načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Nezlomená osudem - Danka Šárková

Nezlomená osudem

Elektronická kniha: Nezlomená osudem
Autor:

Nadčasový román na stále aktuální téma. Dvacet let života hrdinky Zuzany, která zjistí, že "zdravý" partnerský vztah na bázi patriarchální modelu muže živitele a ženy v domácnosti, ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  140
+
-
4,7
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Anahita s.r.o.
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 142
Rozměr: 22 cm
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-904-7750-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Prozaická prvotina současné české autorky je osudovým příběhem ženy, která se stává po dlouhou dobu obětí domácího násilí. Román je koncipován jako otevřená výpověď ženy, která rekapituluje posledních dvacet let svého života. Když Zuzana vstupuje do manželského svazku s Leošem, domnívá se, že následující období se pro ni stane tím nejšťastnějším. Po narození dvou dětí se však citové pouto Leoše a Zuzany postupně mění ve sled nedorozumění, který u Leoše vyústí do formy fyzického násilí, jež vůči Zuzaně stále více uplatňuje. Zuzana si uvědomuje, že její partnerský vztah přestává plnit svou funkci. Po dlouhé době se proto rozhodne vzbouřit se, nesnášet už další utrpení a "navzdory překážkám je odhodlaná vybojovat si svobodu."

Popis nakladatele

Nadčasový román na stále aktuální téma. Dvacet let života hrdinky Zuzany, která zjistí, že "zdravý" partnerský vztah na bázi patriarchální modelu muže živitele a ženy v domácnosti, je nefunkční. Pro klid v rodině je ochotná snášet domácí násilí až do dne, který jí změní celý život. Nabere sílu,odmítne se smířit s osudem, postupně nalézá odvahu svoji nelehkou situaci řešit a navzdory překážkám je odhodlaná vybojovat si svobodu.

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Obsah

KAM AŽ TO DOŠLO, ANIČKO?

Nové Město, 2003 ..........................................................9

1

/

JAK KRÁSNÉ JE VDÁT SE

Kopidlno, 1983 ..............................................................14

Hotel Ambasador, Praha, 1983................................17

Vršovice, říjen 1983 .....................................................20

Vršovice, 1983–1989 ...................................................22

Vršovice, prosinec 1990 .............................................22

Vršovice, únor 1991 .....................................................26

2

/

NA ŽIVOT A NA SMRT, V DOBRÉM I ZLÉM

Vršovice, květen–červenec 1991 ............................30

Praha, 1991–1997 ........................................................34

Praha, březen 1998 ......................................................36

Duben–říjen 1998 ........................................................44

Praha, říjen 1998 ..........................................................48

Praha, 1999–2002 ........................................................54

Praha, červen–prosinec 2002 .................................56

Leden 2003 ....................................................................60

Duben 2003 ...................................................................61

Červen 2003 ...................................................................64

Červenec–září 2003 .....................................................80

Září 2003..........................................................................92

Prosinec 2003–červenec 2005 ................................98

Praha, srpen 2005 ........................................................99

Praha, září 2005 ..........................................................117

Praha, září–prosinec 2005 ......................................124

Zima 2005–2006 ........................................................132

Jaro 2006 ......................................................................133

Květen 2006 ................................................................135

EPILOG

2008 ...............................................................................139


© 2011 Danka Šárková

Edition © 2011 AnaHita

ISBN 978-80-87740-38-5 (PDF)

ISBN 978-80-87740-39-2 (PDF pro čtečky)

Všechny osoby a jména jsou pozměněny. Příběh je

vyprávěním několika žen sestaveným do románové

podoby jako skutečný příběh jedné skutečné ženy.

9

Kam až to došlo, Aničko?

NOVÉ MĚSTO, 2003

„Já tě nenávidím, ty hade, ty slabochu. Já tě nenávidím, za to kam jsi mě

za ty roky dostal, za to, jak jsem s  tebou žila. Za to, co jsi ze mě udělal.

Já vůbec nežiju svůj život! Tohle nejsem já. To vůbec nejsem já!“ mlátím

pěstmi svého manžela Leoše, který se jen brání a chrání si obličej. Znovu

se na něj vrhnu a tentokrát do něho kopnu.

„Tohle nejsem já, já tě zabiju!“ Chytá moje ruce a  táhne mě z  haly

našeho velkého pražského bytu do prostorného, luxusně zařízeného

obýváku.

„Ty se zbláznila, přestaň,“ drží mi ruce a soptí.

„Pusť mě, ty hajzle. Ihned mě pusť, chci tě zabít!“

„Uklidni se, okamžitě se uklidni!“

Dýchám jako při rozcvičce aerobiku.

„Já tě pustím, ale až se uklidníš. Necháš mě, je ti to jasný?!“ Ruce mi

drží jako ve svěrací kazajce a já kolem sebe kopu, že málem vysklím náš

starožitný skleník se sbírkou svých starožitných sošek.

„Dobře, už jsem v klidu, přestanu, ale pusť mě!“ křičím. Po chvílivypa

dávám z jeho sevření. Odchází do haly a pomalu rovná věci, které jsme

před chvílí porazili. Sedá si do koženého křesla a zapaluje si cigaretu.

„Co to děláš? Cos to udělala?“ zmateně ze sebe vyráží.

„Já končím, jdi mi z cesty, nebo se neznám,“ odpovídám.

Prudce vstává a pro změnu skočí on po mně. Rána, další rána.

„Co si myslíš, ty krávo? Co si o sobě myslíš, že mě budeš mlátit? To jako

ženská chlapa?“ Další rána mi přistává na tváři. Prudká bolest zasáhla

můj krk.

„Au, to bolí!“

„Tady máš další!“

10

Uhýbám, abych neproletěla skleněnými dvoukřídlými dveřmi.

Z  dětského pokoje přichází náš starší, dvanáctiletý syn Denis, abso

lutně zmatený, se slzami v očích.

„Denisi, musíme zabalit, jedeš na ten výlet. Jarka s Tondou jsou tady

za chvíli,“ vypravuju ze sebe a táhnu ho do kuchyně.

Vyndávám přenosnou ledničku do auta a skládám do ní jídlo.

„Musíš mít s sebou nějaké maso na oheň a tady máš paštiky, chleba,

abys neměl hlad,“ mluvím a začínám se uklidňovat.

„A v tašce už máš zabalené oblečení, musíš mít hlavně teplé ponožky.

V  noci bývá ve stanu zima.“ Denis mě sleduje, jak balím. Všechno už je

v taškách.

Ve dveřích stojí Leoš. „Tak máš zabaleno, Denisi?“ vyráží ze sebekok

tavě můj úhlavní nepřítel.

„Jasně tati,“ odpovídá Denis a klidí se směrem ke svému pokoji.

„Cos to udělala, takhle mě mlátit?“ zmateně se ptá Leoš.

Krájím Denisovi chleba, abych mu udělala svačinu.

„Okamžitě odejdi, já tě o to prosím, okamžitě. Jdi pryč. Nedýchejstej

ný vzduch se mnou v  téhle místnosti. Máme sto třicet metrů velký byt,

jdi jinam. Jdi, jdi, jdi. Vypadni-ni-ni!“

Odchází.

V ruce držím nůž a jsem úplně mimo. Já ho snad dokážu zabít! Musí

okamžitě pryč. Já jsem schopná ho zabít. Oči mi těkají ze strany nastra

nu, v hlavě se mi honí myšlenky, které nedokážu uspořádat. Co jsem to

udělala? Čeho jsem schopná? Jak je to možné? Pokládám nůž na ku

chyňskou linku a sedám si na židli. Zhluboka dýchám.

Ozývá se mé druhé já, Anna, moje vyšší já, a  to mi napovídá, ať se

uklidním. Už roky zjišťuju, že mám v  sobě ještě jednu ženu. Ta lepší

a  chytřejší se jmenuje Anička. Vždycky když se děje něco, co se jí nelí

bí, tak stojí nade mnou, kroutí hlavou a trošku mě hubuje. Je to taková

moje holka středního věku, která za mnou chodí v podobě mé babičky

Anny. Té babičky, která milovala život a nikdy nechtěla odejít z tohohle

světa. Stále mi říkávala, že život je boj, a  kdo umře, je zbabělec. Nevím,

jestli umřela zbaběle, ale v osmdesáti pěti letech to jednoduše zapíchla.

Šla spát a ráno se neprobudila.

11

Teď nade mnou stojí, hrozí mi ukazováčkem a křičí: „Máš dvě děti, buď

v klidu. Hlavně klid.“

Slyším, jak zaklaply vchodové dveře našeho bytu. Odešel. Do očí se

mi začínají hrnout slzy, cítím prudkou bolest za krkem a vidím, jak se mi

začínají dělat modřiny na rukou.

Beru mobil a vytáčím číslo mámy, která je na chalupě s našímmlad

ším synem Andrejem.

„Mami, mami,“ brečím.

„Andrej je v pořádku, hodně zlobí, cpe se jak nenažranec,“ slyším.

„Mami, já ho zmlátila! Leoše. Já jsem na něj nastoupila, i  když jsem

věděla, že dělá box, že je schopný mi ublížit. Mami, já jsem to dokázala.

Co to je?“

„Jo holka, to je život, jsi v pořádku?“ uklidňují mě mámina slova.

· 1 ·

Jak krásné je

vdát se

14

KOPIDLNO, 1983

Sedím na vaně v  koupelně u  lázeňského kotle v  naší chaloupce v Kopi

dlně a  zase řvu. Na téhle chalupě uprostřed malebných brdských lesů

jsem trávila celé své dětství. Tento domeček mi dodával pocit bezpečí

už v době, kdy jsem jezdila na odstrkovadle, v pozdějším věku jsem se

učila jezdit na kole po velké zahradě, která patří k domu. Je to malá vilka

v zeleni kousek od Rokycan. Dneska už nepotřebuju ani odstrkovalo, ani

kolo, ale potřebuju jít na zábavu do místní sokolovny. Jenže teď tady

dřepím v koupelně, pod kotlem je zatopeno dřevem a mně nezbývá nic

jiného, než si pobrečet.

„Už vylez z té koupelny, Zuzko a přestaň mě štvát,“ ozval se hlas mého

otce, který se chce dostat na záchod za koupelnou.

Zase jeden z  jeho cholerických záchvatů, kdy ho mám plné zuby.

Tohle přece není možné, proč mi to dělá? Od včerejška se s  holkama

chystáme na zábavu. Mám přesně vymyšleno, co na sebe, jaké šminky si

dám na obličej, a teď tohle.

„Nikam nepůjdeš, rozhodl jsem, nikam.“

Je to sprosté. Proč? Co jsem zase udělala? Proč mi zakazuje něco, co

mi včera slíbil? Blbě se vyspal a patnáctiletá dcera v pubertě ho doslova

sere.

„Už jdu, tati,“ utřu si slzy a  otevřu dveře koupelny. Mám toho dost.

Proč je život tak hnusný? Tolik jsem se těšila! Minu svého zploditele, jako

by byl vzduch, a probodávám ho očima. V ledničce je ještě polárkáč,kte

rý jsme koupily s mamkou. Dám si kousek a obojí strávím.

„Zuzano, tak se na mě podívej,“ volá na mě od vrátek Monika, která

se mi šla předvést v novém oblečení, ve kterém míní vyrazit na večerní

akci. Sluší jí to, ale mohla by být trochu hubenější. Na rozdíl ode mě je

silnější a menší postavy, což se s mým metrem sedmdesát nedásrovná

vat. Já jsem opravdu hodně vysoká, útlý pas a velký zadek, který mi za

poslední dva roky pěkně narostl. Prý ženskost. No fajn! Docela splňuju

míru klasických sexbomb, mám šedesát centimetrů v pase a pod pasem

stopěticentimetrový zadek. Taková pěkná kuželka.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist