načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Nezdolný zahradník -- Pěstování potravin a soběstačnost v nejistých časech – Carol Deppe

Nezdolný zahradník -- Pěstování potravin a soběstačnost v nejistých časech
-16%
sleva

Kniha: Nezdolný zahradník
Autor: Carol Deppe
Podtitul: Pěstování potravin a soběstačnost v nejistých časech

Kniha přináší techniky pěstování schopné čelit výzvám sahajícím od zdravotních a finančních problémů přes speciální dietní požadavky až po vážné katastrofy a klimatické změny. V době nejistého počasí a společenské nestability prudce stoupá ... (celý popis)
Titul je skladem 1ks
Ihned také k odběru: Ostrava
Vaše cena s DPH:  398 Kč 334
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
11,1
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2% 100%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: DHARMAGAIA
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2017
Počet stran: 311
Rozměr: 24 cm
Úprava: 16 nečíslovaných stran obrazových příloh: barevné ilustrace
Spolupracovali: přeložila Pavla Kosinová
Skupina třídění: Zahrádkářství
Jazyk: česky
Vazba: kniha, brožovaná vazba
Umístění v žebříčku: 414. nejprodávanější kniha za poslední měsíc
Datum vydání: 21.03.2017
ISBN: 9788074360718
EAN: 9788074360718
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha přináší techniky pěstování schopné čelit výzvám sahajícím od zdravotních a finančních problémů přes speciální dietní požadavky až po vážné katastrofy a klimatické změny. V době nejistého počasí a společenské nestability prudce stoupá zájem lidí o pěstování vlastních potravin. Americká bioložka a odbornice na zahradničení Carol Deppe čerpá z vědeckých objevů v mnoha odvětvích, aby vyvinula obecné principy nezdolného zahradničení. Zahradníci se naučí podle autorčiných podrobných instrukcí pěstovat, skladovat a používat pět potravin zásadních pro soběstačnost: brambory, kukuřici, fazole, dýně a vejce.

Popis nakladatele

V době nejistého počasí a společenské nestability prudce stoupá zájem lidí o pěstování vlastních potravin. Tato kniha vám přináší techniky pěstování schopné čelit výzvám sahajícím od zdravotních a finančních problémů přes speciální dietní požadavky až po vážné katastrofy a klimatické změny.

Americká bioložka a odbornice na zahradničení Carol Deppe čerpá z vědeckých objevů v mnoha odvětvích, aby vyvinula obecné principy nezdolného zahradničení. Zahradníci se naučí podle autorčiných podrobných instrukcí pěstovat, skladovat a používat pět potravin zásadních pro soběstačnost: brambory, kukuřici, fazole, dýně a vejce.

Dozvědí se, jak:

* Pěstovat potraviny v době divokého počasí a klimatických změn

* Zahradničit s malou nebo nulovou zálivkou a bez přísunu nakupovaných zdrojů

* Zahradničit efektivně a pohodlně (dokonce i s bolavými zády)

* Přizpůsobit svoji zahradu speciálním dietním potřebám nebo potřebě kontrolovat váhu

* Péct chleba a koláče z doma vypěstované kukuřice podle originálních bezlepkových receptů (bez dalších zrnin, umělých pojiv i bez mléčných výrobků)

* Chovat nosné hejno kachen nebo slepic, propojit chov se zahradničením a pěstovat si

pro drůbež většinu krmiv

A mnohem víc...

Nezdolný zahradník je koncepční i praktická zahradnická příručka pro čtenáře všech úrovní zkušenosti. Carol Deppe je optimistická i realistická, a nabízí neocenitelné rady, jak mohou vzkvétat zahradníci (i jejich komunity).

"Pěstování potravin je jednou z nejpozitivnějších změn, které může člověk učinit tváří v tvář nejisté budoucnosti." (pěstování potravin a soběstačnost v nejistých časech : pět potravin nutných pro přežití a prosperitu: brambory, kukuřice, fazole, dýně a vejce)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Carol Deppe - další tituly autora:
Tao zeleninové zahrady -- Pěstování rajčat, listové zeleniny, hrachu, fazolí, dýní, radosti a klidu Tao zeleninové zahrady
 
Ke knize "Nezdolný zahradník -- Pěstování potravin a soběstačnost v nejistých časech" doporučujeme také:
Domácnost bez odpadu Domácnost bez odpadu
Encyklopedie soběstačnosti pro 21. století -- Rodinná zahrada Encyklopedie soběstačnosti pro 21. století
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Obsah

Poděkování

Eva Hauserová a Marek Kvapil: Předmluvy k českému vydání

1. Zahradničení a odolnost

Velké a malé těžké časy / Zvláštní stravovací potřeby a těžké časy – a pozvánka k

zahradnickým dobrodružstvím / V očekávání Y2K se stala zvláštní věc / Trénink rovnováhy /

Přiměřená soběstačnost / Kolik půdy potřebujete? / Zahradničení – základní dovednost k přežití

2. Zahradníkova smlouva: 33 zlatých pravidel

Velká Smlouva / Smlouva: Dohoda mezi domestikovanou rostlinou a jejím pěstitelem / 33

zlatých pravidel zahradničení

3. Zahradničení v období zdivočelého počasí a klimatických změn

Globální oteplování na vaší zahrádce / Dobrodružství se zdivočelým počasím a co se stalo toho

roku, kdy nám Kaliforňané ukradli déšť / Poučení z malé doby ledové – model zemědělské

odolnosti / Elektřina / Pravidlo kmene Hopi / Vyhodnoťte odolnost a využijte možnosti svojí půdy

/ Sázka na globální oteplování – strategie s jednoletými a víceletými plodinami / Hloubka setí,

půdní typ a počasí / Sázkařův průvodce vysazováním sazenic / Předkličování osiva a testy

klíčivosti / Klimatické změny, choroby a škůdci / Přezimující plodiny, střídavé pěstování a

odolnost / Vejce, košíky a rozmanitost / O sušení sena za slunečného počasí

4. Výživa a potravní soběstačnost

Dva oranžové kufry a záplavy v Nové Anglii / Zvyky v nakupování, jablka a odolnost / Ořechová

dáma – o ořechách, využívání příležitostí a o ústní tradici / Obchod, výměna, půjčování a dary /

Voda / Vyberte si své kalorické a bílkovinné základní potraviny / Alergie na pšenici,

nesnášenlivost lepku a celiakie / Ideální podmínky skladování 49 druhů ovoce a zeleniny, které

vydrží déle než dva měsíce / Mletí a skladování celozrnné mouky / Použití celozrnných

bezlepkových mouk / Astma, alergie a dobrodružství s omega-3 mastnými kyselinami / Nákup

masa pasených zvířat a mléčných výrobků / Chybějící složka – můžeme ztloustnout z toho, co

nejíme? / Odlišný pojmový rámec pro porozumění obezitě / Cukr / Sůl, vysoký krevní tlak a otoky

/ Další oleje a tuky / Vitamíny, minerály, fytochemikálie a vláknina / Zvláštní závěry pro celiaky,

lidi s glutenovou intolerancí a nesnášenlivostí mléčných výrobků / Způsoby konzervace a

skladování / Sušení ovoce a zeleniny / Sušení švstek (a fíků, meruněk, broskví a nektarinek) /

Sušičky / Schraňování a skladování semen

5. Práce a cvičení

Účelné cvičení / Problém všechno-nebo-nic / Zahřívání a celková kondice / Syndrom neklidných

nohou, chůze a zahradničení / Styly pěstování a práce – záhony nebo řádky / Vyberte si

způsoby pěstování, metody práce a nářadí, které vyhovují vašemu tělu / Záhony ryté na hloubku

dvou rýčů, jednoho rýče, ryté občas a ryté žížalami / Rolnická motyka / Volba sponu a práce /

Výsadba sezenic / Rýhovací pluh / Střídejte druhy práce / Plevel / Nákup nářadí / Použití těžké


rolnické motyky / Použití lehké motyky / Broušení nářadí / Mulčování / Ještě jednou výsadba

sazenic versus přímý výsev / Výběrová nepořádnost / Vědět kdy přestat / Méně námahy pro

záda (a kolena) / Pomocníci

6. Voda a zavlažování

Základní vodní poměry na vaší půdě / Ovocné stromy a ořešáky / Okrasné a krajinářské

výsadby / Tráva / Voda a spon / Voda a úrodnost / Voda a eroze / Trojí účinek mulčování / Proč

nesnáším kapkovou závlahu / Půdní kapilarita a efekt nádoby / Výsadby za sucha / Zálivka

kropením / Odolnost vůči suchu a zelenina / Odolnost vůči suchu a staré tradiční odrůdy / Staňte

se domorodcem v krajině, kde žijete

7. Půda a půdní úrodnost

Velký obraz / Půdní test / Pokus / Zvyšování půdní úrodnosti / Přidávejte hnojiva na správná

místa / Zachování půdní úrodnosti / O nekupování věcí / Zvyšujte úrodnost pomocí bobvitých

rostlin / Pěstujte si hnojivo s azolou / Hnůj / Mocné čůrání / Listí / Hnojení posekanou trávou / A

znovu Squanto a syrové ryby / Proč už nekompostuji / Dodatek k hromadám odpadu

8. Brambory

Chvála brambor / Brambory a dobrodružství odolnosti / Brambory, výživa, diety a stravování /

Brambory, glykoalkaloidy a citlivost na lilkovité / Brambory pro každou příležitost / Pěstování

brambor – témata a variace / Zalévání / Sklizeň / Výnosy brambor / Skladování brambor /

Vyhněte se chorobám brambor / Skladování vlastní sadby a udržovací šlechtění brambor /

Hlavní způsoby vaření brambor / Příprava bílých a žlutých brambor / Příprava modrých brambor

9. Hejno nosnic

Drůbež ve městě a na předměstí / Kachny nebo slepice / Drůbež pro různé účely: výběr typu a

plemene / Plemena a chování nosných kachen / Krmení hejna ve volném výběhu v dobrých

časech / Krmení drůbeže v těžkých časech / Kachny k hubení zahradních škůdců / Vaření z

kachních vajec

10. Tykve a dýně

Proč nekoupíte prvotřídní dýni / Tři druhy dýní, tři způsoby ošetření a použití / Sedm vynikajících

trvanlivých odrůd dýní pro gurmány / Podzimní dýně – výborné delikaty a Small Sugar / Letní

dýně / Ve stopách Buffalo Bird Woman – dobrodružství se sušením dýní / Moderní rám na

sušení dýní / Pěstování dýní a tykví / Sklizeň, skladování a ošetřování / Dokonalý dýňový koláč /

Schraňování osiva dýní a tykví / Skladování osiva dýní a tykví

11. Fazole

Představení fazolí / Vaříme fazole: maximální chuť a minimální zvukové efekty / Vyberte si

vlastní přátelské mikrobiální členy Velké smlouvy / Zadržte vodu / Použijete na suché zrno

keříčkové fazole nebo tyčkové? / Smíšená kultura kukuřice a fazolu / Fazolové strategie /

Neobyčejný fazol obecný / Bob obecný / Čínské fazolky (vigna) / Fazol šarlatový / Cizrna na

pražení / Fazol ostrolistý / Proč nemůžete u fazolu poznat křížence, pěstování semen, izolační

vzdálenosti a čísla / Sklizeň a luštění luštěnin / Turbo-fukar / Kolik fazolí?


12. Kukuřice

Kukuřice a výživa / Na obranu kukuřice / Sušení sladké kukuřice / Typy kukuřice na zrno – tvrdá,

moučná a koňský zub / Znovuobjevení kukuřice / Porušte zažitá pravidla vaření / Odrůdy tvrdé

kukuřice a jejich použití / Rychlá polenta / Carolin univerzální rendlíkový chleba / Speciální

rendlík na chleba / Pražení kukuřice / Odrůdy moučné kukuřice a jejich použití / Polouniverzální

palačinky / Polouniverzální piškot / Magic Mana / Pikantní kukuřičná omáčka / Pěstování osiva

kukuřice – triky a taktika s izolační vzdáleností / Vyhněte se inbrední depresi / Selekce /

Pěstování, sklizeň a skladování kukuřice / Výnosy / Partyzánské zahradničení (guerilla

gardening)

Příloha A: Poznámky a odkazy

Příloha B: Osivářské společnosti a zdroje

Pěstování zdravého jídla - zdroje v češtině

Chvála Nezdolného zahradníka

O autorce

Rejstřík


33 zlatých pravidel zahradničení

1. Všechno zahradničení je místní

Kupte si jednu nebo dvě dobré knížky o pěstování, které se týkají vašeho kraje. Knihy,

zahradnické časopisy a internetové stránky mohou být dobrým zdrojem obecných zásad,

inspirace a nápadů, ale pokud jsou orientované na celou zemi, nemusí všechno platit právě pro

váš kraj.

Také osivo a školkařské katalogy si objednávejte z vašeho kraje. Tak získáte nejlepší zdroj

odrůd a variet semen a rostlin nejlépe přizpůsobených místním podmínkám. Katalogy mohou být

jednou z nejlepších zdrojů informací z vašeho kraje.

2. Vyberte si rostliny, které se už kolem vás pěstují

Ze zahradnických knih místních autorů a z katalogů místních semenářských firem se můžete

dozvědět, které rostliny a odrůdy se tu pěstují. Přibližnou představu o místních podmínkách vám

poskytnou klimatické mapy. V katalozích bývá také někdy uvedeno, pro jakou oblast je rostlina

vhodná. Někdy i malá vzdálenost znamená velký rozdíl v podmínkách k pěstování.

Někdy my zahradničtí výzkumníci odvážně riskujeme a zkusíme přidat k místnímu repertoáru

plodinu, kterou tu nikdo před námi nevyzkoušel.

3. Odrůdy odrůdy, odrůdy

Tři nejdůležitější faktory úspěšnosti v zahradě jsou: odrůdy, odrůdy, odrůdy. Z plodin určitého

druhu – například dýní – se bude ve vašem kraji dařit pouze určitým odrůdám. Některé budou

potřebovat víc tepla nebo delší vegetační dobu bez mrazu, než je u vás. Jiné podlehnou

nemocem, které se ve vašem kraji vyskytují.

Zemědělské podniky většinou pěstují odrůdy, které nechutnají zdaleka tak dobře, jako

lahůdkové domácí zahrádkářské odrůdy. Ty nejplodnější a pro mechanizovanou sklizeň a

dalekou přepravu nejvhodnější odrůdy nemívají tu nejlepší chuť.

Odrůdy rajčat, které mají v jednom kraji výbornou chuť, mohou být při pěstování jinde úplně

nevýrazné. Moje oblíbené odrůdy rajčat jsou ‘Stupice’ a ‘Amish Paste’. ‘Stupice’ je velmi rané,

ale přitom má plnou chuť, což rané odrůdy nemívají. Plody mívají průměr jen do 5 cm. ‘Amish

Paste’ je veliké masité rajče, které má výbornou chuť i za syrova, což většina masitých rajčat

nemá. Je to mohutná rostlina asi o tři týdny pozdnější než ‘Stupice’. Poté, co jsem vyzkoušela

tucty odrůd rajčat, jsem zůstala u těchto dvou jednak kvůli jejich chuti, ale i proto, že dokážou

dozrát do dobré chuti i v částečném stínu a za špatného počasí. Mnoho jiných odrůd dosáhne

špičkové chuti jenom na plném slunci nebo v místech s teplejším létem, než tu míváme.


Staré odrůdy mívají často zvláštní vlastnosti, pro něž byly dřív ceněny a které mohou být cenné i

dneska pro domácí zahrady. Například kapusta ‘Russian Hunger Cap’ vybíhá na jaře do květu o

měsíc nebo i o víc později než jiné odrůdy, a poskytuje tak ke zpracování zelenou hmotu během

tak zvaného hladového období, kdy už přezimovavší kapusty vyběhly do květu, ale jarní druhy

listové zeleniny ještě nenarostly. Mnohé staré odrůdy prosluly svojí chutí. Brambor ‘Green

Mountain’ je jednou z nejstarších odrůd a je úžasný na pečení (ale na žádnou jinou úpravu).

Různé odrůdy jsou často dobré jen pro určitý způsob přípravy. Některé odrůdy hrášku jsou

dobré za syrova. Jiné mají masité jedlé lusky. Další se nehodí ani k jednomu, ale je z nich

výborný suchý hrách na polévky. Lusky tohoto polévkového hrachu jsou tuhé, vláknité a nejedlé,

a jejich semena ztvrdnou příliš rychle, než abyste je stačili sklidit k jídlu za syrova.

Odrůdy mohou být determinantní nebo indeterminantní. Determinantní rostlina roste do určité

velikosti, pak přestane tvořit vegetativní části (stonek, listy) a místo toho vytvoří plody nebo

semena. Indeterminantní rostliny pokračují i po tvorbě plodů nebo semen v růstu. Determinantní

rostliny mívají keříčkový tvar a jejich plody dozrávají víceméně najednou. Indeterminantní

rostliny se buď neuspořádaně rozrůstají, nebo jsou popínavé a jejich dozrávání je rozložené do

delšího období. Vyžadují většinou víc prostoru než determinantní odrůdy a mohou potřebovat

oporu, jako jsou tyčky, mříže nebo drátěné klece.

Některé odrůdy se dobře skladují, jiné ne. Brambor ‘Yukon Gold’ vydrží celé měsíce. ‘Rose

Gold’ vyklíčí do měsíce po sklizni.

Některé odrůdy ovoce a zeleniny se výborně hodí ke zmrazování, jiné odrůdy téže plodiny se po

zmrazení nebo uvaření či zakonzervování promění v kaši a ztratí úplně chuť. Jahoda ‘Benton’ je

výborná zasyrova, ale když ji povaříme nebo blanšírujeme a zmrazíme, ztratí všechnu chuť a

většinu barvy. Jahoda ‘Totem’ je ohromná do zavařenin, ale k jídlu za syrova není dost sladká.

Do zavařeniny ji můžete osladit podle chuti.

Různé odrůdy jedné plodiny mohou vyžadovat rozdílné doby výsevu. Některé odrůdy ředkviček

se dají pěstovat buď jen na jaře, nebo jen na podzim. Zimní ředkve ke skladování, jako je

například ‘Black Spanish’, se pro podzimní sklizeň musejí pěstovat v létě.

Zahradnické zkušenosti nahromadíte během roků jedině tak, že budete zaznamenávat poznatky

o jednotlivých odrůdách, které pěstujete. Jen tak můžete opakovat to, co mělo úspěch. Pokud se

něco nepovede, můžete to zkusit jinak.

Udržovat přehled o odrůdách může být těžší, než si představujete. Ptáci, děti a celá příroda mají

nepotlačitelnou chuť vytahovat, přehazovat nebo vyhazovat ty malé cedulky, které umístíte do

řádků. Zkušení zahradníci budou mít někde doma psané poznámky, kde mohou odrůdu

dohledat, až cedulky zmizí nebo písmo vybledne. Já si také poznamenávám zdroj osiva, protože

se může stát, že různé semenářské firmy mohou prodávat pod stejným jménem úplně jinou verzi

odrůdy.


4. Vyberte si odrůdy, které se ve vašem okolí už pěstují

Knihy o zahradničení od tuzemských autorů a místní školkařské katalogy jsou hlavním zdrojem

informací o odrůdách, kterým se ve vašem okolí daří. Je rovněž užitečné při procházce nahlížet

přes ploty a promluvit si s lidmi, které vidíte pracovat na zahradě. Většina lidí si o svých

zahradách moc ráda povídá.

5. Kupujte ty nejkvalitnější rostliny a semena

Prodejny velkých obchodních řetězců nejsou tím správným místem na nákup rostlin a osiva.

Vyznačují se regály plnými balíčků semen té nejnižší kvality, které označí jménem některé

celostátně oblíbené odrůdy. Často neobsahují nabízenou odrůdu, ale jen co nejlevnější typ, jenž

vypadá přibližně podobně, ale vůbec se nemusí podobně chovat a chutnat. Zkušení, kteří vědí,

že jméno na sáčku a obsah se nemusejí shodovat, taková osiva nekupují.

Tyto obchody mají stejnou stereotypní nabídku na Floridě, v Minnesotě i v Oregonu. Většina

těchto odrůd stejně nebude pro váš region vhodná. Některé u vás ani neporostou nebo nebudou

plodit. A i když odrůda bude vhodná a bude se shodovat se jménem na obalu, nedostanete

většinou ty nejlepší linie dané odrůdy, ale jen ty nejlevnější. A na linii v mnoha případech velmi

záleží. Celostátně distribuované balíčky semen v obchodních řetězcích mají většinou kvalitu

stupně co-jsme-zametli-ve-skladišti.

Stejně tak ovocné stromky nabízené v obchodních řetězcích většinou nejsou v odrůdách

vhodných pro vaši oblast a mohou tam být některé, které u vás vůbec nemohou plodit. Někdy se

ani neudává jméno odrůdy. Na visačce je napsáno jen Hrušeň či Jabloň. Nikdo neodpovídá svojí

pověstí za to, jestli je váš stromek mrtvý, nemocný, nebo jestli je to odrůda, která u vás nemůže

přežít ani průměrnou zimu. Obchodní řetězce nakupují často od těch nejlevnějších dodavatelů.

Chcete-li nakoupit vhodná semena nebo rostliny, vyhledejte nejdřív místní nebo oblastní

osivářské firmy a školky. Mnohé z nich prodávají především nebo výlučně na písemnou

objednávku nebo v internetovém obchodě. Staňte se fanouškem jejich internetových stránek.

Skoro všechny „místní“ a „oblastní“ semenářské firmy mají ve skutečnosti zákazníky z celého

státu. Místními je činí důraz na odrůdy, kterým se v jejich kraji daří, a ostatní odrůdy, které by u

nich neprospívaly, ve svých katalozích označí. Otevřete-li katalog celostátní velké firmy, hodně

nebo většina odrůd bude pro vás nevhodná, ale vy nemáte šanci zjistit, které to jsou.

Dobrá semena a sazenice lze získat i na farmářských trzích.

Když kupujete rostlinu nebo sazenici, podívejte se, jestli nejeví známky onemocnění jako je

plíseň, zakrnělý růst, pokroucené nebo skvrnité listy. Rostlina by neměla být neúměrně velká na

svůj kontejner. Kořeny by měly být v půdě, neměly by růst několikrát dokola kolem stěn a dna

kontejneru. Rostlina by měla mít svoji obvyklou barvu, nikoliv například žlutou (což většinou

znamená nedostatek dusíku).


6. Rostliny potřebují slunce

Některé ho potřebují víc, jiné méně. Ovocné stromy zpravidla prospívají na plném slunci.

Většina zeleniny, například kukuřice a rajčata, také chce co nejvíc slunce (až na extrémní

oblasti). Ale některé listové zelenině, například salátu nebo kapustě, se daří i v částečném stínu.

Obecně řečeno, ovoce a rajčata, dýně a melouny potřebují spoustu slunce. Jestliže sklízíme

listy, bude polostín stačit. Kořenová zelenina je někde mezi. Rozdílné požadavky na slunce

mohou mít i jednotlivé odrůdy. V mnoha katalozích je u nich symbol, podle něhož poznáte, jestli

vyžadují plné slunce nebo mohou růst v polostínu. Pokud žijete v místech s velmi horkým a

suchým létem, mohou přistínění vyžadovat i takové plodiny, jako jsou rajčata či dýně.

Při navrhování zahrady vyhradíme většinou nejvíc osluněná místa zeleninovým záhonům a

ovocným stromům. V zeleninové zahrádce umístíme řádky vysokých tyčkových fazolí a vysoké

kukuřice na severní stranu, aby nestínily nižším druhům zeleniny.

7. Rostliny potřebují teplo

Některé rostliny mrazivé počasí přežijí. Ale žádná rostlina za mrazu neroste. Některým se daří

za chladného počasí časného jara. Jiné potřebují tepla víc, a musíme počkat až do léta, než je

vysejeme nebo vysadíme na zahradu.

8. Některé rostliny potřebují chladno

Ovocné stromy často potřebují v zimě určité období chladna, aby na jaře začaly kvést. Proto o

vhodnosti odrůdy pro váš kraj rozhoduje i to, jestli jí vyhovuje vaše zima.

Některé rostliny potřebují chladno, aby měly dobrou chuť. Kapusta a kadeřávek nevyvinou tu

nejlepší nasládlou chuť, pokud není období chladného počasí. Pastinák potřebuje i mrazivé

počasí, aby měl sladký kořen.

9. Rostliny potřebují půdu

Existuje sice hydroponie, což znamená pěstování rostlin ve skleníku bez půdy. Toto je však

špičková technologie závislá na infrastruktuře a na přístupu k agrochemikáliím. Tato kniha je o

technologicky nenáročném zahradničení a farmaření a je založena na postupech organického

pěstování. My budeme pěstovat své rostliny na půdě.

10. Rostliny potřebují živiny

Většinu toho, co rostliny potřebují, získají z vody a ze vzduchu a energii zase ze slunce. Zbytek

pochází z půdy. Na kvalitě půdy tedy záleží, zda vaše rostliny potřebují k optimálnímu růstu i

hnojit. Panenská úrodná půda v takzvaném americkém kukuřičném pásu mohla poskytnout

dobrou úrodu kukuřice, fazolí a dýní po pět roků za sebou bez přihnojení. Potom výnosy

poklesly, indiáni okopali další políčko a staré nechali několik let ležet ladem, aby znovu


načerpalo síly. Na tak dobré půdě však pěstuje málokdo z nás. Ani nemáme neomezené

množství nové půdy. Se sklizní odvážíme z pole nebo sadu i výživné látky, které musíme

nahradit, abychom zachovali půdní úrodnost. K tomu potřebujeme postupy k udržení a zvýšení

půdní úrodnosti, které popisuje 7. kapitola.

11. Pro rostliny musíte připravit plochu

Při zakládání zeleninové zahrady musíme odstranit nebo obrátit drn a nakypřit půdu pomocí

rýče, těžké motyky, pluhu nebo rotavátoru (půdní frézy). Obvykle musíme novou zahradu zorat

dvakrát. Po první orbě jsou v půdě hroudy s velkými kusy drnů trávy a plevelů, které by začaly

znovu růst. Proto zoráme poprvé a počkáme alespoň tři týdny, až většina trávy a plevele na

obrácených drnech odumře. A pak, když začínají drny u povrchu znovu obrážet, zoráme

podruhé, takže se i zbylé drny dostanou dostatečně hluboko, aby odumřely také. Také se při

druhé orbě dál rozdrobí hroudy. Jednou orbou neuděláte z trávníku nebo pastviny zahradu.

Někdy musíte orat i třikrát. (Pokud s druhou orbou nepočkáte potřebných několik týdnů, pak s ní

sice obrátíte drny na povrchu, ale stejné množství jich vytáhnete z hloubky, kde ale ještě tráva a

plevele neuhynuly, takže ničeho nedosáhnete. Musíte počkat, až drny v hloubce odumřou.)

