načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Ner micva - rabi Löw; Maharal

Ner micva
-11%
sleva

Elektronická kniha: Ner micva
Autor: ;

Spis rabi Löwa Ner micva (Světlo příkazu) se věnuje tématu osmidenního svátku Chanuka. Z Maharalova pohledu nebyly události Makabejského povstání izolovanou epizodou židovských ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99 Kč 88
+
-
2,9
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » P3K
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 144
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 980-80-903-5875-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Spis rabi Löwa Ner micva (Světlo příkazu) se věnuje tématu osmidenního svátku Chanuka. Z Maharalova pohledu nebyly události Makabejského povstání izolovanou epizodou židovských dějin. Vždyť nic na světě se neděje náhodně, a tím méně pak události spjaté s židovským národem, Tórou a Chrámem. Jednotlivé, zdánlivě nesouvisející detaily skládá Maharal do celistvého obrazu, v němž ani ta nejmenší maličkost nenarušuje dokonalost řádu. Maharal před námi odkrývá velkolepý scénář, zakotvený již v okamžiku stvoření světa, a při hledání odpovědí na palčivé otázky se vydává k samotným kořenům judaismu, k tanachickým textům a jejich výkladům. Překlad a komentáře: Jan Divecký, doslov: vrchní rabín Karol E. Sidon.

Zařazeno v kategoriích
rabi Löw; Maharal - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

překlad Jan Divecký

doslov Karol Efraim Sidon

——

Edice Sifrej Maharal, svazek 1.

——

Nakladatelství P3K

Praha 2006

NER MICVA

O svátku Chanuka

Maharal Rabi Löw


Kniha vychází s přispěním Nadace Židovské obce v Praze.

Z pražského vydání hebrejského originálu Ner micva

z roku 1600 přeložil a komentáře doplnil Jan Divecký.

Zdroj hebrejských textů v knize: Mechon Mamre.

© Nakladatelství P3K, 2006, 2012

ISBN 80-903587-5-6 (tištěná)

ISBN 978-80-87186-17-6 (eKniha pdf)


OBSAH

Předmluva 7

První svíce — Danielovo proroctví 11

Druhá svíce — Babylonie, Persie a Řecko 23

Třetí svíce — Řím 37

Čtvrtá svíce — Izrael 49

Pátá svíce — Svátek Chanuka 58

Šestá svíce — Tři promluvy 73

Sedmá svíce — Čtyři stupně odměny 83

Osmá svíce — Závěrem 96

Doslov — Vysoký rabín Lev 107

Pražský Maharal – život a dílo 117

Slovník pojmů 119

Hebrejské a české přepisy biblických jmen 133



7

PŘEDMLUVA

Osmidenní svátek Chanuka je připomínkou makabejského

vítězství nad Seleukovci, řeckou dynastií vládnoucí v Sýrii.

Seleukovci prosazovali násilné pořečťování a útoky protižidovskému náboženství, jeruzalémský Chrám byl znesvěcen a jeho

poklady uloupeny. V Chrámu nechali postavit Diovu sochu

a nutili Židy, aby se jí klaněli.

Kněz Matitjahu se však postavil na odpor, spolu se svými pěti syny zaútočil na vojenskou posádku a potom prchl do hor, kde začal shromažďovat povstalecké síly. Židovská armáda den ode dne rostla, jejím velitelem se stal Matitjahův syn – Jehuda Makabejský. V bitvě u Bejt Cur Židé šťastně zvítězili, zahájili vojenské tažení na Jeruzalém, osvobodili město, dobyli Chrám a vyházeli z něj modly.

Když chtěli zapálit světla menory, zjistili, že zbyl jediný džbánek olivového oleje označený pečetí velekněze. Takové množství ovšem stačí jen na jeden den a příprava dalšího oleje trvá osm dní. Přesto Makabejci lampy menory naplnili, zaálili knoty a Chrám znovuzasvětili. A stal se zázrak. Olej nevyhořel a vydržel po celých osm dní, dokud nebyl k dispozici nový olivový olej. Rok nato vyhlásili rabíni osmidenní svátek Chanuka (zasvěcení) jako oslavu vítězství nad náboženskou perzekucí. Maharalův spis ner micva (Světlo příkazu), který sevěnuje tématu osmidenního svátku Chanuka, jsme v českém překladu rozdělili do osmi kapitol, symbolicky představujících osm svící. Tímto členěním textu respektujeme tanachickou moudrost (Přísloví 15:23): „Jak dobré je slovo v pravý čas“, čímž laskavého čtenářevybízíme k pravidelnému zamyšlení nad knihou ve dnech svátku Chanuka, v čase, kdy za okny sílí světla chanukií. Na každý den svátku vychází jedna kapitola.

Kromě vlastních svatých chanukových světelzapalujeme po všech osm dní svátku i svíci všední, služebnou, pomocníka, kterému v hebrejštině říkáme šamaš. Proto jsme i my doplnili překlad hebrejského origináluskromným „šamašem“ (vysvětlujícím textem) ke každé svíci.

Přestože se Maharal v každém odstavci knihy věnuje vybranému detailu, celou knihou se proplétá jeho hluboké porozumění širokým souvislostem, do nichž byl chanukový zázrak zasazen. Z Maharalova pohledu nebyly události Makabejského povstání izolovanouepizodou židovských dějin a nebyl jím ani myšlenkový střet judaismu s expandujícím a nebývale úspěšnýmhelénismem. Vždyť nic na světě se neděje náhodně, a tím méně pak události spjaté s židovským národem, Tórou aChrámem. Jednotlivé, zdánlivě nesouvisející detaily skládá Maharal do celistvého obrazu, v němž ani ta nejmenší maličkost nenarušuje dokonalost řádu.

Maharal před námi odkrývá velkolepý scénář,zakotvený již v okamžiku stvoření světa, a při hledáníodpovědí na palčivé otázky se vydává k samotným kořenům judaismu, k tanachickým textům a jejich výkladům,zejména midrašům a talmudickým komentářům.

Při překladu jsme v některých pasážích nadřadili srozumitelnost českého textu nad doslovným zněním hebrejského originálu, zejména tam, kde Maharalpředokládá znalost širších tematických souvislostí.

Opoznámkovaný překlad uzavírá vrchní zemský rabín K. E. Sidon doslovem, v němž se věnuje významu Maharala a jeho díla. Doplňujeme základní Maharalova životopisná data a bibliografii a připojujeme slovníkvybraných pojmů.

Pokud to bylo možné, volili jsme v knížce hebrejské varianty jmen postav a knih. Pro čtenáře, kteří jsou zvyklí na české názvosloví, uvádíme u známějších jmen při prvním užití hebrejského výrazu český ekvivalent v závorce, například Ješajahu (Izajáš). Kompletní dvojice hebrejských a českých (ekumenických) variant naleznete vzadu. Jen u jmen, která jsou nejvíce zažita, přejímáme český popis – např. kniha Mojžíšova. Pro snadnou orientaci v biblických textech používámestandardní členění textu na kapitoly a věty, občas v komrimované podobě – např. (1M 1:1–10) = První kniha Mojžíšova, 1. kapitola, věty 1 až 10. V knize užívané zkratky knih Tanachu: M – kniha Mojžíšova (1–5) [To r a] Šm – kniha Samuelova (1, 2) [Šmuelova] Ješ – Izajáš [Ješajahu]

překladatel, redakce


OSM CHANUKOVÝCH SVĚTEL

O světle chanukie, jehož si všichni užívají a k němuž se stále točí,

aby se dozvěděli slova moudrých, kteří důvodům a znalostem učí,

aby pak hlesli: „Buď požehnán Král a jeho znalci,

pravdivých slov hledači a pravdy milenci.“

Naše oči nám ve vyhnanství osvětli,

aby si budoucí generace početly,

a tím si duše uklidnily,

a k pramenům vod

se navrátily.

Tak napsal velký a svatý učenec, pastýř,

světlo galutu a andělům podobný

náš pán a rabín Jehuda Liva,

syn rabi Becalela, zvaný pražský Maharal.

Vždyť příkaz je svící a Tóra světlem.

(Přísloví 6:23)


PRVNÍ SVÍCE

DANIELOVO PROROCTVÍ


12

Čtyři království

(Daniel 7:2–7): Viděl jsem v nočním vidění, jak čtyři vět ry

nebeské rozvířily velké moře a čtyři velká zvířata vylezla

z moře, různá jedno od druhého.

První bylo jako lev a mělo orlí křídla. Sledoval jsem, jak mu křídla oškubali, a ono bylo postaveno na zem, kde stálo na nohou jako člověk a srdce mělo lidské. Po něm druhé zvířepodobné medvědovi, zdvihlo se na jednu stranu, mezi zuby mělo tři žebra a říkali mu: „Vstaň a sežer hodně masa.“ Po něm pak jsem viděl zvíře podobné levhartovi, které mělo čtyři ptačí křídla na hřbetě a čtyři hlavy. Tomu zvířeti byla dána vláda. A pak jsem viděl v nočním vidění čtvrté zvíře, hrozivé a děsné, s neuvěřitelnou sílou, které velikými železnými zuby trhalo, drtilo a lámalo, aby po zbytcích nohama dupalo. Bylo jiné než ta ostatní zvířata před ním a mělo deset rohů. Není pochyb o tom, že ne náhodou uspořádal Bůh svět tak, aby na něm postupně vládla čtyři království. Proto je třeba se ptát – proč právě tato konkrétní království? A proč právě čtyři? Lze si všimnout, že již v okamžiku, kdy Bůh tvořil svět, naznačuje text Tóry budoucí nástup čtyř království (1M 1:2): „Země byla pustá“ – to jeBabylonie, „a zmatená“ – to je Persie, „a tma“ – to je Řecko, „byla nad propastí“ – to je Řím. „A Boží duch se vznášel nad vodou“ – to je Mesiáš.

O Babylonii řekl prorok Jirmejahu ( Jeremjáš): „Viděl jsem zemi, která je pustá.“ ( Jirmejahu 4:23) O Persii řekla královna Ester: „A zmateně (ve spěchu) odvedli

13

Hamana.“ (Ester 6:14) Řecko chtělo oslepit oči Izraele

svými zákazy. Vláda Říma je jako propast bez konce.

A jakou zásluhou přijde Mesiáš? Zásluhou pokání, které

se přirovnává k vodě, jak je psáno (Pláč 2:19): „Vylij jako

vodu své srdce.“

Vidíme, že již v okamžiku tvoření světa Boží plán

počítal s nástupem čtyř království. Tím více se musíme

ptát: Proč? Je na místě, aby svět, stvořený, a tedy závislý

na svém tvůrci, byl jako každá věc, která je závislá na

své příčině, ze své podstaty nedokonalý právě pro svou

závislost. Nedokonalostí světa jsou právě ona čtyři krá

lovství, a proto je jejich nástup naznačen již na samém

počátku. A proč představují právě čtyři královstvínedo

konalost světa? Protože umenšují Boží slávu ve světě.

Mohli bychom si totiž myslet, že pokud Bůh stvořil svět,

bude vše podléhat jeho vládě a celý svět bude dokonalý.

Případné nedostatky světa by pak musely nevyhnutelně

nastat Boží vinou. Tak tomu ale není! Nedostatek vů

bec neleží na straně tvůrce, nýbrž jen a pouze na straně

světa, který je závislý, nesamostatný, a tedy nedokonalý.

Z toho pramení vláda čtyř království a nutnost zmínit ji

již na samém počátku.

Bůh stvořil vše ke své slávě

V Talmudu (traktát Joma 38a) se uvádí: „Vše, co Bůh stvořil,

stvořil ke své slávě, jak je psáno ( Ješ 43:7): ,Vše, co se nazývá

mým jménem, jsem ke své slávě stvořil, zformoval a udělal.‘“

Pokud Bůh stvořil vše a vše stvořil ke své slávě, protože

není myslitelné, aby někdo vědomě a promyšleně stvořil

14

něco, co by bylo namířeno proti němu, neboť by tím byl

tvůrce sám proti sobě, tak jak se k moci dostalakrálov

ství, která umenšují Boží slávu ve světě? Nedostatek, jak

již bylo uvedeno, vychází ze samé podstaty stvořeného

světa. A království jsou právě čtyři, protože představují

opuštění Boží slávy, a Bůh, který je jediný, představuje

střed, tak jako například jeruzalémský Chrám, který byl

jedinečný, byl ve středu světa ( Joma 54b), jako Izrael,

který je jedinečný, patří do Svaté země, která je uprostřed

světa. Protože každá věc, která je jedna jediná, odpovídá

středu, ze kterého lze odejít čtyřmi směry. Protokomen

tář vyvozuje z věty (1M 1:2) „Země byla pustá a zmatená

a tma byla nad propastí a Boží duch se vznášel nadvo

dou“ náznak příchodu čtyř království, která vyjadřují

nedostatek světa, který byl stvořen jedním tvůrcem.

Čtyři království umenšují Boží slávu ve světě tím, že

narušují jeho jednotu, a o jejich zániku je psáno (Ze

charja 14:9): „A bude Bůh králem nad celou zemí, ten

den bude Bůh jedním a jeho jméno bude jediné.“ Po

celou dobu vlády čtyř království není Boží sláva ve světě

patrná. Ne z Boží nedokonalosti, ale z nedokonalosti

stvořeného světa vychází vláda čtyř království, kteráod

ňala vládu Izraeli.

Izrael

Izrael je národ stvořený k Boží oslavě, jak píše prorok Ješajahu

(43:21): „Tento národ jsem si vytvořil, mou chválu budouvy

právět.“

Izraeli odebrala vládu postupně čtyři království, která

umenšují Boží slávu na tomto pozemském světě. Ačkoliv mohou i tato čtyři království svým způsobem Bohaoslavovat, nevyrovná se zisk ztrátě, protože základem Boží slávy je Boží jednota ve světě, kterou čtyři královstvínarušují a kterou Izrael jako jedinečný národ na opakposiluje, jak se píše v uvedené větě proroka Ješajahu (43:21): „Tento národ“ (hebrejsky am zu).

Výraz zu (tento) představuje v gematrii stejnou číselnou hodnotu jako hebrejské slovo echad ( jeden) – a to sice hodnotu třináct (zu = 7 + 6 = 13, echad = 1 + 8 + 4 = 13). Izrael je jedinečný národ tvořený třinácti kmeny. I jinak Izrael odpovídá slovu echad (psáno alef chet dalet, 1 + 8 + 4), protože kmen Levi představuje jeden vydělený výjimečný kmen (odpovídající písmenu alef, které má číselnou hodnotu jedna), osm kmenů jsou potomci pramatek Ráchel a Ley (chet má číselnou hodnotu osm) a čtyři kmeny jsou potomci Jákovových služebných Zilpy a Bilhy (dalet má číselnou hodnotu čtyři).

Prorok Ješajahu řekl: „Tento (= jeden) národ jsem si vytvořil, mou chválu budou vyprávět“, protožepodstatou Boží slávy je Boží jedinečnost. Izrael byl také stvořen již na počátku světa, aby svědčil o Boží jedinečnosti, jak je více vysvětleno v knize Netivot olam. A proto čtyři království umenšují Boží slávu ve světě, když odnímají Izraeli vládu. A to je také důvod, proč se nakonec vrátí vláda k Izraeli, jak píší proroci Ovadja (1:21): „Vystoupají zachránci na horu Cion, aby soudili horu Esav, a Bohu bude náležet království“ a Zecharja (14:9): „A bude Bůh králem nad celou zemí, ten den bude Bůh jedním a jeho jméno bude jediné.“

Čtvero království opouští jedinečnost středu, jedno na východ, jedno na západ, jedno na sever a jedno na

16

jih. Jednotlivá království jsou totiž rozdílná, směřují na

čtyři různé světové strany a představují opak jednoty.

Tak jako je v Tóře uveden na počátku stvoření světaIz

rael, tak jsou v úvodu zmíněna i čtyři království,předsta

vující nedokonalost světa.

Tento svět

V Talmudu (traktát Menachot 29b) se uvádí: „Svým jmé

nem – (jud hej) stvořil Bůh svět. Svět budoucí stvořilpísme

nem jud a tento svět stvořil písmenem hej.“

Písmeno jud (י) symbolizuje nedělitelnou Boží jednotu,

tak jako se písmeno jud nedá rozdělit na menší dílky.

Písmeno hej (ה) pak vyvrací názor, podle něhož jeden

jediný Bůh nemůže ovládat celý svět a dokáže tvořit jen

jeden jediný typ věcí, podobně jako z ohně vycházejí jen

rozpálené horké předměty. Někteří lidé se totiž připo

hledu na rozmanitost světa domnívají, že svět musí mít

mnoho různých tvůrců a mnoho počátků. Proto Bůh

písmenem hej stvořil tento svět, protože písmeno hej

je v podstatě tvořeno spojením dvou písmen – písmene

dalet (ד) a písmene jud (י), přičemž dalet svoučísel

nou hodnotou čtyři představuje rozprostření Boží síly

do všech čtyř světových stran. Rozprostření síly ovšem

vyvěrá z jednoho jediného bodu představovaného pís

menem jud. (Skutečnost, že jeden tvůrce mohl stvořit

různé typy věcí, jsme dokázali v knihách Gvurot hašem

a Necach Jisrael.)

Písmenem hej stvořil Bůh tento svět, protože tento

svět je sice plný rozmanitosti, ale přesto představuje

17

jeden celek. Čtyři království, která hrají ve světě velmi

důležitou roli, jsou také rozdílná, čímž rozmanitost ve

světě podtrhují, zatímco jednotu světa vyjadřuje jedi

nečný národ Izrael. Bylo by jistě lepší, kdyby se čtyři

království vázala a pojila s Izraelem a vytvářela s nímdo

hromady jeden celek, ale to není pro nedokonalost světa

možné. Jednoty ve světě bude dosaženo až příchodem

krále Mesiáše. Nedokonalost světa je zapříčiněna jeho

oddělením od tvůrce, jako je následek oddělen od své

příčiny. Proto bylo nutné již při stvoření světa naznačit

vládu čtyř království ve chvíli, kdy byl naznačen i Izrael,

o kterém Bůh říká (1M 1:3): „Budiž světlo!“

Moře

Midraš Vajikra raba vykládá slova proroka Daniela (7:2):

„A čtyři velká zvířata vylezla z moře“ takto – budete-li mít

dost zásluh, vylezou ta zvířata z moře, pokud ne, vylezou

z lesa.

Moře je vzdáleno obydlené zemi, a pokud bude mít

Izrael dost zásluh, neovládnou čtyři království svět

úplně, nestanou se jeho přirozenou součástí, tak jako

na souši mají vodní živočichové jen omezené možnosti

existence, což je mimochodem důvod, proč se u ryb

nevyžaduje speciální porážka (šchita). Lidské osíd

lení je na pevnině, proto bude-li mít Izrael dost zásluh,

vystoupí čtyři království z moře a nebudou mít na souši

tolik síly. Pokud ale nebude mít Izrael dost zásluh,vy

lezou ta království z lesa, který je hned v sousedstvílid

ských osad.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist