načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Nespoutaná magie 2 - Strážkyně vlčí síly - Tamora Pierceová

Nespoutaná magie 2 - Strážkyně vlčí síly
-15%
sleva

Kniha: Nespoutaná magie 2 - Strážkyně vlčí síly
Autor:

Daina miluje zvířata a díky svému magickému nadání má dar s nimi telepaticky komunikovat. Když ji na pomoc zavolá vlčí smečka, která jí kdysi zachránila život, vydává se se svým ... (celý popis)
Titul doručujeme za 5 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  249 Kč 212
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
7,1
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6% 90%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2015-04-29
Počet stran: 344
Rozměr: 145 x 205 mm
Úprava: 347 stran : 1 plán
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: překlad Eva Kadlecová
Vazba: brožovaná lepená
Doporučená novinka pro týden: 2015-19
ISBN: 9788026407232
EAN: 9788026407232
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Daina miluje zvířata a díky svému magickému nadání má dar s nimi telepaticky komunikovat. Když ji na pomoc zavolá vlčí smečka, která jí kdysi zachránila život, vydává se se svým učitelem magie do údolí Dlouhého jezera, aby zjistili, co ohrožuje tamní zvířata. Čeká je obraz zkázy: pokácené stromy, údolí proměněné v doly, utrpení zotročených tvorů. Místní vládci v údolí objevili vzácné černé opály a ze všech sil je dolují a s nimi i magii, kterou ztělesňují. K čemu tolik magické síly potřebují? Daina si s hrůzou uvědomí, jak těžký boj o život je všechny čeká a že musí rychle zdokonalit své ovládání divoké magie, aby zachránila sebe a své přátele. Druhá část napínavé dobrodružné fantasy série "Nespoutaná magie" je barvitým výletem do fantaskního světa, který hodlají zcela ovládnout zlomocní Nesmrtelní. Starším dětem a mládeži.

Popis nakladatele

Daina miluje zvířata a díky svému magickému nadání má dar s nimi telepaticky komunikovat. Když ji na pomoc zavolá vlčí smečka, která jí kdysi zachránila život, vydává se se svým učitelem magie do údolí Dlouhého jezera, aby zjistili, co ohrožuje tamní zvířata. Čeká je obraz zkázy: pokácené stromy, údolí proměněné v doly, utrpení zotročených tvorů. Místní vládci v údolí objevili vzácné černé opály a ze všech sil je dolují a s nimi i magii, kterou ztělesňují. K čemu tolik magické síly potřebují? Daina si s hrůzou si uvědomí, jak těžký boj o život je všechny čeká a že musí rychle zdokonalit své ovládání divoké magie, aby zachránila sebe a své přátele.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Tamora Pierceová - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

y 41 z

2.

ÚDOLÍ DLOUHÉHO JEZERA

T

ři dny od chvíle, kdy opustili jeskyni,

provedla vlčí smečka lidi a jejich poníky

úzkým průsmykem mezi horami. Na jeho nejhlubším místě narazili na pramen, u něhožpoobědvali; odtud pak pokračovali po proudu dolů

z kopce, dokud Půlšpičák nezastavil.

Musíš se na něco podívat, oznámil Daině. Koně

nechte u té skály – tam budou v bezpečí, zbytek

smečky na ně dá pozor.

Daina s Dráčou v závěsu na zádech a Numair

následovali Půlšpičáka vzhůru do dlouhého

srázu pokrytého kamennými tabulemi. Když

dospěli až na vrchol, otevřel se před nimi výhled

na míle daleko. Hluboko pod nimi leželo Dlouhé

jezero. Daina si povšimla vesnice, kde se do jezera vlévala malá říčka, jedna z větví pramene,

který vedl i je. Nedaleko břehu, připojený kves>


y 42 z

nici mostem, ležel ostrov korunovaný velikým,

výstavným hradem.

Numair zalovil v brašně a vytáhl dalekohled. Roztáhl ho do plné délky, přiložil ho k oku azadíval se do údolí.

Co to je? zeptal se vlk, který si ho zvědavěprohlížel. „Je to jen sklíčko v tubě,“ odpověděla Daina. „Ale věci, které jsou daleko, se v něm zdají být blíž.“

„To je bezpochyby léno Dunlath.“ Numair podal dalekohled Daině. „Nevidím odtud až kseverním výběžkům jezera. To tam dochází k tomu pustošení? Tam se hloubí jámy a kácejí stromy?“

Většina, přisvědčil Půlšpičák. A také jsou tam doupata pro vojáky, podobná těm, co mají u jižní brány.

„Vojáci na severním i jižním konci údolí?“ odvětila Daina. „A proč ne tady, když si chtějí údolí ohlídat?“

Většina dvounožců přichází a odchází kolem řeky, odpověděl Půlšpičák. Jen málokdo sempřichází tak jako my. A když to někdo udělá, plenitelé ho většinou chytí na odchodu, tak jako ty

Jezdce, o kterých jste mluvili.

Numair pozorně poslouchal, co Daina tlumočí.

„To není dobré,“ mumlal si pro sebe a mžoural

na hrad Dunlath. „Není důvod, aby toto léno


y 43 z

bylo tak mohutně střežené. Podle zákona mají

nárok jen na čtyřicet ozbrojenců... Můžu se

ještě podívat?“ Natáhl ruku a Daina mu vrátila

dalekohled.

Zkoumali údolí ještě chvíli, až Půlšpičák řekl:

Jdeme. Ještě je před námi kus cesty. Pojďme najít

místo setkání, a mou družku.

Daina a Numair šli za vlkem zpět na místo,

kde nechali koně. K ostatním se mezitímpřipojil další vlk. Byla to šedobílá samice s výrazným,

smělým obličejem. Půlšpičák se k ní rozeběhl se vztyčeným a vesele mrskajícím ocasem.

„No, tuhle tedy vidí rád,“ poznamenal Numair,

zatímco se k dvojici pomalu blížili. „Co je to za

vlka?“

„Jeho družka, Jinovatka. Vůdčí samice.“

Kde jsi byl? naléhala Jinovatka na Půlšpičáka.

Co vám trvalo tak dlouho? Říkal jsi, že jdete jen

na druhou stranu hory, a byl jsi pryč čtyři noci.

Daina si povzdechla. Úplně zapomněla, jak

moc Jinovatku neměla ráda. Když ještě patřila do

smečky, družkou Půlšpičáka byla Krysí oháňka.

Daina nikdy nepotkala něžnějšího, laskavějšího

vlka. Po její smrti se Půlšpičák rozhodl pro její

sestru. Nová vůdkyně smečky byla protivné,poudlivé zvíře, které Dainu nikdy nepřij alo.


y 44 z

Cestovali jsme s dvounožci a koňmi, odpověděl

Půlšpičák své družce. Ti nedovedou běhat tak

rychle jako my.

Jediný dvounožec, kterého potřebujeme, je ona.

Proč jsi ty ostatní nenechal být? Když máme

hlad, umíme si něco ulovit. Nepotřebujeme, aby

nám někdo nosil jídlo jako lidským psům.

V tu chvíli Ponuka, stojící mezi Jinovatkou

a koňmi, sklopila uši dozadu. Dráča se vzpřímila

ve svém závěsu, opírajíc se předními tlapkami

Daině o rameno, a na vlčici důrazně zavřeštěla.

Dainu šokovalo slyšet z tlamičky své přítelkyně hlas, který zněl tak neurvale. Jinovatka jim pohled opětovala a vycenila zuby.

„Dost!“ poručila dívka. „Jsme přátelé. To znamená ty, Jinovatko, a koně. Jestli to porušíš,budeš litovat.“

Jinovatčiny oči se setkaly s jejími a potom

uhnuly stranou. Jsi jiná, řekla vlčice. Ty i ten

tvůj poník. Myslím, že o tom ani nevíš. Když jsi

Smečku opustila, už nikdy nebyla jako dřív. Jak

moc nás změníš tentokrát?

Půlšpičák se o svou družku otřel. To bude

dobré, konejšil Jinovatku. Uvidíš. Vezmi nás

ke štěňatům. Bude ti líp, až bude Smečka zase

pohromadě.


y 45 z

Jinovatka se bez odpovědi rozběhla po pěšině

vedoucí na sever. Vlci a jejich hosté ji následovali. Po chvíli dorazili na stezku, která vedlasouběžně s břehem jezera. Na zvířecí stezku bylaširoká, a pokud platily všechny stopy a značky na

stromech a keřích, používalo ji mnoho různých

zvířat, nejen vlci.

„Horské ovce,“ poznamenala Daina a ukázala

Numairovi chomáček bílé vlny zachycený na

ostružiní. „A taky rosomák – na toho si dávej

dobrý pozor. Když se naštve, dovede být pěkně

ohavný.“ Zvedla oči zpátky k obzoru a povšimla

si, že každý z vlků zastavuje a zvedá zadní nohu

nad hromádkou masa. Dělaly to dokonce i samice, což vypadalo podivně. Značení teritoria

bylo normálně vždycky výsadou samců. „Co to, u Hřbitovní čarodějnice, dělají?“ zeptala se apoužila k tomu jednu z Numairových oblíbených kleteb. Klusem se přesunula na začátek řady. „Co se děje?“ zeptala se. „Co je s tím masem?“

Půlšpičák odpověděl: Jeden z dvounožců je lovec vlků. Nechává na našich stezkách otrávené

maso. Jen mu říkáme, co si o tom myslíme. Když

se vrátí a najde to, kleje a hází věcmi. Je tozábavný pohled.


y 46 z

Daina se rozesmála a šla vše vysvětlit

Numairovi.

Vlci udělali ještě několik zastávek, aby taktovyjádřili své názory: dvakrát u pytláckého oka,jednou u pasti a nakonec u jámy zakryté větvemi

a listím. Každé z míst vlci označili svou močí

a trusem, aby po sobě zanechali lovci jenpáchnoucí nepořádek. Na posledních dvou zastávkách se k vyjádření svého názoru nechali zlákat

i koně a Ponuka.

„To h o t e dy p ořádně zmate,“ poznamenala

Daina k Numairovi a Dráče. „Nikdy nerozluští, jak došlo k tomu, že koně označkovali vlčí

teritorium.“

Ze stezky, po níž kráčeli, se v jednom místě

oddělovala jiná, menší. Vlci po ní pokračovali do údolí ve tvaru kalichu, položeného hluboko v horských svazích a maskovaného změtí skalisek. Potom se lesy rozevřely v mýtinu okolo jezírka. Na jeho břehu se křížila jedna stezka s druhou a velké vyhlazené plochy pod křovím ukazovaly na přítomnost vlčích pelechů.

Zpoza trsů rákosu se ozvalo drzé zaštěkání

a pak se vyřítilo pět sotva odrostlých vlčat vbarvách od hnědé až po ledově šedou. Ještě na sobě


y 47 z

měla zbytky jemného štěněcího chmýří a právě

měnila mléčné zuby za stálé. Když vlčata spatřila

cizince, dala se do nervózního kňučení a vrčení

a přestala, až když je smečka obklopila a nově

příchozí jim zmizeli z dohledu.

Další dospělý vlk, černo-šedo-hnědý samec,poskočil na znamení pozdravu. „To je Vítr,“ oznámila Daina Numairovi. „Hlídal štěňata.“ Vlkovi pak řekla: „Pojď se pozdravit s mými přáteli. Ponuku už znáš.“ Vítr ji poslechl a Dainamezitím přešla mezi smečku. Štěňata vystrašeně ucouvla, jakmile ji uviděla.

Jinovatka pronesla se škodolibým uspokojením: Já věděla, že přivést sem cizince byla chyba.

Půlšpičák šťouchl do své družky čumákem, aby

jí trochu zlepšil náladu.

Rychlotlapka zastrčila nos pod břicho jednoho

z vlčat a pošťouchla ho dopředu. Víme, že na tyto

tvory nejste zvyklí, řekla mu, ale možná je čas se

s nimi seznámit.

Ryšák uchopil jednu malou vlčici za kůži na

zátylku, donesl ji k děvčeti a dodal: Daina je

Smečka, a pokud do ní patří ona, patří do ní

i tihle ostatní.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist