načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Nebožtíci na bále -- malá humoreska - Ladislav Fuks

Nebožtíci na bále -- malá humoreska

Elektronická kniha: Nebožtíci na bále -- malá humoreska
Autor:

Maloměstská humoreska o záměně dvou osob na pozadí iluzorního poklidu před blížící se světovou válkou. Zatímco v Sarajevu je zavražděn arcivévoda Ferdinand, ke dvěma ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  120
+
-
4
boky za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Monika S. Benešová - Lama
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 191
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Maloměstská humoreska o záměně dvou osob na pozadí iluzorního poklidu před blížící se světovou válkou. Zatímco v Sarajevu je zavražděn arcivévoda Ferdinand, ke dvěma rodinám se shodným příjmením míří z nemocnice dvě zprávy – jedna o otcově smrti a druhá o otcově návratu. Nedopatřením jsou však osoby zaměněny a tím začíná sled groteskních situací, v nichž hrají roli nejen oba „nebožtíci“ a jejich příbuzní, ale i bezduchost úředníků a policie. Vše pak vrcholí Annenským plesem, po němž skutečně umírá stoletý hostinský a jsou vylepovány plakáty císaře Františka Josefa I. „Mým národům!“, čímž začíná světová válka.

Zařazeno v kategoriích
Ladislav Fuks - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1


2

DÁLE DOPORUČUJEME

Ladislav Fuks: Myši Natálie Mooshabrové

Temný příběh vdovy Mooshabrové se odehrává ve světě ovládaném

diktátorem. Hrdinka líčí pasti na krysy, čelí tyranii svých dvou dětí

i vyptávání policie, živí se udržováním hrobů a pracuje pro úřad

Péče o dítě. Zdánlivě banální a bezvýznamný život ženy. Kým je ale

Natálie Mooshabrová doopravdy?

Ladislav Fuks: Oslovení z tmy – svědectví o vítězství

tvora Arjeha

Apokalyptická vize zániku světa po strašlivé katastrofě vypráví

o setkání vysíleného chlapce Arjeha s údajným filosofem, který jej

ohromí svým věděním a nutí ho k přijetí podmínek, za něž jeho rodu

slibuje štěstí a bezpracné bohatství. Novela plná vizí a alegorií

slibuje hluboký zážitek

Ladislav Fuks: Příběh kriminálního rady

Všechno je jinak, neboť pomsta se nezastaví před ničím, těmito

slovy lze charakterizovat detektivní horor o pátrání po vrahovi dětí,

který je zároveň psychologickým románem o vztahu dospívajícího

syna k despotickému otci. Rozuzlení je stejně tak nečekané, jako

šokující.


3

LADISLAV FUKS

Nebožtíci na bále

malá humoreska


4

Vydání jako celek i jednotlivé části (text díla, obálka, grafická

úprava, případně jazyková adaptace, redakční poznámky,

ilustrace, předmluva, doslov, životopis autora apod.) jsou

chráněny autorskými právy. Nositelé těchto práv jsouuvede

ni v tiráži.

Prosíme, používejte tuto elektronickou verzi knihy pouze

v souladu s platnou licencí. Žádná verze licence k této

e-knize neumožňuje rozšiřování jejich kopií (včetněpůjčová

ní) či sdělování díla veřejnosti (například umisťováním kopií

či extrahovaných částí na servery, ze kterých je možno tento

soubor nebo jeho část dále stahovat nebo jej prohlížet), a to

za úplatu či zdarma.


5

LADISLAV FUKS

Nebožtíci na bále

malá humoreska

Praha 2014


6

© Ladislav Fuks – dědicové c/o DILIA, 1972

Obálka © Marcela Strejčková – Nomzamo, 2014

© Monika S. Benešová – Lama, 2014

(elektronické vydání)

ISBN 978-80-87959-28-2 (formát PDF)

ISBN 978-80-87959-29-9 (formát PDF pro čtečky)

ISBN 978-80-87959-30-5 (formát ePub)

ISBN 978-80-87959-31-2 (formát MobiPocket)


7

Mořské stvůry mluviti slyšeti,

čekají tě kočičiny.

Mosazný drát potřebovati, šťastné léto.

Vzducholoď viděti, konec.

Snář 1900


8


9

1

Jednoho červencového dne oznámila městskánemocnice paní Brázdové v Růžové ulici 5, že její muž Jan

Brázda, jateční podúředník v penzi, skonal. Oznámila

to zvláštním poslem, bývalým listonošem, kterého si

k tomuto účelu držela. Paní Brázdová právě prala

v kuchyni lehkou letní zástěru, když listonoš zaklepal

na její dveře na pavlači. Když pak vešel do kuchyně

a řekl: „Paní, mám pro vás z nemocnice vzkaz...“,

paní Brázdová si myslila, že muž píše o svetr. „Je sice

léto,“ kývla spokojeně a otřela si ruce, „ale máte tam

holt zimu jako v morně. Pošlu mu ten strakatý, co měl

v šestašedesátým roce u Hradce. Ukažte...“ A vzala od

listonoše lístek a zbledla.

„Nic si z toho nedělejte, paní,“ řekl listonoš větu, pro ten účel nacvičenou, „panu choti se dostalonejvzornější péče, páni lékaři zápasili o jeho život do posledního dechu, ale jejich snaha se v tomto případě křížila s vůlí boží. Duše je nesmrtelná.“

Paní Brázdová s lístkem vyběhla na pavlač a ani nemusila klepat na vedlejší dveře. SlečnaKesselreiberová v lehké krajkové šále a s úsměvem na rtech stála již na prahu svého bytu a z konce pavlače od schodiště přibíhala správcová.

„Umřel?“ zhasl úsměv slečny Kesselreiberové na pavlači, „to snad není možné. Kvůli onomu žaludku a noze? Paní Brázdová, přijměte mou nejhlubšísoustrast. Hned musím zpravit slečny. Zpíváme zpravidla na svatbách, ale to víte, že vám přijdeme.“

„Musíte poslat telegramy synům,“ řekla správcová, která byla vždycky praktická, „vyrozumět Pepíka v Dlážděný u Koberweina a jít k Wohlmutovi kvůli pohřbu. Nechcete dát pana Brázdu spálit? Začíná se to tu a tam zkoušet. Ale váš muž nebyl bezvěrec, a vždyť by urnu ani nevzali na normální hřbitov.“

„Nehledě na to,“ dodala slečna Kesselreiberová, „že tohle spalování, ač se v Indii a jinde na východě provozuje od dob nejstarších, se u nás zatím hodí spíš pro mladší. Pan Brázda měl už sedmdesát.“

„A nemocnice vám musí vrátit svršky,“ řekla také správcová, „to jsou ty šaty a věci, které tam s sebou pan Brázda měl. Nezapomeňte na to. Buď se pro to chodí osobně, nebo to posílají poslem.“

„Ani už nevím, co tam, chudák, všechno měl,“utřela si paní Brázdová oči, „a já mu chtěla ještě poslat svetr. Až se to dozví Pepík a jeho snoubenkaPepička...“

A paní Brázdová se vrátila do kuchyně, zástěru už nedoprala, spěšně se oblékla a běžela nejdřív doDlážděné do parního pekařství Františka Koberweina, u něhož syn Pepík pracoval a zároveň i bydlil. Pepík právě nebyl ani u pecí ani v kumbálku-kanceláři, nýbrž u jedné vznešené zákaznice.

„Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech,“ řekl pan Koberwein, projevil paní Brázdové soustrast a slíbil, že Pepíkovi, jakmile se vrátí, sdělí smutnou zprávu, že mu vyřídí, aby ji ihned sdělil snoubence Pepičce, a že ho pošle domů. Pak běžela paníBrázdová k Wohlmutovi, neboť pochopila, že je třeba napřed zvědět datum pohřbu a teprve pak rozeslat telegramy. Pan Wohlmut stanovil pohřeb na čtvrtek na poledne s varhanami, houslistou a se zpěvem.

„Se zpěvem ne,“ zavrtěla paní Brázdová hlavou, „zpívat bude naše sousedka a její slečny,“ a panWohlmut souhlasil. Pak šla paní Brázdová na poštovský úřad a rozeslala telegramy šesti synům, kteří bydlili na venkově, jako poslední vypsala telegram Richardovi do Hankova, protože Hankov byl nejblíž, dvacetkilometrů za městem. Pak se vrátila domů do Růžovéulice, dost unavená, musila si na chvíli sednout na židli pod kanárčí klec. Večer k ní přišel Pepík, slušnýpětadvacetiletý mladík, vyučený pekař v Dlážděné u Františka Koberweina, a byl zdrcený.

„Skonal kvůli tomu žaludku a noze?“ kroutil hlavou a matka Brázdová kývla a zeptala se:

„Zpravil jsi o tom Pepičku?“

Pepík nejistě kývl a odešel na chvilku do pokoje, který byl za kuchyní.

Pak přišel posel z nemocnice, bývalýrotnýroviantní, kterého si nemocnice pro ten účel držela, se svršky. V kuchyni na stole vybalil paní Brázdovétrochu prádla, ponožek a kapesníků a také plechovou tabatěrku s malovaným barevným obrázkem koně na víku. Když ji paní Brázdová uviděla, sevřelo se jísrdce. „Jak ji měl rád,“ řeklarotnémuroviantnímu,„padesát let v ní nosil tabák. Tuhle na dně je zmáčklá, vidíte, to je pozůstatek bitvy u Hradce z rokušestašedesát. Koně miloval, sloužil u pěchoty pod generálem Pálffym. Dýmka tu není?“

Bývalýrotnýroviantní rychle hrábl do prádla, dýmka chyběla. Bylo znát, že ho to mrzí, a tu zasáhl

12

Pepík. „To nebyla žádná zvláštní dýmka,“ řekl, „otec

měl dýmek moc a střídal je.“ A paní Brázdová, která to

pochopila, řekla: „Vskutku to nestojí za to. Tu užne

hledejte.“ Dala rotnému čaj a řekla: „Budu musitkou

pit cikorku a cukr,“ a pak se na chvíli rozpovídali

o bitvě u Hradce a o tom strašném neštěstíposled

ním... Arotnýroviantní se pak s díky zvedl a šel.

Druhý den – to byla středa – byla hotova parte

u Wohlmuta a třetí den – ve čtvrtek ráno – přijelo šest

synů Brázdových, zčásti se svými ženami a dětmi, byl

jich plný byt. Dětí bylo zatím pět, míň než rodičů, ale

byl jich plný dům, zdržovaly se buď v bytě, zvláště

v kuchyni u kanárčí klece, anebo na pavlači předby

tem slečny Kesselreiberové, nebo před bytem pana

Mínka, pětatřicetiletého svobodného účetního celní

správy, který bydlil na pavlači až u schodů. Pohřeb se

konal ten den v poledne, byl důstojný a spořádaný, jak

zaručovala reklama Wohlmutova pohřebního ústavu,

ale byl i dost divoký a hlučný, děti si snad myslily, že

jsou na pouti...

O autorovi Ladislav Fuks (24. 9. 1923 – 19. 8. 1994) byl český spisovatel, známý především psychologickýmiprózami, často s autobiografickými prvky. Pocházel z rodiny policejního úředníka, maturoval za II. světové války a po totálním nasazení studoval filozofii, psychologii, dějiny umění a pedagogiku. Pracoval v papírenském průmyslu, v památkové správě a v Národní galerii. Později se zcela věnoval psaní.

Hlavními otázkami Fuksovy tvorby jsou strach,úzkost, zlo, bezpráví a především různé podobyvyloučení hlavní postavy z „normální společnosti“. Tyto pocity úzkosti a vyloučení pravděpodobně sám zažíval vdosívání, kdy se vyrovnával se svou homosexualitou. Dokázal se tak dobře vcítit do pocitů Židů, mizejících v koncentračních táborech, a dokázal o jejich utrpení psát tak přesvědčivě snad právě proto, že i jemusamotnému při prozrazení jeho orientace hrozilopřinejmenším vězení.

Fuks se k tématu války a židovského osuduprůběžně vracel, stejně, jako se stále vracel kautobiografickým prvkům. V jeho dílech se často mísí reálnéudálosti se sny, iluzemi a halucinacemi, příběhy pozvolna plynou, situace se stále znovu a znovu opakují. Někdy ani nelze odhalit, v jaké zemi a době se příběhyodehrávají, většinou je nelze ani jednoznačně zařadit k jednomu konkrétnímu žánru. I v tom tkví osobitost tvorby Ladislava Fukse. Některá jeho díla bylapoměrně často překládána a některá i zfilmována nebopřevedena na divadelní prkna.

14

Ladislav Fuks

Nebožtíci na bále

malá humoreska

Obálka s použitím vlastní ilustrace

Marcela Strejčková – Nomzamo.

Vydalo nakladatelství Monika S. Benešová – Lama,

sídlo: V Olšinách 50, Praha 10,

http://www.lama-web.cz/,

jako svou 12. publikaci.

Redakce Karel Marek.

Výroba e-knihy Marcela Strejčková – Nomzamo,

sídlo: V Olšinách 50, Praha 10.

Vydání první elektronické (v nakladatelství Lama).

Praha 2014.

ISBN 978-80-87959-28-2 (formát PDF)

ISBN 978-80-87959-29-9 (formát PDF pro čtečky)

ISBN 978-80-87959-30-5 (formát ePub)

ISBN 978-80-87959-31-2 (formát MobiPocket)

15

NEPŘEHLÉDNĚTE

Lev Blatný: Povídky v kostkách

Experimentální povídky a básně v próze Lva Blatného, jednoho

z našich význačných expresionistů, nastavují ironické, satirické

a mnohdy groteskní zrcadlo konvencím předválečné společnosti.

Krátké, koncentrované prózy vás možná překvapí svou hutností

a silou a především nadčasovostí.

Gustavo Adolfo Bécquer: Paprsek luny – tajemnéšpa

nělské legendy

Kdo je ta tajemná žena, do níž se v nočním lese zamiloval

Manrique? Proč není radno se o dušičkové noci přibližovat k Vrchu

duší a jak s tím souvisejí templáři? Přinese Pedro milované Marii

zlatý náramek a co má společného láska a vina? Co je tak vzácným

případem? A co se stalo v Maurčině jeskyni?

Viktor Dyk: Smrt panenky – výběr povídek o smrti

Výběr Dykových povídek, jež spojuje téma smrti a lásky, zahajuje

smrt z nedostatku lásky a uzavírá smrt z přílišné lásky, jíž není

možné naplnit. Najdeme zde také smrt, díky níž je možné věčně

milovat, a kromě dlouhého umírání stářím je zde popsána

i myšlenka smrti, aby mohl jiný milovat.

Vojtěch Rakous: Doma – židovské obrázky

Soubor povídek Doma byl první knihou, která uvedla do českélitera

tury židovské obyvatele venkova a maloměsta jako jeho přirozenou

součást. S humorem i porozuměním vypráví, jak vesničtí Židépolo

viny 19. století se svými sousedy sdílejí běžné radosti i starosti

a zároveň ctí své tradice a svou víru.

Jiří Mahen: Rybářská knížka

Kniha, která je stále považována za „rybářskou bibli“, plnávzpomí

nek z rybářských výletů, postřehů ze života ryb a rybářů, dojmů

z nádherné přírody. Krásný jazyk, humorná nadsázka i porozumění

přírodě, rybám a rybaření uchvátí čtenáře i dnes. Začínajícího rybáře

jistě potěší rady a zkušenosti.

Ignát Herrmann: Z pamětí starého mrzouta

Pobavte se příhodami mrzoutského úředníčka, poodhalte jehomi

lostné zážitky z mládí i trampoty s „kmotrem“ nebo s „českýmpeká

čem“, prožijte s ním nekonečné týdny s husou nebo strasti kolem

„vhodných vánočních dárků“ a nezapomeňte ani na kapitolu, v níž se

pan Cyrus stane „volebním agitátorem“.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist