načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Neuroimunita - Michal Schwartzová

Kniha: Neuroimunita
Autor:

Věděli jste, že zdraví mozku úzce souvisí s našim imunitním systémem? Jen pouhá myšlenka na stárnutí je pro mnoho lidí nesnesitelná a někteří jsou ochotni zaplatit velké částky za ...


Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  303
+
-
ks
rozbalKdy zboží dostanu
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma
Doporučená cena:  349 Kč
13%
naše sleva
10,1
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9% 85%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » BIZBOOKS
Rok vydání: 2016-09-14
Počet stran: 224
Rozměr: 167 x 225 mm
Úprava: 224 stran : ilustrace
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: s předmluvou Olleho Lindvalla
překlad: Jana Kočičková
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Doporučená novinka pro týden: 2016-38
ISBN: 9788026505228
EAN: 9788026505228
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Věděli jste, že zdraví mozku úzce souvisí s našim imunitním systémem? Jen pouhá myšlenka na stárnutí je pro mnoho lidí nesnesitelná a někteří jsou ochotni zaplatit velké částky za pomyslný „elixír mládí“. Netrápí nás však jen vrásky nebo snížení sexuální touhy, bojíme se nemohoucnosti a slabomyslnosti, nemocí a ztráty schopnosti rozhodovat sami za sebe. A možná největší hrůzu máme z depresí a onemocnění mozku – Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby. V minulosti byl mozek považován za samostatný a soběstačný orgán, zcela oddělený od imunitního systému. Ale 20 let výzkumů neuroimunoložky Dr. Michal Schwartové přináší do této oblasti absolutně převratné objevy a představuje zcela nový pohled na zdraví mozku. Na tyto a další otázky odpovídá kniha Dr. Schwartzové a společně s tipy na udržení mozku v lepší kondici odhaluje * co jsou „imunitní buňky moudrosti“, * jakým způsobem můžeme efektivně využívat neuroimunitu, zvláště v období stresu a stárnutí, * jak běhání, cvičení a jóga ovlivňují náš mozek, * jaké jsou rozdíly v imunitním systému mužů a žen, * 10 nejdůležitějších potravin podporujících imunitu, a mnoho dalšího. (jak udržovat mozek zdravý a mladý)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Michal Schwartzová - další tituly autora:
Neuroimunita Neuroimunita
Schwartzová, Michal
Cena: 168 Kč
 
Zákazníci kupující knihu "Neuroimunita" mají také často zájem o tyto tituly:
Když tělo bojuje s duší Když tělo bojuje s duší
Dahlke, Ruediger
Cena: 334 Kč
Deset dětí paní Ming Deset dětí paní Ming
Schmitt, Eric-Emmanuel
Cena: 137 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

41
KAPITOLA
2
Proces poznávání a stárnutí mozku
Imunitní buňky moudrosti
M
imořádné schopnosti lidí učit se, pamatovat si, vymýšlet příběhy, skládat
symfonie nebo navrhovat budovy a vesmírná plavidla vždy závisejí
na schopnosti jejich mozku přizpůsobit se neustále se měnícímu prostředí. Tato
schopnost se nazývá pružnost či plasticita mozku. V posledních desetiletích se
zřetelně ukázalo, že tato pružnost závisí na schopnosti mozku vytvářet nové
synapse mezi neurony, posilovat stávající synapse mezi těmito buňkami a vytvářet
nové neurony v průběhu života člověka. Tento proces se nazývá neurogeneze.
V době Ramóna y Cajal, otce moderní neurovědy, který prohlásil, že „v
dospělosti se nervové dráhy v mozku nemění, jsou pevně dané a vše může odumřít,
ovšem nic se nedá zregenerovat“
1
, se však ještě ani neuvažovalo o tom, že by
mozek dospělého člověka byl schopen vytvářet nové neurony.
Na počátku 60. let 20. století bylo dogma o neměnnosti mozku v
dospělosti poprvé zpochybněno americkým biologem Josephem Altmanem. Ačkoliv





– P ROCES POZNÁVÁNÍ A STÁRNUTÍ MOZKU –
42
pozoroval vytváření nových neuronů v mozku dospělého člověka a své
výsledky zveřejnil v prestižním časopise Science, byly jeho objevy opomíjeny po
dlouhá desetiletí. Až Elizabeth Gouldové, Fredu H. Gageovi a dalším vědcům se
konečně podařilo rozbít stávající teorii tím, že ukázali, jak se v hipokampu, té
části mozku, která je zodpovědná za učení a za pamě, nové neurony vytvářejí
po celý život. Další výzkumy odhalily, že tvorba nových neuronů je nezbytným
předpokladem pro učení a zvládání stresu, hraje důležitou roli v procesu
stárnutí mozku a má vliv na onemocnění mozku, jako jsou Alzheimerova choroba
nebo deprese.
2

Při hledání faktorů, které ovlivňují tvorbu nových neuronů, byli vědci silně
zaujati skutečností, že vyvážená, dobrovolná fyzická aktivita zvyšuje počet
nových neuronů, které se v mozku vytvoří.
3
Spolu se svým týmem jsem byla
překvapena, jakou moc má tělo nad myslí, a začalo nás zajímat, jakým způsobem
převádí mozek fyzickou aktivitu na příkaz vytvořit nové neurony. Zeptali jsme
se, které faktory, jež se v těle během fyzické aktivity tvoří, by mohly mít na mysl
takový vliv. V roce 2006 jsem spolu se svými doktorandy Jonathanem Kipnisem
(v současnosti vyučuje na Virginské univerzitě) a Yanivem Zivem (v současnosti
působí na Weizmannově institutu věd jako starší vědecký pracovník) přemýšlela
nad tím, zda by imunitní systém mohl hrát roli prostředníka mezi tělem a
mozkem během fyzické aktivity.
Naše spekulativní úvahy týkající se možnosti, že by imunitní systém spojoval
fyzickou aktivitu s neurogenezí, byly v té době ještě posíleny jednak skutečností,
že tvorba nových neuronů souvisí s mechanismem fungování antidepresiv, a také
realitou, kdy lékaři a terapeuti při potížích s depresemi často doporučovali
fyzickou aktivitu. Velmi nás proto lákalo to, že bychom mohli odhalit ony tajemné
hráče, kteří umějí dát dohromady všechny kousky hádanky. Velice se nám líbila
myšlenka, že by to mohl být imunitní systém, který pomáhá převádět fyzickou
aktivitu na proces tvorby nových neuronů, které následně zlepšují náladu
člověka. A zůstala nám tak otázka: Jak k tomu dochází?





– P ROCES POZNÁVÁNÍ A STÁRNUTÍ MOZKU –
43
Když jsme ověřovali tuto hypotézu, ptali jsme se, zda normálně fungující
imunitní systém podporuje tvorbu nových neuronů. Srovnávali jsme dvě skupiny
myší: jednu s imunitou narušenou natolik, že se podobaly „dětem v bublině“
(pacientům s vrozeným deficitem imunity SCID, které je třeba udržovat v
izolaci, bez kontaktu s lidmi, kteří by je mohli nakazit bakteriemi či viry), a jednu
s normálně fungujícím imunitním systémem. Určili jsme počty nově
vytvořených neuronů v mozku těchto dvou skupin myší. Imunodeficitní myši vytvořily
podstatně nižší počet nových neuronů, což ukazovalo, jak významně ovlivňují
buňky imunitního systému neurogenezi v mozku (obr. 3). Když jsme obnovili
imunitní systém první skupiny myší pomocí transplantovaných imunitních
buněk metodou značně podobnou té, která se používá u pacientů s leukemií, kteří
musejí podstoupit transplantaci kostní dřeně, dokázali jsme zvýšit počet nově
vytvořených nervových buněk, přičemž jejich počet byl podobný počtu
získanému ve skupině myší s původně zdravým imunitním systémem.
Obr. 3. Imunitní buňky podporují tvorbu nových neuronů v mozku. Myši
s nefunkčním imunitním systémem, tj. myši narozené s poruchou imunity,
podobně jako děti s vrozenou imunodeficiencí, mají nižší počet nově
vytvořených neuronů v oblastech souvisejících s učením a pamětí, jako je
např. hipokampus.
narušená tvorba nových neuronů
(neurogeneze u dospělého jedince)
normální tvorba nových neuronů
(neurogeneze u dospělého jedince)
mozková kmenová
buňka
nově vytvořený
neuron
axon
imunodeficitní myšmyš s normálně fungujícím
imunitním systémem





– P ROCES POZNÁVÁNÍ A STÁRNUTÍ MOZKU –
44
Naše výsledky poprvé naznačily, že zachází-li se s imunitním systémem
vhodným způsobem, mohou z toho mít prospěch procesy probíhající v mozku,
které jsou zodpovědné za poznávací procesy.
Byli jsme nadšení, jak silný vliv má imunitní systém na mysl, a začali jsme se
ptát, zda by zvířata, která trpí defektním imunitním systémem, mohla mít
prospěch z fyzické aktivity, stejně jako je tomu u normálních myší. Myši jsme umístili
do klecí, které nabízely obohacené prostředí – klece obsahovaly celou řadu
předmětů: hraček, tunelů, běhacích koleček apod., které myši motivovaly podávat
vyšší fyzický výkon. Následně jsme sledovali úroveň neurogeneze v jejich mozcích.
Myši s narušenou imunitou nevykázaly téměř žádný prospěch z fyzické aktivity,
zatímco myši se zdravým imunitním systémem vykázaly, jak jsme očekávali,
zvýšení hladiny nových neuronů. Tyto výsledky naznačovaly, že fyzická aktivita přenáší
prostřednictvím imunitního systému do mozku zprávy. Pokud nefunguje imunitní
systém, pak nemůže fungovat ani tento komunikační kanál.
4
Není divu, že se
běhání, jóga a jiné druhy atletické přípravy staly tolik oblíbenou výplní volného času.
Dnes už víme, že se díky nim můžeme stát chytřejšími – posilují náš imunitní
systém, který mysl člověka potřebuje, aby se udržela v kondici (obr. 4).
Naše testování na zvířatech odhalilo ještě nápadnější zjištění: bez ohledu
na zdravotní stav mozku daného jedince závisí jeho schopnost učit se, pamatovat
si a udržet pozornost na kondici imunitního systému. Při hodnocení poznávací
kapacity jsme posuzovali úroveň splnění úkolu, kdy se každá myš měla naučit
a zapamatovat si svou pozici v prostoru. Při testu nazývaném Morrisovo vodní
bludiště je zvíře umístěno do kulaté nádrže s vodou, v níž se pod povrchem vody
nachází plošina, kterou myš nevidí, když je do vody vložena. Myši nemají rády
vodu, a jakmile se myš ocitne na plošině, začne se kolem sebe rozhlížet a snaží se
zapamatovat si její rozměry i způsob, jak uniknout z vody. Po několika dnech je
myš umístěna do stejné nádrže a testuje se čas, který stráví v blízkosti plošiny,
i to, jak dlouho jí trvá dostat se na ni a jakou cestu zvolí (zdali plave přímo k
plošině, nebo na ni narazí náhodně).





– P ROCES POZNÁVÁNÍ A STÁRNUTÍ MOZKU –
45
Opět jsme porovnávali testovací skupinu myší s vrozeným defektním
imunitním systémem, podobných „dětem v bublině“, s druhou skupinou myší
s normálně fungujícím imunitním systémem. Testy probíhaly v režimu tzv.
„slepého“ experimentu, což znamená, že naši badatelé nevěděli, zda je
imunitní systém testovaných myší v pořádku, či ne. V jednu chvíli mi pak
laboranti volali, že jedna skupina myší je extrémně hloupá. A ukázalo se, že to
jsou myši z první skupiny – s defektním imunitním systémem! Myši, jejichž
imunitní systém nebyl poškozený, se snáze naučily a zapamatovaly si
umístění plošiny, ovšem imunodeficitní myši nedokázaly tento kognitivní úkol
doObr. 4. Trénink posiluje imunitní systém,
který zase podporuje tvorbu nových
neuronů v mozku (neurogenezi).
imunitní
systém
lymfatické uzliny
slezina
kostní dřeň





– P ROCES POZNÁVÁNÍ A STÁRNUTÍ MOZKU –
46
končit. Vypadalo to, že plavaly náhodně, protože v oblasti, kde byla původně
umístěna plošina, strávily méně času a více času strávily hledáním samotné
plošiny (obr. 5.). Jakmile byla pomocí transplantace imunitních buněk
obnovena funkce imunitního systému těchto myší, jejich provádění úkolu se
značně zlepšilo. Poprvé tak někdo prokázal, že výkon v kognitivní oblasti závisí
na buňkách vně mozku a mozek není tak autonomní, jak se dříve myslelo.
Samozřejmě, že tyto buňky imunitního systému netvoří součást propojeného
systému mozku a nejsou přímo zapojeny do elektrické aktivity mozku, ke
které dochází při kognitivních procesech, ale vypadá to, že bez podpory těchto
imunitních buněk nedokáže mozek řádně fungovat. Tyto závěry nás
překvapily. Proč by měl náš intelektuální výkon záviset i na jiných než mozkových
buňkách?
Také jsme vypozorovali, že zvířata s vrozenou imunodeficiencí vykazovala
deficienci i v oblasti pozornosti, a tedy nejen v oblasti učení a paměti. Nejvíce
Obr. 5. Imunitní buňky podporují kognitivní funkce.
Při ověřování schopnosti učit se a zapamatovat si
(Morrisovo vodní bludiště) se myši vloží do nádrže
s vodou a jsou cvičeny, aby dokázaly najít plošinu,
která je skryta pod vodou a umožní jim vylézt z vody.
Imunodeficitní myši (vpravo) si nedokážou
zapamatovat umístění plošiny a v nádrži plavou náhodným
směrem. Myši s fungujícím imunitním systémem
(vlevo) si pamatují umístění plošiny a plavou přímo k ní.
normálně fungující
imunitní systém
nefunkční imunitní
systém





– P ROCES POZNÁVÁNÍ A STÁRNUTÍ MOZKU –
47
nás překvapilo, že ačkoliv se zvířata narodila s narušenou imunitou, ke zhoršení
jejich chování (zhoršení pozornosti) došlo až při dosažení pohlavní dospělosti.
Tyto výsledky byly o to nápadnější, protože nám okamžitě připomněly to, co
jsme věděli o nervových vývojových vadách, jako je schizofrenie, nemoc často
spojovaná s abnormálním vývojem plodu v těhotenství, která se projeví na
začátku pohlavní dospělosti.
Psychotické symptomy pozorované u myší s vrozenou imunodeficiencí se
podobaly symptomům u schizofrenních pacientů. Bylo nesmírně zajímavé
odhalit, že vady imunitního systému způsobují i deficit pozornosti! O to
zajímavější pak bylo zjištění, že transplantací imunitních buněk bychom mohli tyto
stavy zvrátit. Pokud jsme se v minulosti domnívali, že „děti v bublině“ trpí
pouze s ohledem na svou neschopnost bojovat s viry a bakteriemi, nyní k tomu
musíme přidat i možnost, že trpí zhoršením kognitivních a behaviorálních
vlastností. Zhoršení behaviorálních procesů je ale možné zvrátit: domníváme
se, že podobně jako u těchto dětí pomáhá transplantace kostní dřeně vytvořit
jejich vlastní imunitní systém a zlepšit jejich odolnost vůči infekcím, tato
metoda by mohla rovněž obnovit jejich kognitivní schopnosti, zmírnit deficit
pozornosti a vybudovat odolnost vůči stresu, o čemž se blíže pobavíme ve třetí
kapitole. Ačkoliv jsme věděli, že imunitní buňky neurčují inteligenci člověka
(jeho IQ) ani jeho emocionální inteligenci (EQ), bylo pro nás velmi vzrušující
zjistit, že bychom posílením imunitního systému mohli lépe vytěžit potenciál
lidského mozku, případně se preventivně bránit zhoršování jeho stavu. Tato
skutečnost ještě zvýšila nutnost nalézt vysvětlení, jak to imunitní systém
vlastně dělá.
5

Vliv imunitních buněk na poznávací schopnosti nás přivedl k tomu, že jsme
si začali myslet, že musí jít o unikátní buňky, které dokážou tak sofistikované
úkoly provádět. Zjistili jsme také, že tyto buňky umějí rozeznat jednotlivé části
mozku. V tomto výzkumu jsme používali myši upravené geneticky tak, že téměř
všechny jejich lymfocyty (T-lymfocyty) byly schopny rozeznat pouze mozkové






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.