načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Nejste bezmocní – Kelly A. Turnerová

Fungujeme! Vážení zákazníci, e-shop je plně v provozu. Od 18. 5. 2020 jsou navíc všechny naše prodejny a výdejny otevřeny. Bližší informace naleznete zde
Nejste bezmocní

Elektronická kniha: Nejste bezmocní
Autor: Kelly A. Turnerová

Autorka prozkoumala velké množství případů radikální remise a objevila celkem sedmdesát pět činitelů, které účastníci této studie považovali za důležité. Devět z nich však ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 89.9%hodnoceni - 89.9%hodnoceni - 89.9%hodnoceni - 89.9%hodnoceni - 89.9% 100%   celkové hodnocení
4 hodnocení + 1 recenze

Specifikace
Nakladatelství: TRITON
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 246
Rozměr: 20 cm
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: přeložila Eva Klimentová
Skupina třídění: Hygiena. Lidské zdraví
Jazyk: česky
Hodnocení: 156. nejlépe hodnocený produkt
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-738-7888-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autorka prozkoumala velké množství případů radikální remise a objevila celkem sedmdesát pět činitelů, které účastníci této studie považovali za důležité. Devět z nich však jmenoval skoro každý. Kniha je uspořádána do devíti kapitol, které popisují každý z těchto devíti faktorů více do hloubky. V každé kapitole jsou nejprve probrány hlavní body určitého faktoru a je zde zmíněn i výsledek nejnovějšího vědeckého výzkumu v této oblasti. Posléze je prozkoumán jako celek jeden příběh radikální remise, který nejlépe vysvětluje určitý faktor. Každá kapitola je uzavřena jednoduchým seznamem jednotlivých praktických kroků, prostřednictvím kterých, pokud budete chtít, můžete začlenit tyto klíčové faktory radikální remise do svého života. Devět činitelů, které hrají klíčovou úlohu při radikální remisi zhoubných nádorových onemocněních.

Popis nakladatele

Jsou „zázračná“ uzdravení z rakoviny skutečně zázračná? Převezměte odpovědnost za vlastní zdraví!.

Snad každý už slyšel o někom, kdo se nečekaně uzdravil z rakoviny, přestože mu lékaři nedávali žádnou šanci. Autorka Kelly A. Turnerová prozkoumala přes tisíc případů radikální remise a objevila celkem sedmdesát pět faktorů, které respondenti považovali za důležité. Devět z nich zmínil téměř každý účastník její studie: je to změna stravování, převzetí odpovědnosti za vlastní zdraví, naslouchání intuici, užívání bylin a doplňků stravy, uvolnění potlačených emocí, prožívání pozitivních emocí, přijetí podpory od druhých, prohloubení spirituality a pádné důvody, proč žít.

Výsledkem je tato kniha, která nedává pacientům falešnou naději ani zaručený návod na uzdravení, ale nabízí reálné možnosti, jak něco smysluplného dělat v situaci, kdy si člověk připadá zcela bezmocný.

(co můžete dělat proti rakovině)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu



2018-07-15 hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%
Úžasná kniha, která mi pomohla najít naději po dignoze mnohačetné metastáze v kostech a uzlinách. Do přečtení této knihy jsem byla v depresi a připravovala se na smrt. Po přečtení této knihy jsem začala aktivně hledat, co mohu udělat pro své uzdravení.
 


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

TRITON

Praha / Kroměříž



Kelly A. Turnerová

NEJSTE BEZMOCNÍ

Co můžete dělat proƟ rakovině




Kelly A. Turnerová

Nejste bezmocní

Co můžete dělat proti rakovině

Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována ani jinak šířena bez

písemného souhlasu vydavatele.

Published by arrangement with HarperCollins Publishers.

© Copyright © 2014 by Kelly A. Turner

© Stanislav Juhaňák – TRITON, 2015

Translation © Eva Klimentová, 2015

Cover © Renata Brtnická, 2015

Vydal Stanislav Juhaňák – TRITON, Vykáňská 5,

100 00 Praha 10, www.tridistri.cz

ISBN 978-80-7387-888-7


Všem lidem, kteří kdy slyšeli slova: „Máte rakovinu,“

a jejich blízkým, kteří je na jejich cestě podporovali.



Obsah

Úvod ................................................................................................. 11

1 Radikální změna stravování ............................................................. 21

2 Převzeơ odpovědnosƟ za své zdraví ................................................ 45

3 Naslouchání intuici .......................................................................... 67

4 Užívání bylin a doplňků stravy ......................................................... 90

5 Uvolnění potlačených emocí ......................................................... 111

6 Posilování poziƟ vních emocí ......................................................... 134

7 Přijeơ podpory od druhých ........................................................... 155

8 Prohloubení spirituality ................................................................. 173

9 Mít proč žít .................................................................................... 201

Závěr .............................................................................................. 218

Poděkování ..................................................................................... 224

Další četba ...................................................................................... 227

Poznámky ....................................................................................... 230

O autorce ....................................................................................... 246



11

Úvod

anomálie ž. odchylka od normy, pravidla, od pravidelného, obvyklého

stavu, průběhu, způsobu, tvaru apod., nepravidelnost, výjimečnost,

výjimka Podobný příběh jste již pravděpodobně někdy slyšeli: Člověk v pokročilém stádiu rakoviny vyzkouší vše, co může konvenční medicína nabídnout, včetně chemoterapie a chirurgického zákroku, ale žádná z těchto metod nezabírá. Lékaři jej pošlou z nemocnice domů zemřít, ale po pěti letech vkročí do ordinace jako zázrakem zdravý a bez rakoviny.

V době, kdy jsem poprvé zaslechla podobný příběh, jsem pracovala jako poradkyně pacientů ve velkém centru pro výzkum rakoviny při nemocnici v San Francisku. Během polední pauzy jsem četla knihu Spontánní vyléčení od dr. Andrewa Weila, v níž jsem narazila na případ, který nazývám „radikální remise“ (tj. spontánní ústup onemocnění bez lékařského zásahu). Zmateně a  ohromeně jsem se zarazila. Doopravdy se to stalo? Doopravdy tento člověk překonal pokročilé stadium rakoviny bez pomoci konvenční medicíny? Jestliže ano, z  jakých důvodů to nebylo na titulních stránkách všech novin? I  kdyby se to stalo jen jednou, přesto by šlo o  neuvěřitelnou událost. Vždyť tomuto člověku se přece jen nějak podařilo narazit na lék na rakovinu. Lidé, kterým jsem tehdy poskytovala poradenství, by stejně jako já dali cokoli za to, aby se o tomto tajemství dozvěděli více. Tento příběh mě tak zaujal, že jsem ihned začala vyhledávat další případy radikální remise. Co jsem nalezla, mě zaskočilo. Přestože v odborných lékařských časopisech bylo zveřejněno přes tisíc případů, o  žádném z  nich jsem do té doby neslyšela, a přitom jsem pracovala ve významném výzkumném ústavu rakoviny.

Čím důkladněji jsem se tímto tématem zabývala, tím více to pro mě bylo frustrující. Ukázalo se, že tyto případy nejen nikdo podrobně nestudoval, ale ani se je nikdo nesnažil zaznamenávat. A co hůře, většina lidí, kteří prodělali radikální remisi a  s  nimiž jsem hovořila, vypověděla, že lékaři sice


12 měli z jejich uzdravení radost, ale často je vůbec nezajímalo, jak se uzdravili. Poslední kapkou pro mne však bylo, když jsem se od některých pacientů dozvěděla, že je doktoři dokonce požádali, aby ostatním pacientům o svém zázračném uzdravení nic neříkali. Důvod? Aby nevzbuzovali v  ostatních takzvanou „falešnou naději“. Přestože je jistě pochopitelné, že tito lékaři nechtěli své pacienty vést k mylnému závěru, že metody uzdravení ostatních budou mít v  jejich případě stejný účinek, zamlčování pravdivých příběhů uzdravení je přece jen něco jiného.

