načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Někde mezi nikde a nikdy - Milan Rynt

Někde mezi nikde a nikdy

Elektronická kniha: Někde mezi nikde a nikdy
Autor:

„KDE JSTE VŠICHNI? Zeptalo se Šílenství,.pečlivě za sebou zavřelo branku a začalo stoupat po schodechV levé ruce neslo kartáček na zuby a ručník“. Druhá sbírka poezie kralupského ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  75
+
-
2,5
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » E-knihy jedou
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 60
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-879-7677-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

„KDE JSTE VŠICHNI? Zeptalo se Šílenství,.
pečlivě za sebou zavřelo branku a začalo stoupat po schodech
V levé ruce neslo kartáček na zuby a ručník“.

Druhá sbírka poezie kralupského básníka a výtvarníka z roku 1999 obsahuje 24 reflexivně laděných básní v próze, místy hravých, jinde drsně expresivních s řadou nekonvenčních surrealistických obrazů, filozofických zamyšlení i jazykových experimentů. Kniha je doplněna o autorovy vlastní ilustrace.

Zařazeno v kategoriích
Milan Rynt - další tituly autora:
 (e-book)
Pokusy o močení Pokusy o močení
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Copyright:

Autor: Milan Rynt, 1999

Ilustrace: Milan Rynt, 1999

http://www.milanrynt.cz

Vydal: Martin Koláček – E-knihy jedou

ISBN: 978-80-87976-77-7

1. elektronické vydání

2014


ZAČÁTEK

I.

Jsem nervózní –

otevírám svoje tělo

Tělo, které jsem si tak dlouho opotřebovával

Tělo, které rostlo, hojilo rány a lámalo se

a které mě dovedlo až sem

Tělo, které

Nevypadá nijak vyjímečně,

Možná, že je i poněkud pokřivené

a místy nesprávně vybarvené

ale které má možná i vnitřek

Tělo, které leží na stole

pod reflektorem

pravidelně oddechuje

a usmívá se

Moje náhradní

Ruce se mi třesou

(mám zapůjčené oči a ruce – nic víc

k pitvě nepotřebuji – až skončím,

vše zase vrátím do skladu)

Jentaktak že neupustím skalpel na zem –

- Šestičlenná komise se shovívavě tváří že to neviděla -

a moje tělo je umyté jako

snad ještě nikdy

4


Jeden ze členů komise mi na chvíli půjčuje

svoje ucho, aby mi mohl připomenout

jakou cenu mají moje zapůjčené oči a ruce

a abych si dal pozor až budu řezat

Pak mi dává pokyn abych začal

Rád bych ještě něco řekl, ale nemám ústa

A tak tisknu pevněji skalpel,

přikládám jej k hrudi

těsně pod krkem

a řežu

Divím se, jak se skalpel lehce boří

do hrudního koše

Kosti jsou měkké jako papír

Když je rozříznu, teče z nich

šedivá omáčka

Nechápu jak se tělo mohlo vůbec udržet

na nohou

Jeden z členů komise si něco zapisuje do notesu

a mě to vyvádí z míry

Ale mám jenom oči a ruce a

Tak řežu dál, nic jiného mi nezbývá

Řežu do pravidelně se zvedající a klesající hrudi

a tělo se konečně podélně rozevírá

jako škeble

a já mohu nahlédnout dovnitř

Jsem tím pohledem uchvácen

a vzpamatovávám se teprve

když předseda komise významně

zakašle a zabliká

5


Se spěchem odkládám skalpel, beru do rukou

pytel na odpadky

a začínám zevnitř vytahovat jednu věc po druhé

Úplně jako kouzelník, říkám si s pýchou

Jako první nahmatám srdce

Je malé, kulaté a průsvitné

jako skleněná koule

Uvnitř sedí malý človíček, cosi na mě volá

a zoufale gestikuluje rukama

Ale já nic neslyším

Předseda komise mi dává znamení

že mohu pokračovat

a já házím srdce do pytle

Zahlédnu, jak se tříští na malé kousky,

jak se človíček chvíli snaží zavrtat do země

a jak se začíná dusit naším vzduchem

a pak už musím vyndat další věc

Topení

Je to jen zmenšenina radiátorů

které se dají vidět všude

Malý obdélník s žebry z něhož vyčnívají

různé trubky

Ještě trochu hřeje

Musím si na pomoc vzít klíč a odšroubovat přívody

abych ho mohl hodit do pytle za srdcem

Vyndáním radiátoru se uvnitř těla uvolňuje

spousta vody a krve

6


a tak musím udělat

zespodu do zad díru

a chvíli počkat, až tekutina vyteče

Tělo dlouze vzdychá, jako by se mu tím ulevilo

Všímám si, že spolu s vodou vyteklo na zem

i několik ryb

a tak je také házím do pytle

Jsou to žraloci

ale bez úst, takže bezcenní

Pokračuji ve vyndavání

Tentokrát vytahuji žaludek –

igelitový pytlík

ve kterém je spousta věcí

Každou z nich musím

komisi ukázat:

