ale pohlídat, aby před odchodem do míst, kde nejsou elektrické zásuvky, byl akumulátor plně nabitý. Obrázek 1.5: Baterie se vybíjí Pracujeme s touchpadem Touchpad (čteme „tačped“) je polohovací zařízení. U  stolního počítače zastává tutéž funkci myš, u notebooku se můžeme obejít i bez ní. Hned si to vyzkoušíme, i  když vám hned dám radu, abyste si raději pořídili myš, práce s ní je přece jen jednodušší.

17

Pracujeme s touchpadem


Touchpad je plochá prohlubeň

na horní desce notebooku, do

plněná dvěma nebo třemi tlačít

ky. Ostatně touchpad si můžeme

prohlédnout na obrázku 1.6 a ta

ké na svém vlastním notebooku.

Obrázek 1.6: Polohovací zařízení – touchpad

Touchpad – jako každé polohovací zařízení –

slouží k  tomu, aby proháněl po obrazovce (disple

ji) ukazatel myši, někdy se také můžete setkat s  pojmem

kurzor myši. Ukazatel myši se za normálních okolností podo

bá šipce. Základním objektem, který může ovládat, je ikona. Obojí si můžeme prohlédnout na obrázku 1.7.

Během další práce podléhá ukaza

tel myši různým mutacím a mění se

tu v  přesýpací hodiny, někdy v  do

pravní značku, pak zase v  pacič

ku, jindy zase v  šipky směřující do

různých světových stran. Několik

podob ukazatele myši si můžeme

prohlédnout na obrázku 1.8. Dotkneme-li se plošky, která nebývá větší než 6 × 10 cm, sejmou maličké senzory elektrickou kapacitu našeho prstu, a tak se určí jeho poloha. Posunujeme-li prst po plošce, začne se stejným směrem pohybovat ukazatel myši: 1. Podíváme se na displej a vyhledáme ukazatel myši. 2. Ukazováček položíme na touchpad, ale netlačíme. Obrázek 1.7: Ukazatel myši a typická ikona

Obrázek 1.8: Různé tvary ukazatele myši

18

Kapitola 1 – První kroky


3. Postupně posunujeme prstem směrem od sebe. Ukazatel myši na

obrazovce se dá do pohybu, a protože pohybujeme směrem od se

be, posunuje se nahoru. 4. Zvedneme ukazováček, ukazatel myši se zastaví. Ukazatel myši nás zpočátku patrně příliš neposlouchá, ale není třeba si zoufat. Chce to jen trochu cviku, vytrvejme. Prst v  rukavici je zde neúčinný, podobně jako tužka nebo jiné pomocné zařízení. Rovněž mokré nebo zpocené prsty mohou ukazatel myši zcela zmást. Podobně si můžeme zkusit pohyb dalšími směry; povšimneme si, že na přejetí celé plošky displeje je třeba občas prst zvednout a posunout jej zpět. Proto taky třeba s pohybem směrem vzhůru bychom měli začít u dolního okraje plošky. Zkusme si teď něco jiného. Vydejme se pomocí touchpadu za určitým cílem. Tím cílem bude ikona Tento počítač (nebo libovolná jiná) na pracovní ploše. 1. Vyhledáme očima cíl (ikonu) a ukazatel myši. 2. Ukazováček položíme na touchpad, ale netlačíme. 3. Posouváme ukazováček tak, aby se ukazatel myši pohyboval smě

rem k ikoně. 4. Jakmile ukazatel myši do

sáhne cíle, zvedneme prst. 5. Stiskneme levé tlačítko tou

chpadu. Ikona se zvýrazní;

celý postup dokumentuje

obrázek 1.9. Tím, že jsme přesunuli ukazatel myši na nějaký objekt, zde ikonu, jsme na něj najeli – tomuto úkonu se tedy říká najetí. Tomu poslednímu pohybu, tedy stisku levého tlačítka, se říká klepnutí (můžeme také někdy slyšet slovo kliknutí). Tím naznačujeme, že se o  objekt, nad kterým stojí ukazatel myši, zajímáme. Obvykle

Obrázek 1.9: Najetí na ikonu

19

Pracujeme s touchpadem


následuje reakce – naše ikona se zvýraznila. Podobně lze třeba klepnout na okno, s kterým chceme pracovat, nebo na položku nabídky. Ale my dokážeme ještě něco víc. Zkusíme objekt přesunout: 1. Najedeme ukazatelem myši na ikonu. 2. Stiskneme levým ukazovákem levé tlačítko a držíme. 3. Pravý ukazovák položíme na plochu touchpadu. 4. Posunujeme pravý ukazováček po ploše a sledujeme, jak se rozpo

hybovala ikona. (Šikovnější to jistě dokážou jednou rukou.)

5. Jestliže ikona dosáhla cílové pozice, uvolníme vše. Právě takhle budeme přesunovat ikony, okna, různé příčky v oknech. Této operaci se říká tažení. Možná je na ploše notebooku, který jsme právě zdědili, pěkný nepořádek. Pomocí tažení můžete plochu uklidit a ikony hezky uspořádat. Ale to pořád ještě není všechno. Každá ikona (nebo skoro každá) v sobě skrývá okno. Zkusme je otevřít. 1. Najdeme ukazatelem myši na ikonu Te n t o počítač. 2. Zvedneme ukazováček z plochy touchpadu. 3. Dvakrát, rychle po sobě, stiskneme levé tlačítko. Pokud se vše po

dařilo, otevřelo se právě okno jako na obrázku 1.10.

To, co jsme právě vykonali, se nazývá poklepání (někdy také dvojklik nebo dablklik) a  je to speciální akce určená právě k  otvírání oken, a tedy současně i ke spouštění programů. Poklepání aplikujeme pouze na ikony, na ostatní objekty by působilo spíše destruktivně.

Důležité: Je třeba, aby oba stisky tlačítka následovaly velmi rychle za sebou,

nejdéle do jedné třetiny vteřiny. Jinak si notebook vysvětlí akci jako dvě klepnutí

a žádné okno neotevře.

Tip: Některé touchpady umožňují poklepání prstem na libovolném místě, není

tedy třeba používat tlačítka. 20

Kapitola 1 – První kroky


Obrázek 1.10: Poklepáním na ikonu Tento počítač se otevře okno

Tip: Pomocí touchpadu lze obsahem okna rolovat; vyzkoušet si to lze třeba na

okně programu Microsoft Edge (prohlížeč internetu). Jsou k  tomu ale potřeba

dva prsty. Přiložíme je na plochu touchpadu kousek od sebe a posunujeme naho

ru nebo dolů. Chce to trochu cviku, ale je to úžasně jednoduché. Teď okno zavřeme, protože je nebudeme potřebovat. Přitom si znovu zopakujeme najetí a klepnutí, ale už bez podrobného návodu. Objekt, na který je třeba klepnout, je zavírací tlačítko vpravo v záhlaví okna; poznáme je podle křížku. Pořád jsme ale ještě nevyčerpali možnosti touchpadu. Vyzkoušíme si poslední operaci. 1. Najedeme na prázdné místo na ploše. 2. Stiskneme tentokrát pravé tlačítko touchpadu. Otevře se seznam

příkazů, kterému říkáme místní nabídka.

21

Pracujeme s touchpadem




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.