E-kniha: Normy mank přirozených úbytků, úhynů zvířat a ztratného zásob -- praktický návod s podklady na jejich určení – Jiří Dušek

NORMY MANK

přirozených úbytků,

úhynů zvířat a ztratného

zásob

Jiří Dušek

Komplexně vše o normách Zákonné předpisy Přehled mank a škod Rovnice prodělku Přehled všech zveřejněných norem Metody stanovení norem Vzorové vnitrosměrnice

PRAKTICKÝ NÁVOD

s podklady na jejich určení

přirozených úbytků, úhynů zvířat a ztratného zásob

Jiří Dušek

GRADA Publishing

NORMY MANK

přirozených úbytků,

úhynů zvířat a ztratného

zásob

Jiří Dušek

PRAKTICKÝ NÁVOD s podklady na jejich určení

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být repro

dukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného

souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Edice Účetnictví a daně Ing. Jiří Dušek Normy mank přirozených úbytků, úhynů zvířat a ztratného zásob praktický návod s podklady na jejich určení Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6921. publikaci Realizace obálky Vojtěch Kočí Sazba Jan Šístek Odborná redaktorka: Ing. Michaela Průšová Počet stran 176 První vydání, Praha 2018 Vytiskla Tiskárna v Ráji, s.r.o., Pardubice © GRADA Publishing, a.s., 2018 ISBN 978-80-247-1859-0 (pdf) ISBN 978-80-247-2773-8 (print) Obsah 1. Úvod ...................................................................... 7

2. Obecně k normám .......................................................... 8

2.1 Hlavní důvody pro určení norem .......................................... 8

2.2 Koho se určení norem mank týká ......................................... 9

2.3 Zodpovědnost za uplatnění stanovených norem mank ......................... 9

2.4 Stanovení norem mank ................................................ 10

2.5 Komu se nemusí líbit určené normy mank ................................. 11

2.6 Která norma je tedy ta správná .......................................... 11

2.7 Název norem mank v průběhu času ....................................... 11

3. Hlavní kontroly zásob ...................................................... 12

3.1 Marže a přirážka ..................................................... 12

3.1.1 Vliv přecenění na hodnotu marže ........................................ 12

3.1.2 Vliv účtování na výpočet marže ......................................... 12

3.1.3 Problematika prodejny ................................................. 13

3.1.4 Kritéria posouzení výše marže: .......................................... 13

3.1.5 Přehled některých marží dle ČSÚ roku 2015 ............................... 13

3.1.6 Výpočet marže ....................................................... 14

3.1.7 Výpočet přirážky ..................................................... 14

3.1.8 Absolutní výše marže ................................................. 16

3.1.9 Výpočet marže v daňové evidenci ........................................ 17

3.2 Manko ............................................................. 18

3.2.1 V yčíslení čistého manka ............................................... 18

3.2.2 V ypořádání čistého manka .............................................. 19

3.2.3 Kde vznikají manka ................................................... 19

4. Inventura – základ pro uplatnění norem mank ................................. 20

4.1 Obecně k inventurám .................................................. 20

4.2 Fyzická inventura .................................................... 22

4.3 Inventura hromad ..................................................... 23

4.4 Přirozené úbytky mohou již ponížit produkci ............................... 24

4.5 Kdy se manko při inventuře již nemusí projevit ............................. 24

5. Účetní a daňové předpisy k normám mank ..................................... 25

5.1 Současně platné předpisy se slovem norma ................................ 25

5.2 Škody a manka ...................................................... 26

5.3 Přehled druhů škod ................................................... 27

5.4 Plné znění § 25 odst. 2 ZDP ............................................ 28

5.5 DPH a manko ....................................................... 30

5.6 Již neplatné, ale využitelné staré předpisy ................................. 31

5.7 Náhrada manka zaměstnancem .......................................... 33

6. Soudní rozsudky k normám mank ............................................ 36

7. Povinné daňové normy pro uznání v § 25 odst. 2 ZDP ............................ 37

7.1 Přirozené úbytky zásob ................................................ 37

7.1.1 Vznik přirozených úbytků .............................................. 37

7.1.2 Vliv času a ročního období ............................................. 37

7.1.3 Kritéria pro stanovení přirozených úbytků ................................. 38

7.1.4 Přirozené úbytky při manipulaci (vliv druhu obalu) .......................... 38

7.1.5 Přirozené úbytky v pracovním procesu .................................... 38

7.1.6 Ostatní přirozené úbytky ............................................... 39

7.2 Ztratné v maloobchodním prodeji ........................................ 42

8. Ostatní normy uvedené v § 25 odst. 2 ZDP ..................................... 46

8.1 T echnologické a technické úbytky (mimo přirozených) ....................... 46

8.2 Nezaviněné úhyny mladých zvířat ....................................... 48 9. Čeho se zákonné normy mank netýkají ....................................... 51

9.1 Co zákonné normy mank nezahrnují ..................................... 51

9.2 Prokazatelně provedená likvidace zásob dle § 24/2/zg ZDP .................... 52

9.3 Náklady na reklamace ................................................. 54

10. Rovnice prodělku a úspora na dani ........................................... 55

11. Zveřejněné normy mank .................................................... 57

11.1 Normy mank určené současnými platnými předpisy ......................... 58

11.2 Normy určované pro náhradu škod ...................................... 58

11.3 Normy mank správce daně ............................................. 59

11.4 Normy mank dle Českého svazu obchodu a cestovního ruchu ................. 61

11.5 Normy mank dle Ministerstva zemědělství ................................. 62

11.6 Normy mank dle ČSN 01-9999 ......................................... 63

11.7 Normy mank dle bývalého Ministerstva vnitřního obchodu .................... 63

11.8 Normy mank pro strojírenský podnik ..................................... 65

11.9 Normy přirozených úbytků lesních sazenic a surového dřeva .................. 65

12. Určení výše norem mank .................................................... 66

12.1 Druhy zákonných norem mank .......................................... 66

12.2 Obecné rovnice určení norem mank ...................................... 66

12.3 Měrná jednotka norem mank ............................................ 66

12.4 Základna norem mank ................................................. 67

12.5 Kritéria pro stanovení norem mank ....................................... 69

12.6 O jak velké absolutní částky jde ......................................... 70

12.7 Kdy normy a metody stanovit ........................................... 71

12.8 Revize a aktualizace norem mank ........................................ 71

12.9 Způsoby určení výše norem mank ........................................ 72

12.10 Pocitové normy mank ................................................. 72

13. Metody výpočtu firemních norem mank ....................................... 73

13.1 Metoda dle procenta z obratu ........................................... 73

13.2 Metody dle jednotlivých skladových položek v čase ......................... 74

13.3 Metoda celkového procenta dle skupin položek zásob ....................... 79

13.4 Metoda průměrného obratu a průměrného stavu zásob ........................ 83

13.5 Metody dle regresních koeficientů vybraných kritérií ......................... 84

14. Evidence a účtování norem mank ............................................. 94

14.1 Daňová evidence ..................................................... 94

14.2 Jednoduché účetnictví ................................................. 94

14.3 Podvojné účetnictví ................................................... 94

14.4 Pentální účetnictví .................................................... 95

15. Vnitr opodnikové směrnice .................................................. 96

16. Na závěr několik praktických rad ............................................ 97

17. Seznam literatury .......................................................... 98

18. Příl ohy .................................................................. 101

7

Úvod

1. Úvod

Tato publikace by vám měla srozumitelnou formou pomoci při určení vlastních norem mank

přirozených úbytků zásob, úhynů zvířat a ztratného.

Tato publikace se především týká § 25 odst. 2 zákona o daních z příjmů (ZDP).

MANKO

do normy nad normu

Toto je hlavním obsahem této publikace.

Co v této publikaci najdete:

– Přehled všeho, co se týká této problematiky

– V eškeré vyhlášky, které byly vydány k normám mank

– Odkaz na ČSN 01 9999

– Několik metod stanovení norem mank

– Odkazy na ostatní odborné zdroje

Tím máte kompletní podklady pro určení vlastních norem mank. Určení konkrétního čísla

i metody výše správné normy mank je již na vás.

Jsou zde uvedeny důvody, proč je z pohledu významnosti daleko důležitější posouzení uplat

něné absolutní částky než určené % normy mank.

Tato publikace se týká norem mank zásob. Je nutné ale rozlišovat dva základní druhy mank:

– běžná manka;

– neběžná, kdy se jedná o „firemní krádeže“ zevnitř firmy, nikoliv externím pachatelem.

Publikace se týká běžných norem mank. O druhém neběžném druhu mank se dočtete v ka

pitole o inventurách.

Určitě zajímavou otázkou je, jak ostatní státy řeší tuto problematiku. Autor nemá žádné me

zinárodní informace.

Publikace slouží zároveň jako pracovní manuál, kde si do předvyplněných tabulek můžete

doplnit vlastní hodnoty.

Své připomínky, náměty i zkušenosti můžete posílat na adresu autora: dusek.jiri@tiscali.cz

8

Normy mank přirozených úbytků, úhynů zvířat a ztratného zásob

2. Obecně k normám

2.1 Hlavní důvody pro určení norem

Význam norem mank nelze vysvětlit lépe, než jak je to uvedeno v ČSN 01-9999. Následující

znění je jen trochu upraveno autorem na současné podmínky.

„Uvedené hodnoty mank vyjadřují množství ztrát, které vznikají nevyhnutelně i při zachování

řádné péče a opatrnosti, a to buď zcela nezávisle na lidské činnosti (vysychání, vypaření atd.),

nebo jsou ovlivněny člověkem (rozlití, rozbití atd.).

Při posuzování jednotlivých hodnot mank je však třeba míti na paměti, že rozdíly v hodnotách

jsou ovlivněny různými činiteli:

a) zvláštní povahou jednotlivých výrobních nebo hospodářských oborů;

b) způsobem balené a druhem obalu;

c) způsobem uskladnění;

d) skladovou manipulací;

e) způsobem, jakým byly navrženy.

A že právě proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost a péči balení, skladování, dopravě, skla

dové manipulaci atd. zboží a všech druhů zásob, protože to je cesta, která vede ke snižování

dosavadních „přirozených ztrát“ (norem mank), které v celém rozsahu národního hospodářství

představují každoročně mnohomilionové ztráty.

Význam odpovědně stanovených hodnot přirozených ztrát nejlépe vysvitne, uvědomíme-li si, že:

1. pomáhají zpřesnění a lepší kontrolu plánování;

2. zamezují nezákonné a nehospodárné vydávání hospodářských prostředků a nesprávné

zacházení s nimi;

3. upevňují technologickou disciplínu.

Je proto naléhavě třeba, aby „normy mank“ byly v tomto smyslu považovány za důležité

ukazatele hospodárnosti, protože jedině tak splní svůj úkol a pomohou zachránit veliké hos

podářské hodnoty.“

Obecně k normám

2.2 Koho se určení norem mank týká Povinné určení norem mank je povinné pouze z pohledu hmotné odpovědnosti pracovníků pro určení náhrad. V ostatních případech není norma mank povinná, ale určitě nutná. A to z několika důvodů: a) Nejobecnější důvod – vést k hospodárnosti („neplýtvat“).

„Koruna vydělaná má stejnou hodnotu jako koruna ušetřená.“ Xy

Proto jakákoliv norma nesmí pokrývat plýtvání a nehospodárnost. b) Daňový požadavek zákona, aby byly uznány daňově (§ 25/2 ZDP). c) V yužití při stanovení hmotné zodpovědnosti pracovníků. d) U mank do normy se od 1. 7. 2017 nemusí vracet odpočet DPH. Obecně lze říci, že by norma mank měla být všude tam, kde při fyzické inventuře může vzniknout manko. Počet některých subjektů dle ČSÚ v roce 2015 (Statistická ročenka 2017), kterých se mohou normy mank týkat:

ČSU Počet v roce 2015

Zemědělství 47 416

Ubytování, stravování a pohostinství (CZ-NACE 55 a 56) 58 612

Obchod (CZ-NACE 45, 46, 47) 241 572 2.3 Zodpovědnost za uplatnění stanovených norem mank Obecná zodpovědnost je plně na účetní jednotce bez ohledu na to, že normu: – si sama určila na základě vlastního sledování; – převzala nějaké doporučené či od „souseda“; – nechala si za úplatu normy vypracovat od někoho. Ve firmě je nutné určit zodpovědnou (zodpovědné) osoby za vypracování norem mank. Normy mank přirozených úbytků, úhynů zvířat a ztratného zásob 2.4 Stanovení norem mank Každá metoda stanovení norem představuje různou pracnost a přesnost. Hlavní způsoby [40], jakými mohou být normy stanoveny (doplněno, upraveno): 1. Vlastním šetřením + posouzení se zveřejněnými normami:

a) Výpoč tem průměrné hodnoty zjištěné skutečným šetřením (měřením, vážením ap.)

u vzorku dat;

b) Výpočtem průměrné hodnoty zjištěné z několika namátkových šetření;

c) Výpočtem z průměru let. 2. Odhadem + posouzení se zveřejněnými normami:

a) Odhadem založeným na několika případech;

b) Prostým odhadem („pocitové normy“). 3. Převzetím norem:

a) Ze zveřejněných norem (staré normy);

b) Od obdobné firmy (cizí normy);

c) Nechat si normy externě vypracovat

Např. tuto službu nabízí Deloitte, jak uvádí v TaxNews (říjen 2012):

„Společnost Deloitte, vypracovala unikátní metodiku, která se opírá o policejní statistiky,

evropské studie v této oblasti i konkrétní data společností, a využívá rovněž potřebných

statistických metod. V případě Vašeho zájmu můžeme pomoci s vypracováním normy

ztratného ve Vaší společnosti, včetně vyhotovení písemné analýzy obsahující argumenty

pro výpočet normy ztratného. V případě zájmu nás, prosím, kontaktujte.“ 4. Využití matematických statistických metod:

Převzetí odpovídající metody s dosazením vlastních hodnot. V s amostatné kapitole jsou uvedeny konkrétní metody i způsoby stanovení norem mank. Jsou uvedeny na konkrétních příkladech.

11

Obecně k normám

2.5 Komu se nemusí líbit určené normy mank

Jakákoliv norma je z pohledu ostatních relativní.

Žádné

Hmotně zodpovědným osobám Správci daně

MALÉ Akorát VELKÉ

Zde je názorně vidět, že určená norma není nikdy jedno konkrétní číslo, ale pohybuje se

v určitých „normálních“ mezích.

2.6 Která norma je tedy ta správná

RŮZNÁ METODA = RŮZNÝ VÝSLEDEK

NORMA NENÍ NIKDY ANI MOC SPRÁVNÁ, ANI MOC NESPRÁVNÁ.

NORMA MUSÍ BÝT PROSTĚ AKORÁT!

Norma je správná, pokud si u ní kladně odpovíte alespoň na tyto otázky:

1. Výše i metoda je určena ve schválené vnitropodnikové směrnici.

2. T ato výše je stanovena na základě hlediska péče řádného hospodáře.

3. T ato výše je řádně stanovena a doložena s největší odbornou pečlivostí.

4. Norma i metoda je zdůvodnitelná.

5. Absolutní výsledná částka normy mank je i z pohledu významnosti na firmě reálná.

2.7 Název norem mank v průběhu času

Název se postupně měnil:

– Normy mank............ nejdéle používanější a vžitý název

– Normy nezaviněných mank

– Normy ztrát (použit u platných zákonných norem).

První název je proto použit v názvu publikace i v textu.

12

Normy mank přirozených úbytků, úhynů zvířat a ztratného zásob

3. Hlavní kontroly zásob

Předmětem hlavních kontrol v zásobách je výše marže a výše normy mank. Toto není jen

z pohl edu správců daně, ale i např. z pohledu zaměstnanců při uplatnění náhrad mank z hmotné

odpovědnosti. Funkce kontrolní např. z pohledu, zdali nedochází ke krádežím.

3.1 Marže a přirážka

Jednou ze základních kontrol nejen správcem daně je kontrola dosažené výše prodejní marže.

Tato výše je ovlivněna jen dvěma položkami: vstupní a prodejní cenou. Z důvodu, proč se

pletou pojmy marže a přirážka, jsou zde uvedeny výpočty obou.

3.1.1 Vliv přecenění na hodnotu marže

Proto pokud dojde ke změně prodejní ceny – přecenění většinou dolů (slevy) – je nutné toto

zaevidovat.

Pokud je skladová evidence vedena na počítači, pak toto je vyřešeno.

Pokud je vedena pouze ruční evidence, je pak vhodné využít formulář uvedený v Příloze č. 1

Přecenění a likvidace zboží.

Využívá se při tzv. kontrole korunou. Pokud se neuvede „snížení“ prodejní ceny, pak se při

inventuře očekává celková výše tržeb a zboží.

Neevidování se projeví v nízké marži, kdy může pak být sporné, proč je malá. Skladová evi

dence se nevede, ale do spotřeby se dává vše mimo zjištěnou skutečnost.

3.1.2 Vliv účtování na výpočet marže

Vliv účtování mank může ovlivnit % vypočtené marže – viz kapitola účtování. Pokud se

nesníží vstup o správnou výši norem mank, pak k tomu nejsou tržby a vyjde menší marže.

Vyšší prodejní cena a následná očekávaná vyšší marže nemusí znamenat dosažení vyššího

zisku – zásoby mohou být méně prodejné, a tak hrozí nebezpečí konečné likvidace bez pro

tiplnění.

13

Hlavní kontroly zásob

3.1.3 Problematika prodejny

Aby mohla být správně vypočtena marže na vlastní prodejně, kde se do ní dodávají vlastní

výrobky, je nutné provádět účetní převod přes aktivaci zboží.

Problematika prodejny:

Převod výrobků (aktivace)

do vlastní prodejny:

583/123 ................

(ČÚS č. 015 4.4.3.)

pořízení Pořízení zboží:

132/131

132/321

132/211

132/586

Prodej zboží:

131/132

211/604

311/604

prodej

marže

3.1.4 Kritéria posouzení výše marže:

Č. Kritérium Váha kritéria

INTERNÍ

Sortiment

Chybná evidence

Nevykazují se manky do normy

EXTERNÍ

Místo podnikání (Václavské náměstí x vesnice)

Skladba zákazníků

3.1.5 Přehled některých marží dle ČSÚ roku 2015

(Statistická ročenka 2017)

Subjektů Marže

Obchod (CZ-NACE 45, 46, 47) 241 572 15,6 %

Velkoobchod, maloobchod a opravy mot. vozidel (CZ-NACE 45) 31 673 8,9 %

Velkoobchod, kromě motorových vozidel (CZ-NACE 46) 87 356 13,4 %

Maloobchod, kromě motorových vozidel (včetně PHM) (CZ-NACE 47) 120 912 23,4 % Normy mank přirozených úbytků, úhynů zvířat a ztratného zásob 3.1.6 Výpočet marže Obchodní marže je rozdíl mezi tržbami za prodané zboží a náklady na prodané zboží (definice ČSÚ). MARŽE = výnos z prodeje

Marže = (Prodejní cena – Skladová cena) / Prodejní cena × 100

Jaká má být prodejní cena, aby bylo dosaženo určeného % marže:

Prodejní cena = (Skladová cena × 100) /(100 – % marže)

Správný výpočet marže je důležitý při kontrole její výše. Na třetím příkladu vidíte, jak se lze lehce dopustit chybného výpočtu. Příklady: 1. Jaká je výše marže, pokud je prodejní cena 200 a skladová cena 160:

Marže = (200 – 160) /200 × 100=20 %

Hrubý zisk z prodeje je 40 Kč. 2. Jaká má být prodejní cena při požadavku 20 % marže:

Prodejní cen = (160 × 100) /(100 – 20) = 16 000/80 = 200 Kč

3. Chybný výpočet marže: prodejní cena = skladová cena × (1+ marže)

Prodejní cena = 160 × (1+0,20) =160 × 1,20 = 192 Kč

Pak je marže jen = (192 – 160) /192 × 100= 16,67 % 3.1.7 Výpočet přirážky Přirážka je to, co si obchodník přirazí k nákupní ceně. Používá se při naceňování zboží, kdy si obchodník řekne, že chce mít na daném zboží takovou přirážku. Ovšem mylně se může domnívat, že se zároveň jedná o požadovanou marži.

Přirážka = (Prodejní cena – Skladová cena) / Skladová cena × 100

Jaká má být přirážka, aby bylo dosaženo určeného % marže:

Prodejní cena = (Skladová cena × 100) /(100 – % marže)

15

Hlavní kontroly zásob

Příklady: 1. Jaká je přirážka, pokud je prodejní cena 200 Kč a skladová cena je 160 Kč?

Obchodní přirážka= (200 – 160) /160 × 100 = 25 %

Zde je vidět, že při stejných číslech vyjde marže 20 %.

Obecně vznikne otázka: Jaká má být přirážka, aby vyšla požadovaná marže? Příklad: Kolik musí být obchodní přirážky, když je požadované určité % marže?

Přirážka = Marže / (1 – Marže × 0,01)

Autor Jan Jašek

Přirážka = 20 /(1 – 20 × 0,01) = 20/1 – 0,2) = 20/0,8 = 25 % Tentýž vzorec jinak upravený:

Přirážka = Marže × 100 / (100 – Marže)

Přirážka = 20 × 100 /(100 – 20) = 2 000/80) = 25 % Pokud se chce dosáhnout požadované výše marže, pak se musí oceňovat pořizovací cena následující přirážkou:

Pokud je požadovaná marže Pak musí být přirážka Přirážka (zaokrouhleno)

25,00 % 33,33 % 33 %

24,50 % 32,45 % 32 %

24,00 % 31,58 % 32 %

23,50 % 30,72 % 31 %

23,00 % 29,87 % 30 %

22,50 % 29,03 % 29 %

22,00 % 28,21 % 28 %

21,50 % 27,39 % 27 %

21,00 % 26,58 % 27 %

20,50 % 25,79 % 26 %

20,00 % 25,00 % 25 %

19,50 % 24,22 % 24 %

19,00 % 23,46 % 23 %

18,50 % 22,70 % 23 %

18,00 % 21,95 % 22 %

17,50 % 21,21 % 21 %

17,00 % 20,48 % 20 %

16,50 % 19,76 % 20 %

16,00 % 19,05 % 19 %

15,50 % 18,34 % 18 %

15,00 % 17,65 % 18 %

+

16

Normy mank přirozených úbytků, úhynů zvířat a ztratného zásob

Pokud je požadovaná marže Pak musí být přirážka Přirážka (zaokrouhleno)

14,50 % 16,96 % 17 %

14,00 % 16,28 % 16 %

13,50 % 15,61 % 16 %

13,00 % 14,94 % 15 %

12,50 % 14,29 % 14 %

12,00 % 13,64 % 14 %

11,50 % 12,99 % 13 %

11,00 % 12,36 % 12 %

10,50 % 11,73 % 12 %

10,00 % 11,11 % 11 %

3.1.8 Absolutní výše marže

Při kontrole dosažené výše marže je nutné vidět nejen % marže, ale i hodnotu marže v abso

lutní částce.

Jaký je vliv nižších tržeb na snížení procenta marže? Na těchto příkladech je vidět, že největší

podíl hraje velikost základny. Totéž snížení tržeb o 20 000 Kč představuje v prvním případě

9 %, ve druhém případě 1 %:

Vstupní cena TRŽBY Marže Tržby nižší o Marže (%)

160 000 200 000 40 000 0 20,00 %

160 000 196 000 36 000 -4 000 18,37 %

160 000 192 000 32 000 -8 000 16,67 %

160 000 188 000 28 000 -12 000 14,89 %

160 000 184 000 24 000 -16 000 13,04 %

160 000 180 000 20 000 -20 000 11,11 %

1 600 000 2 000 000 400 000 0 20,00 %

1 600 000 1 996 000 396 000 -4 000 19,84 %

1 600 000 1 992 000 392 000 -8 000 19,68 %

1 600 000 1 988 000 388 000 -12 000 19,52 %

1 600 000 1 984 000 384 000 -16 000 19,35 %

1 600 000 1 980 000 380 000 -20 000 19,19 %

17

Hlavní kontroly zásob

3.1.9 Výpočet marže v daňové evidenci V podvojném účetnictví je základem pro výpočet marže účet 504 a 604. V daňové evidenci se musí postupovat jinak. Jednak se dá vypočítat marže skutečně dosažená a marže kontrolní, která slouží k posouzení s marží obvyklou pro obdobný druh prodeje. Příklad možného výpočtu marže v daňové evidenci:

PRODEJ ZBOŽÍ ZA ROK

(v nákupních cenách)

Příklad Vlastní

hodnoty

výdaje za zboží v roce (z deníku) 1 300 000

inventura stavu zboží k 1. 1 200 000

stav závazků za zboží k 1. 1. -50 000

inventura stavu zboží k 31. 12. -100 000

stav závazků za zboží k 31. 12. 120 000

Celkem: 1 470 000

TRŽBA ZA ZBOŽÍ ZA ROK

(v prodejních cenách)

Příklad Vlastní

hodnoty

příjem za zboží v roce (z deníku) 1 655 000

stav pohledávek za zboží k 1. 1. -5 000

stav pohledávek za zboží k 31. 12. 10 000

Celkem: 1 660 000

MARŽE SKUTEČNÁ (DOSAŽENÁ) 11,45 %

KOREKCE VSTUPŮ

za co není příjem

normy mank v nákupní ceně -12 000

ostatní škody bez náhrad v nákupní ceně -4 000

Celkem: -16 000

KOREKCE VÝSTUPŮ

kdyby nebyly slevy (nebyl by ani příjem)

slevy v prodejní ceně (přičíst) 60 000

Celkem: 60 000

CELKEM VSTUPY 1 454 000

CELKEM VÝSTUPY 1 720 000

MARŽE KONTROLNÍ (OBVYKLÁ) 15,47 %

18

Normy mank přirozených úbytků, úhynů zvířat a ztratného zásob

3.2 Manko

3.2.1 Vyčíslení čistého manka

Hrubé manko, které vyjde napoprvé při fyzické inventuře, je nutné nejprve zkontrolovat

z několika pohledů:

Čisté manko = Hrubé manko – inventurní odpočty a opravy

a) Je vůbec správně manko v inventuře vyčísleno?

Nejprve vůbec posoudit, zda je manko správně vypočteno. Může jít jen o chybu početní. Např.

výše manka je někde 1 000 Kč moc, někde je moc až 10 000 Kč.

b) Záměny

„Manka a přebytky zásob lze vzájemně vyrovnávat pouze tehdy, jedná-li se o manka a pře

bytky zásob, které vznikly:

– ve stejném inventarizačním období;

– prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů;

– u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob.

Převyšuje-li po tomto vyrovnání částka mank částku přebytků, je třeba rozdíl posuzovat jako

výsledné manko; převyšuje-li částka přebytků částku mank, posuzuje se rozdíl jako výsledný

přebytek.“ (ČÚS č. 007 3.4.)

Přebytek nemusí znamenat vždy kladnou hodnotu stavu. Může se jednat i o vyrovnání dvou

různých mank – část z položky s větším mankem patří k položce s menším mankem. Je zde

většinou jiná cena za jednotku.

Jedná se o možnost toto uznat u některých zásob, kde toto objektivně – především provozně –

připadá v úvahu. Tj. musí se jednat např. o podobné balení. V současné době se se záměnou

setkáváme v častějších případech, protože sortiment je čím dál širší, takže odpis ve skladové

evidenci se lehce zamění s jinou velice podobnou položkou. Toto se mnohdy zjistí i v průběhu

účetního období, nikoliv až při fyzické roční inventuře. V tomto případě se nesoulady průběžně

opravují ve skladové evidenci

Poznámka: ČÚS č. 707 Zásoby pro VÚJ záměny vůbec neuvádí.

c) Jen chyby ve skladové evidenci:

Při důslední kontrole se může zjistit, že jedná pouze o chyby ve skladové evidenci:

– chybné či chybějící příjemky;

– chybné či chybějící výdejky;

– chybné markování na pokladně (problém).

19

Hlavní kontroly zásob

3.2.2 Vypořádání čistého manka

Inventura Vypořádání čistého manka

Účetní

stav

Manko

Nad normu

ostatní nelze daňově a ještě vrátit DPH

vyšší moc

např. požár, povodeň,... (potvrzení

pojišťovny )

náhrada manko daňově do výše náhrady

známý pachatel nahlášeno (předpis k náhradě)

neznámý pachatel potvrzení policie

k osobní náhradě

dle hmotné osobní zodpovědnosti dle

zák. práce

Do normy

Skutečný

stav

3.2.3 Kde vznikají manka

Procesy, kde mohou vzniknout manka:

– výrobní;

– zásobovací;

– skladovací;

– odbytový.