načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Netopýr - Jo Nesbo

Netopýr
-15%
sleva

Kniha: Netopýr
Autor:

1. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. V Austrálii je nalezena mrtvá norská dívka. Vše poukazuje na to, že byla znásilněna a zavražděna. Oddělení vražd osloského policejního ... (celý popis)
Titul doručujeme za 5 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  369 Kč 314
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
10,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2% 90%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » KNIHA ZLÍN
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2017-02-01
Počet stran: 408
Rozměr: 130 x 200 mm
Úprava: 397 stran
Vydání: Vyd. 1.
Název originálu: Flaggermusmannen
Spolupracovali: z norského originálu ... přeložila Kateřina Krištůvková
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
ISBN: 9788074730481
EAN: 9788074730481
Ukázka: » zobrazit ukázku
Literární ceny
Kniha byla nominována na literární cenu "Cena Český Bestseller - 2013 - Překladová beletrie pro dospělé".
Více informací o prestižních literárních oceněních lze nalézt na stránce » literární ceny.
Popis

1. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. V Austrálii je nalezena mrtvá norská dívka. Vše poukazuje na to, že byla znásilněna a zavražděna. Oddělení vražd osloského policejního ředitelství vysílá do Sydney kriminalistu Harryho Holea, jehož úkolem je sekundovat místní policii při vyšetřování. Zároveň si zde má Harry odpočinout od problémů s alkoholem i psychických potíží. Při autonehodě totiž jeho vinou zemřel mladý kolega. Pasivně přihlížet a jen radit však Harry neumí, a tak se ve vyšetřování začíná navzdory nelibosti australských kolegů silně angažovat, zvláště poté, co vyjde najevo, že nejde o jedinou vraždu a že má policie patrně co do činění se sériovým vrahem. Harry se postupně dostává do prostředí pasáků, drogových dealerů, prostitutek, transvestitů, cirkusáků i boxerů a seznamuje se se světem a s legendami původních Austrálců a jejich prostřednictvím také s netopýrem – symbolem smrti. (první případ Harryho Holea)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Jo Nesbo - další tituly autora:
Zákazníci kupující knihu "Netopýr" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

JO NESBØ

netopýr

první případ Harryho Holea


Copyright © Jo Nesbø 1997

Published by agreement with Salomonsson Agency

Translation © Kateřina Krištůfková 2013

ISBN 978-80-7473-048-1

This translation has been published with the financial

support of NORLA.


203

V malém intimním sále St. George’s Theatre bylo plno

a v okamžiku, kdy se zvedla opona, tu panovalaskvělá atmosféra. Tedy opona se vlastně nezvedla, nýbrž

spadla. Klauni se nejdříve zarazili a hleděli popleteně

ke stropu, odkud se opona náhle uvolnila, diskutovali

spolu a mohutně přitom gestikulovali, načež začalibezcílně pobíhat, aby dostali oponu z jeviště, přitom o sebe

zakopávali a omluvně zdravili svými klobouky publikum. Následoval smích a přívětivé výkřiky. Zdálo se,

že účinkující mají v sále dost přátel a známých. Jeviště

bylo uklizeno, přeměněno na popraviště a zadoprovodu táhlého monotónního smutečního pochodu,hraného na jednoduchý bubínek, vkráčel na scénu Otto.

Harry spatřil gilotinu a okamžitě pochopil, že jde o variantu stejného čísla, které viděl v The PowerHouse. Očividně dnes měla být popravena královna, neboť Otto byl oblečen do červených plesových šatů a měl mohutnou dlouhou bílou paruku a bíle napudrovaný obličej. Kat měl rovněž nový kostým, černou přiléhavou kombinézu s velkýma ušima a jakousi „blánou“ pod pažemi, a podobal se tak ďáblovi.

Nebo netopýrovi, pomyslel si Harry.

Sekera v gilotině byla vytažena do výše, pod čepel byla umístěna dýně a sekera byla spuštěna. Dopadla se zaduněním až dolů, jako by tam dýně vůbec neležela. Kat triumfálně zvedl obě poloviny velké zeleniny do vzduchu, publikum bouřilo a pištělo. Po několika srdceryvných scénách, kdy královna plakala a prosila o milost a marně se snažila zalíbit se černooděnci,byla za velkého pobavení publika dovlečena ke gilotině, zpod šatů jí přitom trčely roztažené nohy.

Sekera byla opět vytažena do výše a bubínek začalstále hlasitěji vířit, světla na jevišti postupně pohasínala.

Wadkins se naklonil vpřed:

„Takže blondýny vraždí i na jevišti?“

Víření bubnu bylo stále hlasitější. Harry se rozhlédl, publikum bylo jako na jehlách, někteří se předkláněli s otevřenými ústy, jiní si zakrývali oči. Takto zde sedávaly generace lidí déle než sto let a nechávaly sebavit i děsit stejným číslem. Jako v odpověď na Harryho myšlenky se k němu naklonil Wadkins.

„Násilí je jako coca-cola a bible. Klasika.“

Víření dál pokračovalo a Harry si všiml, že se výstup začíná poněkud vléct. Když viděl to číslo poprvé, takhle dlouhou dobu na spuštění sekery rozhodněnepotřebovali. Kat zneklidněl, popošel vpřed a pohlédl k vršku gilotiny, jako by něco nebylo v pořádku. Náhle, aniž zdánlivě kdokoli cokoli podnikl, sekera zasvištěla.Harry bezděky ztuhl a sálem to zašumělo. Sekera zasáhla Ottův zátylek. Bubínek naráz zmlkl a hlava dopadla s hlasitou ránou na podlahu. Následovalo ohlušujícíticho, načež se z místa kdesi před Wadkinsem a Harrym ozval výkřik. Sálem se začal šířit neklid. Harry mžoural do pološera a snažil se zahlédnout, co se děje. Viděl jen, jak kat ustoupil vzad.

„Proboha!“ zašeptal Wadkins.

Z jeviště se ozval zvuk, jako by tam někdo zatleskal. Vzápětí to Harry uviděl. Zpod límce popraveného trčela páteř, jako bílý had, který pomaličku kývá hlavou. Z otevřené rány tryskala přerušovaně krev a pleskala o podlahu.

„Věděl, že jsme na cestě!“ zašeptal Wadkins. „Věděl, že přijdeme! Dokonce se oblékl jako jedna z těch jeho zkurvených obětí!“ Naklonil se těsně k Harryhoobličeji. „Do prdele, Holy! Do prdele!“

Harry netušil, co v něm vyvolalo onu náhlounevolnost – zda všechna ta krev, Wadkinsovo nevkusněpoužité slovo „zkurvených“ v souvislosti s oběťmi nebo zkrátka Wadkinsův příšerně odporný dech.

Během chvíle se vytvořila červená kaluž, v nížzdánlivě ohromený kat uklouzl v okamžiku, kdy chtěl jít hlavu zvednout. Padl se zaduněním na podlahu. Na jeviště vyběhli dva klauni a vzájemně se překřikovali:

„Rozsviťte!“

„Vytáhněte oponu!“

Na scénu přiběhli další dva klauni s oponou avšichni čtyři se střídavě dívali na sebe a vysoko do stropu. Zpoza jeviště se ozvalo volání, v reflektorech tozapraskalo, potom to hlasitě bouchlo a v sále se rozhostila naprostá tma.

„Tohle smrdí, Holy, pojďte se mnou!“ Wadkinspoadl Harryho za paži, vstal ze židle a chtěl vyrazit vpřed.

„Sedněte si,“ pošeptal mu Harry a stáhl ho zpátky.

„Co prosím?“

Rozsvítilo se a jeviště, na němž ještě před několika vteřinami panoval naprostý chaos krve, hlav, gilotin, klaunů a opon, bylo prázdné, s výjimkou kata a Otty Rechtnagela, jenž stál na hraně jeviště s královninou blonďatou hlavou pod paží. Sál je přivítal jásotem,který oba přijali s hlubokou úklonou.

„No to mě podržte!“ prohlásil Wadkins. O přestávce si Wadkins dopřál pivo. „To první číslo mě málem připravilo o rozum. Ještě teď se kruci třesu. Možná jsme toho chlapa měli zatknout rovnou, tohle čekání mě znervózňuje.“

Harry pokrčil rameny.

„Proč? Nikam nepůjde a nemá žádné podezření. Držme se plánu.“

Wadkins stiskl diskrétně tlačítko na vysílačce, aby prověřil, zda má kontakt s Lebiem, který pro jistotu zůstal sedět v sále. Policejní vůz už byl na svém místě u zadního východu.

Harry musel v duchu přiznat, že nové technickéfinesy v tomto čísle byly efektní, avšak nadále dumal o tom, proč Otto vyměnil Ludvíka Šestnáctého za blonďatou ženu, kterou jistě nikdo nedokázalidentifikovat. Počítal nejspíš s tím, že Harry využije vstuenky zdarma a bude v sále. Je tohle jeho způsob hry s policií? Harry kdesi četl, že není neobvyklé, žesebejistota sériových vrahů stoupá s tím, jak běží čas a oni dosud nejsou dopadeni. Nebo to byla prosba, aby ho někdo zarazil? Samozřejmě existovala ještě třetímožnost – že to cirkusové číslo prostě jen maličkopozměnili.

Harryho něco ťuklo.

„Tak jsme tady zase,“ konstatoval Wadkins. „Doufám, že víc vražd se už dnes večer konat nebude.“ Po začátku druhé poloviny se na scénu vplížil Otto oblečený jako lovec a s puškou v ruce se rozhlížel po několika stromech, jež byly na jevišti naaranžovány. Ze stromů se ozýval ptačí zpěv, který se Otto v podobě lovce snažil napodobit, přitom mířil mezi větve.Ozvalo se suché prásknutí, z pušky vystoupal obláček kouře a ze stromu spadlo s tupou ránou na jeviště cosičerného. Otto k tomu došel a s údivem zvedl černou kočku. Potom se hluboce uklonil a za sporadického potlesku opustil jeviště.

„Tohle jsem nepochopil,“ šeptl Wadkins.

Harry by možná výstup ocenil, kdyby sám nebyl tak napjatý. Jenže za této situace sledoval spíše hodinky než to, co se odehrávalo na jevišti. Navíc několikvýstuů obsahovalo politickou satiru natolik specifického národního charakteru, že šla úplně mimo Harryho.Publikum ji však očividně kvitovalo s povděkem. Nakonec spustila hudba, světla se rozblikala a všichni aktéři vpochodovali na jeviště.

Harry a Wadkins se s omluvou proplétali řadou lidí, kteří museli vstát, aby mohli oba policisté projít, a kráčeli rychlými kroky ke dveřím do zákulisí. Byly podle domluvy otevřené. Harry s Wadkinsem vstoupili do chodby, která se v půlkruhu stáčela kolem jeviště. Úplně vzadu našli dveře s nápisem „Otto Rechtnagel, klaun“ a tam čekali. Hudba a potlesk doprovázený dupotem ze sálu způsobovaly, že se zdi třásly. V téže chvíli to ve Wadkinsově vysílačce zašumělo. Wadkins vysílačku vytáhl.

„Už?“ zeptal se. „Ještě pořád přece hraje hudba.Přeínám.“

Vytřeštil oči.

„Cože? Opakuj! Přepínám.“

Harry pochopil, že je něco špatně.

„Zůstaň tam sedět a sleduj dveře do zákulisí.Přepínám a končím!“ Wadkins zastrčil vysílačku zpátky do náprsní kapsy a vytáhl z ramenního pouzdra pistoli.

„Lebie nevidí Rechtnagela na jevišti!“

„Možná ho nepoznal, používají přece strašně moc líčidel...“

„Ta svině není na jevišti,“ zopakoval Wadkins a stiskl kliku dveří od šatny, ty však byly zamčené.

„Do prdele, Holy, cítím, že tohle není dobré. Doprdele!“

Chodba byla úzká, Wadkins se tedy opřel zády ostěnu a začal kopat do zámku ve dveřích. Po třechzásazích dveře povolily, až vylétly třísky.

Oba vpadli do šatny plné bílé páry. Podlaha byla mokrá. Voda a pára vycházely z pootevřených dveřívedoucích očividně do koupelny. Zaujali pozici každý na jedné straně dveří, Harry také vytáhl pistoli a snažil se najít prstem pojistku.

„Rechtnagele!“ zakřičel Wadkins. „Rechtnagele!“

Žádná odpověď.

„Nelíbí se mi to!“ sykl s potlačovaným vztekem.

Harry viděl až příliš detektivních seriálů, tudíž ani jemu se ta situace vůbec nelíbila. V tekoucích sprchách, z nichž nikdo neodpovídá, se zpravidla skrývajínepříliš příjemné věci.

Wadkins namířil na Harryho ukazováček a palcem mu pokynul do sprchy. Harry měl ze všeho nejvíc chuť ukázat mu prostředníček, ale pochopil, že to budemuset skousnout. Rozkopl dveře, popošel o dva kroky do horké páry a ve vteřině byl promáčený. Přímo předobličejem zahlédl sprchový závěs. S napřaženou pistolí ho s trhnutím odtáhl.

Prázdno.

Vypnul vodu a spálil se přitom na paži; hlasitěnorsky zaklel. V botách mu začvachtalo, jak popostoupil, aby se v místnosti zorientoval. Pára pomalu řídla.

„Nikde nic!“ zavolal.

„Proč je všude sakra tolik vody?“

„Něco ucpalo odpad. Okamžik.“

Harry strčil ruku pod hladinu v místě, kde sedomníval, že musí být odtok. Trochu zašmátral, pak se dotkl něčeho měkkého a hladkého, co tam pevně vězelo.Poadl to a vytáhl. Zvedl se mu žaludek, polkl a snažil se dýchat. Jenže najednou mu připadalo, že ho pára,kterou vdechuje, udusí.

„Co se děje?“ chtěl vědět Wadkins. Stál ve dveřích a hleděl na Harryho, který seděl ve sprše na bobku.

„Myslím, že jsem prohrál sázku a dlužím Ottovi Rechtnagelovi sto dolarů,“ prohlásil Harry tiše. „Tedy alespoň tomu, co z něj zbylo.“ Zpětně si Harry vybavoval zbytek událostí v St. George’s Theatre jako v mlze, jako by se pára z Ottovy sprchy rozšířila a vplížila se všude: do chodby, kde rozostřila siluetu správce, který se snažil otevřít dveře rekvizitárny, klíčovými dírkami, v nichž zastřelanačervenalým filtrem pohled, který je uvnitř přivítal, jakmile dveře vyrazili a spatřili gilotinu, z níž odkapávala krev, do uší, kde zvláštně ztlumila a potlačila výkřiky, když se jim nepodařilo zabránit Ottovým kolegům v tom, aby vstoupili dovnitř a spatřili Ottu Rechtnagelarozesetého po celé místnosti.

Části těla byly poházené v koutech jako paže a nohy panenky. Stěny a podlaha byly postříkané skutečnou, vazkou krví, která se postupně začne srážet a zčerná. Na lavici gilotiny leželo tělo bez údů, torzo z masa a krve s doširoka otevřenýma očima, klaunským nosem a rtěnkou rozmazanou po ústech a tvářích.

Pára se Harrymu přilepila na kůži, ústa i patro. Jako ve zpomaleném filmu sledoval, jak z mlhy vystoupilLebie, došel k němu a tiše mu zašeptal do ucha: „Andrew zmizel z nemocnice.“

Wadkins stál nadále jako přibitý u lavice gilotiny.

„Taková svinská arogance,“ zaslechl Harry zdáli jeho slova.

Taková samozřejmost, pomyslel si Harry.

Vrah nasadil Ottovi na hlavu bílou paruku.



Jo Nesbo

JO NESBO


narozen 29. 3. 1960

Jo Nesbo je norský spisovatel, publicista a rocker.

Narodil se a vyrůstal v Molde, pobřežním městě v Norsku. Jako malý byl velkým fanouškem a vynikajícím hráčem fotbalu, pomýšlel i na profesionální sportovní kariéru. Tento sen ukončilo zranění kolene a Nesbo se obrátil k další své velké zálibě a tou je hudba. Zpočátku se věnoval skládání písní a hře na kytaru. Po komplikovaných počátcích založil skupinu Di Derre (s mladším bratrem) a dostavil se značný úspěch.
Vystudoval ekonomii a obchodní administrativu a působil jako novinář na volné noze a burzovní makléř. Strávil několik měsíců v Austrálii, kam původně odjel odpočívat a napsat knihu o životě hudení kapely na cestách, a odkud se vrátil s téměř hotovým "Netopýrem".

Jeho nejznámější dílo, které mu přineslo celosvětovou popularitu, je soubor detektivních příběhů s osloským kriminalistou Harry Holem. Hlavní hrdina je drsný, autoritami pohrdající alkoholik, který se ve světě kriminálníků, vrahů a psychopatů pohybuje jako žralok ve vodě a v loužičce soukromého života se nekonečně plácá. Napínavé a propracované případy plné nečekaných zvratů čtenáře zavedou do Norska, Austrálie ale třeba i Bangkogu. Série čítá celkem deset samostatných knih - Netopýr (Flaggermusmannen, 1997), Švábi (Kakerlakkene, 1998), Červenka (Redstrupe, 2000), Nemesis (Sorgenfri, 2002), Pentagram (Marekors, 2003), Spasitel (Frelseren, 2005), Sněhulák (Snmannen, 2010), Levhart (Panserhjerte, 2011), Přízrak (Gjenferd, 2012) a Policie (Politi, 2013) (uvedeny jsou roky vydání v Norsku).
V roce 2008 vydal dílo Lovci hlav (Hodejegerne), detektivní román z prostředí vyšší společnosti v Norsku.
Jo Nesbo je rovněž autorem knih pro děti - Doktor Proktor a prdící prášek (Doktor Proktors prompepulver, 2007), Doktor Proktor a vana času (Doktor Proktors tidsbadekar, 2008), Doktor Proktor a konec světa. Možná... (Doktor Proktor og verdens undergang. Kanskje, 2010) a Doktor Proktor a velká loupež zlata (Doktor Proktor og det store gullrveriet, 2012). Tyto knihy věnoval Nesbo své dceři.
Po ukončení kriminální série o Harrym Hoelovi se Nesbo rozhodl pro unikátní projekt - pod pseudonymem Tom Johansen plánuje napsat trilogii ze sedmdesátých let. První část Krev na sněhu (Blod pä snö) již vyšla i v českém překladu v roce 2015 a práva na filmové zpracování koupilo studio Warner Bros. Druhá část Půlnoční slunce (Mere blod) vyšlo u nás na podzim stejného roku. Jedná se o krátké příběhy ze života lidí většinou z okraje společnosti, svým nábojem, přímočarostí a rozuzlením připomínající gangsterské film noir ze čtyřicátých let.

Jo Nesbo je vášnivý horolezec a na skalách zdolává trasy s lezeckým stupňem obtížnosti 7c (dle francouzské stupnice).




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist