E-kniha: Nezákonné války -- Jak země NATO sabotují OSN. Kronika doby od Kuby po Sýrii – Daniele Ganser

DANIELE GANSERDANIELE G ANS E R

NEZÁKONNÉ VÁLK Y

Jak země NATO

sabotují OSN

Kronika doby

od Kuby po Sýrii

Tuto knihu věnuji mé matce Jeannette a mému otci Gottfriedovi

jakož i všem lidem, kteří se odvážně, pozorně a nenásilně

angažují v boji za mír.

„Všichni členové se ve svých mezinárodních vztazích vystříhají

jakékoli hrozby silou nebo použití síly jako prostředků,

namířených proti územní nedotknutelnosti či politické

nezávislosti některého státu nebo jinak neslučitelných

s cíli Spojených národů.“

Zákaz použití síly, Charta OSN z roku 1945

(kapitola 1, článek 2, odstavec 4)

Daniele Ganser

Nezákonné války

Jak země NATO sabotují činnost OSN

Kronika doby od Kuby po Sýrii

GRADA PUBLISHING

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Daniele Ganser Nezákonné války Jak země NATO sabotují činnost OSN. Kronika doby od Kuby po Sýrii Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 6756. publikaci Odpovědná redaktorka Danuše Martinová Sazba Q point Počet stran 368 První vydání, Praha 2017 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Original edition published in 2016 under the title: „Illegale Kriege. Wie die NATO-Länder die UNO sabotieren. Eine Chronik von Kuba bis Syrien“ Copyright © 2016 Orell Füssli Verlag AG, Zurich, Switzerland All rights reserved Czech language translation © Grada Publishing, a.s., 2017 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-271-0912-8 (pdf ) ISBN 978-80-271-0499-4 (print)

OBSAH

PODĚKOVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1. Založení OSN v roce 1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

Již nikdy válku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .18

193 členských států OSN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

Zákaz použití násilí, zakotvený v Chartě OSN. . . . . . . . . . .21

Činnost OSN sabotována s pomocí lží . . . . . . . . . . . . . . 24 2 . ZALOŽENÍ NATO V ROCE 1949 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

28 členských států NATO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26

Partnerství pro mír . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 3 . IMPÉRIUM USA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

Jak se pozná impérium? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

USA jsou oligarchií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

Martin Luther King o aroganci moci . . . . . . . . . . . . . . . 37 4 . ZALOŽENÍ MEZINÁRODNÍHO TRESTNÍHO SOUDU V ROCE 1998 . . . 38

Co je to zločin agrese? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

Co je válečný zločin?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .41

Co je zločin proti lidskosti? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

Co je genocida? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

Kdo bude odsouzen?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .43

Vláda práva místo mocenské politiky . . . . . . . . . . . . . . . 45

George Bush a Tony Blair jsou váleční zločinci . . . . . . . . . . 48 5 . NEZÁKONNÁ VÁLKA PROTI ÍRÁNU V ROCE 1953 . . . . . . . . . . . . . .50

Vystoupení premiéra Mosaddeka v OSN v roce 1951 . . . . . . . 50

Nezákonné svržení Mosaddekovy vlády 19. srpna 1953 . . . . . . 52

Média v zemích NATO o puči mlčí . . . . . . . . . . . . . . . . 55

Omluva za puč . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 6 . NEZÁKONNÁ VÁLKA PROTI GUATEMALE V ROCE 1954 . . . . . . . . . . 58

Pozemková reforma prezidenta Arbenze . . . . . . . . . . . . . . 58

Prezident Arbenz svržen v rámci operace, řízené CIA . . . . . . . 61

Rada bezpečnosti OSN Guatemale nepomohla . . . . . . . . . . 62

Castillo Armas se chápe moci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

Ernesto Che Guevara zavražděn . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

Eisenhower varuje před vojenskoprůmyslovým komplexem . . . . 65 7 . NEZÁKONNÁ VÁLKA PROTI EGYPTU V ROCE 1956 . . . . . . . . . . . . 67

Spiknutí s krycím názvem „operace Musketeer“ . . . . . . . . . . 67

Izrael, Francie a Velká Británie útočí. . . . . . . . . . . . . . . .69

OSN vysílá mírovou misi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

Lidové povstání v Maďarsku v roce 1956 . . . . . . . . . . . . . 74 8 . NEZÁKONNÁ VÁLKA PROTI KUBĚ V ROCE 1961 . . . . . . . . . . . . . . 77

Revoluce v Karibiku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .77

Zápalné bomby padají na Kubu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

Vražedné úklady. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .83

Fidel Castro v New Yorku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

Vylodění v Zátoce sviní 15. dubna 1961. . . . . . . . . . . . . .88

Organizace spojených národů v průběhu invaze selhává . . . . . . 96

Operace „Mongoose“ sabotuje kubánské hospodářství. . . . . . 100

Operace „Northwoods“ zastavena . . . . . . . . . . . . . . . . 103

Rusové rozmisťují rakety na Kubě . . . . . . . . . . . . . . . . 108

Kennedy vyhlašuje námořní blokádu Kuby . . . . . . . . . . . 110

Krizové zasedání OSN v New Yorku. . . . . . . . . . . . . . . 113

OSN je soudní síní světové veřejnosti . . . . . . . . . . . . . . 119

Krizová diplomacie generálního tajemníka U Thanta . . . . . . 121

Moskva stahuje své rakety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

Americké hospodářské embargo odsouzeno

Organizací spojených národů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 9 . NEZÁKONNÁ VÁLKA PROTI VIETNAMU V ROCE 1964 . . . . . . . . . . 128

1954 – Francie ztrácí svoji kolonii Indočínu. . . . . . . . . . . 128

Zavraždění prezidenta Ngo-dinh-Diema. . . . . . . . . . . . . 130

Válečná lež o incidentu v Tonkinském zálivu v roce 1964 . . . . 132

Manipulace CIA s masovými médii . . . . . . . . . . . . . . . 135

Nezákonné bombardování Laosu a Kambodže. . . . . . . . . . 138

Generální tajemník OSN U Thant se marně pokouší

o zprostředkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 10 . NEZÁKONNÁ VÁLKA PROTI NICARAGUI V ROCE 1981 . . . . . . . . 143

Guerillový vůdce Augusto Sandino bojuje proti Yankeeům . . . 143

Sandinisté se chápou moci. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145

1981: Contras zahajují nezákonnou útočnou válku . . . . . . . 146

1986: Mezinárodní soudní dvůr odsuzuje Spojené státy . . . . . 148

Aféra Írán – Contras. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 11 . NEZÁKONNÁ VÁLKA PROTI SRBSKU V ROCE 1999 . . . . . . . . . . . 154

USA zřizují vojenskou základnu na území bývalé Jugoslávie . . . 154

Americké impérium štěpí Jugoslávii . . . . . . . . . . . . . . . 155

Vyhlášení nezávislosti Chorvatska a Slovinska v roce 1991. . . . 157

Vypuknutí války v Bosně v roce 1992 . . . . . . . . . . . . . . 160

Květen 1995: NATO bombarduje Bosnu . . . . . . . . . . . . 161

Masakr ve Srebrenici v červenci 1995 . . . . . . . . . . . . . . 162

Daytonská dohoda z listopadu 1995. . . . . . . . . . . . . . . 167

Spojené státy posilují Kosovskou osvobozeneckou armádu. . . . 168

Údajný masakr v Račaku v lednu 1999 . . . . . . . . . . . . . 170

NATO bombarduje 24. března 1999 Kosovo . . . . . . . . . . 172

Německo táhne znovu do války . . . . . . . . . . . . . . . . . 173

Válečná lež o koncentračním táboře v Prištině . . . . . . . . . . 177

Válečná lež o masakru v Rugovu. . . . . . . . . . . . . . . . . 178

Milošević umírá ve vězení OSN . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 12 . NEZÁKONNÁ VÁLKA PROTI AFGHÁNISTÁNU V ROCE 2001 . . . . . 183

Invaze sovětských vojsk v roce 1979 . . . . . . . . . . . . . . . 183

Teroristické útoky z 11. září 2001 . . . . . . . . . . . . . . . . 186

Útok na Afghánistán 7. října 2001 . . . . . . . . . . . . . . . 192

Německo posílá vojáky do Afghánistánu. . . . . . . . . . . . . 194

Nezákonná válka proti Pákistánu v roce 2001 . . . . . . . . . . 198 13 . NEZÁKONNÁ VÁLKA PROTI IRÁKU V ROCE 2003 . . . . . . . . . . . . 202

První válka v Zálivu v roce 1980. . . . . . . . . . . . . . . . . 202

Druhá válka v Zálivu v roce 1990 . . . . . . . . . . . . . . . . 206

Invaze do Panamy v roce 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . 207

Rada bezpečnosti OSN odsuzuje útok na Kuvajt v roce 1990 . . 209

OSN vyhlašuje hospodářské embargo vůči Iráku . . . . . . . . 212

USA a Velká Británie bombardují v roce 1998 Irák . . . . . . . 214

Útok Bushe a Blaira na Irák v roce 2003. . . . . . . . . . . . . 215 14 . NEZÁKONNÁ VÁLKA PROTI LIBYI V ROCE 2011 . . . . . . . . . . . . . 224

Prezident Ronald Reagan bombarduje Libyi v roce 1986 . . . . 224

Teroristický útok nad Lockerbie v roce 1988 . . . . . . . . . . 227

Posílení práv žen v Libyi. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229

Muammar Kaddáfí hovoří v OSN v roce 2009 . . . . . . . . . 230

Vypuknutí občanské války v únoru 2011 . . . . . . . . . . . . 232

NATO bombarduje od 19. března 2011 Libyi. . . . . . . . . . 238

Nový princip „Responsibility to Protect“ (R2P) . . . . . . . . . 240 15 . NEZÁKONNÁ VÁLKA PROTI UKRAJINĚ V ROCE 2014 . . . . . . . . . 245

Rozšiřování NATO směrem na východ . . . . . . . . . . . . . 245

Vrcholný summit NATO v Bukurešti v roce 2008. . . . . . . . 249

Puč na Ukrajině 20. února 2014. . . . . . . . . . . . . . . . . 252

Fuck the EU: Nezákonný puč USA v Kyjevě . . . . . . . . . . 253

Znovuzískání Krymu v březnu 2014. . . . . . . . . . . . . . . 257

Secese Krymu a ruské veto v Radě bezpečnosti . . . . . . . . . 260

Občanská válka na Ukrajině začíná 15. dubna 2014. . . . . . . 263

Sestřelení letu MH17 a sankce proti Rusku . . . . . . . . . . . 265 16 . NEZÁKONNÁ VÁLKA PROTI JEMENU V ROCE 2015 . . . . . . . . . . 269

Útoky amerických dronů na Jemen v roce 2009 . . . . . . . . . 269

Nobelova cena za mír v roce 2009 pro Baracka Obamu . . . . . 272

Saúdská Arábie bombarduje v březnu 2015 Jemen. . . . . . . . 274

Zbrojní průmysl vydělává na válce. . . . . . . . . . . . . . . . 277 17 . POKRAČUJÍCÍ NEZÁKONNÁ VÁLKA PROTI SÝRII . . . . . . . . . . . . 279

Je Asad novým Hitlerem? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279

Tajná válka NATO proti Sýrii . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282

Válka o ropovody a plynovody, vedená Katarem

a Saúdskou Arábií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 285

Vypuknutí syrské války ve městě Dará v březnu 2011 . . . . . . 288

Džihádisté jako pozemní vojsko NATO . . . . . . . . . . . . . 290

Zbraně z války v Libyi pro džihádisty . . . . . . . . . . . . . . 294

Džihádisté zakládají v červnu 2014 chalífát . . . . . . . . . . . 297

Útok otravným plynem v Ghutě 21. srpna 2013 . . . . . . . . 300

Videa se stínáním hlav a americký útok z 23. září 2014 . . . . . 303

Historie se sudovými bombami . . . . . . . . . . . . . . . . . 305

Rada bezpečnosti OSN jedná o problematice terorismu . . . . . 306

Francie bombarduje Sýrii od 27. září 2015 . . . . . . . . . . . 310

Rusko bombarduje Sýrii od 30. září 2015 . . . . . . . . . . . . 311

Velká Británie bombarduje Sýrii od 2. prosince 2015 . . . . . . 313

Německo táhne 4. prosince 2015 do války v Sýrii . . . . . . . . 316 18 . SHRNUTÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 323

CHRONOLOGIE: VYBRANÉ NEZÁKONNÉ VÁLKY PO ROCE 1945 . . . . . 329

POZNÁMKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 335

REJSTŘÍK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 357

10

PODĚKOVÁNÍ

Každého badatele podporuje řada lidí, bez nichž by nemohl kráčet svou cestou. Můj dík náleží profesoru Reinerovi Hoffmannovi, který vyučoval na historickém semináři basilejské univerzity. Za mých studentských časů mě během nádherných a inspirujících výletů po Schwarzwaldu vyprávěl o odpovědnosti vědce vůči společnosti.

Za mnohé napínavé rozhovory o  současných událostech, mezinárodní politice a o tom, co se v životě počítá, zasluhují uznání a dík také moji dlouholetí přátelé – Sherpa Hänggi, Tobi Portmann, Marcel Schwendener, Däne Aebischer, Yves Pierre Wirz, Philipp Schweighauser, Laurenz Bolliger, Nick Beglinger, Raymond Schärer a Dani Morf. Opravdoví přátelé dávají člověku vždy poctivě najevo, co si myslí, a dopomáhají mu tak k tomu, aby rozpoznal svá slabá místa a dále se vyvíjel. Poděkovat bych chtěl rovněž Andreasi Zimmermannovi, Tobimu Sutterovi a  Ursu Beyelerovi za jejich drahocenný čas v  tiskárně. Opomenut nesmí zůstat rovněž Alexander Robaulx de Beaurieux, můj zasloužilý spolupracovník na Swiss Institute for Peace and Energy Reaserch v  Basileji – za neocenitelnou pomoc při rešerších k  této knize. Mému lektorovi Alwinovi Letzkusovi náleží poděkování za pečlivé přehlédnutí rukopisu a  nakladatelovi Stephanovi Meyerovi z  curyšského Orell Füssli Verlag za dlouholetou a dobrou spolupráci.

Obzvláštní dík ovšem zasluhují moje matka Jeannette Ganserová, sestra Tea Ganserová a v roce 2014 v Luganu zesnulý otec Gottfried Ganser. Jsem Švýcar a také moji rodiče jsou oba Švýcaři, což formuje můj pohled na svět. Rodiče mého otce však pocházeli z Německa. Na počátku 20. století se vystěhovali do Švýcarska, kde se jim roku 1922 v La Chaux de Fonds narodil můj otec. Švýcarské státní občanství nezískal okamžitě. Za II. světové války studoval teologii na univerzitě v  Basileji. Protože jeho rodiče byli Němci, povolal ho v roce 1943 německý generální konzul v Curychu k výkonu vojenské služby. Mému otci bylo tehdy 21 let a na Hitlerově válce se nechtěl podílet.

Toto rozhodnutí mého otce postavit se proti válce mne jako jeho syna a historika hluboce zasáhlo. Jsem pevně přesvědčen o tom, že každý vědec je ovlivněn národností a historií svého rodu. Také z tohoto důvodu jsem se nevěnoval jen studiu mezinárodní politiky, nýbrž také kapitolám z rodových dějin. V pozůstalosti mého zesnulého otce jsem nalezl rukopisnou poznámku z října 1943. Jednalo se o první koncept dopisu německému generálnímu konzulovi, ve kterém otec vyložil důvody odmítnutí nástupu vojenské služby. „Důvodem mého setrvání ve Švýcarsku je právě světový názor nové německé říše, který dělá z  německých občanů po celém světě nenáviděné osoby. Kéž Vás Bůh jednou obdaří poznáním, že národy mají vedle sebe žít jako bratři a není možné, aby jeden druhému násilím vnucoval svůj světový názor. Ani dnes stále ještě nejsem s  to pochopit, jak mohlo naše navýsost křesťanské Německo pozbýt veškerého pocitu odpovědnosti před Bohem.“ Toto otcovo jasné odmítnutí fašismu a  nacionálního socialismu ovlivnilo veškerý můj výzkum problematiky zachování míru.

Moje matka pracovala jako dětská zdravotní sestra a z této pozice se vždy snažila zmírňovat utrpení a  podporovat proces uzdravení. Děkuji matce, otci, sestře i  jejímu muži Thomasovi Weissovi za oporu, kterou mi v  mé práci vždy poskytovali – i  tehdy, když jsem se rozhodl specializovat se na nepříliš oblíbenou problematiku vedení mezinárodních tajných válek.

Poděkování si však zaslouží především moje žena Bea. Když se člověk dostane do sporu s  NATO a  ve svých knihách i  přednáškách kritizuje vedení nezákonných válek, nenadělá si všude jenom přátele. Váleční štváči jsou mocní a  vlivní. V  posledních letech jsem byl opakovaně napadán na stránkách různých novin. Moje žena mne však vždy posilovala v odhodlání pokračovat podle nejlepšího vědomí a svědomí v nezávislém historickém výzkumu. Za to jí patří můj nejniternější dík. Bez jejího přispění by tato kniha ve své nynější podobě nikdy nevznikla.

Dr. Daniele Ganser

Swiss Institute for Peace and Energy Research (SIPER)

Basilej, 1. července 2016

13

ÚVOD

V době, kdy do Evropy přichází stále více uprchlíků, politici i občané plným právem volají po tom, že je třeba bojovat s příčinami uprchlických krizí. Ale jaké jsou to příčiny? Vedle růstu počtu obyvatelstva, bídy, devastace životního prostředí a  nezaměstnanosti jsou to bezpochyby války, které pustoší rodné země uprchlíků. Války a  teror dominují po léta palcovým titulkům v masmédiích. V týchž evropských a severoamerických médiích se však jen velmi zřídka objeví zmínka o tom, že tyto války jsou nezákonnou záležitostí.

Od konce II. světové války a založení mírotvorné Organizace spojených národů platí celosvětový zákaz válek. Z  tohoto zákazu existují pouze dvě výjimky: Za prvé platí právo na sebeobranu, což znamená, že země, která je napadena, se smí bránit. Za druhé smí být proti některé zemi vedena válka na základě výslovného mandátu Rady bezpečnosti OSN. Odhlédneme-li od těchto dvou výjimek, je vedení války již více než 70 let zakázáno.

Pokud někdo vezme do ruky zbraň, vyjde na ulici a tam zastřelí jiného člověka, jedná se o nezákonný čin. Vraždit je zakázáno. To vědí všichni lidé. Ve fungujícím právním státě je vrah stíhán policií, zatčen, postaven před zkušené a  spravedlivé soudce, kteří mu zajistí spravedlivý proces, a  poté musí strávit řadu let ve vězení. Mnozí lidé vědí, že také válka je stejně nelegální záležitostí jako vražda. Když jedna země zaútočí na druhou silou zbraní, dopouští se zakázaného jednání. Politikové země, která vede útok, ať si jsou třeba prezidenty či premiéry, jsou vinni těžkým zločinem agrese a museli by být obžalováni a potrestáni, mnozí z nich by museli skončit ve vězení.

Právě toto se však nikdy nestane, a  když už, tak jen velmi zřídka, a  to ze dvou důvodů. Za prvé proto, že odpovědní politikové jsou na rozdíl od řadových vrahů příliš mocnými lidmi na to, aby je někdo dokázal zatknout a potrestat. A za druhé proto, že si masová média nedovolí označit politiky, kteří vedou bez mandátu OSN útočné války, jasně a zřetelně za zločince. To má dalekosáhlé následky. Zprávy, které se neobjeví na televizních obrazovkách či stránkách novin, jsou jen velmi zřídka zaregistrovány a diskutovány, neboť širokému publiku přijde jen velmi zřídka na mysl, že váleční zločinci ze států NATO nesou spoluvinu na uprchlické krizi, protože se vždy doslechne pouze o kriminálních činitelích, kteří sice mají spoluodpovědnost za to, co se děje, ale v celkové hierarchii viníků stojí mnohem níže.

Jsem švýcarským historikem a badatelem v oblasti mírového hnutí, specializoval jsem se na světové dějiny po roce 1945 a vedu Swiss Institute for Peace and Energy Research (SIPER) v Basileji. Po řadu let jsem z patřičného odstupu sledoval průběh různých válek a se zděšením dospěl k následujícímu konstatování: Jsou to země NATO, největší vojenské aliance na světě, které v  čele s  USA během posledních 70 let vyprovokovaly převážně nezákonné války a  vždy z  nich zcela beztrestně vyvázly. USA a  NATO jsou nebezpečím pro světový mír, neboť výše zmíněný zákaz vedení válek opakovaně ignorovaly.

V této knize dokládám na konkrétních příkladech z různých zemí a různých období, jak jsou tyto nezákonné války vedeny. Ukazuji, jak jsou pravidla, stanovená mírovou organizací OSN, naprosto cíleně a úmyslně sabotována. Mé rešerše k tématu nezákonných válek trvaly mnoho let, a proto bych chtěl nyní ve stručnosti nastínit historii vzniku této knihy.

S bádáním na tomto poli jsem začal v roce 1997. Bylo mi tehdy 24 let a studoval jsem historii na filozoficko-historické fakultě univerzity v Basileji. V rámci závěrečných zkoušek jsem musel během šesti měsíců důkladně probádat zvolené téma a  poté předložit zhruba stopadesátistránkovou licenciátní práci (dnes magisterská práce). Věděl jsem, že války jsou nezákonné a  rozhodl jsem se na příkladu kubánské krize z  roku 1962 prozkoumat, zda byla tehdy pravidla, stanovená Organizací spojených národů, dodržena či nikoli. V archivu jsem studoval písemné protokoly ze zasedání Rady bezpečnosti OSN a Valného shromáždění OSN a četl jsem odbornou literaturu. Materiály OSN jsou veřejně přístupné. Každý se může dočíst, o  čem zástupci různých zemí na schůzích OSN hovořili. Tehdy to bylo ještě všechno na papíře. Dnes se mnohé cenné dokumenty OSN nacházejí také v  digitální podobě ve fondech United Nations Dag Hammarskjöld Library.

Přečetl jsem toho spoustu a dospěl k závěru, který mnou hluboce otřásl: Pravidla OSN byla systematicky porušována, aniž by se s tím mohli lidé prostřednictvím masových médií seznámit. Na půdě Rady bezpečnosti OSN se opakovaně lhalo. Kromě toho byly vedeny tajné války, jako například invaze v Zátoce sviní v roce 1961, proti nimž byla OSN bezmocná. Rešerše jsem zpracovával v angličtině a výsledky svého bádání jsem prezentoval v červenci 1997 na basilejské univerzitě pod titulem „The Role of the United Nations in the Cuban Missile Crisis 1962“ (Role OSN v kubánské krizi roku 1962). Práci jsem obhájil. Hodnotící profesoři historie Rainer Hoffmann a Georg Kreis přiřkli práci summa cum laude a doporučovali mi, abych výsledky svého bádání publikoval.

V roce 2000 moje licenciátní práce vyšla v malém americkém nakladatelství University Press of the South pod titulem „Reckless Gamble. The Sabotage of the United Nations in the Cuban Conflict and the Missile Crisis of 1962“. Noam Chomsky, profesor na MIT v USA, jehož si velice vážím a  který se opakovaně velmi kriticky vyjádřil o  nezákonných válkách, vedených jeho vlastí, mou publikaci pochválil, což mne jako novopečeného historika potěšilo. V upoutávce na přebalu knihy napsal, že se jedná o „vysvětlující studii, která nejen, že přispívá k lepšímu pochopení kubánské krize, ale také jasně ukazuje, jak se na půdě OSN chovají nejmocnější členské země“.

Mezinárodní politika mne postupem času natolik fascinovala, že jsem po licenciátu neodešel z basilejské univerzity, ale v rámci disertační práce se od roku 1998 ještě hlouběji ponořil do bádání o problematice soudobých mezinárodních vztahů. Ve svém novém výzkumném projektu jsem se zaměřil na tajné armády NATO v období studené války a v září 2001 získal doktorát v oboru historie. Část výzkumu tajných armád mi bylo dopřáno realizovat na London School of Economics and Political Science (LSE), kde jsem mohl o problematice NATO a OSN opakované diskutovat s vědci z Finska, Norska, USA, Velké Británie i dalších zemí. Toto téma bylo nesmírně aktuální, protože v roce 1999 státy NATO bez mandátu OSN bombardovaly Srbsko. Jako mladému doktorandovi mi bylo stále jasnější, že NATO nerespektuje pravidla OSN.

Dnes je mi 44 a  mohu poznamenat, že se problematikou NATO

a OSN zabývám již dvacet let. Po všechna ta léta jsem shromažďoval data, citace a fakta pro tuto knihu. V únoru 2003 – krátce předtím, než USA a  Velká Británie v  rámci nezákonné války bez mandátu OSN napadly Irák, což později vedlo ke vzniku teroristických milicí Islámského státu, které v současnosti destabilizují Sýrii – jsme spolu s manželkou a přáteli ve švýcarském hlavním městě Bernu demonstrovali proti válce v  Iráku. Vzhledem k  celkovému počtu cca 40  000 lidí to byla jedna z  největších demonstrací, jakou Švýcarsko po roce 1945 zažilo. Tisíce lidí vyšly do ulic

+

16

také v  jiných metropolích Evropy a  Severní Ameriky. Amerického prezidenta George Bushe a  britského premiéra Tonyho Blaira to netrápilo. Přes veškeré protesty napadli v březnu 2003 Irák, uvedli Blízký východ do stavu chaosu, způsobili mnoho utrpení a uvedli do pohybu mohutné vlny uprchlíků. Tím, čím byla pro hippies válka ve Vietnamu, je pro mne válka v Iráku – událostí, která otřásla světem a politicky ovlivnila milióny lidí, mezi nimi také mne.

Protože po válce v  Iráku bylo stále většímu okruhu lidí jasné, že nezákonné války představují hrozbu pro světový mír, vzrostl také zájem o  výzkum míru a historické bádání o problematice mocenské spirály. Berlínské nakladatelství Kai Homilius se mne proto dotázalo, zda by mohlo přeložit do němčiny a ve své edici soudobých dějin následně vydat moji práci o kubánské krizi, která dosud vyšla pouze v  angličtině. Souhlasil jsem. Klaus Eichner můj text přeložil a  kniha se v  roce 2007 objevila na pultech pod titulem „Die Kubakrise – UNO ohne Chance. Verdeckte Kriegsführung und das Scheitern der Weltgemeinschaft 1959–1962“ (Kubánská krize – OSN bez šance. Zastřené vedení války a ztroskotání světového společenství v letech 1959–1962). Kniha se prodávala několik let, nyní je ale rozebrána a k dotisku již nedojde. Relevantní údaje o kubánské krizi jsou publikovány v obsáhlejší kapitole této knihy.

V rámci této práce předkládám pouze po léta shromažďované analýzy k tématu nezákonných válek. Pochopitelně se nejedná o souhrnné zpracování všech nezákonných válek od roku 1945, neboť je jich tolik, že zde nemohou být zmíněny všechny. Omezil jsem proto svůj výběr pouze na nezákonné války, na nichž se podílely státy NATO. Existují ovšem také nelegální války, kterých se státy NATO neúčastnily. To znamená, že mnohé nezákonné války zůstávají v této knize bez povšimnutí, kterýžto fakt otevírá široké pole působnosti, na němž musí být ještě vykonáno mnoho práce.

Kniha je rozčleněna do kapitol podle jednotlivých zemí a  uspořádána chronologicky. Každá z kapitol tvoří samostatný celek. Čtenáři je tím poskytnuta možnost, aby po prostudování úvodních kapitol o OSN, NATO, roli USA a  Mezinárodním soudním dvoře podle vlastní volby volně přeskakoval a četl si o tom, co ho nejvíce zajímá. Chronologický přehled, uvedený na konci knihy, slouží k  rychlé orientaci v  nejdůležitějších datech a událostech.

17

Doufám, že mladá studentka či mladý student si tuto knihu pozorně

přečtou a že jí nebo mu přijde stejně inspirativní jako mně, když jsem jako

čtyřiadvacetiletý student historie seděl v knihovně basilejské univerzity. Je

dině tak totiž může vzniknout živý a setrvalý zájem o problematiku světa,

lidstva a míru. Kromě toho též doufám, že se tato kniha stane vítanou po

můckou lidem všeho věku, kteří působí mimo univerzitní půdu, zajímají se

o dění ve světě a angažují se v mírovém hnutí. Neboť jsem pevně přesvědčen

o tom, že nezákonným válkám musíme zabránit a dbát na dodržování Char

ty OSN.

18

1. ZALOŽENÍ OSN V  ROCE 1945

Světová mírová organizace United Nations Organisation (Organizace spoje

ných národů – OSN) byla založena 26. června 1945 v San Franciscu v USA.

Hlavní sídlo OSN se nachází v  New Yorku, vedlejší sídlo v  Paláci národů

ve švýcarské Ženevě. Mnozí z otců zakladatelů OSN byli otřeseni utrpením

a  krutostmi, které si lidé v  průběhu II. světové války navzájem způsobili.

Tato největší a  nejstrašnější ze všech válek, které kdy byly na této modré

planetě vybojovány, si vyžádala 60 miliónů lidských životů, což odpovídá

veškerému dnešnímu obyvatelstvu Francie.

Již nikdy válku

Ke vzniku malých mírových hnutí došlo již po skončení I. světové války.

Němečtí vojáci, kteří v ní bojovali, založili v roce 1919 „Friedensbund der

Kriegsteilnehmer“ (Mírový svaz účastníků války) a  aktivně se angažova

li proti vzniku nového konfliktu. „Světová válka je ta tam. Jestli by vů

bec měla mít nějaký smysl, mohl by to být snad jen ten, že poučila ná

rody o pošetilosti řešení vzájemných rozporů silou zbraní,“ dospěli vojáci

k moudrému poznání. „I takové gigantické poučení může být ovšem rychle

zapomenuto. Platí, že vzpomínky na utrpení, krev, bolest a potlačenou lid

skost je třeba zachovávat živé. A jsou to především účastníci války, kteří se

o to musí zasadit. Oni vědí, co je to válka. Musejí proto bojovat proti válce

a  za mír všemi prostředky.“ Mírový svaz účastníků války chtěl zavést do

škol výchovu k míru, vyslovoval se pro rozpuštění armád a razil heslo: „Již

nikdy válku!“

1/

Mírové hnutí se však, jak známo, nedokázalo prosadit. Po I. světové válce

následovala II. světová válka, jež dala zabíjení zcela nové, dříve nepředstavi

telné dimenze v podobě koncentračních táborů typu Osvětim a atomových

bomb svržených na Hirošimu a Nagasaki. Mnozí z těch, kdo zažili a přežili

II. světovou válku, usilovali o  to, aby se podobný nesmysl již nikdy neo