O  několik týdnů později jedna moje klientka, jednatřicetiletá maminka malých dvojčat, propukla v  pláč. Lékaři jí zjistili rakovinu prsu ve třetím stadiu (celkem jsou čtyři stadia) a  právě podstupovala chemoterapii. Mezi vzlyky naříkala: „Co mohu udělat, abych se uzdravila? Jen mi řekněte, co mám dělat. Udělám cokoli. Nechci, aby mé děti vyrůstaly bez matky.“ Pozorovala jsem ji, vyčerpanou a bez vlasů, jak jí do žil kape poslední naděje na uzdravení. Poté jsem si vzpomněla na všechna ta zázračná, nečekaná uzdravení, která nikdo pořádně neprozkoumal. Zhluboka jsem se nadechla, podívala se jí do očí a řekla: „Nemám tušení, ale pokusím se to pro vás zjistit.” Jednalo se o  zásadní okamžik, kdy jsem se rozhodla pokračovat v  doktorském studiu a věnovat svůj život vyhledávání případů radikální remise, jejich analýze a šíření informací o nich. Koneckonců, jestliže „jsme se rozhodli vyhrát válku nad rakovinou,” nemá snad smysl mluvit s těmi, kdo tu válku již vyhráli? Nebo dokonce, neměly by tyto úžasné případy uzdravení být podrobeny nespočetným vědeckým výzkumům? Neměli bychom těmto lidem klást veškeré možné otázky týkající se jejich příběhů, abychom přišli na jejich tajemství? Jen proto, že nedokážeme ihned vysvětlit, proč se něco stalo, neměli bychom to přehlížet či dokonce doporučovat ostatním, aby o tom nemluvili.

Jako příklad vždy uvádím Alexandra Fleminga, vědce, který se rozhodl anomálii neignorovat. Traduje se, že v  roce 1928 se Fleming vrátil domů z dovolené a našel ve svých Petriho miskách plíseň. Vzhledem k jeho dlouhé nepřítomnosti ho to příliš nepřekvapilo. Začal misky sterilizovat, neboť dospěl k  závěru, že prostě musí začít svůj experiment znovu. Naštěstí se ale rozhodl podívat se na misky pečlivěji. V  tu chvíli si povšiml, že všechny bakterie v jedné z misek jsou mrtvé. Místo aby tuto anomálii ignoroval a považoval ji za nepodstatnou, Fleming se rozhodl tento případ podrobněji prozkoumat – a díky tomu objevil penicilin.


13

V této knize s vámi sdílím závěry svého dlouhodobého výzkumu radikální remise rakoviny. Jedná se o  výsledek mého rozhodnutí nepřehlížet tyto anomální případy, ale spíše se zachovat jako Alexander Fleming: podrobněji je prozkoumat. Nejdříve bych vám však ráda pověděla něco o sobě, abyste mohli lépe pochopit, z čeho vycházím a co mě inspirovalo, abych zasvětila svůj život tomuto tématu.

Můj příběh

Poprvé jsem se s rakovinou setkala , když mi byly tři roky a mému strýčkovi byla diagnostikována leukémie. Jeho nemoc byla dlouhým, vleklým procesem, který trval pět let a vrhal stín na všechna naše rodinná setkání a zároveň v nás všech bratrancích a sestřenicích zanechal obrovský pocit strachu z nemoci zvané „rakovina“. Strýc nakonec zemřel, když mi bylo osm, a můj devítiletý bratranec zůstal bez otce. Tak jsem zjistila, že tatínkové mohou umřít na rakovinu.

Později, když mi bylo pouhých čtrnáct let, jednomu z  mých nejbližších přátel na konci osmé třídy zjistili rakovinu žaludku. Tato zpráva všechny silně zasáhla a ihned se kolem něj semklo celé naše městečko ve Wisconsinu. Lidé se ho snažili podpořit: uspořádali spoustu charitativních akcí v podobě palačinkových snídaní, navštěvovali ho v nemocnici. Někteří z mých přátel si udržovali naději, ale já nedokázala přehlížet ten pocit hrůzy, který jsem cítila hluboko v  žaludku. Koneckonců, už jsem to jednou zažila. Nakonec můj kamarád zemřel ve věku šestnácti let po d vou dlouhých letech, kdy se potýkal s nežádoucími účinky léčby. Pohřbu se zúčastnila celá naše komunita a  v  následujících letech jsme s  přáteli nosili květiny na jeho hrob. Jeho smrt mě naučila, že na rakovinu může umřít úplně kdokoli a kdykoli.

V době bakalářských studií na Harvardově univerzitě jsem se poprvé seznámila s metodami komplementární (alternativní) medicíny, jógy a meditace. Tyto neznámé postupy a myšlenky způsobily, že jsem začala pochybovat o  názorech, které jsem doposud zastávala, že tělo a  mysl jsou od sebe oddělené, a  postupně jsem začala cvičit jógu. Po čtyřech úžasných letech bylo mou první prací spoluautorství knihy o globálním oteplování. Znenadání jsem trávila celé dny u počítače bez jakéhokoli společenského styku, který jsem si tak užívala za studií na univerzitě. Tehdy mi kamarádka


14 navrhla, abych své odloučení od společnosti vyřešila dobrovolnickou prací. Ihned mi přišlo na mysl pomáhat pacientům s rakovinou, především na základě mých raných zkušeností.

Ještě teď si pamatuji svůj první den na pediatrickém oddělení Memorial Sloan-Kettering Cancer Center v  New Yorku. Má veškerá tamější činnost spočívala v hraní hry Monopoly s dětmi, které podstupovaly nitrožilní chemoterapeutickou léčbu. Pocit hlubokého smyslu, který jsem zažívala, když jsem jim pomáhala alespoň na několik hodin zapomenout na jejich nemoc, mi však přesto změnil život. Uvědomila jsem si, že jsem našla své poslání, a po několika týdnech dobrovolnické práce jsem již hledala navazující magisterské programy. Nakonec jsem se rozhodla pro studium onkologické sociální práce na Kalifornské univerzitě v Berkeley, se zaměřením na poradenství pro pacienty s rakovinou.

Během magisterského studia se můj zájem o komplementární medicínu ještě prohloubil a díky tomu jsem začala číst více knih o daném tématu a dokončila jsem intenzivní kurz učitelství jógy. Přes den jsem poskytovala poradenství pacientům s rakovinou a večer studovala a cvičila jógu. Ve stejné době můj manžel studoval tradiční čínskou medicínu (akupunktura, byliny, apod.) a zároveň esoterickou léčbu, takže jsem byla obklopena názornými příklady komplementární medicíny. Také jsem tehdy četla knihu Andrewa Weila, která změnila směr mého života především proto, že jsem se v ní dočetla o  jevu, který Weil nazývá „spontánní vyléčení“. Na základě toho jsem se rozhodla pokračovat v doktorském studiu, abych mohla toto fascinující téma prozkoumat do hloubky. Od té doby jsem zasvětila svůj čas objevování toho, co lidé dělají, aby navzdory veškerým očekáváním překonali rakovinu.

Co je to radikální remise?

Abych lépe pochopila, co přesně je radikální remise, rozhodla jsem se uvažovat nad tím, co se vlastně považuje za „standardní“ nebo „neradikální“ remisi. Lékař očekává, že rakovina ustoupí do remise, jestliže se diagnostikuje dostatečně včas a jedná se o lépe léčitelný typ rakoviny. Například, jestliže je ženě diagnostikována rakovina prsu v prvním stadiu, na základě statistik se očekává, že se rakovina nevrátí po dobu alespoň pěti let za předpokladu,


15

že pacientka absolvuje veškerou lékaři doporučenou léčbu, jako je chirurgický zákrok, chemoterapie a/nebo ozařování. Jestliže však téže ženě lékaři zjistí rakovinu slinivky v prvním stadiu, existuje pouze 14% naděje, že v následujících pěti letech nezemře, i v případě, že se podrobí veškeré doporučené léčbě.

1

Důvodem je, že konvenční medicína v tuto chvíli nenabízí žádné

léčebné metody proti rakovině slinivky, které by byly stejně efektivní jako proti rakovině prsu.

Radikální remisi defi nuji jako jakoukoli remisi rakoviny, která není statisticky očekávatelná, přičemž statistiky se liší podle typu rakoviny, stadia a léčebné metody, kterou pacient podstoupil. Pro přesnější defi nici: k radikální remisi dochází, když:  rakovina zmizí bez jakéhokoliv zásahu konvenční medicíny;  pacient/pacientka vyzkouší konvenční léčebné metody, ale rakovina pře

trvává  – neustupuje do remise, a  z  tohoto důvodu se pacient/pacientka

rozhodne pro alternativní léčebné metody, které vedou k remisi;  pacient/pacientka vyzkouší konvenční i  alternativní léčebné metody za

účelem prodloužení života při statisticky nepříznivé prognóze (tj. jakáko

li rakovina s méně než 25% šancí na přežití v horizontu 5 let).

Přestože neočekávané remise jsou vzácné, mají s  nimi zkušenost tisíce lidí.Vždy se ptám všech onkologů, jestli se někdy setkali s případem radikální remise. Doposud všichni dotazovaní odpověděli, že ano. Následně jim položím otázku, jestli se rozhodli napsat o těchto případech do odborného lékařského časopisu. Doposud mi všichni dotazovaní odpověděli, že ne. Z tohoto zjištění vyplývá, že se nedozvíme, jak často se radikální remise skutečně vyskytuje, dokud nevytvoříme systematický způsob jejího sledování. Proto na webových stránkách této knihy  – www.RadicalRemission.com  – mohou všichni, kteří přežili rakovinu, ale i lékaři, léčitelé a čtenáři jako vy jednoduše uvádět případy radikální remise, které pak mohou být podrobeny analýze, spočteny a zároveň vědecky sledovány. Tato databáze je snadno přístupná pro každého, takže se pacienti s rakovinou a jejich blízcí mohou dočíst, jak se jiní lidé s podobnou diagnózou dokázali navzdory očekávání uzdravit.


16

O této knize

Když jsem začala studovat radikální remisi, překvapilo mě zjištění, že existují dvě skupiny lidí, které byly opomíjeny ve více než tisíci případů publikovaných v odborných lékařských časopisech. První skupina jsou lidé po radikální remisi. Velmi mě udivilo, že většina akademických článků nezmiňuje důvody, uváděné pacienty jako ty, které jim mohly pomoci k remisi. Přečetla jsem jeden po druhém články lékařů, kteří pečlivě vyjmenovávali všechny biochemické změny, které pacienti s radikální remisí prodělali, ale nikdo z  autorů se jich přímo nezeptal, proč se podle nich uzdravili. Přišlo mi to velice zvláštní vzhledem k tomu, že přeživší mohli – byť nevědomě – učinit něco, co jim pomohlo se uzdravit. Na základě toho jsem se rozhodla, že pro svůj výzkum k  disertační práci najdu dvacet lidí, kteří prodělali radikální remisi, a zeptám se jich: „Co považujete za důvod svého uzdravení?“

Druhou nejvíce přehlíženou skupinou ve výzkumech byli alternativní léčitelé. K většině radikálních remisí dojde bez zásahu konvenční západní medicíny. Překvapilo mě, že nikdo nestudoval, jak alternativní nebo jiní než západní léčitelé léčí rakovinu. Mnozí z lidí s radikální remisí, o kterých jsem se tehdy dozvěděla, vyhledali léčitele z nejrůznějších koutů světa. Na základě tohoto zjištění jsem se rozhodla procestovat svět a mluvila jsem s padesáti alternativními léčiteli o jejich způsobu léčby rakoviny. Deset měsíců jsem navštěvovala alternativní léčitele rakoviny v  džunglích, horách a  městech v deseti různých zemích včetně Spojených států (Havaj), Číny, Japonska, Nového Zélandu, Th ajska, Indie, Anglie, Zambie, Zimbabwe a Brazílie, a vedla s nimi rozhovory. Byla to pro můj život rozhodující výzkumná cesta, která mě přivedla k setkání s mnoha fascinujícími léčiteli, a tato kniha shrnuje vše, o co se se mnou podělili.

Od tohoto počátečního výzkumu jsem pokračovala v hledání dalších případů. Doposud se mi podařilo uskutečnit přes sto osobních rozhovorů a analyzovat přes tisíc popsaných případů radikální remise. Po opakovaném a pečlivém užívání kvalitativních metod výzkumu jsem určila přes sedmdesát pět různých fyzických, emočních a duchovních faktorů, které mohly hypoteticky sehrát roli při radikální remisi.

Když jsem vytvořila tabulku frekvence výskytu každého faktoru, zjistila jsem, že devět z těchto sedmdesáti pěti faktorů se opakovaně vyskytuje téměř v  každém rozhovoru. Jinými slovy, jen málo lidí, se kterými jsem mluvila,


17

kupříkladu zmínilo sedmdesátý třetí faktor – užívání doplňků vyrobených z žraločí chrupavky, ale téměř každý zmínil devět níže uvedených faktorů. Toto je devět klíčových faktorů radikální remise:  Radikální změna stravování  Převzetí kontroly nad svým zdravím  Naslouchání vlastní intuici  Užívání bylin a doplňků stravy  Uvolňování potlačených emocí  Zvyšování pozitivních emocí  Přijetí podpory od druhých  Prohloubení duchovního spojení  Pádné důvody k životu

Je důležité zmínit, že nejsou uvedeny v pořadí podle významnosti. Žádný z  nich není jednoznačně nejdůležitější. Všech devět bylo v  rozhovorech zmiňováno stejně často, ačkoli, jak uvidíte v  této knize, někteří lidé se na určitý faktor soustředili více než na ostatní. Nezapomeňte prosím, že většina účastníků studie ve snaze o uzdravení využila všech devět faktorů, alespoň do určité míry.

Pro přehlednost jsem tuto knihu uspořádala do devíti kapitol, které popisují každý z těchto devíti faktorů více do hloubky. V každé kapitole nejprve probereme hlavní body určitého faktoru a povšimneme si blíže i nejnovějšího vědeckého výzkumu v této oblasti. Posléze prozkoumáme jako celek jeden příběh radikální remise, který nejlépe vysvětluje určitý faktor. Každou kapitolu uzavírám jednoduchým seznamem jednotlivých praktických kroků, prostřednictvím kterých, pokud budete chtít, můžete ihned začlenit tyto klíčové faktory radikální remise do svého života.

Než začneme

Než se s Vám podělím o tyto klíčové ozdravné faktory, chtěla bych vyjasnit několik věcí. Nejdříve bych chtěla zdůraznit, že v  žádném případě nejsem proti metodám konvenční medicíny, včetně chirurgického zákroku, chemoterapie a  ozařování. Právě tak jako jsem přesvědčena, že většina lidí


18 potřebuje boty, aby běžela maraton, i když hrstka ostatních našla způsob jak ho bez potíží uběhnout naboso, domnívám se, že většina lidí potřebuje metody konvenční medicíny, aby překonala rakovinu, zatímco hrstka ostatních přišla na to, jak se uzdravit jinak. Jakožto výzkumník rakoviny jsem se zkrátka rozhodla věnovat se druhé z těchto dvou skupin lidí a jejich „cvičnému režimu“, ve snaze přijít na to, jak dosáhli takového neočekávaného výkonu. Dále v žádném případě není mým záměrem vzbuzovat touto knihou falešnou naději. Vzpomeňme si na doktory, kteří nechtěli, aby se jejich ostatní pacienti dozvěděli o  radikální remisi. Sympatizuji s  nimi, protože čelit čekárně plné lidí, kteří mají statisticky malou naději na přežití, je rozhodně skličující úkol. Nicméně mlčení ohledně případů radikální remise vedlo k  něčemu mnohem horšímu, než jsou falešné naděje, a  to k  tomu, že tyto případy pozoruhodného uzdravení nikdo hlouběji neprozkoumal ani si z nich nevzal ponaučení. Na úplně první vědecké přednášce na Kalifornské univerzitě v Berkeley jsem se dozvěděla, že vědeckou povinností badatele je zkoumat všechny anomálie, které nezapadají do jeho hypotézy. Po prozkoumání těchto anomálií má badatel pouze dvě možnosti: buď se rozhodne veřejnosti vysvětlit, z jakého důvodu tyto zvláštní případy nezapadají do jeho hypotetického modelu, nebo může přijít na novou hypotézu, která zahrnuje všechny, i tyto případy. Tak či onak neexistuje žádný scénář, který by dovoloval ignorovat případy nezapadající do určité hypotézy.

Kromě toho, že z vědeckého hlediska je nezodpovědné zcela přehlížet pacienty, kterým se podařilo uzdravit pomocí nekonvenčních postupů (především za předpokladu, že náš společný cíl je nalézt lék na rakovinu), chtěla bych podrobněji probrat výraz „falešná naděje“.

Dávat někomu falešnou naději znamená vzbuzovat v něm nadějná očekávání něčeho, co je nepravdivé nebo falešné. Případy radikální remise mohou být v tuto chvíli nevysvětlitelné, ale jsou pravdivé. Tito lidé se opravdu vyléčili z rakoviny statisticky neočekávanými způsoby. Pochopit tento klíčový rozdíl je nutné, abychom překonali strach ze vzbuzování falešné naděje a započali proces vědeckého zkoumání těchto případů pro zjištění potenciálních vodítek k vyléčení z rakoviny. Devět klíčových faktorů popsaných v  této knize jsou hypotézy, proč může dojít k  radikální remisi; nejedná se o  prokázaná fakta. Bohužel bude zapotřebí několik desítek let provádět kvantitativní, randomizované studie, než dokážeme s  jistotou říci, jestli těchto devět faktorů opravdu zlepšuje šance na přežití rakoviny.


19

Nechtěla jsem čekat desítky let, než se s  vámi budu moci podělit o  tyto důležité hypotézy. Chtěla jsem vám sdělit výsledky svého kvalitativního výzkumu, abychom mohli zahájit velmi potřebnou diskusi o  tom, proč jsou tyto případy přehlíženy a jak se z nich můžeme poučit. Falešnou naději bych vzbuzovala pouze tehdy, kdybych vám tvrdila, že se určitě vyléčíte z rakoviny, budete-li se těchto devíti faktorů držet. To netvrdím. Pouze říkám, že na základě mého výzkumu se jedná o devět nejčastějších hypotéz, proč může dojít k radikální remisi.

Nyní, když jsem vysvětlila, že nehodlám vzbuzovat falešné naděje, bych vám ráda sdělila, v  co opravdu doufám. Především si upřímně přeji, aby ostatní vědci začali tyto hypotézy co nejdříve ověřovat. Také doufám, že tato kniha pravdivých příběhů o uzdravení inspiruje onkologické pacienty a jejich blízké, stejně jako mne inspiroval můj první objevený případ radikální remise – že jim poskytne útěchu fakt, že někteří lidé se opravdu navzdory všem očekáváním uzdraví z  rakoviny. Kromě toho doufám, že tato kniha bude lidi motivovat, aby nadále hledali další cesty pro zlepšení svého zdraví, ať už chtějí předcházet rakovině, nebo právě podstupují konvenční protirakovinnou léčbu či hledají jiné varianty, protože tato léčba dosáhla hranice svých možností. Především však doufám, že tato kniha bude začátkem nesmírně potřebné diskuse o radikálních remisích, abychom je přestali přehlížet a začali si z nich brát ponaučení. Možná ještě nechápeme, proč se tito lidé vyléčili z rakoviny nebo proč u nich tyto metody zabraly, kdežto u  jiných pacientů vždy nezabírají. Jsem však pevně přesvědčena, že budeme-li tyto případy opravdu důkladně zkoumat (místo abychom je přehlíželi, protože je nedokážeme vysvětlit), dojde ke dvěma možným výsledkům: přinejmenším se něco dozvíme o samouzdravovací schopnosti těla a přinejlepším objevíme lék na rakovinu. K ničemu takovému však nemůže dojít, jestliže se budeme nadále tvářit, že případy radikální remise neexistují. Koneckonců, kde bychom byli, kdyby si Alexander Fleming nevšiml plísně na té jedné Petriho misce? Jak se ukázalo v dějinách, zkoumání anomálií není mrhání časem. Naopak, v  minulosti vedlo k převratným objevům – a v tom spočívá opravdová naděje.



21

1

Radikální změna stravování

Nechť je strava tvým lékem a lék tvou stravou.

– H®ÖÖʻكãÝ

Hippokratés, řecký lékař, považovaný za otce moderní medicíny, byl hluboce přesvědčen, že strava má schopnost napravovat, harmonizovat a léčit tělo. Představte si tedy, jaké by bylo jeho zklamání, kdyby zjistil, že dnešní američtí lékaři mají během čtyřletého studia medicíny vyhrazen pouze jeden týden na nutriční vzdělání.

1

Dokonce i já jsem na nedávné lékařské prohlíd

ce musela lékařce vysvětlovat, že jako vegetariánka získávám spoustu vápníku ze zelené listové zeleniny (doporučila mi pouze mléko) a spoustu železa z luštěnin a mořských řas (doporučila mi pouze tmavé maso). Obecně řečeno, nejde o to, že by lékaři léčivé síle stravy nevěřili, ale spíš o ní prostě nikdy neslyšeli.

Kdyby lékaři důkladněji studovali výživu, zjistili by, že skutečně jsme to, co jíme, protože buňky stravy, kterou sníme, se chemicky rozkládají a transformují na buňky našeho těla. Navíc to, co jíme, má přímý vliv na cévy a tkáně, které jsou podle druhu přijímané potravy buď více, nebo méně zanícené. Pro lepší pochopení této myšlenky si představte, že pětiletému dítěti dáte vypít šálek kávy. Po zhruba deseti minutách nebudete pochybovat o tom, že jídlo a pití přímo ovlivňuje naše zdraví.

Lidské zdraví – a vlastně i celý lidský život – lze chápat jako souhrn našich momentálních rozhodnutí, včetně toho, jak se jakéhokoli dne rozhodneme jíst a pít, myslet a cítit, jednat a reagovat i pohybovat se a odpočívat. Strava má tak závažný dopad, protože se jedná o velmi vědomé rozhodnutí. Rozhodnu se pro přeslazené cereálie, nebo pro ovesnou kaši s ovocem? Bude to rychlý chleba s kusem salámu, nebo salát z quinoy, jehož příprava trvá o něco déle? Většině lidí se při tomto každodenním rozhodování o  jídle vtírají na mysl


22 neodbytné pochybnosti: „Není to vlastně jedno? Opravdu to, co jím, tak výrazně ovlivňuje mé zdraví?“ Lidé, kteří prodělali radikální remisi – a jimž jde o život –, tuto otázku posouvají do jiné roviny. Ptají se sami sebe: „Může mi to, co jím, pomoci, abych se uzdravil/a z rakoviny?“ Mnozí z nich zjišťují, že odpověď zní ano.

Analyzovala jsem stovky případů radikální remise a jedním z devíti opakovaně se vyskytujících klíčových faktorů je změna jídelníčku, která má napomáhat uzdravení z rakoviny. Ba co víc, většina těchto lidí inklinuje k těmto čtyřem změnám ve složení stravy:  značné omezení nebo úplné vyřazení cukru, masa, mléčných výrobků

a zpracovaných potravin;  značné zvýšení konzumace zeleniny a ovoce;  konzumace bio potravin;  pití fi ltrované vody.

Nejprve podrobně rozeberu každou z těchto změn a poté vás seznámím s  příběhy dvou lidí, kteří radikálně změnili své stravování, aby se vyléčili z rakoviny prsu (Ginni) a prostaty (John). Nakonec probereme pár jednoduchých kroků, které můžete učinit, abyste začali jíst protirakovinnou stravu.

Strava bez sladkosơ , masa, mléčných výrobků

či zpracovaných potravin

Naprostá většina účastníků studie Radikální remise hovoří o tom, jak v zájmu uzdravení omezili nebo zcela vyřadili z  jídelníčku sladkosti (cukr), maso, mléčné výrobky a zpracované potraviny. Začněme cukrem. O cukru a rakovině se hodně hovořilo, a  oprávněně. Je nesporným faktem, že rakovinné buňky konzumují (tj. metabolizují) cukr – glukózu – mnohem rychleji než normální buňky. Přesně tak funguje vyšetření pozitronovou emisní tomografi í (PET): nejprve vypijete sklenici glukózy a přístroj potom zjišťuje, kde v  těle se tato glukóza nejrychleji metabolizuje. Glukózová „ohniska“ jsou oblasti, kde je nepravděpodobnější výskyt rakoviny. Vědci sice stále ještě přesně nevědí, jestli strava s vysokým obsahem cukru způsobuje rakovinu, zato však vědí, že jakmile se v organismu objeví rakovinné buňky, konzumují


23

desetkrát až padesátkrát více glukózy než normální buňky.

2

Proto logicky

dává smysl, aby onkologičtí pacienti co nejvíce omezili příjem rafi novaného cukru a „nekrmili“ rakovinné buňky, a místo toho přijímali pouze glukózu, která se přirozeně vyskytuje v zelenině a ovoci. Jelikož průměrný Američan denně sní ekvivalent dvaadvaceti čajových lžiček cukru – přičemž bychom měli jíst nanejvýš šest až devět lžiček

3

 –, znamená to, že opravdu je co zlep

šovat, ať už se v současnosti potýkáme s rakovinou, nebo ne.

Spojení mezi rakovinnými buňkami a cukrem objevil ve 20. letech 20. sto- letí lékař Otto Warburg. Obdržel Nobelovu cenu za objev, že rakovinné buňky získávají energii a  dýchají (tj. respirují) jinak než zdravé. Konkrétně si všiml, že rakovinné buňky štěpí neobvykle velké množství glukózy a dýchají bez kyslíku (takzvaná „anaerobní respirace“). Zdravé buňky naproti tomu rozkládají mnohem menší množství glukózy a dýchají za přítomnosti kyslíku (takzvaná „aerobní respirace“). Zajímavé je, že rakovinné buňky dýchají anaerobně dokonce i tehdy, když je v okolí dostatek kyslíku. Tato skutečnost vedla Warburga k  hypotéze, že rakovinné buňky musejí mít v  nepořádku mitochondrie, neboť v této části probíhá u zdravých buněk aerobní dýchání. Pokud se marně snažíte rozpomenout se na středoškolské učivo z biologie, buďte bez obav – výstupní sdělení je jednoduché: rakovinné buňky se chovají jinak než zdravé a mezi klíčové rozdíly patří, že pro své fungování vyžadují spoustu cukru. Proto vyřazení rafi novaného cukru z  jídelníčku může klíčově přispět k „vyhladovění“ rakovinných buněk.

Muž jménem „Ron“ patří mezi ty účastníky studie Radikální remise, kteří změnili složení své stravy – konkrétně úplně vysadil cukr. Když mu bylo čtyřiapadesát let, lékaři mu zjistili karcinom prostaty (Gleasonovo skóre 6 a hladina PSA 5,2) a dva ze dvanácti bioptických vzorků byly pozitivní na rakovinu. Proto mu lékaři doporučili okamžité operativní odstranění prostaty. Ron se však nedávno doslechl o někom, kdo se vyléčil z rakoviny pomocí výživy, a proto chtěl nejprve prozkoumat tuto možnost. V jeho odlehlém městečku neordinoval integrační onkolog (integrační medicína kombinuje poznatky konvenční medicíny a alternativních metod) ani nutriční poradce, s nimiž by si mohl promluvit, a  proto začal číst knihy a  články, které vysvětlovaly, jak rakovinné buňky spotřebovávají spoustu cukru a jak ho obsahuje řada typicky amerických potravin, například bělomasé brambory a bílý chléb. Po několika týdnech intenzivního výzkumu se Ron rozhodl operaci na krátký čas odložit a místo ní vyzkoušet radikální změnu stravování:


24

Rakovina byla pravděpodobně ta nejlepší věc, jaká se mi kdy přihodila,

protože jsem se vždycky dost snažil, abych byl v dobré fyzické kondici, ale

moc dobře jsem nejedl. Byl jsem fakt těžký závislák na cukru. ... [Abych

se zbavil rakoviny,] přestal jsem jíst cukr a všechny bílé potraviny. Žádné

bělomasé brambory ani bílý chléb  – tak nějak. Jedl jsem spoustu listové

zeleniny a hodně jsem si připravoval čerstvou zelnou šťávu, což dělám stá

le, ale ne tak často, jak bych mohl. ... Rakoviny jsou anaerobní ... a glukó

za je kyvadlový dodavatel dusíku, který je živí. Jestliže tedy dokážete odříz

nout tuhle kyvadlovou dodávku [glukózy], rakovina to nezvládne.

Jakmile Ron takto změnil složení své stravy, hladina prostatického specifi ckého antigenu (PSA) za méně než rok klesla na zdravou hodnotu 1,3 a ne- nechal si chirurgicky odstranit prostatu. Chirurgické odstranění prostaty může mít trvalé nežádoucí účinky na močovou a sexuální funkci. V současnosti už je Ron přes sedm let bez rakoviny. Nyní přejdeme k mléčným výrobkům. Podle účastníků mého výzkumu bychom je měli omezit nebo zcela vyřadit z jídelníčku ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé, jsou vyrobeny z mléka jiného savce, což znamená, že obsahují spoustu hormonů a proteinů, které mají podpořit růst telete – nikoli člověka. (Mimochodem, jsme jediný živočišný druh na této planetě, který pije mateřské mléko jiného zvířete.) Navíc výzkum prokázal, že hlavní protein v kravském mléce, zvaný kasein, podporuje v  Petriho miskách i  u  laboratorních krys růst rakovinných buněk. Vědci dokonce zjistili, že mohou spustit nebo zastavit rakovinu u krys pouze tím, že jim dávají, nebo nedávají kasein.

4

Druhým důvodem jsou nezdravé chemické látky obsažené ve většině amerických mléčných výrobků, například růstové hormony pro hovězí dobytek, antibiotika a pesticidy. Do Evropy byl dovoz mléka a mléčných výrobků z USA zakázán, protože americké krávy dostávají injekce rekombinantního růstového hormonu pro hovězí dobytek (rBGH). Tento hormon je podle různých studií spojován s  rakovinou.

5

Americké mléčné výrobky navíc

obsahují nezdravé množství omega-6 mastných kyselin (místo zdravých omega-3 mastných kyselin), protože v  USA jsou krávy krmeny kukuřicí, místo aby přirozeně spásaly trávu,

6

přičemž jediným důvodem je skuteč

nost, že kukuřici lze vypěstovat laciněji než trávu. Omega-6 mastné kyseliny byly opakovaně spojovány s rakovinou.

7


25

Dále je důležité mít na paměti, že mléčné výrobky nám neposkytují žádné živiny, které bychom nemohli získat jinde, ačkoli televizní reklamy se nás snaží přesvědčit o  něčem jiném. Například stejné množství vápníku můžeme získat z listové zeleniny a tuřínu a úplně stejné množství bílkovin z  luštěnin a  ořechů. Celkově vzato, přibývají důkazy, že mléčné výrobky mohou podporovat vznik rakoviny, ať už v  důsledku přirozeného obsahu kaseinu, nebo vinou nezdravých látek, které se do nich přidávají při výrobě. Proto tolik účastníků mého výzkumu drasticky omezuje spotřebu mléčných výrobků nebo je zcela vyřazuje, alespoň do té doby, než se zcela zbaví rakoviny.

Jane Plantová je příkladem člověka, který se vyléčil z  rakoviny (mimo jiné) díky vysazení mléčných výrobků. Jane byl ve věku dvaačtyřiceti let diagnostikován karcinom prsu v prvním stadiu. Lékaři ji ujistili, že mastektomie „to vyřeší“. Bohužel se mýlili. Rakovina se celkem pětkrát vrátila a Jane v průběhu příštích deseti let podstoupila tři další operace, pětatřicet dávek ozařování a dvanáct cyklů chemoterapie. Když se nemoc vrátila popáté a na rakovinně zduřelou lymfatickou uzlinu o  velikosti vejce, která Jane trčela z krku, poslední chemoterapeutická léčba vůbec nezabrala, lékaři jí sdělili, že jí zbývá jen pár měsíců života. Jane, milující matka a renomovaná geoložka, však odmítla jejich prognózu přijmout. Místo toho začala využívat své vědecké dovednosti, aby zjistila, co by mohlo být prapůvodní příčinou jejího onemocnění. Už změnila jídelníček, takže jedla spoustu zeleniny a celozrnných potravin, ale na základě svého nového výzkumu dospěla k přesvědčení, že potřebuje učinit ještě další změnu:

V  mém případě bylo důležité vysazení mléčných výrobků. ... Tenkrát

jsem podstupovala tradiční léčbu [chemoterapii], ale nezabírala mi,

a  zabrala mi teprve tehdy, když jsem přestala jíst mléčné výrobky. ...

Myslím, že rakovinu způsobuje spousta faktorů, ale řekla bych, že musíte

přestat s věcmi, které ji podporují, které ji přiživují. ... Jenomže to není

tak jednoduché jako jen přestat jíst mléčné výrobky. Je zapotřebí učinit

i další změny stravování a životního stylu.

O těchto dalších změnách Jane píše v knize Your Life in Your Hands (Váš život ve vašich rukou), která byla v Anglii bestsellerem. Doporučuje v ní vysadit všechny mléčné výrobky, výrazně zvýšit spotřebu ekologicky pěstované


26

zeleniny a ovoce, jíst zdravé veganské proteiny, jako jsou luštěniny, ořechy

a semena, používat zdraví prospěšné oleje, byliny a koření, vyhýbat se rafi -

novaným a průmyslově zpracovaným potravinám a pít fi ltrovanou, převaře

nou vodu. Nyní už je více než devatenáct let bez rakoviny, nadále provádí

výzkum bezmléčné stravy bohaté na zeleninu – a také se takto stravuje.

Polemika proti konzumaci masa obvykle začíná argumentem, že my lidé

jsme uzpůsobeni pro stravu, která obsahuje pouze zhruba 10 procent masa.

V  ideálním případě by se mělo jednat o  libovou, divokou zvěřinu. Dnešní

průměrná americká strava sestává z 15 procent masa, což znamená, že prů

měrný Američan sní zhruba něco málo přes devadesát kilogramů masa roč

ně.

8

Na druhém konci spektra se nacházejí zastánci paleolitické stravy (tzv.

paleo diety či neandrtálské stravy), kteří tvrdí, že lidé mají přirozeně konzu

movat 20 až 40 procent masa. Bez ohledu na to, co lidé jedli před mnoha

tisíci lety (což nikdo nemůže dokázat), v současnosti se potýkáme s novým

onemocněním zvaným rakovina a  faktem zůstává, že řada rozsáhlých vě

deckých studií spojuje spotřebu masa, zvláště tmavého, s mnoha typy rako

viny.

9

Jedna studie ve skutečnosti prokázala, že konzumace pouhých dvou

porcí masa denně čtyřnásobně zvýšila riziko opětovného výskytu rakoviny

prsu u žen.

10

Kromě těchto znepokojivých zjištění existují v  masném, drůbežářském

a rybném průmyslu stejné problémy jako v mlékárenském průmyslu, pokud

jde o  nezdravé přísady umělých růstových hormonů, antibiotik, pesticidů

a o omega-6 mastné kyseliny. Stejně jako v mléčných výrobcích ani v mase

není žádná živina, kterou nelze získat z  jiných zdrojů. Vegetariáni mohou

mít dostatečný přísun bílkovin z luštěnin a celozrnných obilovin a veškeré

potřebné železo získávají z luštěnin a mořských řas. Můj vlastní závěr ohled

ně masa je tudíž stejný jako u  mléčných výrobků: pokud máte rakovinu,

doporučila bych vám drasticky snížit jeho konzumaci nebo je zcela vyřadit

z  jídelníčku, alespoň dokud se rakoviny úplně nezbavíte. Jestliže se přesto

rozhodnete maso jíst, dbejte, aby bylo z  ekologického, volného chovu, bez

obsahu hormonů a antibiotik, ze zvířat krmených trávou, a jezte ho v ome

zeném množství.

Poslední skupina, kterou účastníci mého výzkumu omezují nebo zcela vy

řazují ze svého jídelníčku, jsou rafi nované potraviny, zvláště rafi nované


27

obilniny. Rafi nované potraviny, například chléb, se vyrábějí z pšenice, přeměněné ze své původní rostlinné formy (z pšeničného zrna) a rozemleté na jemnou mouku, která se poté smíchá s droždím a cukrem, a z uhněteného těsta se upeče bochník. Takto vyrobený chleba má velmi vysoký glykemický index, což znamená, že jeho karbohydráty se velice rychle přeměňují na glukózu, kterou rakovinné buňky milují, jak už jsme dříve zjistili. Konzumace potravin s vysokým glykemickým indexem, jako je chléb, těstoviny, mouka nebo jakékoli rychle uvařitelné obiloviny, nejen dodává rakovinným buňkám spoustu glukózy, ale také zvyšuje hladinu inzulinu v krvi, což je další stav, silně spojovaný s rakovinou.

11

Účastníci mého výzkumu tedy drasticky omezují konzumaci rafi novaných potravin (nebo je přestanou jíst úplně), aby si udržovali nízkou krevní hladinu cukru a inzulinu, a místo toho se snaží jíst plnohodnotné karbohydráty (sacharidy). Lidské tělo tráví celozrnné obiloviny mnohem pomaleji než rafi nované, a právě to pomáhá udržovat nízkou hladinu cukru a inzulinu v  krvi. Celozrnné obiloviny navíc obsahují více vlákniny a  vitaminů.

12

A  co je nejdůležitější, celozrnná obilná strava se důsledně pojí s  nižším výskytem rakoviny.

13

Mezi celozrnné obiloviny patří například hnědá rýže,

quinoa, celozrnný oves a ječmen a celozrnná pšenice. Mohli byste vyzkoušet chléb z naklíčeného obilí: je hutnější a má mnohem nižší obsah cukru než bílý a celozrnný chléb.

Mezi alternativní léčitele, s nimiž jsem vedla rozhovory, patří ředitel detoxikačního programu v  Th ajsku, kam jezdí lidé z  celého světa, aby sedm dnů drželi půst a prováděli očistu těla. Podle tohoto Th ajce jsou rafi nované potraviny tak nezdravé, že je vůbec nejí:

Nejím žádné jídlo z rychlého občerstvení, průmyslově zpracované potravi

ny ani mléčné výrobky. Jím však všechno, co pochází z přírody [tj. roste ze

země]. To je můj každodenní stravovací návyk. Všechno z plechovky je bez

života – je to naprosto mrtvé. Zamyslete se nad záručními lhůtami uvede

nými od výrobce. Jaktože ta konzerva vydrží čtyři roky? Když vezmete ovo

ce a nakrájíte ho, zkazí se. Vydrží tři až čtyři dny, možná jen jeden den.

Takže jím pouze „živé“ potraviny – všechno, co pochází z přírody.

Američané milují průmyslově zpracované potraviny – například mouku a  těstoviny. Jsou základní součástí standardního amerického jídelníčku


28 (bohatého na maso a cukry), je však důležité mít na paměti, že chuťové pohárky vždy nevědí, co je pro nás nejlepší. Existuje totiž multimiliardový průmysl, který se zaměřuje na výrobu umělých aromat, jež svádějí naše chuťové pohárky natolik, že si nemůžeme pomoci a kupujeme nezdravé, rafi nované potraviny. Také si dejte pozor na takzvaná „přírodní“ aromata, protože nejsou vždy tím, čím se zdají být. Víte například, že výměšek análních pachových žláz bobra – zvaný kastoreum – se často používá k vytvoření „přírodního“ malinového aromatu v  nápojích a  potravinách?

14

Podle Amerického

úřadu pro potraviny a léčiva (FDA) může být označován jako „přírodní malinové aroma“, protože nepochází ze syntetického zdroje,

15

rozhodně však

není z malin.

Kromě toho, že nás potravinářské fi rmy lákají na tato umělá a „přírodní“ aromata, přidávají do většiny svých výrobků extrémní množství soli, tuku a cukru, protože vědí, že chuťové pohárky, které jsou stejné už od dob, kdy lidé byli lovci a  sběrači, jsou stále naprogramované, aby bažily po těchto potravinách, jichž byl před mnoha tisíci lety nedostatek. Díky pokroku v zemědělství nyní můžeme vyprodukovat tolik soli, tuku a cukru, kolik chceme. Lidský organismus však v  tomto ohledu evolučně zaostává a  podniky rychlého občerstvení tohoto faktu využívají. Stále zběsile slintáme, kdykoli cítíme omastek (tuk), cukr nebo sůl, a  proto je pro nás tak těžké nedat si teplé bramborové hranolky.

Ze všech těchto důvodů by bylo moudré, aby pacienti s rakovinou nebo lidé, kteří nechtějí onemocnět, při výběru jídla nevěřili svým chuťovým pohárkům. Účastníci mého výzkumu se místo toho vracejí k životnímu stylu svých praprarodičů, kteří jedli doma vypěstovanou zeleninu a  celozrnné obiloviny a jen občas vzácné lahůdky, jako je maso a cukr, a měli podstatně nižší výskyt rakoviny než v současnosti my.

16

Léčivá síla zeleniny a ovoce

Pokud jde o zeleninu a ovoce, už víte, co vám řeknu: jsou zdravé, velmi zdravé. Zelenina a ovoce poskytují lidskému tělu vše potřebné: vitaminy, minerály, karbohydráty, vlákninu, glukózu, proteiny a  dokonce i  zdravé tuky. Stovky studií prokázaly, že konzumace zeleniny a ovoce pomáhá předcházet rakovině,

17

zatímco z  dalších studií vyplývá, že pacienti s  rakovinou, kteří


29

jedí ovoce a zeleninu, žijí déle.

18

Například studie sledující patnáct set žen po

rakovině prsu zjistila, že ty, které jedly pětkrát denně ovoce a/nebo zeleninu a  také byly šest dnů v  týdnu nejméně třicet minut denně fyzicky aktivní, vykazovaly o 50 procent nižší úmrtnost v  porovnání s  těmi, které nejedly tolik zeleniny nebo tolik necvičily.

19

Jinými slovy žily dvakrát déle.

Řada studií také prokázala, že určité druhy ovoce a zeleniny účinně působí proti rakovině  – mimo jiné brukvovitá (košťálová) zelenina (např. zelí, brokolice, květák), česnekovitá zelenina (např. cibule, česnek, pórek) a tmavé bobule. Košťálová zelenina obsahuje živiny, které pomáhají blokovat růst rakovinných buněk,

20

zabraňují jim v metastázování

21

a dokonce vedou k je

jich rozpadu či smrti.

22

Další druhy zeleniny a ovoce mají jiné protirakovin

né schopnosti. Proto byste se měli snažit jíst celou duhovou škálu nejrůznějšího ovoce a zeleniny, neboť každá barva představuje jinou protirakovinnou živinu.

Mezi účastníky mého výzkumu, kteří prodělali radikální remisi a objevili léčivou sílu zeleniny a  ovoce, patří také Dale Figtreeová. Bylo jí pouhých dvacet sedm let, když jí lékaři zjistili nehodgkinský lymfom, neboli rakovinu lymfatického systému. Při průzkumné operaci našli lymfatický nádor o velikosti grapefruitu, prorostlý do plíce, srdce a hlavních tepen, což znamenalo, že jej nešlo vyoperovat. Dale okamžitě začala nařízenou chemoterapeutickou a radiační léčbu, ale po dvou měsících musela chemoterapii kvůli závažným nežádoucím účinkům vysadit. Po pouhých třech měsících musela skončit i s ozařováním, protože zasahovalo její řeč. Jelikož jí nic jiného nezbývalo, začala experimentovat s nejrůznějšími metodami léčby těla, mysli a ducha. Jednou z nich byla také nutriční terapie:

Zašla jsem za špičkovým výživovým poradcem, který mi sestavil stravo

vací program s obsahem vysoce výživných, snadno stravitelných potravin

v obrovském množství! Pár týdnů trvalo, než můj žaludek dokázal udr

žet takovou spoustu jídla, ale jakmile to zvládl, vstřebávala jsem jídlo

jako houba. Program se skládal z 80 procent syrové stravy a z 20 procent

vařené. Měla jsem tři čerstvě připravené zeleninové šťávy denně a k tomu

obrovské množství salátů, ovoce a ořechů. K večeři jsem měla 450 gramů

(libru) vařené zeleniny a k tomu stejné množství jamů, hnědé rýže nebo

luštěnin. Moje tělo se rychle začalo zbavovat starého, nechtěného ma te

riá lu – možná karcinogenů, možná zbytků po chemoterapii a ozařování.


30

Čištění a detoxikace probíhaly v cyklech, každých pár týdnů v nějaké jiné

oblasti mého těla a s nějakými novými symptomy – od bolesti přes hleny

až po průjem.

Po třech letech kompletního léčebného programu zaměřeného na tělo, mysl i ducha šla Dale na vyšetření počítačovou tomografi í – a rakovina úplně zmizela. Toto vyšetření proběhlo v roce 1980, před více než třiceti lety, a Dale je od té doby zcela zdráva. Vystudovala nutriční terapii a nyní pomáhá ostatním onkologickým pacientům sestavovat všestranné léčebné plány pro tělo, mysl i ducha.

Jezte bio potraviny pro detoxikaci organismu

Většina účastníků mého výzkumu hovoří o  tom, jak je důležité zbavit tělo všech chemických a jedovatých látek, kterým jsme v dnešním světě vystaveni. Vědci vědí, že zdravé buňky se mohou změnit v  rakovinné z  různých důvodů, například vlivem bakterií, virů, genetických mutací a samozřejmě toxinů. Také je jim známo, že určité toxiny, jako je nikotin, azbest a formaldehyd, zcela určitě způsobují rakovinu; každý den jsme však vystaveni řadě dalších chemických látek, jejichž karcinogenní účinky ještě nebyly jednoznačně prokázány, například pesticidům a geneticky modifi kovaným organismům (GMO). Vědcům trvalo přes padesát let, než dokázali, že nikotin způsobuje rakovinu plic, a stejně dlouho, ne-li déle, jim může trvat, než zjistí, jestli jsou, nebo nejsou pesticidy a GMO rakovinotvorné.

Z jedné znepokojivé nedávné studie vyplynula spojitost mezi dětskou rakovinou a používáním běžných pesticidů pro domácnost a zahradu během těhotenství.

23

Podobná studie prokázala, že pacientky s rakovinou prsu mají

v prsní tkáni výrazně vyšší hladinu pesticidů v porovnání s prsní tkání žen s nezhoubnými nádory prsu.

24

Naneštěstí bude možná zapotřebí dalších pa

desát podobných studií, než vědci ofi ciálně prohlásí, že určité pesticidy způsobují rakovinu. Mezitím se většina pacientů s radikální remisí raději chová obezřetně a kupuje pouze bio ovoce a zeleninu. Zdá se, že je to moudré řešení, neboť nedávná studie, která zkoumala 240 různých studií ekologicky pěstovaných potravin, zjistila, že u bio potravin existuje o 30 procent nižší pravděpodobnost, že budou obsahovat pesticidy.

25


31

Kromě bio stravy může urychlit odstranění pesticidů, těžkých kovů a dalších toxinů z těla také krátký půst nebo čisticí kúra. Půst patří k nejstarším léčebným metodám a jsou o něm dochované zmínky téměř v každém náboženském i  tradičním medicínském systému za uplynulých tři tisíce let. Mnozí léčitelé jej považují za přirozený způsob očisty od infekcí a detoxikace organismu, zvláště proto, že při bezpečném a správném postupu spouští mocný dominový efekt zdravých změn v těle.

Studie například prokázaly, že krátké půsty pomáhají odstraňovat bakteriální infekce, snižovat cholesterol a zpomalovat proces stárnutí.

26

Z podob

né studie vyplývá, že pouhý čtyřiadvacetihodinový půst může spustit rozsáhlý vnitřní detoxikační proces, který čistí celé orgánové systémy a zvyšuje počet imunitních buněk bojujících s bakteriemi.

27

Co se týče rakoviny, jedna

pilotní studie prokázala, že krátký půst v  průběhu chemoterapie výrazně zvýšil její účinnost a zároveň snížil nežádoucí účinky,

28

a někteří vědci zastá

vají hypotézu, že vysazení všech zdrojů glukózy ze stravy prostřednictvím půstu může být účinným způsobem „vyhladovění“ rakovinných buněk.

29

Na své výzkumné cestě kolem světa jsem se setkala s mnoha alternativními léčiteli a  terapeuty, kteří používají půst jako součást doporučené léčby pro onkologické pacienty. Takto popisuje blahodárné účinky půstu na zdraví vedoucí jednoho takového programu zaměřeného na půst a očistu organismu:

Půst je úžasný prostředek pro odstranění nahromaděných toxinů z těla

a  pro zlepšení funkce systému likvidace odpadních látek z  organismu,

aby se v  něm nehromadily další toxiny. ... Kdybych měl rakovinu, i  já

bych držel dlouhodobý půst. ... Nejprve bych se chtěl zbavit toxinů a po

tom bych chtěl [začít] jíst stravu, která je neobsahuje [tj. ekologicky pěs

tované potraviny]. ... Chtěl bych držet půst, aby se mi pročistily tkáně

a aby rychle rostoucí zhoubný nádor neměl přísun živin. Je to totéž, co

dělá chemoterapie a všechny [konvenční] léčby. ... Půst je přirozený způ

sob, jak toho docílit. ... Většina zvířat a živočichů přestane jíst, když one

mocní. Tak to příroda zařídila.

Jak správně upozorňuje, zvířata se instinktivně postí, když jsou nemocná. Lidé jsou podle všeho jediný živočišný druh, který se naopak nutí jíst. Nemocná zvířata obvykle odmítají potravu a najdou si klidné, chráněné místo,


32 kde odpočívají, dokud se neuzdraví. V tomto období se možná tu a tam napijí vody nebo snědí trochu hořkých travin (opět proto, aby se pročistila), ale nezačnou jíst, dokud jim není lépe. U lidí okamžitá ztráta chuti k jídlu při nemoci značí, že i my možná máme tento instinktivní, samoléčivý mechanismus, který nám velí nějaký čas nejíst, aby se aktivoval vnitřní detoxikační proces. Jelikož některé druhy rakoviny už byly spojeny s bakteriemi a viry (např. lidský papillomavirus [HPV] byl uveden do spojitosti s rakovinou děložního hrdla a bakterie H. pylori s rakovinou žaludku), může být opodstatněné, aby onkologičtí pacienti pod lékařským dohledem podstoupili krátký půst, který organismu pomůže zbavit se případných úporných virů či bakterií.

Při výzkumu v Th ajsku mě tato problematika zaujala natolik, že jsem vyzkoušela týdenní půst: denně kousek melounu a trochu mrkvové šťávy, každý večer zeleninový vývar, denní průplachy tlustého střeva, vlákninové nápoje, byliny a vitaminy. Když mám hlad, začnu být neuvěřitelně rozmrzelá, takže jsem si říkala, že to vydržím tak šest hodin, než to vzdám. S  radostí a překvapením jsem však zjistila, že díky dobře načasovaným vlákninovým nápojům mě celý týden nebolelo břicho hlady, zatímco šťáva, vývar a vitaminy mi poskytovaly potřebné živiny. Aniž bych zacházela do nechutných podrobností o  čemsi, čemu se říká „mukózní plak“ (můžete si to najít na internetu), stačí říct, že jsem zakončila týden v  naprostém ohromení nad schopností vlastního těla odstraňovat odpadní látky prostřednictvím půstu – a stala se ze mě vegetariánka. Nyní se snažím provádět tento půst jednou ročně – jako „jarní úklid“ vnitřních orgánů.

Jestliže vám představa půstu pro detoxikaci organismu připadá příliš náročná, možná byste raději začali jednodenním půstem, při němž byste jednou za čtyři až šest hodin pili čerstvé zeleninové šťávy, doplněné vlákninou z  jitrocelu indického  – psyllia (např. Metamucil), aby vás nebolelo břicho hlady. Takové postění jeden den v měsíci je snadný způsob detoxikace organismu. V  případě, že váš půst vyžaduje lékařský dohled, nezapomeňte se nejprve poradit s lékařem.

Pijte fi ltrovanou vodu

Čtvrtá a  poslední změna, kterou udělali téměř všichni účastníci mého výzkumu, spočívá v tom, že místo limonád, džusů a mléka začali pít přibližně


33

osm sklenic vody denně, přičemž dbají, aby voda byla co nejčistší. Voda je pro zdraví naprosto nepostradatelná. Tvoří kolem 70 procent lidského těla a  bez ní bychom zhruba za čtyři dny zemřeli. Mnozí alternativní léčitelé, s  nimiž jsem hovořila, považují vodu za „nejlepší léčitelku“ se schopností vyplavovat toxiny, viry a bakterie a poskytovat tělesným buňkám nesmírně potřebnou hydrataci.

Proto doporučují pít přírodní pramenitou vodu, neboť má vyšší obsah minerálů, a  nepít vodu z  kohoutku, protože často obsahuje chlór, fl uorid a těžké kovy. Všechny tyto prvky a sloučeniny byly v určitých studiích spojovány s rakovinou.

30

Opět je zapotřebí ještě mnohem rozsáhlejší výzkum,

než budeme s jistotou vědět, jestli tyto kontaminanty mají spojitost s rakovinou, ale účastníci mého výzkumu opět raději volí opatrný přístup, a proto pijí buď pramenitou vodu z domácích výdejníků, které neobsahují bisfenol-A (BPA), nebo si nainstalovali domácí fi ltrační systém na vodu z vodovodního řádu (např. reverzní osmóza, uhlíkový fi ltr). Filtrace však zároveň z vody odstraňuje všechny zdravé minerály, a proto je vhodné užívat minerální doplňky, pokud pijete fi ltrovanou vodu. Osobně používám domácí fi ltrační systém, který mám napojený na vodovod v  kuchyni. Odstraňuje z vody chlór, fl uorid, těžké kovy a další znečišťující látky. Filtrovanou vodu používám na pití i na vaření. Doposud jsme probrali čtyři hlavní změny stravování, které činí účastníci mého výzkumu, aby napomohli uzdravení:  omezení nebo úplné vyřazení cukru, masa, mléčných výrobků a zpraco

vaných potravin;  zvýšení konzumace zeleniny a ovoce;  konzumace bio potravin;  pití fi ltrované vody.

Nyní bych vám ráda vyprávěla příběhy o uzdravení „Ginni“ a Johna, které názorně ilustrují, jak tito dva pacienti využili tyto čtyři strategie, aby se vyléčili z  rakoviny. Ginni měla rakovinu prsu a  John rakovinu prostaty. Oba bydlí na americkém venkově (ale každý jinde); proto se nemohli poradit s  integračním onkologem ani s  nutricionistou. Nezbývalo jim než provést vlastní výzkum: oba přečetli spoustu knih, prostudovali zdroje v  místní


34 knihovně a cíleně pátrali na internetu. Při čtení jejich příběhů mějte prosím otevřenou mysl. Ačkoli byste třeba učinili jiná rozhodnutí, nezapomeňte, že se jim podařilo najít řešení, která v jejich případě zabrala.

Příběh Ginni

Ginni bylo šedesát let, když s



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist