načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Nebe, peklo, ráj závodníka a manažera A. Ch. -- Životní osudy Antonína Charouze - Dalibor Janek

Nebe, peklo, ráj závodníka a manažera A. Ch. -- Životní osudy Antonína Charouze
-15%
sleva

Kniha: Nebe, peklo, ráj závodníka a manažera A. Ch. -- Životní osudy Antonína Charouze
Autor:

Zajímáte se o motoristický sport a sledujete naše přední jezdce Tomáše Engeho a Jarka Janiše? Právě oni mají kromě nesporného talentu ještě jedno společné… a to manažera Ing. ... (celý popis)
Titul doručujeme za 5 pracovních dní
doručujeme do Vánoc
Vaše cena s DPH:  299 Kč 254
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2010-07-02
Počet stran: 152
Rozměr: 167 x 225 mm
Úprava: 152 stran : barev. ilustrace , portréty
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
ISBN: 9788025131022
EAN: 9788025131022
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Pohled do zákulisí automobilového sportu. Portrét závodníka a podnikatele Antonína Charouze, manažera nejznámějších českých automobilových závodníků Tomáše Engeho a Jarka Janiše.

Popis nakladatele

Zajímáte se o motoristický sport a sledujete naše přední jezdce Tomáše Engeho a Jarka Janiše? Právě oni mají kromě nesporného talentu ještě jedno společné… a to manažera Ing. Antonína Charouze, vychovatele nadějných jezdců, zkušeného automobilového závodníka se čtyřiceti vlastními tituly, promotéra, úspěšného podnikatele, dovozce automobilů Ford, majitele hokejové Sparty. ([životní osudy Antonína Charouze])

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Dalibor Janek - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Manažerem talentů

Mám neodbytný pocit, že se v Čechách snad nenajde člověk, který by sedomníval, že na výchově automobilových talentů se dá něco vydělat, neřku-li zbohatnout. Leda, že by z Jarka nebo Tomáše vyrostl jezdec formátu Schumachera nebo

alespoň Coultharda, to je ale velmi nepravděpodobné. Tak co z toho vlastně máš?

Ty, každým coulem tvrdý byznysman.

Chápu, že to bude znít neskromně a pro mnohé těžko k uvěření, ale dělám to promotorismus. Pro český motorismus, bych dodal. Chtěl bych v této oblasti něco dokázat, něco

pořádného a tudy možná k tomu vede cesta. Myšlenka o vstupu českého jezdce do formule 1 se nenarodila jen tak – z ničeho. Vznikl Fiesta Cup a synovi mého dobréhokamaráda Slávka Engeho bylo právě 16 let. Posadili jsme ho do Fiesty a ono mu to šlo.

5

1. kapitola

Úspěchy A. CH. se Sierrou posloužily jako vstupenka do světa značky Ford


Tehdejší šéfredaktor Světa motorů Petr Dufek založil tým, za který Tomáš začal jezdit. Přišel jsem tehdy za Dufkem s tím, že uděláme „Projekt formule 1“ a všichni se mi smáli. Vlastně jsem se jim ani nedivil, ta šance byla opravdu hodně malá, sám jsem se domníval, že je to vysněný a hodně vzdálený cíl.

Tomáš nás v té myšlence utvrdil, protože se bez našeho vědomí svezl s formulovým vozem v závodní škole Jiřího Mičánka. Od té doby snil o formuli, cestovní – jinak takéřečeno „plechová auta“ – že ho nebaví. Sám jsem dlouho nevěřil Mičánkovi, když nám říkal, ať jdeme do háje s cesťáky, jenom formulové závodění, že je to pravé. Teď už vím, že má pravdu. Kdo umí jezdit s plechovým autem, vůbec nemusí být schopen závodit s formulí. Ale ten, kdo umí jezdit s formulovým vozem, ten zajede špičkově i s cesťákem! A tak jsem se začal zajímat, co všechno je zapotřebí k tomu, aby jezdec dostal šanci jít po té našívysněné cestě.

