načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Neuropsychiatrie – Tereza Uhrová; Jan Roth

Fungujeme! Vážení zákazníci, nařízením vlády jsou od 22. 10. 2020 z preventivních důvodů zavřeny některé naše pobočky. Knihy si ale můžete nadále objednávat s doručením Českou poštou, GLS, Zásilkovnou či s vyzvednutím na některých našich výdejnách. Tyto objednávky vyřizujeme v běžném režimu, stejně tak nákup e-knih a dalších elektronických produktů. Bližší informace naleznete zde
Neuropsychiatrie
-16%
sleva

Kniha: Neuropsychiatrie
Autor: Tereza Uhrová; Jan Roth

Klinický průvodce pro ambulantní i nemocniční praxi
Titul je na partnerském skladu >10ks - doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  1 995 Kč 1 676
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
55,9
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 0Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Maxdorf
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2020
Počet stran: 965
Rozměr: 273,0x208,0x53,0 mm
Úprava: ilustrace (převážně barevné)
Skupina třídění: Patologie. Klinická medicína
Hmotnost: 2,588kg
Jazyk: česky
Vazba: Pevná s přebalem lesklá
Datum vydání: 202006
ISBN: 978-80-7345-619-1
EAN: 9788073456191
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Moderní přelomová monografie přináší sjednocující pohled na většinu neurologických a psychiatrických diagnóz. Hlavní editoři knihy - MUDr. Tereza Uhrová, Ph.D., a prof. MUDr. Jan Roth, CSc. - ke spolupráci přizvali řadu předních českých neurologů a psychiatrů. Kniha je unikátní v tom, že na každé kapitole vždy participují odborníci všech zúčastněných oborů, tj. nejčastěji společně neurolog a psychiatr. V textu jsou vždy zdůrazněny nejdůležitější body pro ambulantní specialisty a klinické lékaře bez vědeckého zaměření, včetně nejčastějších dotazů z praxe. (klinický průvodce pro ambulantní i nemocniční praxi)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Tereza Uhrová; Jan Roth - další tituly autora:
Parkinsonova nemoc Parkinsonova nemoc
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

neuropsychiatrie


neuropsychiatrie

Klinický průvodce pro ambulantní i nemocniční praxi

maxdorf jessenius

MUDr. Tereza Uhrová, Ph.D.

Prof. MUDr. Jan Roth, CSc.

a kolektiv

Kniha vyšla za laskavé podpory společností:

hlavní PaRTneři

GeneRální PaRTneR


neuropsychiatrie

Klinický průvodce pro ambulantní i nemocniční praxi

maxdorf jessenius

MUDr. Tereza Uhrová, Ph.D.

Prof. MUDr. Jan Roth, CSc.

a kolektiv

Kniha vyšla za laskavé podpory společností:


Editoři

„„ MUdr. tereza Uhrová, Ph.d., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha; Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

„„ Prof. MUdr. Jan Roth, CSc., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

RECEnzEnti

„„ Prof. MUdr. zuzana Gdovinová, CSc., FESo, FEAn, Neurologická klinika, LF UPJŠ a UNLP Košice

„„ Prof. MUdr. Pavel Mohr, Ph.d., Národní ústav duševního zdraví, Klecany

důlEžité UPozoRnění Autoři i nakladatel vynaložili velkou péči a úsilí, aby všechny informace v knize obsažené týkající se dávkování léků a forem jejich aplikace odpovídaly stavu vědy v okamžiku vydání. Nakladatel však za údaje o použití léků, zejména o jejich indikacích, kontraindikacích, dávkování a aplikačních formách, nenese žádnou odpovědnost, a vylučuje proto jakékoli přímé či nepřímé nároky na úhradu eventuálních škod, které by v souvislosti s aplikací uvedených léků vznikly. Každý uživatel je povinen důsledně se řídit informacemi výrobců léčiv, zejména informací přiloženou ke každému balení léku, který chce aplikovat. Ochranné obchodní známky (chráněné názvy) léků ani dalších výrobků nejsou v knize zvlášť zdůrazňovány. Z absence označení ochranné známky proto nelze vyvozovat, že v konkrétním případě jde o název nechráněný. Toto dílo, včetně všech svých částí, je zákonem chráněno. Každé jeho užití mimo úzké hranice zákona je nepřípustné a je trestné. To se týká zejména reprodukování či rozšiřo‑ vání jakýmkoli způsobem (včetně mechanického, fotografického či elektronického), ale také ukládání v elektronické formě pro účely rešeršní i jiné. K jakémukoli využití díla je proto nutný písemný souhlas nakladatele, který také stanoví přesné podmínky využití díla. Písemný souhlas je nutný i pro případy, ve kterých může být udělen bezplatně. Podpořeno výzkumnými projekty a granty:

AZV NV18-01-00399 (kApitOlA 59); AZV NV18-04-00346 (kApitOlA 60.4); MZ ČR – RVO VFN64165, Q27/lF1 (kApitOlA 40); AZV

NV180400179, pROjekteM pROgRes Q35/3 lF Uk A  pROjekteM MZ ČR – RVO (thOMAyeROVA NeMOcNice – tN, 00064190) (kApitOlA 62)

tereza Uhrová, Jan Roth a kolektiv: nEURoPSyChiAtRiE. Klinický průvodce pro ambulantní i nemocniční praxi © Tereza Uhrová, Jan Roth, 2020 © Maxdorf, 2020 Illustrations © Maxdorf, 2020 Cover layout © Maxdorf, 2020 Cover photo © iStockphoto.com / Urupong Vydal Maxdorf s. r. o., nakladatelství odborné literatury, Na Šejdru 247/6a, 142 00 Praha 4 e‑mail: info@maxdorf.cz, internet: www.maxdorf.cz Jessenius® je chráněná značka [No. 267113] označující publikace určené odborné zdravotnické veřejnosti Odpovědný redaktor: ing. Veronika Pátková Jazyková redakce: Mgr. irena Kratochvílová Ilustrace: ing. Jaroslav nachtigall, Ph.d. Sazba: Mgr. tereza Janková Tisk: Books Print s.r.o. Printed in the Czech Republic isBn 978-80-7345-619-1

SPolUAUtoři

„„ doc. MUdr. Martin Anders, Ph.d., Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

„„ Mgr. Eva Baborová, Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ doc. MUdr. Marek Baláž, Ph.d., I. neurologická klinika LF MU a FNUSA, Brno

„„ MUdr. Eva Balážiová, Ph.d., Ústav biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK, Praha

„„ Prof. MUdr. Milan Brázdil, Ph.d., I. neurologická klinika LF MU a FNUSA, Brno

„„ MUdr. hana Brožová, Ph.d., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ MUdr. Jozef Buday, Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

„„ MUdr. Petr Bušek, Ph.d., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ Prof. Paeddr. zsolt Cséfalvay, Phd., Katedra logopédie, Ústav psychologických a logopedických štúdií PedF UK, Bratislava

„„ Mgr. Kateřina Čechová, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol

„„ MUdr. luděk daneš, CSc., Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN, Praha

„„ MUdr. daniela domluvilová, Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

„„ MUdr. Petr dušek, Ph.d., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ MUdr. ondřej Fiala, Ph.d., Institut neuropsychiatrické péče (INEP), Praha

„„ MUdr. tereza Filipovská, Psychiatrická klinika FN Plzeň

„„ MUdr. Vanda Franková, Psychiatrická léčebna v Dobřanech

„„ Mgr. ota Gál, Ph.d., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ MUdr. Petra havránková, Ph.d., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ Prof. MUdr. Eva Kubala havrdová, CSc., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ MUdr. Erik herman, Ph.d., Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha; Psychiatrická ambulance, Praha

„„ MUdr. Petra holanová, Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

„„ Prof. MUdr. Jiří horáček, Ph.d., FCMA, Národní ústav duševního zdraví, Klecany

„„ MUdr. Martina hoskovcová, Ph.d., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ doc. MUdr. Jiří hovorka, CSc., Neurologie, Comfort Care a.s.; Neurologie a psychosomatické centrum Anděl, Tulsia Clinic s.r.o., Praha

„„ MUdr. Jiří hudeček, Psychiatrická klinika LFP a FN Plzeň

„„ Prof. MUdr. Robert Jech, Ph.d., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ doc. MUdr. Jaroslav Jeřábek, CSc., Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha

„„ doc. MUdr. Roman Jirák, CSc., Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

„„ Mgr. Silvie Johanidesová, Psychologická ordinace, Poliklinika Pod Marjánkou, Praha

„„ MUdr. lucie Kališová, Ph.d., Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

„„ kpt. MUdr. Matěj Kasal, Psychiatrické oddělení Ústřední vojenské nemocnice, Praha

„„ Prof. MUdr. tomáš Kašpárek, Ph.d., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno

„„ doc. MUdr. david Kemlink, Ph.d., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ MUdr. Petra Kleinová, Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

„„ doc. MUdr. Jiří Klempíř, Ph.d., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ Phdr. olga Klempířová, Ph.d., Psychiatrická nemocnice Bohnice

„„ MUdr. ondřej Kopecký, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN, Praha

„„ MUdr. Miloslav Kopeček, Ph.d., Národní ústav duševního zdraví, Klecany

„„ MUdr. Jiřina Kosová, Národní ústav duševního zdraví, Klecany

„„ MUdr. Eva Krasulová, Ph.d., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ Prof. MUdr. Jan laczó, Ph.d., Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha

„„ Mgr. Anna laurynová, Oddělení klinické psychologie FN Plzeň

„„ Mgr. tereza Maková, Oddělení klinické psychologie, FN Motol, Praha

„„ doc. MUdr. Eva Malá, CSc., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ MUdr. lucia Marková, Ph.d., Neurologická ambulance, Nemocnice Český Krumlov, a.s.

„„ Prof. MUdr. Jiří Masopust, Ph.d., Psychiatrická klinika LF UK a FN Hradec Králové; Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

„„ Prof. MUdr. Radoslav Matěj, Ph.d., Ústav patologie 3. LF UK a FNKV, Praha

„„ Mgr. Jiří Michalec, Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

„„ MUdr. Michal Miler, Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ MUdr. Jana Milerová, Ph.d., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ MUdr. Alexander nawka, Ph.d., Institut neuropsychiatrické péče (INEP), Praha

7

„„ Mgr. tomáš nikolai, Ph.d., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, 1. LF UK a VFN, Praha

„„ Mgr. Michaela nováková, Výchovný ústav, středisko výchovné péče Klíčov a střední škola

„„ MUdr. Petra nytrová, Ph.d., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ Prof. MUdr. hana Papežová, CSc., Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

„„ doc. MUdr. Pavel Pavlovský, CSc., Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

„„ MUdr. olga Pecinovská, Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN, Praha

„„ doc. MUdr. dušan Pícha, CSc., Klinika infekčních nemocí 2. LF UK a NNB, Praha

„„ MUdr. Kamila Poláková, Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ doc. MUdr. iva Příhodová, Ph.d., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ doc. MUdr. Robert Roman, Ph.d., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno

„„ doc. MUdr. Robert Rusina, Ph.d., Neurologická klinika 3. LF UK a Thomayerova nemocnice, Praha

„„ MUdr. MgA. Kateřina Rusinová, Ph.d., Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN, Praha

„„ MUdr. Filip Růžička, Ph.d., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ MUdr. tereza Serranová, Ph.d., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ MUdr. Kateřina Storey, Ph.d., Neurologická ambulance Medicon, Poliklinika Budějovická, Praha

„„ Mgr. Eva Straková, Ph.d., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ Prof. MUdr. Karel Šonka, drSc., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ MUdr. Michaela týblová, Ph.d., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ MUdr. olga Ulmanová, Ph.d., Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

„„ doc. MUdr. Jan Vevera, Ph.d., Psychiatrická klinika LFP a FN Plzeň

„„ MUdr. Martin Vyhnálek, Ph.d., Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha

„„ MUdr. Emílie Vyhnálková, Ph.d., Ústav biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FN Motol, Praha

„„ MUdr. zdeňka Vyhnánková, Psychiatrická nemocnice Bohnice, Praha

„„ doc. MUdr. Martina zvěřová, Ph.d., Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

poděkování a věnování

Jsme vděční všem kolegům spoluautorům, kteří s námi podstoupili tuto mnohdy strastiplnou cestu. Děkujeme jim za jejich vhled, jejich snahu o hledání společných průniků a konsenzů, a také za shovívavost k naší někdy neumělé editorské práci.

Jsme vděční našim pacientům a jejich rodinám – neuropsychiatrické nemoci postihují nejen své nositele, ale i jejich bližní, kteří zůstávají často opomíjení, ač trpí a potřebují pomoc. Ti všichni byli naší inspirací a motivací při práci na knize.

Jsme vděční i svým rodinám za nekonečnou trpělivost a toleranci jak naší nepřítomnosti doma, tak zejména naší společné přítomnosti provázené občas i hlasitými hádkami, jak je možné, že jeden z nás nerozumí nebo dokonce nesouhlasí s tvrzením druhého.

Jsem vděčná Tomovi za jeho podporu, nadhled a neoficiální podtitul knihy „Průvodce neexistujícím oborem“ a Honzovi a Márovi za jejich samostatnost a za to, jací jsou.

Jsem vděčný Elišce a Bětce za jejich empatii, humor a doprovázení.

A samozřejmě jsme vděční také Vám, čtenářům, za to, že držíte tuto knihu v ruce. Doufáme, že něco v ní Vás zaujme či dokonce pomůže pochopit.

Knihu bychom rádi věnovali našim otcům. Doufáme, že by z ní měli oba radost.


98

předmluva

Neuropsychiatrie – pojem z doby předmoderní? Hybridní disciplína z pomezí dvou významných oborů? Neurobiologie a neurovědy, neurozobrazování a neurofyziologie nejsou dvojí. Vývoj jde dál – k „omics“ (genomics, proteo

mics, metabolomics, lipidomics, epigenomics, transcriptomics, neuronomics atd.), sotva od nich můžeme očekávat

diferenciaci mezi neurologií a psychiatrií. Pravda o mozku je jedna. Ve vědě nevíme, co je to duše, tu přenecháváme

filozofům a teologům, neumíme definovat dualitu mysli a mozku. Duševní nemoci mají svoji biologickou podstatu. V posledních letech na neurologiích stále častěji diagnostikujeme autoimunitní encefalitidy, které se projevují převážně nebo také psychiatrickou symptomatologií, například anti-NMDA receptorová encefalitida, avšak úloha autoimunitních procesů, například svázaných s NMDAR, je studována i u schizofrenie. Mozek a mysl – Epilepsy,

Brain and Mind – tak se jmenovaly čtyři mezinárodní kongresy, převážně, ale ne pouze epileptologické, které jsme

organizovali v Praze a Brně; probírali jsme například mozek a stres, mozek a hudbu, deprese a psychózy v epilepsii, ale také epilepsii v historii nebo umění. Brain and Mind se jmenuje neurovědní program ve vědeckém centru CEITEC na Masarykové univerzitě. Pracujeme tam spolu – neurologové, psychiatři, psychologové a biomedicínští inženýři.

Neuropsychiatrie nemá monopol na nemoci a metody, charakterizuje ji schopnost propojit různé přístupy, pohle

dy a techniky u nemocí, které to potřebují. Například Parkinsonova nemoc včetně kognitivního deficitu, halucinací a delirantních stavů, poruchy osobnosti u Huntingtonovy nemoci, různé typy neurodegenerativních nebo získaných demencí, epilepsie s epileptickou psychózou, poruchami paměti a psychogenní nástavbou, chronický únavový syndrom, posttraumatický parkinsonismus a demence, poststroková apatie a delirium, obsedantně-kompulzivní syndrom, ADHD a Touretteova nemoc. Také terapie, například neurostimulační techniky, hluboká nebo neinvazivní mozková stimulace v neurologii a psychiatrii, antikonvulziva v psychiatrii, antipsychotika v neurologii a tardivní dyskineze.

Ano, je obtížné studovat například biologický podklad psychoanalýzy. Pokusil se o to vídeňský rodák Eric Kandel,

inspirovaný Vídeňanem Sigmundem Freudem (asi nemůžeme říct Moravákem, i když byl rodákem z Příbora). Věda

odvedla Kandela od psychoanalýzy k paměti, kde jeho objevy vyústily v Nobelovu cenu. Ale je paměť neurologická nebo psychiatrická nebo psychologická?

Neuropsychiatrie předcházela rozštěpení neurologie a psychiatrie, které v našich krajích probíhalo až do 50. let

20. století. Mělo to svou logiku – oba obory mají své od sebe vzdálené extrémy, spinální nebo neuromuskulární neurologie jsou od psychiatrie vzdálené stejně, jako je psychoterapie od klinické neurologie. Některé společné nemoci se vytratily, jako neurosyfilis či progresivní paralýza. Jenomže s vaničkou se vylilo i dítě. Samozřejmě pomáhá psychiatr přicházející na konzilium na neurologii a vice versa, ale třeba psychotické projevy u Parkinsonovy nemoci a schizofrenie vypadají jinak. Dávkování antipsychotik je v neurologii řádově nižší. Na Slovensku to vědí, specia

lizaci v neuropsychiatrii obnovili a mají neuropsychiatrické oddělení. V Česku naopak stáž na psychiatrii není ani

v povinném předatestačním kmeni. Setkáváme se – s kolegy ze Spiše už dvacet let, každý druhý rok organizujeme

neuropsychiatrické sympozium v mé rodné Levoči, v Praze už deset let probíhá Neuropsychiatrické fórum. Občas

přednášíme na seminářích druhého oboru. V Česku však chybí systematické vzdělávání neurologů v psychiatrii

a psychiatrů v neurologii. Ojedinělá situace je na Neurologické klinice 1. LF UK ve VFN v Praze, kde trvale působí

psychiatrička Tereza Uhrová. Není proto překvapením, že právě tam vznikla kniha Neuropsychiatrie. Připravili ji

Tereza Uhrová spolu s neurologem Janem Rothem, přispěla řada fundovaných autorů. Nepochybuji o tom, že tato

kniha přispěje k renesanci neuropsychiatrie. Neuropsychiatrie totiž není jen minulost, je to, i když v jiné podobě než

v minulém století, také naše budoucnost.

Ivan Rektor


98

co je to neuropsychiatrie a proč ji potřeBujeme

Psychiatrie je obvykle definována jako lékařský obor zabývající se příčinami, diagnostikou a terapií duševních poruch. Neurologii oproti tomu lze definovat jako lékařský obor zabývající se příčinami, diagnostikou a terapií poruch centrální a periferní nervové soustavy.

Tato striktně dualistická představa nadále petrifikuje psychiatrii jako obor vycházející z „fenomenologie“ a neurologii jako obor vycházející z „neuroanatomie“. Struktury a funkce však nelze oddělit. To, co nás neurology a psychiatry sjednocuje, je přece lidský mozek, jedinečná struktura a „spiritus movens“. Je až zarážející, jak daleko jsme se v minulosti jeden od druhého vzdálili. Reduktivní karteziánský pohled navíc nevychází vstříc potřebě bio-psycho-socio-spirituálního komplexního pohledu na zdravého i nemocného člověka.

Neuropsychiatrie je doposud nekodifikovaný lékařský obor. Je disciplínou sama o sobě, není prostým součtem obou oborů. Neuropsychiatrie se zabývá poruchami centrální nervové soustavy, které se manifestují psychiatrickými, psychologickými a neurologickými symptomy. Věnuje se studiu strukturálních a funkčních podkladů činnosti mozku a jejich projevům ve zdraví a nemoci.

Doposud neuropsychiatrie vycházela pouze z partikulárních zájmů některých představitelů obou oborů – neurologa zajímajícího se hlouběji o psychiatrii (behaviorální neurologie) či psychiatra s přesahem do neurologie (biologická psychiatrie).

Doufáme, že tato kniha bude přínosem nejen pro ně, ale i pro budoucí integraci neuropsychiatrie do pre- i postgraduálního vzdělávání.

Tereza Uhrová a Jan Roth


11

oBsah

PoDěkování a věnování.........................................7

PřeDMlUva ......................................................8

Co Je To neURoPSyChiaTRie a PRoč Ji PoTřebUJeMe............9

ÚvoD ........................................................19

1 neuropsychiatrie: historické kořeny a současné pojetí ...20 2 Základní neurobiologické pojmy ........................24

2.1 Mozek...................................................24

2.2 Neuron ..................................................26

2.3 Synapse – schopnost přenosu informace mezi neurony .........27

2.4 Neurogeneze .............................................29

2.5 Neuroplasticita............................................29

2.6 Neuronální sítě a konektivita ................................29

i. obeCná čáST

3 vědomí a jeho poruchy .................................33

3.1 Obecná charakteristika.....................................33

3.2 Neurobiologické poznámky .................................33

3.3 Fyziologické změny vědomí.................................34

3.4 Poruchy vědomí...........................................34

3.5 Diagnostika ..............................................36

4 kognitivní funkce a jejich poruchy ......................38

4.1 Vrozené a neurovývojové poruchy............................38

4.2 Stadia kognitivního postižení u neurodegenerativních

onemocnění .................................................40

4.3 Paměť...................................................41

4.4 Exekutivní funkce a pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

4.5 Řeč .....................................................50

4.6 Praktické funkce...........................................54

4.7 Gnostické funkce..........................................56

4.8 Zrakově‑prostorové funkce..................................59

4.9 Integrace kognitivních a afektivních funkcí, sociální kognice......61 4.10 Diagnostický postup a pomocná vyšetření.....................62

5 Myšlení a jeho poruchy .................................65

5.1 Obecná charakteristika.....................................65

5.2 Neurobiologie myšlení .....................................65

5.3 Poruchy myšlení ..........................................65

6 vnímání a jeho poruchy.................................71

6.1 Obecná charakteristika.....................................71

6.2 Neurobiologické poznámky .................................71

6.3 Změny a poruchy vnímání..................................71

7 afektivita a její poruchy ................................74

7.1 Neurobiologie emocí.......................................74

7.2 Neurochemie emocí .......................................75

7.3 Poruchy emotivity, zejména kvality emocí.....................75

7.4 Poruchy afektů............................................76

7.5 Poruchy nálady ...........................................77

7.6 Poruchy vyšších citů .......................................78

8 Pudy a jejich poruchy ...................................80

8.1 Obecná charakteristika.....................................80

8.2 Neurobiologické poznámky .................................80

8.3 Základní pudy ............................................80

8.4 Diagnostika ..............................................83

9 vůle a její poruchy ......................................85

9.1 Obecná charakteristika.....................................85

9.2 Svobodná vůle............................................85

9.3 Neurobiologické poznámky .................................85

9.4 Poruchy vůle .............................................86

9.5 Diagnostika ..............................................86

10 osobnost a její poruchy .................................87

10.1 Obecná charakteristika.....................................87

10.2 Neurobiologické poznámky .................................87

10.3 Typy osobnosti............................................87

10.4 Klinická diagnostika typu osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

10.5 Poruchy osobnosti.........................................88

Znovu se probouzet

do jasných dnů...

Lundbeck Česká republika s. r. o., Bozděchova 7, 150 00 Praha 5, tel.: 225 275 600, www.lundbeck.cz

CZ-BRIN-0024/07/2019

ZKRÁCENÁ INFORMACE O LÉČIVÉM PŘÍPRAVKU. NÁZEV A LÉKOVÁ FORMA: Brintellix 10 mg potahované tablety a Brintellix 5 mg potahované tablety LÉČIVÁ LÁTKA: Jedna potahovaná tableta obsahuje vortioxetini hydrobromidum, což odpovídá vortioxetinum 10 mg (pro Brintellix 10 mg) a 5 mg (pro Brintellix 5 mg). INDIKACE:

Brintellix je indikován k léčbě depresivních epizod u dospělých. DÁVKOVÁNÍ A ZPŮSOB PODÁNÍ: Úvodní a doporučená dávka je 10 mg jednou denně, užitá perorálně s jídlem nebo nalačno. Starší pacienti ≥ 65 let: Úvodní dávka je 5 mg jednou denně. Pediatrická populace (< 18 let): Nemá se používat. Ukončení léčby: Pacienti

mohou užívání léčivého přípravku Brintellix ukončit náhle bez nutnosti postupného snižování dávky. KONTRAINDIKACE: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Současné užívání s neselektivními inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) nebo selektivními MAO-A inhibitory. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ: Deprese

je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevraždy. Pacienti, a zvláště ti, kteří mají zvýšené riziko sebevraždy, by měli být během léčby pečlivě sledováni, a to především na začátku léčby a po změně dávkování. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) by měli být upozorněni na to, že je nutné sledovat

jakékoliv zhoršení jejich stavu, vznik sebevražedného chování nebo myšlenek a neobvyklých změn chování a na to, že pokud se tyto příznaky objeví, musí okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. U pacientů se záchvaty v anamnéze, případně nestabilní epilepsií, má být léčba zahájena s opatrností. Pacienti musí být sledováni pro případné

známky a příznaky serotoninového syndromu nebo neuroleptického maligního syndromu. Brintellix by měl být používán s opatrností u pacientů s anamnézou mánie/hypománie. U pacientů, kteří vstoupí do manické fáze, je nutno léčbu tímto přípravkem ukončit. Při užívání antidepresiv se serotonergním účinkem, včetně vortioxetinu,

byly hlášeny vzácně poruchy krvácení (ekchymóza, purpura, gastrointestinální nebo gynekologické krvácení) a vzácně byla pozorována hyponatremie. Je třeba postupovat s opatrností u pacientů s poruchou ledvin a jater.* INTERAKCE: Vzhledem k riziku serotoninového syndromu je vortioxetin kontraindikován v jakékoli kombinaci

s ireverzibilními neselektivními IMAO, s reverzibilním selektivním inhibitorem MAO-A nebo se slabým reverzibilním neselektivním inhibitorem MAO. Kombinace vortioxetinu s ireverzibilním inhibitorem MAO-B nebo serotonergně působícími léčivými přípravky může vést k serotoninovému syndromu, kombinace s třezalkou tečkovanou

může vést k vyššímu výskytu nežádoucích účinků včetně serotoninového syndromu. Antidepresiva se serotonergním účinkem mohou snižovat práh pro vznik záchvatů. Při současném podávání silných inhibitorů CYP3A4 a inhibitorů CYP2C9 a vortioxetinu, osobám s pomalým metabolismem CYP2D6, se předpokládá mírné zvýšení

expozice vortioxetinem. Existují hlášení o výraznějším účinku, pokud byla podávána serotonergní antidepresiva současně s lithiem nebo tryptofanem. TĚHOTENSTVÍ A KOJENÍ: Podání těhotným ženám pouze tehdy, pokud očekávaný přínos převažuje nad potenciálním rizikem pro plod.* Je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo

ukončit/přerušit podávání přípravku. SCHOPNOST ŘÍDIT A OBSLUHOVAT STROJE: Žádný nebo zanedbatelný vliv. S ohledem na hlášené nežádoucí účinky, např. závratě, je doporučena opatrnost pacientů.* NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY: Nežádoucí účinky byly zpravidla mírné nebo střední intezity a vyskytly se během prvních dvou týdnů léčby.

Účinky byly obvykle přechodné a nevedly obyčejně k ukončení terapie. Velmi časté: nauzea. Časté: abnormální sny, závratě, diarea, obstipace, zvracení, pruritus. Méně časté: návaly horka, noční pocení. Není známo: anafylaktická reakce,* hyponatremie, serotoninový syndrom, krvácení (včetně kontuze, ekchymózy, epistaxe,

gastrointestinálního nebo vaginálního krvácení),* angioedém, urtikarie, vyrážka*. PODMÍNKY UCHOVÁVÁNÍ: Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. VELIKOST BALENÍ: 28 potahovaných tablet. PŘEDÁVKOVÁNÍ: Zkušenosti s předávkováním omezené. Doporučena symptomatická léčba a odpovídající

monitoring. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI: H.Lundbeck A/S, Ottiliavej 9, 2500 Valby, Dánsko. REGISTRAČNÍ ČÍSLA: EU/1/13/891/002, 010, 012. DATUM POSLEDNÍ REVIZE TEXTU SPC: 01/2020. DATUM POSLEDNÍ REVIZE ZKRÁCENÉ INFORMACE: 4. 3. 2020. Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek je hrazen

z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Předtím, než přípravek Brintellix předepíšete, přečtěte si, prosím, úplné znění Souhrnu údajů o přípravku. Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách www.lundbeck.cz a www.sukl.cz. * Všimněte si, prosím, změn v informacích o léčivém přípravku.


Neuropsychiatrie

12 13

11 Jednání a jeho poruchy .................................91

11.1 Obecná charakteristika.....................................91

11.2 Neurobiologické poznámky .................................91

11.3 Poruchy jednání ..........................................91

11.4 Diagnostika ..............................................92

ii. SynDRoMoloGie

12 anxiózní syndrom ......................................97

12.1 Příznaky .................................................97

12.2 Úzkost u neurologických onemocnění ........................99

12.3 Úzkost u dalších interních onemocnění .......................99

12.4 Diagnostika ..............................................99

12.5 Léčba ..................................................100

13 Depresivní syndrom ...................................102

13.1 Příznaky ................................................102

13.2 Diagnostika .............................................103

13.3 Léčba ..................................................105

14 Manický syndrom......................................106

14.1 Příznaky ................................................106

14.2 Diagnostika .............................................107

14.3 Léčba ..................................................108

15 Psychotický syndrom ..................................110

15.1 Příznaky ................................................110

15.2 Diagnostika .............................................112

15.3 Léčba ..................................................114

16 hybnost a její poruchy .................................115

16.1 Druhy pohybových aktivit .................................115

16.2 Hierarchický systém řízení hybnosti .........................115

17 Senzitivní a senzorické systémy a jejich poruchy........124

17.1 Senzitivní systém ........................................124

17.2 Senzorické systémy.......................................128

18 Mozečkový syndrom ...................................134

18.1 Motorické funkce.........................................134

18.2 Kognitivně‑afektivní funkce................................134

18.3 Příznaky mozečkového syndromu...........................134

18.4 Anatomicko‑fyziologické vztahy............................135

18.5 Diagnostika .............................................136

18.6 Vyšetření kognitivně‑afektivního mozečkového syndromu......136 19 vestibulární syndromy ................................139

19.1 Anatomicko‑fyziologické poznámky.........................139

19.2 Epidemiologie ...........................................140

19.3 Klinická symptomatika....................................140

19.4 Psychiatrická problematika závrativých stavů .................141

19.5 Klinické vyšetření pacienta se závratí ........................142

19.6 Charakteristiky jednotlivých vestibulárních syndromů (příznaky)...145

19.7 Základní symptomatická léčba – farmakologické

ovlivnění vertiga .........................................148

20 Parkinsonský syndrom.................................150

20.1 Diagnostika .............................................150

20.2 Etiologie................................................151

21 Dyskinetické syndromy ................................155

21.1 Anatomický a patofyziologický úvod ........................155

21.2 Jednotlivé typy dyskinezí – bližší charakteristika ..............157

21.3 Mimovolní pohyby, které nepatří mezi dyskinetické syndromy...167

21.4 Specifické poznámky .....................................167

22 bulbární a pseudobulbární syndromy ..................169

22.1 Anatomie a funkce postranního smíšenÉho systÉmu...........169

22.2 Bulbární syndrom ........................................170

22.3 Pseudobulbární syndrom..................................170

22.4 Smíšený bulbární a pseudobulbární syndrom.................172

22.5 Diagnostické metody .....................................172

22.6 Hlavní příčiny bulbárního syndromu a diferenciální rozvaha.....172

22.7 Příčiny pseudobulbárního syndromu ........................173

22.8 Příčiny smíšeného bulbárního a pseudobulbárního syndromu ...175

23 kmenové syndromy....................................176

23.1 Kmenové léze ...........................................176

23.2 Kmenové reflexy a porucha vědomí .........................176

23.3 Diagnostické metody .....................................176

23.4 Hlavní příčiny postižení kmene .............................179

24 autonomní nervový systém a jeho poruchy.............187

24.1 Systém sympatiku a parasympatiku.........................187

24.2 Centrální autonomní regulační systémy......................188

24.3 Autonomní reflexy a vyšetřování autonomního

nervového systému.......................................188

24.4 Poruchy autonomního nervového systému – dysautonomie ....190

24.5 Autonomní nervový systém a epilepsie ......................191

24.6 Reflexní synkopy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191

24.7 Poruchy pocení (anhidróza, hyperhidróza)....................192

24.8 Sfinkterové dysfunkce.....................................193

24.9 Paroxysmální sympatická hyperaktivita

(autonomní bouře).......................................194

24.10 Stresová reakce ..........................................194

24.11 Autonomní nervový systém v psychiatrii .....................194

25 Thalamický syndrom...................................199

25.1 Epidemiologie ...........................................199

oBSAh

12 13

25.2 Etiologie................................................199

25.3 Klinická symptomatika....................................200

26 lobární syndromy .....................................201

26.1 Obecný princip organizace korových oblastí ..................201

26.2 Lobární syndromy z pohledu psychiatra......................202

26.3 Frontální lalok a jeho syndromy ............................202

26.4 Temporální lalok a jeho syndromy ..........................205

26.5 Parietální lalok a jeho syndromy ............................208

26.6 Okcipitální lalok a jeho syndromy...........................210

26.7 Neuroanatomický podklad psychiatrických onemocnění........212

26.8 Diagnostický postup a pomocná vyšetření....................213

iii. vyŠeTřovaCí MeToDy

27 Psychiatrické vyšetření ................................219

27.1 Úvod...................................................219

27.2 Vlastní vyšetření .........................................219

27.3 Specifické poznámky .....................................226

28 neurologické vyšetření a základy

syndromologického uvažování.........................228

28.1 Úvod...................................................228

28.2 Obecné základní pojmy ...................................228

28.3 Vyšetřovací postup .......................................229

28.4 Přesnější rozlišení „etáže“ neurologického postižení............237

29 neuropsychiatrické vyšetření ..........................238

29.1 Indikace ................................................238

29.2 Neuropsychiatrické vyšetření...............................240

29.3 Pomocná vyšetření .......................................240

30 neurofyziologické vyšetřovací metody .................241

30.1 Elektroencefalografie .....................................241

30.2 Evokované potenciály.....................................245

30.3 Elektromyografie.........................................247

31 Zobrazovací metody ...................................249

31.1 Úvod...................................................249

31.2 Strukturální zobrazovací metody............................249

31.3 Funkční zobrazovací metody ...............................251

31.4 Indikace ................................................252

31.5 Základy anatomie a hodnocení nálezu.......................254

31.6 Nálezy u vybraných neuropsychiatrických onemocnění.........256

32 likvorologie...........................................262

32.1 Úvod...................................................262

32.2 Indikace a kontraindikace k vyšetření mozkomíšního moku .....262

32.3 Lumbální punkce.........................................263

32.4 Vyšetřované parametry mozkomíšního moku a normální nález..264

32.5 Nejdůležitější neuropsychiatrické jednotky s indikací

lumbální punkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264

33 klinická psychologie a neuropsychologie

v neurologii a psychiatrii...............................270

33.1 Indikace klinickopsychologického/

neuropsychologického vyšetření............................270

33.2 Základy neuropsychologické diagnostiky.....................275

iv. inTeRDiSCiPlináRní SPolUPRáCe

34 Základní fyzioterapeutické postupy

u vybraných neurologických onemocnění ..............289

34.1 Úvod...................................................289

34.2 Konkrétní doporučení pro symptomatickou

fyzioterapeutickou léčbu ..................................289

34.3 Konkrétní doporučení pro sekundární projevy a komplikace .....289 35 ergoterapie v neuropsychiatrii .........................301

35.1 Úvod...................................................301

35.2 Konkrétní doporučené ergoterapeutické postupy ..............301

35.3 Zásady ergoterapie v praxi .................................309

36 Základy logopedické péče..............................310

36.1 Komunikace a její poruchy.................................311

36.2 Polykání a jeho poruchy (dysfagie)..........................317

37 Poruchy výživy ........................................325

37.1 Epidemiologie ...........................................325

37.2 Etiopatogeneze ..........................................325

37.3 Příznaky ................................................329

37.4 Diagnostika malnutrice ...................................329

37.5 Léčba ..................................................331

38 Genetika v neuropsychiatrii............................334

38.1 Neurogenetika a psychiatrická genetika......................334

38.2 Genetická onemocnění....................................334

38.3 Metody genetického testování, sekvenování nové generace . . . . . 338

38.4 Genetické vyšetření v praxi.................................338

39 neuropaliativní péče...................................342

39.1 Úvod...................................................342

39.2 Vymezení základních pojmů ...............................342

39.3 Závěrečné shrnutí ........................................345

Neuropsychiatrie

14 15

v. TeRaPeUTiCké PoSTUPy

40 Základní terapeutické principy

psychofarmakologické léčby ...........................349

40.1 Úvod...................................................349

40.2 Psychofarmakoterapie ....................................350

40.3 Využití a mechanismy účinku základních skupin psychofarmak..357 41 nefarmakologické terapeutické principy:

biologické přístupy ....................................368

41.1 Biologické přístupy .......................................368

42 nefarmakologické terapeutické principy:

psychoterapie a psychoedukace........................375

42.1 Psychoterapie ...........................................375

42.2 Edukace ................................................377

43 Pacientské organizace .................................379

vi. SPeCiální čáST

44 Delirium...............................................385

44.1 Epidemiologie ...........................................385

44.2 Etiopatogeneze ..........................................385

44.3 Příznaky a průběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 385

44.4 Diagnostika .............................................389

44.5 Léčba ..................................................391

45 organické duševní poruchy ............................395

45.1 Organická halucinóza .....................................396

45.2 Organická katatonní porucha...............................398

45.3 Organická porucha s bludy (podobná schizofrenii).............399

45.4 Organická afektivní porucha (organické poruchy nálady) .......401

45.5 Organická úzkostná porucha ...............................403

45.6 Organická emoční labilita..................................404

45.7 Organická porucha osobnosti ..............................406

46 Deprese ...............................................409

46.1 Epidemiologie ...........................................409

46.2 Etiopatogeneze ..........................................410

46.3 Příznaky a průběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 411

46.4 Klasifikace deprese .......................................412

46.5 Deprese u somatických a neurologických onemocnění .........412

46.6 Diagnostika .............................................413

46.7 Léčba ..................................................414

47 Úzkostné poruchy......................................419

47.1 Etiopatogeneze a příznaky.................................421

47.2 Úzkostné poruchy ........................................422

47.3 Léčba ..................................................425

47.4 Specifické poznámky .....................................427

48 Poruchy přizpůsobení, reakce na stres,

posttraumatická stresová porucha;

adaptační problematika a fyziologický zármutek.......430

48.1 Epidemiologie ...........................................430

48.2 Etiopatogeneze ..........................................430

48.3 Akutní reakce na stres.....................................431

48.4 Posttraumatická stresová porucha...........................432

48.5 Poruchy přizpůsobení.....................................434

48.6 Adaptace na sdělení závažné diagnózy ......................436

48.7 Fyziologický zármutek a deprese............................436

49 Somatoformní poruchy aneb poruchy se

somatickými příznaky a související poruchy ............438

49.1 Úvod...................................................438

49.2 Epidemiologie ...........................................440

49.3 Etiopatogeneze ..........................................440

49.4 Příznaky ................................................440

49.5 Diagnostika .............................................441

49.6 Léčba ..................................................447

50 Disociativní (konverzní) poruchy .......................450

50.1 Epidemiologie ...........................................450

50.2 Etiopatogeneze ..........................................450

50.3 Příznaky ................................................454

50.4 Diagnostika a diferenciální diagnostika ......................456

50.5 Léčba ..................................................457

50.6 Specifické poznámky .....................................459

51 Funkční poruchy hybnosti..............................462

51.1 Úvod...................................................462

51.2 Epidemiologie ...........................................462

51.3 Etiopatogeneze ..........................................463

51.4 Terminologie ............................................464

51.5 Příznaky ................................................464

51.6 Komorbidity.............................................464

51.7 Diagnostika .............................................465

51.8 Management............................................466

51.9 Prognóza ...............................................469

52 Schizofrenie ...........................................471

52.1 Epidemiologie ...........................................471

52.2 Etiopatogeneze ..........................................472

52.3 Příznaky a průběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 473

52.4 Diagnostika .............................................474

52.5 Léčba ..................................................475

oBSAh

14 15

52.6 Nežádoucí účinky antipsychotik ............................478

52.7 Specifické poznámky .....................................482

53 návykové nemoci......................................483

53.1 Epidemiologie ...........................................483

53.2 Etiopatogeneze ..........................................484

53.3 Neurobiologie závislostí ...................................484

53.4 Příznaky intoxikace návykovými látkami a jejich hlavní rizika....484 53.5 Příznaky a průběh vývoje závislosti..........................485

53.6 Diagnostika .............................................489

53.7 Psychické komplikace abúzu návykových látek................490

53.8 Léčba závislosti ..........................................491

53.9 Specifické poznámky .....................................493

54 Sexuální dysfunkce ....................................495

54.1 Prevalence sexuálních dysfunkcí ............................495

54.2 Etiopatogeneze ..........................................495

54.3 Zásady terapie sexuálních dysfunkcí.........................496

54.4 Sexuální dysfunkce u mužů ................................496

54.5 Sexuální dysfunkce u žen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 501 55 agrese a násilné chování...............................505

55.1 Etiologie.......................................

.......................................................505

55.2 Zásady vyšetření a léčby agresivního pacienta.................506

55.3 Farmakoterapie ..........................................510

56 Poruchy příjmu potravy................................515

56.1 Epidemiologie ...........................................515

56.2 Rizikové faktory a etiopatogeneze...........................515

56.3 Příznaky anorexia nervosa .................................516

56.4 Příznaky bulimia nervosa..................................516

56.5 Diagnostické postupy .....................................516

56.6 Dotazníková šetření.......................................518

56.7 Prevence a léčba .........................................519

57 Specifické poruchy osobnosti ..........................522

57.1 Epidemiologie ...........................................523

57.2 Etiologie................................................523

57.3 Průběh .................................................523

57.4 Diagnostika, vyšetření ....................................523

57.5 Zásady léčby ............................................524

57.6 Jednotlivé specifické poruchy osobnosti......................525

58 Mírná kognitivní porucha..............................533

58.1 Koncept mírné kognitivní poruchy ..........................533

58.2 Epidemiologie ...........................................533

58.3 Etiopatogeneze ..........................................535

58.4 Příznaky a průběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 535

58.5 Diagnostika .............................................536

58.6 Léčba ..................................................537

58.7 Specifické poznámky .....................................537

59 alzheimerova nemoc ..................................539

59.1 Epidemiologie ...........................................539

59.2 Etiopatogeneze ..........................................539

59.3 Příznaky a průběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 540

59.4 Diagnostika .............................................541

59.5 Léčba ..................................................544

59.6 Specifické poznámky .....................................548

60 Frontotemporální lobární degenerace .................550

60.1 Epidemiologie ...........................................550

60.2 Etiopatogeneze ..........................................550

60.3 Behaviorální varianta frontotemporální demence..............551

60.4 Primární progresivní afázie.................................557

60.5 Kombinace demence a poruch hybnosti .....................559

61 Demence s lewyho tělísky .............................562

61.1 Epidemiologie ...........................................562

61.2 Etiopatogeneze ..........................................562

61.3 Příznaky a průběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 562

61.4 Diagnostika .............................................563

61.5 Léčba ..................................................566

61.6 Specifické poznámky .....................................567

62 Creutzfeldtova-Jakobova nemoc a ostatní

lidská prionová onemocnění...........................569

62.1 Epidemiologie ...........................................569

62.2 Etiopatogeneze ..........................................569

62.3 Příznaky a průběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 570

62.4 Diagnostika .............................................570

62.5 Léčba ..................................................571

62.6 Dědičné formy prionových onemocnění .....................572

62.7 Nová varianta Creutzfeldtovy‑Jakobovy nemoci ...............572

62.8 Specifické poznámky .....................................572

63 Parkinsonova nemoc...................................574

63.1 Epidemiologie ...........................................574

63.2 Etiopatogeneze ..........................................574

63.3 Příznaky a průběh ........................................576

63.4 Diagnostika .............................................586

63.5 Léčba ..................................................589

63.6 Specifické poznámky .....................................605

64 Multisystémová atrofie ................................609

64.1 Epidemiologie ...........................................609

64.2 Etiopatogeneze ..........................................609

64.3 Příznaky a průběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 609

64.4 Diagnostika .............................................610

64.5 Léčba ..................................................612

65 Progresivní supranukleární obrna (Steeleův

Richardsonův-olszewskiho syndrom) ..................614

65.1 Epidemiologie ...........................................614

65.2 Etiopatogeneze ..........................................614

Neuropsychiatrie

16 17

65.3 Klinické příznaky .........................................614

65.4 Základní specifické varianty PSP ............................615

65.5 Diagnostika .............................................615

65.6 Léčba ..................................................615

66 normotenzní hydrocefalus.............................617

66.1 Epidemiologie ...........................................617

66.2 Etiopatogeneze ..........................................617

66.3 Příznaky a průběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 617

66.4 Diagnostika .............................................618

66.5 Léčba ..................................................620

67 huntingtonova nemoc.................................621

67.1 Epidemiologie ...........................................621

67.2 Etiopatogeneze ..........................................621

67.3 Příznaky a průběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 622

67.4 Diagnostika .............................................624

67.5 Léčba ..................................................626

67.6 Specifické poznámky .....................................627

68 amyotrofická laterální skleróza ........................630

68.1 Epidemiologie ...........................................630

68.2 Etiopatogeneze ..........................................630

68.3 Příznaky ................................................630

68.4 Diagnostika .............................................632

68.5 Léčba ..................................................634

69 Spinocerebelární ataxie................................640

69.1 Etiopatogeneze ..........................................640

69.2 Příznaky a průběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 640

69.3 Diagnostika .............................................641

69.4 Léčba ..................................................643

70 Wilsonova nemoc......................................644

70.1 Epidemiologie ...........................................644

70.2 Etiopatogeneze ..........................................644

70.3 Klinické příznaky .........................................644

70.4 Diagnóza ...............................................647

70.5 Léčba ..................................................648

71 esenciální tremor .....................................652

71.1 Epidemiologie ...........................................652

71.2 Etiopatogeneze ..........................................652

71.3 Příznaky ................................................652

71.4 Diagnostika .............................................653

71.5 Léčba ..................................................654

72 Tiky a Touretteův syndrom.............................656

72.1 Epidemiologie ...........................................656

72.2 Etiopatogeneze ..........................................656

72.3 Příznaky ................................................656

72.4 Primární tikové poruchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 658

72.5 Diagnostika .............................................659

72.6 Léčba ..................................................659

72.7 Diferenciální diagnóza sekundárních tiků.....................663

73 Dystonie ..............................................665

73.1 Epidemiologie ...........................................665

73.2 Patogeneze..............................................665

73.3 Klasifikace ..............................................665

73.4 Diagnostika .............................................665

73.5 Nejdůležitější zástupci dystonií .............................667

73.6 Základní principy léčby dystonií ............................670

74 onemocnění kosterního svalstva.......................672

74.1 Klasifikace ..............................................672

74.2 Epidemiologie ...........................................672

74.3 Etiopatogeneze ..........................................672

74.4 Příznaky ................................................673

74.5 Klinické jednotky ........................................674

74.6 Akutní stavy.............................................677

74.7 Diagnostika .............................................677

74.8 Léčba ..................................................678

75 vaskulární postižení centrální nervové soustavy........680

75.1 Cévní mozkové příhody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 680

75.2 Další klinické jednotky vaskulárního původu

s významnou neuropsychiatrickou symptomatikou ............691

76 epilepsie ..............................................701

76.1 Klasifikace ..............................................701

76.2 Epidemiologie ...........................................703

76.3 Etiopatogeneze ..........................................703

76.4 Příznaky a průběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 704

76.5 Diagnostika .............................................712

76.6 Léčba ..................................................714

77 Roztroušená skleróza ..................................724

77.1 Epidemiologie ...........................................724

77.2 Etiopatogeneze ..........................................724

77.3 Rizikové faktory..........................................724

77.4 Příznaky ........................



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.