načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Neziskové organizace: teorie a mýty – Vladimír Hyánek

Neziskové organizace: teorie a mýty

Elektronická kniha: Neziskové organizace: teorie a mýty
Autor: Vladimír Hyánek

– Role a funkce neziskových organizací prošly v posledních desetiletích výraznou transformací. Jejich pozice v ekonomice a společnosti se podstatně posunula, tradiční filantropická a sdružovací role byly doplněny o další funkce, cíle a ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  212
+
-
7,1
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Masarykova univerzita
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 131
Úprava: 1 online zdroj (133 pages): illustrations, tables
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-210-5651-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Role a funkce neziskových organizací prošly v posledních desetiletích výraznou transformací. Jejich pozice v ekonomice a společnosti se podstatně posunula, tradiční filantropická a sdružovací role byly doplněny o další funkce, cíle a poslání. Neziskové organizace se staly významnými spolupracovníky i konkurenty jak soukromých firem, tak veřejných organizací a představují také významnou ekonomickou sílu. Všechny tyto role jsou v moderním světě významné a zasluhují si podrobné studium a porozumění. Tato kniha se zaměřuje na výše uvedené problémy: chování neziskových organizací a způsob, jakým jednotlivé teorie a definice reflektují fenomén neziskovosti. Pozornost je věnována především esenciálním konceptům neziskové ekonomie, přičemž jedním z nich je podmínka nerozdělování zisku a její dopady na chování neziskových organizací. Analýza jednotlivých teorií a konceptů potom slouží jako východisko doporučení pro veřejné politiky ovlivňující neziskový sektor. Autor se také snaží objasnit racionální zásady postoje vlády k neziskovým organizacím.

(teorie a mýty)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Neziskové

organizace:

teorie

a mýty

MASARYKOVA UNIVERZITA

Neziskové organizace – fenomén existující po staletí, jemuž se však výzkumníci intenzivně věnují teprve několik desítek let. A jak se postupně doplňují naše znalosti ohledně ekonomické síly, velikosti, struktury a aktivit neziskových organizací, je naše pozornost stále více přitahována k otázkám kvality a efektivnosti, skutečné potřebnosti a užitečnosti, stejně jako k problematice selhávání a přirozených nedostatků neziskových organizací.

Vznik knihy inspiroval krátký článek Davida Hortona Smitha,

který v polovině devadesátých let identifikoval šest výzev pro výzkumníky v neziskovém sektoru. Jednou z nich bylo překonání zakořeněných představ o dobrotivosti či společenské prospěšnosti neziskových organizací. Smith tehdy konstatoval, že by se mělo věnovat mnohem více pozornosti „temným stránkám“ neziskového sektoru – nízkému stupni odpovědnosti některých jeho aktérů, obtížné kontrole, ale také problémům vyplývajícím z obrovské heterogenity tohoto sektoru.

Text knihy je veden obdobnými myšlenkami a obsahuje ana

lýzu některých konceptů, které jsou dnes široce akceptovány jak světem akademickým, tak do jisté míry i veřejnou správou. Cílem je identifikovat slabé stránky vybraných teoretických přístupů k neziskovému sektoru, nalézt odpověď na otázku, co činí neziskové subjekty jedinečnými a nakolik tato jedinečnost zaručuje důvěryhodnost, morálně přijatelné chování a efektivnost činnosti neziskových organizací. Zkoumání je podrobena především podmínka nerozdělování zisku, tzv. nondistribution constraint , často považovaná za klíčového hybatele neziskového sektoru a určující vlastnost jednotlivých subjektů tohoto sektoru. V závěru je obsaženo doporučení pro tvorbu veřejných politik směřujících k ovlivnění neziskového sektoru a jeho podpoře.

Autor přednáší na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy

univerzity a je členem týmu Centra pro výzkum neziskového sektoru.

NEZISKOVÉ ORGANIZACE: TEORIE A MÝTY



Neziskové organizace: teorie a mýty


Knihu recenzovali:

doc. Ing. Jiří Novotný, CSc.

doc. Ing. Jaroslav Rektořík, CSc.

doc. PhDr. Jiří Winkler, Ph.D.


Neziskové organizace: teorie a mýty

MASARYKOVA UNIVERZITA

EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA

BRNO 2011

Tato publikace mohla vzniknout pouze díky podpoře Grantové agentury ČR v rámci projektu

402/ 09/0941 Revize teorií neziskového sektoru jako východisko formulace veřejné poliiky

vůči neziskovému sektoru.

Citace:

Hyánek, Vladimír. Neziskové organizace: teorie a mýty. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita,

2011. 132 s. ISBN 978-80-210-5651-0. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.M210-5651-2011.

© Vladimír Hyánek, 2011

© Masarykova univ erzita, 2011

ISBN 978-80-210-8175-8 (online : pdf)

ISBN 978-80-210-5651-0 (vázaná vazba)

DOI: 10.5817/CZ.MUNI.M210-5651-2011

Monice

OBSaH

ÚVOD, aNeB CO Je CíleM TéTO PRáCe

1. VyMeZeNí POJMů

2. PůVOD NeZISkOVýCH ORGaNIZaCí

2.1 Charita, filantropie a neziskovost

2.1.1 Pojeí filantropie

2.1.2 Vývoj pojeí filantropie

2.1.3 Charita jako veřejný statek: lekce z mikroekonomie

2.2 Neziskové organizace a svoboda sdružování

3. TeORIe NeZISkOVé ORGaNIZaCe

3.1 Jednofaktorové teorie neziskových organizací

3.1.1 Teorie vládních a tržních selhání (Government/Market Failure Theory)

3.1.2 Teorie důvěry (Trust Theories)

3.1.3 Teorie strany nabídky (Supply-Side Theory)

3.1.4 Teorie státu blahobytu (Welfare State Theory)

3.1.5 Teorie vzájemné závislosi (Interdependence Theory)

3.1.6 3

rd

Party Government

4. kRITICký POHleD Na VyBRaNé TeOReTICké PříSTUPy a kONCePTy

4.1 Tržní selhání jako zrod existence neziskových organizací

4.2 Informační asymetrie jako zdroj existence NNO

4.3 Teorie státu blahobytu

5. VíCeFakTOROVé TeORIe

5.1 Social origins theory (teorie společenských kořenů, SOT)

kriika přístupu SOT

5.2 Wagnerova reformulace SOT

6. NeZISkOVý STaTUS a ORGaNIZaČNí CHOVáNí

6.1 efekivnost a legiimita

Omezení a pobídky u neziskových organizací

6.2 Podmínka nerozdělování zisku

alternaivní přístupy k nondistribuion constraint

6.3 řízení a vnitřní struktura neziskové organizace

6.4 Neziskový sektor jako koncept?

6.5 legiimizující a efekivnostní takiky: přizpůsobení se prostředí

7. NeZISkOVé ORGaNIZaCe JakO SOUČáST WelFaRe MIxU

7.1 Případová studie: využií neziskových subjektů při řešení problémů

švédského sociálního státu

8. ZáVěR

SUMMaRy

SOUHRN

ReJSTřík

SeZNaM TaBUlek, OBRáZků, ROVNIC

POUžITá lITeRaTURa

7OBSaH

9

11

17

17

17

18

21

31

35

37

38

39

42

43

44

46

47

47

51

53

55

56

58

59

67

68

69

72

75

78

88

90

97

105

119

123

124

125

126

127

Úvod, aneb co je cílem této práce Soukromý neziskový sektor je dnes celosvětově velmi populárním a dynamicky se rozvíjejícím fenoménem. neziskové subjekty se staly organickou součásí moderní společnosi, slouží nejen k prosazování zájmů svých členů a sdílení hodnot, ale jsou také poskytovateli celé řady veřejných služeb. ačkoliv to možná v českém prostředí není příliš patrné, jsou tyto organizace významným zaměstnavatelem, u něhož nalézají uplatnění nejen placení zaměstnanci, ale také dobrovolníci. Spolu s neziskovým sektorem se rozvíjí i jeho výzkum. v současném světě nabývají na důležitosi tradiční ekonomické problémy, především otázky efekivnosi a ím pádem legiimityneziskových organizací se všemi doprovodnými aspekty jejich existence, jako jsou například různé typy daňových a jiných úlev a zvýhodnění oproi jiným typům organizací.

Současně jsme svědky seriózních pokusů o nalezení vhodných modelů koexistence neziskových organizací s organizacemi jiných typů. dřívější nedostatek staisických dat, dokládajících reálnou ekonomickou sílu sektoru, je pozvolna překonáván, a to zejména v zemích, kde má výzkum této oblasi dlouhou tradici. právem se lze domnívat, že je třeba systemaicky zkoumat silné i slabé stránky jednotlivých typů organizací (tedy i organizací neziskových) a zbavovat se některých zaběhnutých myšlenkových stereotypů, dogmat či mýtů, které v souvislosi s ímto sektorem panují.

jak se postupně doplňují naše znalosi ohledně ekonomické síly a velikosi tohoto sektoru, je stále více možné a nutné orientovat pozornost na otázky kvality a efekivnosi, skutečné potřebnosi a užitečnosi, stejně jako na problemaiku selhávání a přirozených nedostatků neziskových organizací. Inspiraivní je v tomto směru např. krátký článek Davida Hortona Smitha, který v polovině devadesátých let idenifikoval šest výzev pro výzkumníky v neziskovém sektoru. jednou z nich je „překonání zakořeněných představ o dobroivosi či společenské prospěšnosi neziskových organizací“ (Smith, 1995). Smith upozorňuje, že by se mělo věnovat mnohem více pozornosi „temným stránkám“ tohoto sektoru – nízkému stupni odpovědnosi některých z nich, obížné kontrole, ale také problémům vyplývajícím z obrovské heterogenity tohoto sektoru.

tento text je inspirován obdobnými myšlenkami a obsahuje analýzu některých konceptů, které jsou dnes hojně využívány a široce akceptovány. cílem textu je idenifikovat slabé stránky vybraných teoreickým přístupů k neziskovému sektoru, nalézt odpověď na otázku, co činí neziskové subjekty jedinečnými a nakolik tato jedinečnost zaručuje důvěryhodnost, morálně přijatelné chování a efekivnost činnosi neziskových organizací. Zkoumání je podrobena především podmínka nerozdělování zisku, tzv. nondistribuion constraint, často považovaná za klíčového hybatele neziskového sektoru a určující vlastnost jednotlivých subjektů tohoto sektoru. v závěru je obsaženo doporučení pro tvorbu veřejných poliik směřujících k ovlivnění neziskového sektoru a jeho podpoře.

text je kriickou analýzou teorií neziskového sektoru a některých konceptů s ímto sektorem spojovaných. využívá především metody sekundární analýzy dokumentů a dat, při zkoumání vývoje myšlenkových konstruktů je využito metody historické, kdy je zkoumána historie vývoje sledovaného jevu, kterým je zde uchopení neziskovosi prostřednictvím ekonomie a některých dalších společenských věd.

Zejména úvahy o veřejných poliikách vycházejí z analýzy problemaiky sociálního státu, která sice není primárním objektem zkoumání tohoto textu, přesto bylo nutné tuto prob

9Úvod, aneb co je cílem této práce


lemaiku reflektovat. V každé zemi existuje celá řada služeb, které se daná společnost rozhodla v procesu veřejné volby pro své občany zajišťovat, to znamená garantovat anebo i přímo produkovat. Takovým službám říkáme služby veřejné. Spektrum těchto služeb se v jednotlivých zemích liší a tyto odlišnosi jsou většinou dány historickým a kulturním vývojem. Způsob, jakým se služby dostávají ke svým uživatelům, jak jsou produkovány a poskytovány, je výrazně ovlivněn typem sociálního režimu. Technologický pokrok, historická zkušenost, vnější vlivy, ale i sociální a ekonomické problémy, stejně jako evaluace dosavadního stavu pak vytvářejí tlak na inovace způsobu zajišťování a zvyšování kvality jednotlivých služeb. To se samozřejmě odráží nejen v nákladech, ale také ve volbě způsobu produkce.

To, zda daná služba je či není chápána jako veřejná, je v čase proměnlivé. Určité služby tedy můžeme považovat za veřejné dnes, ale s trochou nadsázky již tomu tak nemusí být např. příší rok. Plaí to samozřejmě i naopak. Veřejnou volbou může být určeno, že se veřejnou službou stává to, co doposud bylo vnímáno jako statek poskytovaný na tržním principu a na základě čistě individuálních rozhodnuí na straně nabídky i poptávky.

Takové statky a služby, o jejichž poskytování se rozhodlo veřejnou volbou, jsou v garanci veřejného sektoru (jsou zajišťovány v důsledku poliického rozhodnuí), a to bez ohledu na to, zda by jejich zajišťování tržním mechanismem nebylo efekivnější. efekivnost zde není, a ani být nemůže, jediným či hlavním kritériem rozhodování. Jedním z významných poskytovatelů těchto služeb jsou dnes i soukromé neziskové organizace, u nichž hraje problemaika efekivnosi velmi specifickou roli, proto také je tomuto tématu věnována v textu pozornost. 10 NeZISkOVé ORGaNIZaCe: TeORIe a MýTy


1. VyMeZeNí POJMů The concept of third sector has appeared more and more in the media. However, oten the term and its content are unknown even to those who are dealing with it in public administraion and in different fields of social research.

Mari Muukkonen (1999)

Text, který se zabývá neziskovým sektorem, musí nutně obsahovat vymezení toho, co autor vlastně za takový sektor považuje. Pokusů o vymezení tohoto sektoru na základě různých kritérií existuje více, proto je logické, že ne vždy může dojít k naprosté terminologické shodě. Navíc také velmi záleží na tom, která ze společenských věd na tuto problemaiku nahlíží, neboť každá z nich klade důraz na jiné stránky charakteru této insituce (jako příklad za všechny lze v českém kontextu uvést např. publikaci Císař, 2004).

Především, ale nejen, ekonomové dnes často využívají vymezení, které vyvinuli a použili

autoři rozsáhlého mezinárodního srovnávacího projektu The Johns Hopkins Comparaive Nonprofit Sector Project.

1

Vzhledem k ambicím, rozšířenosi a popularitě tohoto vymezení

nejen mezi ekonomy, ale i mnoha poliiky, i tento text z něj vychází. Na druhé straně, nejsou zde opomenuty určité nedostatky či slabá místa tohoto pojeí.

aby byla konkrétní organizace do výše uvedeného projektu zařazena, a uznána tak za

součást soukromého neziskového sektoru (byť autoři sami dnes již používají označení odlišné), musela splňovat následující kritéria (Methodology and Data Sources [online]):

1. Musí být organizovaná (organized), tedy vyznačující se jistou insitucionalizovanosí

své struktury. Vzhledem k tomu, že projekt zahrnuje organizace formální i neformální,

není významné, zda je organizace registrována či jinak právně ukotvena. Významná

naopak je reálná insitucionalizovanost, vyjádřená určitou úrovní vnitřní organizační

struktury. Pro projekt je tak důležitá jistá dlouhodobější persistence cílů, struktury

a akivit dané organizace. konkrétním projevem uvedeného pak může být například

fungování na základě jasně formulované zakládací smlouvy či zřizovací lisiny, stano

vení organizační struktury, náplně činnosi, funkčních omezené organizace apod.

Vhodnější bude v tomto kontextu vymezení negaivní: vyloučena ve smyslu této de

finice jsou čistě účelově zřízená seskupení dočasného a neformálního charakteru.

Při absenci tohoto vymezení bychom se dostali do poněkud amorfní, neurčité a ke

zkoumání nevhodné oblasi, navíc s minimální možnosí komparace (Salamon, l. M.,

anheier, H. k., 1997).

2. Musí být soukromá (private), tedy insitucionálně oddělená od vlády. Tento rys SNO

by neměl být interpretován jako oddělení těchto organizací od státních financí, které

111. VyMeZeNí POJMů

1

Toto vymezení, ovšem v silně omezené verzi, je využíváno například i českou Radou vlády pro nestátní nezis

kové organizace. esencí původního projektu, který dnes zahrnuje více než čtyřicet zemí světa, byla snaha

o analýzu rozsahu, struktury, financování a funkcí soukromého neziskového sektoru v mezinárodním měřítku.

Blíže viz např. webové stránky projektu htp://www.ccss.jhu.edu/index.php?secion=content&view=9&sub

=3&tri=7. Nejen konkrétní zjištění, ale částečně i metodologie projektu byla několikrát zajímavým (a závažným)

způsobem podrobena kriice. Inspiraivní je např. Pospíšil, M., Rosenmayer, T. (2006).




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.