V této fázi jsi zjistil, že české závodění rozhodně nepostačuje a z formule Škoda,

se kterou se tehdy u nás převážně jezdilo, se ani sebevětší talent do nějakéhovýkonnějšího formulového vozu jen tak nepropracuje. Cestou do Německa zaprvními kontakty jsi vlastně zahájil své manažerské angažmá?

Ředitelem Fordu Motorsport pro Evropu byl Lothar Pinske. Znal jsem se s ním. Už tehdy jsme spolupracovali na závodění s Fiestami, měl jsem také u Fordu otevřené dveře, mimo jiné proto, že jsem tehdy vyhrál se Sierrou „enka“ v mistrovství Evropy. Volal jsem mu, co mám za problém a on navrhl formuli Ford. A také mě přivedl za člověkem jménem Werner Heinz, který byl v té době manažerem Haralda Frentzena, vlastně byl spíš sháněčem reklam.

My jsme jednu Fiestu, která startovala v Německu, obsadili rychlou posádkou, chtěli jsme, aby to auto jezdilo vpředu. Startovala s ním jedna německá dívčina, která to uměla, a Pepa Venc. Na tohle auto nám Heinz sehnal tři německé reklamy. Byl to Sonax, Borbet a na tu třetí už si teď ani nevzpomenu. Obě zmíněné firmy jsem pak zastupoval v Čechách, dost často se obchod se sponzoringem takhle promíchal.

Ale vracím se k Tomášovi. Poprvé se svezl ve formuli Ford na podzim roku 1994 na Hockenheimringu, byl to poslední závod sezony. Tomáš dojel asi pátý nebo šestý stakovým starým, nepříliš kvalitním autem. Říkali jsme si – dobrý! Na příští sezonu jsem musehnal špičkový tým Eifelland Racing, který vedl Albert Hamper. Také jsem ho znal, protože ještě za komunistů jsme mu v Metalexu dělali vzorky, že bychom pro ně vyráběli formule Ford. Zvláštní náhoda – ten rok v tomhle týmu jezdil nějaký Nick Heidfeld! Opravduzačínali spolu s Tomášem v jednom týmu.

Přijeli jsme k prvnímu závodu na Zolder a Tomáš vyhrál! V pohodě, úplně bez problémů, dokonce mu tam dali startovní číslo 1. Pak ale začal svoji neslavnou kariéru, jedna rána za druhou. Už se mu začínalo říkat „Enge crash driver“. Nebyl snad závod, aby dojel sezdravým autem. Tím si to začal kazit. Nick ten rok vyhrál, podepsal smlouvu s Mercedesem a hned šel dál.

V další sezoně jel s Tomášem v Hamperově týmu Eifelland Racing Lucas Luhr. Tomáš se zlepšil, nicméně to na celkové vítězství nevypadalo. Měl ale úžasný finiš, vyhrál poslední tři

6

NEBE, PEKLO, RÁJ


7

Čtyřiadvacetiletý Tomáš Enge ve formuli Ford


závody a v Rakousku se mělo rozhodnout mezi ním a Luhrem. Oni už to měli připravené,

že vyhraje Luhr. Nevím jak a nemohu to ani dokázat, vycítil jsem to. Spustil jsem hrozný

křik, že jestli Tomáš z nějakého důvodu nedojede, že to rozmáznu a že bude zle. Zabralo

to. Jelo se na mokru a Tomáš vyhrál!

To je zajímavé. Jak myslíš, že by zařídili, aby jeden jezdec týmu byl na tom hůř

nežli druhý. Když jedou na stejných autech, hloupí nejsou, lecčeho by si asi

všimli?

To je jednoduché, těch možností je nepřeberně. Hnou mu s křídlem a hned bude mítpotíže. Například se říká, že Heidfeld hned ve svém prvním roce ve formuli 3000 měl šanci

celkově vyhrát. Tak dostal jiný benzin a po závodě při kontrole se na to přišlo. Prý bylo ve

smlouvě nějak hodně moc peněz pro případ, že by zvítězil, tak se zařídilo, aby nevyhrál.

Jistě, že se to jen tak říká a nikdo to nemůže dokázat. Heidfeld pak formuli 3000 vyhrál

příští rok a šel do formule 1.

Po Tomášově vítězství se naskytla logická šance na start s formulí 3, to byl další stupínek

na cestě do formule 1. Hamper chtěl, aby Tomáš zůstal u něj, že si založí vlastní tým F3.

8

NEBE, PEKLO, RÁJ

Tomášovi se ve formuli 3 příliš nedařilo, rok 2000


To jsem ale nechtěl, protože by to byl tým nezkušený. Bavil jsem se tedy s Bertramem

Schäferem, to byl špičkový tým. Udělal jsem ale chybu, oni kvůli Tomášovi připravili třetí

týmový vůz, a to bylo moc. Dlouho jsem toho Schäfera ukecával, aby Tomáše vzal, a pak

jsem zjistil, že to nebylo dobře. Tři auta v týmu je příliš, pak už se všechno nestíhá tak, jak

by to mělo být. Ani Tomášovi se nevedlo, zase pořád boural, rozbíjel auta.

Zkusili jsme to s formulí 3 ještě i v příští sezoně, ale do smlouvy jsem si dal, že kdyby dával Tomáš rány, tak můžeme odstoupit, aniž bychom za to platili nějaké penále. Udělal jsem dobře, tým naříkal čím dál víc, že jim Tomáš jen rozbíjí auta. Nakonec jsme serozhodli, že projekt ukončíme. V té době jsem se ocitl v Rakousku na A-1 Ringu na závodě F1 a už zmíněný Werner Heinz do mě hučel: „Ten Enge umí jezdit, ale je to magor. Stejně bys mu ale měl dát ještě šanci. Měl bych pro něj místo ve formuli 3000!“ On na mě tlačil,protože pak z toho angažmá dostal provizi, to mi bylo jasné. Řekl jsem si nicméně, že to ještě zkusím. Volal jsem Tomášovi: „Sedneš do auta a zajedeš do Itálie, udělají Ti tam sedačku. Příští týden startuješ ve formuli 3000!“

„Mně se tam nechce, za chvíli je v televizi formule 1, chci se dívat. A je to daleko.“ Zkrátka musel jsem ho přemlouvat. A jak to dopadlo? Tomáš sedl do formule 3000 a ono mu to vyšlo! Proč? Protože na svůj styl jízdy potřebuje přemotorované auto, a to formule 3 nebyla.

9

Manažerem talentů

Monza se Engemu vždycky líbila, na snímku s formulí 3000 týmu Arden

International


10

NEBE, PEKLO, RÁJ

A začaly starosti, kde sehnat tým pro formuli 3000 a jak opatřit na takovýprojekt peníze.

Trochu si zahrála šťastná náhoda. Na další sezonu přišla nabídka od Rafanelliho. To byl nový tým ve formuli 3000 a chyběly tam zkušenosti. On byl slušný, znali jsme se osobně, protože jsem s ním závodil, jenomže auto nebylo tak připravené, jak by mělo být. Takže opět sezona nic moc. Potom se mi povedlo dostat Tomáše k McLarenu, kde byl jedničkou Sarrazin, Tomáš byl dvojka. Na začátku sezony měl tým všechny testy vynikající, paknajednou přestal fungovat. Tomáš ale v tomhle týmu vyhrál svůj první závod ve formuli 3000 a v průběhu celé sezony byl ve všech závodech lepší nežli Sarrazin.

Už bylo skoro vyřízené, že ho vezmou jako testovacího jezdce pro formuli 1 a příštísezonu pojede McLaren opět formuli 3000. Čekal jsem a čekal, McLaren v zimě ale tým F3000 zrušil. Náhoda pomohla, nějaký americký šéf Coca-Coly se zamiloval do závodů a dalpeníze do týmu Nordic, ať udělají nejlepší tým. Jako nejrychlejšího jezdce vzali do Nordicu Tomáše a k němu Wilsona. Spadl mi kámen ze srdce. Splněný sen, český jezdec za volantem formule 1 týmu Prost




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist