načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Neuroanestezie a základy neurointenzivní péče -- 2. přepracované a doplněné vydání – Tomáš Tyll; David Netuka; Vlasta Dostálová

Fungujeme! Vážení zákazníci, nařízením vlády jsou od 22. 10. 2020 z preventivních důvodů zavřeny některé naše pobočky. Knihy si ale můžete nadále objednávat s doručením Českou poštou, GLS, Zásilkovnou či s vyzvednutím na některých našich výdejnách. Tyto objednávky vyřizujeme v běžném režimu, stejně tak nákup e-knih a dalších elektronických produktů. Bližší informace naleznete zde
Neuroanestezie a základy neurointenzivní péče -- 2. přepracované a doplněné vydání
-12%
sleva

Kniha: Neuroanestezie a základy neurointenzivní péče
Autor: Tomáš Tyll; David Netuka; Vlasta Dostálová
Podtitul: 2. přepracované a doplněné vydání

– Multidisciplinární kolektiv autorů z řad neurochirurgů, neurologů, radiologů, intenzivistů a anesteziologů se i v 2. vydání publikace snaží podat ucelený pohled zejména na problematiku neuroanestezie a neurointenzivní péče. – První část ... (celý popis)
Titul je na partnerském skladu >20ks - doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  595 Kč 524
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
17,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Maxdorf
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2020
Počet stran: 360
Rozměr: 242,0x169,0x27,0 mm
Úprava: ilustrace (převážně barevné)
Vydání: 2., přepracované a doplněné vydání
Skupina třídění: Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
Hmotnost: 0,81kg
Jazyk: česky
Vazba: Pevná s přebalem lesklá
Datum vydání: 202009
ISBN: 978-80-7345-654-2
EAN: 9788073456542
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Multidisciplinární kolektiv autorů z řad neurochirurgů, neurologů, radiologů, intenzivistů a anesteziologů se i v 2. vydání publikace snaží podat ucelený pohled zejména na problematiku neuroanestezie a neurointenzivní péče.

První část publikace je věnována historii neurochirurgie, neuroanestezie a perioperační péče. Na vybrané kapitoly z anatomie a fyziologie CNS navazuje část chirurgická, zabývající se jednotlivými typy operačních výkonů. Samostatnou kapitolu autoři věnují interakci farmak a CNS. Další kapitoly popisují možnosti klinického i přístrojového vyšetřování a monitorování nervového systému. Samostatná kapitola se zabývá neuroradiologií včetně té intervenční. Kapitoly věnované anestezii u neurochirurgických výkonů pojednávají o předoperační přípravě, jednotlivých druzích zákroků s anesteziologickými specifiky a nejčastějších komplikacích či odchylkách, se kterými se může anesteziolog během operačního výkonu setkat. V aktualizovaném vydání je nově zařazena kapitola k tématu dětské neuroanestezie.

V rozsáhlém oddílu věnovaném neurointenzivní péči jsou popsány principy péče o pacienta s kraniocerebrálním poraněním i zásady komplexní péče po neurochirurgických výkonech, včetně ventilační strategie, účelné farmakoterapie, antibiotické léčby a výživy, nově také možnosti prognózování a neurorehabilitace. V závěru knihy čtenář nalezne přehled potenciálních časných i pozdních komplikací souvisejících s operačními výkony na mozku a míše.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Tomáš Tyll; David Netuka; Vlasta Dostálová - další tituly autora:
Neuroanestezie a základy neurointenzivní péče Neuroanestezie a základy neurointenzivní péče
Adenomy hypofýzy Adenomy hypofýzy
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

NEUROANESTEZIE A ZÁKLADY NEUROINTENZIVNÍ PÉČE


maxdorf jessenius

MUDr. Tomáš Tyll, Ph.D.

doc. MUDr. Vlasta Dostálová, Ph.D., MBA

prof. MUDr. David Netuka, Ph.D.

Kniha byla vydána za laskavé podpory společností:


NEUROANESTEZIE

A ZÁKLADY

NEUROINTENZIVNÍ

PÉČE

2., přepracované a doplněné vydání

maxdorf jessenius

MUDr. Tomáš Tyll, Ph.D.

doc. MUDr. Vlasta Dostálová, Ph.D., MBA

prof. MUDr. David Netuka, Ph.D.

Kniha byla vydána za laskavé podpory společností:


Tomáš Tyll, Vlasta Dostálová, David Netuka a kol., Neuroanestezie a základy neurointenzivní péče

2., přepracované a doplněné vydání

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ

Autoři i nakladatel vynaložili velkou péči a úsilí, aby všechny informace v knize obsažené týkající se dávkování léků a forem

jejich aplikace odpovídaly stavu vědy v okamžiku vydání. Nakladatel však za údaje o použití léků, zejména o jejich indikacích,

kontraindikacích, dávkování a aplikačních formách, nenese žádnou odpovědnost, a vylučuje proto jakékoli přímé či nepřímé

nároky na úhradu eventuálních škod, které by v souvislosti s aplikací uvedených léků vznikly. Každý uživatel je povinen

důsledně se řídit informacemi výrobců léčiv, zejména informací přiloženou ke každému balení léku, který chce aplikovat.

Ochranné obchodní známky (chráněné názvy) léků ani dalších výrobků nejsou v knize zvlášť zdůrazňovány. Z absence označení

ochranné známky proto nelze vyvozovat, že v konkrétním případě jde o název nechráněný.

Toto dílo, včetně všech svých částí, je zákonem chráněno. Každé jeho užití mimo úzké hranice zákona je nepřípustné a je

trestné. To se týká zejména reprodukování či rozšiřování jakýmkoli způsobem (včetně mechanického, fotografického či elek‑

tronického), ale také ukládání v elektronické formě pro účely rešeršní i jiné. K jakémukoli využití díla je proto nutný písemný

souhlas nakladatele, který také stanoví přesné podmínky využití díla. Písemný souhlas je nutný i pro případy, ve kterých může

být udělen bezplatně.

© Tomáš Tyll, Vlasta Dostálová, David Netuka, 2020

© Maxdorf, 2020

Cover layout © Maxdorf, 2020

Ilustrace © Jiří Hlaváček

Vydal Maxdorf s. r. o., nakladatelství odborné literatury, Na Šejdru 247/6a, 142 00 Praha 4

e‑mail: info@maxdorf.cz, internet: www.maxdorf.cz

Jessenius® je chráněná značka [No. 267113] označující publikace určené odborné zdravotnické veřejnosti

Odpovědný redaktor: Ing. Veronika Pátková

Jazyková redakce: Mgr. Martin Čermák

Sazba: Jan Štěpánek

Tisk: Books Print s. r. o.

Printed in the Czech Republic

ISBN 978-80-7345-654-2

Edice MEDICA

Šéfredaktorka: Mgr. Šárka Mašková


5

AUTORSKÝ KOLEKTIV KARIM 1. LF UK A ÚVN PRAHA:

„„ MUDr. Tomáš Tyll, Ph.D.

„„ MUDr. Tomáš Hanulík

„„ MUDr. Tomáš Henlín

„„ MUDr. Eva Lásziková

„„ MUDr. Daniela Netuková

„„ MUDr. Pavel Novotný, Ph.D.

„„ MUDr. Aleš Rára

„„ MUDr. Mgr. Lujza Reková

„„ MUDr. Martin Šidák

„„ MUDr. Jan Votava KARIM LF UK A FN HRADEC KRÁLOVÉ:

„„ doc. MUDr. Vlasta Dostálová, Ph.D., MBA KARIM 2. LF UK A FN MOTOL, PRAHA:

„„ MUDr. Jana Blažková ARK 1. LF UK A THOMAYEROVY NEMOCNICE, PRAHA:

„„ MUDr. Martin Müller ARO NEMOCNICE NA FRANTIŠKU, PRAHA:

„„ MUDr. Jakub Černý NEUROCHIRURGICKÁ A NEUROONKOLOGICKÁ KLINIKA 1. LF UK A ÚVN PRAHA:

„„ prof. MUDr. David Netuka, Ph.D.

„„ prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc ml.

„„ prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc. st.

„„ MUDr. Martin Májovský, Ph.D.

„„ MUDr. Václav Masopust, Ph.D., LL.M., MBA

„„ MUDr. Svatopluk Ostrý, Ph.D.

(zároveň neurologické oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s.)

„„ MUDr. Petr Vaněk, Ph.D. RADIODIAGNOSTICKÉ ODDĚLENÍ ÚVN PRAHA:

„„ MUDr. Tomáš Belšan, CSc.

„„ MUDr. Jiří Lacman, Ph.D.

„„ MUDr. Nora Profantová AROPRO SPOLEČNOST PRO ANESTEZII S. R. O., PRAHA:

„„ MUDr. Martin Voldřich, Ph.D. RECENZENTI

„„ doc. MUDr. Pavel Dostál, Ph.D., MBA

Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny LF UK a FN Hradec Králové

„„ prof. MUDr. Pavel Michálek, Ph.D., MSc., DESA

Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze


7

OBSAH

I. Slovo úvodem (Tomáš Tyll). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

II. Obecné poznámky – neurochirurgie, neuroanestezie

a neurointenzivní péče (Vladimír Beneš ml.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

III. Historické reminiscence (Vladimír Beneš st.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

IV. Současnost multioborové spolupráce v péči o neuropacienty (David Netuka). . . . . 21

1 Vybrané kapitoly z anatomie a fyziologie CNS (Martin Májovský) . . . . . . . . . . . . 22

1.1 Funkční korové oblasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

1.2 Nejdůležitější mozkové dráhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

1.3 Mozkové (hlavové) nervy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

1.4 Mícha. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

1.4.1 Míšní syndromy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

1.5 Cévní zásobení CNS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

1.6 Cirkulace mozkomíšního moku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

1.7 Hypofýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

2 Základní typy neurochirurgických zákroků (David Netuka, Petr Vaněk,

Václav Masopust). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

2.1 Neuroonkologické intrakraniální výkony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

2.1.1 Extracerebrální nádory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

2.1.2 Intracerebrální nádory primární . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

2.1.3 Sekundární intracerebrální tumory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

2.1.4 Další vybrané intrakraniální výkony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

2.2 Cévní intrakraniální výkony. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

2.2.1 Aneurysmata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

2.2.2 Kavernózní angiom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

2.2.3 Arteriovenózní malformace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

2.2.4 Spontánní intracerebrální krvácení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

2.3 Operace míchy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

2.4 Operace periferních nervů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

2.5 Spondylochirurgie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

2.5.1 Laminektomie, hemilaminektomie, parciální hemilaminektomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

2.5.2 Diskektomie, mikrodiskektomie, sekvestrektomie bederní ploténky,

zadní foraminotomie a mikroforaminotomie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

2.5.3 Stabilizační výkony v oblasti hrudní a bederní páteře: transpedikulární šrouby,

posterolaterální déza (PLF), posterolaterální mezitělová déza (PLIF), transforaminální

mezitělová déza (TLIF) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

2.5.4 Přední mezitělová déza (ALIF) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

TETRAGRAPH

MONITOR SVALOVÉ RELAXACE

Předejděte pooperačním komplikacím s novou generací

monitoru svalové relaxace!

Pro

CEREBAIR

BEZDRÁTOVÁ MONITORACE EEG

Výsledky EEG na monitoru vitálních funkcí

intuitivní ovládání a manipulace, nasadíte na hlavu a spustíte test

bezdrátové snímání a přenos díky bluetooth technologii

osmikanálový monitoring mozkové aktivity

online výsledky se spektrální, amplitudovou a frekvenční analýzou

pro snadnou lokalizaci EEG anomálií

možnost vzdáleného zobrazení výsledků, funkce nahrávání

flexibilní aplikace pro různé kraniální konfigurace

a zpětného zobrazení

Pro zápůjčku

a detailní informace

nás kontaktujte na

tel.:

257 325 606

e-mailu:

office@amimedical.cz

www.amimedical.cz

během 5 minut a bezdrátově!

kvantitativní měření neuromuskulárních funkcí využívající EMG

od spuštění

5

25

75

95

100

AMI_neuroanestezie_reklama2

pondělí 3. srpna 2020 16:04:39


NEUROANESTEZIE A ZÁKLADY NEUROINTENZIVNÍ PÉČE

8

2.5.5 Přední krční mikrodiskektomie, dlahování, mezitělová déza, dynamické náhrady

krční meziobratlové ploténky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

2.5.6 Parciální somatektomie, somatektomie, vertebrektomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 2.5.7 Kraniocervikální přechod – fixace zlomenin druhého krčního obratle (C2) axiálním šroubem,

transorální přístup, zadní instrumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

2.5.8 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 2.6 Kraniocerebrální poranění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 2.7 Cévní extrakraniální výkony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

2.8 Chirurgická léčba chronické bolesti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

2.8.1 Neuromodulační léčba bolesti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

2.9 Intervenční neuroradiologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

3 Účinky léčiv používaných v anesteziologii na centrální

nervový systém (Martin Müller) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

3.1 Inhalační anestetika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

3.1.1 Mechanismus účinku inhalačních anestetik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

3.1.2 Vliv inhalačních anestetik na metabolismus mozkové tkáně, průtok krve mozkem

a jeho autoregulaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

3.1.3 Vliv inhalačních anestetik na intrakraniální tlak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

3.1.4 Vliv inhalačních anestetik na funkci hematoencefalické bariéry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

3.1.5 Vlastnosti jednotlivých inhalačních anestetik ve vztahu k CNS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

3.2 Intravenózní anestetika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

3.2.1 Thiopental a barbituráty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

3.2.2 Propofol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

3.2.3 Etomidát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

3.2.4 Ketamin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

3.3 Benzodiazepiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

3.3.1 Agonisté . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

3.3.2 Flumazenil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

3.4 α

2

‑Agonisté . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

3.5 Opioidy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 3.5.1 Agonisté opioidních receptorů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 3.5.2 Naloxon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100 3.6 Neuroleptika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100 3.7 Myorelaxancia a inhibitory acetylcholinesterázy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .101 3.7.1 Nedepolarizující myorelaxancia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .101

3.7.2 Sukcinylcholin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .102

3.7.3 Inhibitory acetylcholinesterázy a atropin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .102

4 Neurologické vyšetření pro intenzivisty (Svatopluk Ostrý) . . . . . . . . . . . . . . . . .104

4.1 Obecné principy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .104

4.2 Rozsah a postup neurologického vyšetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .104

4.2.1 Vyšetření stavu vědomí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .106

4.2.2 Vyšetření motoriky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .107

4.2.3 Vyšetření čití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .109

4.3 Klinický nález při smrti mozku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .109

9

OBSAH

5 Monitorování CNS (Tomáš Tyll, Pavel Novotný, Vlasta Dostálová,

Svatopluk Ostrý, Martin Müller). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .111

5.1 Mozková hemodynamika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .111

5.1.1 Nitrolební tlak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .111

5.1.2 Cerebral blood flow (CBF) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .119

5.2 Oxymetrie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .121

5.2.1 Jugulární oxymetrie (SvjO

2

) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .121

5.2.2 Tkáňová oxymetrie (PtiO

2

) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .124

5.2.3 NIRS oxymetrie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .125

5.3 Mikrodialýza. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .128

5.4 Elektrofyziologické monitorování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .133

5.4.1 Evokované potenciály a EMG. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .133

5.4.2 Elektroencefalografie (EEG) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .145

5.4.3 Kvantitativní pupilometrie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .148

6 Neuroradiologie – diagnostika a neurointervenční výkony (Tomáš Belšan,

Nora Profantová, Jiří Lacman). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .150

6.1 Zobrazovací modality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .150

6.1.1 Ultrasonografie a dopplerovská ultrasonografie (UZ, DUS) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .150

6.1.2 Výpočetní tomografie (CT) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .151

6.1.3 Magnetická rezonance (MRI). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .155

6.1.4 Digitální subtrakční angiografie (DSA) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .158

6.2 Nejčastější patologické stavy zobrazované v neuroradiologii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .159

6.2.1 Kraniocerebrální poranění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .159

6.2.2 Zánětlivé procesy mozku, mening a páteře vyžadující chirurgický zásah . . . . . . . . . . . . . . .166

6.2.3 Mozkové nádory. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .168

6.2.4 Nádory páteře, míšních obalů a míchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .169

6.2.5 Toxická a metabolická poškození mozku s možnou poruchou vědomí. . . . . . . . . . . . . . . . .169

6.3 Neurointervenční výkony. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .169

6.3.1 Intravaskulární výkony na mozku a mozkových cévách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .169

6.3.2 Intervence na páteři. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .176

7 Anestezie (Eva Lásziková, Daniela Netuková, Vlasta Dostálová,

Jana Blažková, Martin Šidák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .179

7.1 Předoperační vyšetření pacientů před neurochirurgickým výkonem. . . . . . . . . . . . . . . . . .179

7.1.1 Cíle předoperačního vyšetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .179

7.1.2 Význam předoperačního vyšetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .179

7.1.3 Anamnéza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .180

7.1.4 Premedikace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .180

7.1.5 Laboratorní a pomocná vyšetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .181

7.1.6 Chronická a perioperační medikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .181

7.1.7 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .182

7.2 Úvod do anestezie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .182

7.2.1 Poranění míchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .182

7.2.2 Supratentoriální nádory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .183

7.2.3 Operace v zadní jámě lební. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .183

7.2.4 Mozková aneurysmata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .183

NEUROANESTEZIE A ZÁKLADY NEUROINTENZIVNÍ PÉČE

10

7.2.5 Resekce arteriovenózní malformace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .184

7.2.6 Intervenční neuroradiologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .184

7.2.7 Okluzivní cerebrovaskulární onemocnění. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .184

7.2.8 Awake a epileptochirurgie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .184

7.2.9 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .185

7.3 Operační polohy u neurochirurgických operací. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .185

7.3.1 Poloha na zádech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .186

7.3.2 Poloha na boku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .187

7.3.3 Poloha na břiše . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .187

7.3.4 Poloha vsedě, v polosedě. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .189

7.4 Vedení anestezie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .191

7.4.1 Celková anestezie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .192

7.4.2 Awake . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .198

7.5 Anesteziologická specifika operačních zákroků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .203

7.5.1 Supratentoriální oblast . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .203

7.5.2 Zadní jáma lební (ZJL) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .206

7.5.3 Cévní onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .208

7.5.4 Epileptochirurgie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .219

7.5.5 Spondylochirurgie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .220

7.5.6 Anestezie v intervenční radiologii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .227

7.5.7 Anestezie pro CT a MRI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .236

7.5.8 Akutní operace a kraniotraumata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .240

7.6 Anestezie v dětské neurochirurgii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .243

7.6.1 Hydrocefalus. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .244

7.6.2 Tumory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .245

8 Základy neurointenzivní péče a pooperační péče v neurochirurgii (Tomáš Tyll,

Aleš Rára, Pavel Novotný, Jan Votava, Martin Müller, Lujza Reková, Martin Voldřich,

David Netuka) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .251

8.1 Sedace v neurointenzivní péči . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .251

8.1.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .251

8.1.2 Specifika sedace v neurointenzivní péči. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .251

8.1.3 Nežádoucí účinky sedace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .252

8.1.4 Protokolizovaná péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .252

8.1.5 Delirium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .254

8.1.6 Používaná farmaka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .254

8.1.7 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .256

8.2 Osmoterapie a péče o vnitřní prostředí, infuzní terapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .256

8.2.1 Osmoterapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .256

8.2.2 Jednotlivé látky používané k osmoterapii. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .257

8.2.3 Poruchy vnitřního prostředí u neurochirurgických pacientů a v neurointenzivní péči. . . . . . . . .261

8.2.4 Obecné zásady infuzní terapie u pacientů v neurointenzivní péči . . . . . . . . . . . . . . . . . . .268

8.3 Drény v neurointenzivní péči. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .269

8.3.1 Zevní komorová drenáž. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .269

8.3.2 Lumbální drenáž . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .271

8.3.3 Redonův drén . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .273

11

OBSAH

8.3.4 Spádová drenáž . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .273

8.3.5 Hrudní drenáž . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .273

8.4 Aplikace kortikosteroidů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .274

8.4.1 Dexamethason . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .274

8.4.2 Použití kortikoidů u míšního traumatu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .275

8.5 Prevence a léčba vazospasmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .275

8.5.1 Rizikové faktory SAK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .275

8.5.2 Doporučení pro prevenci SAK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .275

8.5.3 Klinické příznaky SAK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .276

8.5.4 Diagnostika SAK. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .276

8.5.5 Patofyziologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .277

8.5.6 Extrakraniální klinické příznaky vazospasmů a proběhlého SAK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .277

8.5.7 Terapie a prevence komplikací po proběhlém SAK. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .278

8.6 Komplexní terapie nitrolební hypertenze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .279

8.6.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .279

8.6.2 Důležité pojmy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .280

8.6.3 Diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .282

8.6.4 Terapie nitrolební hypertenze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .282

8.6.5 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .286

8.7 Křečové stavy, antiepileptika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .286

8.7.1 Perioperační léčba antiepileptiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .287

8.7.2 Cíle léčby antiepileptiky, volba antiepileptika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .287

8.7.3 Profylaxe u kraniocerebrálních traumat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .288

8.7.4 Profylaxe u zánětlivých, vaskulárních či nádorových onemocnění CNS a po operacích mozku . . .289

8.7.5 Pacienti po neurochirurgické operaci epileptogenní léze, s ojedinělými záchvaty před operací . . .289

8.7.6 Léčba antiepileptiky po prvním záchvatu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .289

8.7.7 Status epilepticus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .290

8.8 Antibiotická terapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .292

8.8.1 Antibiotická terapie u kraniocerebrálního poranění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .292

8.8.2 Antibiotická profylaxe v neurochirurgii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .293

8.8.3 Intrakraniální abscesy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .294

8.8.4 Meningoencephalitis a ventriculitis v souvislosti se zavedeným likvorovým shuntem . . . . . . . .297

8.8.5 Ventriculitis a meningoencephalitis v souvislosti se zavedenou zevní komorovou drenáží (EVD)

a lumbální drenáží (LD). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .298

8.8.6 Infekce v místě neurochirurgické rány. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .300

8.9 Prevence tromboembolické nemoci. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .300

8.9.1 Přehled tromboprofylaxe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .300

8.9.2 Pacienti s dlouhodobou antikoagulační terapií. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .301

8.9.3 Pacienti s dlouhodobou antiagregační terapií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .303

8.10 Výživa u pacientů v intenzivní péči . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .303

8.10.1 Zahájení výživy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .304

8.10.2 Enterální výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .304

8.10.3 Parenterální výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .305

8.10.4 Jaké množství energie?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .305

8.10.5 Jaké množství a složení živin, stopových prvků a vitaminů? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .306

NEUROANESTEZIE A ZÁKLADY NEUROINTENZIVNÍ PÉČE

12

8.10.6 Jaká je potřeba tekutin a minerálů? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .306

8.10.7 Laboratorní vyšetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .307

8.11 Mozková smrt, péče o dárce orgánů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .307

8.11.1 Definice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .307

8.11.2 Nejčastější příčiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .307

8.11.3 Patofyziologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .307

8.11.4 Extrakraniální projevy mozkové smrti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .308

8.11.5 Diagnostika mozkové smrti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .309

8.11.6 Legislativa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .310

8.11.7 Kontraindikace odběru orgánů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .310

8.11.8 Péče o dárce orgánů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .311

8.11.9 Anesteziologický management během odběru orgánů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .313

8.12 Prognózování pacientů po získaném poškození mozku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .314

8.12.1 Získaná poškození mozku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .314

8.12.2 Traumatická poranění mozku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .314

8.12.3 Hypoxicko‑ischemické mozkové poškození. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .315

8.12.4 Subarachnoidální krvácení (SAH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .316

8.12.5 Subarachnoidální neaneurysmatické krvácení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .317

8.12.6 Intracerebrální krvácení (ICH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .317

8.12.7 Ischemická cévní mozková příhoda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .318

8.12.8 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .320

8.13 Neurorehabilitace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .321

9 Vybrané komplikace neurochirurgických zákroků (Jakub Černý, Tomáš Henlín,

Tomáš Hanulík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .326

9.1 Peroperační a časné komplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .326

9.1.1 Vzduchová embolie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .326

9.1.2 Pooperační krvácení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .332

9.1.3 Edém mozku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .334

9.1.4 Epileptický záchvat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .336

9.1.5 Protrahované probouzení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .339

9.2 Pozdní komplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .345

9.2.1 Infekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .345

9.2.2 Neurologické poruchy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .347

Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .350

Summary. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .351

Přehled použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .352

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .357

I. SLOVO ÚVODEM

Tomáš Tyll

„Počínaní anestesiologovo je odpovědné a obstát může především ten, kdo účelně

chápe spojitost aspektu anestesiologického s aspektem neurochirurgickým. Znalost zá

kladu patofysiologie nervové soustavy, neurologických příznaků, symptomových skupin

a jejich hodnocení jsou hlavním předpokladem anestesiologova přínosu v komplexní

léčbě neurochirurgického nemocného.“

doc. MUDr. Václav Trávníček, CSc. (Keszler a kol. Anestesiologie. SZN, 1965)

Objev, respektive zavedení anestezie v lékařství byl klíčový milník pro rozvoj chi­

rurgie. Postupem doby se anesteziologie stala samostatným oborem. Její oddělení od  chirurgie bylo vynuceno nárůstem znalostí, nevyhovující praxí a nepochybně vedlo  ke zlepšování perioperační péče. 1. ledna 1948 bylo – jako první v Československu  – ve Střešovicích založeno samostatné anesteziologické oddělení. Jeho zakladatelem  a prvním primářem byl plukovník MUDr. Lev Spinadel. Dá se říci, že to bylo datum  zrození oboru u nás. Lev Spinadel byl také autorem „Klinické anestesiologie“, první 

české učebnice oboru, jež vyšla v nakladatelství Naše vojsko. V ní ještě samostatná 

kapitola o neuroanestezii nebyla. Ve stejném roce vydalo Zdravotnické nakladatelství  také „Příručku celkové anestesie“ od MUDr. Jany Pastorové. V tomto textu jsou aneste­ zii pro neurochirurgii věnovány dvě stránky. 

Krom samostatné anesteziologie byl pro rozvoj chirurgických oborů zásadní roz­

mach intenzivní medicíny. Moderní anesteziologie a intenzivní medicína, tedy peri­ operační péče, umožnují chirurgickým odbornostem léčit starší a nemocnější pacienty,  podstupující radikálnější, složitější a více zatěžující výkony. Jsou tak sine qua non podmínkou dalšího rozvoje operačních oborů. Neurochirurgie není výjimkou. 

Jaká jsou specifika neuroanestezie a neurointenzivní péče? Dala by se jich jmenovat 

řada. Následující řádky proto nejsou výčtem, spíše zamyšlením. Nervová soustava je 

sídlem jedné z vitálních funkcí. A to funkce dle mého názoru klíčové pro „člověčen­ ství“. Vědomí, myšlení, slovo, nezávislost. Bez dýchání, oběhu a homeostázy také sa­

mozřejmě nemůžeme žít. Jak ale žijeme, když nám sice cévami obíhá okysličená krev 

sa ponormálními hodnotami vnitřního prostředí, ale nejsme schopni vládnout řečí, ko­ munikovat, či dokonce vůbec vnímat? Jednoznačná odpověď na tyto otázky není mož­

ná. Respektive by byla jiná člověk od člověka, závislá na věku, světonázoru, etniku atd. 

Nervová soustava má omezené regenerační schopnosti. Její často i malé poškození 

vede k trvalým a invalidizujícím následkům. V průběhu života nám buňky centrální 

nervové soustavy postupně ubývají. Inzulty, které je nevratně poškozují, včetně iatro­

genních, tak způsobují trvalé následky. Zlepšování neurologického stavu je potom 

NEUROANESTEZIE A ZÁKLADY NEUROINTENZIVNÍ PÉČE

14

založeno na vytvoření alternativních nervových propojení, vznikajících dlouhodobou  rehabilitací a znovuučením. Z uvedeného vyplývá zásadní důležitost prevence. 

Nervová soustava je obvyklým terčem anesteziologické péče. Odstranění bolesti bě­

hem chirurgického zásahu a po něm je ostatně jedním z hlavních úkolů anesteziologa.  V případě jediného chirurgického oboru, totiž neurochirurgie, pak mají anesteziolog  i operatér společný objekt zájmu. Paradoxem přitom je, že mozek per se nebolí. 

Vzdělávání v subspecializované odbornosti anesteziologie a intenzivní medicíny, 

v našem případě s předponou neuro­ (tedy neuroanesteziologické a neurointenzivní), 

je nezbytným předpokladem omezení preventabilních nežádoucích následků naší péče,  stejně jako časného odhalení a řešení těch, které preventabilní nejsou. Nárůst vědo­ mostí si i v anesteziologii a intenzivní péči vynucuje další atomizaci základního oboru.

Jen koordinovaná multidisciplinární spolupráce neurochirurga, anesteziologa, neu­

rologa, radiologa, intenzivisty, fyzioterapeutů, logopedů a dalších odborností vede 

k žádoucímu výsledku, ideálně k vyléčenému pacientovi s žádným či minimálním 

neurologickým deficitem, který se „vrací zpět do života“. Specialisté řady uvedených 

odborností se ostatně podíleli také na vzniku této publikace. 

Mé poděkování proto patří současným i bývalým spolupracovníkům z Kliniky 

anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a ÚVN Praha i všem dal­

ším spoluautorům. 

„Úkolem tohoto díla bylo vyplnit dosavadní mezeru v našem lékařském písemnictví,

co se týče pokroků anestesiologie. Posudek, zda jsem tento úkol splnil, přenechávám

kritice povolanějších... Některým kapitolám nebylo věnováno tolik pozornosti, kolik

by si zasloužily...“

plk. MUDr. Lev Spinadel (Klinická anestesiologie. Naše vojsko, 1950)

Věřím, že si i 2. vydání naší učebnice najde své čtenáře. A slova docenta Trávníčka 

citovaná v úvodu této stati, stejně jako slova doktora Spinadela na jejím konci, si za­

chovala i po 55, respektive 70 letech svou platnost. 

II. OBECNÉ POZNÁMKY

– NEUROCHIRURGIE, NEUROANESTEZIE

A NEUROINTENZIVNÍ PÉČE

Vladimír Beneš ml.

Neurochirurgie, neuroanestezie a neurointenzivní péče se rozvíjejí společně za trva­

lého vzájemného ovlivňování a potencování. Historicky se většina operací prováděla 

v místním znecitlivění a anesteziolog tak na scénu přichází až později, víceméně mezi 

oběma světovými válkami. Boom však obě disciplíny zaznamenávají až po druhé svě­

tové válce. Jak se postupně rozvíjejí možnosti neurochirurgie, anestezie přispívá svým 

rozvojem a v některých oblastech umožňuje rozmach oboru. Neurointenzivní péče se 

rozvíjí podobně. Zprvu je pěstována neurochirurgy a neurology, v poslední době je 

však celosvětovým trendem posun směrem k centrálním intenzivním jednotkám a zde 

se do popředí dostávají anesteziologové s intenzivistickým vzděláním.

Neurochirurg se na mnoha místech stává pouze konziliářem, jenž u některých ne­

mocných provádí chirurgické ošetření, nejčastěji dekompresi utlačeného mozku, lhos­

tejno zda evakuací hematomu, punkcí komory či velkou dekompresivní kraniektomií. 

U mnoha nemocných je neurochirurg pouze ten lékař, který zavede čidlo intrakrani­

álního tlaku. A na mnoha místech již i to provádějí sami neurointenzivisté. Základem 

je výuka a výchova neurointenzivistů, kteří se mohou rekrutovat jak z anesteziologic­ kých, tak neurochirurgických kořenů. Finální postupy jsou dnes již natolik propraco­ vané a automatizované, že je vcelku lhostejné, ze kterého oboru intenzivista přišel.

Paradoxně intenzivistické manévry současně zastiňují jeden z rozhodujících neuro­

chirurgických objevů – hodnocení poruch vědomí. Glasgow Coma Scale tak již přestá­ vá být monitorovacím systémem, ale je klíčovým, víceméně jednorázovým vyšetřením  vedoucím k rozhodnutí o intubaci a tlumení nemocného. U nejtěžších nemocných  neurochirurg ztrácí své nejdůležitější informace – klinické hodnocení vývoje stavu  vědomí a eventuálního neurologického deficitu.

V neurochirurgii byl rozhodující přínos anesteziologie v zavedení metod umožňu­

jících „relaxaci“ mozku. To dovolilo operování na bazi mozku, zejména aneurysmat,  ale také snížilo rizika běžných operací, kdy edém v okolí nádoru vytlačil po otevření  tvrdé pleny mozek nad úroveň kraniotomie a z jednoduché resekce nádoru se mnohdy 

stávalo drama s neblahými konci.

Vcelku brzy se objevuje rovněž řízená hypotenze, kterou dodnes používáme v ce­

rebrovaskulární neurochirurgii. U aneurysmat prakticky nikoli, své místo má hlavně  v operativě arteriovenózních malformací. Občas ji lze použít také u extrémně bohatě  krví zásobených nádorů. Dnes se používá i krátkodobá zástava vyvolaná adenosinem;  několik vteřin neurochirurgovi postačí k naložení svorky na zcela ochablé cévy. Jde  NEUROANESTEZIE A ZÁKLADY NEUROINTENZIVNÍ PÉČE

16

však nejen o normotenzi a hypotenzi, u nemocných operovaných pro ischemické po­

stižení mozku si neurochirurg přeje spíše vyšší krevní tlak, o 20–30 mmHg nad normu 

nemocného, a u těchto nemocných nelze připustit ani sebekratší pokles TK. Opako­

vaně přednáším, že u karotických endarterektomií je nejdůležitějším členem týmu  anestezio log; operace je natolik jednoduchá, že osoba chirurga není až tak rozhodující.

Specifikem neurochirurgie je, že operuje prakticky po celém těle – mozek, mí­

chu, periferní nervy. Z toho vyplývají všemožné polohy, které s sebou přinášejí pro 

anesteziology nevítané problémy. Páteř je nejčastěji operována v poloze na břiše, což 

znamená nelehkou anestezii u starších a obézních nemocných. Transthorakální ex­ trapleurální přístupy k hrudní páteři s sebou nesou riziko pneumothoraxu. Anestezio­ logy neoblíbená je poloha vsedě při přístupech do zadní jámy, která s sebou nese riziko  vzduchové embolie. Za zmínku ještě stojí přístup transorální, kdy chirurg jde přímo  kolem transnazálně zavedené endotracheální trubice. Přitom ještě nedávno transorální  přístup znamenal tracheotomii. K potěše anesteziologů jistě přispívá fakt, že trans­ orální operace se v neurochirurgii již prakticky neprovádějí. Ovšem v poslední době  naopak přibylo awake operací, které na anesteziologa kladou nové nároky. A podob­ ných příkladů by bylo možno uvést více.

V zásadě je fundamentální fakt, že neurochirurg, anesteziolog a neurointenzivista 

tvoří jeden tým, jehož jediným cílem je léčení nemocného, a každý z nich musí dodat  své nejlepší. Rozhodují proto mezilidské vztahy a respekt jednoho k druhému. Vše  ostatní je podružné. Zde pak vstupuje do hry určitá rozdílnost generických modelů  jednotlivých účastníků. Neurochirurg má rád rychlost, okamžitý výsledek, chce co nej­ dříve vědět, zda je jeho pacient v pořádku, je to prostě člověk jednorázové akce, který  rád operuje, a chce proto odoperovat co nejvíce nemocných. Anesteziolog je naopak  člověk opatrný, uvážlivý, nemá rád náhlé změny a rozhodnutí, jeho hlavní touhou je  stabilní anestezie a příliš mu nezáleží na tom, kolik nemocných uspí. Intenzivista je  potom člověk trpělivý, povahou bližší internistovi a preferuje kontinuální léčbu, nemá  rád moc velký obrat nemocných, pečlivě váží, kdo již jeho pomoc nepotřebuje. Z těch­ to faktů mohou vznikat tenze a občasné konflikty, které musejí být řešeny tolerancí  a dohodou všech účastníků. Musím upřímně napsat, že obvykle nejméně tolerantní  je chirurg. Na druhou stranu často mívá pravdu. Uvědomí­li si celý tým tyto základní  atributy a specifika, bude odvádět excelentní práci.

Anesteziologové jsou také, spolu s instrumentářkami, jediní, kdo poznají a rozeznají 

dobrého chirurga od špatného. To, že se chirurg na sále svléká a bere si jistý uniformní  oděv, má i symbolický význam. Tady jsem pouze tím, čím opravdu jsem, a vy tady  jste těmi, kdo to dokáže zhodnotit. Závisím na vás a doufám ve vaše pochopení. To nic  nemění na faktu, že za každou komplikaci je iniciálně blamován anesteziolog. Zodpo­

vědný neurochirurg si však umí své komplikace přiznat a poučit se z nich. Finálním 

stavem by mělo být – a často i je, že chirurg a anesteziolog nejsou jen kolegové, ale 

i přátelé. Je to trochu ve smyslu Hellerovy „Hlavy XXII“: Plukovník Cathcart by řekl, 

že má mezi anesteziology své nejlepší přátele, ale ani náhodou by za některého z nich 

neprovdal svoji dceru. A s intenzivisty je tomu podobně.

Dostáváme se k indikaci operace. Ta je plně v rukou neurochirurga a hlas anestezio­

loga či intenzivisty je pouze poradní. Chirurg musí být natolik chytrý, aby jim naslou­ chal. Rozhodování mu dnes ulehčuje multimodalita léčby. Například arteriovenózní  malformaci lze ošetřit chirurgicky, endovaskulárně či radiochirurgicky a lze zvolit  i observaci. V této situaci bude chirurg určitě mnohem pozorněji naslouchat tomu, co  mu říká anesteziolog o rizicích celkové anestezie u konkrétního nemocného.

Je zde však několik problémů, které nejsou snadno řešitelné. Vitální indikace 

u epidurálního hematomu je jasná, hematom nemocného do několika hodin zabije  a nikdo nebude operaci zpochybňovat. U kurativních operací je však mnoho situací,  kdy operace není z vitální indikace – jejím výsledkem není okamžitá záchrana života.  Je však jasné, že onemocnění pacienta v krátké době zahubí, například metastáza v mo­ zečku u nemocného s postupně narůstajícími příznaky nitrolební hypertenze. V našem  pohledu není operace vitálně (tedy ihned a bez ohledu na celkový stav) indikovaná.  Přesto je zřejmé, že onemocnění ve výhledu dnů či týdnů povede k fatálnímu konci, 

nebude­li nádor odstraněn. Platí to však mnohdy také u takzvaných statistických či 

preventivních operací. Víme, že ruptura aneurysmatu má 80% mortalitu a morbiditu. 

Přinejmenším u mladších nemocných je tak ošetření aneurysmatu de facto vitální indi­

kací. Z tohoto pohledu je třeba k indikacím operace přistupovat a anesteziolog by měl  chápat, že objednávání nových a stále dalších vyšetření může být kontraproduktivní.

Problémem a často i předmětem sporů bývá také načasování operace. Čeština má 

pouze dva termíny – akutní a plánovaná operace. To je dělení, se kterým si neuro­ chirurg nevystačí. Angličtina má termíny tři: emergency, urgent a elective. Poslední  – plánované – operace jsou jednoduché. Spadá sem také většina neurochirurgických  zákroků: degenerativní onemocnění páteře, syndrom karpálního tunelu, epileptochi­ rurgie a mnohé z onkoproblematiky i z cerebrovaskulárních operací. V kolonce emer- gency (nejlépe odpovídá našemu „vitální indikace“) neurochirurgie mnoho výkonů  nemá. Taková operace je indikovaná v řádu desítek minut až hodin. Patří sem evakua­

ce epidurálního hematomu, mozečkové krvácení s rychlou progresí symptomatologie 

a ojedinělé prudce klinicky dekompenzované expanzivní léze, dále pak akutní uzávěry 

velkých tepen.

V neurochirurgii je však velká skupina nemocných spadajících do anglického urgent

– spěchající. Pro tuto skupinu nemáme adekvátní kolonku a to vede k mnoha náhlým 

organizačním změnám, kdy vypsaný operační program z předešlého dne neplatí, pořa­

dí pacientů se mění a anesteziolog se na poslední chvíli a nevarován setkává s nemoc­

ným, o jehož existenci ani netušil. Prasklé aneurysma počká do druhého dne, riziko 

reruptury je nižší než riziko unaveného týmu ve tři hodiny ráno. Žádný neurochirurg  neponechá nemocného s nádorem zadní jámy, který na očním pozadí městná, čekat  déle než den dva, i stenóza krkavice po tranzientní atace by měla být operována co  nejdříve. Největší riziko iktu, kterému chceme operací předejít, je v prvním týdnu po  atace. Podobných situací by bylo možno zmínit více. Tam, kde jsou neurochirurgická  pracoviště, jsou si anesteziologové tohoto dělení vědomi a umí se mu přizpůsobit.

V následujících kapitolách budou popsány specifické postupy a přístupy u neu­

rochirurgických nemocných. Je jich hodně. To však pouze zvyšuje atraktivitu oboru  a jeho postavení. Ve světě dnes existují a dobře fungují odborná periodika a odborné  společnosti zabývající se neuroanestezií a neurointenzivní péčí. Zavedené jsou mimo  jiné Journal of Neurosurgical Anesthesia, Neurocritical Care či Essentials of Neuro

NEUROANESTEZIE A ZÁKLADY NEUROINTENZIVNÍ PÉČE

18

anesthesia and Neurointensive Care. Aktivní je kupříkladu Society of Neurosurgical

Anesthesia and Critical Care a většina velkých anesteziologických společností má své 

„neuro“ sekce. V univerzitních centrech po celém světě fungují v rámci anesteziolo­

gických pracovišť dedikované neuroanesteziologické týmy a týmy specializované na 

neurointenzivní péči.

V naší historii máme jména jako Jiří Pokorný, Václav Trávníček či Bohumil Lim­

berk. I proto je zcela na místě, abychom respektovali vývoj všude kolem nás a stavěli 

na tradicích, které máme.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.