E-kniha: Neuropsychologie v neurologii - Marek Preiss; Hana Kučerová; kolektiv

PhDr. Marek Preiss, Mgr. Hana Kučerová a kolektiv

NEUROPSYCHOLOGIE V NEUROLOGII

Autorský kolektiv:

Mgr. Zuzana Fanfrdlová

PhDr. Alena Javůrková, Ph.D.

MUDr. Jiří Klempíř

Mária Krivošíková, M.Sc.

Mgr. Hana Kučerová

PhDr. Petr Kulišák

PhDr. Markéta Mohaplová

Mgr. Olga Nováková

PhDr. Jan Preiss

PhDr. Marek Preiss

doc. MUDr. Jan Roth, CSc.

prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc.

PhDr. Nataša Špačková

Mgr. Sabina Telecká

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 2551. publikaci

Odpovědná redaktorka Mgr. Alena Herbergová

Sazba a zlom Milan Vokál

Počet stran 368

Vydání 1., 2006

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Š Grada Publishing, a.s., 2006

Cover Photo Š profimedia.cz/CORBIS

ISBN 80-247-0843-4

OBSAH O AUTORECH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 PŘEDMLUVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

1. KOGNITIVNÍ DEFICIT U EPILEPSIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

(Jan Preiss) 1.1 Klasifikace záchvatových poruch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 1.2 Zahraniční a české neuropsychologické studie . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

1.2.1 Intelektové výkony a kognitivní deteriorace u epilepsie . . . . . . . . 21

1.2.2 Proměnné ve vztahu k záchvatům a kognitivní výkonnost . . . . . . . 22

1.2.3 Neuropsychologické dopady typu epilepsie a etiologických faktorů . . 23

1.2.4 Vliv EEG abnormalit na neuropsychologickou výkonnost . . . . . . . 26

1.2.5 Výzkum neuropsychologických metod . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

1.2.6 Neurochirurgická operace pro epilepsii a neuropsychologický stav . . 28

1.2.7 Schopnost neuropsychologických metod pomáhat řešit obtížné

klinické otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

1.3 Prevalence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 1.4 Hlavní domény měřených kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

1.4.1 Pamě a učení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

1.4.2 Věk v době začátku nemoci a trvání nemoci . . . . . . . . . . . . . . 35

1.4.3 Záchvaty a jejich frekvence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

1.4.4 Pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

1.4.5 Řeč . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

1.4.6 Exekutivní funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

1.4.7 Vizuální percepce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

1.4.8 Neverbální auditorní percepce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

1.4.9 Motorika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 1.5 Měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 1.6 Průběh kognitivního deficitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

1.6.1 Longitudinální sledování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

1.6.2 Otázka demence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

1.6.3 Vliv záchvatů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

1.6.4 Sledování řady současně působících faktorů . . . . . . . . . . . . . . 42

1.6.5 Vlivy neurochirurgické operace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

1.6.6 Predikce výsledků operace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 1.7 Výsledky zobrazovacích metod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 1.8 Návrh typizovaného vyšetření kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . 63

1.8.1 Vyšetření mimo specializovaná epileptologická centra . . . . . . . . . 63

1.8.2 Vyšetření na pracovištích specializovaných na epileptologii

a neurochirurgii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

1.9 Rehabilitace a psychoterapie u nemocných epilepsií . . . . . . . . . . . . . . 66 1.10 Invalidita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 1.11 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 1.12 Klíčová slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

2. KOGNITIVNÍ DEFICIT U TRAUMATICKÉHO POŠKOZENÍ MOZKU . . . 87

(Petr Kulišák) 2.1 Postavení neuropsychologie v léčbě poškození mozku . . . . . . . . . . . . . 88 2.2 Epidemiologie mozkových traumat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 2.3 Klasifikace poškození mozku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 2.4 Stručný přehled některých výzkumů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 2.5 Problematika chybné diagnózy u mírných poškození mozku . . . . . . . . . . 96 2.6 Neuropsychologické hodnocení osoby s poškozením mozku . . . . . . . . . . 97

2.6.1 Interview s pacientem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

2.6.2 Formální testování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

2.6.3 Diagnostický přínos testů u lehkého poškození hlavy a mozku . . . . 105

2.6.4 Průběh kognitivního deficitu při poškození hlavy a mozku . . . . . . 107

2.6.5 Využití zobrazovacích metod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 2.7 Návrh neuropsychologického vyšetření pacientů po úrazovém poškození

mozku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 2.8 Psychosociální následky traumatického poškození hlavy . . . . . . . . . . . 114 2.9 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 2.10 Klíčová slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

3. KOGNITIVNÍ DEFICIT U ALZHEIMEROVY DEMENCE . . . . . . . . . 123

(Zuzana Fanfrdlová) Úvod do problematiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 3.1 Klasifikace, diagnostická kritéria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 3.2 Patogeneze Alzheimerovy choroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 3.3 Epidemiologie a rizikové faktory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 3.4 Výzkumné studie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 3.5 Zobrazovací metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 3.6 Průběh a charakter kognitivního deficitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 3.7 Hlavní domény měřených kognitivních schopností . . . . . . . . . . . . . . 144 3.8 Testové metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 3.9 Návrh typizovaného vyšetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 3.10 Terapie a rehabilitace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162

3.10.1 Farmakologická léčba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162

3.10.2 Rehabilitace, psychoterapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 3.11 Invalidita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 3.12 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 3.13 Klíčová slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171

4. KOGNITIVNÍ DEFICIT U VASKULÁRNÍ DEMENCE . . . . . . . . . . . . 177

(Sabina Telecká) 4.1 Diagnostická kritéria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178 4.2 Klasifikace vaskulárních demencí a výzkumné studie . . . . . . . . . . . . . 181

4.2.1 Klasifikace vaskulárních demecí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181

4.2.2 Zahraniční studie na téma vaskulární demence . . . . . . . . . . . . 182

4.2.3 Výzkum vaskulární demence v České republice . . . . . . . . . . . 185 4.3 Prevalence a rizikové faktory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186

4.3.1 Prevalence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186

4.3.2 Rizikové faktory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 4.4 Invalidita, mortalita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 4.5 Zobrazovací metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 4.6 Průběh kognitivního deficitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 4.7 Hlavní domény měřených kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . 191 4.8 Testové metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191 4.9 Návrh typizovaného vyšetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197

4.9.1 Deteriorace kognitivních schopností . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197

4.9.2 Diferenciální diagnostika vaskulární demence a Alzheimerovy

nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198

4.9.3 Studie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 4.10 Terapie a rehabilitace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199

4.10.1 Farmakoterapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199

4.10.2 Rehabilitace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 4.11 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 4.12 Klíčová slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204

5. KOGNITIVNÍ DEFICIT U HYDROCEFALU . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209

(Markéta Mohaplová) Úvod do problematiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209 5.1 Definice, klasifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 5.2 Neuropsychologické studie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213 5.3 Prevalence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216 5.4 Hlavní domény měřených kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . 217 5.5 Měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 5.6 Průběh kognitivního deficitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223 5.7 Diferenciální diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 5.8 Výsledky zobrazovacích metod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230 5.9 Návrh typizovaného vyšetření kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . 232 5.10 Rehabilitace a psychoterapie kognitivního deficitu . . . . . . . . . . . . . . 234 5.11 Invalidita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235 5.12 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 5.13 Klíčová slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 238

6. KOGNITIVNÍ DEFICIT U PARKINSONOVY NEMOCI . . . . . . . . . . . 241

(Evžen Růžička, Olga Nováková a Nataša Špačková) Úvod do problematiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241 6.1 Psychické změny a jejich mechanismy u Parkinsonovy nemoci . . . . . . . 243

6.1.1 Exekutivní funkce a pozornostní procesy . . . . . . . . . . . . . . . 243

6.1.2 Pamě a učení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244

6.1.3 Zrakově-prostorové funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245

6.1.4 Řeč a jazyk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245

6.1.5 Specificita demence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246

6.1.6 Další psychické projevy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246

6.1.7 Mechanismy psychických změn u PN a úloha systému bazálních

ganglií při regulaci kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . 249

6.2 Prevalence kognitivní dysfunkce u Parkinsonovy nemoci . . . . . . . . . . . 250 6.3 Hlavní domény kognitivních funkcí a jejich měření . . . . . . . . . . . . . . 250

6.3.1 Exekutivní funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250

6.3.2 Zrakově-prostorové funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252

6.3.3 Pamě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253

6.3.4 Řečové funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253

6.3.5 Demence u PN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 6.4 Průběh kognitivního deficitu, faktory ovlivňující jeho vývoj a tíži . . . . . . 255 6.5 Zobrazovací metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257 6.6 Neuropsychologické vyšetření u Parkinsonovy nemoci . . . . . . . . . . . . 258

6.6.1 Indikace vyšetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258

6.6.2 Vyšetření globálního kognitivního deficitu . . . . . . . . . . . . . . 259

6.6.3 Projevy a hodnocení deprese a úzkosti . . . . . . . . . . . . . . . . 260

6.6.4 Vyšetření dílčích kognitivních deficitů u PN . . . . . . . . . . . . . 261

6.6.5 Zvláštnosti a úskalí neuropsychologického vyšetření . . . . . . . . . 262 6.7 Prevence, rehabilitace a psychoterapie psychických poruch . . . . . . . . . . 263 6.8 Pracovní schopnost a invalidita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263 6.9 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264 6.10 Klíčová slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 265

7. KOGNITIVNÍ DEFICIT U HUNTINGTONOVY NEMOCI . . . . . . . . . . 271

(Jan Roth, Jiří Klempíř a Nataša Špačková) Úvod do problematiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 7.1 Patofyziologické podklady vzniku mentálních poruch u HN . . . . . . . . . 273 7.2 Hlavní domény postižených psychických funkcí . . . . . . . . . . . . . . . 274

7.2.1 Poruchy osobnosti a chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 275

7.2.2 Afektivní poruchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 276

7.2.3 Úzkostné poruchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 276

7.2.4 Psychotická symptomatika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277

7.2.5 Izolované kognitivní deficity a demence . . . . . . . . . . . . . . . 277 7.3 Hlavní neuropsychologické studie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282

7.3.1 Psychiatrické projevy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282

7.3.2 Kognitivní projevy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283 7.4 Výskyt, prevalence, incidence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284 7.5 Měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284

7.5.1 Měření kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284

7.5.2 Měření behaviorálních poruch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 286 7.6 Průběh neuropsychologického postižení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 287 7.7 Výsledky zobrazovacích metod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288

7.7.1 Struktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288

7.7.2 Funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288 7.8 Návrh typizovaného neuropsychologického vyšetření . . . . . . . . . . . . . 289 7.9 Rehabilitace a psychoterapie kognitivního deficitu . . . . . . . . . . . . . . 289 7.10 Invalidita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291 7.11 Problematika osob v riziku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291

7.11.1 Dopady presymptomatického testu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291

7.11.2 Preklinické neuropsychologické markery nositelů mutace . . . . . . 292 7.12 Problematika pečovatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 292 7.13 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 293 7.14 Klíčová slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 293 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 294

8. KOGNITIVNÍ DEFICIT U ROZTROUŠENÉ SKLERÓZY MOZKOM͊NÍ . 303

(Alena Javůrková) Úvod do problematiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304 8.1 Prevalence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 305 8.2 Terapie RS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 307 8.3 Neuropsychologické vyšetření kognitivních funkcí u RS . . . . . . . . . . . 308

8.3.1 Intelektové schopnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 309

8.3.2 Vizuomotorika, zrakově-prostorové schopnosti a pozornost . . . . . 310

8.3.3 Pamě a učení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 311

8.3.4 Verbální schopnosti a exekutivní funkce . . . . . . . . . . . . . . . 312

8.3.5 Osobnost a psychosociální chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . 313 8.4 Průběh kognitivního deficitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 315 8.5 Výsledky zobrazovacích metod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 318 8.6 Návrh typizovaného vyšetření kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . 319 8.7 Neuropsychologická rehabilitace a psychoterapie kognitivního deficitu . . . 320 8.8 Invalidita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 321 8.9 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324 8.10 Klíčová slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 326 Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 328

9. MODEL NEUROPSYCHOLOGICKÉ REHABILITACE PO ÚRAZECH

HLAVY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 331 (Petr Kulišák) 9.1 Rehabilitační tým . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 332 9.2 Počítačem asistovaná neurokognitivní rehabilitace . . . . . . . . . . . . . . 335 9.3 Skupiny pacientů a doprovodných osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 335 9.4 Mozkové trauma jako „léčebný prostředek“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337 9.5 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 338

10. ERGOTERAPIE U PACIENTŮ S POŠKOZENÍM MOZKU . . . . . . . . . 341

(Mária Krivošíková) Úvod do problematiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 341 10.1 Ergoterapie v rehabilitaci kognitivních poruch . . . . . . . . . . . . . . . . 341

10.1.1 Kognitivní poruchy v denním životě . . . . . . . . . . . . . . . . . 342

10.1.2 Ergoterapeutické vyšetřovací postupy u pacientů s poškozením

mozku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 343

10.1.3 Ergoterapeutické přístupy v terapii kognitivních poruch . . . . . . 344

10.1.4 Poškození mozku a pamě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 346 10.2 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 346 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 347 Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 349 SEZNAM ZKRATEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 REJSTŘÍK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 359

O AUTORECH

PhDr. Marek Preiss (1967)

Pracujeodroku2000vPsychiatrickémcentruPraha(PCP).Vystudovaljednooboro-

vou psychologii na FF UK v Praze, má psychoterapeutický výcvik. Zaměřuje se na

klinickou neuropsychologii a poruchy osobnosti. Publikuje na téma aplikace neuro

psychologických metod (např. monografie Klinická neuropsychologie), diagnostiky

poruch osobnosti a posttraumatických stresových poruch. Přednáší, například úvod

do neuropsychologie v rámci specializačních zkoušek v IPVZ, diagnostiku poruch

osobnosti pomocí strukturovaného rozhovoru aj. Angažuje se ve tvorbě nových dia

gnostických metod kognitivních funkcí.

Mgr. Hana Kučerová (1977)

Pracuje od roku 2001 jako psycholožka na Psychiatrické klinice Lékařské fakulty

MasarykovyUniverzityvBrněasoučasnězdevyučujevrámcipředmětuPsychiat

rienapre-ipostgraduálníúrovni.Zajímásezejménaovýzkumkognitivníchfunkcí

vneuropsychiatriiaoneuropsychologiiobecně.Natototémajižpublikovalaněkteré

výzkumné studie.

PhDr. Jan Preiss (1939)

Jeklinickýpsycholog,pracovalvpsychiatrickéambulanciVFNvPraze2ananeurolo-

gickém oddělení Nemocnice Na Homolce v Praze. Hlavní oblastí jeho práce a publi

kační činnosti je epileptologie, dále neuropsychologické otázky u schizofrenieaune

mocí z povolání (především důsledky intoxikací dioxiny a toluenem). Převedl

a psychometricky prověřil řadu zahraničních metod (např. HRNB, WPSI, Bear-Fedio,

dotazníkykvalityživotaESI-55aQOLIE-89),adaptovalaověřiljednuzvariantWa-

dova testu. Má mnohaleté zkušenosti s psychosociální rehabilitací nemocných epi

lepsií a s hodnocením její účinnosti.

PhDr. Petr Kulišák (1949)

Je odborným asistentem Katedry neurologie Institutu pro další vzdělávání ve zdra

votnictví v Praze. Jeho specializací je neuropsychologie a zabývá se v tomto oboru

výzkumem, klinickou i pedagogickou činností. Neuropsychologickou diagnostiku a

rehabilitaciprovádítéžveVojenskémrehabilitačnímústavuveSlapechnadVltavou.

Participuje na výzkumných úkolech Institutu klinické a experimentální medicíny

v Praze. Pedagogicky působí v postgraduálním vzdělávání lékařů a klinických psy

chologů(IPVZ)apregraduálnívýucestudentůnaKatedřepsychologieFFUKvPraze.

Rediguje webový portál www.neuropsychologie.cz.

O AUTORECH / 11

Mgr. Zuzana Fanfrdlová (1972)

Absolvovala studium jednooborové psychologie na Filozofické fakultě M UBrno,

kteréukončilavroce1996.Odtédoby(aždosoučasnosti)pracujenaI.neurologické

kliniceLékařskéfakultyMU,FNusv.AnnyvBrnějakoklinickápsycholožka.Spe-

cializujesenaneuropsychologickouproblematiku(zejménavsouvislostisepilepsiemi

a kognitivními poruchami) a klinickou psychologii; psychoterapeuticky je profilovaná

směrem ke Gestalt terapii.

Mgr. Sabina Telecká (1975)

Vystudovala Filozofickou fakultu M Uv Brně, obor psychologie (1998). Pracuje na

I. neurologické klinice Lékařské fakulty MU, FN u sv. Anny v Brně jako klinická

psycholožka.Zabývásepředevšímproblematikouneuropsychologie.Věnujesetaké

psychoterapii, absolvovala výcvik systému SUR.

PhDr. Markéta Mohaplová (1970)

Pracuje jako psycholožka na Dětské psychiatrické klinice UK 2. LF a FN v Motole.

VystudovalajednooborovoupsychologiinaFFUKvPraze.Mimojinésevěnujedia-

gnostice poruch kognitivních funkcí u dětských psychiatrických pacientů. V rámci

postgraduálníhovzděláváníexterněspolupracujesNeurochirurgickouklinikou1.LF

UK a IPVZ Ústřední vojenské nemocnice na programu diagnostiky a léčby nemoc

ných s normotenzním hydrocefalem. V projektu hodnotí změny úrovně kognitivních

funkcí před a po operačním výkonu.

prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc. (1957)

Absolvovalvroce1982FakultuvšeobecnéholékařstvívPrazeaodtéhožrokupracu-

je na Hennerově neurologické klinice. Po specialisaci v neurologii opakovaně pobý

val na dlouhodobých stážích v nemocnici La Salpętrič v Paříži, kde upevnil své od

bornézaměřenínaextrapyramidováonemocnění.Vroce1996sehabilitovalavroce

2003 byl jmenován profesorem neurologie. Je autorem odborných monografií, kapi

tol a výzkumných prací týkajících se motorických a kognitivních poruch u Parkinso

novy nemoci a příbuzných onemocnění.

doc. MUDr. Jan Roth, CSc. (1961)

Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství v Praze (1986) a od té doby pracuje na

Hennerověneurologickéklinice.Věnujesevšeobecnéklinickéčinnostivneurologii,

specializuje se na problematiku extrapyramidových onemocnění. Po stránce klinicko

-výzkumné se zabývá především Parkinsonovou a Huntingtonovou nemocí.

PhDr. Alena Javůrková, Ph.D. (1968)

Pracujeodroku1994jakoklinickápsycholožkanaNeurologickékliniceveFakultní

nemocnici Královské Vinohrady (FNKV) v Praze, od roku 2004 jako vedoucí psy

choložkaOdděleníklinicképsychologieFNKV.Vroce1999ukončiladoktorandské

studium Ph.D. v oboru klinické psychologie, v roce 2000 obhájila rigorózní práci ti

tulemPhDr.Věnujeseklinickéneuropsychologickédiagnosticevoblastineurologie.

Odroku1998provádípředoperačníeuropsychologickévyšetřeníproepileptochirur-

12 / NEUROPSYCHOLOGIE V NEUROLOGII

gický program. Publikuje a přednáší na téma kognitivní funkce v neurologii, dokon

čila psychoterapeutický výcvik v kognitivně-behaviorální terapii.

Mária Krivošíková, M.Sc. (1975)

Od roku 1998 pracuje na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze

jakoodbornýasistentavedoucíergoterapeut.Vystudovalabakalářskéstudiumergote-

rapie na 1. LF UK a magisterské studium ergoterapie na Karolinska Institut ve Stock

holmu. Zabývá se rehabilitací pacientů s poškozením mozku, zejména vyšetřením

a terapií kognitivních funkcí. Přednáší ergoterapeutická témata v rámci postgraduál

ního vzdělávání lékařů a psychologů. Je členem výkonného výboru České asociace

ergoterapeutů (ČAE) a Evropské sítě ergoterapeutických škol (ENOTHE).

O AUTORECH / 13

Děkujeme především:

Aleně Herbergové z nakladatelství Grada za pečlivou redakční práci, řadu přínos

ných připomínek a snahu sjednotit texty různých autorů, Gabriele Plickové z Grady

za zájem o tuto knihu a nabídku ji zpracovat.

Haně Štěpánkové za vysoce kritické čtení úvodu do klinické neuropsychologie.

Ireně Preissové za opakované kritické čtení částí rukopisu.

Jiřímu Lukavskému za tvorbu počítačových neuropsychologických programů, které

přispěly k několika studiím kognitivního deficitu.

PsychiatrickémucentruPrahazapodporupublikačníčinnostiamožnostirozvíjetto,

co nás dlouhodobě v naší profesi těší.

Milanu Kopečkovi, Radovanu Přikrylovi a Tomáši Kašpárkovi za řadu důmyslných

podnětů k neuropsychologickým metodám.

Prof.EvěČeškovézainiciaciapodporurozvojeneuropsychologienabrněnsképsy-

chiatrické klinice.

PŘEDMLUVA

Vroce1998vydalonakladatelstvíGradamonografiiKlinickáneuropsycholo-

gie,vekterésepatnáctautorůsnažilopodatzákladyklinickéspecializace,zabývajícíse předevšímstudiemkognitivníchfunkcíajejichzvláštnostíuosob,jejichžmozekjepo- škozen. S odstupem času vnímáme neúplnost původní práce. Zároveň nepochybujeme, že se podobně budeme s odstupem času dívat i na tuto knihu. Proto jsme uvítali návrh nakladatelství Grada navázat na sedm let starou práci. Vzhledem k tomu, že v roce 2003 vyšla obecněji laděná monografie (Neuropsychologie od P. Kulišáka), vnímali jsme také potřebu opět podpořit praktické, klinické účely.

Při psaní této knihy jsme měli na paměti hlavně potřeby běžných kliniků, předevšímklinickýchpsychologů,neurologůapsychiatrů.Pojejímsepsánícítíme,žejsme bylischopnidojítjentam,kamsamidohlédnemeanedostatkyaneznalostinámbu- dou jistě čtenáři oprávněně vyčítat. Jednotlivé kapitoly jsou do značné míry modelové – podobným způsobem je možné se zabývat například kognitivním deficitem uněkterýchmálozastoupenýchporuch.Tojeijedenzúčelůtétoknihy:podpořitzájem o studium kognitivních poruch u námi nepopsaných onemocnění a zdůraznit význam vyšetření kognitivních funkcí v rutinní praxi.

Připrácinaknizejsmesihloubějiuvědomovalipodobnostiarozdílymezikliniky, pracujícími na neurologických odděleních, a těmi, kteří se věnují pacientům s psychickými poruchami. Naše angažmá na lůžkových psychiatrických odděleních nás ovlivnilavtom,žepojímámekognitivnídeficitykomplexněji,předevšímspoluspo- ruchami nálad a vlivem stresu na kognitivní funkce.

Postupné„bobtnání“textůneúměrněpřekročilopůvodnírozsahjednémonografie a donutilo nás k rozdělení do dvou knih. První kniha, věnovaná neuropsychologické problematice pacientů s psychickými poruchami, obsahuje širší úvod do klinické neuropsychologie,kterýdruhámonografie,věnovanáneuropsychologiivneurologii, postrádá.

Kdyždneszpětněpohlížímenatextynashromážděnéodřadyautorů,mámejednak radost z množství a hloubky zajímavých informací, nicméně se nemůžeme ubránit dojmu, že současná, psychometricky pojímaná neuropsychologie postrádá hloubku případových studií. V rané fázi, ve které především klinicky pojímaná neuropsychologie v České republice je, by to však byl možná až příliš odvážný krok vpřed. Jsme rádi, že si jednotliví autoři ve svých náročných a uspěchaných profesích dali tu práci a připravili shrnující texty o tom, čemu se věnují.

Předpokládáme,žebudoucnostpřinesepostupodpředevšímpsychometrickypojí- mané neuropsychologie ke kvalitativní analýze získaných dat. Například tzv. ekologická validita je většinou jen dotazníkovým způsobem pojímaná, schází kvalitativní studie, které by se ponořily hlouběji pod hladinu výsledků dotazníků a strukturovaných rozhovorů, pronikly do pojmů typu exekutivních funkcí apod. Napadají nás témata,okterýchnevímenicčimálo–například:Jakájedynamikakognitivníchfunkcí

PŘEDMLUVA / 15

v průběhu dne či týdne? Jak vypadají v běžném životě kognitivní deficity u osob

s traumatickým poškozením mozku či unipolární depresí? Postupují kognitivní defi

city u schizofrenních pacientů během stárnutí rychleji než u běžné populace? Jak se

kognitivní deficity u bipolární afektivní poruchy promítají do pracovní činnosti

amanželskéhoživota?Copsychofarmakapacientům„berou“?(O.SachsvAntropo-

ložcenaMarsucitujezdeníkupacientky:„Zaposledníčtyřirokyjsemdosvéhodeníku

téměř vůbec nepsala, protože antidepresivum ztlumilo všechny vášně. Se ztlumenými

vášněmipokračujímojekariéra…amojeobchodydobře.Protožejsemuvolněná,vy-

jdu lépe s lidmi a průvodní projevy stresu, například průjmy, zmizely. Ale přesto:

kdybych byla lék brala už od dvaceti, nedosáhla bych tak vysoko, protože ‚nerváky‘

a nutkání člověka ohromně stimulují. Pokud ovšem nemučí příliš tělo a nepřinášejí

zdravotní problémy, které stres doprovázejí.“) Co bychom se dozvěděli o kognitiv

níchdeficitechnávštěvamivdomácnosti?Nemělaby„triangulace“zkoumáníkogni

tivních deficitů spočívat v triádě informace z vyšetření, informace od pacienta a in

formace z návštěvy jeho rodiny? Nebylo by případnější postupovat v klinické

neuropsychologii cestou klinických povídek O. Sachse či A. Luriji? Jak uvádíme

v úvodní části knihy Neuropsychologie v psychiatrii, jeden z vlivných amerických

neuropsychologů W. Halstead doprovázel své neurologické pacienty do jejich za

městnání, diskutoval s jejich šéfy o schopnosti výkonu těchto pacientů, pokoušel se

snimisportovatatrávitvolnýčas,snažilsemítconejvětšípovědomíojejichkaždo-

dennímživotě.Mnohopacientůhonavštěvovalodávnopoté,co„testování“skončilo.

A. Lurija si přál své knihy doprovodit „romantickými“ příběhy pacientů (Sachs,

1995/1997).JakuvádíO.Sachs,„defekty,poruchyanemocitakmohoumítparadox-

ní význam: odhalují, uvolňují latentní schopnosti, individuální vývojové a evoluční

formy,kterébychomjinaknepoznaliavůbecsijeneumělipředstavit.Tentoparadox

choroby, její ‚tvůrčí‘ potenciál je tématem mé knihy“.

Vyšetřování neuropsychologických deficitů je specializace pro ty, kdo neklesají

snadno na duchu, nebo přináší většinou neblahé zprávy o poklesu, úbytku, absenci,

nedostatku, ztrátě, nenávratnosti. Obrátit špatnou zprávu v alespoň částečně dobrou

není snadné a vnést útěchu někdy ani není možné. Přejeme všem příjemcům nepří

jemnýchzprávrozvojúčinnérehabilitace,kterábyusnadnilaanapravilato,colzeza-

tím uzdravit jen těžce.

Marek Preiss, Hana Kučerová

editoři

16 / NEUROPSYCHOLOGIE V NEUROLOGII

1. KOGNITIVNÍ DEFICIT U EPILEPSIE

Jan Preiss

Děkuji MUDr. Z. Vojtěchovi z neurologického oddělení

Nemocnice Na Homolce za pečlivé kritické přečtení

první verze textu a četné podněty a úpravy.

KOGNITIVNÍ DEFICIT U EPILEPSIE / 17

SOUHRN Nejedná se o jednu nemoc, ale o celou řadu značně odlišných syndromů. Je lépe mluvit o epilepsiích než o epilepsii. Neexistuje ani jednotný profil kognitivních funkcí.Najednéstranějsouněkteréspeciálníporuchy,zvláštěsevznikemvraném dětství, které vedou k těžkým kognitivním deficitům. Na druhé straně je velký počet nemocných, u kterých je jejich nemoc uspokojivě kompenzována, jsou dobřepracovněasociálnězadaptovániavkognitivníchzkouškáchunichnejsouzachytitelné žádné podstatnější deficity. Důležitými faktory jsou etiologie, heredita, dispozice, věk v době začátku nemoci, doba trvání nemoci, typ záchvatů a jejich intenzita, frekvence záchvatů, farmakoterapie a to, zda nemocný někdy prodělal statusepilepticus.Nejčastějšísubjektivnístížnostínemocnýchiobjektivníminá- lezyjsouporuchypaměti.Kroměkognitivníchporuchjsoučastébehaviorálnípo- ruchy, u dětí poruchy učení, u dospělých psychické obtíže, především deprese, dysforieazvýšenáanxiozitaadleněkterýchautorůosobnostnízvláštnosti.Zvláště depresivní poruchy mohou ovlivnit i kognitivní výkonnost. Neuropsychologická vyšetření by měla kromě kognitivních oblastí popsat také psychosociální problematiku pacienta, osobnost, adaptaci na nemoc, subjektivní kvalitu života, možnou psychopatologii, neopomenout případné suicidiální tendence.

Jsoupředstavenynávrhynaneuropsychologickávyšetřenínemocnýchepilepsií, atojaknaběžnýchpracovištích(jakojsoupředevšímpsychiatrickéaneurologické ambulance),takvespecializovanýchcentrechproepilepsie,kdejsouobzvláštěde- tailnívyšetřeníprováděna,jestližeseuvažujeooperacimozkuprofarmakorezis- tentní epilepsii. V této souvislosti jsou diskutovány mj. materiálově specifické zkouškypamětiatestovánízaměřenénaposouzenífunkčníhostavujednotlivých oblastímozku.Jepodánainformaceozměnách,kterépřinášírozvojzobrazovacích metod, především funkční magnetické rezonance.

Přineuropsychologickémvyšetřovánínemocnýchepilepsiídocházíkpřesunu hlavního důrazu od diagnostiky k deskripci slabých a silných kognitivních stránek a ke kognitivní a psychosociální rehabilitaci. KLASIFIKACE ZÁCHVATOVÝCH PORUCH

Epilepsie mohou ovlivnit kognitivní funkce (a dále chování, psychosociální

adaptaci,psychopatologii).Kovlivněníkognitivníchfunkcímůžedojítrůznýmizpů-

soby:

n záchvaty,

n primární chorobou,

n interiktálními výboji,

n možná i vlastní epilepsií.

Neuropsycholog může pomoci:

n detailní diagnostikou neuropsychologického deficitu (u epileptochirurgických

pacientů i s ohledem na lateralizaci či lokalizaci epileptogenní zóny),

n vterapii(kroměneuropsychologickýchrehabilitačníchtechnikiúčastínapsycho

sociálních programech),

n vřešeníhledisekprognostickýchapřihodnoceníefektůléčby.Ktomu,abyneu-

ropsychologmohltytoúkolynaplnit,jetřeba,abymělzákladníznalostizepilep-

tologie.

Epileptický záchvat je důsledkem abnormálních elektrických paroxysmálních vý

bojůvmozkovýchneuronech.Projevujesepřechodnýmipříznakymotorickými,sen- zorickými nebo vegetativními či alterací vědomí. Často se kombinují příznaky z několika oblastí. Každý člověk má dispozici k epileptickému záchvatu. Pokud se epileptickézáchvatyobjevujívrámciakutníhoneurologickéhoinzultu(např.mozkové kontuze,CMPapod.)nebovkrátkéčasovénávaznostinaněj(obvyklejeudávánača- sová hranice do 2 týdnů po inzultu), hovoříme o časných epileptických záchvatech a jako epilepsii neklasifikujeme. O epilepsii jako o nemoci hovoříme obvykle teprve tehdy,jestližesevyskytnoualespoňdvanevyprovokovanézáchvaty.Epileptickýzá- chvat je pouze symptom neurologického onemocnění. Může být symptomem jediným,jakjetomunapříkladuněkterýchidiopatickýchepilepsií.Tehdynejsoupřítom- ny žádné další neurologické známky poruchy funkce CNS. Některé neurologické choroby (např. nádory) se kromě epileptických záchvatů mohou projevit i další neurologickou symptomatologií (např. parézami) a defektem neuropsychologickým. Uepilepsií zejména dětského věku můžeme na základě rodinné anamnézy, věku začátku onemocnění,semiologiezáchvatů,EEGobrazuavýsledkůneurozobrazovacíchvyšet- řenídefinovattzv.epileptickýsyndrom.Vsoučasnostiserozlišuje30–40epileptických syndromů. Diagnóza syndromu umožňuje zejména vyjádřit se k prognóze.

Existuje více klasifikačních systémů záchvatových poruch, přičemž některé se

soustřeďují na typ záchvatu, jiné na typ epilepsie. Klasifikace záchvatů podle rysů klinickýchaEEGjedůležitáprovýběrantiepileptik.Chceme-livšakpacientovipo- skytnout více informací, například prognostických, je třeba vycházet z dalších informací (genetika, věk počátku záchvatů, neurozobrazovací vyšetření apod.) a klasifikovat typ epilepsie nebo dokonce epileptický syndrom.

18 / NEUROPSYCHOLOGIE V NEUROLOGII

*