K orbě potřebujete, aby půda měla správnou vlhkost. V příliš vlhké skončíte s velmi trvanlivými

hroudami a můžete na roky poškodit půdní strukturu.

Orba obrací vrchní vrstvu půdy s většinou semen plevelů a uloží je tak hluboko, že nemohou

klíčit. Důkladná základní orba může výrazně zmenšit celý problém s plevelem.

Pokud zakládáte malý zeleninový záhon na zahrádce místo kusu trávníku pomocí rýče a lopaty,

je nejjednodušší drn odstranit a zkompostovat. Pak na záhon navezte kompost nebo jiné

vylepšující přídavky, do hloubky rýče ho zryjte a půdu rozmělněte těžkou motykou.

Ovocné stromky sázíme dost vzrostlé (jedno – nebo dvouleté) a na místa, kde je nepřerůstá

okolní tráva, aby měly šanci znovu zakořenit a být konkurenceschopné. Obvykle vykopeme jámu

jen o málo větší, než je kořenový bal. Na povrch půdy pak přidáme kompost, hnojivo nebo mulč,

aby se nakypřila přirozenou cestou (např. žížalami) pro rozrůstající se kořenový systém.

12. Můžete pěstovat na záhonech nebo v řádcích, více i méně intenzivně

Neexistuje žádná nejlepší volba. Každá má svoje výhody a nevýhody, o nichž pojednávají další

kapitoly. Dočteme se, jak styl zahradničení hluboce ovlivňuje odolnost zahrady vůči počasí,

potřebu vody a množství i druhy práce, kterou budete muset konat.

13. Sázejte a sejte ve správný okamžik

Divoké rostliny mají většinou složitý mechanismus dormance semen, který zaručuje, že semena

vyklíčí ve správnou roční dobu. My lidé jsme ale svým výběrem tento mechanismus oslabovali,

protože překáží naší snaze vysít rostlinu tehdy a tam, kdy se nám hodí, a také v úplně jiných


oblastech, než jakým byla původně přizpůsobena. Proto musíme převzít i zodpovědnost za

správnou dobu výsevu.

Několik činitelů určuje, kdy máme vysít určitou plodinu nebo odrůdu. Jedním je teplota

dostatečná pro klíčení a růst dané plodiny. Různé plodiny a odrůdy potřebují různé množství

tepla. Hrášek spokojeně vyklíčí v půdě tak studené, že by v ní semena kukuřice shnila. Druhým

faktorem je odolnost plodiny vůči mrazu. Mladé rostlinky hrachu snesou namrznutí. Většina

odrůd kukuřice ve stadiu malé rostlinky také, ale nesnese takový mráz jako hrášek. Rostlina

rajčete odumře, jakmile je vystavena sebemenšímu mrazu.

Dalším činitelem ovlivňujícím dobu výsevu je míra, do jaké může plodina prospívat v chladném

počasí. Jsme často v pokušení vysévat moc brzy. Pár dní nám připadá dost teplo a vysejeme

kukuřici. Pokud je ale na ni moc chladno, semena místo klíčení shnijí. Nebo někdy vyklíčí, pak

se vrátí chladnější počasí a malé rostlinky nedokážou vyrůst. Potřebují větší teplo, aby vzkvétaly

a prospívaly. Pak nastoupí červi, brouci a plísně a rostlina podlehne. Zatím hrášek, který jsme

vyseli ještě před kukuřicí, rychle a spokojeně roste. Hrášek v chladném počasí klíčí i roste

dobře.

Závěr: kukuřici budeme vysévat později než hrášek, a rajčata vysázíme ještě později než

kukuřici. V semenářských katalozích nebo na obalech semen bývá obvykle uvedeno, kdy

plodinu nebo odrůdu vysévat.

Při setí se řídíme poznatky a předpoklady o klimatu daného regionu. Avšak klima je statistická

veličina, a my se v zahradě nesetkáváme s klimatem, ale s počasím. A to je nestálé, vrtkavé.

Například 15. květen je tady u nás dobrý termín na vysazení rajčat, protože většinou už nehrozí

jarní mrazy. Ale letos by třeba mráz mohl přijít i po tomto datu a my bychom o rajčata přišli.

Vítejte u konceptu opakovaného vysazování a vysévání.

14. Vysévejte semena do správné hloubky

Většinou se uvádí obecné pravidlo, že semeno by se mělo vysít do hloubky čtyřnásobku své

velikosti. Ve skutečnosti optimální hloubka nezávisí jenom na velikosti semen, ale též na kvalitě

půdy, období a momentálním i očekávaném počasí. Maličká, prachu podobná semínka sotva

pokryjeme zemí. Velká semena, jaká má kukuřice nebo fazole, většinou dáváme 2,5 cm nebo i

víc hluboko, podle počasí a půdy (viz 3. kapitola). Nejčastější důvodem, proč semena nevzešla,

je příliš velká hloubka setí. (Jeden majitel semenářské firmy mne žádal: „Prosím, moc prosím,

řekněte lidem, ať nesejí příliš hluboko. Zahrabou semena do hloubky, ta nemohou vyklíčit, a lidé

pak svádějí vinu na osivo.“)

15. Rostliny potřebují vodu

Většina našich kulturních plodin pochází z oblastí s hojnými srážkami během vegetace. Pokud je

má i váš kraj, můžete tyto plodiny pěstovat bez zavlažování nebo jen s občasnou zálivkou v


závislosti na plodině, konkrétní metodě pěstování a sponu (uspořádání řádků a vzdálenosti)

rostlin. Pokud jste v místě s méně srážkami, než rostlina potřebuje, musíte rozdíl dorovnat

zavlažováním.

16. Rostliny potřebují k růstu prostor

Zasadíte-li ovocné stromy příliš blízko k sobě, neporostou tak dobře, jako kdyby měly místa

dost. Jejich kořeny budou soupeřit o zdroje. Plody budou malé nebo nekvalitní. Zelenina z

přecpané zahrady bude zakrnělá a může růst tak pomalu, že bude tuhá nebo hořká.

17. Musíte plít

Rostliny se potřebují zbavit konkurence plevelů. Někdy jsou plevelem divoké rostliny původem z

vaší oblasti. Ale většinou problémy se zaplevelením dělá něco jiného. V zahradách to bývají

rostliny, které sami vyséváme jako pícniny nebo trávníky. Jsou konkurenceschopnější,

agresivnější a vitálnější než naše zelenina. Od našich trav určených pro pastviny a trávníky

nesmíme chtít měkké části, protože je nejíme. A očekáváme, že budou úspěšně konkurovat

divokým rostlinám a plevelům. Mnohé konkurují tak úspěšně, že přerostou mnoho nebo většinu

původních rostlin. Tytéž trávy, které vyséváme na pastviny a do trávníků, pak dělají velké potíže

se zaplevelováním zeleninových zahrad. Některé plevele jsou malé jedlé rostlinky, které

většinou na zahradě tolerujeme, jako například ptačinec, šruchu nebo merlík. Ovšem naše

zákeřné plevely jsou většinou plnoprávnými členy Velké smlouvy, které jen nevítáme na vlastní

zahradě nebo nejsme rádi, že se k nám přidaly. Pampeliška je také členem Velké smlouvy,

stejně jako potkan nebo domácí myška, ať se nám to líbí nebo ne.

18. Odolávejte pokušení dělat zbytečnosti

Schopný zahradník pracuje méně, zatímco zahrada plodí víc. Věci nemusejí být dokonalé.

Řádky nemusejí mít přesné rozestupy; stačí, když mezi nimi můžete okopávat. Z rajčat a

kukuřice nemusíte odstraňovat výhonky. Není třeba mořit osivo fungicidy, máte-li správnou

odrůdu a správná semena. Jakmile fungicidy použijete, brzy zjistíte, že je už používat musíte.

Protože vše má i své vedlejší účinky, provádění zbytečností vede k nutnosti provádět další

zbytečnosti, abyste odstranili nežádoucí vedlejší účinky těch prvních. To všechno vám přidělá

spoustu práce navíc.

19. Musíte jednotit

Rostliny by si neměly konkurovat navzájem. U mnoha zelenin sejeme při přímém výsevu

mnohem hustěji, než budou dospělé rostliny potřebovat. Je třeba to dělat, protože ne všechna

semena vyklíčí a hmyz a jiné vlivy část rostlinek zničí. Indiáni učili evropské osadníky vysévat

pětkrát tolik semen kukuřice, než bude třeba. „Jedna pro brouky, jedna pro vránu, jedna

zplesniví a dvě porostou.“ Pokud si ale škůdci svůj podíl nevezmou, skončíme s přehoustlým

porostem se zakrslými klásky nebo úplně bez nich.


Sklizeň z hustých zakrslých rostlin nikdy není tak šťavnatá, křehká, chutná a sladká jako z rostlin

pěstovaných ve správných rozestupech. Navíc stresovaná rostlina někdy vytváří odpuzující

látky, takže sklizeň pak bude tvrdá nebo hořká. Takže pokud máme víc rostlin, než je optimální

pro daný prostor, musíme jednotit.

Chce to ukázněnost. Odstranit prvním zásahem rostliny viditelně podřadné je možná snadné.

Ale jednotit na konečnou vzdálenost, to znamená vytrhnout nebo vykopnout motykou dokonale

zdravé, silné, cenné rostlinky, které si zaslouží žít stejně jako ostatní, ale mají jen smůlu, že

rostou příliš blízko jiných rostlin, to může být těžké. Musím vždycky zatnout zuby a prosím

Nebesa o prominutí.

Často musíme probírat i plody na ovocných stromech, pokud chceme získat velké prvotřídní

ovoce. Jednou jsem pozorovala, jak to dělá majitel broskvového sadu. Když byly broskve velké

jako kuličky na hraní a visely v trsech po dvou či po třech, procházel sadem s plastovou pálkou a

jedním nebo dvěma zkušenými údery shazoval neomylně z každého trsu ty slabší plody.

20. Rostliny potřebují ochranu před hmyzem, škůdci a býložravci

Abych mohla pěstovat česnek, musím chytat sysly. Jinak by odnesli každičkou hlavičku

česneku, ať bych vysadila malý záhonek nebo celé pole. S jediným rozdílem, že kdybych

vysadila celé pole nechráněného česneku, měli bychom mnohem větší úrodu syslů. Naše údolí

s mírnými zimami a s mnoha přezimujícími plodinami je pravým syslím rájem. Takže chceme-li v

syslím ráji pěstovat česnek, musíme si se sysly nějak poradit.

Zahradníci mají několik možností, jak se chránit před velkými škůdci, jako jsou jelení a srnčí

zvěř, zajíci, králíci a hlodavci. Někdy oplocujeme. Někdy lovíme a klademe pasti. Jindy se

obrátíme na jiné členy Velké smlouvy, aby nám se škůdci pomohli. Například kočky a psi si se

sysly poradí tak dobře, že je nemusíme chytat do pastí. Mnoho mých sousedů by zeleninové

zahrady bez oplocení vůbec nemohlo mít. Pokud neoplocují, nechávají psy puštěné přes noc

venku.

S hmyzími škůdci si my organičtí zahradníci většinou poradíme použitím správných odrůd,

načasováním výsevu tak, abychom se vyhnuli nejhorším problémům, střídáním plodin a jinými

triky omezujícími populace škůdců. A také tím, že naverbujeme a podpoříme přirozené nepřátele

škůdců, necháme pro ně poblíž nezorané plochy a živé ploty, které jim poskytnou celoroční zdroj

potravy a úkryt.

Nepoužívám postřiky a insekticidy, a to ani ty schválené pro organické zemědělství. Místo toho

se snažím vybrat (nebo vyšlechtit) vhodné odrůdy a vyvinout odpovídající postupy k posílení

Velké smlouvy, aby zahrada mohla fungovat a prospívat i bez postřiků.

Nejlepším zdrojem informací o škůdcích a opatřeních proti nim ve vašem kraji jsou místní

katalogy, knihy o zahradničení a sousedé. Těch si dobře všímejte. Pokud všichni úspěšní

pěstitelé zeleniny a ovoce kolem vás mají své pozemky oplocené, je pro to zřejmě dobrý důvod.


21. Rostliny potřebují ochranu před nemocemi

My organičtí zahradníci obvykle chráníme své rostliny před nemocemi správným střídáním

plodin, načasováním výsevů tak, abychom se vyhnuli období největšího infekčního tlaku,

odpovídajícím zavlažováním a pěstováním rezistentních odrůd.

22. Rostliny někdy potřebují chránit před počasím

Tato kniha se věnuje rostlinám, které rostou většinou venku a nevyžadují skleníky. Ale i tyto

rostliny někdy potřebují trochu pomoci. Často pocházejí z míst s odlišným počasím. Rajčata jsou

vytrvalé tropické rostliny a nejsou odolná vůči mrazu. V místech s mrazivými zimami je proto

musíme pěstovat, jako by to byly letničky. A je třeba jim časným výsevem poskytnout dostatek

času, aby daly úrodu dřív, než začne znovu mrznout. Vyséváme je proto doma pod umělým

osvětlením nebo ve skleníku, aby získaly před sezónou náskok asi šest týdnů. Ven je

vysazujeme, až když se dostatečně oteplí.

Rozšiřuje se i pěstování ve fóliovnících (hoop house) nebo zakrývání jednotlivých řádků různými

fóliemi. Fóliovníky mají obruče z kovu, laminátu nebo PVC pokryté na způsob tunelu plastovou

fólií, takže zakrývají jeden nebo víc záhonů. Na koncích jsou kvůli větrání otevřené. Denní

teploty bývají uvnitř tunelu mnohem vyšší než venku, takže těch pár stupňů navíc stačí obvykle

ochránit rostliny před mrazíky. Tenké plastové krycí fólie se pokládají na řádek a spočívají přímo

na rostlinách. Stejně jako tunely poskytují víc tepla za slunečného počasí a trochu ochrany při

mírných mrazech.

23. Můžete používat sazenice nebo semena

Použití sazenic místo výsevu přímo na záhon může mít mnoho výhod i nevýhod a důsledků s

ohledem na odolnost vůči počasí, požadavkům na vodu a druh a množství práce, jak o tom

pojednávají následující kapitoly.

Některé plodiny se hodí k přesazování, jiné nikoliv. U dalších máme na vybranou, protože rostou

dobře vyseté i vysazené. Většina lidí pěstuje rajčata ze sazenic. Kořenovému systému rajčat

přesazení vyhovuje a z každé rostliny získáte spoustu rajčat. Zahradníci obvykle volí přímý

výsev u kukuřice, fazolí a hrachu. Kdybyste je přesazovali, na hodně práce by připadl jen malý

výnos. Navíc kukuřice, fazole a hrách tvoří kůlový hlavní kořen, jenž má sklon prorůst z

květináče dřív, než je nadzemní část dost velká na přesazení. A při přesazení se tyto kořeny

většinou poškodí.

Abyste mohli vysazovat, potřebujete sazenice. Můžete je koupit nebo si vypěstovat vlastní. Pro

vlastní sazenice potřebujete skleník nebo světlé místo uvnitř domu. Pokud chcete sazenice

kupovat, omezuje vás to na plodiny a odrůdy, které jsou ve vašem okolí k dostání, což omezuje

vaši jedinečnost a kreativitu. Ovšem koupě rajčatových sazenic může být výborný první krok k

pěstování vlastní zeleniny. Jen si zapište jejich odrůdu, kdyby vám rajčata chutnala, abyste si je


mohli příště opatřit.

Ovocné stromky a sazenice zeleniny se obvykle sázejí stejně hluboko, jako rostly v kontejneru.

Ale jsou i výjimky. Rajčata se obvykle schválně sázejí hlouběji, než rostly původně. Vytvoří pak

na zanořené části stonku adventivní kořeny a získají tak výhodu. Pokud však zasadíte příliš

hluboko ovocný stromek, ponořená část kmene začne hnít. Zasadíte-li roubovaný stromek tak,

že srůst mezi podnoží a roubem se ocitne pod povrchem půdy, roub (samotná odrůda) může

sama vytvořit kořeny (zpravokoření) a potlačí tak žádoucí vlastnosti podnože včetně očekávané

konečné výšky stromu. Takže při výsadbě ovocného stromku dbáme na to, aby byl zasazen

přesně tak hluboko, jak rostl v kontejneru.

Sazenice by se před výsadbou měly otužit, to znamená, že by se měly několik dní aklimatizovat

na počasí venku, než je vyjmeme z kontejnerů a vysadíme do půdy. Obojí, vystavení

venkovnímu počasí i vyklepnutí z kontejneru spojené s poškozením kořenů, je pro rostlinu šok.

Je lepší, aby se rostlina vypořádala vždycky jen s jedním šokem najednou.

24. Některé rostliny potřebují oporu

Tyčkové fazole se potřebují při růstu ovíjet kolem tyčky, treláže, pěkně vysokého stonku

kukuřice nebo slunečnice. Bez opory by nerodily moc fazolí, a i ty by byly zablácené a okousané

od hmyzu. Nevyplatí se nechat je rozvalovat se po zemi, což jsem si jako zahradnická

začátečnice několikrát ověřila. Indeterminantní odrůdy rajčat se také někdy vyvazují k trelážím.

Někdo dává přednost pěstování v kleci, to znamená, že vyrobí jakousi konstrukci, která umožní

keříku rajčete stát vzpřímeně bez vyvazování. Není pak nutné se zabývat jednotlivými výhonky,

stačí uprchlíky zastrčit zpátky do klece.

25. Některé rostliny potřebují prořezávání

Z ovocných stromků vyřezáváme mnoho vnitřních větví, které by ve stínu dávaly malé plody.

Můžeme také strom tvarovat tak, abychom mohli ovoce snadno sklízet. Ostružinám

odstraňujeme staré odplozené výhony, abychom udělali prostor mladým plodným výhonům.

26. Učte se co nejlépe sklízet a skladovat

Mnoho zahradníků umí lépe pěstovat než sklízet a skladovat své výpěstky. Znám zahradníky,

kteří vyprodukují stovky kilogramů rajčat ročně, ale ani jediné rajče špičkové kvality. Někdy

proto, že nepěstují ty nejlepší odrůdy. Ale mnohem častěji tkví problém v tom, že dobře

nesklízejí. Většina zahradnických knih se žádné plodině nevěnuje natolik podrobně, aby popsala

i správnou sklizeň a skladování. V této knize se zaměřím jen na několik plodin, ale proberu je

důkladně včetně informací o sklizni a skladování. Toto je kniha pro lidi, kteří milují dobré jídlo. A

naším zájmem není jen vypěstovat dobrou potravinu. Chceme vypěstovat, sklidit, uskladnit a

pak sníst výborné jídlo – tak výborné, že může být jednou z největších životních radostí.


27. Experimentujte

Zahradničení znamená vždycky zkoušení a experimentování. Zkoušení je jen pouhé zkoušení,

experimentování je zkoušení pod kontrolou. Kdykoliv použiji hnojivo, vynechám dvě tři rostliny

nebo i řádky. Často se pak ukáže, že hnojivo neudělalo žádný rozdíl. To znamená v příštích

letech míň práce i výdajů. Když zkouším novou odrůdu, vždycky ji prostřídám nebo vysázím ob

řádek se svojí základní dosavadní odrůdou. Kdyby nová odrůda neprospívala sama, mohlo by to

být způsobeno půdou, počasím nebo jiným faktorem. I zkoušením bez kontroly se můžete něco

naučit, zvlášť když zkoušíte mnohokrát v různých letech. Ale mnohem rychlejší a účinnější je

experimentovat, to je zkoušet věci s kontrolou. Ve své knize o šlechtění a semenářství věnuji

celou kapitolu tomu, jak při testování odrůd a při výzkumu získat co nejvíc informací na nejmenší

ploše a s minimem práce. (Pozn. 2–3.)

28. Dělejte si alespoň stručné poznámky

Mnozí zahradníci uchovávají propracované záznamy. Pokud si složité záznamy udělám já, nikdy

si je pak nepřečtu, takže pro mne jsou složité záznamy jako žádné záznamy. Lépe dopadnu s

minimálními poznámkami, ke kterým se vrátím a přečtu je. Vždycky si zapisuji dobu výsevu

(výsadby), odrůdu, u kupovaných semen i jejich zdroj, rok, kdy jsem je sklidila nebo koupila, dále

místo na zahradě, kam jsem je vysela, a kdy jsem začala sklízet. To je několik věcí, které mohu

po několika letech chtít vědět. Někdy si dělám podrobné poznámky při testování odrůd, šlechtění

nebo degustaci. Ale často moje psané záznamy obsahují kromě těch pár údajů jen výsledek,

někdy jen „ano“ nebo „ne“. To znamená zasít znovu nebo ne.

29. Uvažujte v malém

Nezorejte nebo nezryjte větší plochu, než o jakou se můžete starat. Je mnohem snadnější

plochu zrýt a osít, než ji udržet bez plevele. Jestliže se vám vysejí jednoleté plevele, nebo když

převládnou ty vytrvalé, je po mnoho let pěstování na tomto pozemku daleko pracnější nebo

úplně nezvládnutelné. Nepoužívejte bagr, postačí-li rýč, zvlášť když jsou vaše znalosti a

zkušenosti někde na úrovni rýče. Pokud uděláte z neznalosti chybu, bude menší a snadněji

napravitelná. A kdo z nás nemá nějaké mezery ve znalostech důležitých věcí kolem nás? (Pozn.

2–4.)

30. Všechno je propojené

Vše, co uděláte, ovlivní i vše ostatní. Nemůžete udělat jen jedinou věc. Všechno má

nepředvídané následky. Výsledky nejsou nikdy přesně předpověditelné nebo žádoucí. Vždycky

jsou tu vedlejší účinky. I ta nejmenší zahrádka je složitější než věda nebo filosofie. Kdykoliv

můžete, vyzkoušejte svůj nápad nejprve v co nejmenším měřítku a uvidíte, co se opravdu stane.


31. Zpomalte

Zahradničení je jako život. Není cílem dospět co nejrychleji ke konci. Důležitý je hlavně průběh.

Když zavřu oči a nadýchnu se chladného vzduchu plného rosy a vůní zahrad zde ve Willamette

Valley někdy časně na jaře, co všechno mohu vědět? Co mohu říci o své zahradě a o tomhle

úrodném údolí, když ucítím jejich bohatou vlhkou vůni? Které rostliny cítím? Jakou půdu? Jaká

stvoření? Co slyším? Naslouchám... Nejdřív uslyším ptáky na stromech, kachny pídící se poblíž

po potravě, vzdálený hluk ze silnice. Zaposlouchám se víc. Slyším, jak brouk okusuje rostlinu asi

třicet centimetrů nad zemí a dvaapůl metru ode mne. Půjdu se pak podívat, kdo to tak hlasitě

žvýká. Uslyším lehké zašustění pod mulčem – asi myška, pomyslím si. Slyším, jak hned za

plotem hrabe v půdě sysel. Otevřu oči, rozhlédnu se po šťavnaté zeleni zahrádky orámované

modrou oblohou a tmavozelenými horami a vím, že sem patřím. My – zahrada a její zahradník –

patříme k sobě. Vyvinuli jsme se jeden pro druhého. Jsme pro sebe určeni. Potřebujeme se.

Pouze s tím druhým jsme plně sami sebou. Patřím sem, na tohle místo a teď, do této zahrady,

do tohoto úrodného údolí v téhle skvělé, bohaté, mírumilovné a štědré zemi. (Pozn. 2–5.)

32. Všeho si všímejte

Jen se podívejte, jak ta dravá vosa nalétává na kolonii mšic na rostlině hořčice. Zdá se, že

mravenci jdou do obrany. Ale co brání? Mšice? Medovici? Co se to tu děje? Zdá se, že vosa se

snaží vyhnout i tomu nejmenšímu mravenci, a mravenci neohroženě útočí. Vosa znovu a znovu

kličkuje, střemhlav se vrhá na místo bez mravenců pro sousto ukradené sladkosti. Je to tedy

medovice a nikoliv mšice, po čem vosa touží. Mravenci ji opakovaně napadají se široce

rozevřenými kusadly a vosa se vznáší do vzduchu. Pozoruji je, jako by se čas zastavil.

Nevybavuji si slova „dravá vosa“, „mravenec“ nebo „mšice“, ale jen se dívám a cítím, skoro jako

bych byla každou tou bytostí. Beze slov jsem spojena s vosou, mravencem, mšicí i s celým

dějem, jako bych je pozorovala z velké dálky i z jiného času, a zároveň naplno tady a teď. Pak

se mi vybaví slova – vosa, mravenec, mšice – a vrátí se běžné vnímání. Ale ten okamžik žije v

mé paměti dál. Takové momenty jsou důležitou součástí důvodu, proč zahradničím.

33. Sklízejte, uchovávejte a rozšiřujte semena odrůd, které máte nejraději

Ani u svých nejoblíbenějších odrůd nemusíte sklízet semena každý rok. Ale měli byste to

alespoň umět. A měli byste mít záložní zásobu semen. Mnoho ceněných odrůd pěstuje pro

všechny prodejce semen jediný dodavatel. Pak stačí jediná chyba, aby byla odrůda ztracena

navždycky. Pokud máte uschovanou zásobu semen této odrůdy a víte, jak je skladovat, můžete

začít osivo množit. Dokud je odrůda ke koupi, množit ji nemusíte. Ale měli byste zkusit vyrábět

osivo, abyste to uměli. Já mám ráda zásobu svých semen nejoblíbenějších odrůd. Mnoho

zahradníků nikdy semena nesbírá. Ale nezdolní zahradníci chtějí mít možnost pokračovat v

pěstování, i kdyby něco bránilo přístupu ke kupovanému osivu. A to může být právě v okamžiku,

kdy by na zahradničení záleželo nejvíc.

Pokud vyséváte jen semena a odrůdy vypěstované jinými lidmi, šíříte jejich kreativitu a jejich


hodnoty. Jste konzument, nikoliv plnocenný účastník. Když pěstujete semena, stáváte se

zdrojem, pěstitelem. Vy vybíráte, které geny se budou předávat. Vybíráte podle svých vlastních

nápadů, potřeb a hodnot. Pokud například provozujete organické (ekologické) zahradničení,

vybíráte odrůdy nenáročné na vstupy, nemusejí mít obalované osivo a spoustu pesticidů k tomu,

aby prospívaly. A vybíráte odrůdy, které dobře rostou ve vašich podmínkách a vyhovují vašim

účelům.

Používáte-li vlastní osivo, uzavíráte cyklus. Naplňujete v plné míře Smlouvu zahradníka s jeho

rostlinou, že ji bude chránit, vážit si jí, šířit a vysévat její semena. Stáváte se tak přičinlivým a

tvůrčím partnerem v dalším vývoji Velké smlouvy.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.