nůžky,

hrst mravenců

ucho

telefon

neotevřenou láhev s pivem

pár balíčků k příštím Vánocům

s mým jménem na cedulce

dámskou podprsenku

bílého krále, věž a střelce, černého pěšce

a kus šachovnice

papouška v kleci

řidičský průkaz

ponožku

7


několik hlav

rodné číslo a číslo mých bot

mlýnek na maso

vařič

a skleněné oko

Komise si vše zapisuje

a já věci opět skládám do žaludku

a žaludek házím do pytle

V těle už toho moc nezbývá

Postupně vyndavám flétnu z krku

dvě tři košile namotané na žebrech

převodovku

klavír

obnošené kalhoty

pneumatiku

gumové kosti z nohou a rukou

provázky a hadičky

osm sádrových trpaslíků

sošku Svobody

budík, žárovku, květináč s jakousi rostlinou,

pár kamenů

nákladní auto

akvárium, mýdlo a ručník

a nakonec prasátko s nastřádanými drobnými

A to už je všechno

Prázdné tělo vypadá žalostně

jako splasklý potápěčský oblek

s otevřeným zipem na břiše

8


Nebo jako velká slupka od banánu

Všímám si, že na mě spiklenecky mrká

jedním okem

jako by mě povzbuzovalo

Z mých náhradních očí mi náhle,

neznámo proč, tečou proudy slz

ale já si toho nevšímám

Dostávám se do extáze:

Ještě zbývá hlava

Poohlížím se

svýma náhradníma očima

po něčem

čím bych otevřel hlavu

a jeden z členů komise mi podává obrovskou lžičku

na roztloukání hlav

Svírám lžičku obouma rukama

a vší silou s ní roztloukám lebku

Oloupávám vršek

sahám dovnitř

a vyndavám

malou, otlučenou

zamykací skříňku

Bezradně se ohlížím

Chci ji otevřít ale nemám klíč

Hledám pomoc u členů komise

Ale ti jen stojí a usmívají se

9


Chce se mi křičet, ale když se o to pokouším vypadává mi jedno oko Očima se křičet nedá, zjišťuji Beru skříňku znovu do rukou a mlátím s ní o stůl Stůl se rozpadá na kousky, tělo se sesouvá na zem a dostává škytavku Komise pořád jen stojí a usmívá se

Napřahuji ruku jak nejvíc to jde a chci skříňkou mrštit o protější stěnu Něco praská Ruka se mi láme v rameni a letí vzduchem i se skříňkou v prstech Skříňka konečně naráží na stěnu a rozbíjí se Zpočátku nic nevidím Myslím si, že mě oklamali, zdá se mi, že uvnitř nic není, že všechny ty umělé oči, umělé ruce, všechno byl jen podvod, a svou jednou rukou začínám škrtit předsedu komise Ale těsně předtím,

než ztrácím zrak zahlédnu,

10


že se ze skříňky přece jen něco vykutálelo

Něco malého

černého

a neohrabaného

Je to želva

Malá, scvrklá, šestinohá,

dvouocasá, zastaralá, porostlá mechem,

studená, poloslepá, hloupá, pomalá,

dávno vyhynulá, hladová,

polomrtvá

želva

Plazí se po podlaze

a nechává za sebou červenou stopu

Z nakřápnutého krunýře jí teče krev

a ona natahuje hlavu jak nejvíc to jde

aby našla bezpečný úkryt

Protože všem musí být hned jasné

že sem vůbec nepatří

Vidím, jak míří k mému tělu

aby se v něm schovala,

jak šplhá nahoru po stehně,

jak padá a překuluje se na záda,

jak se znovu snaží obrátit na břicho...

Ale v tom okamžiku na ní šlape

jeden z asistentů bojujících s mou rukou

který křupnutí vůbec nepostřehne –

11


má radost že se mu konečně podařilo odříznout mi zbylé oko a nezlomit přitom skalpel... II. (KONEC ZAČÁTKU) Dveře nemocnice za mnou zaklaply a žárovka na stropě se rozsvítila Stojím tu pouze já Vedle mě leží černý pytel s nápisem VYŘAZ. a pod nohama se mi plazí kousky krys

Nic nevím

Nic necítím Snad jen zadrátovanou hlavu

prázdnou díru v břiše

nové kosti

a pytle po těch přede mnou

Nevím však, že jsou to pytle po těch přede mnou a že tohle je tunel Myslím si, že jsem první Dokonce ani nevím, že tohle je začátek A tohle je začátek

12


Nic nedělám

Nevím co mám dělat Zatím se jen upřeně dívám na seznam věcí, které mi dali s sebou a které budu v životě nejvíc potřebovat a snažím se něco víc vyčíst z toho jediného slova

které je tam napsáno

žiletka

13





       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist