načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Nevýdělečné organizace v praxi, 2., aktualizované vydání - Jan Stejskal; Václav Dobrozemský

Nevýdělečné organizace v praxi, 2., aktualizované vydání
-11%
sleva

Elektronická kniha: Nevýdělečné organizace v praxi, 2., aktualizované vydání
Autor: ;

Publikace Nevýdělečné organizace v praxi pomůže při řešení různých životních situací z oblastí práva, daní a účetnictví nestátních neziskových organizací. Čtenáři se mohou ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  417 Kč 371
+
-
12,4
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Wolters Kluwer
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 304
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace Nevýdělečné organizace v praxi pomůže při řešení různých životních situací z oblastí práva, daní a účetnictví nestátních neziskových organizací. Čtenáři se mohou inspirovat mnoha vzorovými stanovami, zápisy, vnitřními písemnostmi a různými podáními využitelnými v praxi spolků, pobočných spolků, ústavů, obecně prospěšných společností,
nadací a nadačních fondů. Složitá oblast daní je zpracována za pomoci modelových příkladů, jejich řešení včetně vyplněných daňových přiznání a hlášení. Zejména účetní ocení zpracování postupů účtování v podvojném účetnictví a vzorových písemností a výkladu pravidel pro vedení jednoduchého účetnictví. Celá publikace je zpracována odborně, ale zároveň uživatelsky příznivě tak, aby byla šikovným pomocníkem pro praxi.

Zařazeno v kategoriích
Jan Stejskal; Václav Dobrozemský - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V PRAXI


Nevýdělečné organizace

v praxi

VÁCLAV DOBROZEMSKÝ

JAN STEJSKAL

2., aktualizované vydání

Publikace je zpracována dle právního stavu k 1. 1. 2017.


Vzor citace: DOBROZEMSKÝ, Václav a Jan STEJSKAL. Nevýdělečné organizace v praxi, 2., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017. 304 s.

KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Dobrozemský, Václav

Nevýdělečné organizace v praxi / Václav Dobrozemský a Josef Stejskal. -- 2.aktualizované vydání. -- Praha : Wolters Kluwer ČR, 2017. -- 304 stran ISBN 978-80-7552-476-8 347.191.11 * 34 * (437.3) - neziskové organizace -- Česko - neziskové organizace-rávní aspekty - monografi e 347 - Soukromé právo [16] © Václav Dobrozemský, 2017 © Jan Stejskal, 2017 ISBN: 978-80-7552-476-8 (brož.) ISBN: 978-80-7552-477-5 (pdf) ISBN: 978-80-7552-478-2 (mobi)

OBSAH

Seznam zkratek ........................................................................................................ 9

Seznam zkratek některých použitých právních předpisů ....................................... 10

Předmluva .............................................................................................................. 12

1 Právo – vzory dokumentů jednotlivých typů NNO .......................................15

1.1 Spolek ...................................................................................................... 15

1.1.1 Stanovy spolku ......................................................................... 15

1.1.2 Návrh na zápis do spolkového rejstříku ..................................... 30

1.1.3 Čestné prohlášení o způsobilosti být členem

orgánu právnické osoby a souhlas se zápisem údajů

do veřejného rejstříku ................................................................ 36

1.1.4 Souhlas vlastníka nemovité věci s umístěním sídla spolku ....... 37

1.1.5 Pozvánka na členskou schůzi spolku ......................................... 38

1.1.6 Zápis ze zasedání členské schůze .............................................. 40

1.1.6.1 Zápis ze zasedání členské schůze ............................... 40

1.1.6.2 Zápis z členské schůze pobočného spolku ................. 43

1.1.7 Společné oznámení o fúzi spolků sloučením ............................. 45

1.1.8 Smlouva o fúzi spolků sloučením .............................................. 46

1.1.9 Rozhodnutí o zrušení spolku ..................................................... 47

1.2 Ústav ....................................................................................................... 49

1.2.1 Zakládací listina ústavu ............................................................. 49

1.2.2 Smlouva o výkonu funkce ředitele ústavu ................................. 54

1.3 Obecně prospěšná společnost .................................................................. 57

1.3.1 Rozhodnutí o změně právní formy OPS na nadační fond ........ 57

1.4 Nadace ..................................................................................................... 59

1.4.1 Nadační listina .......................................................................... 59

1.4.2 Rozhodnutí o změně sídla nadace ............................................. 63

1.4.3 Rozhodnutí o snížení nadačního kapitálu .................................. 64

2 Právo – vzory smluv a dalších dokumentů ..................................................66

2.1 Dary ......................................................................................................... 66

2.1.1 Darovací smlouva – peněžitý dar............................................... 66

2.1.2 Darovací smlouva – věcný dar ................................................... 68

2.1.3 Darovací smlouva o převodu nemovitých věcí

a smlouva o zřízení služebnosti ................................................. 69


6

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V PRAXI

2.2 Koupě ...................................................................................................... 71

2.2.1 Kupní smlouva – movitá věc ..................................................... 71

2.2.2 Kupní smlouva o převodu nemovité věci .................................. 73

2.3 Návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ................... 75

2.4 Směnná smlouva – nemovité věci ........................................................... 78

2.5 Smlouva o zřízení služebnosti inženýrské sítě ........................................ 80

2.6 Smlouva o právu stavby .......................................................................... 83

2.7 Dohoda o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví – nemovitá věc ........... 87

2.8 Výpůjčka ................................................................................................. 90

2.8.1 Smlouva o výpůjčce ................................................................... 90

2.8.2 Dohoda o ukončení smlouvy o výpůjčce ................................... 92

2.9 Nájem ...................................................................................................... 92

2.9.1 Nájemní smlouva – movitá věc ................................................. 93

2.9.2 Nájemní smlouva – nemovitá věc .............................................. 95

2.10 Pacht ........................................................................................................ 98

2.10.1 Smlouva o pachtu zemědělského pozemku ............................... 98

2.10.2 Výpověď smlouvy o pachtu zemědělského pozemku .............. 102

2.11 Smlouva o ubytování ............................................................................. 103

2.12 Smlouva o zápůjčce ............................................................................... 105

2.13 Smlouva o dílo ...................................................................................... 107

2.14 Smlouva příkazní................................................................................... 109

2.15 Nepojmenované (inominátní) smlouvy ................................................. 113

2.15.1 Smlouva o reklamě a propagaci ............................................... 114

2.15.2 Smlouva o proplácení cestovních náhrad ................................ 115

2.16 Pracovní smlouva .................................................................................. 116

2.17 Dohoda o pracovní činnosti .................................................................. 119

2.18 Dohoda o provedení práce ..................................................................... 121

2.19 Kvitance ................................................................................................ 122

2.20 Dohoda o vydání bezdůvodného obohacení.......................................... 123

2.21 Uznání dluhu a dohoda o splátkách ...................................................... 125

2.22 Plné moci ............................................................................................... 127

2.22.1 Plná moc individuální .............................................................. 128

2.22.2 Plná moc speciální ................................................................... 128

2.22.3 Plná moc generální .................................................................. 129

3 Daně ...............................................................................................................130

3.1 Daň z příjmů právnických osob ............................................................ 130

3.1.1 Zdroj informací ........................................................................ 130

3.1.2 Základ daně veřejně prospěšného poplatníka .......................... 130

OBSAH

3.1.3 Poplatníci s úzkým základem daně .......................................... 131

3.1.3.1 Praktický příklad ...................................................... 133

3.1.4 Poplatníci s širokým základem daně ....................................... 147

3.1.4.1 Praktický příklad ...................................................... 148

3.2 Daň z přidané hodnoty .......................................................................... 149

3.2.1 Kontrolní hlášení ..................................................................... 149

3.2.1.1 Typy kontrolního hlášení .......................................... 149

3.2.1.2 Sankce týkající se kontrolního hlášení ..................... 150

3.2.1.3 Obsah kontrolního hlášení ........................................ 150

3.2.2 Krácení nároku na odpočet – praktický příklad ....................... 152

3.2.3 Vznik plátcovství – příklady.................................................... 155

3.2.4 Intrakomunitární plnění – příklady .......................................... 156

3.3 Daň z nemovitých věcí .......................................................................... 167

3.3.1 Praktický příklad...................................................................... 167

3.4 Daň z nabytí nemovitých věcí ............................................................... 173

3.4.1 Praktický příklad...................................................................... 173

3.5 Daň silniční ........................................................................................... 180

3.5.1 Praktický příklad...................................................................... 180

3.6 Spotřební daně ....................................................................................... 183

3.6.1 Praktický příklad...................................................................... 183

4 Účetnictví .......................................................................................................186

4.1 Novela zákona o účetnictví ................................................................... 186

4.1.1 Kategorizace účetních jednotek ............................................... 186

4.1.2 Jednoduché účetnictví již není výjimka .................................. 187

4.1.3 Povinnosti účetních jednotek vedoucích

jednoduché účetnictví .............................................................. 188

4.1.4 Účetní výkazy NNO do veřejného rejstříku ............................ 189

4.1.5 Zjednodušený rozsah účetnictví .............................................. 189

4.1.6 Další vybrané změny ............................................................... 190

4.2 Povinnost elektronicky evidovat tržby ................................................. 191

4.2.1 Subjekty EET ........................................................................... 191

4.2.2 Etapizace zavádění EET .......................................................... 193

4.3 Podvojné účetnictví ............................................................................... 194

4.3.1 Vyhláška č. 504/2002 Sb. ....................................................... 195

4.3.2 Účetní závěrka ......................................................................... 196

4.3.3 Směrná účtová osnova ............................................................. 205

4.3.4 České účetní standardy ............................................................ 208

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V PRAXI

4.4 Postupy účtování ................................................................................... 217

4.4.1 Vzorový účtový rozvrh ............................................................ 218

4.4.2 Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek ..................................... 225

4.4.3 Účtová třída 1 – Zásoby ........................................................... 227

4.4.4 Účtová třída 2 – Finanční účty................................................. 232

4.4.5 Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy ........................................... 236

4.4.6 Účtová třída 5 – Náklady ......................................................... 252

4.4.7 Účtová třída 6 – Výnosy .......................................................... 267

4.4.8 Účtová třída 9 – Vlastní jmění, fondy,

výsledek hospodaření, rezervy, dlouhodobé úvěry

a půjčky, závěrkové a podrozvahové účty ................................ 277

4.5 Jednoduché účetnictví ........................................................................... 283

4.5.1 Vyhláška č. 325/2015 Sb. ....................................................... 285

4.5.1.1 Peněžní deník ........................................................... 285

4.5.1.2 Kniha pohledávek a závazků ................................... 286

4.5.1.3 Pomocné knihy ostatních složek majetku ............... 287

4.5.1.4 Uzavření účetních knih ............................................. 288

4.5.1.5 Přechod z účetnictví na jednoduché účetnictví ........ 290

4.5.2 Praktické vzory ........................................................................ 290

4.5.2.1 Peněžní deník ........................................................... 293

4.5.2.2 Přehled o příjmech a výdajích

a Přehled o majetku a závazcích ............................... 293

4.5.2.3 Knihy pomocných evidencí ...................................... 295

O autorech ............................................................................................................ 299


9

SEZNAM ZKRATEK

A Aktiva

BU Běžný účet

ČÚS Český účetní standard

D Dal

DP Daňové přiznání

DPH Daň z přidané hodnoty

EU Evropská unie

FÚ Finanční úřad

HV Hospodářský výsledek

ID Interní doklad

MD Má dáti

NNO Nestátní nezisková organizace

NO v teorii DOBROZEMSKÝ, Václav a Jan STEJSKAL. Nevýdělečné organizace v teorii. 2. aktualizované vydání. Praha:

Wolters Kluwer ČR, 2016. ISBN 978-80-7552-103-3.

OJ Organizační jednotka

OPS Obecně prospěšná společnost

P Pasiva

PPD Příjmový pokladní doklad

SP Sociální pojištění

TV Termínovaný vklad

VPD Výdajový pokladní doklad

Výpis BU Výpis z běžného účtu

ZF Zálohová faktura

ZO Základní organizace

ZP Zdravotní pojištění


10

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V PRAXI

SEZNAM ZKRATEK NĚKTERÝCH

POUŽITÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

NOZ, občanský zákoník zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,

ve znění pozdějších předpisů rejstříkový zákon zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících

právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů zákon o dani silniční zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění

pozdějších předpisů zákon o EET zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb zákon o obecně prospěšných společnostech

zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných

společnostech a o změně a doplnění některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon o oceňování majetku zákon č. 151/1991 Sb., o oceňování majetku

a o změně některých zákonů (zákon ooceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů zákon o rezervách zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách prozjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších

předpisů zákon o soudních poplatcích zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,

ve znění pozdějších předpisů zákon o spotřebních daních zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních,

ve znění pozdějších předpisů zákon o správních poplatcích zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů zákoník práce zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, veznění pozdějších předpisů ZDNV zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých

věcí, ve znění pozdějších předpisů ZDP zákon č. 586/1991 Sb., o daních z příjmů,

ve znění pozdějších předpisů ZDPH zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidanéhodnoty, ve znění pozdějších předpisů ZOK zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních

korporacích), ve znění pozdějších předpisů ZOS zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb.,

o dani z nabytí nemovitých věcí, ve zněnípozdějších předpisů ZÚ zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění

pozdějších předpisů živnostenský zákon zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenskémpodnikání, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 325/2015 Sb. vyhláška č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí

některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.,

o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,

pro účetní jednotky, které vedou jednoduché

účetnictví vyhláška č. 504/2002 Sb. vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí

některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.,

o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,

pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují

v soustavě podvojného účetnictví, ve znění

pozdějších předpisů

Upozornění

Konkrétní údaje uvedené ve vzorech dokumentů (jména, názvy, adresy,

částky atd.) jsou smyšlené a ilustrativní a slouží pouze pro účely tétopublikace a pro lepší pochopení a úplnost daného dokumentu.

SEZNAM ZKRATEK NĚKTERÝCH POUŽITÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ


12

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V PRAXI

PŘEDMLUVA

V roce 2016 vyšlo v našem nakladatelství 2., aktualizované vydání publikace

Nevýdělečné organizace v teorii, které obsahuje monografi cky zpracované

teoretické poznatky z oblasti práva, daní a účetnictví pro specifi cký okruhsubjektů nevýdělečné sféry. Již při zpracování 1. vydání bylo jasné, že jednotlivé

tematické oblasti jsou stíhány řadou právních změn, což značně ztěžuje přehled a aplikaci v praxi. Proto už tehdy vznikla myšlenka na „sestru“ zmíněné monografi e zaměřenou na oblast praktického užití jednotlivých poznatků

– Nevýdělečné organizace v praxi.

Tato publikace si i ve svém 2. vydání klade za cíl poskytnout čtenářůmnávody, ukázky a praktické aplikace jednotlivých vybraných ustanovení právních předpisů, a to jak z oblasti právní (vzniku, přeměn a samotné existence), tak daňové a účetní.

Právní oblast je rozdělena na dvě velké části. První obsahuje řadupísemností, jež jsou potřebné k založení, zápisu do veřejného rejstříku, přeměně či zániku nejčastějších právních forem nevýdělečných organizací, tedy spolků, ústavů, obecně prospěšných společností, nadací a nadačních fondů. Jedná se o univerzální vzory, ve kterých jsou aplikována ustanovení nového občanského zákoníku účinného od 1. ledna 2014. Pro přehled, vysvětlení a praktické užití při přebírání a modifi kování do vlastních písemností jsou v jednotlivých částech uvedeny stručné rešerše jednotlivých ustanovení občanského zákoníku. V případě, že čtenář potřebuje znát podrobnější či širší výklad, jsou za okraji uvedeny odkazy na konkrétní strany 2. vydání knihyNevýdělečné organizace v teorii z roku 2017. Druhá oblast práva obsahuje vzory smluv a dalších písemností, které nevýdělečné organizace v praxi nejčastěji používají. Tato část jim má usnadnit práci při vytváření vlastních písemností. Při použití písemností v praxi však nabádáme čtenáře, aby ověřili platnost právní úpravy, podle které hodlají postupovat, a to s ohledem na neustálé novelizace.

Oblast daní je rozdělena podle jednotlivých daní, se kterými senevýdělečné organizace musí v praxi vypořádat. Vzhledem k tomu, že podrobná teorie je uvedena v „sesterské“ práci, jsou u jednotlivých daní uvedeny pouzetypové příklady ve formě zadání, řešení a ukázky vyplněných daňových přiznání či tvrzení. Největší pozornost je logicky věnována dani z příjmů právnických osob a také novele zákona o dani z přidané hodnoty, která přinesla do oblasti daně z přidané hodnoty nový prvek – kontrolní hlášení. I v této části jsouuvedeny odkazy na okrajích publikace. Ty odkazují čtenáře na podrobnější výklad ustanovení právních předpisů, dle kterých je postupováno v řešení.

Oblast účetnictví přináší nejprve soubor změn, ke kterým došlo od vydání Nevýdělečných organizací v teorii, zejména novelu zákona o účetnictví anavazujících vyhlášek. V publikaci jsou rozpracována obě pojetí účetnictví – podvojné i jednoduché. Část věnovaná podvojnému účetnictví přináší zejména nové uspořádání položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Stejně tak je nově zpracována směrná účtová osnova se zapracováním změn vyplývajících zlegislativy. Ty se promítly i v postupech účtování, které jsou součástí publikace také. Podkapitola věnovaná jednoduchému účetnictví vyplývá z vyhlášky č. 325/2015 Sb., která rozpracovává zákonnou úpravu. Čtenáři v kapitolenajdou zejména vzory peněžního deníku, knihy pohledávek a závazků avybraných pomocných knih. Zcela nově jsou zpracovány i vzory přehledů, jež účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví musí zpracovávat.

Jednotlivé vzory písemností, zadání příkladů a ukázek obsahují smyšlené údaje, které jsou vloženy do ukázek a řešení jen v rámci snahy o maximální konkrétnost a poskytnutí reálného přehledu uživateli informací. Ukázky, vzory a řešení vyjadřují názor autorů publikace a jsou platné ke dni redakční uzávěrky. Při aplikaci v praxi je vždy nezbytné zohlednit případné změny v legislativě či stanoviscích odborných institucí.

Autoři srdečně děkují Ing. Miroslavě Nebuželské za souhlas s použitím jejího příspěvku z časopisu UNES, dále Ing. Zuzaně Ryzové za zpracování daňových přiznání a tvrzení v oblasti daňové.

Závěrem nám dovolte vyjádřit přání, aby se 2. vydání publikace Nevýdělečné organizace v praxi stalo užitečným pomocníkem při řešení každého praktického problému, který budou muset pracovníci těchto organizací řešit.

autoři

v Pardubicích dne 6. ledna 2017

PŘEDMLUVA


15

1 PRÁVO – VZORY DOKUMENTŮ

JEDNOTLIVÝCH TYPŮ NNO

1.1 Spolek

1.1.1 Stanovy spolku

Stanovy jsou základním a nejdůležitějším dokumentem pro vnitřní život spolku.

Náležitosti stanov

Paragraf 218 NOZ stanovuje minimální náležitosti stanov spolku:

a) název spolku,

b) sídlo spolku,

c) účel spolku,

d) práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim

budou práva a povinnosti vznikat,

e) určení statutárního orgánu.

a) Název spolku

Název je esenciální náležitostí každé právnické osoby. Jedná se o její pojmový

znak a základní identifi kátor. Název musí odlišit právnickou osobu od jinéosoby a nesmí být klamavý. Název musí obsahovat označení právní formy. Název

spolku musí dle § 216 NOZ obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“,

postačí však zkratka „z. s.“.

V této souvislosti je nutné upozornit na přechodné ustanovení NOZ(konkrétně § 3042), který zní: „Odporuje-li název právnické osoby ustanovením

tohoto zákona, přizpůsobí právnická osoba svůj název požadavkům tohotozákona do dvou let ode dne nabytí jeho účinnosti. Není povinna tak učinit tehdy,

jsou-li pro to důležité důvody, zejména užívala-li právnická osoba svůj název

dlouhodobě a je-li pro ni tak příznačný, že jeho zaměnitelnost nebo klamavost

nelze rozumně předpokládat.“ Znamená to, že i spolkům je zákonem dánapovinnost nejpozději do 1. 1. 2016 upravit svůj název. Změny se budou týkat

zejména doplnění označení právní formy, neboť do konce roku 2013 totooznačení nebylo součástí názvu spolků.

Dne 30. 12. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 460/2016 Sb., kterým se mění

zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony (dále jen

„novela“). Tato novela přinesla zásadní změnu u povinnosti spolků provést úpravu

NO v teorii

s. 114–115

NO v teorii

s. 38 a násl.

NO v teorii

s. 47–51

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V PRAXI

jejich názvu a přizpůsobit jej požadavkům NOZ. Čl. II. bod 6 novely stanoví:

„Spolek a společenství vlastníků vzniklé do 31. prosince 2013 nejsou ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona povinny uvést označení právní formy ve svémnázvu do souladu s požadavky § 132 odst. 2, § 216 a § 1200 odst. 2 písm. a) zákona

č. 89/2012 Sb.“ Znamená to, že spolky, které vznikly do 31. 12. 2013 (tedytehdy jako občanská sdružení), nemusí svůj název přizpůsobit požadavku NOZ (tedy

doplnit označení právní formy ve tvaru „spolek“, „zapsaný spolek“ nebo „z. s.“),

ale nadále mohou fungovat pod stávajícím názvem. Nově vzniklé spolky (tedy

zapsané do spolkového rejstříku po 1. 1. 2014) musí mít název v souladu spožadavky NOZ.

b) Sídlo spolku

Sídlo je důležitým identifi kačním znakem právnické osoby. Ve stanováchspolku postačí uvést pouze obec, kde má spolek sídlo, a není nutné uvádět plnou

adresu sídla. Toto pravidlo má praktický význam v tom, že v případě změny

sídla spolku v rámci jedné obce nebude nutné měnit stanovy. Úplná adresa se

pak zapisuje do spolkového rejstříku.

c) Účel spolku

Občanský zákoník říká, že každá právnická osoba musí mít nějaký účel, její

založení tedy není samoúčelné. Účel bude typicky představovat nějaké obecně

prospěšné ideje či vize, a smyslem existence (účelem) právnické osoby je jejich

naplňování. U spolků je jím společný zájem osob, které k jeho naplňování

spolek založily. Není nutné, aby byl ve stanovách uveden výčet konkrétních

činností (aktivit), které vedou k dosahování účelu (poslání) spolku. Nicméně

i předmět činnosti je údajem zapisovaným do veřejného rejstříku a uvedení této

skutečnosti ve stanovách může přispět ke zvýšení transparentnosti a důvěryhodnosti spolku vůči členům či veřejnosti.

d) Práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim

budou práva a povinnosti vznikat

Základním pojmovým znakem spolku je jeho členská základna. Z tohotodůvodu je nutné, aby byla upravena práva a povinnosti členů vůči spolku. Zákon

s výjimkou vzniku a zániku členství neurčuje, jaká má mít člen práva apovinnosti, tuto úpravu svěřuje stanovám. Stanovy mohou např. určit:

ƒ který orgán rozhoduje o přijetí za člena (není-li stanoveno, je tímtoorgánem členská schůze),

ƒ stanovit více druhů členství (kolektivní – individuální, řádné – čestné)

a adekvátně k tomu různý rozsah práv a povinností, mohou připustitpřechod členství na právního nástupce člena apod.

NO v teorii

s. 55–57

NO v teorii

s. 57–58

§ 25 odst. 1

písm. b)

rejstříkového zákona

NO v teorii

s. 117–119


17

1 PRÁVO – VZORY SMLUV JEDNOTLIVÝCH TYPŮ NNO

Mezi práva členů spolku lze zařadit právo podílet se na činnosti spolku,

účastnit se jím pořádaných akcí, podávat návrhy, volit a být volen do orgánů

spolku, právo užívat majetek spolku a další. Mezi povinnosti lze zařadit dodržování stanov, loajalita a respektování poslání spolku, podílení se na jeho

činnosti, placení členských příspěvků atd.

e) Určení statutárního orgánu

Statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní

jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu

právnické osoby. Statutární orgán může být vytvořen jako orgán kolektivní

(o více členech, např. výbor) nebo individuální (o jednom členu, např. předseda). Bude-li ustaven kolektivní statutární orgán tak, není-li ve stanováchurčeno jinak, zastupuje spolek dle § 164 odst. 2 NOZ každý člen tohoto orgánu

samostatně.

Žádné další náležitosti stanov NOZ spolkům neukládá. Platí totiž, že pokud

je neupraví spolek sám ve stanovách, platí ustanovení zákona. Zákonná úprava

však směřuje k ochraně práv členů a třetích osob, je poměrně obecná, aby byla

široce aplikovatelná, a tudíž nemusí většině spolků plně vyhovovat. Z tohoto

důvodu doporučujeme, aby spolky doplnily stanovy i o další ustanovení, která

napomohou efektivnímu fungování a naplňování účelu spolku.

Forma stanov

Pro stanovy, coby zakladatelské právní jednání právnické osoby, se vyžaduje písemná forma. Přísnější forma (např. veřejná listina – notářský zápis či

opatření úředně ověřenými podpisy funkcionářů spolku) u stanov spolku není

nutná, tudíž postačí prostá písemná forma. Požadavek na formu notářského

zápisu u (změny) stanov mohou obsahovat samotné stanovy. Pak je třeba tuto

přísnější formu dodržet.

V případě již existujícího spolku zákon neklade žádné požadavky napodpisy pod textem stanov. Praxe je tudíž různá – od varianty, kde není podpis žádný,

přes podpis statutárního orgánu (např. předsedy), případně s místopředsedou,

všech členů kolektivního statutárního orgánu (např. výkonného výboru), příadně předsedů vrcholných (např. ústředních) orgánů. V případě založenínového spolku dohodou zakladatelů na obsahu stanov bude nutné, aby všichni

zakladatelé stanovy podepsali.

V případě založení spolku jsou stanovy přijímány shodou o textu stanov

zakládajícími členy nebo přijetím na ustavující členské schůzi.

NO v teorii

s. 136–138

§ 164

odst. 2 NOZ

NO v teorii

s. 114–115 NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V PRAXI Změny ve spolkovém rejstříku a Sbírka listin Kromě povinnosti uložené spolkům § 221 NOZ („Stanovy musí být uloženy v úplném znění v sídle spolku“) je třeba zaslat schválené úplné znění stanov rejstříkovému soudu. Spolky jsou s účinností od 1. 1. 2014 zapsány ve veřejném rejstříku (konkrétně spolkovém rejstříku), které vedou rejstříkové (krajské) soudy. Seznam a kontakty na jednotlivé krajské soudy jsou k dispozici zde: https://or.justice.cz/ias/ui/soudy. Pro spolek je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má spolek své sídlo.

Je důležité poznamenat, že pobočné spolky nemají své vlastní stanovy, ani nejsou zapsány ve spolkovém rejstříku u krajského soudu, v jehož obvodu mají své sídlo, nýbrž jsou zapsány v rejstříku podle sídla hlavního spolku. Pobočný spolek nečiní samostatně podání rejstříkovému soudu; návrh na zápis ve věcech pobočného spolku podává dle § 26 odst. 2 rejstříkového zákona hlavní spolek. Podání rejstříkovému soudu – stanovy do Sbírky listin Stanovy spolku se dle § 66 písm. a) rejstříkového zákona zakládají do Sbírky listin veřejného rejstříku. Stanovy je třeba doručit rejstříkovému soudu bez zbytečného odkladu, tedy kdykoli od jejich schválení až po období blízkénabytí jejich účinnosti. Spolu se stanovami není třeba rejstříkovému soudu zasílat i zápis z jednání (usnesení) orgánu spolku, který o přijetí těchto stanov rozhodl. Schvalovací doložka, která informuje o přijetí stanov, je jejich součástí. Pokud daný orgán rozhodl i o jiných skutečnostech, které se zapisují do spolkového rejstříku (např. o volbě nebo odvolání členů orgánů spolku), pak je nezbytné tento zápis přiložit. Pokud spolek posílá stanovy rejstříkovému soudu k založení do Sbírky listin, musí je doručit jako dokument v elektronické podobě prostřednictvím: ƒ datové schránky, ƒ e-mailem, ƒ prostřednictvím online podání do Sbírky listin

(https://or.justice.cz/ias/ui/podani), ƒ webovou aplikací ePodatelna nebo ƒ na technickém nosiči dat (např. CD, DVD).

Podání s listinami zaslané e-mailem, prostřednictvím online podání nebo webovou aplikací ePodatelna musí být podepsáno uznávaným elektronickým podpisem založeným na kvalifi kovaném certifi kátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifi kačních služeb. K technickým nosičům dat musí být přiložen průvodní dopis vlastnoručně podepsaný statutárním orgánem spolku. Úřední ověření podpisu na tomto průvodním dopisu není vyžadováno.

NO v teorii

s. 35–37


19

1 PRÁVO – VZORY SMLUV JEDNOTLIVÝCH TYPŮ NNO

Podání rejstříkovému soudu – zápis změny v údajích v rejstříku

Může nastat situace, že spolek kromě změny stanov schválí i další změny(název, sídlo spolku, rozšíření předmětu činnosti, volba členů orgánů spolku).

Protože se jedná o skutečnosti zapisované do rejstříku, musí spolek podatnávrh na zápis daných skutečností do spolkového rejstříku. Dle § 18 odst. 1rejstříkového zákona lze návrh na zápis podat pouze na interaktivním formuláři. Ten se vyplňuje pomocí online aplikace na https://or.justice.cz/ias/ui/podani. Návrh na zápis je poté možné podat v listinné nebo elektronické podobě. Vpříadě podání návrhu v listinné podobě aplikace vygeneruje dokument veformátu pdf, který je třeba vytisknout. Návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem podle zákona upravujícího elektronický podpis

1

nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, jež

návrh na zápis podává.

Navrhovatelem (tedy osobou, která bude podepsána na návrhu) budestatutární orgán spolku nebo jiná pověřená osoba (např. některý z členů, člen jiného

orgánu spolku, advokát apod.). V takovém případě musí být doložena plná moc

(oprávnění k podání návrhu). Podpis na návrhu na zápis v listinné podobě musí

být úředně ověřen.

Poplatky za návrh na zápis do spolkového rejstříku

Vzhledem k tomu, že osvobození od soudního poplatku v rejstříkovýchvěcech bylo navázáno na získání statusu veřejné prospěšnosti, a zákon upravující podmínky pro jeho získání nebyl dosud přijat, došlo od 1. 1. 2014

k tomu, že spolky (i další nevýdělečné organizace) byly povinny za podání

návrhu na zápis do veřejného rejstříku platit soudní poplatek, a to i v případě

změn vyvolaných změnou právní úpravy, nikoliv z vůle spolku. Dlepoložky 11 bod 1 písm. d) přílohy zákona o soudních poplatcích – sazebníku

ve znění od 1. 1. 2014 do 29. 12. 2014 činila výše poplatku za změny nebo

doplnění zápisu u spolku 1 000 Kč.

Novelou zákona o soudních poplatcích, konkrétně zákonem č. 87/2015 Sb.,

byly s účinností od 1. 5. 2015 od soudního poplatku za řízení ve věcechveřejného rejstříku osvobozeny nevýdělečné organizace, tedy i spolky a pobočné

spolky. Na rozdíl od předchozí právní úpravy (zákona č. 334/2014 Sb., kterým

se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších

předpisů, který nabyl účinnosti dne 29. 12. 2014) není toto osvobození časově

omezeno.

1

Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů,

ve znění pozdějších předpisů (zákon o elektronickém podpisu).

NO v teorii

s. 35–36

NO v teorii

s. 48–51


20

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V PRAXI

V důsledku přijímaných novel k zákonu o soudních poplatcích bylo vyuštěno osvobození od poplatku za zápis údajů o spolku, pobočném spolku,

nadaci, nadačním fondu, ústavu a obecně prospěšné společnosti do veřejného

rejstříku nebo jeho změny provedený notářem. To bylo napraveno zákonem

č. 161/2016 Sb., který s účinností od 7. 6. 2016 osvobodil zápis údajů o spolku,

pobočném spolku, nadaci, nadačním fondu, ústavu a obecně prospěšnéspolečnosti do veřejného rejstříku nebo jeho změny provedený notářem.

VZOR

STANOVY SPOLKU PŘÁTEL JAZZU

Název spolku zní Spolek přátel jazzu.

Spolek je založen za účelem podpory, rozvoje a popularizace jazzu.

Sídlem spolku je Praha.

Statutárním orgánem spolku je jednatel, který zastupuje spolek ve všech

záležitostech.

Nejvyšším orgánem je shromáždění členů.

Členové jsou povinni podílet se na činnosti spolku a naplňovat jeho poslání,

platit členské příspěvky a zachovávat dobré jméno a pověst spolku. Členové

mohou volit a být voleni jednatelem spolku.

V záležitostech neupravených těmito stanovami se spolek řídí občanským

zákoníkem.

V Praze dne 7. 11. 2016

Zakladatelé spolku:

Jan Hlava Juraj Kopec Martina Andrlová

nar. 6. 6. 1960 nar. 13. 11. 1963 nar. 8. 7. 1965

Tomesova 13, Praha 4 Gagarinova 483, Praha 2 Polská 8, Praha 8

21

1 PRÁVO – VZORY SMLUV JEDNOTLIVÝCH TYPŮ NNO

VZOR

STANOVY SPOLKU

Zlínský klub mladých, z. s.

Čl. I.

Základní ustanovení

1. Název spolku: Zlínský klub mladých, z. s. (dále jen „spolek“).

2. Sídlem spolku je statutární město Zlín.

3. Spolek je spolkem ve smyslu občanského zákoníku.

4. Spolek se zakládá na dobu neurčitou a působí na území Zlínského kraje.

Čl. II.

Účel a předmět činnosti spolku

1. Spolek je dobrovolný, nezávislý a nepolitický spolek, jehož účelem je

podpora a rozvoj mládeže ve Zlínském kraji.

2. Předmětem činnosti spolku je aktivní naplňování shora uvedenéhoúče

lu. Tento účel je naplňován zejména prostřednictvím:

a) pořádání akcí a setkání,

b) vzdělávacích, výchovných, kulturních, sportovních a volnočasových

aktivit,

c) pořádání kurzů, seminářů, školení a dalších vzdělávacích akcí,

d) účasti na životě občanské společnosti a rozvoji demokratickéanga

žovanosti,

e) organizování občanských kampaní a petičních akcí v souladu s cíli

spolku,

f) dobrovolnictví.

Čl. III.

Členství

1. Členem spolku může být fyzická osoba starší 15 let. Členství ve spolku

vzniká na základě přijetí členskou schůzí. Podmínkou pro vznik členství

je podání písemné přihlášky.

2. Člen spolku má právo:

a) účastnit se jednání členské schůze a podílet se na jejím rozhodování,

b) volit a být volen předsedou spolku,

c) předkládat návrhy, připomínky a podněty orgánům spolku,

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V PRAXI

d) být informován o činnosti a aktivitách spolku,

e) podílet se na činnosti spolku, 3. Člen spolku má povinnost:

a) naplňovat poslání spolku,

b) dodržovat stanovy, případně další vnitřní předpisy spolku arozhodnutí jeho orgánů,

c) platit členské příspěvky. 4. Členství ve spolku zaniká:

a) vystoupením, tj. dobrovolným rozhodnutím člena o ukončení členství,

b) vyloučením člena pro závažné porušení povinností,

c) úmrtím člena.

Čl. IV.

Orgány spolku

Organizační strukturu spolku tvoří členská schůze a předseda.

Čl. V.

Členská schůze

1. Členská schůze je nejvyšším orgánem spolku. Členské schůze seúčastní všichni členové spolku.

2. Členská schůze zejména:

a) schvaluje stanovy spolku,

b) volí předsedu a odvolává jej,

c) schvaluje rozpočet, účetní závěrku a výroční zprávu o činnosti

spolku,

d) určuje strategii spolku,

e) schvaluje přijetí nových členů,

f) stanovuje výši členských příspěvků,

g) rozhoduje o vyloučení člena,

h) rozhoduje o vstupu spolku a o jeho účasti v jiných právnických

osobách,

i) rozhoduje o zániku spolku.

Čl. VI.

Předseda

1. Předseda je statutárním orgánem spolku, který je oprávněn jednat za

spolek ve všech záležitostech samostatně.

2. Předseda je volen členskou schůzí na období čtyř let.


23

1 PRÁVO – VZORY SMLUV JEDNOTLIVÝCH TYPŮ NNO

Čl. VII.

Závěrečná ustanovení

1. V záležitostech neupravených těmito stanovami se spolek řídípříslušnými ustanoveními občanského zákoníku.

2. Prvním předsedou spolku je Martin Podešva, nar. 17. 9. 1982, trvale

bytem Rašínova 70, 760 01 Zlín.

3. Tyto stanovy nabyly platnosti a účinnosti schválením všemi zakladateli,

což zakladatelé stvrzují svými podpisy.

Ve Zlíně dne 30. 12. 2014

Mart in Podešva

nar. 17. 9. 1982, trvale bytem Rašínova 70, 760 01Zlín

Lucie Koubková

nar. 9. 1. 1985, trvale bytem Dlouhá 4310, 760 01 Zlín

Pavel Burian

nar. 30. 11. 1984, trvale bytem Kvítková 123, 760 01 Zlín

VZOR

STANOVY SPOLKU

Český spolek pěstitelů bonsají, z. s.

Čl. I.

Název a sídlo

1. Název spolku: Český spolek pěstitelů bonsají, z. s. (dále jen „spolek“).

2. Sídlem spolku je Praha.

Čl. II.

Účel a předmět činnosti spolku

1. Spolek je dobrovolný, nezávislý a nepolitický spolek, jehož účelem je

ochrana, propagace a podpora pěstování bonsají v České republice.

2. Předmětem činnosti spolku je aktivní naplňování shora uvedeného účelu.

Tento účel je naplňován zejména prostřednictvím:

a) pořádání akcí a setkání,

b) vzdělávacích, výchovných, kulturních a volnočasových aktivit,

c) pořádání kurzů, seminářů, školení a dalších vzdělávacích akcí,

d) výzkumu v oblasti pěstování bonsají,

e) publikační a osvětové činnosti,

f) poradenské a konzultační činnosti,

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V PRAXI

g) spolupráce s jinými subjekty,

h) organizování kampaní a petičních akcí,

i) zapojení dobrovolníků a podpory dobrovolnictví. 3. Spolek vykonává vedlejší hospodářskou činnost spočívající vprovozování poradenského a informačního centra.

Čl. III.

Členství

1. Členem spolku může být fyzická osoba starší 15 let.

2. O přijetí za člena rozhoduje místní organizace, u které jednotlivecpožádal o členství odevzdáním písemné přihlášky. Členství vzniká zápisem

do seznamu členů; zápis provede místní organizace, která o přijetí člena

rozhodla. Zápisem do seznamu členů vzniká rovněž členství v příslušné

místní organizaci.

3. Člen spolku má právo:

a) účastnit se jednání orgánů spolku,

b) volit a být volen do orgánů spolku,

c) předkládat návrhy, připomínky a podněty orgánům spolku,

d) být informován o činnosti a aktivitách spolku,

e) podílet se na činnosti spolku. 4. Člen spolku má povinnost:

a) naplňovat poslání spolku,

b) dodržovat stanovy, případně další vnitřní předpisy spolku arozhodnutí jeho orgánů,

c) platit členské příspěvky,

d) aktualizovat své údaje v seznamu členů. 5. Členství ve spolku a v místní organizaci zaniká:

a) vystoupením, tj. dobrovolným rozhodnutím člena o ukončení členství,

b) vyloučením člena pro závažné porušení povinností,

c) zánikem místní organizace, jíž je členem, pokud zaniká bez právního

nástupce,

d) úmrtím člena. 6. Výmazem ze seznamu členů zaniká členství v místní organizaci ihlavním spolku.

Čl. IV.

Organizační struktura spolku

1. Organizační strukturu spolku tvoří:

a) hlavní spolek,

b) místní organizace.

1 PRÁVO – VZORY SMLUV JEDNOTLIVÝCH TYPŮ NNO

2. Ústředními orgány spolku jsou:

a) shromáždění delegátů,

b) prezidium,

c) prezident,

d) kontrolní komise,

e) rozhodčí komise. 3. Členství v prezidiu, kontrolní komisi a rozhodčí komisi je navzájem

neslučitelné.

4. Člen orgánu může ze své funkce odstoupit. Vůli odstoupit sdělí orgánu, jehož je členem. Výkon funkce končí uplynutím dvouměsíční lhůty

od sdělení o odstoupení nebo jiným sjednaným dnem.

Čl. V.

Místní organizace

1. Místní organizace jsou pobočnými spolky ve smyslu občanskéhozákoníku a jsou podřízeny hlavnímu spolku; sdružují členy na územním principu.

2. Název místní organizace je odvozen z názvu hlavního spolku s připojeným označením „místní organizace“ a označením územního celku, najehož území působí.

3. Orgány místní organizace jsou:

a) Členská schůze, která je nejvyšším orgánem místní organizace.

b) Předseda, který je statutárním a řídícím orgánem místní organizace,

do jehož působnosti spadá vše, co není vyhrazeno jinému orgánu.

Předseda je volen členskou schůzí.

4. Místopředseda vykonává v době nepřítomnosti předsedy vše, co přísluší

statutárnímu orgánu místní organizace. Pro platnost právního jednání

není rozhodující, zda jednal předseda nebo místopředseda.

5. Na postavení členské schůze místní organizace se užijí příslušnáustanovení občanského zákoníku.

6. Členské schůze se účastní všichni členové místní organizace.

7. Do působnosti členské schůze náleží:

a) volit předsedu a odvolávat jej,

b) schválení rozpočtu a zprávy o hospodaření,

c) určení strategie a hlavních úkolů místní organizace,

d) rozhodování o přijetí nových členů,

e) stanovení výše členských příspěvků určené pro místní organizaci,

f) volit delegáty na shromáždění delegátů. 8. Místní organizace se zakládají rozhodnutím prezidia a vznikají zápisem

do spolkového rejstříku.

9. O rozdělení, sloučení či zrušení místní organizace rozhoduje prezidium.


26

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V PRAXI

10. Hlavní spolek i místní organizace nakládají se svým majetkem s péčí řádného hospodáře. Pozbytí nebo změna věcného práva k nemovitým věcem,

jakož i podstatné omezení práva na jejich užívání podléhá souhlasu prezidia.

11. Za dluhy vzniklé z činnosti místní organizace ručí hlavní spolek v částce

50 000 Kč souhrnně za všechny dluhy místní organizace. Ručení nad

rámec uvedené částky lze sjednat smluvně.

Čl. VI.

Shromáždění delegátů

1. Shromáždění delegátů je nejvyšším orgánem spolku. Průběh a jednání

se řídí Stanovami a jednacím a volebním řádem shromáždění delegátů.

2. Svolavatelem shromáždění delegátů je prezidium a koná se zpravidla

jednou za čtyři roky. Shromáždění delegátů se svolává pozvánkoudoručenou delegátům nejméně 45 dní před jeho konáním.

3. Shromáždění delegátů prezidium svolá, pokud:

a) uplynulo více než 50 měsíců od konání posledního řádného shromáždění delegátů,

b) požádá o to alespoň pětina delegátů posledního shromáždění delegátů,

c) požádá o to alespoň čtvrtina místních organizací.

4. V období mezi řádnými shromážděními delegátů může být svolánomimořádné shromáždění delegátů, které má stejné pravomoci jako řádné

shromáždění delegátů. Delegáty mimořádného shromáždění delegátů

jsou delegáti, kteří příslušnou místní organizaci zastupovali naposledním shromáždění delegátů, a předseda místní organizace, který v době

konání mimořádného shromáždění delegátů vykonává tuto funkci.

5. Shromáždění delegátů je schopno usnášení, je-li přítomna většinaoprávněných delegátů. Shromáždění delegátů se usnáší prostou většinoupřítomných delegátů.

6. Delegáty shromáždění delegátů jsou:

a) členové prezidia, kontrolní komise a rozhodčí komise,

b) předsedové místních organizací,

c) delegáti zvolení místními organizacemi, kdy na každou místníorganizaci připadá jeden takový delegát.

7. Každý delegát má pouze jeden hlas, i když zastává několik funkcí.

8. Shromáždění delegátů zejména:

a) schvaluje stanovy spolku,

b) volí prezidium spolku, kontrolní komisi a rozhodčí komisi spolku,

c) určuje strategii spolku,

d) projednává zprávy prezidia spolku, kontrolní komise a rozhodčíkomise spolku,

g) rozhoduje o zániku spolku.

1 PRÁVO – VZORY SMLUV JEDNOTLIVÝCH TYPŮ NNO

Čl. VII.

Prezidium

1. Prezidium je vrcholným orgánem spolku. Jeho členové jsou volenishromážděním delegátů na období čtyř let. 2. Prezidium má devět členů; ze svých řad zvolí prezidenta a viceprezidenta. 3. Pokud v období mezi volbami zanikne mandát člena prezidia, stává

se členem prezidia náhradník, který na shromáždění delegátů obdržel

nejvíce hlasů, s převzetím funkce souhlasí a nepřestal splňovat podmínky pro její výkon. Pakliže již žádný takovýto náhradník není, aneklesl-li počet členů prezidia pod polovinu, může prezidium kooptovat

chybějící členy. 4. Do působnosti prezidia spadá:

a) schvalování vnitřních předpisů spolku, které jsou závazné pro

všechny členy a orgány,

b) schvalování rozpočtu a zprávy o hospodaření spolku,

c) stanovení výše členských příspěvků pro hlavní spolek,

d) projednání návrhů, podnětů a připomínek podaných ostatními orgány

či členy spolku,

e) rozhodování o vyloučení člena ze spolku,

f) rozhodování o vstupu spolku a o jeho účasti v jiných právnických osobách,

g) zřizování pracovních skupin a projednávání jejich návrhů,

h) výkon dalších úkolů svěřených mu stanovami a usneseními shromáždění delegátů.

5. Prezidium se schází ke svému zasedání alespoň šestkrát ročně. Zasedání

svolává prezident písemnou pozvánkou alespoň 14 dní před jeho konáním. 6. Zasedání prezidia řídí prezident, který řízením může pověřit kteréhokoliv

člena. Prezidium rozhoduje výhradně prostřednictvím usnesení přijatých

na jeho zasedání. Pro přijetí usnesení je třeba, aby v okamžiku jeho

přijetí byla přítomna většina členů a pro přijetí se vyslovila nadpoloviční

většina přítomných členů prezidia. 7. Podrobnosti o svolávání, přípravě a jednání prezidia stanoví jednací řád.

Čl. VIII.

Prezident

1. Prezident je statutárním orgánem spolku, který je oprávněn jednat

za spolek ve všech záležitostech, které nejsou svěřeny do působnosti

jiných orgánů. 2. Prezident je volen z řad členů prezidia a jeho funkční období je shodné

s funkčním obdobím prezidia.

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V PRAXI

3. Viceprezident vykonává v době nepřítomnosti prezidenta vše, co přísluší

statutárnímu orgánu spolku. Pro platnost právního jednání nenírozhodující, zda jednal prezident nebo viceprezident. 4. Prezident se své funkce může vzdát, v takovém případě nepřestává být

automaticky členem prezidia. 5. Pokud zanikne mandát prezidenta, prezidium zvolí nového prezidenta

z řad svých členů. Do doby zvolení nového prezidenta vykonávápravomoci prezidenta viceprezident. 6. Pokud zanikne mandát viceprezidenta, prezidium zvolí novéhoviceprezidenta z řad svých členů. 7. Prezident zejména:

a) řídí a organizuje činnost prezidia, svolává a řídí jeho zasedání,

b) právně a fakticky jedná jménem spolku,

c) přijímá rozhodnutí ve věcech, které spadají do jeho působnosti.

Čl. IX.

Kontrolní komise

1. Kontrolní komise dohlíží, jsou-li záležitosti spolku řádně vedeny a je-li

činnost spolku vykonávána v souladu se stanovami a dalšími vnitřními

předpisy spolku; kontroluje zejména hospodaření spolku. 2. Kontrolní komise vykonává kontrolní působnost a pravomoc kontrolníkomise spolku ve smyslu občanského zákoníku. 3. Kontrolní komise má pět členů, kteří jsou voleni shromážděním delegátů

na období čtyř let. Kontrolní komise ze svého středu zvolí předsedu

a místopředsedu. 4. Předseda kontrolní komise řídí a organizuje činnost kontrolní komise. 5. Kontrolní komise podává o své činnosti zprávu shromáždění delegátů,

v období mezi nimi pak prezidiu. 6. Pokud v období mezi volbami zanikne mandát člena kontrolní komise,

stává se členem kontrolní komise náhradník, který na shromážděnídelegátů obdržel nejvíce hlasů, s převzetím funkce souhlasí a nepřestalsplňovat podmínky pro její výkon. Pakliže již žádný takovýto náhradník není,

a neklesl-li počet členů kontrolní komise pod polovinu, může kontrolní

komise kooptovat chybějící členy. Takováto kooptace nabývá účinnosti

vyslovením souhlasu prezidia. 7. Činnost kontrolní komise se řídí Kontrolním řádem, který schvaluje prezidium.

Čl. X.

Rozhodčí komise

1. Rozhodčí komise je orgán, který řeší závažné spory vzniklé zespolkových vztahů. Rozhodčí komise rozhoduje v oblasti spolkové samosprávy

a vztahů z ní vzešlých.

1 PRÁVO – VZORY SMLUV JEDNOTLIVÝCH TYPŮ NNO

2. Rozhodčí komise vykonává působnost a pravomoc rozhodčí komise

spolku ve smyslu občanského zákoníku a dalších zákonů upravujících

postavení rozhodčí komise spolku. 3. Rozhodčí komise má pět členů, kteří jsou voleni shromážděnímdelegátů na období čtyř let. Rozhodčí komise ze svého středu zvolí předsedu

a místopředsedu. 4. Předseda rozhodčí komise řídí a organizuje činnost rozhodčí komise. 5. Pokud v období mezi volbami zanikne mandát člena rozhodčí komise,

stává se členem rozhodčí komise náhradník, který na shromážděnídelegátů obdržel nejvíce hlasů, s převzetím funkce souhlasí a nepřestalsplňovat podmínky pro její výkon. Pakliže již žádný takovýto náhradník není,

a neklesl-li počet členů rozhodčí komise pod polovinu, může rozhodčí

komise kooptovat chybějící členy. Takováto kooptace nabývá účinnosti

vyslovením souhlasu prezidia. 6. Rozhodčí komise projednává a rozhoduje všechny spory, jejichž stranou

je hlavní spolek, místní organizace nebo člen, jde-li o záležitost, kterou

zákon svěřuje nebo dovoluje svěřit rozhodčí komisi spolku. Rozhodčí

komise dále projednává spory mezi orgány spolku. 7. Rozhodčí komise přezkoumává rozhodnutí o vyloučení člena ze spolku

a může jej zrušit. Návrh na přezkoumání může podat vylučovaný člen.

Rozhodnutí o vyloučení ze spolku nabývá účinnosti rozhodnutímrozhodčí komise nebo marným uplynutím lhůty k podání návrhu na přezkum. 8. Rozhodčí komise rozhoduje o zrušení řídícího aktu vydaného orgánem

spolku nebo místní organizace, pokud je takový akt vadný. Rozhodčíkomise není oprávněna zrušit usnesení shromáždění delegátů. 9. Rozhodčí komise podává o své činnosti zprávu shromáždění delegátů. 10. Činnost rozhodčí komise se řídí Kárným řádem, který schvaluje prezidium.

Čl. XI.

Závěrečná ustanovení

1. V záležitostech neupravených těmito stanovami se spolek řídípříslušnými ustanoveními občanského zákoníku. 2. Tyto stanovy byly schváleny členskou schůzí spolku dne 8. 1. 2015 anabývají účinnosti dne 1. 3. 2015. Prof . RNDr. Matěj Kubík , CSc. Karel Hlaváček prezident viceprezident Ing. Lýdie Malá JUDr. Vojtěch Vlk, Ph.D. předsedkyně kontrolní komise předseda rozhodčí komise

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V PRAXI

1.1.2 Návrh na zápis do spolkového rejstříku

1¡YUKQD]¡SLV]DSVDQ½FKºGDMįGRVSRONRY©KRUHMVWę­NX

,5(-67ʍ.29628'.7(5‰08-(195+85Ì(1

6RXG .UDMVN½VRXGY%UQÛ

8OLFH +XVRYD

Ì­VORGRPX 

36Ì 

0­VWRSURQDOHSHQ­NRONRY½FK]Q¡PHN

,,1$95+29$7(/

-P©QRDSę­MPHQ­QHERREFKRGQ­ILUPDÍLQ¡]HY,Ì $GUHVDQDYUKRYDWHOH

0$57,132'(Ġ9$ 5Dġ­QRYD

=O­Q

3$9(/%85,$1 .Y­WNRY¡

=O­Q

/8&,(.28%.29 'ORXK¡

=O­Q

G07Y-JXL-G4FRJ

,,,š'$-(268%-(.78.7(5-(3Ę('0Ú7(0195+8

2EFKRGQ­ILUPD

QHERQ¡]HY

=O­QVN½NOXEPODG



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist