načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Nejznámější české a moravské lidové písničky -- s úpravou pro klavír a s akordy pro kytaru – Kamila Skopová; Tomáš Sýkora

Nejznámější české a moravské lidové písničky -- s úpravou pro klavír a s akordy pro kytaru

Elektronická kniha: Nejznámější české a moravské lidové písničky
Autor: Kamila Skopová; Tomáš Sýkora
Podnázev: s úpravou pro klavír a s akordy pro kytaru

– Z velkého bohatství českých, moravských a slezských písní jsme vybrali ty nejznámější. Tedy známé alespoň pro nás, kteří ještě pamatujeme zpívání doma, ve škole, na prázdninách u táboráku, na výletech a vejšlapech po ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169
+
-
5,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Bambook
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 80
Rozměr: 30 cm
Úprava: 1 zpěvník (80 stran): barevné ilustrace
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Vokální hudba
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0848-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Z velkého bohatství českých, moravských a slezských písní jsme vybrali ty nejznámější. Tedy známé alespoň pro nás, kteří ještě pamatujeme zpívání doma, ve škole, na prázdninách u táboráku, na výletech a vejšlapech po krajině. Okolo Hradce, Chodíme, chodíme, Okolo Frýdku – kdo by je neznal? A přece se nějak vytrácejí z našeho života. Aby se tyhle milé písničky nezapomněly docela, připravili jsme je pro vás spolu se snadnou klavírní úpravou i akordovými značkami, pokud se budete chtít doprovázet na kytaru. A také s půvabnými kresbami Kamily Skopové, provázejícími nás zároveň světem dobových lidových oděvů. To se ví, že se nám do výběru nepodařilo vměstnat všechny krásné lidové písně. Ty čekají na další pokračování zpěvníku. A teď už nalaďte hlasy, nástroje a – raz, dva, tři… (s úpravou pro klavír a s akordy pro kytaru)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Kamila Skopová; Tomáš Sýkora - další tituly autora:
Dětské hrátky půlstoletí zpátky -- aneb O dětském světě v polovině minulého století Dětské hrátky půlstoletí zpátky
Vánoční svátky o století zpátky -- Tradice Vánoc v české kuchyni Vánoční svátky o století zpátky
Hody Půsty Masopusty Hody Půsty Masopusty
Vídeňské vzpomínky Vídeňské vzpomínky
Nejznámější české a moravské lidové písničky -- s úpravou pro klavír a s akordy pro kytaru Nejznámější české a moravské lidové písničky
Vůně moci Vůně moci
Najznámejšie slovenské ľudové piesne -- s úpravou pre klavír a s akordmi pre gitaru Najznámejšie slovenské ľudové piesne
Jak se co dělávalo -- aneb O dovednostech našich dědů a babiček Jak se co dělávalo
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

NEJZNÁMĚJŠÍ ČESKÉ A MORAVSKÉ

LIDOV É

PÍSNIČKY

s úpravou pro klavír

a s akordy pro kytaru

T

o

m

á

š

S

ý

k

o

r

a

, Kam

i

l

a

S

k

o

p

o

v

á


Slovo na úvod

Lidová píseň bývala v minulosti neodmyslitelnou součástí života.

Lidé zpívali při práci, o zábavách při tanci, v kostele... a konečně

i na hřbitově nad rakví. Písnička tedy provázela člověka doslova

od kolébky do hrobu. Pomáhala udržovat pracovní tempo, podtrhla

radost z tance, ale především bylo možné jejím prostřednictvím

vyzpívat se z lásky, radosti i ze smutku. Lidové písničky byly rozmanité

svým charakterem – melodikou, rytmem, a třeba i humorným textem.

To podle toho, odkud pocházely. Jinak se zpívalo na Chodsku, jinak

na Slovácku. Ale těžko bychom rozsoudili, kde se rodily ty nejhezčí...

Kdysi bývalo dobrým zvykem už od první třídy obecné školy společně

zpívat. Každý kantor povinně ovládal hru na housle nebo harmonium

a každý školní den začínal lidovou písničkou. Společný zpěv je totiž

fenomén, který se nedá popisovat, musí se prožít. Jistě to potvrdí

každý, kdo někdy zpíval ve sboru, kdo má za sebou léta ve folklorním

souboru nebo prostě rád sedává u ohníčku s kytarou a zpívá spolu

s ostatními – jen tak...

Je mnoho písní, které se dobře zpívají. Bohužel to nelze tvrdit o většině

současné popové produkce. Ty dobré písničky mohou být folkové,

semaforské, trampské, spirituály – ale nejlépe asi znějí právě ty prosté

lidové z Čech nebo Moravy. Je v nich kouzlo bezprostřední upřímnosti,

možná naivity, ale nikdy žádný zbytečný patos nebo vyumělkovanost.

Vypovídají o povaze lidí, o jejich radostech i strastech. Bývaly dříve

všeobecně známé, a přece jsou dnes už trochu zapomínané. Byla by

škoda, aby z našeho života zmizely docela.

Upravili jsme je do snadného klavírního doprovodu a kytarových

akordů, abyste mohli při zpěvu i „muzicírovat“.

Určitě si každý vyberete tu svou...

Hodně dobré pohody s lidovými písničkami vám přejí

Kamila Skopová, Tomáš Sýkora, Šárka Kratochvílová a redakce.


NEJZNÁMĚJŠÍ ČESKÉ A MORAVSKÉ

LIDOV É

PÍSNIČKY

s úpravou pro klavír

a s akordy pro kytaru

TomᚠSýkora

Kamila Skopová


Tomáš Sýkora, Kamila Skopová

NEJZNÁMĚJŠÍ ČESKÉ A MORAVSKÉ LIDOVÉ PÍSNIČKY

s úpravou pro klavír a s akordy pro kytaru Vydala Grada Publishing, a.s. pod značkou U Průhonu 22, Praha 7 tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6970. publikaci Ilustrace Kamila Skopová Hudební úpravy Tomáš Sýkora Sazba a grafická úprava Antonín Plicka Hudební a jazyková spolupráce Šárka Kratochvílová Počet stran 80 První vydání, Praha 2018 Vytiskla tiskárna Tisk Centrum, s.r.o., Moravany © Grada Publishing, a.s., 2018 ISBN 978-80-271-2120-5 (pdf ) ISBN 978-80-271-0848-0 (print)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné

podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Obsah

A já su synek z Polanky 7 Aj, ty Juro cigáne 8 Beskyde, Beskyde 9 Boleslav, Boleslav 11 Cos porobil, Pavelenko, Pavle 12 Černá vlna na bílém beránku 13 Černé oči, jděte spát 14 Čí só hode, naše hode 16 Dobrú noc, má milá 17 Ej, padá, padá rosička 19 Hop, hej, cibuláři 21 Hory, doly, černý les 23 Chodíme, chodíme 24 Chovejte mě, má matičko 26 Já husárek malý 28 Káča má, Káča má 29 Kdes, holubičko, lítala 30 Kdyby byl Bavorov 31 Kdybys měla, má panenko, sto ovec 32 Když jsem já ty koně pásal 34 Když jsem k vám chodíval přes ty lesy 35 Koulelo se, koulelo 37 Koupím já si koně vraný 38 Marjánko, Marjánko, stavějí ti máje 40 Měla jsem holoubka 42 Měsíček svítí, já musím jíti 44

Muzikanti, co děláte? 46

Na Bílej hoře 47

Na rozloučení, mý potěšení 48

Na tom bošileckym mostku 49

Na tý louce zelený 50

Na tých panských lukách 52

Ó, řebíčku zahradnický 54

Okolo Frýdku cestička 55

Okolo Hradce 57

Okolo Třeboně 59

Po valašsky od země 60

Pod dubem, za dubem, měla jedna dvě 61

Poděbradská brána 62

Rež, rež, rež 63

Po potoce chodila 64

Rostó, rostó, rostó 65

Rožnovské hodiny 66

Široký, hluboký 67

Šly panenky silnicí 68

Ten chlumecký zámek 70

U muziky su já chlap 72

U panského dvora 74

Už ty pilky dořezaly 76

Zpívala bych, neumím 77

Žádnej neví, co jsou Domažlice 78

7

{

{

{

A

D

já su sy nek- z Po

G

lan

A7

- ky ,

D

-

Rychle

a

D

já su sy

H7

nek

D7/A

- z Po

G

lan- ky ,- a

E‹

já si

hle

A7/C©

dám

A7

- ga

D

lán- ky ,- a já

E7/H

si

hle

A7

dám- ga lán- ky .

D

-

2

4

2

4

&

#

#

Valašsko

A já su synek z Polanky

?#

#

&

#

#

?#

#

&

#

#

?#

#

œ œ œ œ

œ

œ

œ

œ

Œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ œ œ œ

œ

œ

œ

œ

œ œ œ

œ

œ

œ

œn

œ

œ

œ

œ

œ#

œ

œ

œ

n

œ

œ

œ

œn

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

Œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

#

œ

œ

œn

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ Œ

1. |: A já su synek z Polanky, :|

|: a já si hledám galánky. :|

2. |: A já su cérka z Lidečka, :|

|: a já si hledám synečka. :|

3. |: Vem si ňa, Juro, za ženu, :|

|: budeš mět dobrú gazděnu. :|

4. |: Ty budeš orat a já set, :|

|: budem sa spolem dobře mět. :|

Synek a cérka to neměli k sobě daleko – Lidečko leží od Valašské Polanky necelých devět kilometrů.

On bude jistě dobrým oráčem a ona zase hospodyní... Utěšenou písničku uvedla ve všeobecnou známost

„bardka“ Valašska, zpěvačka Jarmila Šuláková ( 1929–2017).

galánka – jeho děvče, milá

A já su synek z Polanky Va l a š s k o

8

{

{

{

Aj,

G

ty Ju ro- ci gá- ne,- u

A7

dě- lej- ně grum

D

lu,-

Rychle

C

si bu du- grum lo- vat,-

G

na voj nu

půj du,- ej, až na voj

D7

nu- půj du.

G

-

&

#

Jižní Morava

Aj ty , Juro cigáne

?#

&

#

?#

&

#

?#

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

#

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

Œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

1. Aj, ty Juro cigáne, udělej ně grumlu,

já si budu grumlovat, až na vojnu půjdu,

ej, až na vojnu půjdu.

2. Koníčkovy podkovy budú naše zvony,

ty nám budú zvoniti, až pojedem z vojny,

ej, až pojedem z vojny.

3. Nechodívaj, šohaj, k nám, nerada ťa vidím,

roztrhané gatě máš, já sa za ťa stydím,

ej, já sa za ťa stydím.

4. Dondi k nám až v nedělu, až budeš mět šaty,

já ťa ráda uvidím, panimáma taky,

ej, panimáma taky.

Grumle je zajímavý, dnes už trochu pozapomenutý

orální hudební nástroj. Kousek železa, vykovaný do

tvaru řeckého písmene omega, spojuje pružná kovová

lamelka. Její zvláštní bručivý zvuk inspiroval v 18. století

řadu skladatelů ke komponování koncertů pro sólovou

grumli. Později byla grumle už jen ve venkovském

prostředí součástí lidové muziky.

gatě – kalhoty

Jižní MoravaAj, ty Juro cigáne

9

{

{

{

Bes

C

ky- de,- Bes ky- de,

G7/H

- kdo

G7

po to bě- i de?

C

-

Rychle

Čer

F

no- o- ký- ba ča- o

C

več- - ky

za tá

G7

- čá.

C

- za tá

G7

- čá.

C

-

1. 2.

2

4

2

4

&

Valašsko

Beskyde, Beskyde

?

&

?

&

?

œ

œ

j

œ

œ

œ

j

œ

œ

œ

œ

̇

̇

œ

œ

j

œ

œ

œ

j

œ

œ

œ

œ

̇

̇

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

j

œ

œ

œ

œ

j

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

j

œ

œ

œ

œ

j

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

̇

̇

œ

œ

œ

œ

̇

œ

œ

œ

œ œ

œ

̇

̇

̇

Va l a š s k oBeskyde, Beskyde

1. Beskyde, Beskyde, kdo po tobě ide?

|: Černooký bača ovečky zatáčá. :|

2. Aj, bačo, bačo náš, černú košulku máš,

|: kdo ti ju vypere, když maměnky nemáš? :|

3. Já nemám maměnku, ale mám galánku,

|: ona mi vypere černú košulenku. :|

4. Ona ju vypere a pěkně vyválí,

|: až půjdu k muzice, každý mňa pochválí. :|

5. Všeci sa starajú o moju chudobu,

|: a já sa nestarám, chvála Pánu Bohu. :|

6. Všeci sa ženijá, vojny sa bojijá,

|: a já sa nežením, vojny sa nebojím. :|

Písnička dobře charakterizuje povahu Valachů – za chudobu se nestydí, ničeho se nebojí. V dobách,

kdy císař pán prostřednictvím verbířů naháněl příští vojáky jako lovnou zvěř, bylo možné se vojenské služby

uchránit rychlým sňatkem. Ženatého hospodáře neodvedli – někdo musel obdělávat pole a plodit syny –

další potencionální vojáky... 10

11

{

{

Bo

D

le- slav ,- Bo le- slav ,- pře

A7

krás- né- měs to.- to.

1. 2.

Mírně rychle

Ne

G

plač,- hol ka,- ne

D

na- ří- kej,- mo

A7

je- ne věs- to!

D

- to!

D

1. 2.

2

4

2

4

&

Chr udimsko

Boleslav , Boleslav

?

&

?

œ

œ

œ

œ#

œ

œ

œ œ

œ

œ#

œ

œ

#

Œ

œ

œ

#

Œ

œ#

œ

œ

œ

œ#

œ

œ# œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ œ

œ

œ

œ

œ œ

œ œ

œ œ

œ# œ

œ œ

œ œ

œ

œ

#

Œ

œ

Œ

œ

œ

œ

œ

œ#

œ

œ

œ

œ

œ#

œ

œ

œ

œ

œ#

œ

œ

J

œ

1. |: Boleslav, Boleslav, překrásné město. :|

|: Neplač, holka, nenaříkej, moje nevěsto! :|

2. |: Jakpak nemám smutná plakat, naříkat, :|

|: když tě vidím do vojenských šatů oblíkat. :|

3. |: Ty vojenské šaty trápí srdce mé, :|

|: neplač, holka, nenaříkej, však se sejdeme! :|

Vojáček v písni konejší svou milovanou dívku. Je ale otázkou, jestli se opravdu ještě setkají. Pokud se voják vrátil

po létech domů, většinou jako vojenský invalida, byla jeho milá dávno vázána manželským slibem a řádkou dětí.

Návraty vojáků končily často tragicky – jeden z mužů skončil v arestu a druhý na hřbitově.

arest – vězení

ChrudimskoBoleslav, Boleslav

12

{

{

Cos

že

G

ťa

po ro

ve

- bil,

-

-

Pa

svá

ve

za

-

-

len

-

-

ko,

ho

-

- v

Pav

koz

le,

le,

-

-

Mírně rychle

Pa

svá

D7

ve

za

-

-

len

-

-

ko,

ho

G

-

- v

Pav

D7

le,- Pa ve- len

A‹

- ko,

D7

- Pav le,

G

-

koz le,-

svá za- né- ho- v koz le?

2

4

2

4

&

#

Horňácko

Cos porobil, Pavelenko, Pavle

?#

&

#

?#

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

J

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

̇

̇

̇

̇

̇

̇

̇

̇

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

Œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

Œ

1. Cos porobil, Pavelenko, Pavle,

|: Pavelenko, Pavle, :|

že ťa vezú svázaného v kozle,

|: svázaného v kozle? :|

2. Ukradel som na Myjavě koňa,

|: na Myjavě koňa, :|

a včíl mňa ty sprepadenci hoňá,

|: sprepadenci hoňá. :|

3. Urobil som já z panenky ženu,

|: já z panenky ženu, :|

a včíl mňa ty sprepadenci ženú,

|: sprepadenci ženú. :|

Příběh o furiantském mládenci, který si myslí, že krást koně přes hranici a trhat děvčata jako kytky na louce

se promíjí...

v kozle (svázaného) – spoutaného ve skrčené poloze,  kozelci

HorňáckoCos porobil, Pavelenko, Pavle

13

{

{

{

Čer

B ̈

ná- vl na- na bí lém- be rán

E ̈

- ku,

B ̈

-

Mírně rychle

aj

E ̈

ka dy- sa tú - láš, aj ka dy

sa

F

tú - láš, čer

B ̈

no- o

F7

- ký- Jan ku?

B ̈

-

2

4

2

4

&

b

b

Valašsko

Černá vlna na bílém beránku

?

b

b

&

b

b

?

b

b

&

b

b

?

b

b

Ϫ

œ

j

Ϫ

œ

j

œ œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ œ œ œ œ œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ œ œ œ

Ϫ

œ

j

œ

œ

œ

̇

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

̇

̇

1. |: Černá vlna na bílém beránku, :|

|: aj kady sa túláš, aj kady sa túláš, černooký Janku? :|

2. |: Já sa túlám na dalekú cestu, :|

|: idu sobě hledat, idu sobě hledat bohatú nevěstu. :|

3. |: Ludé pravjá, že ně ju nedajú, :|

|: aj dajú, aj dajú, aj ešče přidajú, na mou věru dajú. :|

Písnička má řadu dalších slok, zpívá se v různých variantách v mnoha oblastech Moravy a Čech,

ale původ má zřejmě na valašských kotárech. Janíčkovi nechybí sebevědomí. Je si jist svými přednostmi,

pro které získá i movitou nevěstu.

kotáry – kopcovitý terén s chudou půdou

Va l a š s k oČerná vlna na bílém beránku

14

{

{

{

Čer

D

né- o či,

Em/H

- jdě

A7

te- spát,

D

čer né- o či,

C

-

Zvolna

jdě

H7

te- spát, však

E‹7

mu sí- te

H7

- rá

A7

no- vstát,

však

D

mu sí- te

Em/H

- rá

A7

no- vstát.

D

2

4

2

4

&

#

#

Černé oči, jděte spát

Plzeňsko

?#

#

&

#

#

#

#

?#

#

&

#

#

?#

#

œ

œ

œ

œ

œ

̇

œ

œ

Œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

™ œ

œ

J

̇

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

™ œ

œn

J

œ

œ

œ

̇

œ

œ

œ

œn

œ

œ

œ

#

œ

̇

œ

œ

̇

œ

œ#

œ

Ϫ

œ

œ

J

̇

œ#

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

̇

œ

̇

̇

œ

œ

™ œ

œ

J

̇

œ

œ

̇

̇

œ

œ

PlzeňskoČerné oči, jděte spát

1. |: Černé oči, jděte spát, :|

|: však musíte ráno vstát. :|

2. |: Ráno, ráno, raníčko, :|

|: dřív, než vyjde sluníčko. :|

3. |: Sluníčko už vychází, :|

|: má milá se prochází. :|

4. |: Prochází se po rynku, :|

|: nese smutnou novinku. :|

5. |: Novinečku takovou, :|

|: že na vojnu verbujou. :|

6. |: Když verbujou, budou brát, :|

|: škoda chlapců nastokrát. :|

Pro mladé lidi bývaly v minulosti největší obavou odvody na vojnu. Písniček o rekrútě a smutném loučení

je v celé naší zemi bezpočet. V dnešní době si mladíci nedokáží představit ani tu dvouletou vojnu v dobách totality,

natož celoživotní vojančení za císaře pána a pak to čtrnácti nebo sedmileté...

verbování, verbunk, verbíři – rekruta, přijímání nových vojáků do armády, většinou nedobrovolné

15

+

16

{

{

{

Čí

C

só ho de,- na še- ho de,- poď me,- sta rá,- do hos po- de,-

Rychle

ho

G7/H

já- ja,- ho

F

já- ja, ho

G7

ja- já- ja.

C

Bo

C

dem- tam do

G7

rá na- tan

F

co- vat- ho

C

lá- na,- ho

G7

ja- já- ja.

C

2

4

2

4

&

Haná

Čí só hode, naše hode

?

&

?

&

?

œ

œ

œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

j

œ

œ œ

œ

j

œ

œ

j

œ

œ

œ

œ

j

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

Œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

Œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

j

œ

œ œ

œ

j

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

j

œ

œ

œ

œ

j

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

Œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

Œ

1. Čí só hode, naše hode, poďme, stará, do hospode,

hojá ja, hojá ja, hojajá ja.

Bodem tam do rána tancovat holána, hojajá ja.

2. Přišla Anča do hospode, podívat se na te hode,

hojá ja, hojá ja, hojajá ja.

Bodem tam do rána tancovat holána, hojajá ja.

3. Chtělo se ji tancovati, nechtěli ju chlapci bráti,

hojá ja, hojá ja, hojajá ja.

Bodem tam do rána tancovat holána, hojajá ja.

4. Francek leze podle meze, košula mu z gatí leze,

hojá ja, hojá ja, hojajá ja.

Bodem tam do rána tancovat holána, hojajá ja.

5. Anča za ním poskakuje, košulu mu zastrkuje,

hojá ja, hojá ja, hojajá ja.

Bodem tam do rána tancovat holána, hojajá ja.

6. Hode bele, hode bodó, zabili jsme kozo chodó,

hojá ja, hojá ja, hojajá ja.

Bodem tam do rána tancovat holána, hojajá ja.

Rozjařená písnička je oslavou významné události v životě obce. Hody, v Čechách posvícení, se slavívaly velmi

okázale, vydatně a dlouho, i několik dní. Jedlo se, pilo, tancovalo a v hospodě se nejednou strhla pěkná mela. Tomuto

odklonu od povinností, často i v době vypjatých zemědělských prací, chtěl koncem 18. století zabránit osvícený císař

Josef II. zavedením jednotného havelského posvícení v polovině října. Poslušní poddaní zemí Koruny české slavili

tedy ono „císařské“ posvícení, ale mimo to si zachovali i všechna svá původní, takže císařpán tehdy jaksi ostrouhal...

holán – hulán, český i moravský tanec ve dvou variantách, v pomalé tempu valčíkovém i rychlém poskočném

HanáČí só hode, naše hode

17

{

{

{

{

Dob

A‹

rú- noc, má

D‹6

mi lá,- dob

A‹

E7/H

- noc,

A‹

Pomalu

nech

A‹

ti je sám

D‹

Pán boh- na

A‹

po

E7/H

moc.

A‹/C

-

Dob

C

G7

- noc,

C

dob

C

re

G7/D

- spi,

E7

nech

A‹

sa ti sní

D‹6

va- jú- slad

A‹

E7

- sny .

A‹

4

4

4

4

&

#

#

Slovácko

Dobrú noc, má milá

?# n

&

#

#

?# n

&

#

?# n

#

&

#

#

?# n

œ

̇

œn

œ

œ

̇

œ

œ

œ

œ

œ

œ

̇ ̇

œ

̇

œ

œ

œ

̇

œ

œ

œ

œ

œ

œ

̇

œ

œ

œ

œ

œ

̇

œn

œ

œ

̇

œ

œ

œ

œ

œ

œ

̇ ̇

œ

̇

œ

œ

œ

̇

œ

œ

œ

œ

œ

œ

̇

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

̇

̇ œ

œ

œ

œn

̇

̇

œ

œ

œ

œ

̇

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

̇

œ

œ

œ

œ

œ

̇

œn

œ

œ

̇

œ

œ

œ

œ

œ

œ

̇

̇

œ

̇

œ

œ

œ

̇

œ

œ

œ

œ

œ

œ

̇

̇

SlováckoDobrú noc, má milá 1. Dobrú noc, má milá, dobrú noc,

nech ti je sám Pánboh na pomoc.

|: Dobrú noc, dobre spi,

nech sa ti snívajú sladké sny. :|

2. Dobrú noc, má milá, dobrú noc,

nech ti je sám Pánboh na pomoc.

|: Dobrú noc, dobre spi,

nech sa ti snívajú o mně sny. :|

Většina lidí považuje tuto známou tklivou píseň při večerním loučení za slovenskou. Je z moravské strany slovenské hranice, z pomezí, kde se nářečí často mísilo a přijímalo do sebe navzájem slovní tvary sousedního etnika. Prolínání jazyků se dělo také na severu Moravy ve styku s polským prostředím a v Čechách většinou při soužití s Němci v Sudetech i jinde.

19

{

{

{

{

Ej,

E‹/G

pa dá,- pa

A‹/E

dá- ro

E‹/G

sič

H7/D#

- ka,

E‹

-

Mírně

spa

G/B

ly- by mo

A‹

je- o

G/H

čič

D7

- ka.

G

-

Spa

G

ly- by mo

H7

je,- spa

E‹

ly- by aj

H7

tvo

E‹

je,

H7/D#

-

spa

E‹

ly- by o

C

ny

H7

- o

A‹7

bo

H7

- je.

E‹

-

2

4

2

4

&

#

Ej padá, padá rosička

Slovácko

?#

&

#

?#

&

#

# #

?#

# #

&

#

#

?#

œ œ

œ

œ

j

Ϫ

œ

œ

œ

Œ

̇

̇

̇

̇

œ

œ

œ

œ#

œ

œ

œn

œ

œ

̇

œ

œ

œ

̇

œ

œ

œ œ

œ

œ

œ

œ

Œ

œ

œ

œ

̇

œ

œ

œ

̇

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

Œ

œ

œ

œ

̇

œ

œ

œ

̇

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

J

œ œ

œ

̇

œ œ

œ

̇

œ

œ

œ

œ

Ϫ

Ϫ

œ

j

œ

œ

J

œ

œ

œ

œ

̇

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

#

œ

œ

Œ

̇

œ

œ

œ

œn

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

œ

Œ

SlováckoEj, padá, padá rosička 1. Ej, padá, padá rosička,

spaly by moje očička.

|: Spaly by moje, spaly by aj tvoje,

spaly by ony oboje. :|

2. Ej, padá, padá listopad,

pozdravuj milú nastokrát.

|: Pozdravuj milú, holuběnku sivú,

že ju tu mosím zanechat. :|

Loučení dvou zamilovaných po krásně prožité noci. Milý musí odejít – možná na vojnu, na vandr, za prací, nebo ho rodiče oné dívky nevybrali jako vhodného ženicha. Kdoví, text o tom nic neříká, ale každopádně je v písni plno smutku z odloučení..



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.