načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Nizozemsko-český / česko-nizozemský kapesní slovník - Vladimír Uchytil

Nizozemsko-český / česko-nizozemský kapesní slovník

Elektronická kniha: Nizozemsko-český / česko-nizozemský kapesní slovník
Autor:

Tento Nizozemsko-český / česko-nizozemský kapesní slovník je praktická a jednoduchá pomůcka pro nejširší okruh uživatelů. Slouží k dorozumění v různých situacích a umožní ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Jazyk: cs,nl
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » TZ-one
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 463
Jazyk: cs,nl
ADOBE DRM: bez
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Tento Nizozemsko-český / česko-nizozemský kapesní slovník je praktická a jednoduchá pomůcka pro nejširší okruh uživatelů. Slouží k dorozumění v různých situacích a umožní překlady nenáročných textů. Obsahuje cca 20.000 hesel. Slovní zásoba je tedy zacílena na nejčastěji užívaná slova a obraty, a to jak ze spisovného, tak i z hovorového jazyka.

Zařazeno v kategoriích
Vladimír Uchytil - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

KAPESNÍ SLOVNÍK

20 000 hesel

mluvnické minimum

současná slovní zásoba

hesla - významy - fráze § § § §

...pro každého

NIZOZEMSKO-ČESKÝ

ČESKO-NIZOZEMSKÝ


NIZOZEMSKO-ČESKÝ

ČESKO-NIZOZEMSKÝ

KAPESNÍ SLOVNÍK

ZAKWOORDENBOEK

NEDERLANDS-TSJECHISCH

TSJECHISCH-NEDERLANDS

TZ-

2013



NIZOZEMSKO-ČESKÝ

ČESKO-NIZOZEMSKÝ

KAPESNÍ SLOVNÍK

ZAKWOORDENBOEK

NEDERLANDS-TSJECHISCH

TSJECHISCH-NEDERLANDS

TZ-

2013


Informace pro uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této elektronické

knihy nesmí být reprodukována a šířena v žádné podobě bez

předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné

užití této knihy bude trestně stíháno.

Používání elektronické verze knihy je určeno jen osobě, která ji

legálně nabyla, a to v rozsahu stanoveném autorským zákonem.

Jakékoliv neoprávněné užití jako např. kopírování, úpravy,

konverze do jiných formátů, prodej, pronájem, půjčování,

darování, umísťování na servery, sdílení atp. je zakázáno!

první vydání 2013

© Ing. Vladimír Uchytil

© Mgr. Tomáš Zahradníček - TZ-one (elektronická verze)

ISBN 978-80-87873-08-3


ZKRATKY A ZNAČKY

AFKORTINGEN EN TEKENS

anatomie anat. anatomie

astronomie astr. astronomie

biologie biol. biologie

botanika bot. kruid/plant|kunde

chemie, chemický chem. chemie, scheikunde

zdrobnělina, zkratka dem. afkorting

divadlo div. theater

doslova, doslovný dosl. woordelijk, letterlijk

ekonomie ekon. ekonomie

elektrotechnika elektr. elektrotechniek

ženský rod f vrouwelijk geslacht

fi lmový fi l m . film

fyzika fi z . fysiek

zeměpis, geografi e geogr. aardrijkskunde

obchod obch. handel(sterm)

mužský rod m mannelijk geslacht

lékařství med. geneeskunde

hudba muz. muziek

střední rod n onzijdig geslacht

množné číslo pl meervoud

básnicky poet. dichterlijk

politika pol. politiek

náboženství reg. religie

sport, sportovní sport. sport(term)

vlámsky, vlámský Vlám Vlaams

hovorový výraz hov. spreektaal



Mluvnické minimum



MLUVNICKÉ MINIMUM 9

NIZOZEMSKÁ GRAMATIKA

NEDERLANDSE SPRAAKKUNST

Nizozemská abeceda má 26 písmen:

A a, B b, C c, D d, E e, F f, G g, H h, I i, J j, K k, L l, M m,

N n, O o, P p, Q q, R r, S s, T t, U u, V v, W w, X x, Y y, Z z

Dvojtečka za samohláskou označuje její délku, tečka polodélku.

Neuvedené hlásky se vyslovují jako v češtině.

a [a] v zavřených slabikách – man, pakken

[a.] v otevřených slabikách – maken

[a:] před r v otevřených slabikách – haring

aa [a.] v zavřených slabikách – maan, laan, maantje

[a:] před r – maar, daar, haar

aä [a+a] naäpen

aai [a.i] fraai, naaien

ae [e.]

praefi x – v cizích slovech; často se nahrazujepísme

nem e

aë [a+e] aëroclub, Izraël – v cizích slovech

ai [e:]

populair, secondair – obvykle před r v přízvučné

slabice

Abeceda, výslovnost a pravopis

Alfabet, uitspraak en spelling


MLUVNICKÉ MINIMUM10

aï [a+i.] mozaïek, maïs – v cizích slovech

aill [aj] gedetaillered, medaille – v cizích slovech

b [b] boek, nabuur

[p] eb, heb – na konci slova, před neznělou souhláskou

c [s]

citroen, fi nancier – na začátku a uprostřed cizích slov

před e a i

[k]

caco, cultuur – na začátku a uprostřed cizích slov před

zadními samo- a souhláskami (hlavně r a l); postupně

převládají modernější tvary s k cc [ks]

succes, accijns – na začátku a uprostřed cizích slov

před e a i

[k]

accordeon, acclimatisatie – uprostřed cizích slov před

zadními samo- a souhláskami; modernější je akkordeon ch [ch] acht, kachel, wachten

[š]

chantage, Chinees, detacheren – ve slovechfrancouzského původu

[č]

check, change, research – ve slovech anglického

původu

[k] christen – na začátku slov řeckého původu

[-] histoorisch, technisch - v sufi xu –isch se ch nevyslovuje

d [d] dam, vader – na začátku a uprostřed slova

[t]

raadt, hard, noords – uprostřed slova před neznělými

souhláskami a vždy na konci slova e [e.]

pet, letten, malaise – v zavřené slabice a vefrancouzských slovech

[e:] leren, verkeerd – před r v otevřené slabice

[ə]

rode, smalle – koncovka adjektiv -e

spraken, spreken – přípona plurálu a infi nitivu -en

-e, -es, -je, -ke, -de, -te-, -age, -el, -er, -ster aj.

be-, ge-, ver- - slovotvorné přípony a předpony

je, me, we, te, ze; een – nepřízvučné tvary osobních

zájmen a členu eau [o.] cadeau, niveau, bureau – ve francouzských slovech ee [e.] beest, leest, twee – v zavřené slabice a na konci slov

MLUVNICKÉ MINIMUM 11

[e:] weer, leer – před r eë [e.+e.] reëel – v cizích slovech nebo po prefi xech

[e.+ ə] zeeën – před sufi xem plurálu

[ə+e] geëtst – hlavně po prefi xugeei [e.+i] eind, meid, mei eï [e.+i] caseïne, farizeïsch – v cizích slovech eu [ø] leuk, reus

[ø:] deur, acteur, directeur – před r a v cizích slovech eü [e.+y.] reünie – v cizích slovech, zvl. po prefi xu g [ch]

dag, zegt, deugd – na konci a uprostřed slova před t,

s a někdy d; grond, ging, leger, begrip - na začátku a

uprostřed slova mezi samohláskami a před r

[ž]

giraffe, logeren, bagage – na začátku a uprostřed cizích

slov a v sufi xu –age

gg [ch] zeggen – uprostřed slov mezi samohláskami

gn [chn] magnetisch

[nj] cognac, magnifi ek – ve francouzských slovech h [h]

haar, cohesie – na začátku slov domácích a uprostřed

slov cizích

[-] thuis, thans – v některých slovech se nevyslovuje i [i] v zavřených slabikách a před ch

[i.] v otevřených slabikách a v -isch

[ə] bezig, viezerik – v příponě –ig a –ik ie [i.] diep, liep, die ië [i.+e.] cliënt – hlavně v cizích slovech a sufi xech

[i.+ə] oliën, Indië – v koncových sufi xech, zvl. plurálu

MLUVNICKÉ MINIMUM12

ieë [i.+ə] knieën, fotografi eën – většinou v cizích slovech

ieu [i.+u.] nieuw, vernieuwen – před w

ij [e.j] ijs, mijt, snijden, galerij

[i.] bijzonder – pouze zde a v odvozeninách

[i.] mannelijk, werkelijk – v sufi xu –lijk j [j] jouw, jaar, biljet, zij

[ž] journalist, ajour – ve francouzských slovech

[dž] jazz, jungle – v anglických slovech k [k]

koop, teken, stok, kultuur – v cizích slovech často sparalelním starším pravopisem s c (cultuur)

n [n] naar, menen, man, staan

[-] lezen - v příponě infi nitivu –en se obv. nevyslovuje ng [ŋ] zingen, longen, tong, ging – uprostřed a na konci slova nj [nj] franje, Oranje nk [k] drinken, klinken, klank - uprostřed a na konci slova o [o] op, post, pochen – v zavřené slabice a před ch

[o.] poten, loten, boven – v otevřené slabice

[o:] boren – před r oe [u] boek, zoet – v zavřené slabice

[u.] oefening, oester – v otevřené slabice

[u:] boer, roeren, pool – před r a v cizích slovech oë [o.+e.] poëzie, zoëven, coëducatie – hlavně v cizích slovech oei [u.i.] groeien, roeien, bloeide

MLUVNICKÉ MINIMUM 13

oi [wa] moiré, memoires – ve francouzských slovech

oï [o.+i.] egoïst, coïtus – v cizích slovech

oo [o.] poot, loot, oog, knoop – v zavřené slabice

[o:] oor, door – před r oö [o.+o.] coördinatie, coöperatie – v cizích slovech ooi [o.+i.] mooi, prooi, looien ou [əu] oud, goud, wou

[u.] route, douane – ve francouzských slovech qu [kv] quantum, quasi – v latinských slovech

[k] queue, questionnaire – ve francouzských slovech s [s]

smaak, dans, persen, – na začátku a na konci slova,

uprostřed slova po souhláskách

[z] frase, analyse – v cizích slovech mezi samohláskami sch [sch] school, schrijven, verscheuren

[s] Tsjechisch, technisch – v příponě –isch sh [š] show, shock, fi nish – v anglických slovech sj [š] sjaal, sjofel, ramsjen – v cizích slovech th [t]

thuis, thee, bibliothek – v cizích slovech; novější pravopis

h v cizích slovech vynechává - bibliotek

ti [(t)si] conferentie, produktie – v příponě –tie

tj [ť] petje, netjes

tsj [č] Tsjech, tsarevitsj – ve slovanských slovech apod.

u [ə] dus, put, bus, nuttig, centrum – v zavřené slabice,

[y] Utrecht

MLUVNICKÉ MINIMUM14

[y.]

u, nu, duwen, utopie, continu – v otevřené slabice ,

zvl. před –w

[y:] duren, uren – před -r v otevřené slabice ui [əi] huis, ruit uï [y.+i.] ruïne – v cizích slovech um [øm] parfum, centrum, podium – v příponě -um uu [y.] fuut – v zavřené slabice

[y:] duur, vuur – před -r v zavřené slabice uü [y.+y] vacuüm – v cizích slovech uw [y.u] uw, ruw v [v] veel, leven, over – na začátku a uprostřed slova

[f] leitmotiv – na konci slova w [w] werk, ruwe, sweater – na začátku a uprostřed slova

[-]

blauw, gauw, ruw – na konci slova po samohláskách

a dvojhláskách

x [ks] textiel, latex – v cizích slovech

y [i] mystisch, baby – v cizích slovech

[i.] cynisch, type, mythe - v cizích slovech

[i:] lyrisch – před -r z [z] ziel, zeem, zonder – na začátku a uprostřed slova

[s] fez – na konci slova zz [z] puzzel – obv. v cizích slovech

Ve výslovnosti nizozemštiny jsou značné výkyvy podle oblastí (belgické

Flandry, jižní a severní Nizozemsko). V proudu řeči jsou důležité dva jevy:

hlásková redukce a připodobnění (asimilace) jedné hlásky druhé.

Redukce zasahuje především samohlásky v nepřízvučných slabikách.


MLUVNICKÉ MINIMUM 15

Asimilace (výslovnostní změna znělé v neznělou pod vlivem další neznělé

a naopak) se týká hlavně souhlásek, je víceméně automatická a proporozumění mluveného jazyka velmi důležitá. Např. v dat zie ik (to vidím)

se z mění v s (pod vlivem t), obdobně i uvnitř slova, zvl. ve složeninách:

huisbezoek (s se vyslovuje jako z). Asimilací vznikají přechodně v proudu

řeči ještě další hlásky, které nizozemština vlastně jinak nezná, např. g

ve spojení ik ben [igben].

Správné zvládnutí přízvuku je obtížné, neboť nizozemský přízvuk je

pevný, v jednotlivých slovech je však na různých slabikách, navíc delší

slova mívají ještě slabší druhý přízvuk. Přestože se v písmu neoznačuje,

v tomto slovníku hlavní přízvuk označujeme podtržením přízvučné

samohlásky. Přízvučnou slabiku vyslovujeme silněji výdechem, avšak

samohlásku neprotahujeme.

Základní číslovky

Hoofdtelwoorden

nula 0 nul-len, zero ́s

jeden/jedna/jedno 1 een, één

dva/dvě/dvě 2 twee

tři 3 drie

čtyři 4 vier

pět 5 vijf

šest 6 zes

sedm 7 zeven

osm 8 acht

devět 9 negen

deset 10 tien

jedenáct 11 elf

dvanáct 12 twaalf

třináct 13 dertien

Číslovky

Telwoorden


MLUVNICKÉ MINIMUM16

čtrnáct 14 veertien

patnáct 15 vijftien

šestnáct 16 zestien

sedmnáct 17 zeventien

osmnáct 18 achttien

devatenáct 19 negentien

dvacet 20 twintig

dvacet jedna/jednadvacet 21 eenentwintig

dvacet dva/dvaadvacet 22 tweentwintig

dvacet tři/třiadvacet 23 drieentwintig

třicet 30 dertig

čtyřicet 40 veertig

padesát 50 vijftig

šedesát 60 zestig

sedmdesát 70 zeventig

osmdesát 80 tachtig

devadesát 90 negentig

sto 100 honderd

sto jedna 101 honderd één

sto dva/dvě 102 honderd twee

dvě stě 200 tweehonderd

tisíc 1 000 duizend

tisíc jedna 1 001 duizend één

dva tisíce jedenáct 2 011 tweeduizend elf

sto tisíc 100 000 honderdduizend

šest set jedenáct tisíc

pět set čtyřicet tři

611 543

zeshonderd elfduizend

vijfhonderd drieenveertig

jeden milión 1 000 000 miljoen

jedna miliarda 1 000 000 000 miljard

jeden bilión 1 000 000 000 000 biljoen

dva miliony šest set sedmdesát osm tisíc čtyři sta třicet devět

2 678 439

tweemiljoen zeshonderd achtenzeventigduizend vierhonderd negenendertig


MLUVNICKÉ MINIMUM 17

Kolik je hodin? Hoe laat is het?

Je půl jedné. Het is half een.

za hodinu over een uur

ve dvě (hodiny) om twee uur

v hodině dvanácté te elfder ure

během hodiny binnen ́t uur

Letopočet se obvykle čte jakoby uprostřed rozdělený na dvě nižší čísla:

v roce 1945 – in (het jaar) negentien(honderd) vijfveertig – číslovka

honderd se při čtení letopočtu běžně vynechává.

Číslovky základní jsou neměnné, mohou však fungovat i jako podstatná

jména (pak přijímají člen a plurál): de twee drieën = ty dvě trojky/trojice;

podobně duizend-en = tisícovka, honderd-en = stovka.

Řadové číslovky

Rangtelwoorden

(ten) první 1. (de/het) eerste

(ten, ta, to) druhý/druhá/druhé 2. (de/het) tweede

(ten, ta, to) třetí 3. derde

čtvrtý/čtvrtá/čtvrté 4. vierde

pátý/pátá/páté 5. vijfde

šestý 6. zesde

sedmý 7. zevende

osmý 8. achtste

devátý 9. negende

desátý 10. tiende

jedenáctý 11. elfde

dvanáctý 12. twaalfde

třináctý 13. dertiende

čtrnáctý 14. veertiende

patnáctý 15. vijftiende

šestnáctý 16. zestiende

sedmnáctý 17. zeventiende

osmnáctý 18. achttiende


MLUVNICKÉ MINIMUM18

devatenáctý 19. negentiende

dvacátý 20. twintigste

dvacátý první, jednadvacátý 21. éénentwingtigste

dvacátý druhý, dvaadvacátý 22. twééentwingtigste

třicátý 30. dertigste

čtyřicátý 40. veertigste

padesátý 50. vijftigste

šedesátý 60. zestigste

sedmdesátý 70. zeventigste

osmdesátý 80. tachtigste

devadesátý 90. negentigste

stý/stá/sté 100. honderdste

(ten, ta, to) tisící 1000. (de/het) duizendste

(ten, ta, to) miliontý/miliontá/

milionté

1000000. (de/het) miljoenste

Kolikátého je (dnes)? De hoeveelste hebben wij/is het (vandaag)?

Dnes je pátek 13.ledna. Vandaag is vrijdaag dertien januari.

Číslovky řadové jsou neměnné. Stojí-li před substantivem, mají dvojí formu

zápisu: 1ste (eerste), 2de (tweede), 3de (derde), nebo běžněji jen 1

e

, 2

e

, 3

e

atd.; stojí-li za substantivem, mají tvar jako číslovky základní: bladzij 10

(tien) - strana deset/desátá strana; Karel IV. - Karel de vierde, Karel vier

Při udávání data se někdy používá předložka op: wij kwamen terug de

dertiende december n. wij kwamen terug op dertien december = vrátili

jsme se třináctého prosince. Samostatně však obvykle stojí jen číslovka

základní: vijf mei, 5 mei = pátého května, 5.května.

Číslovky druhové:

tweeërlei, tweeërhande = dvojí zesderlei, zesderhande = šesterý

drieërlei, drieërhande = trojí zevenderlei, zevenderhande = sedmerý

vierderlei, vierderhande = čtverý negenderlei, negendehande = devaterý

vijfderlei, vijfderhande = paterý tienderlei, tienderhande = desaterý

twintigerlei, twintigerhande = dvacaterý

Číslovka druhová pro 8 se nepoužívá. Patří sem ještě enerlei = (ten)týž a

velerlei = mnohý, různorodý, rozmanitý.


MLUVNICKÉ MINIMUM 19

Číslovky násobné (hoeveel keer – kolikrát?): tvoří se buď přidáním

substantiva keer, nebo příponou –maal, řidčeji –werf: eens, eenmaal, een keer = jednou, jedenkrát tweemaal, twee keer, tweewerf = dvakrát driemaal, drie keer, driewerf = třikrát viermaal, vier keer, vierwerf = čtyřikrát vijfmaal, vijf keer, vijfwerf = pětkrát zesmaal, zes keer, zeswerf = šestkrát achtmaal, acht keer, achtwerf = osmkrát negenmaal, negen keer, negenwerf = devětkrát tienmaal, tien keer, tienwerf = desetkrát twintigmaal, twintig keer, twintigwerf = dvacetkrát Spojení: in één keer najednou; voor de eerste keer poprvé; voor de laatse

keer naposled; voor de derde keer potřetí; elke maal pokaždé; voor deze/

dit maal pro tentokrát; drie maal vier is twaalf třikrát čtyři je dvanáct. Otázka: de hoeveelste keer/maal po kolikáté? Příponou -voud se tvoří neutra typu -násobek: het drievoud = trojnásobek,

het tienvoud desetinásobek. Příponou -tal se tvoří neutra označující skupinu, partu (v češtině obvykle

–ice); het drietal trojice, het elftal jedenáctka. Příponou -voudig, -vuldig se tvoří číslovky označující násobnost čisloženost z více částí (v češtině -násobný): drievoudig trojitý, trojnásobný,

viervoudig čtyřnásobný. Zlomky: ve jmenovateli se používají číslovky řadové, v čitateli číslovky

základní: 1/3 één derde jedna třetina, 2/3 twee derde dvě třetiny, ¼ één

vierde jedna čtvrtina, 3/5 drie vijfde tři pětiny, 6/8 zes achste šest osmin. Výjimka: half = půl, polovina, půlka; (t) kwart čtvrtina, čtvrtka, čtvrt.

MLUVNICKÉ MINIMUM20

Nizozemská podstatná jména jsou původem trojího rodu: mužského,ženského a středního. V současném jazyce se však již rozdíl mezi mužským

a ženským rodem víceméně setřel, takže prakticky existují jen rody dva,

společný a střední. Rozdíl mezi mužským a ženským rodem si uvědomují

nizozemští mluvčí (a to ještě ne jednotně) jen v některých případech, vlámští

mluvčí však téměř vždy. U nizozemských podstatných jmen je označen pouze rod střední t, nebo (t)

pokud rod kolísá mezi středním a společným; dále je u všech nizozemských

podstatných jmen uvedeno množné číslo. Rod českých podstatných jmen

označujeme vždy m, f, n, pl. Rod většiny nizozemských podstatných jmen je určen členem, který

se do češtiny většinou nepřekládá. Rody se rozlišují pouze v singuláru,

v plurálu se dnes již nerozlišují. Členy jsou dva, určitý a neurčitý. Člen

určitý je v podstatě oslabené ukazovací zájmeno ten, ta, to; člen neurčitý

se do češtiny většinou překládá slovy nějaký, jakýsi, jeden. Člen určitý má pro společný rod (mužský a ženský) v jednotném čísle tvar

de [də] – de man (ten) muž, de vrouw (ta) žena; v čísle množném de

mannen (ti) muži, de vrouwen (ty) ženy. Pro střední rod má v jednotném

čísle člen určitý tvar het [hət], v mluveném jazyce tvar ́t [ət] – het kind, ́t

kind (to) dítě; v čísle množném de kinderen (ty) děti. Člen neurčitý má pro společný i střední rod v jednotném čísle tvar een

(v mluveném jazyce tvar ́n [ən]) – een man, ́n man (nějaký) muž, een

vrouw, ́n vrouw nějaká žena, een kind, ́n kind (nějaké) dítě; v čísle

množném se člen neurčitý nepoužívá – mennen (nějací) muži, vrouwen

(nějaké) ženy, kinderen (nějaké) děti. Ze starého genitivu -s se stala přivlastňovací přípona (odpovídá českému

-ův, -ova, -ovo-, -in, -ina, -ino a jejich pádům). Tato přípona se připojuje

na konec všech podstatných jmen, která označují osoby: vaders boek

– otcova kniha, moeders tas - matčina taška. Přivlastňování lze vyjádřit

i opisem s předložkou van nebo v mluveném jazyce pomocí zvláštního

přivlastňovacího zájmena d ́r, z ́n. Otcova postel = vaders bed, het bed van

vader, vader z ́n bed; Mariina postel = het bed van Marie, Marie d ́r bed.

Podstatná jména

Zelfstandige naamwoorden




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist