Elektronická kniha:
Nevěsty z Moravy
Autor:
Jan Kostrhun
ukázka
| Nakladatelství: | » CARPE DIEM |
| Dostupné formáty ke stažení: | PDF, PDF |
| Upozornění: | většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování |
| Médium: | e-book |
| Rok vydání: | 2012 |
| Počet stran: | 102 |
| Rozměr: | 20 cm + 1 CD + 1 DVD |
| Úprava: | ilustrace (některé barevné), portréty |
| Vydání: | Vyd. 1. |
| Spolupracovali: | k vydání připravil, fotografiemi a redakční péčí opatřil Michal Huvar |
| Skupina třídění: | Česká próza |
| Jazyk: | česky |
| ADOBE DRM: | bez |
| Nakladatelské údaje: | Brumovice, Carpe diem, 2004 |
| ISBN: | 978-80-863-6251-9 |
| Ukázka: | » zobrazit ukázku |
Soubor próz o jižní Moravě z 80. a 90. let 20. století, v nichž se autor lyrických textů vyznává ze své lásky ke krajině pod Pálavou. Doplněno CD Druhý pramen duhy.
Poetická kniha z pera klasika próz o jižní Moravě přináší v jednom svazku autorovy nejkrásnější lyrické texty, jež jsou oslavou kraje pod magickou horou Pálavou a lidí v něm žijících. Fotografický doprovod pořídil Michal Huvar. Knížka původně vyšla doplněna o CD s nahrávkou v interpretaci Ladislava Lakomého a DVD s filmem Krajina révového listu. Takto vybavenou ji lze zakoupit pouze v App Store v aplikaci Carpe Diem Online společnosti Apple.
Elektronické knihy > Próza – beletrie > Další formy prózy > Prózy
Katalog předmětový > M > Morava jižní (Česko)
Próza – beletrie > Další formy prózy > Prózy > Prózy dle národů > České prózy
Katalog vybraných autorů > K > Kostrhun – Jan Kostrhun
Katalog nakladatelství > C > CARPE DIEM
© Jan Kostrhun, 2012
Photography © Michal Huvar, 2012
© Carpe diem, 2012
www.carpe.cz
Made in Moravia, Czech Republic, EU
ISBN 978-80-87195-63-5
Nevěsty z Moravy
Jan Kostrhun 7 Nevěsty z Moravy
Prolog
MOJE PŘEDSTAVA JE PROSTÁ:
Jeden pramen duhy nosíme v sobě, druhý pramen nacházíme
kolem sebe.
Moje představa je opravdu prostá; složitější bych sám nepochopil,
a to už by vskutku nebylo o co stát.
Prošli jsme městy takovými i makovými, projeli jsme krajinami
blízkými i vzdálenými, leckde se nám líbilo a jinde jsme zase
neviděli žádný důvod, proč déle setrvávat, ale jenom jednu
krajinu cítíme.
A v tom je veliký rozdíl: poznat, nebo cítit.
Cítit znamená i vědět, kterým směrem a kam jít, když nic
nevidíme, nebo když nás úzkost probudí, nebo když nás oslnivá
záře pozlátka oslepí.
Klenba duhového oblouku je na dvou místech zakotvena,
na dvou místech pevně opřena. V jednom místě duha pramení,
druhý pramen duhu napájí.
Jan Kostrhun 8 Nevěsty z Moravy
TŘETÍHO DNE STVOŘENÍ VŠEMOHOUCÍ ŘEKL:
„Nahromaďte se vody pod nebem na jedno místo a ukaž se souš!“
A tak se i stalo.
Všemohoucí nazval souš zemí a nahromaděné vody nazval moři.
Podíval se a viděl, že je to dobré.
Země vydala zeleň, na šťavnatě čerstvé zeleni rozkvetly květy
všech možných barev a tvarů a nejrozmanitějších vůní,
přítulně kvetly trávy, keře i stromy, zelenal se a kvetl
a rajsky voněl celý ten novorozený svět.
Uprostřed onoho nadpozemsky tajemného divu stvoření
Všemohoucí zalíbeně pohladil jedno místo na sličně rozkvetlé Zemi,
které se mu nejvíce líbilo,
protože se Jemu a Jeho představám nejvěrněji podobalo.
Otisk všemohoucí dlaně na půvabně rozkvetlé novorozené Zemi
postupem věků obrousily ledovce a uhladily třeskuté
zimní mrazy a spalující polední žáry letních dnů,
a to všechno vítr zavál hebkou spraší
do tvaru révového listu.
A ten žensky spanilý kousek pozemského všehomíra,
pokorně rozložený v klínu řeky Dyje a řeky Moravy,
podobá se dodnes révovému listu.
Révový list věrně opakuje tv ar poctivé dlaně dobrého člověka,
jehož čára života naplněného pracovitým konáním
ve jménu časů budoucích
je nekonečná.
Krajina révového listu je tady od věků až na věky.
Jan Kostrhun 9 Nevěsty z Moravy
TAM, KDE SE DYJE LÍNĚ COURÁ
DUBOVÝMI LESY,
tam, kde louky mají barvu moře ve snu,
tam, kde místo šípkových keřů kvetou meruňky,
tam, kde slunce vypaluje ornamenty na hladinách
rybníčků i tvářích lidí,
právě tam je Jenín.
Kousek od Pálavy, kousek od pohanských hrobů,
nad tajemnými chodbami nešťastných habánů,
mezi laskavými svahy, na nichž se odjakživa
místo kamení sbíraly hrozny vína.
Stmívá se tam, jako když prsty proberou
struny na cimbálu,
a slunce nevyjde, aniž by nezazněly housle.
A smutno je tam jenom na pohřbech.
A sklepy nejsou jenom na brambory.
Ano – právě tam lidé postavili Jenín,
aby se měli kde narodit,
žít a pracovat.
